Francouzský animovaný film (2009). Režie Pierre-Luc Granjon a Pascal Le Notre
00:00:01 Česká televize uvádí francouzský animovaný film.
00:00:11 Ctěné panstvo, co je na světě cennější než diamant?
00:00:15 Co je vzácnější než zlato? Mocnější než celá armáda?
00:00:19 No jistě!
00:00:20 Jsou to kouzelná praskavá jablíčka, která střílejí, která praskají!
00:00:25 Ha, ha, ha!
00:00:26 A víte, že tohle ovoce roste v tajnosti v úplně malé zemi,
00:00:29 která se jmenuje Království kouzelných jablíček?
00:00:32 Říká se, že královna tohoto království jako jediná
00:00:35 zná tajemství kouzelných jablíček.
00:00:37 Proto jsem se já, pohádkář Bonifác, rozhodl,
00:00:40 že letos v létě budu zamilovaný.
00:00:42 Ha, ha, ha! Otevřete oči a nastražte uši, a dovolte,
00:00:48 abych vám přiblížil krásný příběh.
00:00:51 O mně, o tom, jak jsem byl jednou v létě zamilovaný.
00:00:57 A sedm a osm a devět, přichází...
00:01:02 BONIFÁC V LÉTĚ
00:01:13 Heloise, ach Heloise, musím ti něco říct, lásko má.
00:01:18 Jsi královnou, chci lásku tvou, buď ženou, chci lásku tvou,
00:01:22 letos v létě.
00:01:25 Prsten ozdobí prst můj i královnin napořád.
00:01:33 Řekneme si svá tajemství skrytá oba dva.
00:01:40 Tak. Tohle nemá chybu!
00:01:44 Královna Heloise byla kdysi provdána za dobrého krále Baltazara
00:01:48 a měli spolu dceru, malou Mélii Perníkovou.
00:01:54 Ale jednoho dne láska vyhasla a královna Heloise se vrátila
00:01:58 na svůj zámek v Království kouzelných jablíček,
00:02:02 kde žije sama.
00:02:03 Sama, ha, ha.
00:02:09 Heloise, ach Heloise, musím ti něco říct.
00:02:15 -Mélie!
-Mami!
00:02:17 Mélie! Holčičko moje! Jak jsem šťastná, že jsi tady.
00:02:23 Ale kde máš přátele?
00:02:25 -Dobrý den, vaše veličenstvo!
-Dobrý den, vaše veličenstvo!
00:02:28 Ti jsou ale legrační. Můžete mi říkat Heloise.
00:02:31 Dobrý den, královno, ehm, vaše veličenstvo Heloise!
00:02:35 Dobrý den, přátelé, vítejte v Království kouzelných jablíček.
00:02:38 Mami, tohle je Hanibal, Ježek, Bodlák a...
00:02:43 -Leon, předpokládám.
-É, ano.
00:02:46 Vítám tě, Leone, hodně jsem o tobě slyšela.
00:02:50 -Jak vidím, chcete nejspíš tábořit.
-Ano!
00:02:53 To se řekne raz dva, ale...
00:02:56 Neměli byste otálet, brzy se začne stmívat.
00:02:58 É, mami, myslela jsem, že půjdu s nimi.
00:03:01 Ale Mélie, sotva jsi přijela.
00:03:08 Dobře, mami, zůstanu s tebou.
00:03:10 -Přijdu za vámi později.
-Dobře, platí.
00:03:13 Hanibale, vezmi Bodláka! Tak zítra.
00:03:15 Zítra.
00:03:17 Brzdi, nejsem žádný batoh!
00:03:19 Proč musím pokaždé toho pichlavého bručouna
00:03:22 vláčet na zádech já?
00:03:23 Mám sice bodliny, zato nemám nos jako hadici.
00:03:26 Už toho nechte! Máme přece prázdniny!
00:03:28 Vidím, že budou pěkně vypráskané.
00:03:30 Leon, Mélie a jejich doprovod. Mohli by zhatit mé plány.
00:03:35 Je třeba být opatrný! He, he, he.
00:03:46 VŠICHNI SI ZPÍVAJÍ:Nahoru a dolů zas tu cestu zná přec každý z nás,
00:03:51 choď po skalách, choď po horách, ať neztratíš se ve vlnách.
00:03:54 Necítím chlad, nemáme hlad, nemáme strach, ouvej, ach, ach.
00:03:58 Ouvej, achich!
00:04:00 Ale ne, Hanibale, achich se nerýmuje se strach,
00:04:03 měl jsi zpívat ach, ach.
00:04:04 -Ouvej, ach, ach.
-Aha.
00:04:09 -To je stan mých rodičů.
-Umíš ho postavit?
00:04:12 No, nemůže to být tak složité.
00:04:14 Tak. A teď ty, Hanibale.
00:04:17 Ááá!
00:04:18 -To se nám nepovedlo, co?
-A co tyhle pícháky?
00:04:21 Jsem hlupák! To jsou kolíky, patří do země.
00:04:26 A je to. Malý domeček.
00:04:28 No právě, Leone, nezdá se ti, že je až moc malý?
00:04:31 Myslíš?
00:04:35 Cože? Co se děje?
00:04:37 -Och! Někdo nás pozoruje, támhle.
-O co jí jde?
00:04:42 Haló, vy tam! Nechcete naše autogramy?
00:04:46 -Proč mlčí?
-Jejda, to bude čarodějnice!
00:04:49 Tady nesmíme tábořit. Musíme pryč!
00:04:51 Nemluv nesmysly! Čarodějnice neexistuje!
00:04:53 -Co ty víš?
-Čarodějnice jsou jen v knížkách.
00:04:56 -Je, je, je, je, kam zmizela?
-To je fuk. Pojďte na ryby.
00:05:03 -Ten obraz mám ráda. Kolik mi bylo?
-Asi tak 11 měsíců.
00:05:09 Ještě sis cucala palec. Tvůj otec se mračil.
00:05:13 -A jak se mu vede?
-Dobře.
00:05:16 Ale vždycky je smutný, když se blíží letní prázdniny.
00:05:20 -Protože jedeš ke mně, viď?
-Ano.
00:05:23 Taky bych tě tu ráda měla celý rok.
00:05:25 Já vím, mami, ale je to takhle.
00:05:29 Ale to je přece Nepřístupná hora! Na tu se nikdo nedostane.
00:05:34 Ano, vlastně ne! Jsou to jen obrázky.
00:05:37 Pustila jsem se do studia legendy našeho království.
00:05:41 -S pomocí pohádkáře.
-Pohádkáře?
00:05:44 Veličenstvo, pan pohádkář vám posílá další dar.
00:05:47 Tentokrát jak říkal, zvláštní dárek.
00:05:49 Ó! To je od něj milé.
00:05:51 Oh!
00:05:52 -Proč ti posílá prsten?
-To já nevím.
00:05:56 -Asi mě chce požádat o ruku.
-Požádat o ruku?
00:06:00 -Víš vůbec, co je ten člověk zač?
-Prostě jako muž je...
00:06:07 Nedá se říct, že hezký, okouzlující.
00:06:10 To je ten výraz, je okouzlující!
00:06:13 Od počátku léta nám každý večer vypráví příběhy.
00:06:16 Zdejší lidé ho zbožňují.
00:06:18 Mimochodem, doufá, že přijdete na dnešní představení.
00:06:22 Půjdeme tam spolu, Mélie! Aspoň ti ho představím.
00:06:25 Chceš se znovu vdát?
00:06:27 Ještě jsem neřekla ano, ale to víš, jednoho dne si budu muset
00:06:31 nějak uspořádat život.
00:06:33 A teď si myslím, že jsem našla vzácný poklad.
00:06:39 Oh! Je tu jeho tvář!
00:06:43 Tomu říkám nápad!
00:06:46 Vždyť vypadá jako...
00:06:49 -Bonifác?!-Bonifác?!-Bonifác?!
00:06:51 Ano! Chápete to? Požádal moji matku o ruku!
00:06:54 Ona souhlasila?
00:06:55 Ještě ne, ale večer se mají sejít a já se bojím, že řekne ano.
00:06:59 Měli bychom jí říct, co nám ten lotr provedl,
00:07:02 aby to věděla.
00:07:03 Všechno jsem jí řekla, ale nechtěla mi věřit!
00:07:06 Nechci, aby si ho vzala.
00:07:08 Neboj se, Mélie, řekneme jí to všechno.
00:07:11 To je zbytečné, neuvěří vám. Je zamilovaná.
00:07:14 Zamilovaná?! Jejda.
00:07:21 Uvidíš, společně tvoji maminku přesvědčíme.
00:07:24 Ty ji neznáš. Když si něco vezme do hlavy...
00:07:27 -Třeba se už Bonifác změnil.
-Tss! To určitě!
00:07:34 Promiňte, paní Heloise, můžeme s vámi mluvit?
00:07:38 Až pak, Leone, až pak.
00:07:40 -Už jde! Támhle je! Bonifác!
-Bonifác! Bonifác! Bonifác!
00:07:44 Dobrý večer, lidičky.
00:07:46 -Bonifác! Bonifác!
-Bonifác! Bonifác!
00:07:48 Děkuji, děkuji. Čeká nás pokračování příběhu!
00:07:53 Kdopak mi připomene, kdy jsme včera skončili?
00:07:56 -Já! Já!
-Já! Já!
00:07:58 -Ty.
-Já?!
00:07:59 -Eh, ne, ty ne. Třeba ty.
-Takže...
00:08:03 Kdysi jedna krásná víla žila na vrcholu hory.
00:08:07 A taky jste říkal, že jeden ovčák se s ní strašně moc chtěl setkat.
00:08:12 Správně, správně. Vidím, že jste dávali pozor.
00:08:15 Poslouchejte dobře, protože náš příběh pokračuje dál.
00:08:22 Mladý ovčák byl velmi zvědavý a pořád si lámal hlavu,
00:08:25 jak se vyšplhat na Nepřístupnou horu.
00:08:28 Protože Nepřístupná hora znamená, že...
00:08:35 -Že na ni nikdo nedokázal vylézt.
-Ano!
00:08:37 A celé dlouhé dny obcházel úpatí hory a hledal nějakou cestu.
00:08:42 Marně. Začínal ztrácet hlavu.
00:08:44 Ze vzteku a ze zoufalství začal tlouct na stěnu hory tak,
00:08:47 až mu z rukou tekla krev.
00:08:50 A v tom se ozvalo tiché cvaknutí.
00:08:53 A v tom... A v tom se skála dala do pohybu.
00:08:58 Ó!
00:09:00 A náhle se před úžaslými zraky pastýře objevila...
00:09:03 Víla.
00:09:04 Ale ne! Tajemná chodba, která vedla ke dlouhému schodišti,
00:09:08 jehož konec se ztrácel v temnotě.
00:09:11 Ó!
00:09:13 Vždyť vypráví příběh z té knihy.
00:09:16 Obklopuje ho tma, ale on stoupá stále výš.
00:09:20 A hop a krok a hop a krok a hop, když se před ním náhle objeví...
00:09:25 -Víla?-Ale ne, ještě ne! Objeví se východ!
00:09:29 Náš ovčák se dostal na konec tajné chodby, přece!
00:09:34 Byl vyčerpaný a oslepený denním světlem,
00:09:37 ale přesto se mu podařilo přejít přes velký kamenný most,
00:09:40 který ho dělil od vrcholku hory.
00:09:42 Ano, slyšeli jste dobře.
00:09:45 Nakonec se mu podařilo vystoupat na vrchol Nepřístupné hory!
00:09:52 A v tom se před ním objevila...
00:09:54 -No? Víla! Teď se objevila víla.
-Aha.
00:09:58 A ta víla má v ruce nádherné zlaté jablko,
00:10:02 podá ho ovčákovi, ten se zakousne a celé ho sní.
00:10:06 -To neměl dělat! Ozve se rána a...
-Ó!
00:10:10 0Víla zmizela! A další rána!
00:10:13 A pasák se proměnil.
00:10:15 A sedm a osm a devět, a pro dnešek je konec.
00:10:19 Ale ne! To ne! Pokračujte! Jak to dopadlo?! Jak to bylo dál?
00:10:22 Vážené publikum, drazí přítomní, loučím se s vámi.
00:10:25 -Bonifác! Bonifác!
-Bonifác! Bonifác!
00:10:32 Něco mě trápí, Bonifáci, chtěla jsem vám představit svou dceru,
00:10:36 ale zdá se, že se na vás zlobí.
00:10:39 Řekla mi o vás strašlivé věci!
00:10:41 Nejspíš na mě žárlí, zbytečně se trápíte, je ještě dítě.
00:10:45 Myslete raději na nás. Zdalipak se vám líbil můj dárek?
00:10:49 Ano! Podívejte, hned jsem si ho vzala.
00:10:52 -Och, Heloise, miluji vás. Vezměme se!-Eh.
00:10:56 Už žádná tajemství! Řeknu vám vše a vy mně taky!
00:11:00 Co myslíte?
00:11:01 Nuže, včera jste mi vyprávěla, že kouzelná jablíčka
00:11:04 rostou na vrcholku hory.
00:11:06 Ale neřekla jste mi, v co se proměnil ten mladý ovčák.
00:11:09 -To ale...
-Ani to, kde je schodiště!
00:11:12 Hm? Schodiště.
00:11:13 To jsou věci, které vám nemůžu říct, Bonifáci.
00:11:16 Je to rodinné tajemství.
00:11:17 Nebojte se, nikomu to neřeknu. No tak, kde je to schodiště? Hm?
00:11:22 -Ale Bonifáci.
-Řekněte mi vše, Heloise.
00:11:28 Dlužíte mi to, za všechny ty dárky.
00:11:31 Bonifáci, to stačí! Je to královské tajemství, slyšíte?
00:11:35 Mně už to taky stačí!
00:11:37 Nebudeme tu do rána.
00:11:38 Řekněte, co chci slyšet, víc nechci.
00:11:40 -Ale co je to s vámi, Bonifáci?
-Co by, jen ztrácím čas!
00:11:44 Jestli si myslíte, že mě baví vám nadbíhat,
00:11:46 posílat dárečky, prstýnky a samé ťuťu, ňuňu...
00:11:53 Auvajs!
00:11:55 Pch! Nechte si svoje tajemství! K čertu s vaším ovčákem!
00:11:58 To vaše schodiště mi může být ukradené.
00:12:03 Měl jsi pravdu, kamaráde. Nezměnil se.
00:12:06 Kdepak! Je to darebák.
00:12:07 Jde mu jen o to, jak se dostat na Nepřístupnou horu!
00:12:10 Chudák maminka. Jdu za ní. Uvidíme se zítra.
00:12:14 Tak zítra!
00:12:16 Pořád nechápu, proč se Bonifác chce za každou cenu
00:12:19 dostat až tam nahoru.
00:12:20 Kvůli kouzelným jablíčkům.
00:12:23 -Nechápeš?
-Eh, ne tak docela.
00:12:26 Pch! Nevidíš si na špičku svého chobotu.
00:12:28 Uvažuj, kdybys měl kouzelná jablíčka,
00:12:31 mohl bys vyrobit zbraně, výbušniny i jed.
00:12:33 -Byl bys nejmocnější tvor na světě.
-Já? A k čemu by mi to bylo?
00:12:38 -O to já nemám zájem.
-Ale Bonifác o to zájem má.
00:12:42 Musíme na něj dát pozor.
00:12:48 No tak! Uhněte kousek! Udělejte mi místo!
00:12:51 -Pomalu, ne tak zhurta, mamute!
-Nejsem mamut.
00:12:54 -Leone, že nejsem mamut.
-Ne, nejsi mamut. Tak už spěte.
00:12:57 Ještě nemáme vyhráno.
00:12:59 -Ach, co je to?
-Nejspíš vlk.
00:13:02 -Vlk?
-Jdi, Hanibale, to je sova.
00:13:07 -A co tohle? To přece není sova!
-To ne, to je čarodějnice.
00:13:11 Čarodějnice? Jéé!
00:13:13 Kdepak, Hanibale, to je vítr. Nesmíš věřit všemu, co říká.
00:13:18 -A tohle? Slyšeli jste to?
-To nevím, co by mohlo být.
00:13:23 -Já taky ne.
-Ááá!
00:13:25 -Zůstaňte tu, jdu se podívat.
-Ne! Ty ses zbláznil, Leone!
00:13:29 Leone? Vidíš něco?
00:13:32 No tak, vidíš něco?
00:13:41 Ne, tudy ne. Tam žije čarodějnice!
00:13:49 Leone! Počkej na nás!
00:13:56 -Hepčík!
-Hepčík!
00:14:01 Hepčík!
00:14:04 Bylo mi jasné, že bude pršet. Počasí se tu mění každou chvíli.
00:14:09 Není nad pořádný oheň.
00:14:18 -Vy nepijete?
-Eh, ne, děkuji.
00:14:22 Nechutná mi to.
00:14:23 Bojíte se, že vás otrávím, je to tak?
00:14:25 Ne, ne, kdepak, paní.
00:14:28 Vím, co se o mně vykládá ve vesnici.
00:14:30 -Že jsem čarodějnice.
-My ne! Viď, že ne, Leone, my ne.
00:14:36 Eh, skvělé!
00:14:38 To je práskavé jablíčko, nemám pravdu?
00:14:40 Ano, kouzelné jablíčko. Sbírám je na přání královny.
00:14:44 Královna Heloise?
00:14:45 Dala mi tenhle mlýn. Jsem jí moc vděčná.
00:14:51 -Mohl bych si přidat?
-Nakonec to není zas tak špatné.
00:14:56 Ujde to.
00:14:57 A kde sbíráte jablíčka?
00:14:59 Vždycky po dešti se jablíčko skutálí na úpatí hory.
00:15:02 V tom nečase jich tam zítra bude kupa.
00:15:05 Povězte nám, paní, je pravda, že se ještě nikomu nepodařilo
00:15:08 vylézt na vrchol hory?
00:15:10 Nikomu.
00:15:12 A je to dobře, kvůli obludě, co tam žije!
00:15:15 Obludě? Jejda, jejda!
00:15:17 Dělá si legraci, Hanibale, jsou to legendy, báchorky.
00:15:21 To je totéž, jako když Bonifác vypráví,
00:15:24 že ovčák vylezl na horu po schodech.
00:15:26 -Takže to není pravda?
-Jasně že ne, Hanibale.
00:15:29 Když se hora jmenuje Nepřístupná, asi na ni nevylezeš.
00:15:32 Nebuď natvrdlý!
00:15:33 A co kdyby to přece jen šlo? Co já vím, třeba...
00:15:36 -Třeba po žebříku.
-Po žebříku, pěkný nesmysl!
00:15:41 Co když má pravdu?
00:15:43 -Víš, kolik bys jich potřeboval?
-No a co?
00:15:46 Vykládáš pěkné nesmysly, udělal bys nejlíp,
00:15:48 kdybys neříkal nic.
00:15:54 Bonifác se mi vysmál. Byla jsem tak hloupá!
00:15:58 -Nemohlas to vědět.
-Měla jsem ti věřit. Promiň mi to.
00:16:02 To nevadí, mami.
00:16:03 Drahá Mélie, vidím, že už jsi dospělá
00:16:06 a že je z tebe velké děvče.
00:16:08 Myslím, že je čas, abych ti svěřila tajemství naší rodiny.
00:16:16 A teď pojď ke mně blíž.
00:17:03 -V pořádku? Postel je pohodlná?
-Jistě, je skvělá.
00:17:07 Mohli bychom zítra s vámi pro kouzelná jablíčka?
00:17:11 Jistě.
00:17:12 -Jsi moc milý chlapec, Leone.
-Děkuju. Jste moc laskavá.
00:17:19 -A jsi šťastný, Leone?
-No, ano.
00:17:22 To je dobře. Ale teď už je čas na spaní.
00:17:25 -Dobrou noc, Leone.
-Dobrou noc, paní.
00:17:29 Jeannette. Říkej mi Jeannette, jestli chceš.
00:17:55 Z postele lenoši, už svítí sluníčko!
00:18:00 VŠICHNI ZPÍVAJÍ:Nahoru a dolů zas tu cestu zná přec každý z nás.
00:18:04 Kdo šetří krok a postává, ten pozná, co je únava.
00:18:08 Necítím chlad, nevadí hlad, natož pak sníh, ouvej, achich.
00:18:13 Takhle ne, Hanibale, ach, ach, achich!
00:18:15 Ach, ach, achich!
00:18:16 Jestli se to bude pořád měnit, nebudu příště zpívat.
00:18:21 Páni!
00:18:35 Žádná jablíčka, poprvé jsem nenašla ani jedno jablíčko.
00:18:39 Vždycky je tady sbírám. To nechápu.
00:18:43 Podívej se!
00:18:45 -Co se stalo?
-Je tu spousta žebříků.
00:18:48 Proboha živého, někdo se snaží vylézt na horu.
00:18:52 Och! A co ta obluda? Musíme to říct královně!
00:18:56 -Jejda, jejda!
-Postaráme se o to s Hanibalem.
00:18:58 -Mamute, přidej do kroku! Hyjé!
-To je naposledy, co tě nesu.
00:19:04 -Bonifác?
-Bonifáci!
00:19:07 Nelezte nahoru, je to příliš nebezpečné!
00:19:10 -Vraťte se!
-Nikdy! To radši zemřu.
00:19:26 Och! No teda.
00:19:32 Aha!
00:19:38 Dál už ne, Bonfáci.
00:19:40 -Nahoře je obluda!
-Samozřejmě.
00:19:43 -Ááá!
-Sbohem, medvědí hlavo!
00:19:51 Jejda, jejda.
00:19:53 -Leon?!
-A paní Jeannette.
00:19:57 -To je konec.
-Neříkej nesmysly!
00:20:03 Dobře, ale buď opatrná.
00:20:20 Téda! Schodiště z pohádky.
00:20:51 Děkuju, včeličko!
00:21:05 -Oh, Mélie!
-Leone!
00:21:19 Mélie? Jak ses dokázala dostat až sem?
00:21:22 -To je tajemství.
-A co Bonifác?
00:21:37 Děti, je to moc nebezpečné!
00:21:40 -Pojďme zpátky.
-Kdepak, nic to není.
00:21:44 Prý to nic není.
00:21:46 Pojďte, paní Jeannette! Nebojte se!
00:21:49 Už jich začínám mít tak akorát.
00:21:54 Pozor, držte se pevně!
00:21:58 Ááá!
00:22:05 -Jejda, jejda!
-Ach bože!
00:22:12 Bonifáci, pomozte nám!
00:22:14 To bych moc rád, ale jsou důležitější věci,
00:22:16 ha, ha, ha!
00:22:36 Kouzelná jablůňka.
00:22:42 Jablíčka! Jablíčka!
00:22:55 Jablíčka! Jablíčka!
00:22:59 Jablíčka! Jablíčka!
00:23:04 Chceš ja-ja-ja-ja-ja-jablíčko?
00:23:09 -Uáá!
-Ne, ne, nejez mě!
00:23:12 Nejsem ani trochu dobrý, jsem úplně zkažený,
00:23:14 udělalo by se ti špatně.
00:23:22 Ten hlupák mi uvěřil. Pěkný nekňuba, hlupák je to.
00:23:30 Mélie, Jeannette, už se neudržím.
00:23:36 Ááá!
00:23:46 To je tíha.
00:23:55 No tedy!
00:24:00 Ne! Ne! Ne!
00:24:03 Aáá!
00:24:08 Oh! Já letím! Hohó!
00:24:15 To jsem já, Bonifác, pohádkář! Já lítám!
00:24:18 Nejmocnější tvor na zemi!
00:24:23 Oh! Co je to? Ááá!
00:24:29 -Jejda, to to praská.
-Ale prosím tě, střílí to.
00:24:33 Ne, praská to!
00:24:48 -Mami!
-Mélie! Holčičko moje!
00:25:03 Od té doby jezdíme s Leonem každý rok tábořit k jezeru.
00:25:07 Královna s Jeannette vždycky uspořádají velkou slavnost.
00:25:11 Všechny pozvou, dokonce i draka.
00:25:13 Jen jednoho jediného člověka nepozvou, zlého Bonifáce.
00:25:16 Podle mě to nebude dlouho trvat a zase o něm uslyšíme.
00:25:20 A sedm a osm a devět.
00:25:22 To byl ten mizera Bonifác v létě.
00:25:25 Ten Kazisvět!
00:25:27 No vida, Hanibale. Tak vidíš, že to jde.
00:25:32 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2012