Skanzen, ve kterém se normálně žije (2011). Tzv. návesní vesnicí, která zbohatla chmelem a ovocem známým až v Hamburku, vás provede Lumír Tuček
Skanzen, ve kterém se normálně žije.
00:00:28 Vítejte v Zubrnicích.
00:00:30 Tento díl bude trochu atypický, jelikož tato vesnice
00:00:35 je oficiálně vedena jako skanzen, neboli soubor lidové architektury.
00:00:41 Naštěstí se tu žije jako kdekoliv jinde.
00:00:45 Zubrnice je pohraniční vesnice ležící nedaleko německých hranic.
00:00:50 Po Bílé hoře se sem, ostatně jako všude okolo
00:00:54 nastěhovalo německé obyvatelstvo, a tak došlo ke germanizaci
00:00:59 toho původního slovanského.
00:01:01 Dnes tu po Němcích zůstaly polorozbořené náhrobky a minulost.
00:01:07 A o minulosti, hlavně té nedávné, nám hodně řekne ředitel
00:01:12 a zakladatel místního skanzenu, pan Ledvinka.
00:01:16 Půjdeme za ním.
00:01:19 Můžete mi říct, jak se stalo, že v Zubrnicích vznikl skanzen
00:01:23 v živé vesnici?
00:01:25 Byla to souhra šťastných náhod, na které jsme byli připraveni.
00:01:32 Díky snaze minulého režimu likvidovat kostely,
00:01:37 tak se v severních Čechách bouraly desítky kostelů
00:01:41 a mezi nimi měl být i kostel svaté Máří Magdalény.
00:01:45 S jednou památkářkou jsme se domluvili,
00:01:48 že bychom ho mohli zachránit.
00:01:50 Vymysleli jsme, že z toho uděláme depozitáře
00:01:53 a podařilo se nám to, kostel nebyl zbořen
00:01:56 a při té příležitosti jsem viděl dům, který dneska užíváme,
00:02:02 velký roubený dům č. 61, tak jsem se na něj ptal
00:02:06 místního pracovníka ze státního statku a on mi říkal:
00:02:11 ten dům už měl být 14 dní zbořený, bylo to v plánu,
00:02:15 ale onemocněl nám bagrista, tak jsme to nestačili zbořit.
00:02:20 Jestli o to máte zájem, tak si zajděte do Ústí
00:02:24 na Ředitelství státního statku a oni vám to rádi předají,
00:02:28 aspoň ušetří peníze za likvidaci.
00:02:30 Pak už jsme viděli, že je tady plno dalších objektů,
00:02:33 které by chtěly zachránit, které měly být také zbořeny
00:02:37 a tím už začala růst myšlenka, že Zubrnice by mohly být skanzen.
00:02:42 Zubrnický skanzen je atypický tím, že je v živé vesnici
00:02:46 a jeho gró jsou stávají objekty doplněné pouze přenesenými stavbami.
00:02:55 -V Zubrnici jsou zastoupeny jak starší stavby roubené a hrázděné,
00:03:00 tak především mladší, mimořádně výstavné zděné objekty
00:03:05 z průběhu 19. a počátku 20. století.
00:03:09 Zdejší zděná lidová architektura - klasicistní, postklasicistní
00:03:15 i mladší eklektická vyniká především mimořádně bohatě
00:03:19 a náročně dekorovanými průčelími.
00:03:25 Nacházíme se na dvoře největší a nejstarší usedlosti Zubrnic,
00:03:29 kde kdysi přebýval samotný rychtář.
00:03:32 Usedlost č. 61 je rozhodně tou největší zajímavostí Zurbnic.
00:03:38 Tady vidíme hlavní část budovy, v zadní části domu jsou stáje.
00:03:43 Dvůr uzavírají hospodářské budovy a naproti hlavnímu domu
00:03:48 je tzv. vejminek.
00:03:50 Vejminek byl venkovský, zvykový, právní útvar,
00:03:55 prostřednictvím něhož se nově nastupující hospodář zavazoval,
00:04:00 že starému hospodáři bude doživotně poskytovat
00:04:04 ubytování a obživu.
00:04:06 Odstupujícím hospodářem býval zpravidla otec,
00:04:10 který statek předával nejstaršímu synovi.
00:04:15 Mohutný dům má zděné přízemí datované na vstupním portálu síně
00:04:20 do roku 1808.
00:04:23 Patro je v celém rozsahu roubené se zapuštěnou pavlačí.
00:04:28 Usedlost byla postupně doplněna o další přenesené objekty.
00:04:32 Můžeme zde najít např. krásnou sýpku, naproti ní vozovou kolnu a dvůr
00:04:37 uzavírá hrázděná stodola.
00:04:40 Jsme v patře chmelařské usedlosti č. 61.
00:04:44 Vůbec by mě nenapadlo, že se v těchto místech
00:04:48 bude pěstovat chmel, jak se to vůbec stalo?
00:04:51 Jsme 13 km od Úštěka a Úštěk byl střediskem
00:04:56 druhé největší chmelařské oblasti v Čechách.
00:04:59 Začátkem 19. století to byl největší chmelařský boom.
00:05:05 Na chmelu se vydělávalo, každý chtěl chmel pěstovat.
00:05:09 I na zahrádkách malí chalupníci měli chmel.
00:05:12 Takto se dostal chmel do Zubrnic.
00:05:15 Takže by se dalo říct, že vesnice zbohatla na chmelu,
00:05:18 proto jsou tu tak výstavné baráky?
00:05:21 Stálý příjem byl především z ovoce, ale v době chmelařského boomu
00:05:29 to byl velký finanční přínos pro sedláky.
00:05:33 Velcí sedláci, kteří mohli mít hodně chmele,
00:05:36 tak zde stavěli velké zděné baráky, které tu vidíme na návsi.
00:05:40 V těchto prostorách se pak chmel sušil?
00:05:43 Ano, přirozeně.
00:05:44 Výborně, takže pan Ledvinka nám teď ukáže,
00:05:48 jak probíhalo sušení chmelu.
00:05:51 Tady je spodní část sušičky na chmel.
00:05:54 Těmito otvory to nasávalo vzduch, který se zahříval o plechové trubky
00:06:01 a stoupal na půdu, kde byl otvor
00:06:04 a nad otvorem byl dřevěný rám, na který se pokládaly lísky.
00:06:11 Teď už víme, k čemu se tato usedlost využívala.
00:06:14 Víme ale i, kdo je uvnitř?
00:06:17 Pokud by vás alespoň trochu zajímalo, jak se kdysi žilo,
00:06:21 můžete se podívat.
00:06:23 Za tímto oknem je totiž kolovrátek.
00:06:29 Pěstujeme tady len, obilí a právě len
00:06:35 jsem se musela naučit zpracovávat.
00:06:38 Vytrhávala jsem len, začala jsem se ho učit rosit
00:06:45 a to už jsme u lámání, vochlování, abychom dostali
00:06:49 takovou pěknou panenku, která se navazuje na přeslici
00:06:54 a najednou jsme u kolovratu.
00:06:57 Půjčila jsem si kolovrátek a učila jsem se u televize v obýváku
00:07:02 šlapat a zkoušela jsem dělat první nit.
00:07:09 Předci byli velmi šikovní, zdatní a uměli toho více než my
00:07:15 v dnešní době, byli praktičtí do života.
00:07:18 Přijde mi, že žijeme skoro vymyšlený svět ―
00:07:25 nakupovat do obchodu a oni se báli, jestli vyroste žito,
00:07:31 bylo to osobitější.
00:07:38 -Před kostelem na návsi stojí barokní socha
00:07:41 svatého Jana Nepomuckého datovaná do roku 1723,
00:07:47 postavená na bohatě tvarovaném soklu s volutovými křídly.
00:07:52 Zcela výjimečnou památkou, přenesenou do prostoru návsi
00:07:56 před kostel, je dřevěný altán studny ze Střížovic u Chabařovic
00:08:01 pocházející z roku 1695.
00:08:06 Na kamenné studni je medailonek s nápisem:
00:08:09 "Láska k Bohu a bližnímu, postavila tuto studnu".
00:08:15 Osmivoká stavba krytá střechou ve tvaru jehlanu
00:08:19 je ukázkou nádherné tesařské práce.
00:08:23 V Čechách s ní lze srovnat snad jedině studnu v areálu
00:08:27 v Mnichově Hradišti.
00:08:30 Tady za kůlnou stojí další ojedinělost
00:08:33 tohoto hospodářství.
00:08:35 V místním kraji se totiž vedle chmele pěstovalo ve velkém i ovoce.
00:08:41 A tam vzadu stojí poslední, funkční, teplovdzušná sušárna
00:08:46 na ovoce na dřevěný pohon.
00:08:48 Místní ji postavili na základech zaniklé stavby.
00:08:53 Už 20 let tam suší ovoce.
00:09:02 Pane Ledvinko, slyšel jsem, že místní ovoce znali lidé
00:09:05 až v Hamburku.
00:09:06 Jak je to možné?
00:09:08 Protéká tady řeka Labe a už od středověku
00:09:12 se po Labi vyváželo ovoce a jiné zemědělské produkty
00:09:17 do Německa.
00:09:18 Byly speciální ovocnářské lodě, které vlastnili ovocnáři, překupníci,
00:09:27 kteří zkupovali ovoce, sjížděli se svými vozy dolů k Labi,
00:09:32 tam už u břehu stály lodě, najal si místní ženy,
00:09:36 které mu pomáhaly, vykupoval to a ženy to skládaly přímo v lodi.
00:09:41 Byly tam umístěny lísky, do kterých to skládaly,
00:09:44 a když měl plnou loď, tak sjel po proudu do Německa.
00:09:48 Některé ovoce se dokonce i v Hamburku překládalo a šlo do Anglie.
00:09:53 To byly speciální druhy, balili to do papírků,
00:09:58 aby to bylo krásné a dlouho to vydrželo.
00:10:01 Tak se půjdeme podívat do sušárny.
00:10:03 -Dobře, jdeme.
00:10:05 Tahle sušárna je velká, vidíte, že má dva boxy.
00:10:09 Do jednotlivých částí boxů se zasunuly lísky,
00:10:15 zrovna tady máme čerstvé ovoce.
00:10:18 Jablka trvala 24 hodin.
00:10:21 Aby se toho nasušilo hodně, tak se topilo i v noci.
00:10:27 Nad topící částí máme mezipatro, kde mohli chlapi i spát
00:10:34 a znovu přikládat, obvykle tam hráli karty
00:10:38 a něco pili.
00:10:40 Bylo to zábavné a zároveň byl tento prostor vyhřátý.
00:10:45 Když se 14 dní sušilo, tak to vonělo jablky.
00:10:48 Celý rok se těšili na to, že se bude sušit ovoce.
00:10:54 Na této vesnici je vedle zachovalé architektury
00:10:57 ještě jedna zajímavost.
00:10:59 Tak jako se snaží zachránit usedlosti, studny
00:11:03 tak se snaží uchovat i stará řemesla.
00:11:07 Půjdeme se teď podívat, jak paličkuje pan profesor Prášek.
00:11:12 A jsem na to velice zvědav, protože paličkování
00:11:15 jsem už dávno neviděl.
00:11:19 Paličky jsem našel v terénu, okousané od myší, odložené na půdě.
00:11:25 Uměl jsem si vyrobit nit na kolovratu,
00:11:28 tak jsem přišel za kolegyněmi ve škole,
00:11:31 které tuto techniku vyučovaly a chtěl jsem se to taky naučit.
00:11:38 Paličkování vzniklo tak, že bylo potřeba utkanou látku
00:11:42 nějak ukončit, zafixovat osnovní nitě.
00:11:46 Nitě se kříží, kroutí, spojují, rozpojují,
00:11:51 v historii se užívaly trny, kosti, ryby,
00:11:54 špendlík není tak stará záležitost. Paličkovali i pánové, byla doba,
00:12:00 kdy pod horami se celé vesnice živily paličkováním,
00:12:05 při této činnosti pomáhaly děti i strejci v zimě.
00:12:09 Dokonce jsme se dočetli, že to bylo náplní námořníků na lodi,
00:12:14 aby neměli "roupy".
00:12:28 V tomto domě se zachovalo i unikátní zařízení
00:12:33 na zachycování vody, která se sráží na oknech v době,
00:12:38 kdy byla ještě jednoduchá okna.
00:12:40 Tady vidíme dvojitá okna, ale to bylo až později.
00:12:44 Když se ve světnici topilo a venku byla zima,
00:12:48 tak se srážela voda na skle a stékalo to po parapetu dolů
00:12:53 na stěnu a byly tam mapy, proto chytré hlavy vymyslely,
00:12:58 že na parapetní desce udělali žlábek, který svádí vodu
00:13:04 přes otvor dolů do niky, kde je keramická nádobka,
00:13:10 do které stékala voda.
00:13:13 Je to velice jednoduché a geniální, ale nikde jinde jsem to neviděl
00:13:18 než u nás v severních Čechách.
00:13:22 Stojíme před mlýnem Týniště 27, který patřil k nejmenším
00:13:26 a nejmladším mlýnům na lučním potoce.
00:13:30 V 19. století na tomto potoce stálo 27 mlýnů.
00:13:35 Tento je typickým příkladem malého selského mlýna,
00:13:40 který sloužil pro své nejbližší okolí a kde na počkání
00:13:43 umleli mouku nebo šrot.
00:13:46 Postaven byl roku 1757 a přestal fungovat
00:13:50 až po 2. sv. válce.
00:13:53 Následní majitelé jej ale totálně zdevastovali a vybrakovali.
00:13:58 A až péčí dnešních skanzenistů byl mlýn opraven do této podoby,
00:14:03 takže si zde můžete nechat umlít třeba vlastní mouku,
00:14:07 pokud vám to pan Ledvinka dovolí.
00:14:10 Pane Ledvinko, proč je tady tolik dvířek ke kamnům?
00:14:14 Původně to byla černá kuchyně, nad tím byl otevřený komín
00:14:22 a vařilo se na otevřeném ohništi.
00:14:27 Ale od poloviny 19. století se už i na vesnici dostávají sporáky.
00:14:32 To jsou kachlová kamna, která usnadnila hospodyním práci.
00:14:37 Vařilo se už na plotně, mohla vařit v hliněných
00:14:41 nebo litinových hrncích, peklo se v troubách, pekáčích,
00:14:45 maso bylo kvalitněji připravené,
00:14:48 tím pádem se zpestřila vlastní kuchyně.
00:14:51 Pro ženy se usnadnila práce, dělalo se to u otevřeného ohně,
00:14:57 vypadalo to romanticky a byla to velmi špatná práce.
00:15:01 Proto to všechno ústí sem, komín nám tady zůstal,
00:15:06 sporák je za zdí, severních Čechách se sporáky obsluhovaly ze síně.
00:15:13 Tady vidíme dvířka na přikládání, na popel a nad tím byly kamnovce.
00:15:19 Za vámi je pec na chleba, která nesměla nikde chybět,
00:15:23 chleba se pekl na celý týden dopředu.
00:15:27 Koukám, že komín je dřevěný, je to možné?
00:15:30 -Je to možné, z obou stran je vymazaný hlínou
00:15:34 a těleso komína se šikmo táhne do hřebene střechy,
00:15:38 protože komín nemohl vyúsťovat mimo hřeben, aby nedošlo k hoření.
00:15:44 Ale nad střechou je zděný.
00:15:47 To už museli nějakým způsobem ošidit, protože za Marie Terezie
00:15:52 se vydávaly ohňové patenty tak, aby si mysleli,
00:15:55 že je komín v pořádku.
00:15:58 Časté katastrofální požáry vesnic přiměly Vídeň vydat v roce 1751
00:16:04 tzv. ohňový patent, ve kterém Marie Terezie přikazuje:
00:16:09 komíny a černé kuchyně již nestavět dřevěné, ale pouze zděné.
00:16:20 Obec Zubrnice mívala přes 400 obyvatel.
00:16:23 Dnes v ní a v nedalekém Týništi bydlí něco přes 210 obyvatel.
00:16:30 Počet obyvatel se teprve nedávno ustálil
00:16:33 a vesnice tak mohla začít zase pomalu žít.
00:16:39 Dnes se do ní, díky velkému nadšení místních železničářů,
00:16:43 můžete dostat třeba i po železnici.
00:16:47 Železnice postavená za dobu 1 roku navíc v komplikovaných
00:16:52 terénních podmínkách zpřístupnila odlehlé oblasti Českého středohoří.
00:16:58 Vozil se na ni chmel i hnědé uhlí.
00:17:01 Celkové převýšení trati činilo 427 m na délce 15 km.
00:17:08 Díky tomu se dráha zařadila mezi tratě
00:17:11 s největším spádem v Čechách.
00:17:16 Po odsunu sudetským Němců začala celá oblast
00:17:20 hospodářsky upadat a trať se přestala vyplácet.
00:17:24 Poslední vlak na ní vyjel roku 1978.
00:17:29 Po 30letém úsilí se ale místním podařilo v říjnu 2010
00:17:34 trať znovu obnovit.
00:17:38 V roce 1995 získaly Zubrnice status památkové rezervace.
00:17:44 A jak můžete sami posoudit, získaly ho oprávněně.
00:17:48 Přijeďte na návštěvu a uvidíte na vlastní oči,
00:17:52 jaká kouzla a tajemství tato vesnice skrývá.
00:17:56 Vrátíte se zpět o pár set let.
00:18:01 Vesnicím zdar!
00:18:04 Skryté titulky: Lucie Valachovičová Česká televize 2011