Oživlé vzpomínky a dávno zapomenuté křivdy vyústí ve zločin. Francouzský kriminální film. ### Hrají: C. Borotraová, T. Jouannet, S. Hazanavicius, P. Levequeová, Ch. Malavoy a další. Režie Klaus Biedermann
00:00:01 Česká televize uvádí francouzský film
00:00:07 STÍN NAD SAINT-MICHEL
00:01:58 -Dovolte, abych nejdříve vyjádřil soustrast nad úmrtím vaší maminky.
00:02:03 "Zemřu-li dříve než Audrey dosáhne osmnácti let,
00:02:07 a protože její otec byl zbaven rodičovských práv,
00:02:10 přeji si, aby se o výchovu Audrey postarala její starší sestra Elisa,
00:02:15 a ta aby zároveň splnila další mé přání."
00:02:18 "Rozprášila můj popel na Mont Saint-Michel odkud pocházím."
00:02:22 Slečno Eliso Parreauxová, přijímáte tuto závěť a funkci poručnice?
00:02:28 -Ano, Audrey se ke mně už přestěhovala.
00:02:33 Jde o zápis Audrey Parreauxové.
00:02:37 Ne od září, má nastoupit hned. Mám potvrzení od ředitele.
00:02:41 Ne, moje sestra. Je v prvním ročníku.-Ve druhým.
00:02:46 -Pardon. Už ve druhém.
00:02:48 Díky. Stavím se v pondělí s doklady. Na shledanou.
00:02:53 Vím, že takovej zásah do života není legrace, ale my to zvládneme.
00:03:00 -Ještě noc a den a budu se svým otcem.
00:03:03 Se svým pravým otcem. Ne s tím, co opustil mě i Elisu.
00:03:07 VERNON VÍTĚZEM VOLEB V MONT SAINT-MICHEL ZVOLEN STAROSTOU
00:03:13 Teď bude všechno jinak.
00:03:15 Budu bydlet s ním. Nikdo mi v tom nezabrání.
00:03:49 Mami?-Hrabeš se mi ve věcech?
-Elisa má jinýho otce než já.
00:03:52 Můj otec je Dominique Vernon. Viděla jsem vás spolu v restauraci.
00:03:56 -Tohle nebudu poslouchat!
-Nenávidím tě!-Ááá!!!
00:04:23 -Zas bude dobře.
00:04:26 Neplač.
00:04:30 Díky, pane Vernone.
00:04:33 Maminka si moc přála, aby byla napořád tady.-Neděkuj mi.
00:04:37 S Agnes jsem se přátelil už od školních let.
00:04:41 Když jsme se před měsícem setkali, jako bychom se rozešli včera.
00:04:46 Jsi jí hrozně podobná.
00:04:49 Máte stejný pohled.
00:04:54 -Tati?
-Á, moje dcera Laura.
00:04:57 -Vy máte dceru?
-Dobrý den.
00:05:03 -Jestli jste si nic nedomluvily, rád bych vás pozval k nám na večeři.
00:05:08 Cestu snad znáš. Tak kolem sedmé? Jdeme.
00:05:15 -Máti se sem za života nechtěla vrátit.
00:05:18 Připomínalo by jí to tu rozchod s otcem.
00:05:22 -Tys tu taky 16 let nebyla.
00:05:25 -Studovala jsem a roky jsem žila v cizině.
00:05:28 Slyšela jsem, že ty se živíš jako průvodce.
00:05:32 -No jo.
00:05:34 Já jsem věrnej. Věrnej naší rodný hroudě.
00:05:39 A co ty? Děláš tlumočnici, jsi vdaná nebo rozvedená?
00:05:43 -Ne, na to nějak nezbyl čas.
-Hm. Ahoj, zlato. -Ahoj.
00:05:47 -Já si ho našel. To je má žena Fabienne, Elisa.
00:05:50 -My se přece známe.-Ano.
-No jo.
00:05:53 -No, tak já už půjdu na pokoj.
00:06:00 Nenávidím tě!-Audrey, takhle se mnou nemluv! Ááá!!!
00:06:17 -Tady je.
00:06:20 Chtěl jsem ti ji dát už dávno. Podívej.
00:06:23 Léto pětadevadesát. Poslední chvíle našeho trojlístku.
00:06:28 Tady ta kráska jsi ty, tenhle fešák jsem já a tady je Romain.
00:06:34 Já myslím, že by byl přišel, ale má službu.
00:06:38 -Romain tu bydlí?
-Ano, přistěhoval se sem loni.
00:06:44 -Aha.
00:06:51 -Když máma umřela, bylo mi třináct. Stejská se mi po ní každej den.
00:06:56 Byly jsme kámošky.
00:06:59 -Já měla smůlu. Někdy mi přišlo, že jsem pro ni vzduch.
00:07:05 -A co tvůj táta?
00:07:11 -Á, tady jsou. Nesu ti pověsti a legendy našeho ostrova.
00:07:16 -Děkuju, pane Vernone.
00:07:19 -Ale prosím tě, pro tebe jsem Dominique.
00:07:22 -Díky, Dominiqueu.
00:07:25 -Ty máš ty legendy v malíčku. Viď, Eliso?
00:07:29 -Vím jen, že archanděl Michael chtěl po Aubertovi, aby mu vystavěl kapli.
00:07:34 -Jenže Aubert na to nějak zapomněl. A víš, co archanděl udělal?
00:07:38 Takhle mu prstem do hlavy vymáčknul otisk a Aubert přestal zapomínat.
00:07:43 Což já zkouším na Lauře. Leč bezúspěšně.
00:07:53 -Proč jedem už zítra, když nemusíme?
-Dva dny snad stačí, ne?
00:07:57 -Ani se nesejdeš s kámoškama?
-Prosím tě, nepřemlouvej mě.
00:08:06 Bude fůra zařizování se stěhováním v Paříži a navíc mám kongres.
00:08:13 A nezapomeň, že v pondělí se jdeš zapsat do lycea.
00:08:17 -Je mi šestnáct, nemusím do školy.
00:08:21 -Ty chceš nechat školy?
-Chceš ve všem rozhodovat za mě?
00:08:25 -Jistě. Mám za tebe zodpovědnost.
-Vždyť ty ani nevíš, jaký mám plány.
00:08:30 Nezajímám tě. Nemusíš se přetvařovat.
00:08:52 ZAKLEPÁNÍ
-Tak půjdeš nebo ne?
00:08:55 -Za minutku.
00:09:03 Teď bude všechno jinak. Budu bydlet s ním. Nikdo mi v tom nezabrání.
00:09:13 Ukradla jsi mi život a já si ho vezmu zpátky!
00:09:22 -To je výhled, co?
00:09:27 Hele, támhle je Tombelaine.
00:09:30 -Jo. Ostrov, kde je pohřbenej ďábel. Je to v tý knížce legend.
00:09:34 -Mohl bych vás na něj vzít.
-To ani náhodou.
00:09:38 Stačilo mi jednou, že jsem se v tom přílivu topila.
00:09:41 To nám bylo asi patnáct, viď? To se ti tehdy fakt povedlo.
00:09:45 -Ne, ne, ne, to vymyslel Romain. Já vás naopak varoval.
00:09:54 Pojďte, vezmu vás do chrámu. Nebudete se nudit, že ne?
00:10:08 Opatský chrám. Délka 80 metrů a 80 metrů nad hladinou moře.
00:10:49 Tuhle kryptu vystavěli v 15. století.
00:10:52 Všimněte si těch sloupů.
00:10:56 Je jich deset. Osm z nich má obvod zhruba kolem pěti metrů.
00:11:04 Ty nejštíhlejší jsou takzvané sloupy palmové.
00:11:07 -Yann dělá ten výklad pro tebe.
00:11:10 -A přímo nad námi je srdce stavby. Podívejte se nahoru.
00:11:15 Tady tudy proudí dovnitř denní světlo.
00:11:24 Jdem dál?
00:11:51 -Co jsi viděla?
-Nic.
00:11:55 -Je ti něco?
-Nic, dobrý.
00:11:58 -Proč jste se jí ptal?
00:12:00 -Někdo je citlivý na kosmické a zemské energie přítomné v kryptě.
00:12:05 -To je bratr Juda, jedenáctý pilíř kláštera.
00:12:08 -Vědci tady prováděli měření.
00:12:11 Ta ukázala proudění silné energie, která se pohybuje ve spirále.
00:12:16 Tryská ze země a sestupuje i z kosmu.
00:12:20 Ty vlny uvolňují zasuté vzpomínky.
00:12:23 Kdysi se tu objevilo Boží oko, a tomu nic neunikne.
00:12:27 -Ne, Bůh v tom prsty nemá, spíš granit. Je všude.
00:12:31 Není nebezpečnej, ale může ovlivnit činnost mozku.
00:12:35 Žádný čáry máry, ale granit.
-Přeji hezký zbytek dne.
00:12:42 -Ty jsi něco viděla?
-Ale ne. Nejsem cvok.
00:12:57 -Ty esemesky, to byla Laura?
-Jo. Jdeme se projít.
00:13:01 -Ne. Víš kolik už je hodin?
-Jasně, že vím. Stihnu to.
00:13:06 Ahoj.
00:13:11 -Romaine?
-Dobrý den, pane Fresnoy.
00:13:17 -Ahoj, dámy.
-To je Audrey, má sestra. Romain.
00:13:22 -Vím, co se stalo. Je mi to líto.
00:13:29 -Tak se bavte. Určitě si máte co říct.
00:13:32 -Ne, není čas, Audrey.
-Ale je. Sejdeme se v hotelu.
00:13:36 -Tak v šest, ale určitě.
-Jo, jo.-Ta puberta.
00:13:40 Ještě jsem si nezvykla.
-Bejvala jsi stejná.
00:13:46 -Tak ty jsi prý lékař.
00:13:48 -A ty tlumočnice.
-Jo.
00:13:52 Až budeš léčit Japonce, zavolej mi.
-Určitě.
00:13:59 -Ráda jsem tě zase viděla.
00:14:03 Ahoj.
-Jeď opatrně. Hlásili slejvák.
00:14:25 -Strašně ráda sem chodím. Přijdu si jako v Pánovi prstenů.
00:14:30 Nebo mám pocit, že přiletí Harry Potter na koštěti.
00:14:35 Magický místo, viď?
00:14:50 Pojď. Radši půjdem.
00:14:56 -Lauro? Musím s tebou mluvit.
00:15:06 -Od východu postupují silné bouřky. Blíží se k Avranches a čekáme,
00:15:10 že v nejbližších chvílích uhodí plnou silou i na Mont Saint-Michel.
00:15:14 Lodě by se měly co nejrychleji stáhnout do přístavu.
00:15:17 -Jedna, dva, tři. ZAHŘMĚNÍTo bylo blízko.
00:15:20 Je rovnodennost. To bývají pořádný bouřky.
00:15:23 -Tady Audrey, nechte mi zprávu.
00:15:26 -Asi si vypnula mobil, za bouřky je nebezpečnej.
00:15:29 -Nebezpečná je pevná linka. TELEFON
00:15:35 -Hotel Saint-Michel, prosím.
00:15:38 Ano. Ano, jistě.
00:15:49 KLEPÁNÍ
-Á, konečně.
00:15:54 Myslel jsem, že je to Laura.
00:15:56 -A já doufala, že u vás najdu Audrey.
00:15:59 -Byly tu. Laura tu má tašku.
00:16:02 Nechala mi vzkaz, že se zastaví na radnici, ale nepřišla.
00:16:06 A je nedostupná.
-Zajdu na opatství.
00:16:09 -Doprovodím tě. Začínám mít strach. Tak jdeme.
00:16:17 Projdi to tu sama. Jdu pro četníky.
-Kdyby něco, zavoláme si.
00:16:38 -Měla s Audrey přijít na radnici a mobil si většinou nevypíná.
00:16:43 -Spustíme pátrání. Nebudou daleko. HŘMĚNÍ
00:16:50 -Nahodím pojistky.
-To teď nech.
00:16:53 Musíme hledat dceru pana starosty a její kamarádku. Tak běžte.
00:17:04 -Eliso? Co tu děláš?
-Hledám Audrey.
00:17:07 -Kde jsi už byla?
-V opatství. Zajdu i do města.
00:17:10 Jestli ji najdu, jak někde pije čokoládu, přetrhnu ji jak hada!
00:17:14 -Neboj se, najdeme ji.
00:17:17 -Audrey?
00:17:22 Audrey! Audrey!
-Audrey!
00:17:27 Audrey?
-Audrey?
00:17:32 -Audrey!
-Audrey!
00:17:35 Audrey! Audrey!
00:17:41 Audrey!
00:17:48 Audrey?
00:17:51 To není možný!
00:17:54 Ona nedýchá. Utíkej pro Romaina.
00:18:01 Audrey?
00:18:07 Audrey?
-Už jsem tu.
00:18:12 Audrey? Audrey, mluv na mě. Je v bezvědomí.
00:18:16 Zkusím masáž srdce. Volej sanitku.
00:18:23 -Romaine, co ty tady?
-Je jí šestnáct. Zásah bleskem.
00:18:27 Provedl jsem masáž srdce. Tlak má 80 na 60 a je v bezvědomí.
00:18:32 Popáleniny prvního a druhého stupně na dlani a paži levé ruky.
00:18:36 -Uděláme jí cétéčko a EKG.
00:18:39 Musíme napřed zjistit, kde všude byla bleskem zasažena.
00:18:44 -Přežije to.
00:18:55 LAURA:-Musím s tebou mluvit. Zajdu za tebou na radnici.
00:18:59 -Nevzal jsem jí to. Měl jsem jednání.-Co je slyšet v pozadí?
00:19:04 Hodiny?-Hrací hodiny. Takže volala z domova.
00:19:07 -Bravo volá Alfu. Odpovězte, prosím.
-Alfa volá Bravo. Jsem na příjmu.
00:19:13 -Máte něco?
-Po Lauře ani památky.
00:19:15 V místech kde se našlo to druhé děvče, nikdo není.
00:19:19 Pátrání nevzdáváme, ale podmínky jsou mizerný, padá mlha.-Rozumím.
00:19:24 -Třeba se rozešly a Lauru pak někdo přepadl.-Nesmysl.
00:19:27 Uvidíte, že se v bouřce jen někde schovala. Pane starosto?
00:19:35 -Kdy se podle tebe probere?
-Těžko říct. Blesk je blesk.
00:19:39 Naštěstí do ní ale neuhodil přímo. Je stabilizovaná. Musíme jen čekat.
00:19:47 -Díky.
00:19:51 Nebýt vás, tak by to dopadlo hůř.
-Na to nemysli.
00:20:00 -Co se děje?
-Má podlitiny na krku a zápěstích.
00:20:06 -Přepadli ji?
-Ale znásilněná nebyla.
00:20:14 -Můžu k ní?
00:20:22 Proč jsem tě pouštěla? Máma by řekla "ne" a bylo by to.
00:20:27 Tohle já neumím.
00:20:34 My dvě jsme měly špatný start.
00:20:38 Já jsem se celý život zajímala hlavně o sebe.
00:20:45 Tebe skoro neznám, ale polepším se.
00:20:52 Zkus to se mnou.
00:20:55 Slyšíš mě, Audrey?
00:21:16 Audrey?
00:21:18 Probuď se, Audrey. Probuď se.
00:21:31 -Eliso?
-Ano?
00:21:35 Tak jak ti je?
00:21:41 -Co tu dělám?
00:21:43 -Uhodil do tebe blesk, ale dostaneš se z toho.
00:21:55 -Eliso, já necítím nohu.
00:21:59 Nemůžu s ní hejbat.
00:22:18 -Podívej se.
00:22:27 -Nefunguje. Nabral vodu.
00:22:35 -A Laura se nenašla?-Ne. Mí lidé vyslýchají všechny místní.
00:22:40 Nikdo ji prý neviděl.
-Mohl ji napadnout nějaký turista.
00:22:44 -Jsou tu i cizí dělníci. Prověříme všechny stopy.
00:22:51 -Jdu to poslat do laboratoře.
00:22:54 -Jestli se bránila, uvízla jí za nehty krev nebo částečky kůže.
00:22:58 Snáze pak najdeme útočníka.
00:23:04 -Zlepšuje se to. Sama to cítíš, ne?
00:23:07 -Co ta noha?
-Neměj strach.
00:23:10 Za chvíli ti zbydou jen ošklivý vzpomínky.
00:23:14 Dostala jsi elektrickou ránu. Buď trpělivá.
00:23:22 -Audrey, mám na tebe pár otázek. Našli jsme Lauřin mobil.
00:23:26 Ležel u schodů. To jsou poslední nafocené snímky.
00:23:37 Kam jste pak z toho hřbitova šly?
-Nevzpomínám si.
00:23:43 -Snaž si vzpomenout aspoň na něco. Každý detail je důležitý.
00:23:54 -Blesk osvítil celý moře.
00:24:01 -A vidělas něco?
00:24:06 -Nějakýho muže.
00:24:13 Nesl Lauru v náručí a mířil k zátoce.
00:24:17 -Jak ten muž vypadal? Umíš ho popsat?
00:24:26 -Byl ke mně zády. Měl dlouhej kabát.
00:24:32 Černej.-A on vás napadnul?
-Já nevím. Nechte mě, jsem unavená.
00:24:37 -Přestaňte! Je zesláblá.
-Laura Vernonová zmizela.
00:24:40 Audrey je jediná svědkyně.
-Trpí amnézií, po blesku běžná věc.
00:24:44 Nemá to smysl.
-A kdy to bude mít smysl?
00:24:47 -Ona teď potřebuje hlavně klid. Díky.-Tak mi pak dejte vědět.
00:25:14 -Obešli jste ostrov?
-Jo. Teď čekáme na odliv.
00:25:24 Pořád ještě doufá.
00:25:27 -Tak zatím.
00:25:29 -Chtěl bych poděkovat za úsilí četníků
00:25:32 odtud i z Pontorsonu při pátrání po mé dceři.
00:25:36 Všichni víme, jak těžké tady mají podmínky.
00:25:40 Těší mě i vzkazy, kterými mi lidé vyjadřují podporu.
00:25:44 Jistě chápete, že těžší zkouška nemůže otce potkat.
00:25:54 Věřím ale dál a přeji si jen jediné, sevřít Lauru opět v náručí.
00:26:06 -Byl ke mně zády.
00:26:12 Měl dlouhej kabát. Černej.
00:26:15 -Něco se děje, pane doktore?
-Ne, ne, nic. Jen si ji kontroluju.
00:26:24 -Tohle viděla Audrey, že?
-Mluvila o muži v černém kabátu.
00:26:29 -Tohle je Cassang.
-Cassang?-Hm.
00:26:32 Kameník. Žil v 16. století a tady se zamiloval.
00:26:37 Jenže ta dívka milovala jednoho šlechtice,
00:26:40 který ji nechtěl a tak se vrhla z hradeb.
00:26:44 Od těch dob si přichází o rovnodennosti pro nevěstu
00:26:48 a mstí se za smrt své milované.
00:26:51 Včera byla rovnodennost.
-Je to jen legenda, Fabienne.
00:26:55 -Něco na tom může být.
00:27:02 Opravdu.
-Vernon dal tuhle knížku Audrey.
00:27:06 MOBIL Promiň.
00:27:11 Zatím se měj.
00:27:14 Ano, pane Royere? Omlouvám se, že jsem se neozvala.
00:27:18 Vysvětlím vám to. Nemohla jsem.
00:27:24 Ne, jsem ještě v Saint-Michel. Zdržela jsem se. Sestra měla nehodu.
00:27:29 Ano, mám sestru.
00:27:32 Tak někoho sežeňte. Copak jsem jediná tlumočnice v Paříži?
00:27:36 Trn z paty jsem vám vytrhla tolikrát. Jo, uhádl jste.
00:28:20 VSTUP NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ POHYBLIVÉ PÍSKY
00:29:10 -Eliso!
-Stáhlo mě to!
00:29:13 -Chytni se, jinak nohu nevytáhneš.
-Nejde to.-Ale ano.
00:29:21 -Jak jsi věděl, že jsem tady?
-Byl jsem nahoře.
00:29:25 Náhodou jsem se díval dolů. Netušil jsem, že jsi to ty.
00:29:29 To je šílenství jít sem při přílivu.
-Něco jsem támhle zahlédla.
00:29:34 -Nech to bejt. Pojď, opři se. Jdeme.
00:30:14 -A byla znásil...
-Ne. Podle prvního ohledání ne.
00:30:22 -Takže se utopila?
-Uvidíme po pitvě, ale asi ne.
00:30:27 Zjistil jsem frakturu lebky a zlomeninu nohy.
00:30:33 Mohl to být pád.
-Asi ze schodů, kde byl ten mobil.
00:30:45 -Byla ve vodě?
-Tělo tam asi odnesl útočník.
00:30:50 Nepočítal s odlivem při rovnodennosti.
00:30:58 -Upřímnou soustrast, pane Vernone.
00:31:10 -Mohl bych... u ní zůstat?
00:31:14 -Jak dlouho chcete.
00:31:27 -Tak jak je?
-Chtěla bych se vrátit.
00:31:35 -Doprovodím tě do hotelu.
-Budu ráda.
00:31:41 -Okamžik, slečno Parreauxová.
00:31:49 Proč jste tu celé ty roky nebyla?
-Z osobních důvodů.
00:31:54 Rodiče se rozvedli, prodali jsme dům.
00:31:58 -Laura a Audrey si rozuměly?
00:32:01 -Zdálo se mi, že ano, ale znaly se jen pár chvilek.
00:32:04 Kam míříte těmi otázkami?
-Vyšetřuji vraždu.
00:32:08 -Vás by měl zajímat ten útočník. On určitě Lauru nebo Vernona znal.
00:32:11 -Nemůžu sledovat jen jednu stopu.
00:32:14 -Laura nechala otci vzkaz, že s ním chce mluvit.
00:32:17 Nejspíš se něco stalo.
-Jsme unaveni. Můžeme jít?
00:32:20 -Až se vaší sestře vrátí paměť, snad nám něco poví.
00:32:34 -Tak dobrou noc.-Dobrou.
-A děkuju za doprovod.
00:33:02 -Proč jsi mi přestala psát?
00:33:06 Moje dopisy se vracely. Adresát neznámý.
00:33:16 Nevěděl jsem, že jste se přestěhovali.
00:33:22 Přece jsme si něco slíbili.
00:33:27 -Byla jsem holka.
00:33:33 Když táta utekl, bylo to dost složitý.
00:33:37 Máma měla deprese a já o ni pečovala.
00:33:40 Nemohla jsem se vrátit.
00:33:48 -Zapomnělas na mě.
00:33:53 -Změnil se mi život. I já se změnila.
00:33:59 Ale moc mě mrzí, že ses trápil.
00:34:39 LAURA:-Tati, musím s tebou mluvit. Zajdu za tebou na radnici.
00:34:45 Tati, musím s tebou mluvit. Zajdu za tebou na radnici.
00:35:08 -To jsme vyráběly s mámou. Použily jsme na to střepy.
00:35:13 Bylo mi sedm, osm.
-Já zažila to samý.
00:35:17 Byla to pěkná otrava.
-Já měla ty chvíle ráda.
00:35:21 -Zvláštní, že o ní tak mluvíš. Byly jste na kordy.
00:35:29 Co mezi váma bylo?
00:36:35 -"Ještě noc a den a budu se svým otcem. Teď bude všechno jinak."
00:36:40 "Budu s ním bydlet. Nikdo mi v tom nezabrání."
00:36:43 "Miluju Dominiqueův hlas. Zní tak sebejistě. Mám ruce jako on."
00:36:50 "Viděla jsem Lauřin dům. Její pokoj. Měl to být můj dům. Můj pokoj."
00:37:04 "Ukradla jsi mi život a já si ho vezmu zpátky!"
00:37:08 MOBIL
00:37:14 Prosím?
00:37:16 Ano, Romaine? Jak to, že zmizela z nemocnice?
00:38:24 -Hej! Copak jste se zbláznila?
00:38:27 -Pojď sem. Co je to za chlapa?
-Vzal jsem ji stopem.
00:38:30 Na semaforech si stoupla před auto a nedala pokoj.-Volám policii.
00:38:34 -Chtěla vzít na ostrov, mám tam kšeft. Jen jsem jí pomohl.
00:38:38 -Bylo to tak.
-Jsi ty normální?
00:38:41 Proč jsi utekla z nemocnice?
-Chtěla jsem jen zjistit, co Laura.
00:38:46 Hledat a zkusit jestli si něco vybavím.
00:38:53 Co je? Našla se?
00:38:56 -Já se vám omlouvám.
00:39:00 -Tak mluv.
00:39:03 -Ano, našla se. Ale je mrtvá.
00:39:19 Tak pojď.
00:39:31 -"Starousedlíci si vzpomněli na legendu o Cassangovi,
00:39:34 jehož duch se za rovnodennosti údajně zjevuje na mořském břehu."
00:39:38 Co všechno teď nevytáhnou?
-Volalo 5 lidí, že ho prej viděli.
00:39:41 -Dobrý den, pánové.
-Copak, bratře Judo?
00:39:44 -Máte chvíli čas? Jde o slečnu Vernonovou.
00:39:52 -Audrey, Vernon není tvůj otec.
00:39:58 -Ale je. Proto ten tvůj od mámy zdrhnul.
00:40:04 Věděl, že čeká dítě s jiným.
-To jsou nesmysly.
00:40:08 -Když se před měsícem setkali, dívala se na něj jako na obrázek.
00:40:13 Byla do něj zamilovaná.
00:40:19 Eliso, máma nám teď umřela, tak k čemu dál to lhaní?
00:40:29 -Pleteš se. Vernon byl jen kamarád z dětství.
00:40:39 Řekla jsi to Lauře?
-Jsi stejná jako máma.
00:40:43 Možná kdybych znala pravdu, nestalo by se to.
00:40:48 -Co by se nestalo? KLEPÁNÍ
00:40:51 -Slečno Parreauxová? Slečno Parreauxová?
00:40:56 -Řekni mi, co by se nestalo?
00:41:05 -Sháním vaši sestru. Rád bych ji vyslechl.
00:41:09 -Právě ji chci zavézt do nemocnice.
00:41:12 -Slyšel jsem o její eskapádě. Takže už je schopná výslechu.
00:41:18 Byla jsi tedy s Laurou na hřbitově.
00:41:23 -Leží tam babička a děda.
00:41:29 -Bratr Juda, mnich z opatství, vás spolu viděl.
00:41:33 Šel z kostela a všiml si, že Laura je na tebe strašně naštvaná.
00:41:38 Pohádaly jste se? Tak odpověz.
00:41:44 -Jo.
00:41:46 -Když jsem se v nemocnici ptal, nezmínila ses.-Vypadlo mi to.
00:41:51 -A o co jste se pohádaly?
00:41:57 -Řekla jsem jí, že její otec je i můj.
00:42:03 Že jsme sestry.
00:42:10 -To ji muselo naštvat.
00:42:13 Dokonce tě surově odstrčila. Pamatuješ?-Ano.
00:42:17 -A pak?
00:42:20 -Odešla, nestála o mě.
00:42:25 -To je vše?
00:42:29 -Vybavuju si ty blesky, ale pak už nic.
00:42:34 -Zase výpadky paměti?
00:42:37 Podle bratra Judy jsi šla za Laurou a křičela jsi na ni.-To ne.
00:42:42 To není pravda.
00:42:44 -Legenda o Cassangovi. Tu přece znáš.
00:42:48 Je zvláštní, že muž, o kterém jsi mluvila,
00:42:51 jako by vypadl právě z tý pověsti.
00:42:54 Ale neexistuje.
00:43:04 Tak jak to bylo? Řekni konečně pravdu!
00:43:15 Audrey zná legendu o Cassangovi. Tu knížku měla ve svých věcech.
00:43:20 Vyrukovala s ní, aby nás zmátla. Na tom břehu žádný muž nebyl.
00:43:25 -Viděl jste ty modřiny? Došlo k přepadení.
00:43:28 -Poprala se s Laurou.
-A zabila ji. To si opravdu myslíte?
00:43:33 -Než ji postihla ta nevolnost, skoro se přiznala.
00:43:40 -Zůstaň sedět a o nic se nepokoušej. Už jsi udělala hloupostí dost.
00:43:48 -Vida. Sestra se chorobně upnula na Vernona. Četla jste to?
00:43:54 -Deník je její soukromá věc.
-Byla, už není.
00:43:58 -Má extrémně nízký tlak. Musí do špitálu.
00:44:02 -Dělejte, co je třeba, ale stejně si ji vyslechnu.
00:44:14 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:44:17 -Jak jí je?-Tlak se stabilizoval. Teď je na infúzi.
00:44:25 -Ta spálenina je divná.
00:44:28 -Zřejmě držela v ruce kovový předmět a blesk ho rozžhavil.
00:44:53 -Jak ji mohlo napadnout, že jsem její otec? To je k smíchu.
00:44:58 To nemá od Agnes. To by jí nemohla říct.
00:45:02 -Audrey je v pubertě. Má bujnou fantazii.
00:45:05 -Bujnou fantazii. Ano. Ale kvůli ní jsem byl v očích Laury sukničkář.
00:45:11 -Mrzí mě to. Potkalo vás neštěstí, ale Audrey Lauru nezabila.
00:45:16 -Jak to víš?-Je to má sestra.
-Ale jen na papíře.
00:45:20 Sotva se znáte. Přiznala mi to.
00:45:26 Patří do kriminálu. Osobně dohlídnu, aby ji zavřeli.
00:45:30 -Bez důkazů obviníte mladou holku?
00:45:34 -Má dcera je mrtvá.
-A proto ji můžete obviňovat?
00:45:40 -Aha. Měl byste se starat o svý, pane doktore.
00:45:48 V hotelu nejsi vítaný host.
-Jdeme.-Dobře.-Ani na ostrově.
00:46:06 -Mám tady pěknej binec.
-Já jsem spokojená. Díky.
00:46:12 -V krabicích je všechno, co mi zbylo po rozvodu.
00:46:17 Nic jsem nevybalil. Koupil jsem všechno nový.
00:46:21 -A proč ses vrátil zpátky?
00:46:24 -Uvolnilo se místo v nemocnici v Avranches.
00:46:28 Ucházel jsem se o ně a uspěl jsem. Mám to tu rád.
00:46:34 A pak...
00:46:37 Tenhle dům mi připomíná prázdniny.
00:46:47 Dojdu ti pro polštář.
-Díky.
00:47:02 -Co je ti?
00:47:06 -Nic.
00:47:08 Jen nevím, čemu věřit.
00:47:11 Co když si Audrey toho muže vymyslela?
00:47:15 Četla příběh o Cassangovi v knize pověstí.
00:47:18 -Ono to bude složitější.
00:47:24 Nepřipouští konkrétní napadení.
00:47:28 Mluví o tom muži jen přes své podvědomí skrz ten příběh.
00:47:36 -Použila tu legendu, aby řekla jak to bylo skutečně?-Ano.
00:47:42 Je to jako falešná vzpomínka, která se musí dešifrovat.
00:47:46 Útočník možná neměl černý kabát, ale existuje.
00:47:50 -Dobře, ale co ty výplody v jejím deníku?
00:47:55 Vernon má pravdu, neznám ji.
00:48:05 -Odpočiň si.
00:48:11 Ráno moudřejší večera.
-Hm.
00:48:16 Nechceš zůstat se mnou?
00:48:21 -Ty ses jí nezastala?
-Co jsem mohla dělat? Je můj šéf.
00:48:25 -A víš, kam šla?
-Zřejmě k Romainovi. Byl tu s ní.
00:48:29 Já je nehlídám. Uhni.
00:48:56 -Stýskalo se mi.
00:49:10 MOBIL
00:49:17 -Chci ti jen říct, že ten Vernon mě mrzí.
00:49:20 V příštích volbách mu už nedám hlas.
00:49:24 A kdybys něco potřebovala, ozvi se. Tak se měj. Ahoj.
00:49:40 -Ty někam jdeš?
-Jo, do nemocnice.
00:49:45 -Udělám snídani. Ano?
-Ne, neobtěžuj se. Nemám hlad.
00:49:50 -Hele, dej mi 5 minut a vyrazíme společně.
00:49:54 -Ne, chci mluvit s Audrey dřív, než ten polda. Tak ahoj.
00:49:59 -Počkej.
00:50:01 Na.
00:50:03 -Díky. Zatím se měj.
00:50:21 -Četba tvého deníčku byla velice poučná.
00:50:27 "Ukradla jsi mi život, vezmu si ho zpátky."
00:50:35 No, a stalo se.
-Jsou to jen slova.-Jen slova?
00:50:42 Vadila ti. Zbavila ses jí, abys měla Vernona pro sebe.
00:50:46 -Brala jsem ji jako svou sestru.
-Sestru?
00:50:53 Víš, co jsi měla za nehty? Lauřinu krev.
00:51:00 Ze hřbitova jsi šla za Laurou a chytla jsi ji na schodech.
00:51:05 Co se tam odehrálo?
00:51:20 -To já.
00:51:24 -Jak jsi to udělala?
00:51:29 -Strčila jsem ji.
00:51:33 Zabila jsem Lauru.
00:51:49 -Co tu děláte?
-Vaše sestra se přiznala.
00:51:54 -Využil jste toho, že je jí zle. Dohnal jste ji k tomu.
00:52:01 -Ani jsem nemusel. Vzorky zpod nehtů jsou průkazné.
00:52:05 Na základě důkazů a četby jejího deníku,
00:52:09 soudce nepochybně nařídí vazbu.
00:52:13 Být vámi, tak už sháním advokáta.
00:52:18 -Můžu ji vidět?
-Ne, nemůžete.
00:52:21 -Audrey je šestnáct. Má jen mě. V pokoji je sama.
00:52:25 Proč s ní nemůžu mluvit?
-Povězte, ta smrt vaší matky.
00:52:29 Vážně šlo jen o nehodu?
-Pochopitelně. O co jiného?
00:52:35 -Dva pády ze schodů končící smrtí. Těžko uvěřit v náhodu.
00:52:48 -Haló, Romaine? Už jsi v práci? Nutně tě potřebuji.
00:52:56 -U vyšetření vás nechci.
00:53:03 Pojď.
-Co tě to napadlo?
00:53:06 Proč ses přiznala?
-Zabila jsem ji.
00:53:11 MOBIL
-Moment.
00:53:14 -Já tě chápu. Trápí tě, že tě zradila paměť.
00:53:18 -Tohle mi Dominique nikdy neodpustí.
-Nemysli už na Vernona.
00:53:22 -Zabila jsem Lauru a taky mámu.
00:53:26 -Máma to byla jen nehoda.
00:53:32 -Ale ne, nebyla to žádná nehoda. Hrabala jsem se jí ve věcech.
00:53:38 Naštvala se, chytla mě za ruku. Strčila jsem do ní.
00:53:44 -Hádaly jste se předtím než...
-Pořád mi lhala. Jen lhala.
00:53:52 Chtěla jsem, aby už umřela.
00:54:07 Chci bejt sama. Běž už pryč.
00:54:12 -Promiň, Audrey. Je to má vina.
00:54:17 Taky jsem ti lhala. Neměla jsem odvahu říct ti pravdu.
00:54:22 -Jakou pravdu?
00:54:25 -O nás dvou.
00:54:29 Jsi má dcera.
00:54:38 -Pošlu vám to hned po poledni a zařídím rekonstrukci.
00:54:42 Na shledanou, pane soudce.
00:54:52 -Přišla jsem na to až ve čtvrtém měsíci.
00:54:55 -S kým to bylo? Kdo je můj otec?
00:55:00 -Jeden kluk, se kterým jsem se už nikdy neviděla.
00:55:06 Bylo mi jako tobě. Šestnáct. A nevěděla jsem, co dělat.
00:55:11 Táta od nás utekl, máma na tom byla bídně. Nikomu jsem se nesvěřila.
00:55:17 -A po porodu jsi mě šoupla svý mámě.
00:55:21 -Máma si toho všimla až pár týdnů před porodem.
00:55:25 Nevěděla jsem si rady.
00:55:28 Pomohla mi.
00:55:34 Vychovala tě jako vlastní. Bylo to nejlepší řešení.
00:55:38 -Tak nejlepší.
00:55:40 Když jsem viděla kámošky a jejich mámy jak se bavěj
00:55:45 a blbnou spolu, vždycky se mi zdálo, že jsem přes počet.
00:55:49 A teď se to vysvětlilo.
00:55:52 Proč sis mě nevzala aspoň pak?
00:55:56 -Studovala jsem, pracovala. Ty jsi šla do školy.
00:56:00 Nebylo nám přáno. Máma nás obě chránila.
00:56:10 Víš, léta běží a pak je najednou pozdě. Rozumíš?
00:56:15 -Jenom samý lži.
00:56:17 Na těch stál váš život a nebýt týhle cesty, mlčela bys dál.
00:56:22 Kdyby se nestala ta vražda, nevím doteď nic.
00:56:30 Mělas jít na potrat.-Ne, Audrey, to nechci slyšet.-Vypadni.
00:56:40 -Jděte! Běžte ven!
00:56:47 -Co se děje?
-Vy jste tu scházel.
00:57:20 -Eliso?
00:57:33 Bylas v nemocnici?
-Ano, byla.
00:57:39 Laid má to, co chtěl.
00:57:42 Audrey se přiznala.
-Ale ne.
00:57:53 Třeba to jen plácla. Je ještě dítě.
00:58:01 -Kéž by se dal vrátit čas.
00:58:07 -Jen se podívej. Vždyť jsi přímo ve středověku.
00:58:13 -Mně by stačila doba před šestnácti lety.
00:58:17 -Zavři oči. Hm? Zavři je.
00:58:23 Je léto devadesát pět. Horko.
00:58:28 Jsme mladí. Krásní.
00:58:31 Bezstarostní.
00:58:35 Je noc. Šplháme nahoru a tam si dáváme svý první cigáro.
00:58:46 Je ti něco? Co se děje?
-Nic.
00:58:50 -Bude to dobrý. Hlavně, že sis promluvila se sestrou.
00:58:56 -Ona není moje sestra.
00:58:59 Je moje máma.
00:59:11 -Počkej.
00:59:17 Audrey má spálenou dlaň od něčeho kulatého.
00:59:21 Ošetřovatelka si myslí, že musela držet něco kovového.
00:59:25 -U sebe nic neměla.
00:59:27 -Mohla to upustit a ta věc byla třeba toho násilníka.
00:59:33 -Kam jdeš?
00:59:40 Vždyť ani nevíme, co hledáme.
00:59:46 -Mohl to být přívěsek na klíče nebo knoflík.
00:59:50 -Eliso?-Co?
-Á, zátka od piva.
00:59:59 -Hele, něco tady je.
-Co to je?
01:00:05 -Tvarem to odpovídá. Vypadá to jako svatý obrázek.
01:00:09 -Ukaž?
01:00:11 Reliéf a tady nějaký písmena.
01:00:15 -Juda. Svatý Juda. Jméno mnicha, co svědčil proti Audrey.
01:00:18 Ale jo, holky viděl na hřbitově. Šel za nima...
01:00:22 -Uklidni se. Medailonek v hlíně je dost chabej důkaz.-Máš pravdu.
01:00:28 Zkusím se dostat k Audrey. Kéž by to dokázalo její nevinu.
01:00:42 -To snad ne.
01:01:09 -Co tu děláš? Šmíruješ nás nebo co?
01:01:13 -Nešmíruju.
-Ale jo, Romaine. V čem je problém?
01:01:25 -Promiňte.
01:01:28 Není to vaše?
01:01:30 -Ne, tohle není moje.
-Fakt ne?
01:01:34 Nápis "Svatý Juda". To by mělo být vaše, ne?
01:01:37 -Víte, já nosím křížek.
01:01:42 -A čí patron je ten svatý Juda?
01:01:47 -Ztroskotanců.
01:01:49 Je jejich poslední nadějí.
-Proč jste si zvolil to jméno?
01:01:54 -Dříve jsem věřil, že pravda je na dně láhve.
01:01:58 To jméno mě drží nad vodou.
-Co ten medailonek?
01:02:02 Je to odznáček "Anonymních alkoholiků"?
01:02:05 Nebo talisman?
-Nerozumím vám.
01:02:18 -Audrey je tvoje dcera a...
01:02:21 -A Elisy, jo.
01:02:31 Řekla Audrey, že otcem je někdo neznámej. Ale já vím, že jsem to já.
01:02:35 Porovnal jsem krevní skupiny a data taky sedí.
01:02:39 Bylo to v srpnu. Tehdy jsem s Elisou poprvé...
01:02:43 -Já vím, pamatuju se. Vzbudils mě kvůli tý novině.
01:02:50 MOBIL To je ona.
01:02:53 Ano, Eliso?
-Yanne, mluvila jsem s Judou.
01:02:57 -Ukázalas mu medailonek?
-Jistě. Náhodou jsem ho potkala.
01:03:01 Choval se divně. Tvrdí, že není jeho, ale byl vykolejený.
01:03:05 Já s tím teď běžím na četnickou stanici.
01:03:09 -Dobře, ozvi se mi pak.
-Co máte s jakým medailonkem?
01:03:25 -Hej! Hej!
01:03:43 Medailonek.
01:03:48 -Neviděla jste ho a tvrdíte, že to byl Juda?-Šlo mu jen o medailonek.
01:03:53 Kdo jiný by to byl? Vsadím se, že v kostele nebude.
01:03:57 -Nechme trochu místa pochybnostem.
-Jednal jste tak i v případě Audrey?
01:04:09 Vydržte. Zachráníme vás.
01:04:16 Co říkáte?
01:04:44 Romaine?
-Teď ne.
01:04:46 -Díky, že jste přišel.
-To nic. Byl jsem doma.
01:05:00 Rána zezadu do hlavy. Asi došlo ke krvácení do mozku.
01:05:06 Po pitvě budu moudřejší.
01:05:09 -Na tohle má Audrey alibi, ne?
-Nechte si to, slečno Parreauxová.
01:05:13 -Ukážu mu medailonek a zabijí ho. To ji snad zbavuje podezření, ne?
01:05:17 -Nevíme jestli smrt bratra Judy souvisí s vraždou Laury.
01:05:21 Tuhle mohl spáchat nějaký tulák.
-U sebe měl jen klíče od kostela.
01:05:26 -Viděla jsem, že měl u sebe mobil. Zřejmě mu ho vzal ten vrah.
01:05:30 Tak kdy pustíte Audrey?
-To zatím nevím.
01:05:34 Potřebuji vaši zprávu.
01:05:43 -Ten mnich Lauru nezabil.-Měla jsi opačnou verzi.-Spletla jsem se.
01:05:48 Ale myslím, že znal vraha. Proto ten úlek, když uviděl medailonek.
01:05:53 Když věděl komu patří, zavolal mu.
01:05:58 -A potom ti ho ten vrah ukradl a zabil Judu?-Ano.
01:06:03 Takže je stále na ostrově.
01:06:17 -Tak co? Laid tě už propustil?
01:06:20 -Chce, abych byl u rekonstrukce a dohlídnul na Audrey.
01:06:24 -To je dobře. Bude na ni tlačit. Je nervák, sesype se.
01:06:28 -No tak, Eliso, všechno vidíš černě. Dělá svou práci.
01:06:32 -Je divnej, nevěřím mu.
-Důvěra není tvou silnou stránkou.
01:06:38 -Proč to říkáš?
01:06:41 -Mluvil jsem s Audrey.
01:06:48 Proč jsi to zapírala?
01:06:55 Jsem její otec?
01:06:59 -Jsi.
01:07:09 -A proč jsi jí neřekla rovnou o mně?
-Já nevím, zaskočila mě.
01:07:17 -A mně jsi to někdy hodlala říct?
01:07:20 Nebo jsi měla v plánu ztratit se jako před lety? Tak co?!
01:07:30 -Klid, Romaine.
-Ty mně taky můžeš!
01:07:40 Vždyť jsme se třeba mohli vzít.
-Jako založit spolu rodinu?
01:07:45 Byli jsme děti.-To myslíš vážně?
-Nic lepšího jsem nevymyslela.
01:07:50 Neuměla bych se tenkrát postarat o dítě.
01:07:53 Ani do náruče jsem ji nevzala. Ano, byla to chyba a lituju toho.
01:07:58 Udělala jsem to v dobré snaze a pokazila jsem si i vztah s mámou.
01:08:03 Dnes mám šanci to s Audrey napravit a nenechám si ji vzít.
01:08:12 Máma to byla jen nehoda.
01:08:19 -Ale ne, nebyla to žádná nehoda.
01:08:22 Byla jsem v pokoji. Hrabala jsem se jí ve věcech.
01:08:26 Naštvala se, chytla mě za ruku. Strčila jsem do ní.
01:08:40 -Ujišťuji vás, že to byla nehoda.
-Máte jistotu?-Ano, naprostou.
01:08:44 Vaše matka mi ten pád popsala na JIPce, těsně předtím než zemřela.
01:08:47 -Děkuju, pane doktore. Potřebovala jsem se jenom ujistit.
01:08:51 -Kdyby něco, kdykoli zavolejte.
-Ještě jednou děkuju a na shledanou.
01:08:56 -Romain tu není?
-Je v nemocnici. Hlídá mi Audrey.
01:09:03 -To je moc lehkej kabát. Vem si Romainův.-Když myslíš.
01:09:09 Tak pojď, půjdeme.
01:09:38 -Slečno Parreauxová, přistoupíme k rekonstrukci. Začneme na hřbitově.
01:09:48 -Promiňte.
-Tímhle to chceš spravit?
01:09:51 Zabilas mi dceru. Myslela sis, že zaujmeš její místo?
01:09:55 Nikdy! Slyšíš? Nikdy! Nikdy!
-Pane starosto!
01:09:59 -Nemůžete se mi divit, že mi povolily nervy!
01:10:02 -Jsi nevinná. Tomu útočníkovi jsi vytrhla medailonek.
01:10:05 -Nech to, Eliso. Nemůžeš mi pomoct.
-Tys Lauru nezabila. Ani maminku.
01:10:09 Mluvila jsem s doktorem. Před smrtí mu řekla jak se jí to stalo.
01:10:13 -Takže...
-Ne, nestrčilas do ní.
01:10:15 Byla jsi nešťastná, ale to ostatní sis vsugerovala.
01:10:19 Spadla sama. Byla to nehoda.
-To už stačilo. Jdeme.
01:10:39 -Ano, byla jsem tady.
01:10:45 Ale jen sama.-Sama? Tohle jste do protokolu neřekla.
01:10:49 -Ale vrazilas do Laury na těch schodech. Musely jste být spolu.
01:10:54 -Ne, tady jsem byla sama.
01:11:00 -Ta rekonstrukce je úplně na nic. Ona tvrdí opak toho, co předtím.
01:11:05 -Počkat, tímhle to snad neskončí?
-Audrey nelže.
01:11:11 MOBIL Promiňte.
01:11:21 To je ten, co mi ukradli. Co dělá v tvojí kapse?
01:11:27 -Odpovězte, pane doktore.
01:11:30 -Vidím tu věc poprvé. To je absurdní.
01:11:34 -Je možný, žes to byl ty?
-Tak půjdeme na stanici.
01:11:39 -To ne, já nikomu neublížil!
-Co s tím má společného doktor?
01:11:43 Přiznala se Parreauxová, ne? Kde je?
01:11:47 Kde je? No tak co stojíte?
-Pojďte, musíme ji najít.
01:11:52 -Audrey?-Ty jdi na opatství, já prohlídnu hradby.
01:12:01 -Ano, během té bouřky jsem byl doma.
01:12:04 -Když pro vás včera přišel Yann, byl jste v tom dešti venku.
01:12:08 -Opravoval jsem okenice. Budete se vyptávat dlouho?
01:12:14 -A když zemřel bratr Juda, to jste byl taky doma?-Ano.
01:12:21 -V zahradách není, bude uvnitř.
01:12:24 -Ty běž přes chrám, já to vezmu druhou stranou.-Dobře.
01:12:31 -Mezi mým vzkazem a chvílí než jste dorazil do chrámu,
01:12:35 uběhla čtvrt hodina.
01:12:38 Možná jste se byl převléknout.
01:12:41 A teď k tomu medailonku.
-Vidím ho prvně.
01:12:45 To už víte.
01:12:47 -Jak to, že se objevil ve vaší kapse?-Nevím, jak se tam dostal.
01:12:59 -Jako kluk jste ji miloval.
01:13:03 Po letech to byl šok, ne?
01:13:07 A její mladší sestra vám Elisu hodně připomínala.
01:13:11 -Audrey je její dcera.
01:13:21 -Podívejte. Před smrtí volal Juda několikrát na tohle číslo.
01:13:33 -Audrey?
01:13:35 Audrey?
01:13:41 -Řekněte mi svoje číslo na mobil.
01:13:47 -Audrey?
01:13:51 Je ti něco?
01:13:53 -Je mi divně.
-Jak divně?
01:14:06 -Vzpomínám si na tu bouřku.
01:14:12 Laura šla pryč.
01:14:15 Byla jsem sama.
01:14:21 Strašlivě lilo, tak jsem se schovala.
01:14:24 A pak... Pak se objevil...
01:14:33 ... ten chlap.
01:14:42 -Uklidni se, Audrey. Uklidni se.
01:14:45 -V pořádku?
-Ten muž byl Romain. Je to tak?
01:14:58 -Ne. Byl to tenhle.
01:15:03 -Co to vykládá?
01:15:07 -Laura mi přiběhla na pomoc a on ji shodil dolů.
01:15:16 -Prosím, nedívej se na mě tak.
01:15:21 -Juda volal Yannovi?-Jeho žena říká, že medailonek je
01:15:25 jeho dárek od Judy jako dík za to, že mu pomohl skoncovat s pitím.
01:15:28 -Musel ho do mého kabátu nějak podstrčit.
01:15:31 A při rekonstrukci byl nervózní. Kde je teď?-Šel zřejmě nahoru.
01:15:34 MOBIL
01:15:38 -Nebere to.
01:15:40 -Vzpomínáš? Chtělas vrátit čas. No a mně se vrátil.
01:15:45 Viděl jsem tu tebe před šestnácti lety.
01:16:01 -Ne, tohle ne! Pusťte mě!
01:16:07 -Audrey, počkej!-Ne, nechte mě!
-No tak počkej!-Hnusáku!
01:16:12 -Pusť ten řetízek!
-Uteč mu, Audrey! -Ty vypadni!
01:16:24 Byla mrtvá. Já ji nezabil. Jen upadla.
01:16:30 -Ani Judu jsi nezabil?
-Proč jsi s tím za ním šla?
01:16:34 Proč jsi mu ukazovala ten medailon? Chtěl to všem roztroubit.
01:16:39 Co jsem mohl dělat?
-Utíkej, Audrey!-Eliso!
01:16:42 -Romaine, Yann běžel za Audrey.
-Já vím.
01:16:48 -Vyražte je!
-Vezmem to tudy.
01:17:04 -Nechte toho! Pusťte mě!
-Dělej! Pojď! No tak, honem.
01:17:10 -Audrey?
-Eliso?
01:17:13 -Už ani krok!
-Prosím tě, Yanne, vzdej to.
01:17:16 -Neblázni. -Nepřibližuj se! Máš ráda dceru? Tak stůj.
01:17:21 Nenuť mě, abych něco udělal. Nenuť mě k tomu.
01:17:25 Běžte pryč!
01:17:27 -Yanne, prosím tě, vyslechni mě.
-A tys mě někdy vyslechla?
01:17:31 Nikdy jsi mi nevěnovala pozornost.
-Vždyť to není pravda.
01:17:35 -Nikomu jsem nechtěl ublížit. Byla to nehoda. Řekni jim to!
01:17:39 -Okamžitě ji pusť!
-A ty, ty taky vypadni.
01:17:47 Chtěl jsem to říct.
01:17:49 Chtěl jsem jít na policii. Jenže když si Audrey
01:17:53 nic nepamatovala, tak jsem si myslel...
01:17:56 Vždyť to byla jen nehoda, jenom nehoda. Tak řekni!
01:18:02 -Audrey! Audrey, ne! Vydrž! Nedívej se dolů!
01:18:06 -Já se pustím!
-Nesmíš!-Já spadnu!
01:18:12 -Drž se! Vydrž!
01:19:02 -Děkuji vám.
01:19:45 -Mami...
01:19:48 Asi ti tak nebudu umět říkat.
-Ano. Radši zůstaneme u tý Elisy.
01:19:54 Oslovení není to hlavní.
-A co je to hlavní?
01:20:01 -Že se všechno vyjasnilo.
01:20:13 -Tak to je můj otec?
01:20:17 -Asi bych vás měla představit.
01:20:21 -Tak jo.
-Pojď.
01:20:40 Překlad: Irena Novotná Dialogy: Helena Čechová
01:20:44 Dramaturgie: Zuzana Kopečková Asistent režie: Hana Somolová
01:20:49 Vedoucí produkce: Markéta Vyšínová
01:20:53 Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
01:20:56 Vedoucí realizace: Vladimír Tišnovský
01:21:00 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Vyrobila Česká televize, 2012
Elisa přijíždí se svou mladší sestrou Audrey na Saint-Michel, aby zde rozprášila popel jejich matky tak, jak si to přála ve své poslední vůli. Zde, v jejích patnácti letech těsně před narozením Audrey, je otec opustil. Od té doby už jejich matka nikdy nevstoupila na Saint-Michel. Podle matčina přání vychovává Elisa svou mladší sestru. Audrey je nyní v těžkém věku dospívání a s Elisou mají problémy.
Nejen zlé vzpomínky pojí Elise se Saint-Michel. Po letech se znovu setkává s Romainem a Yannem, se kterými tvořili nerozlučné trio. A jak se zdá, jejich přátelství a vzájemná přitažlivost zdaleka nevyprchaly. Poklidné rozloučení s minulostí však naruší zločin, který má nečekané souvislosti.