00:00:34 Roku 1932 tady pod těmito pieninskými lipami na břehu řeky Dunajce
00:00:41 byla vyhlášena přírodní rezervace, která spolu s národním parkem
00:00:46 na druhé straně řeky v Polsku tvořila 1. chráněné území v Evropě.
00:00:52 Už tehdy lidé věděli,
00:00:54 že mimořádné přírodní krásy Pienin je třeba chránit.
00:00:57 K tomuto místu mám i osobní vztah.
00:01:01 Já jsem řeku totiž jel jako vodák, a mohl bych tedy říct, že Pieniny znám.
00:01:06 Jenomže je rozdíl znát Prielom Dunajce a znát Pieniny.
00:01:13 ZPÍVÁ V GORALSKÉM NÁŘEČÍ
00:01:37 Řeka Dunajec tvoří tepnu Pieninského národního parku
00:01:40 a zároveň hranici mezi Polskem a Slovenskem.
00:01:43 Ale lidé, kteří žijí na obou březích řeky Dunajce, jsou stejní.
00:01:47 Jsou to goralé, mají stejné nářečí a stejné písničky.
00:01:51 Písnička Flisok je vlastně Vorař, neboli Pltník.
00:01:59 Po druhé světové válce byla snaha vyhlásit národní park
00:02:03 i na slovenské straně Pienin.
00:02:06 Stalo se tak až v r. 1967.
00:02:09 Ze stávající přírodní rezervace vznikl Pieninský národní park.
00:02:14 Důvodem vyhlášení parku byla ochrana krajinného rázu a krajinné struktury.
00:02:20 Pieninští ochranáři si nejvíce cení divukrásného Prielomu Dunajca.
00:02:26 ZPÍVÁ V GORALSKÉM NÁŘEČÍ
00:02:29 Góralu, czy ci nie žal, Góralu, wracaj do hal!
00:02:47 Góralu, czy ci nie žal, Góralu, wracaj do hal!
00:03:06 Mohlo by se zdát, že Pieninský národní park = řeka Dunajec.
00:03:12 Já jsem si to také donedávna myslel.
00:03:14 Ode dneška je pro mě Pieninský národní park vonící skály.
00:03:19 Chryzantéma pieninská.
00:03:31 Je to druh kopretiny, který v horkých dnech velmi aromaticky voní.
00:03:36 Není ani potřeba se jí dotýkat. Tady je malá nerozkvetená.
00:03:41 Má zrovna teď dobu kvetení.
00:03:47 Tady je ještě nerozvinutá. Ale tady už pěkně vidíme rozkvetlou.
00:03:53 Má růžovou barvu okvětních lístků.
00:03:58 Když je dlouho na slunci, některé jsou pak bílé.
00:04:05 Ačkoliv je to malé území, pestrost rostlin a živočichů je velká.
00:04:11 Podle inventarizací tu je přes 1000 druhů rostlin.
00:04:29 Toto není česnek ale rozchodník větší.
00:04:34 Má velký význam pro tyto skály a Pieniny,
00:04:39 protože díky němu tu máme jasoně červenookého.
00:04:44 Jeho housenka žije z těchto listů.
00:04:53 -Když zmizí tato rostlina, zmizí z Pienin i jasoň?―Ano.
00:04:57 To pak budete muset kytky pěstovat v květináčích.
00:05:01 Dělají se opatření, aby se udržely plochy bez dřevin,
00:05:05 protože pak jsou lepší podmínky než tam, kde to zarůstá.
00:05:12 Před očima nám zmizí několik metrů.
00:05:21 Je to tak, do 100 roků budeme bez motýla. Do té doby ne.
00:05:37 Na Pieninách se kromě samotné přírody velmi podepsal vliv člověka,
00:05:43 a to tam, kde sama příroda dovolila, že se nevytvořily skalní masivy.
00:05:52 Kde člověk jen trochu mohl, začal hospodařit, vyklučoval lesy
00:05:57 a vytvářel políčka.
00:06:00 Pieniny jsou zvláštní tím, že terén nedovoloval vytvořit
00:06:04 velkoplošnou strukturu polnohospodářských pozemků.
00:06:08 Ale v kopcích bylo potřeba vytvořit systém teras,
00:06:18 kde se pěstovaly obilniny, okopaniny, brambory.
00:06:23 Lidé začali žít z turistického ruchu, ale musejí pracovat i v zahraničí,
00:06:28 takže políčka zarůstají.
00:06:31 Už je jen několik málo políček, na kterých se pěstuje žito.
00:06:51 Je tu mokřadní biotop.
00:06:54 Je to jeden ze vzácnějších biotopů v Pieninách.
00:06:58 Roste zde ostřice Davalova, což je hlavní rostlinka na tomto mokřadu.
00:07:04 Roste tu rašeliník, který je celkově ohroženým druhem.
00:07:10 Jednak se to odvodňovalo, a on potřebuje určitou hladinu vody,
00:07:15 a pak jsou tu klimatické změny.
00:07:18 Biotopy jsou o to vzácnější, že každý rok vlivem člověka
00:07:24 nebo přirozenou cestou zarůstáním mizí před očima.
00:07:32 Ze vzácných druhů čeledi orchidejovitých, které tu rostou,
00:07:38 už je vše odkvetené.
00:07:40 To jsou např. Epipactis palustris, kruštík bahenní.
00:07:46 Tento už má vytvořené plody.
00:07:50 Velmi efektně a hustě kvete v době vegetace.
00:07:53 Kdo se tomu trošku věnuje, určitě se tím potěší.
00:08:06 Pak je tu odkvetený mečík střechovitý.
00:08:10 To je tento. Můžu se hýbat?
00:08:15 To je tento, ten už má vytvořená i semínka.
00:08:20 Dokonce už čeká na další generaci.
00:08:39 Vidíš tu skalní římsu?
00:08:42 Tam je další vzácný druh Pienin,
00:08:46 který také neroste nikde jinde v bývalém Československu.
00:08:52 Je to druh "borievky".
00:08:55 -Borůvky?
-U vás druh jalovce.
00:08:59 Je zvláštní tím, že obsahuje látku,
00:09:03 která dřív sloužila k lékařským účelům.
00:09:06 Říkalo se, že když ženy po početí nechtěly dítě, tak přišly do kláštera
00:09:13 a mniši využívali látku, kterou obsahuje,
00:09:17 aby spustila potratové účinky. A už to bylo, že nebylo.
00:09:35 Červený Kláštor, ve kterém se nacházím, je opravdu magické místo.
00:09:40 Nad námi vrch Tri koruny, vedle nás řeka Dunajec.
00:09:44 A klášter sám skrývá nejedno tajemství.
00:09:48 Např. pověst o mnichu Cypriánovi,
00:09:50 který sestrojil létající stroj a opravdu vzlétl.
00:10:08 Klášter vznikl za velmi zajímavých okolností.
00:10:13 Vznikl za trest, protože podnětem pro výstavbu byl čin jistého velmože,
00:10:24 který bojoval s jiným velmožem o majetky na Spiši.
00:10:30 A protože se neuměli dohodnout, tak mu dal zavraždit syna.
00:10:37 Tak mu jeho kolegové, kteří tvořili světský soud,
00:10:41 o dva roky později napařili trest,
00:10:44 v rámci kterého měl dát odsloužit 4000 zádušních mší
00:10:48 a kromě toho dát založit a postavit 6 klášterů.
00:10:53 V r. 1299 byl řádem kartuziánů založen klášter v Letanovcích
00:10:59 ve Slovenském ráji.
00:11:02 Právě kartuziáni byli tímto velmožem Kokošem z Brezovice osloveni,
00:11:08 aby založili klášter tady.
00:11:17 Kartuziáni tu působili až do r. 1563.
00:11:22 V r. 1704 se biskup Maťašovský z Nitry rozhodl věnovat klášter
00:11:31 řádu kamaldulů.
00:11:34 Kolem r. 1711 přišel na toto místo řád kamaldulů.
00:11:46 Z jejich živé historie snad nejvíc zaujmou dva fakty.
00:11:52 Okolo poloviny 18. století tu byla poprvé přeložena
00:12:00 do tehdejší slovenštiny ještě před Bernolákem Bible ―
00:12:04 Starý i Nový zákon.
00:12:08 Druhým faktorem bylo to,
00:12:13 že v r. 1756 ― 1775 do své smrti tu působil fráter Cyprián.
00:12:21 Byl to úžasný botanik, farmaceut, léčitel.
00:12:26 Říkalo se o něm, že je mistr tisíce řemesel.
00:12:31 Nejznámější o něm je, že létal.
00:12:34 Jak se říká, na každém šprochu je pravdy trochu.
00:12:47 Kronika Spišské Belé, což je 1 z nejvýznamnějších spišských měst,
00:12:51 píše o tom, že radní města Spišská Belá spálili pekelný létající stroj
00:12:55 mnicha Cypriána, a zabránili tak jeho kacířským činnostem.
00:13:10 Když se mluví o géniu loci, pak to platí na toto místo absolutně.
00:13:16 Možná když je tento dokument o národním parku...
00:13:23 Kartuziáni si vybrali toto místo,
00:13:26 kde ve 30. letech vznikl národní park Pieniny, kvůli geniu loci.
00:13:33 Je tu soutok menší a větší řeky - Dunajce a Lipníka.
00:13:38 Je tu vrch Tři koruny jedinečný v celém tomto prostoru.
00:13:44 Je tu úžasná příroda, je tu duch místa, který je neopakovatelný.
00:14:16 Pieninský národní park nepatří k těm největším.
00:14:19 Dalo by se říct, že je maličký, když vezmeme tu slovenskou část.
00:14:23 Přesto tu najde vyžití turista, který hledá túry s obrovským převýšením,
00:14:28 i turista, který si chce jen tak užít,
00:14:32 kochat se přírodními krásami a jen se tak svézt po řece Dunajci.
00:14:44 Paní Margarito, zavedla jste mě na překrásný kus pieninského parku.
00:14:49 Proč? A jak se to tu jmenuje?
00:14:52 Je to sedlo Cerla, 1 z vyhlídkových míst Pieninského národního parku,
00:14:56 a můžeme odtud pozorovat Tři koruny, Sedm mnichů a řeku Dunajec.
00:15:03 Kde máš tu balalajku či co?
00:15:07 ZPĚV V GORALSKÉM NÁŘEČÍ
00:15:22 Počátky turistiky můžeme zařadit do poloviny 19. století,
00:15:27 kdy polští lázeňští hosté z města Štiavnice a z Červeného Kláštera
00:15:34 začali splavovat řeku Dunajec.
00:15:37 Ale už dávno předtím bylo pltnictví činnost,
00:15:41 kterou převáželi pltníci zboží až k Baltskému moři.
00:15:52 První pltě byly kmeny bez kůry.
00:15:58 Protože tu byl těžký život a výdělek byl dost slabý,
00:16:04 moudří goralé vymysleli svážet tyto kmeny k moři a tam je prodávat.
00:16:15 Pltnictví je někdy zábava, když je dobrá parta, vypráví se vtipy.
00:16:23 Vymýšlí se legendy, vznikají nové a nové. Pltnictví je jako droga.
00:16:31 ZPÍVÁ V GORALSKÉM NÁŘEČÍ
00:16:33 Góralu, czy ci nie žal, Góralu, wracaj do hal!
00:16:50 Polské názvy skal jsou Kaška, Baška a Maryška,
00:16:53 Okrúhlica, Ploska, Panska skala.
00:16:55 Nejčastěji používaná polská jména Katarina, Barborka, Maria.
00:16:59 A když máte trochu fantazie, můžete na Okrúhlici vidět ducha Pienin.
00:17:06 Špičatá hlava, dvě oči a velké fousy. Vidíme?
00:17:11 Za 40 let vám ta práce nezevšedněla?
00:17:14 Myslím, že ne. Není to ani tak těžká práce.
00:17:17 Toto je můj syn. Když jsou dva sehraní, je to zábava.
00:17:26 Nejtěžší je nakládání a vykládání pltí na nákladní auto
00:17:30 a skládání v přístavu.
00:17:33 Už se mi stalo, že jsem byl takto otočený zády,
00:17:36 turistům jsem vyprávěl a překračoval jsem z jedné strany na druhou
00:17:39 a vstoupil jsem, jak se říká, do 6. článku.
00:17:43 A tady slyšíme velký vodopád.
00:17:46 -Nezkusíte si to?
-Zkusím.
00:17:49 -Místo vás?
-Ano.
00:17:53 Víte, jaký je rozdíl mezi pltníkem na Dunajci a kapitánem na velké lodi?
00:17:57 -Pltník opouští loď jako první.
-Přesně tak.―Myslel jsem si to.
00:18:03 Vážení pánové, dovolte, abych vás přivítal v Lesnici na chatě Pieniny.
00:18:07 Můj předek je Gašpar Gondek, zakladatel pltnictví na Dunajci.
00:18:15 Mám jediný právo pasovat lidi do stavu goralského.
00:18:18 Proto mám tu čest Tomáše Kočka přijmout do stavu goralského.
00:18:22 V Lesnici léta Páně 2011 z pověření shromáždění goralů já,
00:18:26 Ján Gondek, goral pieninský, dávám vám všem na vědomí,
00:18:29 že Tomáš Kočko je od dnešního dne ve stavu goralském
00:18:34 a přísluší mu pojmenování pan goral Tomáš.
00:18:40 Tomáši, dovol, abychom tě přijali do stavu goralského,
00:18:45 poděkovali ti za dosavadní práci
00:18:48 a popřáli ti mnoho osobních i pracovních úspěchů.
00:18:51 Vítám tě mezi nás a pasuji tě na gorala 1. stupně,
00:18:54 mezi Sokolicu, Dunajec a Tri koruny.
00:18:58 -Teď se postav.
-Děkuji.
00:19:00 Otoč se, ruce dej na dřevo.
00:19:04 ZPĚV Góralu, wracaj do hal!
00:19:12 Děkuji, páni muzikanti.
00:19:25 Pěší turistika začala po vybudování naučného chodníku Pieninami
00:19:31 či Pieninské cesty.
00:19:33 1. naučný chodník Pieninami patří mezi první naučné chodníky
00:19:37 v bývalém Československu. Byl vybudován v r. 1966.
00:19:49 Nejraději mám Pieniny na podzim.
00:19:52 Nejhezčí lokalita a výhled na Pieniny jsou Tři koruny.
00:19:59 To je pro mě nejlepší místo.
00:20:03 S východem slunce je to nejúžasnější pocit a pohled na Pieniny.
00:20:25 Asi to bude znít jako otřepaná fráze,
00:20:27 ale činnost člověka se na Pieninách podepsala dost výrazně.
00:20:32 Např. losos se do Dunajce už nikdy nevrátí.
00:20:38 Tak je sympatické, že se člověk snaží udržet populaci
00:20:43 jednoho z nejhezčích motýlů, jasoně červenookého.
00:21:04 Je to krásný zvláštní motýl. Polsky se jmenuje "nepylák".
00:21:10 Nemá na křídlech poprašek.
00:21:13 Když ho člověk chytne do ruky, nepoškodí mu křídla.
00:21:16 Nemá pak na prstech poprašek.
00:21:20 Jsme v Haligovských skalách.
00:21:23 Někdy byl výskyt jasoně v Pieninách poměrně velký.
00:21:28 Správa parku se účastní projektů zaměřených na vyčištění biotopů,
00:21:34 odstraňování dřevin a vytváření takových sutí,
00:21:42 kde se daří rostlinám, jasoňům i modráskům.
00:21:51 I dnes děláme inventarizaci počtu motýlů.
00:21:55 Chytáme je a označujeme čísly, abychom znali velikost populace.
00:22:03 Zda z roku na rok roste či klesá. Momentálně je populace stabilizovaná.
00:22:09 Smějeme se, že skoro každý jasoň má u nás SPZ.
00:22:13 Je to znehodnocení pro sběratele, vzácnější je ten čistý.
00:22:24 Máme štěstí, našli jsme hořec křížatý,
00:22:27 který je živnou rostlinou pro modráska Rebelova.
00:22:31 Modrásci kladou vajíčka do paždí listů hořce.
00:22:37 -To bílé je vajíčko?
-Ano, to je ono.
00:22:40 Vždy jen jedno?
00:22:43 Ne, vždy několik vajíček.
00:22:48 Je zajímavé, že housenka se vylíhne, pak jde do hnízd mravenců zemních
00:22:55 a dokáže produkovat feromony, díky kterým ji mravenci nesežerou,
00:23:01 ale dokonce ji krmí jako svou královnu.
00:23:06 Pak se zakuklí a z mraveniště vyjde motýl.
00:23:11 Ona se nechá živit mravenci?
00:23:13 Parazituje v hnízdě a nechá se krmit.
00:23:27 Když se rozhlížíš po národním parku z výšky, vidíš něco,
00:23:32 co by mohlo přírodu Národního parku Pieniny ohrozit?
00:23:38 Rozprostírající se panenská příroda je zatím nepoškozená stavbami.
00:23:44 Je to malé území a je to málokde znatelné.
00:23:50 Megalomanský zásah určitě krajinu poškodí a zdeformuje.
00:23:55 Pokud tu dáme vysílače a stožáry, bez kterých bychom se dokázali obejít,
00:24:02 vleky, které jsou často zbytečné, tak si to pěkně můžeme zničit.
00:24:09 Máš přání, které bys svému parku přál?
00:24:14 Park za svých 85 let je bez větších změn.
00:24:23 Doufám, že další osmdesátku přežije aspoň v tomto stavu,
00:24:27 pokud se to nebude zlepšovat.
00:24:30 Aby příroda byla takto zachovaná.
00:24:33 Abychom si to pamatovali ― my už asi ne, ale aby generace,
00:24:36 která přijde po nás, viděla to stejné, co vidíme my.
00:24:51 A protože jsem na Pieninách nabral novou identitu, už jsem pan gorol,
00:24:56 nezbývá mi než se rozloučit: Pieniny, zdruf!
00:25:04 ZPÍVÁ V GORALSKÉM NÁŘEČÍ (píseň Kazdy flisok zdruf)
00:25:09 Skryté titulky: Věra Mikulenková Česká televize, 2011
Na voru po řece Dunajci, za létajícím mnichem Cyprianem do Červeného Kláštora a za jasoněm červenookým do bílých skal vás doprovodí Tomáš Kočko (2011). Režie P. Všelichová
Na voru po řece Dunajci, za létajícím mnichem Cyprianem do Červeného Kláštora a za jasoněm červenookým do bílých skal vás doprovodí Tomáš Kočko.
