Dřevorubecká vesnice ze Šumavy byla těžkým místem pro život. Počítačová současnost probouzí, co minulost pohřbila (2011). Režie J. Tabery
Dřevorubecká vesnice ze Šumavy byla těžkým místem pro život.
Místo se nachází v Národním parku Šumava na holé planině v nadmořské výšce 1021 metrů těsně u hranic s Německem. Je součástí obce Borová Lada. V roce 1792 je založil kníže Schwarzenberg. Obyvatelé byli převážně německé národnosti a ve své nejlepší době měla obec zhruba 60 stavení a 700 obyvatel. Bývala zde hájovna, pila, hostinec, mlýn, škola a stanoviště pohraniční stráže. V roce 1864 byl postaven kostel Svatého Jana Křtitele, později přibyla i fara. Od roku 1902 fungoval obecní úřad a o devět let později byla zřízena také pošta.
Po II. světové válce byli zdejší Němci vysídleni a po roce 1950 obec zanikla. Kostel se hřbitovem vydržel až do konce 60. let, kdy jej nechala odstřelit Československá lidová armáda, zlikvidován byl i s hřbitovem. V současné době připomíná Knížecí pláně hřbitov, který byl obnoven ze zbytků náhrobních kamenů bývalými německými obyvateli v roce 1992. Na místě kostela byl vztyčen 13 m vysoký dřevěný kříž, který byl po vichřici v lednu 2007 nahrazen menším. Nový život sem přivedla farma s chovem ovcí a skotu, v níž je také restaurace a nabízí se možnost ubytování.
