00:00:31 Byl jsem rád, že jdu k pohraniční stráži,
00:00:33 protože mí 2 bratranci byli u pohraniční stráže,
00:00:39 strýc byl důstojník pohraniční stráže.
00:00:44 Byl jsem na to hrdý, protože se říkalo,
00:00:46 že tam chodí ti nejlepší.
00:00:48 Nevím, v čem jsem byl nejlepší, ale byl jsem rád,
00:00:52 že nejsem u tankistů nebo u jiné zbraně,
00:00:56 ale že jsem u pohraniční stráže.
00:00:58 To se mi vždy líbilo.
00:00:59 Pak jsem poznával, co služba na hranici obnáší.
00:01:03 Tam musí být souhra, důvěra, jeden za všechny,
00:01:10 všichni za jednoho.
00:01:13 Jste tam v lesích, jste tam sami dva,
00:01:17 jeden na druhého se musí spolehnout.
00:01:20 Že to bylo nebezpečné, jsem si uvědomil,
00:01:23 když v listopadu 1963 byl zastřelen prezident Kennedy.
00:01:29 Dávali nám jednou tolik zbraní, i ruční granáty.
00:01:33 Říkal jsem, že to není žádná sranda, i když se nepředpokládalo,
00:01:36 že by se tam něco stalo,
00:01:38 ale závažnost situace jsem bral na zřetel.
00:01:45 Realita československé železné opony byla někdy krutá.
00:01:49 Mladí pohraničníci sloužili totalitnímu režimu
00:01:54 a často za tuto službu zaplatili životem.
00:01:58 Ne náhodou jich na železné oponě zahynulo víc než uprchlíků.
00:02:03 V přímých střetech s agenty a uprchlíky bylo zabito
00:02:06 jen 10 vojáků, více než 600 pohraničníků se stalo
00:02:10 obětmi minových polí, elektrických zátarasů i kulek
00:02:15 ze zbraní vlastních kolegů.
00:02:17 Takové byly hranice komunistického Československa,
00:02:20 hranice, které sloužily hlavně tomu, aby českoslovenští občané nemohli
00:02:25 ani nahlédnout do svobodného světa.
00:02:28 Tloukli nám do hlavy, že na 2. straně za dráty
00:02:32 jsou špatní lidé, imperialisté, hanili je.
00:02:40 Měli jsme výcvik, když jsme měli volno, měli jsme hodiny výcviku -
00:02:48 překážkovou dráhu, střeleckou přípravu,
00:02:53 abychom nevyšli ze cviku.
00:02:56 Měli jsme politické školení mužstva, tak tam byli špatní lidé,
00:03:05 imperialisti, studená válka.
00:03:11 (vyšetřovatel)Když se dnes máme dívat zpětně na pohraničníky,
00:03:17 je to složitá problematika, protože oni byli svým způsobem
00:03:25 také oběťmi režimu.
00:03:29 Byli to mladí, 20letí kluci oddaní straně.
00:03:35 Vzniklo to ze stranické policie, z prvních pohotovostních pluků.
00:03:42 Měli vymývány mozky, že se brání proti nepříteli
00:03:51 ze Západu, což nebyla pravda.
00:03:57 Lidé, kteří tam byli zastřeleni, byli z 99,5 % lidé,
00:04:08 kteří odcházeli z Československa do zahraničí, ne lidé,
00:04:13 kteří přecházeli sem.
00:04:18 Tito kluci byli konfrontováni s touto skutečností.
00:04:23 Bylo jim vštěpováno, že neprojde nikdo odtud ven.
00:04:30 O situaci, jaká tam vládla, vypovídá,
00:04:33 že jich tam zahynulo téměř 650.
00:04:38 To by nebylo nic tak zvláštního v té propagandě,
00:04:43 která kolem akce krytí hranic byla.
00:04:51 Důležité je, že přes 200 lidí tam spáchalo sebevraždu
00:04:56 a to nám vypovídá o situaci, která na útvarech vládla.
00:05:04 Přiřadili mě do služby v neděli v 5 hodin k Dobřichovskému.
00:05:10 A další služby.
00:05:14 Když to skončilo, přišel za mnou Pepa Ulrich
00:05:20 a říkal mi, že má v pondělí volno, že mě půjde asi střídat,
00:05:32 v jednu hodinu, že nevím kam, ale asi mě půjde střídat,
00:05:37 jestli bych si s ním nevyměnil službu.
00:05:40 Nechtělo se mi, protože v Rozvadově se konal
00:05:43 turnaj ve stolním tenisu, já jsem hrál dobře
00:05:47 a těšil jsem se na to.
00:05:49 Pepa byl dobrý kamarád, udělal jsem to pro něj.
00:05:54 Řekl jsem mu, ať jde za dozorčím, zda to půjde vyměnit.
00:06:03 Když to půjde, běž místo mne ráno.
00:06:06 Pepa to zařídil, přišel za mnou, říká, že je to vyjednané,
00:06:11 že jde místo mne s Dobřichovským.
00:06:14 Šel jsem na klubovnu, koukali jsme v televizi na zprávy.
00:06:23 Když jsem šel na pokoj, Pepa spal s Dobřichovským
00:06:27 na jednom pokoji, já jsem spal v 1. patře,
00:06:30 tak jsem se za ním ještě zastavil na pokoji ujistit se.
00:06:34 Pepa říká, že je to zařízené.
00:06:37 V koutě byla kamna na uhlí, na zemi seděl Dobřichovský,
00:06:43 měl otevřený kufr a do kamen házel fotky, dopisy
00:06:47 a osobní věci.
00:06:50 Bylo mi to divné, zeptal jsem se, proč to dělá.
00:06:52 Říká, že byla sobotní prohlídka a že velitel mu řekl,
00:06:58 že má v kufru nepořádek, tak to uklízím.
00:07:02 Nikoho by nenapadlo...
00:07:05 Bylo divné, že pálí fotky rodičů, dopisy.
00:07:11 Bylo mi to divné, ale nepřikládal jsem tomu váhu.
00:07:15 Koho by to napadlo?
00:07:17 Vrtalo mi to hlavou, ale nedával jsem si do souvislostí,
00:07:20 že včera pálil dopisy, dnes je brzo vzhůru,
00:07:23 což nikdy nebylo.
00:07:26 Šel jsem spát.
00:07:28 Ještě jsem zaspal.
00:07:31 Najednou, bylo asi půl osmé, poplach.
00:07:35 Nebylo to často, ale byl poplach.
00:07:40 Seběhli jsme do haly, tam nám řekli,
00:07:44 že jedna hlídka hlásila, že uslyšela střelbu na stanovišti.
00:07:55 Nebyly vzácné případy, kdy kluci se vzájemně stříleli.
00:08:03 Takový případ byl, že ho zastřelil na strážné věži,
00:08:08 byl případ, že prošel stěnou, překročil potok
00:08:13 a na cizím území ho zastřelil jeho předcházející kamarád.
00:08:22 Pak se to interpretovalo jako zločin proti státu,
00:08:27 jako vlastizrada,
00:08:29 ale ti lidé toužili jen po svobodě, která tady nebyla.
00:08:34 Hlavně u těch útvarů nebyli svobodnými lidmi.
00:08:39 Tam byli pod vzájemnou kontrolou
00:08:43 a stálým politickým psychickým tlakem.
00:08:49 To je poznamenává až dodnes.
00:08:52 Když jsem s nimi mluvil jako vyšetřovatel různých zločinů,
00:09:00 tak žádný toho svého činu jako zločinec nelitoval.
00:09:10 U sebevražd se jedná o individuální případy,
00:09:13 zatím nebyly zobecňovány, nejsou předmětem zkoumání.
00:09:19 Dá se obecně říct, že pohraničník,
00:09:25 který byl na pohraniční rotě, měl až do začátku 60. let
00:09:30 omezené možnosti kulturního vyžití, byl připoután na rotu,
00:09:36 měl málo vycházek, málo volna, mnohem méně než vojáci
00:09:43 československé armády u útvarů ve vnitrozemí.
00:09:48 V tomto směru byli pohraničníci omezeni a mohlo se stát,
00:09:53 že některé problémy, které si přinesli z domova
00:10:01 nebo které vznikly u pohraniční roty,
00:10:06 mohly vést k tomuto krajnímu řešení.
00:10:12 Strašně křičel:
00:10:14 "Kluci, pomozte mi, zachraňte mne!"
00:10:20 Už jsme mu nemohli pomoci.
00:10:23 Zavolali jsme sanitku, přijela až z Domažlic.
00:10:27 Ještě ho snad vezli koňmi, bylo tam hodně sněhu,
00:10:30 Pepa během převozu umřel.
00:10:34 Byl to vynikající kluk.
00:10:37 Je to 44 roků a ...
00:10:41 Hrozné.
00:10:48 Nejhorší na tom je, že se tam říkalo,
00:10:53 že se znali údajně z civilu.
00:10:58 Jeden byl opravář zemědělských strojů,
00:11:01 druhý byl zedník.
00:11:03 V družstvu, kde Pepa dělal, to se říkalo, nevím,
00:11:06 zda je to pravda, že tam spolu dělali
00:11:10 a znali se z civilu.
00:11:14 A on udělá takovou prasárnu.
00:11:17 Stačilo říct: "Pepíku, chci utéct."
00:11:20 Od roty to bylo 5 km v lesích.
00:11:24 Kdyby tam volal, tak by ho nikdo neslyšel,
00:11:28 bylo to moc daleko.
00:11:31 Bylo by to spíš slyšet v Německu, bylo to blíž do Německa
00:11:34 než k nám na rotu.
00:11:35 Kdyby ho připoutal k zábradlí a vzal mu klíče,
00:11:41 ale on ho zastřelil.
00:11:50 Zjistil jsem, že je Pepa pochován v Chroustově,
00:11:52 kde bydlel.
00:11:55 Byl jsem se tam podívat, mám tady pár fotek.
00:12:00 Kdyby tu byla manželka, řekne vám to.
00:12:03 Brečel jsem jak želva.
00:12:05 Teď se mi taky chce brečet, ale dusím to v sobě.
00:12:09 To vám byl takový kluk...
00:12:14 Prostě brácha, brácha.
00:12:17 Milionový kluk.
00:12:28 Skryté titulky: Milena Nečadová, Česká televize, 2011
Realita československé železné opony byla někdy opravdu krutá. Rozhodně není náhodou, že zahynulo mnohem víc pohraničníků než samotných uprchlíků. Dokumentární cyklus o praktikách totalitního režimu v bývalém Československu (2011). Režie M. Petrov
Realita československé železné opony byla někdy opravdu krutá. Rozhodně není náhodou, že zahynulo mnohem víc pohraničníků než samotných uprchlíků.
