Starověký Řím v Africe. Italský dokument
00:00:02 Česká televize uvádí italský dokument
00:00:28 Prastaré město Leptis Magna bylo za vlády Septimia Severa,
00:00:32 který se zde narodil a později se stal císařem,
00:00:36 vlivným, bohatým a přepychovým městem.
00:00:39 Skutečným Římem v Africe.
00:00:44 Pak ho na více než tisíc let pokryl písek lybijské pouště.
00:00:54 Dnes nám Leptis Magna vypráví příběh o zlaté době
00:00:57 v oblasti kolem Středozemního moře, o křižovatce civilizací, o místě,
00:01:02 kde se protínaly různé kultury i náboženství.
00:01:06 Na fóru se mísí latina s fénickým písmem a řečtinou.
00:01:11 V chrámech jsou uctíváni olympští bohové,
00:01:13 stejně jako egyptská bohyně Isis a Ježíš Kristus.
00:01:24 Tento sen o věčnosti však měl zaniknout stejně
00:01:28 jako světla ohňostrojů, a to jen během několika málo generací.
00:01:32 Proč? Jak?
00:01:34 Historikové i archeologové se to stále pokoušejí pochopit.
00:01:40 Leptis Magna - Africký Řím
00:01:51 Africký Řím na opačné straně Středozemního moře?
00:01:55 To byla ideální záminka pro čerstvě sjednocenou Itálii
00:01:59 před nástupem fašismu.
00:02:01 Na starořímských základech zde měla vyrůst nová koloniální říše.
00:02:06 V roce 1911 odstranily italské jednotky z Lybie
00:02:10 poslední pozůstatky tureckého vlivu.
00:02:14 Mussolini navštívil africkou Itálii v roce 1926
00:02:18 a poskytl archeologům na výzkum bohaté finanční prostředky.
00:02:22 Italové toužili hlásat co nejdříve do světa:
00:02:25 "Toto je naše země, která náležela našim římským předkům!"
00:02:32 Osud města Leptis byl tedy velice těsně spojen
00:02:36 s prací archeologů, kteří prohledávali jeho ruiny,
00:02:39 aby znovu oživili historii.
00:02:57 V 60. letech 20. století vstoupil do historie města Leptis Magna
00:03:02 italský archeolog Antonino di Vita.
00:03:05 Pod písečným nánosem objevil amfiteátr,
00:03:08 obrovskou stavbu pro 15 000 lidí.
00:03:12 Dohlížel také na restaurování oblouku Septimia Severa,
00:03:16 který se stal symbolem tohoto místa.
00:03:19 Po revoluci plukovníka Kaddáfího v roce 1969 ale musel z Lybie odjet
00:03:24 a opustit nedokončenou práci.
00:03:39 Tohle místo bylo celé pokryté pískem.
00:03:43 Musel jsem odstranit 60 000 kubických metrů písku,
00:03:48 abych odhalil amfiteátr.
00:03:51 Profesor Antonino Di Vita je ve svých 83 letech stále aktivní.
00:03:56 Teď přijel dohlížet na pracovní skupinu z Univerzity v Maseratě.
00:04:00 -Základy jste ještě neviděli?
-Ne, ještě jsme nekopali.
00:04:04 -Chtěl jsem vědět, jestli -
-Musíme se zaměřit na vnitřek.
00:04:08 Na nalezišti v Leptis působí hned několik archeologických týmů.
00:04:13 Ani po tak dlouhém spánku město ještě stále nevydalo
00:04:17 všechna svá tajemství.
00:04:21 Žádné město na tomto území, ať už ho objevili Angličané,
00:04:25 Francouzi nebo Němci, se nemůže srovnávat s Leptis.
00:04:33 A já je znám všechna.
00:04:35 V Leptis Magna je přístav, amfiteátr, cirkus, chrámy,
00:04:39 silnice, domy.
00:04:42 Je to ucelené město, jedno z nejzajímavějších.
00:04:47 Historie města se datuje do doby před 3.000 lety,
00:04:50 na území mezi Kartágem a Alexandrií.
00:04:53 Féničané tehdy vystavěli centrum obchodu v ústí řeky Wadi Lebda.
00:04:58 Podél jejích břehů putovaly africké karavany až k moři.
00:05:04 V roce 143 před naším letopočtem došlo ke zničení Kartága
00:05:09 a město Leptis se stalo jedním z nejdůležitějších přístavů
00:05:13 v oblasti Středozemního moře ovládané Římany.
00:05:17 Do Neapole a Ostie odsud odplouvaly lodě naplněné
00:05:20 pšenicí, olivovým olejem, zlatem, divokými zvířaty a otroky.
00:05:30 Bylo to bohaté město a chtělo to také dát najevo.
00:05:34 Stály tu chrámy, lázně, nymfea a divadla.
00:05:38 Zdejší hodnostáři se chtěli vyrovnat Římu a Pompejím.
00:06:02 Na počátku moderní doby, v roce 9 našeho letopočtu,
00:06:06 dal tomuto místu jeden bohatý muž jménem Annobal moderní tržiště.
00:06:11 Vstupu do něj vévodí coby symbol tehdejšího čilého obchodního ruchu
00:06:15 stolek na převádění jednotek, kde si můžete převést punské
00:06:19 a egyptské délkové míry na římské stopy.
00:06:32 Spolu s archeology se dnes umělci, malíři i počítačoví grafici
00:06:36 snaží vzkřísit život tam, kde už dávno není.
00:06:43 Etien Jaxel Truer renovuje velké nymfeum.
00:06:47 Tato monumentální virtuální fontána je výsledkem stovek měření,
00:06:51 která prováděl architekt přímo na místě,
00:06:54 a zároveň vychází z představy archeoložky Corin Sandozové.
00:06:59 Tenhle pilíř by dával smysl jedině tehdy,
00:07:03 pokud by na něm bylo umístěno něco velice těžkého.
00:07:08 To je jedna z hypotéz obnovení této velké kupole,
00:07:12 která by vyhnala celou stavbu až do výšky 24 metrů.
00:07:17 Ta byla zasvěcená vodě.
00:07:22 Jejím jediným účelem bylo ukázat lidem, kteří sem přišli z pouště,
00:07:26 jak bohaté a mocné město je.
00:07:30 Představte si ten efekt, ten dojem, jaký to muselo
00:07:33 vyvolávat u poutníků, kteří strávili týdny a týdny
00:07:36 v poušti a v prachu.
00:07:39 A pak tu najednou spatří tuhle obrovskou, úchvatnou,
00:07:42 oslňující vodní cestu.
00:07:45 Byl to způsob, jak říct: "My jsme nejlepší!"
00:07:48 Myslím, že tu klidně můžeme mluvit o efektu Las Vegas.
00:07:52 V roce 193 našeho letopočtu bylo město Leptis na vrcholu.
00:07:56 Dalo Římu císaře, Septimia Severa, známého jako Septimius Africký.
00:08:01 Město se poté ozdobilo mramorem dovezeným z Řecka a z Egypta.
00:08:08 Výzdoba císařova oblouku, který byl postaven
00:08:12 na křižovatce hlavních městských cest, vypráví příběh
00:08:15 o císařových triumfech, jeho úctě k tradicím,
00:08:19 o jeho předcích i potomcích.
00:08:24 Po své smrti zanechal Septimius říši svým dvěma synům,
00:08:28 Karakalovi a Getovi.
00:08:30 Karakala ale svého bratra zavraždil a jeho památka byla prokleta,
00:08:34 jak dokazuje následné odstranění jeho jména.
00:08:41 Archeologové i historici stále hledají odpověď
00:08:44 na mnohé otázky související s tímto městem.
00:08:48 Jak začlenil Řím obyvatele Středomoří do své říše?
00:08:51 Jací byli tito hrdí a mocní afričtí Římané?
00:08:55 Obyvatelé Tripolska byli Kartaginci, ne Římané!
00:08:59 Římané tento region nikdy neobsadili.
00:09:03 Na druhé straně se usadili v Tunisku
00:09:06 a založili tam bezpočet kolonií.
00:09:09 Tripolsko ale Římané nikdy neokupovali.
00:09:12 Tři zdejší města si vytvořila pevné pouto s Římem
00:09:15 a k římskému impériu se připojila jako nezávislá města.
00:09:20 Leptis Magna bylo prvním africkým městem,
00:09:23 které začalo uctívat Augustův kult v roce 8 před Kristem.
00:09:27 Všechna tři města Tripolska si rychle uvědomila,
00:09:31 jak nesmírné bohatství jim Řím může přinést.
00:09:36 Tým z univerzity v Maseratě zkoumá architektonickou strukturu
00:09:40 amfiteátru. Analýzy odhalily stavební techniky
00:09:44 používané Féničany a Kartaginci.
00:09:53 Tato stavba byla jedním z prvních amfiteátrů,
00:09:57 které byly v Římě postaveny.
00:09:59 Díky vykopávkám se podařilo určit stáří amfiteátru:
00:10:02 rok 56 našeho letopočtu.
00:10:05 Tehdy byl císařem Nero, který měl pronést větu:
00:10:08 "Chléb a hry!"
00:10:11 Taková podívaná byla velmi drahá.
00:10:14 Hry byly financované místními hodnostáři,
00:10:18 lidmi na vysokých místech, kteří byli ochotni takovou zábavu
00:10:22 lidem nabídnout.
00:10:25 Vlastně to byla určitá forma propagace.
00:10:38 Když chtěl politik podporu veřejnosti,
00:10:42 musel se snažit zvýšit svou popularitu.
00:10:49 Dnes bychom tomu řekli vytváření image.
00:11:02 V těchto nikách byly basreliéfy, které jsou teď v muzeích.
00:11:07 Amfiteátr a ulice, které k němu vedly,
00:11:10 byly postaveny v různých stylech.
00:11:12 Uvnitř temných chodeb najdeme vyobrazení bohyně Nemesis,
00:11:16 ochránkyně her, která doprovázela gladiátory při jejich cestě
00:11:20 do arény.
00:11:22 Vládnoucí a vlivné třídy z Leptis Magna chtěly splynout
00:11:29 s Římany a přijmout jejich životní styl.
00:11:36 Stejně tak, jako se Italové chtěli po druhé světové válce
00:11:40 podobat Američanům.
00:12:00 Snažíme se budovu rekonstruovat vědeckým způsobem.
00:12:04 Za tím účelem musíme provést přesná měření.
00:12:09 Proto také vytváříme podrobný popis celého místa.
00:12:13 To ale bude trvat dlouho. Museli jsme sem mnohokrát přijet.
00:12:17 Částky, které na výzkum poskytuje italský stát,
00:12:21 jsou ale velmi nízké.
00:12:24 Dvě třetiny starodávného města jsou stále ještě ukryté pod pískem.
00:12:28 Cirkus, který je tu částečně odkrytý, leží mezi amfiteátrem
00:12:32 a mořem.
00:12:34 Massimiliano Munzi z Římské Univerzity 3 se snaží zmapovat
00:12:38 vývoj města Leptis v průběhu staletí.
00:12:45 Vykopávky zde bez přestávky probíhají už od roku 1920.
00:12:51 GPS měření, satelitní snímky a staré mapy nám pomáhají pochopit
00:12:56 staletou historii.
00:13:04 Archeologové se ve spolupráci s geology snaží zjistit
00:13:07 uložení vykopávek v průběhu času.
00:13:10 Chtějí objasnit, co už bylo odhaleno, a jestli je naděje
00:13:13 ještě něco pod pískem objevit.
00:13:17 Tyto mapy vytvořili specialisté z italských vojenských jednotek
00:13:22 jenom pár dní před okupací.
00:13:26 Tahle je z roku 1912 a tahle z roku 1914.
00:13:31 Nemají stejné měřítko.
00:13:34 Jsou to pro nás nesmírně cenné dokumenty.
00:13:38 Můžeme si představit, jak město vypadalo před vykopávkami.
00:13:44 Tato studie nám rovněž umožňuje pochopit, kam až sahaly
00:13:48 hranice města. Město bylo daleko rozlehlejší.
00:13:52 Jeho nejvzdálenější hranice sahaly až ke kopcům,
00:13:56 včetně této hráze.
00:13:59 To znamená, že leželo v těchto místech.
00:14:10 Badatelé z Římské Univerzity 3 rozšířili oblast svého zkoumání
00:14:14 o region, který město zásoboval.
00:14:17 Profesorka Luisa Mussová, která se městu Leptis věnuje
00:14:20 již celé čtvrtstoletí, sestavila mezinárodní tým.
00:14:32 Tyto pohřební urny byly objeveny v jedné hrobce
00:14:36 na západní hranici města.
00:14:39 Jejich prozkoumáním bychom mohli zjistit,
00:14:42 jak se vlastně ve městě Leptis žilo.
00:14:48 V hrobce, kterou teď zkoumáme, jsme našli asi 140 uren.
00:14:55 Teoreticky bylo v tomto hrobě pohřbeno 140 lidí,
00:14:59 tedy asi čtyři generace.
00:15:03 Téhle minci se říká "Cháronův obolus" nebo "oběť".
00:15:08 Je to mince, která se dávala mrtvému pod jazyk,
00:15:11 aby mohl zaplatit převozníku Cháronovi za převezení duše
00:15:15 do podsvětí.
00:15:21 Urny obsahují popel a ostatky těl, která byla zpopelněna
00:15:25 v souladu s místními pohřebními zvyky.
00:15:28 Obvykle jsou tu také předměty každodenního života,
00:15:31 které patřily zemřelým.
00:15:33 Jsou to cenné prameny pro podrobnou studii této rodiny
00:15:36 v průběhu celých čtyř generací.
00:15:39 Hrobka mohla obsahovat takovýto druh karafy,
00:15:43 naplněné vínem a umístěné na pohřební místo.
00:15:48 Nebo malé nádobky, jako je tato.
00:15:55 Je to většinou nádobí, které obyvatelé města Leptis
00:15:59 používali ve svém každodenním životě.
00:16:06 Objevili jsme hrobky, které obsahovaly až 850
00:16:10 takových předmětů.
00:16:17 Provádím analýzu kostí zemřelých, ze kterých se pokusím zjistit
00:16:21 jejich věk, a pokud možno i pohlaví.
00:16:27 Jestli objevíme dostatečně velké kosti, dokážeme rozpoznat
00:16:31 i některé patologie, jako například choroby napadající kostru.
00:16:36 Ty urny také vypovídají o tom, jak bylo punské písmo
00:16:39 nahrazeno latinou.
00:16:41 Našli jsme urny s latinskými nápisy.
00:16:48 Podívejte, tady to by mělo být F.
00:16:52 A mně se spíš zdálo, že tam vidím P.
00:16:55 Vypadá to spíš jako R.
00:16:59 A pak je tu jméno otce:
00:17:01 MU -
00:17:04 GAR.
00:17:08 Zkoumáním přechodu od punského písma k latině se zabývá
00:17:11 epigrafička Ginnete Di Vita Evrardová.
00:17:15 Památkou s největším počtem nápisů je divadlo,
00:17:18 které dal postavit bohatý obyvatel města Leptis,
00:17:21 původem z Kartága.
00:17:27 První fází této romanizace byla skutečnost, že začali
00:17:32 svým dětem dávat latinská jména.
00:17:36 Annobal, stavitel tržiště a divadla,
00:17:40 si za své kartaginské jméno připojil římské jméno Rufus.
00:17:47 V latině je to jméno docela běžné, ale zní velmi latinsky.
00:17:58 Věnování vyryté na vnější straně vchodu do divadla
00:18:02 mu latinsky dává jméno "ornator patriae".
00:18:05 Na vnitřní straně je latinský nápis doplněný i punským nápisem.
00:18:11 Nemáme překlad detailů ohledně oslovování titulem Augustus,
00:18:17 které tehdy obyvatele města Leptis nijak zvlášť nezajímalo,
00:18:21 ale známe jména a tituly dárce v neo-punském písmu.
00:18:29 Annobal byl člověk nesmírně citlivý k významu
00:18:32 různých znaků a symbolů.
00:18:44 Fenomén romanizace lze nalézt i na dalších místech ve městě.
00:18:48 Otázka, kterou si archeologové ale stále kladou, je,
00:18:52 do jaké míry zůstávala zdejší populace připoutaná
00:18:55 ke své původní kultuře.
00:18:57 Já osobně se domnívám, že nakonec zvítězila integrace.
00:19:02 Někteří mí kolegové si myslí, že je tomu přesně naopak,
00:19:06 že tato civilizace byla těsně spojená s před-římskými tradicemi.
00:19:14 Na tyhle věci se lze samozřejmě dívat z různého úhlu pohledu.
00:19:19 Veřejný život určitě ovlivňoval Řím.
00:19:24 Pokud vezmeme jako příklad palác Silin, musíme si uvědomit,
00:19:28 že jejich příbytky a způsob života vlastně kopírovaly život
00:19:33 bohatých Římanů v Itálii.
00:19:37 A ti se zase inspirovali helénistickým světem.
00:19:57 Dnes lze tento tradiční výzkum doplnit o poznatky získané
00:20:01 moderními technologiemi, jako je například 3D skener.
00:20:08 Abychom dokázali sestavit trojrozměrný obraz
00:20:11 konstrukce budovy, museli jsme použít tři různé skenery.
00:20:15 Jeden je uprostřed, a dva nahoře na terasách.
00:20:19 -Teď se můžeme podívat, jak se nám tu divadlo zobrazí.
00:20:23 -Skenery jsou velmi rychlé.
00:20:25 Každému trvá jen 6 minut, než získáme objem do 5 centimetrů.
00:20:30 Je tam něco vidět?
00:20:33 Je to trochu obtížné. Tady je skener umístěný.
00:20:37 Můžete sledovat virtuální rekonstrukci kousek po kousku,
00:20:40 a to díky bodu, který přesně vymezuje trojrozměrný obraz.
00:20:48 Práce archeologů se mění.
00:20:51 Nové techniky, ale také nové otázky
00:20:54 otevírají nové perspektivy.
00:20:58 Tato studie je založená na 3D rekonstrukci.
00:21:01 Umožňuje nám vidět stavby i předměty, které zkoumáme,
00:21:05 v perspektivě, a dostat se i dovnitř.
00:21:10 Ušetříme tak hodně peněz a času.
00:21:16 Ještě před pár lety by sestavení mapy trvalo dlouhou dobu
00:21:21 a znamenalo by velmi náročnou práci v terénu.
00:21:27 Dnes dokážeme shromáždit víc dat, která jsou mnohem spolehlivější.
00:21:36 -Vydržet! Dneska každý dostane jednoho velblouda.
00:21:50 -Už jste hotovi?
-Ano.
00:21:52 -Neuvěřitelné!
00:22:21 V dobách Septimia Severa žila většina zdejších boháčů
00:22:25 za hranicemi města Leptis.
00:22:28 Každých 300 či 400 metrů stála na pobřeží moře honosná vila.
00:22:32 Na kopcích sklízeli otroci olivy a pracovali také na farmách.
00:22:37 Prodej olivového oleje umožnil bohatým vést nákladný život
00:22:41 stejně jako majetným Římanům v jejich letních sídlech
00:22:44 v Baies nebo v Pompejích.
00:22:52 Už za starých dob byl patrný rozdíl v úrovni základů takové vily
00:22:57 a samotnou pláží.
00:23:02 Dnes už se část těchto vil zřítila do moře.
00:23:07 Tady zřetelně vidíte lázně, které tu byly postaveny,
00:23:12 i s jejich ochrannými kupolemi.
00:23:19 Vila Silin měla v dobách své největší krásy 40 pokojů,
00:23:24 všechny vyzdobené freskami na stěnách
00:23:27 a mozaikami na podlahách.
00:23:29 Souboje gladiátorů, postavy a scény z mytologie,
00:23:33 všechno v této vile oslavovalo příchod zlatého věku.
00:23:36 Domácí i hosté měli své vlastní lázně,
00:23:39 přestože voda byla vzácná.
00:23:52 Díky tomu, že byly pohřbeny pod pískem, dochovaly se mozaiky
00:23:55 i fresky téměř nedotčené.
00:23:58 Jakmile se ale dostaly na světlo, jejich stav se začal zhoršovat.
00:24:03 V současné době už sem turisté nemohou.
00:24:06 Lybijský expertní tým se musí potýkat s vodou,
00:24:09 která ničí stěny i podlahy.
00:24:17 Lovecké lázně ležící blíže městu postihl stejný osud.
00:24:23 Andrea Giannantoni, inženýr z Říma, přijel, aby určil, co je potřeba
00:24:26 chránit především. Je to jeho první návštěva.
00:24:30 Odborné znalosti jeho římských předků ho ohromily.
00:24:36 V historii města Leptis došlo k více, než jen k jednomu
00:24:40 ničivému zemětřesení.
00:24:43 A přesto na tuhle budovu neměla žádný velký vliv.
00:24:47 Díky tvarům kupolí zůstala téměř nepoškozena.
00:24:51 Z architektonického pohledu je tato konstrukce velice moderní.
00:25:14 Výkřiky slavných gladiátorů, vrčení divokých zvířat,
00:25:18 to vše s příchodem dne zaniká.
00:25:21 V dobách největší slávy byl ve městě Leptis rušný život.
00:25:32 Leptis Magna bylo středně velké město.
00:25:36 Mělo asi tak 40 000 obyvatel, maximálně 60 000,
00:25:40 když počítáme všechny ty, kteří bydleli za hradbami.
00:25:47 Město využívalo mírné středozemské klima.
00:25:51 Bylo to krásné místo k životu.
00:25:54 Bylo to velmi bohaté město, a především také velmi bezpečné.
00:25:58 Musíte si uvědomit, že jeho obyvatelé žili po mnoho let v míru.
00:26:08 Za účelem ochrany tohoto klidu a bezpečí nechal Septimius Severus
00:26:13 postavit tři velké pevnosti:
00:26:16 Bu Ndžem, Gadameš a Geriat, které střeží strategické cesty.
00:26:21 Profesor Michael Mackensen z Mnichovské univerzity se zaměřil
00:26:25 na hranice římského impéria.
00:26:29 Díváme se na rozlehlou poušť, kde spadne jen minimum srážek.
00:26:37 Ta krajina mi připadá skutečně fascinující.
00:26:41 Tyto cesty jsou postavené na římských cestách,
00:26:45 které kdysi vedly směrem na jih.
00:26:50 Po práci na vykopávkách v římských vojenských táborech
00:26:53 u Dunaje a v Egyptě se profesor Mackensen rozhodl pracovat
00:26:57 na vykopávkách v pevnosti Geriat, jedné ze tří vysunutých pevností
00:27:01 Tripolska.
00:27:13 Sloužily jednak jako vojenské základny, jednak jako celnice,
00:27:17 na kterých probíhala kontrola lidí i zboží a vybíralo se clo.
00:27:25 V této pevnosti žilo v extrémních podmínkách 800 mužů.
00:27:29 Jsou tu časté písečné bouře, v noci mráz a v létě teploty
00:27:32 dosahující až 50 stupňů Celsia.
00:27:37 Musíme zjistit, co pochází z římské doby.
00:27:42 Archeologové našli svědectví: plány cest, různé zápisy, dopisy.
00:27:48 Vyprávějí nám o životě a také o pocitech těchto legionářů,
00:27:51 které poslali tak daleko od domova.
00:27:56 Tady máme starou římskou hrobku, kterou použili
00:27:59 jako stavební materiál.
00:28:01 Pro nás je to nesmírně důležitý zdroj informací.
00:28:05 Dokazuje to například, že voják ze Třetí Augustovy legie z Lambesis
00:28:11 tady zemřel při výkonu služby.
00:28:14 Dokonce můžeme zjistit i věk mrtvého vojáka.
00:28:19 Jmenoval se Gaius a bylo mu 32 let.
00:28:25 Dokážeme si představit velmi kruté podmínky,
00:28:29 ve kterých museli žít obyvatelé jižních hranic
00:28:32 římského impéria.
00:28:35 Vypovídá to také o tom, jak byla říše uspořádána.
00:28:41 Rozkládala se kolem celé pánve Středozemního moře
00:28:45 a disponovala omezenou, nicméně velice výkonnou administrativou.
00:28:55 Díky tomu vlastně dokázala uhájit své hranice po několik staletí.
00:29:05 V polovině 3. století se objevily v provinciích kolem Dunaje
00:29:09 a podél perských hranic větší konflikty.
00:29:12 Římané tedy odsud stáhli své vojáky a poslali je na nové působiště.
00:29:18 Není pochyb o tom, že odchod armády měl podstatný vliv na úpadek města.
00:29:24 Nevysvětluje se tím ale všechno.
00:29:27 Římská říše jako celek se začala rozpadat ve 3. století,
00:29:30 po vládě Septimia Severa.
00:29:33 Karakala opustil otcovy plány na stavby velkých budov
00:29:37 jako třeba druhého fóra, protože byly příliš drahé.
00:29:41 Bohatí občané města Leptis následovali císaře do Říma
00:29:46 a své peníze si vzali s sebou.
00:29:48 Přesto si archeologové i historici stále kladou otázku,
00:29:52 proč Leptis chátralo tak rychle.
00:29:55 Ať už to byl důvod a nebo následek tohoto úpadku, přístav se zaplnil
00:29:59 pískem a rozbořil se.
00:30:01 Hráz, která měla regulovat tok řeky Wadi Lebda, se prolomila.
00:30:05 Abychom mohli pochopit, kdy a proč, musí se tu provést
00:30:09 rozsáhlé průzkumy a také bude potřeba získat povolení
00:30:12 k odvozu vzorků.
00:30:15 Na to se skupina z Univerzity Řím 3 chystá při své příští návštěvě.
00:30:19 Archeologové by tak měli zjistit, jestli rozboření hráze nezpůsobilo
00:30:23 třeba zemětřesení.
00:30:24 Pokud ne, pak bylo nahromadění písku v přístavu bezpochyby
00:30:28 důsledkem nedostatku finančních zdrojů
00:30:31 zbankrotovaného města.
00:30:33 -Ta země, na které stojíme -
00:30:35 -Jednu věc nechápu, když sem voda stoupala tak rychle,
00:30:40 kdyby jim na tom obydlí záleželo -
-Bylo to moc riskantní.
00:30:44 -Přesně tak! Bylo to naprosto hloupé!
00:30:47 -Možná byla ta část, která se zhroutila, rovnější.
00:30:51 -Právě mluvíme o výstavbě místní infrastruktury, vodního kanálu.
00:30:59 V některých ročních obdobích se tudy mohla voda valit proudem.
00:31:05 Aby zajistili, že voda nezaplaví město,
00:31:08 a neodnese s sebou množství různé suti,
00:31:11 která by mohla zablokovat přístav, postavili tady tyto velké hráze,
00:31:16 které měly za úkol změnit směr toku řeky.
00:31:19 Potíž je ale v tom, jak zjistit, kdy je postavili.
00:31:24 -A zapomínáš na zemětřesení.
00:31:27 -Ano, to je pravda, zemětřesení, to je další hypotéza.
00:31:31 -Další možností je, že se hráz zhroutila následkem zemětřesení.
00:31:40 -Jak už jsem říkala, nestačí jenom prozkoumat město,
00:31:44 ale také okolní krajinu, protože ta měla nemalý vliv
00:31:48 na obchodní ruch v Leptis.
00:31:56 Dalším možným vysvětlením pádu města Leptis Magna
00:32:00 je příchod Vandalů,kteří nenarazili na žádný větší odpor.
00:32:04 V roce 439 bylo město dobyto a jeho zdi rozbořeny nájezdníky.
00:32:09 Byzantinci Belisarius a Justinián Leptis dobyli zpět v roce 534.
00:32:14 To je také to město, od té doby byzantské a křesťanské,
00:32:18 o které se zajímá Uwe Mahler z Univerzity v Mohuči.
00:32:22 V 6. století bylo v Leptis postaveno mnoho kostelů.
00:32:26 Zdá se, že se tak stalo na základě politického rozhodnutí
00:32:31 císaře Justiniána.
00:32:32 Chtěl město chránit pomocí silné ochranné zdi
00:32:36 a uvnitř ho rozčlenit množstvím kostelů.
00:32:44 Severánská bazilika se změnila v křesťanský kostel
00:32:48 a z fóra se stal vojenský tábor. Rozloha města se zmenšila.
00:32:52 Z velkého města otevřeného celému Středomoří a Africe,
00:32:56 se najednou stala do sebe zahleděná strategická pevnost.
00:33:02 Loni začala skupina vědců z Mohuče s vykopávkami kostela
00:33:05 na starém fóru.
00:33:07 Díky tomu bylo možné odhalit, jak se opuštěné památky
00:33:10 dávného města použily dál.
00:33:15 Tady můžete vidět, jak jsme se dostali daleko.
00:33:20 Je to 1,8 až 2 metry hluboko.
00:33:23 To je zhruba 700 let historie.
00:33:30 Je tu několik vrstev.
00:33:33 Tato zeď z nepálených cihel pochází z punského období.
00:33:39 Další vrstva je už z prvního století.
00:33:42 Pak přišla poměrně dlouhá fáze, během které se stavba
00:33:46 nijak zásadně nezměnila.
00:33:48 A pak byla opuštěná, aby se z ní nakonec
00:33:51 v 6. století stal kostel.
00:33:54 O vývoji křesťanství před byzantským obdobím
00:33:57 se toho ví jenom málo.
00:33:59 Z historických pramenů vyplývá, že v Leptis působil od 3. století
00:34:02 biskup. Archeologové ale dosud nenašli žádný důkaz.
00:34:07 V byzantském období měli na celé území poměrně značný vliv
00:34:12 jednotky Východní říše římské pod velením generála Belisaria.
00:34:21 Původně bylo město Leptis Magna součástí Západní říše římské,
00:34:26 ve které byla převládajícím jazykem latina.
00:34:30 V období Byzantské říše se to pochopitelně změnilo.
00:34:35 Dokládají to i epitafy na hrobkách z tohoto období.
00:34:39 Zajímavé je, že vedle baziliky na starém fóru jsme našli hrobky
00:34:44 s nápisy v latině.
00:34:46 Zatímco v kostele blízko Severánského fóra
00:34:49 jsme objevili nápisy v řečtině.
00:34:55 Vykopávky jsme prováděli jenom v části města Leptis Magna.
00:35:01 Když se tudy projdete, získáte dojem, že bylo kompletně odhaleno.
00:35:06 Stále tu je ale spousta míst, která zůstala skrytá pod pískem,
00:35:10 a která by dokázala archeology zaměstnat na několik staletí
00:35:13 dopředu.
00:35:16 Období Byzantské říše znamenalo spíš množství činností,
00:35:20 než renesanci města.
00:35:22 To se nikdy nevzpamatovalo ze škod způsobených přírodními katastrofami
00:35:25 a vypleněním Berbery v roce 523.
00:35:29 Upadlo do kulturního tmářství spojeného s novými náboženstvími,
00:35:33 nejdřív s křesťanským, pak muslimským.
00:35:37 V Leptis už nebylo místo pro velkou podívanou, hry,
00:35:40 potěšení ani pro kulturu.
00:35:43 Ten téměř neskutečný přelud pro karavany přicházející z pouště
00:35:47 navždy zmizel.
00:35:48 Od 7. století se město Leptis postupně utápělo v písku.
00:35:55 Rozsah činností moderní archeologie se stále rozšiřuje,
00:35:59 stejně tak, jako se zvětšuje zkoumané území.
00:36:03 Dnešním cílem je vyprávět příběh města Leptis v historickém
00:36:06 a geografickém kontextu.
00:36:09 Italští archeologové chtějí přimět krajinu, aby k nim promluvila,
00:36:13 a vydávají se proti proudu řeky Wadi Lebda.
00:36:16 Olivové háje se tu rozprostírají na desítkách kilometrů čtverečních.
00:36:20 Je snadné pochopit, proč byla krajina kolem města
00:36:23 Leptis Magna hlavním dodavatelem oleje pro celou římskou říši.
00:36:28 Vesnici Brevilieri ležící asi hodinu cesty od Leptis
00:36:32 postavili Italové v roce 1938.
00:36:35 Pozůstatky této staré římské usedlosti posloužily
00:36:38 k ospravedlnění kolonizace.
00:36:41 Stojíme v srdci zemědělské usedlosti.
00:36:44 Měla jediné poslání: vyrobit olej.
00:36:48 Tohle je jeden ze dvou pilířů.
00:37:00 Mussolini poskytl archeologům obrovské finanční zdroje,
00:37:04 aby odhalili a znovu postavili dávné město.
00:37:07 A chudé rolníky z oblasti kolem řeky Po poslal dobýt
00:37:11 nové lybijské Eldorado.
00:37:13 Film, který sledujete, je jedním z nejstarších
00:37:17 a nejvzácnějších filmů.
00:37:19 Dává nám jasný a výmluvný přehled o časné italské kolonizaci Lybie.
00:37:24 Uvidíte, jak byli nomádští a líní Arabové poitalštěni
00:37:28 a zcivilizováni, a to díky práci.
00:37:45 Jsme ve vesnici Brevilieri, která se dnes jmenuje Al Khadra.
00:37:50 Jak vidíte, je to místo čistě racionální architektury.
00:37:56 Všechny budovy jsou typické pro malé italské městečko
00:37:59 s kostelem, radnicí a poštou.
00:38:09 Mussoliniho slogan "vinceremo" -
-"zvítězíme",
00:38:13 je na školních zdech stále ještě čitelný.
00:38:16 Tento kraj byl nesmírně bohatý a úrodný.
00:38:21 Začlenění zbytků farmy do architektury vesnice
00:38:24 bylo prozíravé.
00:38:27 Mělo to inspirovat italské kolonisty,
00:38:30 kteří se sem přijeli usadit, aby následovali příkladu
00:38:37 svých římských předků.
00:38:46 Skupina vědců z římské univerzity se snaží objasnit
00:38:50 méně dávnou minulost.
00:38:52 Vydali se proto po cestách, kterými jezdily karavany.
00:38:55 Na svazích u Wadi Taraglatu se podél řeky tyčí mohutné sýpky.
00:38:59 Tito čtyř až pětipodlažní strážci zázemí města Leptis
00:39:03 se používali jako obilnice, ale také jako pevnosti.
00:39:08 Jsme na nalezišti Xura Daretis Tyto dvě pevnosti na březích
00:39:12 Wadi Taraglat byly obsazeny jednak na počátku islámského období,
00:39:17 a jednak za římských dob.
00:39:26 Tady se nikde nekope. Archeologové místo prohledávají
00:39:30 a snaží se nalézt důkazy z předislámského období.
00:39:33 Mohly by nám pomoci pochopit, co se stalo na konci římské doby.
00:39:42 Bohužel je to nečitelné.
00:39:46 Ale určitě to byla mince pocházející z doby císařství,
00:39:50 tedy z doby někdy kolem 4. nebo 5. století našeho letopočtu.
00:40:01 Pozůstatky z jiné doby, doby nám mnohem bližší,
00:40:04 přivedly Massimiliana zpět do období kolonizace.
00:40:10 Záškodnické akce proti Italům se odehrávaly ve 20. letech
00:40:14 20. století.
00:40:18 Tohle území nedaleko Tarhunah bylo baštou lybijských mudžahedínů.
00:40:23 Tehdy tu docházelo k častým bojům.
00:40:28 Ty nábojnice by mohly pocházet právě z téhle doby.
00:41:00 Rozsah současného archeologického výzkumu se stále rozšiřuje,
00:41:04 přestože není tak fascinující, jako odkrývání starých památek.
00:41:08 Moderní archeologie dokáže najít spojitost mezi minulostí
00:41:12 a přítomností, mezi zemí a lidmi, slavnými i neznámými,
00:41:15 kteří všichni společně psali v průběhu času historii této země.
00:41:20 Toto musí být poměrně nedávno vzniklý hrob.
00:41:24 Rozhodně pochází z 20. století.
00:41:27 Bezpochyby byl spojený s nějakou zvláštní událostí.
00:41:31 Možná tu leží oběti konfliktu, o kterém jsme zrovna mluvili,
00:41:36 který se odehrál nedaleko Tarhunah ve 20. letech.
00:41:40 Ale to jsou jenom teorie.
00:42:15 Když se v roce 1969 dostal k moci plukovník Kaddáfí,
00:42:19 vyhnal ze země poslední Italy.
00:42:22 Od té doby je 7. říjen připomínán jako Den pomsty.
00:42:33 Čas běžel a ekonomické zájmy vytlačily otázky
00:42:36 základních principů.
00:42:39 Toto jsou obrázky, které vítají návštěvníky
00:42:41 Archeologického muzea v Tripolisu.
00:42:44 V roce 2008 vrátil Lybii italský ministerský předseda
00:42:48 Silvio Berlusconi Venuši Kyrénskou a přislíbil zaplatit
00:42:52 5 miliard dolarů jako odškodnění za zločiny spáchané
00:42:55 v době kolonizace.
00:42:57 Muamar Kaddáfí na oplátku slíbil zastavit příliv uprchlíků
00:43:00 připlouvajících z Lybie na italský ostrov Lampedusa.
00:43:04 Archeologie se tak setkala s politikou, aby společně napsaly
00:43:08 novou stránku italsko-lybijských vztahů.
00:43:13 Po opakovaných žádostech o vrácení uloupených památek
00:43:17 se lybijskému vůdci podařilo přimět Italy,
00:43:21 aby vrátili Venuši Kyrénskou.
00:43:24 Tady vidíme, jak mohou památky sloužit politickým záměrům.
00:43:29 Cílem archeologických misí bylo upevnit myšlenky
00:43:34 koloniálního systému, podle nichž byla Lybie
00:43:39 jen součástí italského území, a také součástí italské kultury.
00:43:51 První obyvatelé západu, kteří znovu obnovili kontakt
00:43:54 s Lybií, postavenou Společností Národů mimo zákon
00:43:57 a v důsledku mnohých embarg zcela izolovanou,
00:44:00 byli právě archeologové jako Antonino Di Vita a Luisa Mussová.
00:44:04 Archeologové se nesmírně snažili, aby ukázali,
00:44:08 že Lybie není jen izolovanou zemí, ale domovem národa
00:44:11 dobře začleněného do světového společenství.
00:44:15 Nalezli důkazy, že naše země sloužila
00:44:18 jako most mezi různými kulturami.
00:44:26 Celý svět lybijské archeologie je tady,
00:44:29 v kanceláři Mustafy Turjmana.
00:44:38 Od roku 1911 se příběh lybijské archeologie odvíjel
00:44:42 na pozadí kolonizace, boje o nezávislost,
00:44:45 odmítnutí Západu a jeho symbolů, a možná dnes už sdílené
00:44:49 středomořské identity.
00:44:57 V Lybii se nepracuje snadno.
00:45:00 Archeologové se musejí potýkat s mnoha problémy a zklamáními.
00:45:04 Země, kterou zkoumají, není zcela zdravá.
00:45:28 Co se stalo?
00:45:34 Zkusíme to.
00:45:40 Dobře, můžeme přejít.
00:45:43 Ještě loni na jaře to tu stálo. Celá spodní část tu byla.
00:45:55 To je naprostá katastrofa!
00:45:58 Hrozný vandalismus!
00:46:01 Zbývají tu už jenom základy obrovské hrobky se sloupovím.
00:46:08 Před třemi nebo čtyřmi měsíci tu byla ještě 4 či 5 metrů
00:46:12 vysoká stavba.
00:46:17 Jak to mohl někdo udělat? Vandalové!
00:46:22 Museli použít nákladní auto nebo buldozer, aby to takhle zničili.
00:46:27 Vůbec se s tím nepárali.
00:46:32 Mauzoleum, které přežilo skoro dvě tisíciletí,
00:46:36 bylo zatím poslední obětí současné politické a společenské situace.
00:46:40 Možná proto, že Lybijci ještě nedokázali převzít
00:46:43 své dědictví, které mají stále spojené s dobou kolonizace.
00:46:53 Vila Silin je v ohrožení.
00:46:56 Od chvíle, kdy byly její mozaiky a fresky vyproštěny z písku,
00:46:59 pomalu chátrá.
00:47:01 Tým vědců z římské univerzity čeká na finanční prostředky,
00:47:04 které by umožnily celou stavbu i s jejími freskami restaurovat.
00:47:08 Mezitím pořizují záznamy.
00:47:29 Tady je trojrozměrný obrázek.
00:47:32 Dobře vidíte množství teček, které jasně ukazují
00:47:36 prostorové zobrazení předmětů, které jsme našli.
00:47:40 Čím větší rozlišení, tím lepší obrázek.
00:47:47 Naše děti se budou nejspíš smát, až uvidí naše dnešní vybavení.
00:47:52 Brzy bude možné umístit skener, který dneska váží kolem 20 kg,
00:47:56 do mobilního telefonu!
00:47:59 Bude možné natáčet video, stejně tak, jako vytvářet
00:48:02 trojrozměrnou realitu, obohacenou o celou historii
00:48:05 daného předmětu. To dneska nejde.
00:48:08 Já mohu jen ucítit zeď, studenou a trochu poškozenou.
00:48:12 Nic víc.
00:48:15 Kdybych se jí mohl virtuálně dotknout,
00:48:17 dokázal bych odhalit celou její historii:
00:48:20 kdo ji postavil, opravil, restauroval.
00:48:22 To je to, čemu se říká "vylepšená skutečnost".
00:48:26 Tvrdě na tom pracujeme.
00:48:28 S pomocí častých aktualizací vytvořím čtvrtou dimenzi,
00:48:31 která se bude dále vyvíjet.
00:48:33 Zní to tak trochu jako science-fiction,
00:48:36 ale není to tak daleko od skutečnosti.
00:49:03 Snažíme se začlenit vilu Silin do krajiny kolem města Leptis.
00:49:08 V minulosti jsme sice měli velice detailní plány této památky,
00:49:12 ale nebyly zasazeny do geografického kontextu.
00:49:22 Spojením všech těchto údajů nás archeologové zvou
00:49:25 k novému objevení zdejší země.
00:49:28 Spolu s Hérodotem, jemuž musíme poděkovat
00:49:30 za první zmínky o Lybii ze 4. století před Kristem.
00:49:33 Ale také s Georgem Lucasem, který se při vytváření planety
00:49:36 Tatooine v Hvězdných válkách inspiroval římskými vilami.
00:49:41 Od 19. století si mnozí architekti, malíři i počítačoví grafici
00:49:45 představovali fantastická města, a vycházeli přitom právě z Antiky.
00:49:50 Je to krásné, jednoduše krásné.
00:49:52 Řekl bych, že dnes pouze pokračujeme v této práci ve 3D,
00:49:56 což vyžaduje více představivosti, více fantazie,
00:49:59 a méně té striktně vědecké práce.
00:50:02 Tyto trojrozměrné rekonstrukce jsou ale to,
00:50:05 čemu říkám "snový faktor". Díky nim může mnoho lidí snít.
00:50:09 A také to láká turisty, což je praktičtější hledisko.
00:50:13 Snový faktor, sen, který se rozplynul,
00:50:16 když se k němu přiblížila realita.
00:50:19 Leptis Magna, fantastické město, bylo odrazem Říma
00:50:22 po celou tu dobu, kdy mělo prostředky na to
00:50:25 růst a vyrovnávat se hlavnímu městu císařství.
00:50:29 Město Leptis, Africký Řím, ještě nevydalo všechna svá tajemství.
00:50:33 Prioritou archeologů však dnes je, aby přežilo.
00:50:42 Celý ten oblouk jsme opravili!
00:50:49 Představte si, že špičky vážily 15 tun, každá 7 nebo 8 tun!
00:50:59 Nebyla tu snadná práce.
00:51:03 Tenhle oblouk, Sitget el Malik a mauzoleum Sabartha
00:51:08 jsou moje dary Lybii.
00:51:16 Město Leptis Magna nám vyprávělo příběh Středozemního moře,
00:51:20 křižovatky velkých pradávných civilizací.
00:51:24 Dnes by mohlo vyprávět o své budoucnosti,
00:51:27 jako místa vzájemné výměny a dialogu.
00:51:33 Archeologie nám pomáhá lépe poznat historii.
00:51:37 A když budeme lépe znát svou minulost, poznáme lépe i sami sebe.
00:51:42 Společnost, která hledí jenom do budoucnosti
00:51:45 a opomíjí minulost, postrádá smysl!
00:51:50 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2012
Pozoruhodně zachovalé ruiny starověkého města v Libyi. Angličtí odborníci díky pokročilým metodám modelování budov zjistili, že se město Leptis Magna na pobřeží Středozemního moře asi hodinu jízdy autem od Tripolisu svým uspořádáním a vyspělostí značně podobalo někdejšímu Římu, a i proto bylo pojmenován jako africký Řím“. I přes dlouhé období tvrdých bojů v Libyi, památka, která je na seznamu UNESCO, vše přežila bez úhony.
Ruiny starověkého města v Libyi. Nacházejí se v severozápadní části země, v regionu Al Khums, nedaleko města Al Khums. Leptis Magna bylo založeno kolem roku 1100 před naším letopočtem. Ve velmi brzkém čase se město stalo hlavním obchodním centrem oblasti a jedním z významných měst říše Kartága.
Od roku 146 před naším letopočtem patřilo město Římanům. V té době bylo město s impozantními stavbami, obrovským tržištěm, honosnými domy a rozlehlým přístavem údajně největším klenotem Římské říše. Do 6. století zažívalo město svůj největší rozmach. Později však po častých nájezdech Barbarů bylo silně poničeno a v 7. století opuštěno a již nikdy nebylo osídleno. Po opuštění, kdy město Leptis Magna nebylo nadále udržováno, jej postupně zavál písek z pouště. Díky tomu se také do dnešní doby dochovaly zbytky města z velké části. První zmínky o Leptis Magna z moderní doby se dochovaly v cestopise neznámého francouzského cestovatele, kterého v okolí Leptis Magna zajali piráti a který byl na místě dnešní Lybie uvězněn. Po úspěšném návratu do své vlasti napsal o svém putování cestopis a zmínil i to, že objevil jakési ztracené město.
Zbytky tehdy úplně zavátého Leptis Magna prozkoumalo několik učenců a z hlediska historie začala zkáza města. Mnoho sloupů a skvostů tehdejšího Leptis Magna bylo rozebráno a odvezeno do tehdejších center Egypta, některé části z Leptis Magna byly dokonce odvezeny do Paříže nebo Londýna. Tento hrůzný stav skončil rokem 1913, kdy Lybii začala okupovat Itálie, a Leptis Magna se dostal do rukou italských archeologů, a začaly zde výzkumné práce. Písek, který Leptis Magna zavál, byl postupně z místa odvážen co nejdále, protože jinak by zpět navál za velmi krátkou dobu.
Zásadní vývoj v objevování tajů Leptis Magna nastal v roce 1951, kdy Lybie získala nezávislost a do výzkumu Leptis Magna se mohli zapojit odborníci z celého světa. Zejména angličtí odbroníci díky pokročilým metodám modelování budov zjistili, že se Leptis Magna svým uspořádáním a vyspělostí značně podobal tehdejšímu Římu, a i proto byl pojmenován jako africký Řím“. Asi největší zajímavostí bylo tržiště v Leptis Magna, které je zajímavé nejen svojí velikostí, ale i historickým významem. Jednalo se o jedno z nejdůležitějších tržišť mezi Evropou a Afrikou své doby. Zajímavostí také je, že se zde narodil známý římský vladař Septimus Severus. Od roku 1982 jsou ruiny historického města Leptis Magna zapsány na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.