00:00:15 Vítejte v TAHU DÁMOU.
00:00:17 Problém, který nám přerostl přes hlavu.
00:00:20 V romských ghettech dospívá generace,
00:00:23 která nikdy neviděla svoje rodiče pracovat.
00:00:26 Kde selhala většinová společnost, v čem selhávají sami Romové
00:00:29 a jak vykročit z kruhu?
00:00:31 Diskutovat budou koordinátorka mezinárodní sítě Ergon Network
00:00:35 Gabriela Hrabaňová, romistka Jana Hejkrlíková
00:00:38 a dokumentaristka Markéta Nešlehová.
00:00:45 -Dobrý den. Vítejte v TAHU DÁMOU.
-Dobrý den. -Dobrý den.
00:00:49 Já bych si, dámy, na začátek chtěla ujasnit jednu zásadní věc.
00:00:53 Některým lidem se zdá označení Cikán jako hanlivé,
00:00:56 ale pokud vím a všimla jsem si,
00:00:58 tak si tak Romové mezi sebou docela běžně říkají.
00:01:01 Takže co je správně? Cikán nebo Rom? Anebo obojí?
00:01:05 Jestli mohu, já bych řekla, že s respektem k Romům samotným,
00:01:08 tak je dobré říkat Rom.
00:01:10 Protože slovo Cikán bylo nám dané zvenku.
00:01:13 Romové přišli do Evropy někdy v 10. století
00:01:17 a jeden mnich v Řecku si je spletl s heretickou sektou,
00:01:21 se sektou, která dělala čáry a různé věci dříve v Řecku
00:01:25 a potom se ztratila.
00:01:27 A tenhle mnich řekl: "Přišli Acinganoi."
00:01:31 A od té doby se tohle jméno táhne s Romy s tím,
00:01:34 že už od začátku mělo negativní konotaci.
00:01:37 Nechoďte k nim, nedotýkejte se jich,
00:01:40 oni vás začarují, oni vám udělají něco špatného.
00:01:43 A z toho slova Acinganoi vzniklo Cikán, Zigeuner, Cigani
00:01:47 a všechny verze tohoto jména.
00:01:49 Ale když se zeptáte Roma, jak řekne v romštině "ahoj Cikáne",
00:01:54 tak řekne "servus Roma".
00:01:56 -Já jsem si nikdy netroufla říct, když jsem přišla někam
00:01:59 a představovala jsem se,
00:02:01 já jsem dokumentaristka, ráda bych s vámi spolupracovala,
00:02:04 bude to o vzájemném respektu a podobně,
00:02:07 já jsem si nikdy netroufla říct Cikán.
00:02:09 Já si myslím, že tím způsobem, co ze sebe vyzařujeme,
00:02:13 a tím, jakým způsobem my se chováme a stavíme k situaci,
00:02:17 tak potom se nám to přesně vrací zpátky.
00:02:19 Vy jste mimochodem natočila dokumentární film o třech Romkách,
00:02:23 jmenuje se Ženy v poli.
00:02:25 Získala jste za něj i nějaké mezinárodní ceny.
00:02:28 Je o třech romských ženách,
00:02:30 které dost výrazně bojují proti svému osudu.
00:02:33 Který z těch tří příběhů vás zasáhl nejvíce?
00:02:36 Všechny tři jsou silné.
00:02:41 Ale myslím si, že příběh Aranky, která ve 30. letech svého života
00:02:47 dohání základní respektive střední vzdělání
00:02:51 a vymaňuje se z klasického, úplně nejklasičtějšího,
00:02:56 nejtradičnějšího romského prostředí a vychování,
00:03:00 tak to mi připadá asi jako nejsilnější.
00:03:04 A je to tím, že ona sama začala. Ona sama se začala vymaňovat,
00:03:09 nebylo to díky tomu, že by ji podobným směrem směrovala rodina.
00:03:14 Ale ona sama vzala rozum do hrsti a řekla: "Já takhle dál nechci.
00:03:19 Já nechci být cikánská."
00:03:21 Právě ona o sobě mluví jako o cikánské ženě od plotny.
00:03:25 "Nechci být už cikánská žena od plotny. Chci být vzdělaná.
00:03:29 A chci být informovaná. A informace a vzdělanost.
00:03:32 A potřebuji vzdělání dávat dál."
00:03:34 Myslíte, že se stává často, že se romské ženy samy takto vymaní?
00:03:39 Já bych neřekla, že je to vždycky jenom vymanění. Někdy ano.
00:03:43 Romské ženy jsou, řekla bych, silné ženy
00:03:47 a když si něco vezmou do hlavy, tak to prostě prosadí.
00:03:52 Použijí k tomu různé prostředky, doma diplomatické, ale prosadí to.
00:03:59 Fakt je, že ženy konkrétně z Ostravska,
00:04:03 že tam je dost těch žen, které vystudovaly střední školy,
00:04:09 už jako matky.
00:04:13 A ten problém se vzděláváním, to není jenom problém Romů,
00:04:18 to je problém této společnosti už nějakých 90 let.
00:04:22 Za druhé světové války
00:04:25 tady byli Romové internováni do koncentračních táborů.
00:04:29 Moje maminka měla to štěstí, že žila na Slovensku.
00:04:33 Ale protože byla Romka, tak nesměla chodit do školy.
00:04:36 A ona byla zrovna válečné dítě, které mělo chodit do školy.
00:04:40 A moje generace zase byla nastrkaná do těch zvláštních škol.
00:04:45 Takže jak můžou mít ti Romové úctu ke vzdělání,
00:04:48 když tam nebyla ta úcta pěstovaná.
-Nebyla žádná tradice.
00:04:54 -Mluvíte mi z duše.
00:04:56 -Teď se to naopak zvedá. Jde to pomalu, ale zvedá se to.
00:05:00 Vy jste točila v rodinách, v různých sídlištních ghettech.
00:05:04 Co vás na tom nejvíc zasáhlo?
00:05:06 Na mě vždycky padla beznaděj z té ztracené generace, která tam žije.
00:05:11 Tam žijí nevzdělaní rodiče, mnohdy, s nevzdělanými dětmi.
00:05:18 A co bude dál, když ti rodiče sami žijí nějaký život,
00:05:23 mají třeba tři čtyři pět šest sedm dětí
00:05:28 a nepřemýšlí o budoucnosti těch dětí jinak než o své.
00:05:37 Když se jich člověk zeptá, co byste chtěli, co byste rádi v životě,
00:05:42 tak oni neumí odpovědět.
00:05:46 -Oni žijí dneškem.
-Ano, přesně tak.
00:05:49 To je pro mě velká beznaděj.
-Vy už jste vlastně řekla,
00:05:54 že v romských ghettech dospívá generace,
00:05:57 která neviděla nikdy svoje rodiče pracovat.
00:06:00 Jaký to má dopad na mladé, Gábino?
00:06:03 Já si myslím, že to je hodně negativní dopad.
00:06:06 Každé ráno vstávat do školy a nevidět nikoho doma,
00:06:09 kdo by také vstával, to je silně demotivující.
00:06:12 Je to samostatný boj a říkat si, proč já to mám dělat,
00:06:16 proč já bych měla dělat něco jiného než někdo jiný v té rodině.
00:06:21 A i vyhlídky, co bych mohl dělat, až budu velký.
00:06:25 Je to strašně limitované.
00:06:28 Nevidíme se v médiích, nevidíme se ve veřejných pozicích.
00:06:34 A je to těžké se s něčím ztotožnit.
00:06:37 Potom se stane, když máme romskou asistentku nebo učitelku ve škole,
00:06:43 tak děcko přijde za ní a zeptá se:
00:06:45 "A já bych také mohla být paní učitelka?"
00:06:48 "Vždyť ty můžeš být cokoli.
00:06:51 Stačí, když se budeš učit a budeš se sebou pracovat."
00:06:54 Takže kolikrát stačí jeden dobrý učitel, někdo v okolí,
00:06:57 kdo je schopný namotivovat to dítě a ukázat mu,
00:07:00 že ta cesta vede i někudy jinudy, že je schopné to změnit,
00:07:04 nasměrovat celý ten životní osud.
00:07:07 -Myslím, že konkrétně na tomhle příkladu je vidět to,
00:07:12 co by mohla dělat společnost.
00:07:15 Pokud jsou vzdělaní, vysokoškoláci, pedagogové,
00:07:19 a je těch mladých dost,
00:07:21 tak aby je zaměstnali v těch školách. -Samozřejmě.
00:07:25 -Protože to je ta přirozená motivace pro ty děti,
00:07:28 že ony nemusejí zůstat na dávkách, ale že ony, když se budou učit,
00:07:34 tak mohou v té škole jednou učit taky.
00:07:37 Myslíte si, že největší problém je v tom,
00:07:40 že lidé nevědí, jakým způsobem svoji situaci změnit?
00:07:44 Určitě tam je nějaká bezradnost,
00:07:47 začarovaný kruh, ze kterého je těžké se dostat,
00:07:50 protože každý den se starat o to, co se bude jíst, co se svým životem,
00:07:56 to zabírá strašně velkou část toho denního myšlení na to,
00:08:00 aby se řeklo, co s tím.
00:08:02 Takže proto si právě myslím, že je důležité
00:08:06 nejenom zaměstnávat lidi,
00:08:08 ale ukazovat to i celkově společnosti.
00:08:11 Protože víme, že skrze to zaměstnání,
00:08:14 to si myslím, že je jedna z hlavních cest, která vede ven,
00:08:19 tu společnost upozorňovat na to, že jsme plnohodnotnou součástí
00:08:23 a že chceme být plnohodnotnou součástí.
00:08:26 -Ta většinová společnost, alespoň některé organizace,
00:08:30 školy a podobně,
00:08:35 by neměly vytvářet stigma vůči Romům,
00:08:38 protože ten boj ve společnosti toho vzdělaného jedince
00:08:43 je pak strašně těžký.
00:08:46 To je nedůstojné a je to velice těžké.
00:08:50 Dámy, co vás dvě dostalo z toho pomyslného kruhu,
00:08:54 o kterém se tady bavíme?
00:08:56 Já jsem měla štěstí,
00:08:58 že moje maminka dělala asistentku na zvláštní škole už v 90. letech.
00:09:03 Dozvěděli jsme se o tom, že je možnost romského stipendia.
00:09:07 Tak já jsem dostala stipendium na střední školu
00:09:10 a dostala jsem se do seznamu mladých romských studentů.
00:09:14 Když potom Monika Horáková, tenkrát poslankyně za Unii svobody,
00:09:18 v 98. roce dostala nápad dát dohromady
00:09:21 romské studenty středních a vysokých škol,
00:09:24 tak využila tento seznam.
00:09:26 Tenkrát nás bylo asi 30 z celé republiky
00:09:28 a byl to neuvěřitelně obohacující a posilující zážitek,
00:09:32 že najednou jsme zjistili, že nejsme sami.
00:09:37 Třeba v té škole jsme každý byl sám,
00:09:39 jeden jediný Rom na celou školu.
00:09:41 Já jsem taková neviditelná Romka, tak jsem to vždy měla jednodušší,
00:09:45 nicméně spousty jiných se s tím pralo v rámci kolektivu,
00:09:49 v rámci toho, když chodili zpátky domů.
00:09:51 A najednou jsme se dostali do takového kolektivu,
00:09:55 začali jsme se spolu stýkat,
00:09:56 začali jsme spolu pracovat, založili jsme si svoji organizaci
00:10:00 a sami jsme chtěli přispět ke zlepšení situace.
00:10:04 Protože jsme to chtěli udělat.
00:10:05 Bylo nás víc, nebyli jsme sami, navzájem jsme se podpořili.
00:10:09 A to byl ten základní zlom,
00:10:11 kdy jsem potom nechala i práce v reklamní agentuře
00:10:14 a šla jsem pracovat do neziskového sektoru.
00:10:17 -Já jsem to měla tak, že jsem měla štěstí a sílu v rodině,
00:10:21 protože moje rodina ještě na Slovensku, díky tomu,
00:10:24 že za první republiky nějaký předek odešel za prací do Ameriky
00:10:28 a vrátil se jako vcelku bohatý člověk,
00:10:31 takže synům dával vzdělání.
00:10:34 Takže u nás vzdělání už mělo hodnotu.
00:10:38 Se na něm lpělo.
00:10:41 A tím, že moje maminka do školy nesměla chodit za té války,
00:10:45 tak ona mě do té školy tahala po smyku, když to tak řeknu,
00:10:49 protože samozřejmě já jsem českou školu taky neměla ráda,
00:10:53 taky se tam ve mně vytvářelo to stigma.
00:10:55 Ale jednu velikou moudrost mi řekla moje babička:
00:10:59 "Ty jsi velice chytrá holka."
00:11:01 To si o sobě nemyslím, ale ona mi to tak říkala.
00:11:06 Říkala mi, že ona mě ten romský rozum naučí.
00:11:10 Ale že já se musím naučit i ten český rozum,
00:11:14 že mám mít i to české vzdělání.
00:11:17 -Já bych k tomu jenom řekla to, že je strašně důležitá ta síla.
00:11:21 Dámy obě dvě jsou nesmírně silné. Protože já znám i pár těch případů,
00:11:27 mám kamarádku, která studovala střední školu, ale to prostředí.
00:11:33 Protože ona žije sama jako jedna z mála středoškolaček
00:11:37 v takzvané romské enklávě v Ostravě Porubě.
00:11:41 A tu střední školu studovala,
00:11:45 a bylo to jako navzdory tomu prostředí.
00:11:49 Máma jí říkala, je ti 20 a ještě nemáš děti.
00:11:53 A ona ten tlak, mám dojem,
00:11:57 sice tu školu dodělává, ale ona to neustála.
00:12:01 Musím říct, že to je pro mě zase příklad,
00:12:05 že ne každému se to povede.
00:12:11 Že je strašně důležité, aby vzdělaní Romové
00:12:15 a ti, kteří to chtějí dělat, aby si našli tu partu,
00:12:19 jak říkala Gábina.
-To co se stalo mně.
00:12:26 Nahráváte mi na další otázku.
00:12:28 Jano, vy přece pořádáte rekvalifikační kurzy pro Romky.
00:12:32 Čemu nejvíce musí čelit?
00:12:35 Hlavně jsou to ženy, které mají starost o tu svoji rodinu.
00:12:43 Takže musí nějak zvládnout tu domácnost
00:12:46 nebo to zorganizovat tak, aby ta domácnost fungovala tak, jak má.
00:12:53 A někdy musí čelit i určité žárlivosti těch mužů,
00:12:58 protože žena musí být na očích toho svého manžela,
00:13:03 aby měl jistotu v ní.
00:13:11 Ale čemu nejvíc asi současné české romské ženy čelí,
00:13:15 tak jsou to zase předsudky ze strany majority.
00:13:19 -Já bych k tomu přidala,
00:13:21 že často slýcháváme, že právě to romství je překážkou integraci,
00:13:26 nějaké ty tradiční romské hodnoty.
00:13:30 A já říkám, že naopak. Že my jsme je ztratili.
00:13:32 Protože kdybychom je měli,
00:13:34 tak se nám společně žije mnohem lépe,
00:13:37 protože taková vnitřní hrdost, ta identita,
00:13:39 když je opravdu plná a jsme si vědomi sami sebe,
00:13:42 tak se i s okolním světem komunikuje mnohem lépe,
00:13:46 mnohem lépe se dorozumívá.
00:13:48 Mě by zajímalo, jestli jste někdy zažily
00:13:50 třeba nějaký druh schizofrenie v tom,
00:13:53 že na jednu stranu jste se chtěly vyčlenit,
00:13:55 ale na druhou stranu jste měly pocit,
00:13:58 že tím přijdete o tu vlastní identitu. Jano?
00:14:01 Je to velmi dobrá otázka a těžká otázka.
00:14:07 Nicméně samozřejmě, že ta schizofrenie v tomto ohledu,
00:14:12 hlavně v době, kdy je člověk mladý a něco chce dokázat,
00:14:17 tak se to občas stává,
00:14:19 protože přijde mezi tu romskou komunitu a oni mohou,
00:14:25 dneska už se to tak nestává,
00:14:29 ale dřív to tak bylo, když jsem byla mladá,
00:14:33 tak pohlížejí, jako že ty jsi nějaká jiná, ty myslíš nějak jinak.
00:14:38 Pro ně jsem spíše byla asimilovaná. I když to nebyla pravda.
00:14:44 Protože já mám pořád tu moji rodinu silnou
00:14:47 a pořád se tam ty tradice dodržují.
00:14:50 Přestože jsme nesměli mluvit romsky,
00:14:53 mamince vyhrožovali ve škole učitelé, že nás vezmou do ústavů,
00:14:57 a sociální pracovníci za minulého režimu,
00:15:00 tak romsky mluvíme, uchovali jsme si tu řeč.
00:15:03 A pak když jsem zase přišla mezi tu českou mládež,
00:15:07 tak tam jsem měla také trošku problém,
00:15:11 že si dlouho na mě zvykali, než mě mezi sebe vzali,
00:15:16 protože jsem byla nějaká jiná.
00:15:19 Jaký je váš pohled na postavení romské ženy ve společnosti,
00:15:23 vás jako dokumentaristky, která jste o nich natáčela?
00:15:27 Já jsem byla mnohdy až překvapená tím, že v těch romských enklávách
00:15:32 se mnohde žije jiný život podle úplně jiných pravidel,
00:15:36 než je znám já.
00:15:38 Já jsem velmi svobodomyslného ducha a přišla jsem do rodin,
00:15:43 kde panoval pevný řád,
00:15:46 kde ta žena se musela opravdu starat o ten rodinný krb
00:15:51 a musela opravdu být stále na očích tomu muži
00:15:54 a "nesměla" snad ani chodit do té práce,
00:15:58 protože co tam vlastně dělá.
00:16:02 Není na očích, tím pádem není jasné, jak tráví svůj čas.
00:16:06 A to mě vždycky vrátilo,
00:16:08 jako kdybych se ocitla v jiných desetiletích
00:16:12 nebo možná v jiném století.
00:16:16 Proto já znovu opakuju, že si nesmírně romských žen,
00:16:20 které studují, jsou veřejně činné a jsou hrdé Romky,
00:16:27 tak já si jich nesmírně vážím, protože to je tolik překážek
00:16:32 a úplně jiná startovní čára, než mají neromky.
00:16:38 -Já bych jenom k tomu chtěla říct, že to postavení žen se mění věkem.
00:16:44 -Jasně.
00:16:46 -A to je oproti evropskému pohledu, tak je krásné, že romská žena,
00:16:51 čím je starší, tím je váženější a dokonce pak ona řídí,
00:16:58 pokud tam je nějaká tradice, tak řídí tu rodinu.
00:17:02 Takže ona může vybojovat svým dcerám, svým snachám, vnučkám,
00:17:07 že do té školy ony chodit budou. Že se mají vzdělávat.
00:17:12 Vyčítají podle vás ti, kteří zůstávají v ghettu,
00:17:16 těm, kteří ho opustí a opravdu třeba přeruší kontakt s rodinou?
00:17:21 Je to ztráta té rodiny na celý život?
00:17:26 Myslím, že to určitě není jednoduché.
00:17:29 Každopádně, já to teď prožila ne s odchodem z ghetta,
00:17:33 ale s odchodem do zahraničí. Trvalo mi strašně dlouho,
00:17:36 studovala jsem v angličtině, mám mezinárodní vztahy a diplomacii,
00:17:40 moje kariéra mě vede do mezinárodního světa,
00:17:45 a trvalo mi strašně dlouho, než jsem se rozhodla odejít.
00:17:49 A myslím si, že dnes i ta rodina je ráda, je na mě hrdá, že může říkat,
00:17:54 že má dceru v Bruselu a že tam ovlivňuje mezinárodní politiku.
00:17:58 A bylo to tak vždycky?
00:18:00 Nechtělo se jim, abych šla, brečelo se,
00:18:03 řešilo se to strašně dlouho.
00:18:05 Ale nakonec to, že jsem se já rozhodla odejít,
00:18:08 tak já jsem za to strašně ráda. Vím, že se vždycky můžu vrátit.
00:18:12 A když se vrátím, tak oni si mě váží ještě víc.
00:18:16 Markéto, ve vašem dokumentu
00:18:18 několik mladých žen z ghetta s kupou dětí říká:
00:18:21 "Já jsem to tak neplánovala, my jsme to tak nechtěli."
00:18:24 Rýsuje se podle vás další problém
00:18:27 s generací tentokrát nechtěných dětí?
00:18:31 Já myslím, že na něj máme asi zaděláno.
00:18:37 Pakliže se nebude více mluvit o důležitosti vzdělání,
00:18:42 nebude větší osvěta, nebude i na straně majority,
00:18:47 to je přece záležitost majority,
00:18:51 jakým způsobem je schopná se postarat
00:18:54 nebo dávat informace minoritě.
00:19:00 Já si myslím, že to začíná tou majoritou.
00:19:03 Myslím si, že ta situace může být alarmující,
00:19:06 protože teď jsou dvacetiletí lidé, kteří mají praktickou školu,
00:19:11 protože proč by chodili jinam,
00:19:14 když jejich rodiče chodili do praktické školy,
00:19:17 jsou na podpoře a už mají malé děti.
00:19:20 Protože ve 20 letech
00:19:22 je v těchhle vyloučených lokalitách naprostou samozřejmostí,
00:19:26 že to už jsou dospělí jedinci, kteří přece budou mít tu rodinu.
00:19:32 Gábino, vy pracujete jako koordinátorka
00:19:35 celoevropské sítě Romů.
00:19:37 V čem se navzájem liší potřeby v jednotlivých zemích?
00:19:41 V čem jsou třeba čeští Romové jiní než ti v Německu, v Polsku?
00:19:45 Já si myslím, že celkově je situace hodně podobná.
00:19:48 Vyčlenění, diskriminace, anticikanismus, jak říkáme,
00:19:52 nevraživost společnosti, útoky,
00:19:54 myslím, že to slyšíme ze všech zemí.
00:19:59 Co se liší, je angažovanost některých jednotlivců nebo skupin.
00:20:03 Vždycky to bylo hodně o tom, jaké programy,
00:20:06 jaká podpora v té zemi byla.
00:20:09 Třeba v Rumunsku je strašně moc mladých aktivních Romů.
00:20:14 Jsou i mnohem více vidět na mezinárodní úrovni než ti z ČR.
00:20:19 Z ČR máme tedy spousty šikovných lidí, ale zas máme nedostatek lidí,
00:20:25 kteří jsou schopní mluvit anglicky,
00:20:28 aby se dokázali prosadit na mezinárodní úrovni.
00:20:31 Potom třeba co vidím na Balkáně, tak je takové zajímavé,
00:20:35 že tam Romové mají jinou pozici jenom proto,
00:20:38 že v Srbsku, v bývalé Jugoslávii, v Makedonii,
00:20:41 že tam celková kultura je taková živější.
00:20:44 Že tam třeba to, že Romové sedí venku na lavičkách a povídají si,
00:20:48 tak tam takhle sedí všichni. To, co se v Čechách nelíbí,
00:20:52 tak to tam je normální pro celou společnost.
00:20:55 Jsou některé odlišnosti, které jsou,
00:20:58 nicméně ta podstata je jiná.
00:21:02 Ještě bych dodala, že je dobré se podívat na to,
00:21:06 jak se našim Romům žije v zahraničí. To je taky zvláštní fenomén,
00:21:11 protože jsme za posledních 10 let měli velkou migraci,
00:21:14 hodně se jelo do Anglie, do Irska, do Kanady.
00:21:17 A vlastně ti Romové, kteří tam jsou,
00:21:20 tak si strašně pochvalují to, že tam najednou mají život,
00:21:23 který můžou považovat za důstojný.
00:21:26 Mají dostupnou práci, mají úžasné bydlení.
00:21:29 Nikdo se po nich neotáčí, když jdou nakupovat do obchodu,
00:21:34 jestli náhodou něco neukradnou.
00:21:36 To je takový ten dennodenní stres, který cítíte v zádech,
00:21:40 tak tam prostě není, protože tam jsou lidé zvyklí na barvy,
00:21:44 jsou zvyklí na tu jinakost a mnohem lépe se s tím žije.
00:21:48 A i víme, že třeba děti, které odjely ze zvláštní školy z ČR -
00:21:53 byl udělaný teď průzkum Romským vzdělávacím fondem -
00:21:56 takže v Anglii i přes jazykovou bariéru uspěly
00:22:00 a mají výborné známky ve svých školách.
00:22:04 Jano, váš syn přece studuje nebo dokonce pracuje v Paříži.
00:22:08 Jak on vnímá jiný svět?
00:22:12 A je to tam pro něj jednodušší než tady?
00:22:15 Můj syn je inženýr elektrotechniky a žije už 7 let v Paříži.
00:22:19 Odešel tam s francouzskou přítelkyní.
00:22:22 On je tam velice spokojený, on se těší domů do ČR,
00:22:27 protože svoji zem má rád.
00:22:30 Ale říká, já přiletím na Ruzyň, vystoupím,
00:22:35 tak samozřejmě na mě mluví anglicky.
00:22:39 A jakmile zjistí, že mluvím dobře česky,
00:22:43 tak zjistí, že jsem český Rom, a hned mi to dají najevo.
00:22:51 Takže má sto chutí se obrátit už na tom letišti
00:22:54 a odletět zpátky do Paříže. A tam se ho nikdo neptá,
00:22:58 jakou má národnost, tam se ho ptají, co umí.
00:23:04 -To je přesně.
00:23:06 My jsme se potkaly s vaší dcerou při natáčení dokumentu,
00:23:09 který předcházel Ženám v poli, byl to dokument o romské identitě.
00:23:14 Já jsem sledovala zase tři romské příběhy v Evropě.
00:23:18 Holčina, o které už tady byla řeč, je z Ostravy.
00:23:21 Potom to byl Rom, jehož rodina se usídlila v Německu,
00:23:26 a Rom, který žije natrvalo v Amsterodamu.
00:23:31 A právě tenhle J. vyprávěl,
00:23:33 jaké jsou rozdíly v tom chování v Amsterodamu,
00:23:36 kde jsou všichni zvyklí na to, že prostě každý je jiný
00:23:41 a že ta země je nesmírně barevná.
00:23:44 A všechny to nesmírně obohacuje, že každý je jiný.
00:23:47 A když potom on přiletí sem
00:23:50 a je tady třeba v rámci toho Khamora každoročního, tak tady ho -
00:23:55 já to musím zopakovat, přestože už je to takové jako klišé -
00:24:00 nepustí ho na diskotéku, koukají se po něm v obchodě,
00:24:04 jestli čirou náhodou něco nekrade.
00:24:07 A tenhle člověk je zaměstnaný, umí báječně jazyky,
00:24:11 dělá kariéru ve svém oboru, žije jako spořádaný občan,
00:24:16 ale tady v Praze vypadá prostě jako Rom,
00:24:20 tak se k němu tak chovají.
00:24:23 Dámy, poslední otázka.
00:24:25 Existuje podle vás konkrétní recept,
00:24:28 jak z toho kruhu ven?
00:24:29 To, že už máme vlastně některé lidi, kteří tím prošli
00:24:33 a kteří jsou součástí té společnosti,
00:24:35 tak ukazovat to, nebát se toho, bourat ty předsudky a stereotypy
00:24:39 právě těmi dobrými příklady, ukazovat to dobré.
00:24:42 Vlastně se snažit o ten dialog, ale oboustranný.
00:24:49 Děkuji, že jste si udělaly čas na TAH DÁMOU. Hodně štěstí.
00:24:53 A vám, milí diváci, děkuji za pozornost,
00:24:56 mějte se pěkně.
00:24:59 Já mám problém s tím,
00:25:00 že česká společnost je plná předsudků
00:25:02 a takových těch stereotypů, to je prostě klasika.
00:25:06 A řekla bych, že v tom jsme snad nejhorší...
00:25:11 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2012
Tři úspěšné ženy glosují hlavní témata uplynulého týdne
Diskutují: Gabriela Hrabaňová, Markéta Nešlehová, Jana Hejkrlíková
Problém, který nám přerostl přes hlavu: v romských ghettech dospívá generace, která nikdy neviděla své rodiče pracovat.
Kde selhala většinová společnost? V čem selhávají sami Romové? A jak vykročit z kruhu?
Diskutovat budou koordinátorka mezinárodní sítě ERGO network Gabriela Hrabaňová, romistka Jana Hejkrlíková a dokumentaristka Markéta Nešlehová.
