Ne všechno, co je rezavé, patří do šrotu (2011). Nejrozsáhlejší průmyslová památka ve střední Evropě pohledem režisérky P. Všelichové
Nejrozsáhlejší průmyslová památka ve střední Evropě
Ostravské Hradčany
Pátek 5. 1. 2024 po půlnoci na ČT24
Přehrát
00:00:05 Přijdeme do práce, převlečeme se a podle počasí nebo podle toho,
00:00:09 kdy to musíme sepnout, vyjedu na kole,
00:00:11 rožnu jeden vypínač, druhý vypínač a světla nám potom svítí.
00:00:20 Mi se líbí, jak je to osvětlené. Je to pěkné.
00:00:25 Moje děti tu přišly a běhaly, byly šílené.
00:00:28 Já jsem dělal předtím v kotlárně, takže já jsem v tom železe vyrostl.
00:00:34 Od mládí jsem vyučený ve Vítkovicích, takže to mám prošlé.
00:00:38 Mi to železo nic neříká, ale ti, co přijdou odjinud, jsou jako šílení.
00:00:44 Ti by jenom běhali a koukali na to, jak to vypadá.
00:00:50 Bohužel. Člověku, co vyrostl v tom železe, je to jedno.
00:00:56 Ale ti druzí jsou nadšení.
00:01:14 Kdo přijde do areálu, je překvapen tou hmotou, atmosférou,
00:01:20 tím obrovským množstvím železa, které se tu nachází,
00:01:27 ale které má nějakou logiku.
00:01:30 Jediná podpora, jediná roura tu není samoúčelně,
00:01:33 ale vždycky někam vedla a něco nesla.
00:01:36 Z tohoto pohledu jsou Vítkovice místem, které má atmosféru,
00:01:40 které má nějakého genia loci.
00:01:43 A to je to, co dělá Vítkovice nesmírně zajímavé.
00:02:21 Já jsem tady prožil část života a viděl jsem to všecko v chodu,
00:02:27 takže je mi to i líto, ale bohužel.
00:02:38 Je to integrální součást Ostravy, patří to k Ostravě.
00:02:42 Je to paměť tohoto města
00:02:45 a já si Ostravu bez Vítkovic představit neumím.
00:03:03 Na počátku 19. stol. byla Moravská Ostrava opravdu malým městem.
00:03:10 Bylo to město poddanské, prakticky bez průmyslu.
00:03:13 Zlom přišel v 1. polovině 19. stol.,
00:03:16 souvisel s vybudováním tzv. Rudolfovy huti ve Vítkovicích.
00:03:29 V Dolní oblasti se začaly stavět v r. 1829 pudlovací pece.
00:03:33 Kontinuálně se modernizovaly, udělaly se vysoké pece.
00:03:36 Plynojem byl postaven kolem roku 1924.
00:03:40 Dnes je to průmyslová oblast,
00:03:43 která je determinována právě strojírenstvím.
00:03:49 To nebylo tak, že by huť přišla do města.
00:03:54 Jedná se o to, že kolem huti vyrostlo město.
00:03:59 Když se do čela Vítkovických železáren v roce 1876
00:04:02 dostal Paul Kupelwieser, s tímto mužem dochází k přelomové změně.
00:04:10 Začíná vznikat to, čemu později říkáme závodní město.
00:04:15 My to máme dodnes v ČR spjato s Baťou a Zlínem.
00:04:19 Ale to všechno tu bylo už o 50 let dříve, a to ve Vítkovicích.
00:04:26 ARCHIVNÍ ZÁZNAM
00:04:28 Pod námi je Ostrava.
00:04:32 Tak to tu bude jednou vypadat.
00:04:38 Vzpomínám na to, když se to tu vyrábělo.
00:04:41 Vyráběli jsme to tady naproti v mechanických dílnách
00:04:44 bývalého provozu 520.
00:04:46 Tady se to pak skládalo a svařovalo a dávalo se to dohromady
00:04:49 a oživovalo se to, dávalo se to do provozu.
00:04:52 Takže já to tady znám.
00:04:56 Ty dveře tady do koksových baterií, tam se to všecko vyrábělo.
00:04:59 Celé ty koksovny, výtlačny, hasicí vozy, to se všecko tady vyrábělo.
00:05:13 To jsou svým způsobem artefakty.
00:05:16 Ty sdružené roury, které vytváří nepochopitelné struktury.
00:05:24 To je něco, co člověka osloví a co ho může i nadchnout.
00:05:40 Rezavá krása má dvě mezní polohy.
00:05:43 První je ten industriální romantik, který říká:
00:05:47 "Hele, tenhle zrezivělý šroub je třeba nechat tak, jak je.
00:05:52 Lidé jej budou obdivovat, budou se na něj chodit dívat."
00:05:57 Druhý pohled toho "čerta" na rezavou krásu je ten, že všecko odstraníme
00:06:04 a hodíme do ocelářské pece a uděláme z toho byznys.
00:06:13 Každého, kdo přijde, okouzlí ten gotický pocit,
00:06:16 že přijdete mezi tu vysokou pec, kouknete se na to,
00:06:20 uvidíte šikmou střechu toho hausu a řeknete si:
00:06:24 "Ježišmarjá, tak to je chaloupka jak na vesnici!"
00:06:28 Ale ona je tak 10x větší.
00:06:31 Takže pocit, když přijdete do gotického chrámu
00:06:35 a když přijdete do vysokých pecí, máte obdobný.
00:06:56 Tady vidíte první vysokou pec
00:06:59 a středem vozíky vyvážely železnou rudu a plnily vysokou pec,
00:07:05 aby se tavilo surové železo.
00:07:25 Po pravé straně máme dvě turbodmychadla,
00:07:28 která se poháněla vysokopecním plynem.
00:07:32 Turbodmychadla sloužila k tomu,
00:07:35 aby se vzduch tlačil do potrubí a odcházel na vysoké pece,
00:07:40 kde se vháněl do ohřívače větru.
00:07:45 Tento ohřátý vzduch se používal pro tavení surového železa.
00:08:02 Kravál tady byl, ale nebylo to zas takové,
00:08:04 že by to ohrožovalo životy lidí, kteří tady pracovali.
00:08:08 Bylo to tady snesitelné.
00:08:20 Ten pocit výlučnosti být vítkovičák, to bylo pro ně natolik důležité,
00:08:25 že tu dlouho nemělo šanci prosadit se nějaké dělnické hnutí.
00:08:29 Ti lidé o to neměli až takový zájem.
00:08:34 Oni byli pyšní na to, že se mohou vypracovat z toho malého učně
00:08:38 až po toho mistra a že tu šanci mají, bez ohledu na to,
00:08:42 že jejich rodiče přišli z Polska a byli negramotní
00:08:46 a že jejich maminka někde ve werku tahala vozík
00:08:50 a otec pracoval jako pomocný dělník.
00:08:53 Jejich syn už dostal dobré vzdělání a měl šanci stát se třeba mistrem
00:08:59 ve Vítkovických železárnách, což bylo místo, na které byli lidé pyšní.
00:09:12 Teď vcházíme do srdce velínu.
00:09:17 Tady se odehrávalo veškeré dění při výrobě surového železa
00:09:21 ve vysoké peci.
00:09:23 Ti hoši tady byli 24 hodin.
00:09:26 Takže tu měli květiny, rostlo to tady.
00:09:30 Stejné to bylo i na velínech 4. a 6. vysoké pece.
00:09:40 Mamka i taťka dělali v manesmance, bratr dělá ještě v trojce
00:09:44 a druhý byl montér na hutní montáži a dělal v mostárně.
00:09:49 Takže my jsme vítkovická rodina.
00:09:52 My jsme odchovaní na železe.
00:09:58 A jet autobusem byla taky zábava. Jet autobusem s vlečkou, byla zima.
00:10:02 A takové různé ty.
00:10:05 Kdysi nás sem jezdilo 40 000 a teď je to takové bídné.
00:10:08 Teď už tu moc lidí není.
00:10:14 Takže byla to pěkná cesta tady a zpátky.
00:10:44 Válečné období je ve znamení zvýšení produkce
00:10:48 na úkor pracovní síly.
00:10:51 Snaží se z lidí co nejvíce dostat, ale neinvestuje se do obnov zařízení.
00:10:56 Němci ten podnik potom nechávají s nulovým kontem,
00:11:00 oni ho opravdu vycucli.
00:11:06 Když se v r. 1945 snaží obnovit výrobu,
00:11:10 mají tady částečně rozvitý závod, neopravovaný závod.
00:11:17 Jsou tady ztráty na životech,
00:11:21 část dělníků německé národnosti byla odvelena na frontu a už se nevrátila.
00:11:26 Byly tu i ztráty v rámci českých dělníků,
00:11:30 protože řada lidí zahynula v koncentračních táborech
00:11:34 nebo byla popravena.
00:11:37 Navíc je přebral stát.
00:11:40 ARCHIVNÍ ZÁZNAM
00:11:43 Dnes se Ostravsko stává nejvýznamnějším místem republiky.
00:11:46 Roste první město socialismu, nová Ostrava.
00:12:06 Já k železu a technologiím mám odmala vřelý vztah.
00:12:16 Já jsem ve 13 letech uměl svařovat železo
00:12:19 a mě moc lákalo spojovat tento materiál,
00:12:23 který se spojuje tak speciální technologií.
00:12:26 Oheň mě vždycky lákal. To, co souvisí.
00:12:29 To je i světlo, protože to je produkt ohně.
00:12:33 Matka příroda už nám tady kreslí ty úžasné věci za námi,
00:12:38 interaktivní obraz.
00:12:42 -Interaktivní příroda.
-To je přece nádhera.
00:12:46 To, co je na té stěně.
00:13:06 Já jsem dělal v kotelně, takže vím, jak to tu vypadalo.
00:13:08 Že tu tramvaje jezdily kolem toho.
00:13:11 Osvětlené to sice moc nebylo,
00:13:14 ale vím, že jeden odpich vlezl do veroniky,
00:13:17 do toho velkého, co jezdilo po kolejích.
00:13:20 A to bylo 120 tun.
00:13:22 A Veronika váží taky 120 tun, takže to bylo 240 tun,
00:13:26 které projížděly Vítkovicemi.
00:13:29 A nebylo to nic příjemného, protože kolem toho bylo horko.
00:13:33 To je všechno, co bych k tomu...
00:13:40 Poválečné období od r. 1946,
00:13:44 ale hlavně po r. 1948 je ve znamení budování ocelového srdce republiky.
00:13:49 Takže těžký průmysl, těžební průmysl jsou jedničky.
00:13:58 Ta věc před námi je chladicí věž vody.
00:14:03 Nahoru se voda čerpala, dolů padala, tím pádem se chladila.
00:14:08 Za tu dobu, co pracuji ve Vítkovicích,
00:14:11 už jsem s podnikem trochu sžitý.
00:14:14 Je to můj koníček.
00:14:18 Rád chodím do práce a starám se. Je to pro mě zábava, koníček.
00:14:28 ARCHIVNÍ ZÁZNAM
00:14:33 Ale nejednou v tomto čase, uprostřed tohoto města
00:14:37 uprostřed neustálého pohybu a proměňování hodnot,
00:14:40 víry a nevíry, jistoty a nejistoty,
00:14:44 vyvstal přede mnou jako pohoří.
00:14:47 Nepochopitelné pohoří optimismu.
00:14:55 Přišel rok 1989 a s ním přerod společnosti.
00:15:01 Začalo se uvažovat jiným způsobem,
00:15:05 už není vnímán jako chlebodárce ale jako nepřítel.
00:15:10 Možná to souvisí s konceptem, že kolem huti vyrostlo město.
00:15:13 Možná mělo vyrůst jinde.
00:15:15 A dochází k útlumu těžkého průmyslu.
00:15:21 Nakonec bylo rozhodnuto, že Závod 1, vysoké pece na Dolní oblasti
00:15:26 bude postupně uzavřen.
00:15:30 To začalo od 2. půlky 90. let se postupně uzavírají vysoké pece.
00:15:34 Až v září r. 1998 vyhasla poslední pec.
00:15:44 Jak to tady pustlo, zarůstá to tady, je dobře,
00:15:49 že dnes náš pan generální ředitel má zájem,
00:15:53 aby tato národní kulturní památka byla zachovaná.
00:16:09 Dolní oblast začíná představovat docela velký problém. Co s tím?
00:16:13 Spousta železa, spousta šrotu, využití už tady nebylo.
00:16:22 A přišly nejrůznější koncepty a nápady
00:16:25 od toho "rozebereme to a prodáme na šrot" až po to,
00:16:29 že z toho uděláme národní kulturní památku.
00:16:36 My jsme hned na začátku, když v r. 1998 byla utlumena výroba,
00:16:42 začali jednat o tom,
00:16:48 že areál by měl být prohlášen za národní kulturní památku.
00:16:50 V r. 2000 se to podařilo.
00:16:53 V r. 2001 se dokonce Vítkovice dostaly na indikativní seznam
00:16:56 světového kulturního dědictví
00:16:59 a v r. 2002 v souvislosti s tím byly prohlášeny
00:17:03 za národní kulturní památku.
00:17:05 Je to staré železo.
00:17:08 Krása ... Někdo z toho má třeba radost.
00:17:12 Nevím, jak to někdo bere. Je to pěkné.
00:17:15 Mi to železo taky nic neříká, že bych ho musel,
00:17:19 ale mají to jako historii, tak jim to nemůžeme vzít.
00:17:30 Už na přelomu roku 2001 a 2002 jsem se musel zajímat,
00:17:34 co uděláme s Dolní oblastí, když půjdeme do privatizace.
00:17:37 My jsme nevěděli, co s tím.
00:17:40 My jsme si říkali, že když to bude potřeba
00:17:42 nebo to vyjde v analýze, pak vysokou pec odstraníme.
00:17:48 Když ne, to už ze mě udělali barbara, že Světlík chce říznout vysokou pec.
00:17:58 Tady máme 6. a tady 4. vysokou pec a tady se odehrávalo veškeré dění,
00:18:07 co se týče vypouštění surového železa z vysoké pece
00:18:10 a odpouštění strusky do připravených kolib a pojízdných nosičů veronik
00:18:17 pro transport surového železa do oceláren atd.
00:18:25 Tady se odehrával život vysoké pece.
00:18:31 Tady byl hukot, oheň, jiskry.
00:18:37 Pracovníci tu pracovali v dost vysokých teplotách
00:18:41 a potom sloužily oddechové kabiny, kde se zchladili, napili se,
00:18:46 občerstvili a pak pokračovali dále v odlévání
00:18:50 a v práci, která k vysoké peci patří. Byla to dřina.
00:19:07 Moc se nevědělo, co se s tím bude dít dál.
00:19:10 Udržování toho taky není žádná slast,
00:19:14 vyžaduje to dost vysoké finanční prostředky.
00:19:17 Když došlo k tomu,
00:19:20 že do čela těchto aktivit se postavil generální ředitel Jan Světlík,
00:19:24 teprve jako by to znovu ožilo a dostalo to smysl.
00:19:30 Už to není takové to "ano, máme tady národní kulturní památku,
00:19:34 ale nevíme co s ní, a je životu nebezpečné tam chodit".
00:19:39 Z ničeho nic Dolní oblast žije a bude žít. Tady se buduje něco nového.
00:19:55 Když jsem to viděl poprvé, říkal jsem si: "Co s tím?"
00:20:01 Já jsem toho ani nezalekl, ani jsem se tím nenadchnul,
00:20:06 já jsem si prostě nevěděl rady.
00:20:10 Ale zanechalo to ve mně hlubokou stopu
00:20:15 a asi jsem na to dva roky myslel.
00:20:25 Já jsem nejdřív dostal otázku, co udělat s plynojemem,
00:20:29 ve kterém teď stojíme.
00:20:32 A z plynojemu se zakázka rozšířila na celou Dolní oblast.
00:20:37 A když jsem zjistil,
00:20:39 že to je natolik vážná věc, že z toho jde udělat město,
00:20:46 tak jsem tím začal teprve na 100 % žít.
00:21:10 My všechny tyto skelety a torza používáme, proměňujeme je v město.
00:21:18 Používáme síly skeletů k tomu, aby to uneslo město.
00:21:28 Teď se to spravuje a staví se nové přívody pro nový plynojem
00:21:32 a novou 6. ústřednu.
00:21:34 Práce tu máme dost.
00:21:37 A jestli trafačka bude žít, jako že má, pan vedoucí to slíbil,
00:21:40 tak pokud nebudeme zlobit, měli bychom to tu dožít.
00:22:02 Já myslím, že všechny funkce, které jsou tu navrženy,
00:22:05 Ostravě chybí.
00:22:09 V energetické ústředně má být vzdělávací centrum,
00:22:12 mají tu být vzdělávací programy pro děti a mládež,
00:22:16 muzeum, výstavní prostory.
00:22:19 V plynojemu má být univerzální sál pro koncerty, konference.
00:22:29 A zpřístupnění vysoké pece je něco, na co veřejnost strašně dlouho čeká.
00:22:38 Z vrchu půjde vidět celý areál Vítkovic,
00:22:41 kde si budou moci návštěvníci prohlédnout technologický tok
00:22:46 z Hlubiny přes koksovnu k vysoké peci a výrobě železa.
00:23:42 Jak bude vyhlídková věž, to víte, že děti se přijdou podívat.
00:23:45 Uvidí celou Ostravu. Radnici, od vítkovického kostela, všechno.
00:23:50 Když máme dalekohled, vidíme všechno. Je tam krásný výhled.
00:23:59 Já bych mohl vyprávět, že tam máme naši trafačku, a tak bych mohl
00:24:02 ukazovat, co kde je.
00:24:05 Kdyby tam bylo i občerstvení, bylo by to ještě náročnější,
00:24:07 protože tam bude horská přirážka.
00:24:15 Vítkovické železárny jsou jedinečné a jsou jedny v ČR.
00:24:21 A nedají se srovnávat ani s Karlovým mostem ani s hrady a zámky.
00:24:30 Je to jedinečná památka i z pohledu svého charakteru.
00:24:35 A to jsou železárny ve vazbě na celé okolí.
00:24:40 Je to i překrásné panorama, které vidíte, když jedete po Místecké.
00:24:44 Když jsou věže nasvětlené a já se v noci vracím z Prahy,
00:24:49 je to to první, co mě osloví.
00:24:53 Je to něco, co si neumím představit, že by v Ostravě nebylo.
00:25:04 Já jsem ve Vítkovicích dělal do r. 1981,
00:25:08 pak jsem měl výluku a vrátil jsem se po 15 letech.
00:25:11 Takže jsem zase ve Vítkovicích.
00:25:14 Takže se mi to líbilo, když jsem se vrátil.
00:25:17 Chtěl bych to tady dožít.
00:25:20 A tady elektřina bude potřeba pořád, takže snad se to zvládne.
00:25:27 Máš pravdu.
00:25:31 Skryté titulky: Věra Mikulenková Česká televize, 2011