Devadesát domů, pila, hamr, dvě elektrárny, šest hospod, kostel, fara. Nic už není. Počítačová současnost probouzí, co minulost pohřbila (2012). Režie J. Tabery
Devadesát domů, pila, hamr, dvě elektrárny, šest hospod, kostel, fara. Nic už není.
00:00:43 Haidl, po česku Zhůří.
00:00:48 Starobylá rychta ležící uprostřed toho našeho Královského Hvozdu.
00:00:54 Ale hvozdem teď nemyslím šumavské lesy,
00:00:57 protože uprostřed je tu na Šumavě všechno.
00:01:01 Tím bych všechny jenom zmátl.
00:01:04 Hvozdem myslím domov nás, Králováků.
00:01:08 8 svobodných královských rycht, vlastně už 9,
00:01:13 ale ani s tou svobodou to není tak jednoduché,
00:01:16 však to znáte.
00:01:18 Bojů o ni jsme vedli nemálo, ale zkuste se na chvíli podívat
00:01:23 na stráně okolních kopců, do hlubokých lesů,
00:01:28 projděte se podél jiskřivě chladné říčky Křemelné,
00:01:33 ale vyhněte se jí v době tání sněhu a za velkých dešťů.
00:01:38 Počkejte na nejbližší bouři nebo rovnou na zimu
00:01:42 a mnohametrové závěje, pochopíte, že tady musela platit
00:01:48 vždycky jiná pravidla.
00:01:53 Zhůří na Javorné, dřívější kralovácká rychta,
00:01:57 se rozkládala asi půl cesty mezi Dobrou Vodou a Železnou Rudou.
00:02:03 První zmínky o ní pocházejí ze 17. století.
00:02:07 Už tehdy to bylo často v souvislosti s boji za práva a svobody
00:02:11 rycht Královského Hvozdu, jenž se rozprostíral
00:02:15 na hranicích českých zemí a Bavor.
00:02:19 Rozlohou šlo o jednu z nejmenších rycht.
00:02:23 To však nebránilo Johannu Georgu Schmidtovi,
00:02:27 místnímu sedlákovi a trochu i učiteli,
00:02:30 aby byl roku 1789 zvolen vrchním rychtářem
00:02:35 všech královských rycht.
00:02:38 Stal se tak spojovacím článkem, mnohdy i nárazníkem ve vztahu
00:02:44 mezi Králováky a vrchností, jež se dlouhá léta pokoušela zbavit
00:02:48 všemožných výhod, práv a svobod, které místní
00:02:53 považovali za nedotknutelné.
00:02:55 Nebyla to snadná práce, nebyla to práce,
00:02:59 kterou by šlo dělat z pohodlí domova.
00:03:03 A cesty byly dlouhé a pokud sjízdné
00:03:07 z jednoho konce na druhý, to trvalo celé dny,
00:03:11 ale byl jsem zvolen.
00:03:13 Slíbil jsem chránit naše privilegia vší silou.
00:03:18 Nezbylo mi nic jiného a svou práci dělal svědomitě.
00:03:25 K oboustrannému prospěchu.
00:03:27 Vždyť v této volené funkci vydržel 31 let.
00:03:34 Bylo to tak dlouho, mohl jsem to tušit,
00:03:38 když jsem vyjížděl složit slib.
00:03:40 Však i to moje Zhůří se změnilo.
00:03:44 První doložená zmínka o Zhůří se objevuje v roce 1613.
00:03:52 Zhůřský rychtář Thomas Löffelmann měl tehdy v držení
00:03:56 cenné červené pečetidlo se znakem rycht Královského Hvozdu, lvem.
00:04:04 Velice důležitá věc tehdy.
00:04:07 Symbol výsadního postavení Králováků, jehož počátky se tradují
00:04:12 již z časů Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského.
00:04:18 Však jsme si ho zasloužili.
00:04:20 Za služby králi, za pomoc s ochranou hranic.
00:04:25 Tak se to vždy tradovalo a pak roku 1615 si Thomase Löffelmanna
00:04:32 s ostatními rychtáři pozvali do Prahy,
00:04:35 aby se všichni vzdali dávných privilegií.
00:04:38 Odmítli a skončili ve vězení.
00:04:42 Nakonec našli zastání u císaře Matyáše,
00:04:45 který jim také dal glejt potvrzující naše práva.
00:04:51 Jenže pak přišlo stavovské povstání.
00:04:55 My se postavili na stranu českých stavů,
00:04:59 vždyť českého lva jsme si nedali do znaku je tak.
00:05:03 Po Bílé hoře nás dal císař do zástavy.
00:05:07 Vyplatili jsme se a od té doby, už skoro 200 let,
00:05:12 se o naše svobody s vrchností přetahujeme.
00:05:16 I když stále častěji už jde jen o výši všelijakých poplatků.
00:05:26 Na počátku nového věku, počátcích kolonizace Šumavy,
00:05:31 mělo dřevo jen pramalou cenu.
00:05:34 Nalákat do horských pralesů poddané znamenalo slíbit jim úlevy.
00:05:39 Dát jim určité svobody, od kterých chtěli majitelé půdy
00:05:43 později ustoupit.
00:05:45 Bez nich by tu byl ale život nemožný.
00:05:49 Vždyť kromě věčných bojů s přírodou se místní nevyhnuli
00:05:53 ani nepřátelským vojskům, pronikajícím čas od času
00:05:57 zpoza blízké hranice s Bavorskem.
00:06:01 Osadníci nicméně splnili, co měli.
00:06:04 Vytvořili zde jakési nárazníkové pásmo
00:06:08 a hlavně dokázali vnést užitek i do těch nejnepřístupnějších končin.
00:06:15 Obydleli hory, vykáceli rozsáhle plochy pralesa,
00:06:20 na kterém začali chovat dobytek.
00:06:23 Obilí se zde příliš nedařilo.
00:06:26 Na území pozdějších králováckých rycht
00:06:29 tak postupně vznikly lesní dvory.
00:06:32 Polosamoty s rozsáhlými pozemky.
00:06:36 Zhůří se ale odlišovalo.
00:06:39 Když se tak na něj dívám, připomíná mnohem víc
00:06:43 než okolní rychty, vesnice pod horami.
00:06:48 Domky kolem kostela na jednom místě.
00:06:52 Lidi tu tak k sobě měli blíž.
00:06:54 Taky se rychle šířil oheň při požáru, ale to bych raději nepřipomínal.
00:07:00 Na rozdíl od některých rycht kolem jsme tu také nikdy neměli
00:07:05 velké sklárny.
00:07:07 A přitom se nemáme o mnoho hůř.
00:07:11 I na kostel jsme se vzmohli sami.
00:07:15 Ten první, tehdy jen malou dřevěnou kapli,
00:07:19 zasvěcenou Nejsvětější Trojici, dal jiný Georg Schmidt
00:07:24 postavit už na konci 17. století.
00:07:28 K potěše všech, protože nejbližší fara svatého Mouřence
00:07:32 byla vzdálená 4 hodiny cesty.
00:07:36 Ale zbožní Králováci nedokázali mávnout rukou
00:07:40 jít alespoň 1x týdně,
00:07:42 bylo-li to jen trochu možné, k bohoslužbě.
00:07:46 Kaple pro rostoucí rychtu ale brzy nepostačovala.
00:07:53 Na stavbu kostela jsem pak přispěl i já.
00:07:57 Ten první byl dřevěný, jako ostatně všechno tady u nás,
00:08:02 vždyť dřevo tu bylo odedávna zadarmo, jen za práci.
00:08:08 Přistavěli jsme i faru i školu.
00:08:12 Doba se měnila, a i když práce byla pořád stejně tvrdá,
00:08:16 bylo potřeba naučit děti číst, psát a hlavně počítat.
00:08:22 O moc víc toho zvládnout nemohli, vždyť jich v naši jednotřídce
00:08:27 bylo i 100.
00:08:30 Ale aspoň si moji potomci budou moci posílat psaní
00:08:34 a nebudou muset na obecní shromáždění svolávat dřevěnou paličkou
00:08:40 jako jsme to dělávali my.
00:08:44 Ještě za života rychtáře Schmidta ale kostel Nejsvětější Trojice
00:08:48 při velkém požáru Zhůří vyhořel.
00:08:51 Tehdejší zástavní pán a patron kostela,
00:08:54 hrabě Josef von Palm-Gundelfingen dal ale brzy postavit nový.
00:09:01 Tentokrát kamenný, poději ještě opatřený kamennou věží.
00:09:06 Ne vždy byly vztahy Králováků s vrchností na ostří nože.
00:09:11 Za časů, kdy byl rychtářem Johann Georg Schmidt
00:09:15 se situace dala popsat jako poměrně klidná.
00:09:22 Pokud jsme ovšem neřešili problém z běhu.
00:09:25 Jako vrchní rychtář jsem odpovídal za odvod určeného počtu branců.
00:09:30 Nikdy jsme se nedopočítali.
00:09:33 I desítky mužů raději utekly do Bavor,
00:09:36 než aby se nechaly naverbovat.
00:09:40 Ze všech 8 rycht to dohromady dávalo i víc lidí,
00:09:44 než kolik jich u nás ve Zhůří žilo.
00:09:51 Roku 1820 Johann Georg předal funkci rychtáře svému nástupci,
00:09:57 jednomu z posledních.
00:09:59 Rok 1848 změnil šumavské rychty na obce se stejnými svobodami,
00:10:06 jaké měly obce v celé monarchii.
00:10:11 Z rychtáře se stal starosta, právní výjimečnost Králováků zanikla.
00:10:21 A i když jsme si tím všichni polepšili a věčné spory ustaly,
00:10:25 po starých časech se bude vždycky stýskat.
00:10:32 Ale to už nebyla moje doba.
00:10:34 Já už byl dávno na prkně.
00:10:39 Tradice užívání umrlčích prken se v českých zemích udržela
00:10:43 nejdéle právě na Šumavě.
00:10:45 Později zanikla s odchodem německy mluvících obyvatel.
00:10:50 Do té doby však bylo prkno tím, co provázelo nebožtíka
00:10:54 na poslední cestě, na zádušní mši i na hřbitov.
00:10:58 A poté, co z prkna sklouzl do hrobu, stal se z často pečlivě
00:11:03 vyřezávaného prkna pohyblivý pomník.
00:11:10 Prkno nemuselo zůstávat na hřbitově, ale mohlo se vrátit do kraje,
00:11:15 kde bylo i moje místo.
00:11:20 Doplňoval tak svébytnou a tajemnou šumavskou krajinu.
00:11:25 Stalo se součástí jejich proměn, vázalo minulost s přítomností,
00:11:31 dokončovalo životní cyklus lidí i stromů.
00:11:36 Nikdo si nedovolil prkno použít k jinému účelu,
00:11:40 udělat si z něj např. kus nábytku.
00:11:43 To by vás nebožtík strašil tak dlouho,
00:11:47 než byste svou chybu napravili.
00:11:52 To moje zůstalo na dohled kostelu, mohl jsem sledovat,
00:11:56 jak moje Zhůří dál prospívá a roste.
00:12:00 Kterak i sem se dostávají nové vymoženosti a nové myšlenky.
00:12:05 Domy zůstaly až do konce dřevěné, střechy šindelem pokryté.
00:12:10 Jen kostel a starostův dům byly kamenné.
00:12:17 Ve 30. letech stálo ve Zhůří téměř 90 domů, žilo tu přes 600 lidí.
00:12:24 V celém obvodu zhůrské fary, kam náleželo ještě dalších
00:12:28 13 vsí a samot, bylo přes 1 tis. obyvatel,
00:12:32 převážně německých katolíků.
00:12:36 V samotném Zhůří bylo Čechů asi 20 a Mnichov
00:12:40 proto změnil na první pohled jen málo.
00:12:45 Vztahy Čechů a Němců byly vinou
00:12:47 tvrdých zásahů zvenčí zničeny.
00:12:53 Královský Hvozd, to byly vždycky lidi z Bavor,
00:12:57 němečtí pastevci, ne čeští rolníci.
00:13:02 Ale vrchní rychtář musel umět česky.
00:13:06 Stodůlecká rychta byla celá česká a Češi byli i v těch ostatních.
00:13:12 A i když místní neuměli pořádně psát, domluvili se vždycky.
00:13:18 Asi jsem žil v příliš jiné době na to, abych tyto věci pochopil.
00:13:24 To já měl skoro blíže k Bílé hoře, když se Králováci
00:13:29 ještě bili za českého lva.
00:13:35 Po Mnichovu čekal Zhůří osud všech sudetoněmeckých obcí.
00:13:39 Nemnoho zdejších Čechů bylo odsunuto, bývalá svobodná rychta se stala
00:13:46 součástí Třetí říše.
00:13:50 Muži byli odvedeni do Wehrmachtu, ženy, děti a staří se snažili udržet
00:13:55 ves a hospodářství v chodu.
00:13:59 Ale krvavá válka si našla cestu i do odlehlých koutů Šumavy.
00:14:05 Psal se duben 1945, když se na dohled Zhůří ocitla
00:14:10 americká osvoboditelská armáda.
00:14:14 A válka neválka, místní okamžitě rozvěsili bílé prapory.
00:14:22 7 let bylo až moc a představa tisícileté říše,
00:14:26 o které mluvili vyšinutí vizionáři, dávno děsila i je.
00:14:35 Jenže v obci byla i skupina německých kadetů, kteří se nemínili vzdát.
00:14:42 A nad Zhůřím začala létat letadla, která shazovala bomby.
00:14:48 Znovu po tolika letech se hraniční Královský Hvozd
00:14:52 ocitl ve válečném víru.
00:14:56 Zhůří však stálo na špatné straně a útočiště v něm protentokrát
00:15:01 našli uzurpátoři.
00:15:07 Na domech ve Zhůří však zůstaly viset bílé prapory.
00:15:13 A dorazila další německá jednotka s ukořistěnou americkou technikou.
00:15:19 Zvenčí tak Zhůří vypadalo jako Američany osvobozená vesnice.
00:15:25 Jedni z posledních amerických vojáků vinou toho padli u Zhůří dřív,
00:15:31 než si uvědomili, že se ještě bojuje.
00:15:35 Američané pak byli přesvědčeni, že na ně Zhůrští nastražili léčku.
00:15:41 Většina jich přitom seděla ve sklepích.
00:15:44 Chránit hranici proti vojsku českých spojenců už nechtěli.
00:15:52 Boje však byly těžké, 7 domů vyhořelo,
00:15:55 kostel přišel o střechu, zraněných bylo plno.
00:16:02 Američané vyhráli, ale pachuť zrady zhůrských Králováků, lidu,
00:16:09 který se po většinu své existence honosil českým lvem ve znaku,
00:16:15 ta už nezmizela.
00:16:19 Ale válka skončila a obnova Zhůří započala.
00:16:24 Pak přišel odsun, který se týkal naprosté většiny místních.
00:16:30 Mnozí však na něj nečekali a překročili ilegální hranici
00:16:35 s více než povoleným množstvím majetku.
00:16:38 Na jejich místo přišli jiní - Češi i Slováci,
00:16:43 vznikla zde česká škola.
00:16:45 Vesnice se pomalu vracela k životu a poté přišla vojenská komise
00:16:53 a po ní třetí odsun.
00:17:01 Na 90 domů, pila, hamr i elektrárny, 6 hospod, kostel, fara, škola,
00:17:10 řemeslnické dílny, domovy 600 lidí, to všechno posloužilo za cíl armádě
00:17:18 na jich novém cvičišti - Dobrá Voda.
00:17:24 Zhůří bylo srovnáno se zemí.
00:17:27 Zem pokrytá nábojnicemi, střepinami bomb,
00:17:31 protitankovými zátarasy.
00:17:33 Nezbylo nic, jen kusy zdí kostela, na jehož místě
00:17:40 byla na přelomu tisíciletí postavena nová kaplička
00:17:44 Nejsvětější Trojice.
00:17:48 Hřbitov byl pietně upraven, byly vztyčeny pomníky
00:17:52 a informační tabule připomínající turistům
00:17:56 osudy tohoto kraje a dávné královácké rychty.
00:18:41 Skryté titulky: Jarmila Garbová Česká televize 2012