Tajemství na dně moří

00:00:25 Česká televize uvádí francouzský dokumentární cyklus

00:00:30 Tajemství na dně moří

00:00:33 Vyhynulá zvířata. Tři paleontologické záhady

00:00:40 (muž) Některá vyhynulá zvířata jsou zajímavější než jiná,

00:00:45 protože představují chybějící články v evoluční teorii.

00:00:50 Víte, kdo to byl Tiktaalik?

00:00:52 Zvíře, které pomohlo zodpovědět otázku,

00:00:55 jak vlastně obratlovci opustili vodu a osídlili pevnou zemi.

00:01:00 Víte, kdo to byl Basilosaurus?

00:01:03 Předchůdce dnešních kytovců, ale měl zakrnělé končetiny.

00:01:07 Přešli tedy předkové kytovců do moře z pevniny?

00:01:11 A co víte o ptákovi Dodo neboli drontovi mauricijském?

00:01:16 Byl to první živočišný druh, který člověk v moderní době vyhubil.

00:01:20 Tiktaalik, Basilosaurus a Dodo, dělí je miliony let,

00:01:25 přesto přinášejí odpovědi na otázku,

00:01:29 kdo jsme a co tu děláme.

00:02:26 Paleontolog Jason Downs se zabývá jednou z největších záhad

00:02:30 historie života na Zemi.

00:02:45 V tomto boxu je jeden z největších objevů,

00:02:47 který akademie přírodních věd udělala.

00:03:01 Jason Downs se na začátku 21. století zúčastnil

00:03:05 několika výzkumů v kanadském arktickém pásmu,

00:03:09 které vedl Ted Daeshler. Vědci pátrali po fosíliích,

00:03:14 které by mohly poskytnout zásadnější informace

00:03:18 o jedné z největších záhad paleontologie:

00:03:21 Jak se život dostal na pevnou zemi,

00:03:24 respektive, jak se rybám podařilo opustit oceán.

00:03:28 Protože před 400 miliony let žili všichni obratlovci ve vodě.

00:03:34 V roce 2006, po šesti letech usilovné práce,

00:03:38 mohli svůj neobyčejný objev ukázat světu.

00:03:49 Tohle je Tiktaalik Rosae.

00:03:51 Tiktaalik znamená v jazyce Inuitů, místních obyvatel oblasti,

00:03:55 kde jsme tvora objevili, velká sladkovodní ryba.

00:04:03 Tiktaalik je jasným důkazem přechodu od obratlovců s ploutvemi,

00:04:08 jako jsou ryby, k obratlovcům s končetinami,

00:04:12 což jsou obojživelníci, plazi, ptáci a savci.

00:04:22 Tiktaalik žil před 375 miliony let. V té době byla souš neosídlená.

00:04:29 Všichni obratlovci žili ve vodě.

00:04:33 Tiktaalika dělí 5 milionů let od dalšího pozoruhodného

00:04:37 fosilního živočicha, Acanthostega.

00:04:41 Na první pohled se od sebe příliš neliší,

00:04:44 ale přesto je mezi nimi jeden zásadní rozdíl, který jsme hledali.

00:04:52 Tiktaalik má stále ploutve.

00:05:01 Acanthostega má už končetiny s prsty.

00:05:10 Tiktaalik je stále rybou. Acanthostega je tetrapod jako my.

00:05:17 Přechod od ryb k čtyřnožcům, od ploutví ke končetinám

00:05:22 je fascinující a složitá otázka evoluce,

00:05:26 která byla objasněna především zásluhou Gaela Clémenta.

00:05:39 Gael Clément pracoval v roce 2002 na své doktorandské práci

00:05:44 věnované rybám pravěku.

00:05:47 Přitom narazil na práci belgického paleontologa z 19. století,

00:05:51 ve které popisoval zkameněliny ryb. Jedna ho mimořádně zaujala.

00:05:56 Vypadala jako čtyřnožec.

00:06:00 Pokud by existoval, šlo by o mimořádný objev.

00:06:03 Objevy devonských tetrapodů a vůbec tetrapodů

00:06:07 z období před 370 miliony let jsou po celém světě velmi vzácné.

00:06:12 Proto pro mě bylo důležité pátrání dokončit.

00:06:16 Jediným vodítkem byla spodní čelist s písmeny S-T-R-U-D, Strud.

00:06:27 Gael Clément se rozhodl místo, kde byla na konci 19. století

00:06:31 fosílie tohoto čtyřnohého živočicha objevena, najít.

00:06:39 Tajemství čtyř písmen S-T-R-U-D se podařilo rozluštit snadno.

00:06:45 Byl to belgický název jedné vesnice ve francouzském Valonsku.

00:06:50 Několik let však Gaelovi trvalo, než našel přesné místo,

00:06:55 kde byla fosílie nalezena. Malý opuštěný lom.

00:07:02 Místo možná nevypadá zajímavě, ale je unikátní.

00:07:06 Fosilní nálezy prvních čtyřnožců jsou velmi vzácné.

00:07:11 Když se podaří nalézt,

00:07:14 jsou informace o místě nálezu velmi důležité.

00:07:18 Podívejte se. Tady je hezky zachovalý otisk rostliny.

00:07:22 To je jen jeden příklad. Je potřeba si uvědomit,

00:07:26 že v tom malém dole je hojnost takových rostlin,

00:07:29 stejně jako obratlovců, hlavně ryb, také měkkýšů a korýšů

00:07:32 a drobných živočichů, planktonu.

00:07:37 Tato lokalita je naprosto unikátní,

00:07:40 protože umožňuje určit typ prostředí,

00:07:43 ve kterém živočichové žili.

00:07:47 Navíc umožňuje porozumět organizaci tehdejších ekosystémů

00:07:51 a vlivům životního prostředí, které způsobily přechod od ryb

00:07:55 k suchozemským obratlovcům.

00:08:00 Místo dolu si musíte představit širokou řeku,

00:08:04 lemovanou vysokými stromy s větvemi svěšenými až do vody.

00:08:09 První čtyřnožci jako Acanthostega

00:08:12 se mezi nimi skrývali před predátory,

00:08:15 velkými dravými rybami.

00:08:17 Poznání pravěkého ekosystému umožnilo vytvoření teorie

00:08:21 o vzniku končetin a prstů. Výsledek byl ohromující.

00:08:27 Navzdory obecnému přesvědčení se podle nové teorie prsty nevyvinuly

00:08:32 během suchozemského života při chůzi po pevné zemi.

00:08:35 Důvod pro vznik prstů byl už v životě pod hladinou.

00:08:39 Objevily se v souvislosti s evolucí vyšších rostlin.

00:08:42 Například ve zdejším dole bylo plno rostlin všech velikostí,

00:08:45 a je možné, že si první čtyřnožci vyhrabávali úkryty

00:08:49 mezi jejich větvemi a kořeny.

00:08:52 Aby se ukryli před predátory, musely být nory až 4 metry hluboké.

00:08:57 A je také možné, že mezi kořeny vyhrabávali potravu.

00:09:03 Setmělo se a Gael Clément sedí za volantem dodávky.

00:09:08 Veze zajímavý náklad.

00:09:58 Z muzea historie přírody převáží do jedné z velkých nemocnic

00:10:02 na okraji Paříže lalokoploutvou rybu.

00:10:25 V noci, kdy je na to čas,

00:10:28 chce tvora prozkoumat s využitím magnetické rezonance.

00:10:32 Lalokoploutvé ryby jsou velmi zvláštní skupinou ryb.

00:10:36 Až do 30. let, kdy byla objevena latimérie podivná,

00:10:39 jsme je znali jen ze zkamenělin.

00:10:45 (muž) Latimérie se k nám vrátila z hlubin dávnověku.

00:10:48 Tato pravěká ryba téměř ztratila ocas.

00:10:51 Šupiny se začaly přeměňovat v kůži

00:10:54 a ploutve začínají připomínat končetiny.

00:10:57 Což je zajímavý detail, ve kterém vědci spatřují

00:11:00 jeden ze spojovacích článků vývoje suchozemských druhů.

00:11:04 Jsme snad na prahu objevu

00:11:07 velmi vzdáleného prapředka lidského rodu?

00:11:12 Objev Latimérie byl něco,

00:11:15 jako kdyby se nám dnes podařilo najít živého Tyranosaura.

00:11:28 Latimérie žije v hlubokých vodách kolem Komorských ostrovů

00:11:33 a v mořích Indonésie.

00:11:35 Je vzácná a nikdy se jí nepodařilo dlouho sledovat

00:11:39 v jejím přirozeném prostředí.

00:11:42 Nebylo možné zjistit, jakým způsobem žije.

00:11:44 Ryba je fascinující,

00:11:47 protože má některé velmi primitivní a jedinečné znaky.

00:11:50 A Gaela Clémenta zajímaly speciálně ploutve.

00:11:54 Ploutve Latimérie vypadají spíše jako končetiny.

00:11:57 Má to jen jednu malou vadu:

00:12:00 lalokoploutvé ryby žily už před 400 miliony let.

00:12:03 Ploutve tehdy v průběhu věků prošly přerodem na končetiny,

00:12:06 ale zůstaly velmi primitivní.

00:12:10 Každopádně první kost ploutve Latimérie

00:12:12 se podobá naší ramenní kosti.

00:12:15 Stačí zvětšit průměr kosti, přidat prsty a máme končetinu.

00:12:25 Překvapující je, že Latimérie má prvky,

00:12:28 které je možné najít na fosíliích starých jen 370 milionů let.

00:12:33 Na takových, jako je například Tiktaalik,

00:12:37 reprezentující přechod od ryb ke čtyřnožcům.

00:12:45 Toto je skutečná zkamenělina Tiktaalika Rosae.

00:12:49 Pokud rekonstruujeme vzhled živočicha, abychom viděli,

00:12:52 jak vypadal za svého života, dostaneme něco takového.

00:12:57 Tohle je model ve skutečné velikosti.

00:13:00 Na rekonstrukci jeho podoby spolupracovali vědci se sochaři.

00:13:06 Všimněte si, že Tiktaalik je tvor s ploutvemi,

00:13:09 který nemá prsty. Místo toho můžete vidět jednotlivé kosti

00:13:13 jako v rybích ploutvích.

00:13:16 Ale jeho ploutve se od ploutví běžných ryb značně liší.

00:13:20 Jsou velmi robustní. Uvnitř má totiž podobné kosti

00:13:24 jako má Latimérie v ploutvích nebo čtyřnožci v končetinách.

00:13:32 Ale mohl s ploutvemi připomínajícími končetiny

00:13:36 vystoupit na souš?

00:13:39 To je otázka, která se objevuje často.

00:13:42 Zda plaval ve vodě, nebo zda používal ploutve jiným způsobem,

00:13:46 například k prvním pokusům o dobytí souše.

00:13:51 Jedna z našich prací se zabývala určením

00:13:54 přesné polohy kloubů v ploutvích.

00:13:57 Chtěli jsme zjistit, zda se mohly kosti navzájem podpírat,

00:14:01 jako například na zápěstí.

00:14:04 Zjistili jsme, že u Tiktaalika to bylo možné.

00:14:07 Uměl pohybovat ploutvemi tak,

00:14:10 aby dokázaly zvednout jeho tělo nad zem.

00:14:13 Zda ploutve tímto způsobem skutečně používal,

00:14:16 je těžká otázka a odpověď na ni je ještě těžší.

00:14:20 Víme, že končetiny se objevily u tvorů žijících ve vodě

00:14:24 a začínáme stále lépe chápat způsob přeměny.

00:14:28 Díky těmto končetinám se dokázali s obtížemi pohybovat po souši.

00:14:33 Ale jak se z nich stali zcela suchozemští tvorové?

00:14:38 Proč vůbec opustili vodu? To je zatím záhadou.

00:14:42 Dlouho se nedařilo najít jedinou zkamenělinu,

00:14:45 která by pomohla zodpovědět jednu nebo druhou otázku.

00:14:51 Až počátkem roku 2010 se objevily zprávy,

00:14:55 které doslova šokovaly celý vědecký svět.

00:15:02 Per Ahlbert udělal v řešení otázky

00:15:06 tohoto klíčového okamžiku evoluce zásadní pokrok.

00:15:09 7. ledna 2010 publikoval v renomovaném časopise

00:15:14 Nature Revue článek, který způsobil senzaci.

00:15:21 Zabýval jsem se vývojem čtyřnožců zhruba čtvrt století,

00:15:25 takže jsem si myslel, že mě nemůže nic překvapit.

00:15:28 Ale ukážu vám, co se loni našlo v jednom polském dole.

00:15:33 Tohle jsou jen odlitky, přesto je zřejmé,

00:15:36 že musíme svůj pohled na celou věc změnit.

00:15:41 Tady jsou vidět malé stopy. Nejsou příliš zřetelné,

00:15:45 ale jasně dokazují, že tudy nějak takhle kráčelo nějaké zvíře.

00:15:53 Zde je mnohem hlubší stopa s otisky prstů.

00:16:00 Tohle je otisk celého chodidla. Můžeme do něho vložit ruku.

00:16:07 Tyto otisky jsou neuvěřitelně staré.

00:16:10 Jsou o 10 milionů let starší než tvorové, jako je Tiktaalik.

00:16:15 Takže tento nález vnáší zcela nový pohled

00:16:18 na přechod života z vody na pevninu.

00:16:21 Minimálně, co se časového období týká,

00:16:25 možná i co se prostředí týká.

00:16:29 Pokud jsou tyto stopy starší než Tiktaalik, znamenalo by to,

00:16:34 že po zemi chodili tvorové dřív, než se Tiktaalik objevil.

00:16:40 Takže v pátrání, jak se ryby změnily v suchozemské obratlovce,

00:16:44 došlo k dalšímu obratu.

00:17:01 Příroda a tvorové, které člověk zkoumá,

00:17:05 často přichystají vědcům na celém světě nečekaná překvapení.

00:17:09 Aby člověk rozluštil tajemství velmi vzdálené minulosti,

00:17:15 musí při odhalování zákonů evoluce někdy využít i šestý smysl.

00:18:05 Ještě před rokem byla vidět jen tato část.

00:18:09 Nevěděli jsme, co přesně to je.

00:18:12 Když jsme zjistili, že by to mohla být část lebky nějakého kytovce,

00:18:16 začali jsme zkamenělinu čistit

00:18:19 a odstranili jsme větší část horniny.

00:18:24 Tady je vidět zadní část lebky. Je zhruba 1,4 metru dlouhá.

00:18:33 Je to největší lebka,

00:18:36 jakou jsme ve Wadi Al-Hitan, Údolí velryb, našli.

00:18:45 150 kilometrů jižně od egyptské Káhiry leží fascinující lokalita

00:18:51 Wadi Al-Hitan, Údolí velryb.

00:18:55 Na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO

00:18:59 není zásluhou své krásy, ale díky bohatým prehistorickým nálezům.

00:19:06 Kam oko pohlédne, leží zkameněliny velryb,

00:19:10 tedy abychom byli úplně přesní, fosílie předchůdců kytovců.

00:19:15 Wadi Al-Hitan leží 200 kilometrů od moře,

00:19:18 ale před miliony let se tu tříštily vlny příboje.

00:19:22 Ředitelem oblasti je Mohamed Antar. Zná historii tohoto naleziště

00:19:27 a navíc ví o fascinujících objevech

00:19:30 týkajících se evoluce mořských savců.

00:19:36 Výzkumy ve Wadi Al-Hitan zahájil v roce 1905 Angličan Beadnell.

00:19:44 V jeho práci pokračoval až do roku 1923 další vědec doktor Dare.

00:19:51 Potom byly práce zastaveny až do 70. let,

00:19:55 kdy je obnovil doktor Philip Gingerich.

00:19:59 Ten na základě nálezů z Wadi Al-Hitan vypracoval teorii,

00:20:04 že předci dnešních kytovců původně žili na souši.

00:20:09 Co tak převratného ve Wadi Al-Hitan našel?

00:20:19 Pro vysvětlení jsme si zajeli do Spojených států.

00:20:23 Nedaleko Detroitu je v Ann Arbor areál Michiganské univerzity.

00:20:33 Tam jsme navštívili paleontologické muzeum.

00:20:39 A chodbou plnou plechových skříní jsme se dostali

00:20:44 až do kanceláře doktora Philipa Gingeriche.

00:20:50 Slavné a uznávané nálezy jsou uchovávané

00:20:54 v těchto kovových skříních.

00:21:05 V roce 1989 jsem našel kousek kosti trčící z písku.

00:21:10 Vyčistil jsem ho a zjistil, že je to koleno

00:21:14 a že má kloubní plochy pro lýtkovou a holení kost.

00:21:17 Hlavou mi blesklo: Proboha, ta velryba má ještě nohy!

00:21:29 A protože jsem věděl, kde jsem ten kousek kostry našel,

00:21:33 mohli jsme začít pátrat dál a také jsme začali,

00:21:39 zbývalo nám už je pár dnů.

00:21:42 Během těch několika dnů jsme našli všechny tyto kosti.

00:21:46 Vrátili jsme se domů s vědomím, že jsme našli nohu, chodidlo

00:21:50 a několik prstů fosilního kytovce.

00:21:53 Asi nemusím říkat, jak jsme byli rozrušeni.

00:21:57 Byli jsme na vrcholu blaha,

00:21:59 protože takový objev jsme ani ve snu nečekali.

00:22:04 Tento objev znamenal zásadní obrat v chápání evoluce kytovců.

00:22:09 Byl to první objev velryby s končetinami.

00:22:17 Tak významný nález zaplnil první strany

00:22:20 všech vědeckých časopisů.

00:22:25 Byl tento tvor schopen chůze? Tento v žádném případě ne.

00:22:33 Je známý pod jménem Basilosaurus a žil před 40 miliony let.

00:22:38 Jeho končetiny jsou v porovnání s velikostí těla tak malé,

00:22:42 že se vědci dohadují, k čemu vlastně sloužily.

00:22:46 Kdybychom použili stejné měřítko,

00:22:49 měl by člověk nohy velké asi jako dvě zápalky.

00:22:57 Tohle je náš největší objev. Udělali jsme si kompletní odlitky

00:23:02 celé kostry Basilosaura z Wadi Al-Hitan.

00:23:06 Kompletní kostra je 18 metrů dlouhá. Takže když se mě ptali,

00:23:10 jaký budeme potřebovat stůl, musel jsem říct osmnáctimetrový.

00:23:20 Ale co je na objevu končetin u kytovců tak důležité?

00:23:27 Kytovci se od všech ostatních savců

00:23:30 stavbou těla nejvíce odlišují.

00:23:34 Jsou to teplokrevní živočichové, savci jako my,

00:23:38 starají se o svá mláďata jako my,

00:23:41 dokázali se efektivně přizpůsobit naprosto odlišnému prostředí,

00:23:45 protože oceány jsou proti souši tak odlišným světem

00:23:49 jako pro nás vesmír.

00:23:53 Savci ovládli souš a vydali se dobýt moře,

00:23:56 ale aby to dokázali, museli změnit prakticky veškeré své chování

00:24:01 a anatomickou stavbou těla museli napodobit ryby.

00:24:05 Tato evoluce je mimořádně zajímavá,

00:24:08 protože jde o změny nebývalého rozsahu.

00:24:15 Kytovci nedorůstali vždy tak velkých rozměrů,

00:24:19 aby nás na první pohled uchvátili jako dnešní velryby.

00:24:24 Jak vlastně vypadali na začátku?

00:24:28 Paleontologové, jako Philip Gingerich,

00:24:31 se snaží najít jejich nejstarší předky.

00:24:35 Zkoumají různé vývojové typy, aby pochopili proces přechodu

00:24:39 od života na souši k životu v moři.

00:24:43 Ale podařilo se jim najít velrybu, která chodila?

00:24:58 První důkazy o velrybě, která chodila,

00:25:01 se objevily v roce 1994 v Pákistánu.

00:25:05 Neobjevil je Philip Gingerich,

00:25:08 ale později nalezl téměř kompletní kostru tohoto živočišného druhu.

00:25:13 Už dlouho jsme si mysleli, že velryby jsou savci,

00:25:17 kteří se vrátili zpět do moře.

00:25:19 Ale jedna věc je teorie a druhá je nalezení hmatatelných důkazů,

00:25:23 které takovou teorii potvrzují.

00:25:26 Zde je důležité, že končetiny jsou stále spojené s páteří.

00:25:31 Tady je to vidět. Stále má končetiny, chodidla a prsty.

00:25:37 Díky tomu připojení byly schopné vyjít z vody.

00:25:41 Byla nalezena samice s kostrou mláděte v těle.

00:25:44 Podle polohy se rodilo hlavou napřed,

00:25:47 což je typický znak suchozemských savců a další důkaz,

00:25:52 že předchůdci kytovců žili na souši.

00:26:02 Jsme na lékařské fakultě v Neoucomu,

00:26:05 v zasněžené pustině státu Ohio.

00:26:15 Hans Thewissen zde provádí výzkum kytovců.

00:26:19 Právě on je tím prvním mužem, který objevil důkazy,

00:26:23 že se velryby pohybovaly po souši.

00:26:27 Ale Hans se nezajímá jen o zkameněliny.

00:26:30 Je také vášnivým embryologem.

00:26:33 Embrya a čerstvě narozená mláďata dnešních kytovců

00:26:36 nám mohou prozradit mnohé o svých dávných předcích.

00:26:46 Předkové kytovců kdysi žili na souši.

00:26:50 Přestože to na dnešních kytovcích není nijak vidět,

00:26:53 embrya mají dosud řadu znaků, ze kterých je zřejmé,

00:26:56 že kdysi to byli suchozemští savci.

00:26:59 Jejich embrya mají zadní končetiny, a to je zvláště zajímavé.

00:27:05 Dnešní kytovci, kteří se rodí do vody,

00:27:08 totiž žádné zadní končetiny nemají,

00:27:12 ale u embryí jsou končetiny patrné.

00:27:16 Objevují se po dvou až dvou a půl týdnech vývoje

00:27:19 a během čtvrtého týdne vývoje mizí.

00:27:23 Toto embryo je ve fázi, kdy jsou končetiny poměrně velké.

00:27:29 Popíšu vám ho.

00:27:32 Zde je vidět hlava embrya.

00:27:35 Toto je oko.

00:27:37 A zde ocas.

00:27:40 Tady je malá přední končetina

00:27:43 a zde je zadní končetina.

00:27:51 Paleontologům se tak dostal do rukou pravěký kytovec,

00:27:55 který se skutečně pohyboval po souši, Ambulocetus.

00:27:59 Tvor, který žil na souši i v oceánu,

00:28:03 podobně jako dnešní krokodýl.

00:28:06 Tento druh se objevil dříve než obří Basilosaurus.

00:28:10 A co bylo ještě před tím? Máme alespoň základní představu?

00:28:25 Abych byl upřímný, nemáme tušení. Z toho, co jsem viděl,

00:28:30 je zřejmé, že mozek byl velmi malý,

00:28:33 takže šlo o primitivního tvora, většina savců má větší mozek.

00:28:40 Tohle je sluchová kůstka středního ucha zvaná bulla tympanica.

00:28:45 Jde skutečně o kost. Podle ní se dá určit,

00:28:49 o jaký řád savců se jedná.

00:28:53 Důkazem, že jde o dávného předchůdce velryb

00:28:56 je kůstka jen centimetry velká. Má ji vyvinutu jen řád kytovců,

00:29:02 takže jde o spolehlivý rozlišovací znak.

00:29:05 Tato malá kůstka je umístěna v části lebky,

00:29:08 která by se vešla do dlaně.

00:29:11 Co tedy víme o tom, jak nejstarší předchůdce velryb vypadal?

00:29:19 Jak už jsem řekl, měl krátkou kyčelní kost, ilium,

00:29:24 takže šlo o tvora, který žil většinou ve vodě.

00:29:27 S tak krátkou kyčelní kostí nemohl chodit po souši.

00:29:31 Existují jisté pochybnosti. Názory se liší, ale dá se říct,

00:29:36 že šlo o tvora o velikosti menšího psa.

00:29:39 Psa, který buď neuměl chodit, nebo neuměl plavat.

00:29:42 To je stále otázka, kterou je těžké zodpovědět.

00:29:48 Díváte se na kostru, respektive na její fragmenty.

00:29:52 Dochovalo se jen velmi málo kostí.

00:29:55 Tady je pár obratlů, takže když to shrneme,

00:29:58 momentálně probíhá nová rekonstrukce Pakiceta,

00:30:02 která bude mnohem dokonalejší.

00:30:06 Vývojový stupeň, který by tomuto tvorovi předcházel

00:30:09 a pohyboval se jen po souši, jsme zatím nenašli.

00:30:15 Takže, co jsme se z této teorie dozvěděli?

00:30:19 Že předchůdcem největšího žijícího savce,

00:30:22 dlouhého přes 30 metrů, byl tvor velký jako pes.

00:30:27 Když začal přecházet do vody, dorůstal velikosti krokodýla.

00:30:31 Vedl obojživelný život, až se z něho nakonec po 10 milionech let

00:30:35 stal mořský savec, kterému nějakou dobu zůstaly zakrnělé končetiny.

00:30:41 Paleontologové objevují ve Wadi Al-Hitan

00:30:44 neustále nové a nové zkameněliny, které dokumentují

00:30:48 neobyčejný evoluční krok: přechod života z pevniny zpět do moře.

00:30:53 Sbírka v Mohamedově malé kanceláři se rozrůstá.

00:31:12 Ukážu vám něco, co jsme objevili teprve nedávno.

00:31:18 Našli jsme to na jiném nalezišti.

00:31:24 Vidíte, tahle stehenní kost je delší a silnější než u Basilosaura.

00:31:29 To znamená, že jsme narazili na nový živočišný druh.

00:31:33 Teď se ho snažíme identifikovat.

00:31:36 Stehenní kost patří bezpochyby druhu, který zatím neznáme.

00:31:40 Zkoušíme jej zařadit.

00:31:43 Je zřejmé, že zkoumání evolučního procesu

00:31:46 je nekonečné dobrodružství.

00:31:50 Je to nekončící příběh. Každý nový objev zodpoví několik otázek,

00:31:56 ale řadu dalších nastolí.

00:32:02 Je jedno, zda jde o nález z indicko-pákistánské hranice,

00:32:07 z Peru nebo egyptské pouště. Lidé se ještě stále snaží zjistit,

00:32:12 jak se z drobných suchozemských savců stali obrovští mořští savci.

00:32:44 Jakmile se ponoříte do hledání tajemství evoluce druhů,

00:32:48 často narazíte na neobyčejné příběhy.

00:32:52 Jedním z mnoha vyhynulých živočichů je roztomilý tvor,

00:32:56 kterého člověk bohužel nedokázal dostatečně ochránit,

00:33:00 i přes jeho význam pro ostrovní ekosystémy.

00:33:11 Přestože se to zdá divné, příběh Doda začínáme v New Yorku.

00:33:22 Dodo, neboli dronte mauricijský, je bájný a velmi populární pták.

00:33:28 Jen si to představte,

00:33:31 první živočišný druh, kterého člověk vyhubil.

00:33:35 Žil na ostrově Mauricius, ale my jsme jej našli v newyorském studiu

00:33:40 jednoho finského umělce.

00:33:42 Jmenuje se Harri a pracuje na zvláštním projektu.

00:33:57 Rozhodl jsem se vytvořit vlastní modely Doda

00:34:03 a dopravit je na Mauricius, kde Dodo žil až do 17. století.

00:34:17 Harri Kallio chce znovu přivést na svět bájného vyhubeného ptáka.

00:34:23 Začal shánět podklady, shromáždil dokumenty

00:34:26 a stejně jako mnoho jiných lidí si myslel,

00:34:29 že o Dodovi víme vše. Ale to se mýlil.

00:34:35 Bylo to jako detektivní pátrání. Největší překvapení mě čekalo,

00:34:40 už když jsem se pro tento projekt rozhodl.

00:34:44 Začal jsem zjišťovat, jak dronte vypadal.

00:34:48 Hledal jsem informace, záznamy, cokoli, kresby, malby, náčrty,

00:34:52 popisy očitých svědků.

00:34:54 Doufal jsem, že najdu odpověď, ale kupodivu jsem nic nenašel.

00:35:05 Zatím nevíme, jak dronte ve skutečnosti vypadal,

00:35:09 ale to nevadí. Harri se svým týmem vyrazil na Mauricius,

00:35:13 aby projekt dokončil. Chce Doda vyfotografovat

00:35:17 v jeho přirozeném prostředí. Má to jeden háček,

00:35:20 dronte byl vyhuben kolem roku 1680.

00:35:43 Osud drontů je sám o sobě stejně známý,

00:35:46 jako svým způsobem bizarní.

00:35:50 Je to symbol nevratných škod způsobených člověkem.

00:36:03 Na Mauriciu je Dodo populární, je symbolem země.

00:36:07 Narazíte na něho v každé ulici, na každém rohu,

00:36:10 mají ho v každém obchodě a mnoha výkladech.

00:36:14 Ale nikdo si zatím nepoložil základní otázku:

00:36:17 Jak se velký pták, který neuměl létat, na ostrov vlastně dostal?

00:36:23 Naše další setkání se odehrálo

00:36:25 v muzeu ostrova Mauricius v Port Louis.

00:36:30 Paleontolog Anwar Janoo je odborníkem na tyto ptáky.

00:36:35 Takže kde se Raphus Cucullatus,

00:36:37 což je jeho vědecké jméno, vlastně vzal?

00:36:41 Dronte musel mít nějakého holubího předka.

00:36:45 Holubi se na ostrov dostali v několika vlnách metodou,

00:36:49 které říkáme island hopping, přelétáním z ostrova na ostrov,

00:36:53 až nakonec dosáhli Mauricia.

00:36:59 Dodo začal žít na zemi a postupně ztratil schopnost létat.

00:37:09 Takže dronte byl holub, který se zabydlel na Mauriciu.

00:37:13 Protože tu nebyli žádní predátoři, byl stále větší a větší a větší.

00:37:19 Zkrátka vedl klidný a šťastný život až do okamžiku,

00:37:23 kdy se v dnešním Mahebourgově zálivu objevili lidé.

00:37:29 Na začátku 17. století došlo k osudnému setkání

00:37:33 ptáků Dodo s člověkem.

00:37:48 Tohle je jeden ze dvou nejvýznamnějších svazků

00:37:52 holandské námořní historie, Gelderlands z roku 1601.

00:37:58 Je skutečně úžasný.

00:38:03 Obsahuje více než stovku kreseb, což je opravdu mimořádné.

00:38:09 Je věnovaný expedici holandské flotily na Mauricius

00:38:12 a do východní Indie. Byla to jedna z prvních holandských expedic,

00:38:17 která na Mauricius dorazila.

00:38:22 Toto je pohled na západní kotviště na Mauriciu.

00:38:26 Zde vidíte flotilu pěti holandských lodí,

00:38:29 tři Východoindické společnosti a dvě menší lodě.

00:38:35 Tady je v nákresu vepsané písmeno "D".

00:38:41 A když si přečteme vysvětlivky, zjistíme, že to je:

00:38:45 "Místo, kde byl spatřen dronte neboli Dodo."

00:38:50 Jinými slovy právě zde

00:38:53 byly pro spis nakresleny obrázky tohoto ptáka.

00:38:58 Takže v místě označeném písmenem "D" lidé spatřili Doda.

00:39:03 Mnohem důležitější je, že ho nakreslili.

00:39:08 Proto je tento svazek pro historii přírody tak zajímavý.

00:39:12 Jsou to jediné kresby živého dronta na ostrově.

00:39:19 Obsahuje svazek Gelderlands informace, jak tento pták vyhynul?

00:39:27 Tohle je zajímavá část. Píše se v ní, že:

00:39:31 "Na začátku 17. století Holanďané lovili tyto ptáky ve velkém,

00:39:35 protože neuměli létat a měli chutné maso."

00:39:42 To je zajímavé, protože většina lidí tvrdila,

00:39:46 že byl přímo odporný.

00:39:50 Bez ohledu na to, co se píše,

00:39:52 nebyl Dodo vyhuben jako zdroj potravy.

00:39:56 Neměl však prý chutné maso. Takže co se stalo?

00:40:02 V Port Louis jsme se setkali s Emmanuelem Richonem,

00:40:05 odborníkem na ptáky Dodo.

00:40:11 Existuje asi 7 teorií o vyhynutí ptáků Dodo, a všechny mylné.

00:40:17 Na druhou stranu se nám podařilo dosáhnout pokroku.

00:40:22 Některé teorie jsou přitažené za vlasy, některé jsou směšné,

00:40:26 jiné by mohly být pravdivé. Ale v současnosti

00:40:30 se za pravděpodobnou považuje jen jedna z nich.

00:40:34 Musíte si uvědomit, že když dorazili Holanďané na ostrov,

00:40:38 nepřijela jen jedna loď. Přijížděly celé konvoje.

00:40:41 Pět šest někdy i deset lodí. Na každé z nich bylo až 400 lidí.

00:40:46 Představte si, jak asi vypadaly pláže.

00:40:50 Ve srovnání s tím je dnes na Mauriciu klid.

00:40:53 Dokonce i při dnešním rozvoji turistického ruchu.

00:40:58 Navíc byl ostrov pro Holanďany v první řadě

00:41:01 předsunutou zásobovací stanicí. Když dorazili na Mauricius,

00:41:04 tak jako první přivezli velké množství zvířat,

00:41:07 která vypustili do volné přírody, aby se mohla nerušeně rozmnožovat.

00:41:12 Jeleni z Jávy na Mauriciu žijí dodnes.

00:41:15 Jeleni, divoká prasata, psi, kočky a nevím, co ještě.

00:41:18 Všechna zvířata, která doprovázejí člověka. Samozřejmě i krysy.

00:41:24 To znamenalo, že s příchodem člověka

00:41:27 došlo k osudovému porušení přírodní rovnováhy.

00:41:33 Geolog nizozemského muzea historie přírody Keneth Rijdick

00:41:37 zkoumal v roce 2005 plantáže cukrové třtiny na jihu ostrova,

00:41:42 na místě zvaném Mare aux Songes. Je to nebezpečná bažina,

00:41:46 kde našel velké množství fosílií. Byla tu semena, dřevo,

00:41:51 želví krunýře i kosti drontů. To byl důležitý objev.

00:41:59 Je to unikátní, protože většinou se takové množství kostí,

00:42:03 tolik fosílií na jediném místě, nachází jen zřídka.

00:42:06 Díky tomu jsme se mohli pokusit zrekonstruovat celý ekosystém,

00:42:10 ve kterém dronte žil před příchodem člověka na ostrov.

00:42:16 Každý nález dronta přinesl nějaký nový poznatek.

00:42:24 V muzeu máme 20 regálů plných nálezů.

00:42:27 30 milionů předmětů a 5 milionů kostí, ale jen 11 kostí dronteho.

00:42:33 A všechny pocházejí z Mare aux Songes.

00:42:37 Všechny, co máme, jsou v současnosti vystaveny.

00:42:40 Objevy z Mare aux Songes nám umožnily pochopit ekosystém,

00:42:43 ve kterém dronte žil. Nezdá se to být důležité, ale je.

00:42:48 Pochopit fungování ekosystému znamená dozvědět se,

00:42:52 jak ostrov vypadal před tím, než se tu usídlili první lidé.

00:42:57 Je to důležité proto, že jde o vulkanický ostrov,

00:43:01 který byl osídlen mezi posledními.

00:43:04 Většina ostrovů, včetně Velikonočních ostrovů,

00:43:07 což jsou nejizolovanější ostrovy na Zemi,

00:43:10 byla osídlena asi před 750 lety.

00:43:14 O průběhu osídlení se nedochovaly žádné písemné záznamy.

00:43:20 Ale na Mauriciu a Maskarénách máme neobyčejně přesné

00:43:24 historické záznamy prakticky od prvního dne osídlení.

00:43:32 Abychom zjistili, jak vypadala vegetace před příchodem člověka,

00:43:36 před vykácením lesů a vysázením plantáží cukrové třtiny,

00:43:40 vydali jsme se na malý ostrov Ile aux Aigrettes.

00:43:45 Tento malý ostrov je laboratoří.

00:43:48 Mauricijská přírodovědecká organizace se tu snaží

00:43:52 rekonstruovat typický ekosystém Mauricia.

00:43:59 Vikash Tataya tu znovu vysadil některé druhy, chrání je a zkoumá.

00:44:05 Jedním z nich je tento drobný pták z čeledi kardinálovitých.

00:44:09 A historie se znovu opakuje.

00:44:13 Na souši místní faunu ohrožují krysy, zdivočelé kočky a opice.

00:44:17 To všechno jsou člověkem zavlečení vetřelci.

00:44:21 Něco podobného postihlo i dronteho,

00:44:24 stejná ztráta přirozeného prostředí

00:44:27 nebo jeho nevratná devastace. Případně oba tyto faktory společně.

00:44:36 Na Ile aux Aigrettes krok za krokem znovu objevujeme

00:44:40 vegetaci a prostředí, ve kterém žili před 300 lety i drontové.

00:44:45 Dodo spustil něco velmi důležitého.

00:44:48 Když vyhynul, člověk si uvědomil, že zmizel navždy.

00:44:53 Předtím se tvrdilo, že druh, který zmizel,

00:44:55 může žít kdesi v jiném údolí,

00:44:57 v jiné zemi nebo na jiném kontinentě.

00:45:00 Ale u dronteho si konečně uvědomil, že jeho vymření je navždy.

00:45:04 Od toho okamžiku lidstvo procitlo

00:45:08 a začalo se zabývat ochranou zvířat a rostlin.

00:45:16 Ostrůvky a ostrovy jsou vymíráním původní fauny a flóry

00:45:21 ohrožené nejvíce.

00:45:24 Mauricius a Maskarény byly postiženy v první řadě.

00:45:28 Naskýtá se otázka:

00:45:31 Proč se právě Dodo stal symbolem tohoto fenoménu?

00:45:41 Kromě dronta na Mauriciu vyhynula ještě řada jiných druhů.

00:45:46 Ale pozornost se soustředila jen na Doda. Je to nespravedlivé.

00:45:50 Například já mám rád velké mauricijské scinky

00:45:54 popsané jako Didosaurus mauritianus.

00:45:57 Krásní silní ještěři, kteří měli ještě méně štěstí než dronte.

00:46:01 Vyhynuli, aniž si toho Holanďané vůbec všimli.

00:46:05 Takže dronte měl i při svém vyhynutí vlastně štěstí.

00:46:08 To je svým způsobem pravda. Mohl zmizet bez povšimnutí.

00:46:12 Legendou se stal asi 200 let po svém vyhynutí,

00:46:16 po vydání jedné knihy.

00:46:19 V 19. století napsal Lewis Carroll svůj bestseller,

00:46:22 bezpochyby jednu z nejlepších knih 19. století.

00:46:26 Napsal Alenku v říši divů.

00:46:29 Všichni četli Alenku v říši divů. Je to pohádkový příběh,

00:46:32 který byl i zfilmovaný. Alenka v říši divů měla Doda.

00:46:38 Tohoto Doda, tuto ilustraci,

00:46:41 si Carroll objednal u malíře Tenniela, který tím Doda proslavil.

00:46:48 Tak se stal Dodo známý, ale v nepřesné podobě,

00:46:52 která se traduje dodnes.

00:46:56 Víme, že tento pták neuměl létat, ale jak ve skutečnosti vypadal?

00:47:02 Abychom to zjistili, vydali jsme se do Patersonu,

00:47:05 průmyslové části New Jersey, kde Phil Fraley vede speciální dílnu.

00:47:33 Snažíme se tu zrekonstruovat fosilní zbytky živočišných druhů.

00:47:38 Tady pracujeme na Plesiosaurovi,

00:47:40 živočichovi starém asi 65 milionů let.

00:47:45 A tady na Tyranosaurovi,

00:47:48 což je Dinosaurus také z období křídy.

00:47:55 Ať pracujeme na kterémkoli druhu, nedávném nebo pravěkém,

00:48:00 nikdy je nemáme kompletní.

00:48:05 To samé platí o Dodovi, kterého jsme rekonstruovali.

00:48:09 Také jsme měli jen omezené množství informací.

00:48:14 Phil Fraley dostal jednoho dne objednávku

00:48:17 od prestižního muzea v Singapuru.

00:48:20 Jeho úkolem bylo rekonstruovat dronta.

00:48:23 Něco, co nikdo před ním nedělal.

00:48:26 Jinými slovy, s využitím nejmodernějších technologií

00:48:29 měl vytvořit co nejrealističtější model, včetně barvy peří.

00:48:33 To vyžadovalo měsíce studia a spolupráci s předními odborníky.

00:48:38 Na základě dostupných informací si myslíme, že jsme vytvořili

00:48:41 dodnes nejpřesnější model dronta mauricijského.

00:48:48 To neznamená, že v budoucnu nemůže dojít k nějakým změnám, ale...

00:48:54 Takhle to cítíme.

00:48:57 Zde tedy Dodo, jak skutečně vypadal.

00:49:01 Je tak známý a zároveň tak neznámý,

00:49:05 že si nemůžeme být jisti absolutně ničím.

00:49:08 Kromě jedné věci: že skutečně vyhynul vinou člověka.

00:49:17 Skryté titulky: Václav Píbl Česká televize 2011