Má pověst o Atlantidě reálný geologický podklad? Smetla minojskou civilizaci obří vlna tsunami? Proč se římské město Baia ocitlo na dně moře? Francouzský cyklus
00:00:16 (muž) Pokrok v chápání geologických pochodů na Zemi
00:00:19 nám umožňuje objasnit zdroj některých dávných mýtů
00:00:23 a záhad z historie lidstva.
00:00:26 Má pověst o Atlantidě reálný geologický podklad?
00:00:30 Smetla mínojskou civilizaci obří vlna tsunami?
00:00:34 Proč se římské město Baiae ocitlo na dně moře?
00:00:40 Dávné otázky - nové odpovědi.
00:00:50 Česká televize uvádí francouzský dokumentární cyklus
00:00:54 Tajemství na dně moří. Ztracená města
00:01:03 Legenda o Atlantidě
00:01:19 Je to jedna z nejstarších bájí v historii západní civilizace,
00:01:24 která znovu a znovu podněcuje naši představivost.
00:01:31 Lidé hledají Atlantidu už celá staletí.
00:01:43 Čím déle pátrají, tím fantastičtější jsou místa,
00:01:47 kde ji údajně nalezli.
00:02:01 Atlantis byla postupně objevena ve Středozemním moři na Santorini,
00:02:05 u Sicílie, u Gibraltarského průlivu, u Sardinie,
00:02:10 na Maltě i na Kypru.
00:02:12 V Atlantském oceánu u Azorských ostrovů, u Madeiry,
00:02:16 u Kanárských ostrovů, dále na Bermudách,
00:02:18 na Bahamách, na Kubě i jinde.
00:02:22 V Jižní Americe na dně jezera Titicaca,
00:02:26 v Indickém oceánu u Šrí Lanky, i v Indonésii,
00:02:30 a v Tichém oceánu třeba v Jihočínském moři.
00:02:34 Také na Špicberkách a v Antarktidě.
00:02:41 Nedávno byla Atlantis hledána západně od Gibraltarského průlivu
00:02:46 a vypadá to, že zde byla nakonec opravdu objevena.
00:02:50 Příběh začal poblíž Berkan v Maroku.
00:02:54 Archeologové a geologové Jacques Collina-Girard a Jalil Bouzouggar
00:03:00 zde v sousedství známé jeskyně Taforalt
00:03:04 pátrali po nových lokalitách.
00:03:07 Jalil, který zkoumal prehistorické osídlení v okolí Tandži,
00:03:11 navrhl Jacquesovi, aby se zaměřili i na kontinentální šelf
00:03:16 v oblasti Gibraltarského průlivu. Ukázal mu námořní mapy,
00:03:20 na kterých je západně od průlivu zakreslena výrazná mělčina.
00:03:28 Řekl jsem mu: "To je ono, našli jsme Atlantidu."
00:03:31 Lidé hledali vždy spíše samotný ostrov než Heraklovy sloupy,
00:03:35 které údajně hlídaly vstup do Atlantského moře.
00:03:39 Tohle by mohla být Atlantis.
00:03:42 Jacques Collina-Girard není žádný pomatený záhadolog.
00:03:46 Vystudoval geologii a archeologii
00:03:49 a je mezinárodně uznávaným odborníkem.
00:03:54 V tomto případě jsme od začátku ověřovali legendu
00:03:58 jen a jen vědeckými metodami.
00:04:06 Také my si na začátku musíme položit jednoduchou otázku:
00:04:11 Jaký je původ legendy o Atlantidě a co přesně se v ní říká?
00:04:28 Na ostrově Atlantis vyrostla bohatá a mocná říše.
00:04:32 V jejím čele stáli králové, kteří vládli nejen tomuto ostrovu,
00:04:36 ale i řadě dalších a zmocnili se části pevniny.
00:04:43 Ale při bojích s Athéňany, řekněme spíše Praathéňany,
00:04:49 silná zemětřesení a záplavy smetly během jedné noci a jednoho dne
00:04:55 jejich armády do moře a ve vlnách zmizela i Atlantida.
00:05:05 Naše znalost této báje vychází ze dvou Platónových dialogů.
00:05:10 První se jmenuje Timaios a druhý Kritiás.
00:05:17 Další zmínky najdeme na asi 25 místech
00:05:21 starověkých řeckých textů.
00:05:25 Helenista Luc Brisson věnoval 20 let života
00:05:28 překladu kompletního Platónova díla do francouzštiny.
00:05:32 Zná dopodrobna legendu o dobyvačných obyvatelích
00:05:36 bájného ostrova Atlantis, kteří ohrožovali i Praathény,
00:05:40 než jejich domovina zmizela na mořském dně.
00:05:44 Atlantida se nepropadla do moře v Platónově době.
00:05:47 K události prý došlo před 12 tisíci let.
00:05:50 Přesněji řečeno před 11 400 lety, vycházíme-li doslovně z Platóna,
00:05:56 který poměrně přesně zaznamenal, kdy a kde se to stalo.
00:06:03 Takto Platón v dialozích Kritiás a Timaios popsal
00:06:07 tehdejší řeckou představu o světě.
00:06:11 Musíte si představit kouli. Na okraji polokoule leželo to,
00:06:14 čemu Platón říkal "skutečný kontinent".
00:06:25 Tento kontinent byl omývaný Atlantským oceánem.
00:06:35 A uprostřed oceánu byl prý kdysi dávno velký ostrov
00:06:40 nazývaný Atlantis. Ležel přímo proti Héraklovým sloupům,
00:06:46 což je Gibraltarská úžina, brána do Středozemního moře.
00:06:55 Takže Atlantis musela ležet západně od Héraklových sloupů,
00:07:00 jinými slovy západně od horského masivu Moussa v Maroku
00:07:05 a Gibraltarské skály.
00:07:08 V Platónově době to byl konec známého světa.
00:07:13 Proč tedy hledat ještě někde jinde? Možná proto, že je v tomto mýtu
00:07:19 téměř nemožné oddělit skutečnost od fikce,
00:07:23 pokud v něm vůbec nějaké zrnko pravdy je.
00:07:27 Platón popisuje Atlantidu poměrně detailně.
00:07:31 Tvořilo ji několik ostrovů, respektive malé souostroví
00:07:34 s vnitřním mořem spojeným úzkým hrdlem s oceánem.
00:07:38 Dnes neexistuje a neexistovala ani v Platónově době.
00:07:44 Ale co zde bylo před 12 tisíci let,
00:07:46 kdy se Atlantis podle Platóna potopila?
00:07:50 Když Jacques Collina-Girard v roce 2001 prohlásil,
00:07:53 že našel legendární ostrov podle mapy,
00:07:56 byl to jen okamžitý nápad. Ale ta myšlenka mu nedala spát.
00:08:02 Celou dobu mě to nenechalo spát,
00:08:05 takže když jsem se vrátil do Francie, do Marseilles,
00:08:08 začal jsem shánět podrobnější mapy a publikace o této oblasti
00:08:12 a pokusil se zakreslit reliéf dna u vstupu do úžiny.
00:08:17 Uvažoval jsem o změnách hladiny v době ledové
00:08:20 a zkoušel rekonstruovat celou událost.
00:08:24 Je jasné, že hledaný ostrov dnes musí vypadat zcela jinak.
00:08:28 Ale při pozorném čtení Platónova popisu jsem zjistil,
00:08:32 že se zase tak moc od mých geologických znalostí neliší.
00:08:41 Takto vypadá mapa Gibraltarské úžiny dnes.
00:08:46 Ale během poslední doby ledové, před 19 tisíci let,
00:08:50 byla hladina moře o 135 metrů níž.
00:08:54 Pobřeží vypadalo jinak a odpovídalo Platónovu popisu.
00:09:00 V té době zde pluli námořníci po úplně jiném moři.
00:09:05 Uprostřed úžiny čněl ostrov,
00:09:08 na kterém podle starých textů stály Héraklovy sloupy.
00:09:12 Mořeplavci z tohoto ostrova mohli doplout na další ostrov.
00:09:16 Ležel na této straně úžiny
00:09:19 a připomínal přístav s úzkým vstupem do kotviště.
00:09:22 Podle Jacquese Collina-Girarda
00:09:24 byl ostrov zvaný Cap Spartel bájnou Atlantidou.
00:09:37 Období odpovídá Platónovu popisu. Místo odpovídá Platónovu popisu
00:09:42 a reliéf povrchu také odpovídá Platónovu popisu.
00:09:46 Je potřeba brát v úvahu i další aspekty.
00:09:49 Je pravda, že když lidé mluví o nějaké z domnělých Atlantid,
00:09:52 neshoduje se s Platónovými texty téměř nic.
00:09:56 Neleží proti Héraklovým sloupům, leží někde úplně jinde,
00:10:00 nesedí časové údaje a podobně. Existuje celá řada možností,
00:10:04 jak k jednomu údaji účelově přizpůsobit ostatní,
00:10:07 aby podporovaly zvolenou hypotézu.
00:10:12 Práce Luciena Montaggioniho, který se věnuje výzkumu korálových útesů
00:10:18 mi významně pomohla pochopit vývoj tvarů mořského dna
00:10:21 a změny mořské hladiny v oblasti Gibraltarské úžiny
00:10:25 a dát je do souvislosti s Atlantidou.
00:10:29 Podle Platónových záznamů zmizela Atlantis před 11 400 let.
00:10:35 Jacquesa zaujaly pohyby mořského dna.
00:10:39 Proto se též věnoval studiu korálů,
00:10:42 které o tom mohou prozradit víc, než si myslíme.
00:10:48 Teprve během posledních 20 let se potvrdilo,
00:10:52 že závislost mezi klesáním hladiny v době ledové
00:10:55 a stoupáním v době meziledové není tak jednoznačná.
00:10:59 V některých krátkých obdobích totiž rychle tála
00:11:02 obrovská množství ledu a hladina oceánů náhle stoupla.
00:11:08 Hladina oceánů zažila dva prudké růsty.
00:11:16 K prvnímu došlo před 14 tisíci let.
00:11:24 A k druhému před 12 až 11 a půl tisíci let.
00:11:32 Tato křivka dokazuje,
00:11:35 že Platónův popis vlastně odpovídá našim poznatkům.
00:11:37 K rychlému stoupání hladiny došlo v celém světovém oceánu
00:11:41 a obzvlášť zřetelné to bylo v úžinách.
00:11:45 Proto musely být zaplaveny některé ostrovy.
00:11:48 Řekneme-li rychlé stoupání, rozumíme tím rychlost geologickou
00:11:52 a ne rychlost z hlediska života obyvatel studované oblasti.
00:12:02 Díky výzkumu korálů už asi 15 let víme,
00:12:06 že se hladina oceánů před 12 tisíci let prudce zvýšila.
00:12:11 Ale žili zde lidé, kteří by byli očitými svědky
00:12:15 zmizení ostrova Cap Spartel pod hladinou moře?
00:12:22 Jalil Bouzouggar řídí v Maroku vykopávky
00:12:26 v jeskyních Taforalt a Rafas.
00:12:31 Ty poskytují údaje o prehistorickém osídlení
00:12:35 v oblasti Gibraltarské úžiny.
00:12:46 Byli to lidé jako my. Homo sapiens sapiens.
00:12:53 Větev, která se tady v Africe nazývá Iberomaurusian.
00:13:00 Ibero, podle oblasti Ibérie,
00:13:03 a Maurusian, podle této části severní Afriky.
00:13:13 Tito obyvatelé putovali podél pobřeží.
00:13:18 Žili většinou na pobřeží Středozemního moře nebo Atlantiku.
00:13:25 A samozřejmě i v oblasti, která zajímá nás,
00:13:29 kolem Gibraltarské úžiny.
00:13:33 Je možné, že několik jejich generací
00:13:36 mohlo sledovat mizení ostrova.
00:13:41 Je to možné.
00:13:45 Je to dokonce pravděpodobné, protože se živili lovem a sběrem.
00:13:49 Takové národy dodnes existují, ale postupně mizí.
00:13:53 Najdeme je ještě v Amazonii a patří mezi ně domorodí Austrálci.
00:13:58 Celkem nedávno žilo tímto způsobem velké množství lidí.
00:14:02 Jak dokazují etnologické studie z různých konců světa,
00:14:06 jsou pro tento lid, lovce a sběrače,
00:14:09 velmi důležité tradice.
00:14:12 Před vynálezem písma si lidé předávali své zkušenosti ústně.
00:14:16 Zvláště události spojené se vznikem rodu nebo klanu
00:14:20 se tradičně spojovaly s přírodními katastrofami,
00:14:23 třeba s výbuchy sopek, se stoupáním mořské hladiny
00:14:26 nebo s podobnými jevy.
00:14:29 Podle Platóna zanikla Atlantida během jednoho dne a jedné noci.
00:14:34 Taková událost by se natrvalo zapsala v lidské paměti.
00:14:38 Ale je možné, aby ostrov zmizel během 24 hodin?
00:14:43 Mohl se Cap Spartel potopit pod hladinu tak rychle?
00:14:54 Pro odpověď jsme si zašli
00:14:57 do Evropského univerzitního oceánografického institutu
00:15:01 v Brestu, kde pracuje německý geofyzik Marc-André Gutscher.
00:15:10 Pozoruhodné je, že se podle Platóna
00:15:13 katastrofa odehrála v geologickém období,
00:15:17 kdy byly podobné události časté,
00:15:20 máme na mysli silná zemětřesení nebo tsunami.
00:15:23 Například v roce 1755 došlo na dně západního Atlantského oceánu
00:15:27 nedaleko od portugalského pobřeží
00:15:30 k takzvanému lisabonskému zemětřesení,
00:15:33 které vyvolalo vlnu tsunami vysokou 5 až 10 metrů.
00:15:37 Bylo to největší písemně doložené zemětřesení v Evropě.
00:15:41 Při svém studiu jsem se zaměřil na příčiny vzniku
00:15:45 zemětřesení a tsunami v roce 1755.
00:15:48 Zjistil jsem, že se v Cadizském zálivu vytvořil prolom
00:15:52 dostatečně široký, aby způsobil zemětřesení
00:15:55 o velikosti 8,7 Richterovy stupnice.
00:15:58 Jak vidíte, ostrov Cap Spartel ležel přesně v oblasti,
00:16:02 kde příkop vznikl.
00:16:05 V listopadu 1755 byl Lisabon zasažen silným zemětřesením.
00:16:09 O několik minut později se přivalila vlna tsunami
00:16:13 vysoká 5 až 10 metrů a zalila dolní část města.
00:16:16 Podle různých zdrojů zahynulo 50 až 100 tisíc lidí.
00:16:21 Zemětřesení pocítili v Portugalsku, v celém Španělsku,
00:16:25 na pobřeží Maroka, v Anglii a dokonce až v Hamburku.
00:16:31 Ostrov Cap Spartel ležel v této seismické zóně.
00:16:35 Výzkumy prováděné v Cadizském zálivu potvrzují,
00:16:39 že zhruba před 12 tisíci let došlo ke katastrofě
00:16:43 mnohem větších rozměrů.
00:16:48 Studujeme sedimenty za dna příkopu a okolního mořského dna.
00:16:52 Tak získáváme informace o době a síle
00:16:56 největších zemětřesení a tsunami.
00:16:59 Vrstva stará 12 tisíc let je asi pětkrát mocnější
00:17:03 než vrstvička usazená při zemětřesení v roce 1755.
00:17:10 Z toho se dá usoudit, že událost před 12 tisíci let
00:17:15 měla mnohem větší sílu a rozsah než ta lisabonská.
00:17:20 Na Platónově svědectví je zajímavé, že doslova napsal:
00:17:24 "Během jednoho dne a jedné noci."
00:17:27 To by znamenalo, že katastrofa udeřila velmi rychle,
00:17:30 a v tom případě by mohl přicházet v úvahu jev zvaný tsunami.
00:17:34 Podle Jacquesa Colliny-Girarda to odpovídá popisu zániku Atlantidy.
00:17:38 Ostrov ležel uprostřed úžiny.
00:17:41 Hladina moře už mnoho let stoupala a nakonec jej zalila vlna tsunami
00:17:45 vyvolaná zemětřesením.
00:17:48 Pravěcí lidé, kteří byli svědky této události,
00:17:51 si ji předávali ústně a Platón ji zachytil písemně.
00:17:56 Marc-André Gutscher se v roce 2004 zúčastnil
00:17:59 oceánografického výzkumu v Cadizském zálivu.
00:18:05 Využil příležitosti získat výsledky přesnějších sonarových měření
00:18:10 k upřesnění obrazu tvarů mořského dna.
00:18:13 Hledal nějakou průkaznější stopu po existenci Atlantidy.
00:18:49 Prozkoumali jsme snímky vyvýšené části mořského dna,
00:18:52 povrchu bývalého ostrova Cap Spartel,
00:18:55 ale nenašli jsme nic kromě chaluh, štěrku a kamení.
00:19:00 Žádné zbytky zdí, žádné chrámy, nic,
00:19:03 co by naznačovalo přítomnost člověka
00:19:06 nebo osídlení vyspělou civilizací.
00:19:14 Byly tam jen obyčejné mořské sedimenty.
00:19:19 Nic mimořádného.
00:19:23 Je to překvapivé? Ani ne.
00:19:27 Před 12 tisíci let nedosáhl člověk takového stupně vývoje,
00:19:31 aby dokázal na Atlantidě postavit obdivuhodné paláce,
00:19:36 jako popisoval Platón.
00:19:53 Zajímavé je, že tento mýtus o Atlantidě
00:19:57 je někdy pokládán za pravdivý. Je to ale pravdivá lež.
00:20:01 Platónovou největší chybou bylo, že řekl:
00:20:05 "Povím vám příběh, který se tehdy a tehdy odehrál tam a tam."
00:20:10 Vy tomu můžete věřit, nebo nemusíte. To není podstatné.
00:20:15 Ale stovky tisíc lidí tomu evidentně uvěřily
00:20:19 a po zmizelé Atlantidě neúnavně pátrají.
00:20:22 Nepřijde mi to divné,
00:20:25 protože zatím stále nemáme jinou, přesvědčivější teorii.
00:20:30 Jacques Collina-Girard po Atlantidě nepátral.
00:20:33 Narazil na ni náhodou.
00:20:38 Uchvátila ho a on nakonec nalezl ostrov Cap Spartel,
00:20:43 vyvýšeninu na mořském dně, jejíž vrchol je 55 metrů pod hladinou.
00:20:49 Dnes nad potopeným ostrovem proplouvají tisíce nákladním lodí
00:20:54 mířících z Atlantiku do Středozemního moře a naopak.
00:20:58 Jacques vyšel z mýtu
00:21:01 a potvrdil jeho pravdivost geologickým výzkumem.
00:21:04 To je samo o sobě úžasné.
00:21:11 Když prozkoumáme geologickou minulost Gibraltarské úžiny
00:21:16 do doby, kdy došlo k zatopení ostrovů, musíme připustit,
00:21:19 že podoba s Platónovým popisem je až zarážející.
00:21:24 Podoba je v geografické situaci, v charakteru katastrofy,
00:21:28 v tom, jak ostrov zmizel pod mořem i v osudu ostrovanů.
00:21:32 Prostě je tady mnoho společného.
00:21:36 Opravňují nás tyto podobné znaky k tvrzení,
00:21:39 že Platón přesně popsal konkrétní geologickou událost?
00:21:42 Těžko říct. Přinejmenším můžeme soudit, že v době, kterou popsal,
00:21:46 došlo k takové přírodní události. To se nedá jen tak přehlédnout.
00:21:50 Je to příliš významná shoda.
00:21:58 Nikdy se nedozvíme, zda je ostrov Cap Spartel
00:22:01 zdrojem báje o Atlantidě. Nicméně tato teorie je zatím jediná,
00:22:06 která na základě geologických poznatků odpovídá Platónovu popisu.
00:22:26 Když projdeme starověké záznamy, zjistíme,
00:22:29 že historii lidstva opřádají mnohá tajemství.
00:22:35 Kromě bájné Atlantidy přitahuje pozornost vědců
00:22:38 zánik mínojské civilizace.
00:22:43 Jak je možné, že se tak vyspělá kultura
00:22:46 nechala zaskočit přírodními živly?
00:23:05 Alexander McGillivray projíždí už čtvrt století
00:23:10 na svém starém mopedu těmito olivovými háji.
00:23:18 Alexander McGillivray je archeolog.
00:23:21 Řídí vykopávky v Palaikastru na východním cípu Kréty.
00:23:26 Zajímá se o fascinující mínojskou civilizaci.
00:23:47 Mínojská civilizace vznikla na Krétě
00:23:50 a před 4500 lety ovládala prostor Egejského moře.
00:23:56 Její objev je spojen se jménem sira Arthura Evanse,
00:24:00 který chtěl na začátku 20. století zjistit,
00:24:04 zda se řecké báje o králi Mínoovi, o Mínotaurovi a labyrintu
00:24:11 zakládají na pravdě.
00:24:13 Evans nakonec vykopal v krétském Knossu
00:24:16 pozůstatky bájné civilizace
00:24:18 s mimořádně vyspělým výtvarným uměním a architekturou.
00:24:22 Objevil fascinující civilizaci zahalenou tajemstvím.
00:24:43 Podle archeologického datování končí mínojská historie na Krétě
00:24:48 v jednom krátkém období.
00:24:51 Potom byla všechna města najednou zničena.
00:24:53 Z přístavu zůstaly jen trosky
00:24:56 a některé budovy vypadaly jako po explozi,
00:24:59 jiné byly strženy. Kréta se změnila k nepoznání.
00:25:02 Zatím jsme ještě úplně nepochopili,
00:25:05 co se stalo a proč se to stalo.
00:25:09 Někteří lidé jsou tajemstvími
00:25:12 a nezodpovězenými otázkami přímo posedlí.
00:25:15 Posedlost Spiridona Marinatose
00:25:18 v polovině 20. století mnohé změnila.
00:25:22 Christos Doumas byl nejprve jeho asistentem
00:25:25 a později pokračovatelem.
00:25:28 Můj profesor Marinatos přišel s myšlenkou zahájit výzkum
00:25:33 na ostrově Santorini, zvaným též Théra, protože se domníval,
00:25:37 že mínojská civilizace byla zničena výbuchem sopky.
00:25:45 Nápad profesora Marinatose vedl v roce 1967
00:25:50 k senzačnímu objevu starověkého města Akrotiri,
00:25:54 které bylo 3500 let pohřbené pod vrstvami sopečného popelu.
00:26:14 Od té doby si archeologové a vulkanologové
00:26:18 neustále kladou otázku:
00:26:21 Mohl výbuch sopky na souostroví Santorini
00:26:24 zničit mínojskou civilizaci?
00:26:46 Dnes tvoří Santorini pět ostrovů. Hlavním ostrovem je Thíra,
00:26:51 na jejíž půdě stojíme. Tamhle jsou Nea a Palea Kameni,
00:26:55 tohle je Therasia a tamto vzadu Aspronisi.
00:26:59 Jsou to pozůstatky jediného sopečného kužele,
00:27:02 který se rozpadl při obrovské erupci,
00:27:04 a následky výbuchu zničily mínojskou civilizaci.
00:27:08 Kaldera uprostřed souostroví i ostatní prohlubiny
00:27:12 vznikly po zhroucení vulkánu.
00:27:16 Giorghis Voujoukalakis je vulkanolog,
00:27:19 který mimo jiné zkoumal souostroví Santorini.
00:27:22 Poslední výzkum v roce 2006 ho přesvědčil,
00:27:26 že sopečná katastrofa v době rozkvětu mínojské kultury
00:27:30 byla jednou z největších v historii lidstva.
00:27:38 Popíše nám, co se tehdy stalo.
00:27:43 Tady je to dobře vidět.
00:27:46 Zde stál v době mínojské civilizace obytný palác.
00:27:49 Tahle hnědá vrstva je obdělávaná půda.
00:27:53 Nad ní můžeme vidět dvaceti až třicetimetrovou vrstvu
00:27:57 světlé horniny. To je tefra, vyvržená vulkanickou erupcí,
00:28:01 pravděpodobně během necelých 24 hodin.
00:28:05 Z toho je zřejmé, že během erupce
00:28:08 se do vzduchu dostalo ohromné množství jemného popelu.
00:28:12 Popel byl vynesen až do stratosféry
00:28:15 a rozptýlil se po obrovské ploše východního Středomoří a Malé Asie.
00:28:21 To samozřejmě zásadně ovlivnilo všechny civilizace v této oblasti,
00:28:26 včetně mínojské.
00:28:34 Nejprve bylo třeba odhadnout velikost oblaku popelu,
00:28:38 směr jeho šíření a množství spadu.
00:28:42 Oblak zasáhl jen východní okraj Kréty,
00:28:45 takže dál na západ množství popelu nebylo tak velké,
00:28:48 aby dokázalo zničit úrodu. Vliv spadu nebyl tedy nijak zásadní.
00:29:03 Až do roku 2004 se archeologové marně snažili vysvětlit
00:29:08 souvislost erupce sopky se zánikem mínojské civilizace.
00:29:13 Kromě jiných i Alexander McGillivray.
00:29:16 Ten možná ještě víc,
00:29:19 protože na pláži v Palaikastru nacházel sedimenty,
00:29:22 jejichž původ nedokázal vysvětlit.
00:29:28 Na tuhle pláž jsme chodili s rodinou celá léta,
00:29:31 protože jsme tu 25 let pracovali na archeologických vykopávkách.
00:29:36 Tyhle zvláštní sedimenty nás vždy fascinovaly.
00:29:40 Například tady. Je to nepochopitelná změť střepů z nádob,
00:29:44 dlažebních kamenů, stavebního materiálu a valounků.
00:29:52 Ty jsou zaoblené, takže je zřejmé, že je omlela voda.
00:30:00 Měl jsem tu několik geologů. Když to viděli, tak říkali:
00:30:04 "Je to jasné. Tekla tudy řeka." Ale to nedává smysl.
00:30:10 Proč by si zdejší obyvatelé stavěli domy uprostřed řeky?
00:30:14 Něco tu nehrálo.
00:30:20 V krabicích na policích v archeologickém středisku
00:30:24 jsou úlomky dlažby, střepy z nádob, kousky zdí, mušle...
00:30:40 Další zvláštností je, že jsme našli tisíce schránek dírkovců,
00:30:44 čili foraminifer. Jsou to prvoci, mikroskopické mořské organismy.
00:30:51 V našich vzorcích usazenin jsme je nacházeli skutečně po tisících.
00:30:56 Takže místo nálezu muselo být zalité mořskou vodou.
00:31:04 Odborníci na foraminifery nám potvrdili,
00:31:07 že oblast muselo zalít moře, které sem naplavilo tyto drobné prvoky,
00:31:12 obvykle žijící v hloubce pěti až deseti metrů.
00:31:21 Žádný jiný podobný objev nevyvolal takovou senzaci.
00:31:26 Ale až do roku 2004 jej nikdo nedokázal vysvětlit.
00:31:49 Podívejte se na tohle. Celá oblast je zcela zpustošená. Neuvěřitelné.
00:31:56 Všechny budovy jsou stržené do základů.
00:31:59 Podívejte se na ty lidi.
00:32:02 Všude kolem jsou budovy ležící v troskách.
00:32:07 Došlo mi, že se něco takového stalo i v Palaikastru.
00:32:12 Přesně jako tady. Zbyly jen základy a všude kolem trosky.
00:32:16 Vidíte...
00:32:20 Je to stejné jako to, co jsme našli v Palaikastru na Krétě.
00:32:24 Pamatuji se, že když jsem kolem Vánoc v roce 2004 viděl záběry
00:32:27 z Banda Ačeh na Sumatře v Indonésii,
00:32:30 snímky toho, jakou spoušť moře po tsunami zanechalo,
00:32:34 připomnělo mi to situaci na krétské lokalitě,
00:32:36 kterou jsme objevili před deseti lety.
00:32:40 A to mě přivedlo k názoru, že tyhle usazeniny
00:32:43 nevysvětlitelného původu vznikly zřejmě úderem vlny tsunami.
00:32:51 Proto jsem se spojil s odborníky na tsunami.
00:33:00 Aby si svou teorii ověřil, vyhledal Alexander McGillivray
00:33:05 Kostase Synolakise, který se pohybuje mezi Athénami, Krétou
00:33:09 a Kalifornií, kde přednáší.
00:33:13 Kostas Synolakis studuje procesy,
00:33:16 probíhající po celém světě při tsunami.
00:33:33 Jsem ohromen, protože to silně připomíná záběry z Banda Ačeh
00:33:37 nebo ze Šrí Lanky. Tam ležela vrstva trosek,
00:33:41 na některých místech možná metr mocná, kde bylo všechno možné.
00:33:45 Kusy nábytku, cáry oděvů, rozbitá rádia, televize, jedno přes druhé.
00:33:55 V těchto naplaveninách starých 3500 let
00:33:58 jsou především střepy nádob, ale jinak je to úplně stejné.
00:34:03 Něco podobného jsem viděl před několika týdny
00:34:07 na ostrovech Samoa po útoku vlny tsunami.
00:34:10 Jsem ohromen, zcela ohromen. Nemohlo to být nic jiného
00:34:15 než tsunami, jež udeřilo dávno před naším letopočtem.
00:34:24 Kostase Synolakise to velmi zaujalo.
00:34:27 Po všech tsunami kdekoli na světě
00:34:30 modeloval situaci před a po úderu vln,
00:34:33 porovnával údaje a snažil se odhadnout rozsah katastrofy.
00:34:55 Tato událost způsobila počáteční vlnu.
00:34:59 Když se propadla kaldera na Santorini,
00:35:01 na hladině se vlivem sníženého tlaku vytvořila deprese
00:35:05 a postupovala jako dlouhá vlna tsunami.
00:35:08 Zde je Kréta. My jsme zde. A zde je Palaikastro.
00:35:14 Podívejme se, jak se vlna šířila.
00:35:17 Vidíte, že vlna zasáhla nejprve západní pobřeží Kréty.
00:35:25 Potom dorazila k východnímu pobřeží.
00:35:31 A pak se jakoby otočila. Asi takto.
00:35:45 Vypočítal jsem, že vlny byly větší, než jsme si původně mysleli.
00:35:50 Simuloval jsem několik různých situací zrodu vlny,
00:35:53 počítal jsem se stometrovým propadem dna kaldery
00:35:56 až po dvacetimetrový zdvih povrchu sopky.
00:35:59 Vidíte, že největším neštěstím byla malá vzdálenost
00:36:02 mezi Krétou a Santorinem.
00:36:07 První vlna zasáhla pobřeží Kréty během několika minut.
00:36:12 Do Palaikastra dorazila asi za 40 minut.
00:36:16 Podle charakteru erupce a nalezených naplavenin
00:36:19 byla vysoká nejméně 15 metrů.
00:36:25 Z toho je zřejmé, co se v Palaikastru asi dělo.
00:36:29 Z tvaru zálivu a místní geografické situace
00:36:33 si můžeme udělat představu o průběhu tragédie.
00:36:40 Vypadalo to tu přibližně jako dnes.
00:36:43 Jen s tím rozdílem, že v době bronzové byla půda více obdělávaná.
00:36:48 Tady všude žili lidé.
00:36:51 Mínojské město se rozprostíralo tady dole,
00:36:54 tam kde jsou olivové háje. Zde bylo město a táhlo se až k moři.
00:36:59 Vlny tsunami je zřejmě celé smetly.
00:37:02 Bylo zcela zatopené. Muselo to být strašné.
00:37:05 Údolí za městem se vlny zdvihly ještě víc a účinek se tím zvýšil.
00:37:11 Těla lidí byla rozdrcena o svah. Netušili, co přijde.
00:37:15 Většinu z nich zahubila přívalová vlna právě na svahu tohoto kopce.
00:37:23 Podle toho, co jsme se dozvěděli za posledních 20 let o tsunami,
00:37:28 tak při tsunami porovnatelné síly, jako bylo toto,
00:37:32 zemře v dosahu moře 70 až 90 procent obyvatel.
00:37:37 Lidé, kteří žijí někde ve vnitrozemí,
00:37:40 si to ani nedokážou představit.
00:37:44 Pro mínojskou civilizaci to byla naprostá katastrofa.
00:37:48 70 až 80 procentní ztráty obyvatelstva.
00:37:54 Náhlý zánik mínojské civilizace i nálezy podivných naplavenin
00:37:59 se dají úderem vln tsunami logicky vysvětlit.
00:38:05 Ničivé tsunami přežilo jen velice málo lidí,
00:38:09 hlavně ve městě Knossos.
00:38:11 Odpluli do Egypta, kde požádali o pomoc.
00:38:14 Stali se egyptskými vazaly.
00:38:17 Egypt jim pomohl okázalým způsobem znovu vybudovat jejich svět,
00:38:21 ale netrvalo to dlouho.
00:38:23 Vztahy s Egyptem nebyly rovnoprávným vztahem s jinou zemí,
00:38:27 ale vztahem k faraónovi.
00:38:29 Když faraón zemřel, spolupráce skončila.
00:38:35 Mínojská civilizace byla zpustošená
00:38:38 a dezorganizovaná ničivým tsunami, vyvolaným výbuchem sopky na Théře,
00:38:44 dnešním Santorini.
00:38:46 Nedokázala se ubránit nájezdům okolních národů.
00:38:50 Kdyby tsunami nezničilo Banda Ačeh v Indonésii,
00:38:54 pravděpodobně bychom dodnes netušili,
00:38:56 že mínojskou kulturu smetlo tsunami,
00:38:59 protože bychom správně neporozuměli našim nálezům.
00:39:03 V současnosti pátrá po nejnovějších důkazech o tsunami
00:39:07 v Egejském moři několik týmů.
00:39:11 Naše znalosti tsunami vyvolaných vulkanickou činností
00:39:14 jsou zatím jen povrchní.
00:39:17 Nicméně víme, že takové tsunami způsobilo zánik
00:39:20 jedné z nejstarších evropských civilizací.
00:39:26 Když studujeme přírodní katastrofy, často zjistíme,
00:39:29 že mnohé legendy mohou mít reálný původ.
00:39:33 Ať je to potopení Atlantidy nebo zánik celých civilizací.
00:39:37 Poslední slovo má dodnes příroda
00:39:40 a přes své znalosti na tom člověk nemůže nic změnit.
00:39:56 Z tohoto zálivu je vidět Vesuv.
00:39:59 Záliv sám je úchvatný a velmi fotogenický.
00:40:02 Navíc je zvláštní,
00:40:05 protože ukrývá stopy dávných velmi zajímavých událostí.
00:40:10 V této části Itálie všichni znají osud Pompejí na úpatí Vesuvu,
00:40:15 východně od Neapole. Ale jen desítky kilometrů na západ
00:40:19 se rozkládají nad Pozzuolským zálivem Campi Flegrei,
00:40:24 česky Flegrejská pole, velká vulkanická kaldera.
00:40:31 A na dně zálivu, několik metrů pod hladinou,
00:40:35 leží antické město Baiae se zbytky mnoha staveb
00:40:40 a římského přístavu. Celé město na dně moře.
00:40:45 Franca Cibecchiniová je archeoložka Odkrývá památky na dně zálivu.
00:40:50 Dnes zde provádí Michela L'Houra, známého podmořského archeologa,
00:40:55 který se už potápěl téměř všude, jen tady ještě ne.
00:41:01 Představoval jsem si, že jsou tu nálezy jeden přes druhý.
00:41:05 Tato oblast nebyla nikdy řádně prozkoumána.
00:41:08 Čeká tu spousta práce. Určitě. Spousta práce.
00:41:11 Představte si, že celý současný záliv byl dříve městem Baiae.
00:41:15 Jsou tu pozůstatky budov a rezidencí.
00:41:18 Byla to letní sídla nejvýznamnějších mužů
00:41:22 období konce římské republiky: Julia Caesara, Cicerona,
00:41:24 všichni tu měli své vily, většina jich patřila aristokracii.
00:41:30 Bylo to Saint-Tropez své doby. Přesně tak.
00:41:34 Trávili tu léto. Užívali si léta v lázních.
00:41:36 V lázních? Ano, v lázních.
00:41:43 Když se potápíte v Baiae, je to jiné než na jiných místech.
00:41:48 Dodnes jsou patrné ulice, najdete zde jejich plány vyryté do kamene
00:41:53 a značky, abyste se v rozsáhlých prostorách neztratili.
00:42:06 Můžete si představit to bohatství,
00:42:09 rozlehlá sídla vystavěná na úbočí kopce, všude sloupořadí,
00:42:13 zlaté ozdoby a sochy.
00:42:16 Na rozvalinách je stále patrný vysoký životní standard.
00:42:21 Baiae bylo vzorem letních sídel, synonymem pohodlí a zahálky.
00:42:28 Někteří moralizující básníci je popisovali jako město neřesti,
00:42:33 psali, že "dívky sem přicházejí jako panny
00:42:36 a odcházejí jako prostitutky".
00:42:44 V Baiae byly zástupy kněžek lásky.
00:42:49 Konaly se tu projížďky na lodích.
00:42:52 Vládcové sem jezdili vyhodit si z kopýtka
00:42:54 i vraždit své protivníky.
00:42:59 Baiae se stalo symbolem zhýralosti luxusu a nemravnosti.
00:43:04 Od názvu Baiae si některé jazyky odvodily obecný termín
00:43:08 pro záliv či zátoku.
00:43:11 Ale mnohdy má i význam jako symbol bohatství, krásy a luxusu.
00:43:23 Například v angličtině dalo Baiae, Bay, jméno mnohým zálivům
00:43:29 a zátokám na světě.
00:43:32 Stefano di Caro je ředitelem archeologických výzkumů
00:43:35 v celé Itálii. Má hluboké znalosti o významu Baiae v římské historii.
00:43:40 Zmínky o ztraceném městě se našly
00:43:43 v Senecových, Tacitových a Strabonových dílech.
00:43:57 Nevíme, kdy k tomu došlo.
00:44:00 Ale mohla za to pravděpodobně seismická aktivita.
00:44:06 Jednoho dne se Baiae propadlo na dno moře.
00:44:10 Ale jejich kouzlo zůstalo.
00:44:14 Jako bychom procházeli centrem města.
00:44:18 Je to jako cestovat v čase.
00:44:21 Člověk snadno zapomene, že je pod vodou. Je to úžasné.
00:44:33 Tajíte dech úžasem. Něco takového zažije člověk jen jednou za život.
00:44:38 Já jsem se sem chystal 25 let, ale stále nebyla příležitost.
00:44:43 Očekával jsem od toho hodně, ale co jsem viděl dole,
00:44:47 předčilo všechna má očekávání.
00:44:53 Abychom pochopili, jak se mohlo stát,
00:44:56 že město zmizelo pod hladinou, musíme něco vědět
00:45:00 o vulkanické aktivitě této oblasti.
00:45:03 A to zejména, co se děje na Campi Flegrei.
00:45:07 Kouř stoupající z vulkánu Solfatara je neklamnou známkou,
00:45:11 že je sopka ještě činná.
00:45:21 Pojďte za mnou. Navštívíme kontrolní místnost observatoře
00:45:25 Národního geofyzikálního a vulkanického institutu na Vesuvu.
00:45:29 Je to jedna z nejstarších observatoří tohoto typu na světě.
00:45:34 Sledujeme ostrov Ischia, Vesuv a samozřejmě i Campi Flegrei.
00:45:39 Každá obrazovka zachycuje seismickou aktivitu
00:45:42 v určité oblasti, například v kaldeře Campi Flegrei.
00:45:50 A tady je samotná Baiae.
00:45:55 Na těchto displejích můžeme sledovat
00:45:57 seismickou aktivitu v celé oblasti.
00:46:07 Geofyzik Aldo Collo pracuje pro Neapolskou univerzitu.
00:46:12 V roce 2001 se stal vedoucím projektu,
00:46:16 který v Pozzuolském zálivu naměřil miliony údajů
00:46:19 a dodnes je zpracovává.
00:46:24 Kužel sopky je nyní pod hladinou.
00:46:27 Výsledky naší analýzy vám předvedu na této animaci.
00:46:35 Zde je magmatický krb.
00:46:39 Červené body značí tektonické pohyby,
00:46:42 ke kterým došlo v letech 1982 až 1984.
00:46:51 Je to jen malý výřez.
00:46:54 Za ty dva roky jsme zaznamenali přes deset tisíc takových otřesů.
00:47:02 Baiae tedy leželo přímo v bývalém kráteru sopky.
00:47:07 Jeho zaplavení způsobil tektonický pohyb.
00:47:11 Při tomto jevu dochází k nadzvednutí zemského povrchu,
00:47:15 k jeho propadnutí nebo posunutí do stran.
00:47:18 Na jedné straně zálivu leží troska kužele sopky Monte Nuovo.
00:47:23 I na jeho úpatí žijí lidé.
00:47:26 V roce 1538 se jim začala země zvedat pod nohama.
00:47:31 Ale ani tento pohyb nikoho neodradil
00:47:34 od bydlení v této oblasti. Abychom porozuměli procesu,
00:47:37 který způsobil zaplavení Baiae, musíme navštívit přístav Pozzuoli.
00:47:43 V letech 1982 až 1984 se tu zemský povrch zvedl o více než 3 metry.
00:47:50 Právě tady jsme zaznamenali největší tektonické pohyby.
00:47:56 Na zdi mola můžete vidět cihlovou výplň
00:47:59 mezi dvěma horizontálními řadami kamenů.
00:48:04 To je právě ten rozdíl mezi původní a novou úrovní povrchu
00:48:09 po tektonických pohybech.
00:48:14 Nejlépe je to vidět v kotvišti.
00:48:17 V 70. a 80. letech minulého století se Pozzuoli začalo zvedat.
00:48:22 Povrch se zdvihl o 2 metry.
00:48:25 Rybáři se s tím vypořádali všelijak.
00:48:30 Po těchto událostech úřady evakuovaly staré město
00:48:34 a obyvatelstvo přesídlili jinam.
00:48:37 V tomto případě pohyb terénu nezavinil vulkán,
00:48:41 ale náraz tektonických desek.
00:48:45 Město Baiae postihlo něco podobného jako Pozzuoli.
00:48:49 Celé však pod hladinou nezmizelo.
00:48:52 Dole na pobřeží jsou na suchu zbytky lázní,
00:48:54 kam chodili římští aristokraté odpočívat.
00:48:57 Baiae bylo symbolem luxusu a zahálky. Nic tu nebylo nemožné.
00:49:04 Toto je významné místo.
00:49:07 Je to první dochovaná stavba, která byla zaklenuta kopulí.
00:49:12 Stavbu takových kupolí umožnila velmi lehká pozzuolská malta.
00:49:18 Byly to první pokusy s tímto architektonickým prvkem,
00:49:21 který byl později aplikován v římském Pantheonu.
00:49:28 Řada architektonických prvků vyzkoušených v Baiae
00:49:31 byla později použita v Římě.
00:49:36 Brali architekti starých Římanů v úvahu tektonické pohyby?
00:49:43 Franca s námi navštívila svou přítelkyni, architektku Lucu,
00:49:49 která studuje konstrukci staveb nalezených na dně zálivu.
00:49:55 Římané se snažili ovládnout přírodu.
00:50:03 Snažili se upravovat pobřežní čáru, stavěli hráze a mola.
00:50:10 Některé archeologické nálezy dokazuji,
00:50:13 že se jim to částečně dařilo.
00:50:21 Snažili se budovy stabilizovat
00:50:23 a zabránit dalšímu zaplavování vodou.
00:50:29 Proč? Kvůli tektonickým pohybům?
00:50:33 Přinejmenším opravovali nosné stěny a fasády
00:50:37 a snažili se ucpat otvory, kterými prosakovala voda.
00:50:43 Jednou z římských památek je hlavní tržiště v Pozzuoli.
00:50:47 Zdejší sloupy dodnes nesou stopy,
00:50:50 jak se tu před dvěma tisíci lety měnila úroveň mořské hladiny.
00:50:55 Jsou to důkazy odrazu tektonických pohybů na zemském povrchu.
00:51:06 V Pozzuoli i Baiae se od dob starého Říma
00:51:09 změnila úroveň hladiny moře o 15 metrů.
00:51:13 Když to porovnáme s jinými středomořskými přístavy
00:51:16 postavenými na stabilnějším podloží, třeba s Marseilles,
00:51:19 kde za stejnou dobu došlo k zvýšení hladiny
00:51:23 jen o 50 centimetrů, tak je to ohromný rozdíl.
00:51:27 Francouzský geomorfolog Christophe Morange odebral ze sloupů
00:51:31 vzorky mořských mlžů. Podle jejich stáří určil přibližně dobu,
00:51:35 kdy bylo Baiae zaplaveno mořem.
00:51:41 Podle výzkumů z Pozzuoli můžeme odhadnout,
00:51:44 kdy byl přístav v Baiae zatopen.
00:51:47 První fáze nastala ve 4. až 6. století našeho letopočtu.
00:51:54 Baiae postupně zmizelo pod hladinou.
00:51:58 Řada moralistů v tom viděla spravedlivý boží trest
00:52:01 za všechny spáchané hříchy. Baiae upadlo v zapomnění.
00:52:21 Hned při prvních archeologických ponorech
00:52:24 vyzvedli potápěči z moře mramorové sochy.
00:52:28 Úžasné, dokonale zpracované sochy, jaké byly k vidění jen v Římě,
00:52:33 prozrazovaly, jak bohatým městem Baiae bylo.
00:52:38 Města v okolí Vesuvu nám poskytují alespoň nějakou představu
00:52:42 o bohatství Baiae.
00:52:46 Když se podíváte na zlaté a stříbrné artefakty,
00:52:50 perly a zlato z Pompejí...
00:52:54 kde vlastně žádní římští boháči nebo senátoři nežili...
00:53:01 umíte si představit, jak asi vypadalo letní sídlo Julia Caesara.
00:53:10 Umíte si představit to bohatství všude kolem,
00:53:14 které zmizelo pod hladinou?
00:53:18 Vědci, umělci i nadšení amatéři na celém světě
00:53:22 se snaží na souši i pod hladinou moří poodhalit závoj tajemství
00:53:28 naší dávné historie.
00:53:31 Díky jejich vědomostem, zkušenostem a někdy i díky přízni štěstěny
00:53:36 se jim daří odhalovat prameny dávných mýtů a legend.
00:53:47 Skryté titulky: Václav Píbl Česká televize 2011
Pokrok v chápání geologických pochodů na Zemi nám umožňuje objasnit zdroj některých dávných mýtů a záhad z historie lidstva. Má pověst o Atlantidě reálný geologický podklad? Smetla mínójskou civilizaci obří vlna cunami?
Proč se římské město Baia ocitlo na dně moře?
Dávné otázky – nové odpovědi. Lidé hledají Atlantidu už celá staletí. Čím déle pátrají, tím fantastičtější jsou místa, kde ji údajně nalezli.
Atlantis byla údajně objevena ve Středozemním moři na Santorini, u Sicílie, u Gibraltarského průlivu, u Sardinie, na Maltě i na Kypru. V Atlantském oceánu u Azorských ostrovů, u Madeiry, u Kanárských ostrovů, dále na Bermudách, na Bahamách, na Kubě i jinde. Dokonce prý v Jižní Americe na dně jezera Titicaca, v Indickém oceánu u Srí Lanky i v Indonésii a v Tichém oceánu třeba v Jihočínském moři. Také na Špicberkách a v Antarktidě…Nedávno byla hledána západně od Gibraltarského průlivu a vypadá to už docela věrohodně!
