Po stopách třetího odboje

00:00:37 Každý ten příběh zná: Král Šumavy se stal dávno legendou.

00:00:41 Vznikl o něm film i kniha.

00:00:43 Ale kdo byl Králem Šumavy ve skutečnosti?

00:00:46 Těch, kteří si dělali nárok na tento titul, bylo víc.

00:00:49 Jedno měli společné ― byli to převaděči

00:00:52 na západní hranici Československa.

00:00:55 Skutečného Krále Šumavy zná málokdo.

00:00:57 Přitom tento odvážný muž stále žije.

00:01:00 Poté, co skončila jeho převaděčská role,

00:01:02 se usadil v americkém Chicagu a svět na něj pomalu zapomněl.

00:01:08 To jsem se dozvěděl, když jsem byl v Americe kolik roků,

00:01:12 že tam někdo říká Král Šumavy.

00:01:18 Myslím, že to komunisti udělali schválně.

00:01:21 Že to udělali jen tak, aby...

00:01:24 Až mě chytnou, řeknou, že dostali Krále Šumavy.

00:01:29 VÝSTŘELY

00:01:31 Když jde někdo přes hranice, musí znát, kudy jde.

00:01:35 Když zná cestu, má naději, že projde.

00:01:42 Kluci ze Šumavy měli výhodu, my z Moravy jsme měli nevýhodu,

00:01:46 protože jsme to tam vůbec neznali.

00:01:49 Je otázka, komu termín Král Šumavy náleží, je to čestný titul.

00:01:56 Nemusí být jen jeden, lidí,

00:02:00 kteří si tento titul zaslouží, je více.

00:02:03 Patřili mezi ně bratři Hasilové, hlavně Josef Hasil,

00:02:08 který plnil i po tragické smrti bratra úkoly dál až do r. 1952.

00:02:17 Nikdy nebyl chycený, proto je jedním

00:02:20 z čestných laureátů tohoto označení.

00:02:25 (Hasil)Někdo nám poslal nějakou knížku, už nevím kdo.

00:02:30 Tam bylo napsáno "Král Šumavy", a že to byl film atd.

00:02:39 A že je tam i zmínka o mně.

00:02:44 To bylo vše, co jsem věděl.

00:02:49 Josefa Hasila označovala přezdívkou Král Šumavy i StB.

00:02:53 Ve zprávě Inspekce ministra vnitra z r. 1965 se píše:

00:02:57 "Není bez zajímavosti, že akce Hasil a spol. se stala

00:03:00 předlohou spisovateli Kalčíkovi při zpracování románu KRÁL ŠUMAVY,

00:03:04 neboť tímto jménem byl Hasil v prostoru jeho působnosti nazýván."

00:03:13 Poprvé jsem o Králi Šumavy slyšel na přelomu 70. a 80. let.

00:03:20 Od poloviny 60. let jezdím na Šumavu do Dobré u Českých Žlebů,

00:03:26 kde se ty události odehrávaly.

00:03:29 Historie mne zajímala i díky rodinné tradici,

00:03:33 tak jsem se začal pídit po dostupných materiálech.

00:03:39 Hodně jsme doma poslouchali Svobodnou Evropu,

00:03:41 takže to byly moje první zdroje.

00:03:44 Doma to byly první informace, kde jsem se o tom dozvěděl,

00:03:48 a když jsme jezdili na chalupu, tak jsem tím žil,

00:03:52 protože to byla místa, kde se ty věci staly.

00:03:56 V Českých Žlebech jsem byl poprvé začátkem 70. let, bylo mi 10 let.

00:04:04 Když jsem se začal později těmi věcmi zabývat,

00:04:08 tak jsem tu historii objevil.

00:04:13 (Hasil)Hlavně mě vždy zachránil můj sluch,

00:04:17 strašně dobře jsem slyšel.

00:04:20 Jen malounko někde něco prasklo a já už jsem zbystřil.

00:04:32 A za chvilku jsem slyšel třeba hlasy.

00:04:37 A ti, co byli se mnou, neslyšeli nic.

00:04:40 A já to slyšel.

00:04:44 (ředitel)Zhruba od svých 10 let, tj. od 1. poloviny 70. let,

00:04:50 se svým dědou začal opravovat zničené kříže a boží muka

00:04:55 v okolí naší chalupy v Dobré u Českých Žlebů.

00:04:59 Tehdy to bylo trnem v oku

00:05:02 tehdejším ateistickým správcům kraje,

00:05:05 protože Prachatický okres měl být prý příkladným ateistickým okresem.

00:05:14 -Proč vás na hřbitově zadrželi?
-V r. 1981 bylo rozhodnuto,

00:05:19 že tento hřbitov má být zlikvidován.

00:05:22 Byla tu řada poničených křížů, náhrobků a já se snažil

00:05:26 některé z nich opravovat, vytahovat ze země, očistit,

00:05:31 natírat a vracet na původní místa nebo na místa jiná,

00:05:35 kde byly kříže zničené.

00:05:37 Asi v r. 1981 jsem byl tady zadržen, naše auto obklopily 2 gazíky,

00:05:42 pak i pohraničníci se samopalem, obvinili mě,

00:05:48 že tu rozkrádám majetek v socialistickém vlastnictví,

00:05:51 ale podle pozdějších zpráv prý bylo důvodem i to,

00:05:55 že jsem byl podezřelý, že tu hledám hrob

00:05:57 Bohumila Hasila.

00:06:02 Otec nás opustil, maminka měla na starosti 8 dětí,

00:06:09 měla co dělat.

00:06:11 Když jsme byli malí, museli jsme sloužit,

00:06:15 pracovali jsme u sedláků, pásli dobytek.

00:06:21 Zastřelený Bohumil Hasil byl jedním ze sourozenců Josefa Hasila.

00:06:25 Josef Hasil chtěl pracovat u policie.

00:06:27 Přestože díky malé postavě nesplňoval výšku pro výkon služby,

00:06:31 podařilo se mu do SNB dostat.

00:06:39 Sloužili jsme u pěšího pluku v Písku.

00:06:43 Pěšímu pluku asi přišla výzva od ministerstva národní obrany,

00:06:51 že kdo byl v partyzánské skupině, může se přihlásit k SNB.

00:06:58 Přihlásil jsem se taky, vyplnil jsem dotazník

00:07:01 a domlouvali jsme se na tom, jak pomoci lidem, kteří utíkají.

00:07:15 Domluvili jsme se, že nikoho nebudeme zastavovat,

00:07:18 a když někdo přijde, ještě mu řekneme,

00:07:21 že to jsou hranice, aby mohl utéct.

00:07:27 Za nějakou dobu Vyleta přišel ke mně a říkal:

00:07:32 "Josef, potřebuji pomoct, mám převést 3 lidi."

00:07:39 Řekl jsem, že kdykoliv bude chtít, převedu je.

00:07:42 Jedna chyba byla v tom, že jsem je převedl taky,

00:07:46 ale bylo mi to jedno.

00:07:50 Měl jsem službu a převedl jsem je ve službě.

00:07:54 Do služby jsem nešel, šel jsem mu pomoci je převést.

00:08:02 Převedl jsem asi 30 lidí, to je asi tak všechno,

00:08:14 nevzpomenu si.

00:08:15 Možná jsme na něco zapomněli.

00:08:22 Na jaké cestě se nacházíme?

00:08:24 Na historické Zlaté stezce, o které jsou první historické zmínky

00:08:30 z roku 1010.

00:08:32 Tady je památníček k 1000. výročí.

00:08:35 Vedla z Pasova do Prachatic, převáželo se ve středověku po ní

00:08:39 mnoho věcí ― sůl, obilí, pivo atd.

00:08:43 Stezka pak byla využívána i v pozdějších staletích,

00:08:47 a protože vede skrz bažinaté oblasti, je pevná,

00:08:51 tak byla využívána i jako Stezka svobody,

00:08:54 když padla železná opona.

00:08:57 Část železné opony je na stezce zachována.

00:09:01 -Josef Hasil chodil po této cestě?
-Pravděpodobně asi chodil,

00:09:06 protože bažiny, které zde byly, byly nejisté,

00:09:11 zvlášť když se potok rozvodnil, tak to bylo neprůchodné.

00:09:15 Cesta byla pevná a po ní se dalo jít.

00:09:19 Pravděpodobně po té cestě Josef Hasil chodil.

00:09:24 Josef Hasil je při návratu od státní hranice zatčen,

00:09:27 navíc má u sebe letáky.

00:09:29 Je zatčen a po několika měsících odsouzen k 9 letům vězení.

00:09:33 Maminka i někteří sourozenci se na mnoho měsíců ocitají

00:09:37 ve vyšetřovací vazbě.

00:09:40 Bratr byl bitý hodně, byl tvrdý, nechtěl nic prozradit.

00:09:51 Byl hodně bitý.

00:09:55 Maminka tam byla půlroku až rok, než přišel soud.

00:10:01 Než přišel soud, dali ji pryč, aby to asi nedělalo

00:10:07 pro ně špatný dojem, že tam tak starou maminku zavřeli,

00:10:14 že byla v kriminále, tak ji pustili.

00:10:18 Jinak to byla hrozná doba. Hrozná.

00:10:24 Bylo to bezlítostné, ti byli tak zlí.

00:10:31 Pak nás odvezli do Plzně na Bory a pak za nějakou dobu nás odvedli

00:10:39 do dolů do Dolního Jiřetína, uhelné doly u Mostu.

00:10:50 V dolech jsem byl až do května, utíkalo se denně,

00:11:01 každý se snažil utéct, ale nikdy se to nepodařilo.

00:11:05 Nikdy ta příležitost nepřišla, až jsme se domluvili,

00:11:08 že utečeme, až vyfáráme nahoru a hned pryč.

00:11:15 Lezli jsme tam před hradbu, byla dost vysoká.

00:11:18 Přišli jsem do lesů k východním Němcům,

00:11:23 tam jsme se snažili dostat.

00:11:28 9.5.1949 ― toho dnes se Josefu Hasilovi podařilo utéct

00:11:33 z vězení v Dolním Jiřetíně.

00:11:36 Šťastně se dostává do Německa, do americké zóny.

00:11:39 Začal pracovat pro Američany.

00:11:42 Úspěšný útěk znamenal nový start i poučení ― nenechat se chytit.

00:11:53 Šli jsme do Čech, nedali nám žádné zbraně,

00:11:59 jen jsem si vzal klacek do ruky, přešli jsme hranice,

00:12:07 a tak jsme začali pracovat.

00:12:13 Hasila jsem poznal v době, kdy patřili do naší organizace.

00:12:19 Několikrát jsme se setkali, ale vždy to bylo opatrné,

00:12:24 protože já měl krycí jméno, on měl krycí jméno,

00:12:28 znali jsme se pod jinými jmény.

00:12:33 (Hasil)První zkoušku ― to asi tak udělali s každým,

00:12:37 málokomu dali zbraň.

00:12:41 Pak dávali zbraně, ale já jsem si opatřil zbraně doma.

00:12:48 Se zbraněmi, které jsem si opatřil, automat atd.,

00:12:52 s tím jsem chodil i přes hranice, několikrát jsem s tím byl.

00:12:58 Osobně jsem náš podnik nazval Klub sebevrahů.

00:13:06 Říkal jsem, že je to otázka štěstí, že to nějak přežijeme.

00:13:12 VÝSTŘELY

00:13:15 Noc ze 6. na 7.12.1949.

00:13:18 Josef Hasil převádí skupinku uprchlíků do Bavorska.

00:13:22 Přitom se dostane do střetu s hlídkou.

00:13:33 Chtěl jsem esenbáky odzbrojit. Viděl jsem je dřív než oni mne.

00:13:44 Byla tam silnice, Nové údolí a Soumarský most.

00:13:53 Čekali jsme, co bude.

00:13:55 Přišli na stopy, zastavili, dívali se, automaty dolů,

00:14:06 koukali do lesa a začali křičet "vylezte z lesa ven!".

00:14:13 Nikdo nešel, tak se esenbáci rozešli,

00:14:19 jeden tam zůstal, jeden šel zpět do Nového údolí.

00:14:25 Ten, co byl u těch stop, vlezl do lesa, najednou se začalo střílet

00:14:34 a byl zastřelený.

00:14:38 13.9.1950 převádí skupinu lidí do Bavorska cestou

00:14:43 mezi Soumarským mostem a Českými Žleby.

00:14:46 VÝSTŘELY

00:14:47 Útěk je ale prozrazen a po přestřelce zůstává mrtvý

00:14:50 Bohumil Hasil, Josefův bratr.

00:14:59 Řekl jsem Jardovi, že jdu, a bratr Bohouš to taky věděl

00:15:06 a chtěl jít se mnou.

00:15:11 Přemlouvali jsme ho, nechtěli jsme, aby chodil.

00:15:17 Říkal: "Musím s tebou jít, nemůžu tě tam nechat samotného."

00:15:22 Nakonec jsme povolili, ale stalo se to osudným,

00:15:32 nevěděli jsme to, byli jsme prozrazeni.

00:15:42 Co se stalo na tomto místě?

00:15:45 Jsme na místě, kde bratři Hasilové 13.9.1950

00:15:50 v noci vycházeli z tohoto lesa, když přicházeli z Bavorska.

00:15:55 Tehdy šli pro syna Bohumila Hasila.

00:15:58 Podle vyprávění Josefa Hasila už na ně tady čekali pohraničníci,

00:16:04 začali po nich v noci pálit.

00:16:06 Říkal, že se noc rozzářila, bylo to jak za bílého dne.

00:16:10 Tady na kraji lesa Bohumil Hasil zemřel, dostal 9 zásahů,

00:16:15 asi za 2 hodiny zemřel.

00:16:19 Josefu Hasilovi se podařilo skrýt se zpět v lese

00:16:23 a dostat se zpět do Bavorska.

00:16:25 Říkal, že tam několik hodin na bratra čekal,

00:16:28 ale už se ho nikdy nedostal.

00:16:31 Nechtěl jsem jít, kudy šel on. On říkal, že jde tady.

00:16:35 Já říkám: "Nejdu tudy, jdu tady tím směrem."

00:16:42 Najednou slyším rány a křičet "stůj".

00:16:52 Ale prvně stříleli.

00:16:54 Vystřelil jsem asi 6 ran, pak se mi automat zaseknul,

00:16:58 nemohl jsem střílet víc.

00:17:02 Měl jsem granát, ale nechtěl jsem ho házet,

00:17:05 nechtěl jsem ublížit bratrovi, abych ho nehodil třeba na bratra.

00:17:14 Vyndal jsem pistoli a pomalu jsem couval zpět

00:17:21 na hranice do Německa.

00:17:35 Komu je věnován tento pomník?

00:17:37 Je věnován Rudolfu Kočímu, což byl jeden z pohraničníků,

00:17:42 který byl zastřelen 7.12.1949 Josefem Hasilem při tom,

00:17:50 když jedna skupina, kterou Josef Hasil vedl,

00:17:52 myslím, že tam bylo 5 osob, vyváděl je ven.

00:17:56 Byl první sníh, pohraničníci byli dva,

00:17:59 přišli na ně v tomto prostoru.

00:18:01 Josef Hasil mi říkal, že to byla napjatá chvíle,

00:18:03 kdy ve zlomcích sekundy zvažoval,

00:18:06 jestli má zmáčknout spoušť, nebo ne.

00:18:08 Říkal: "Bylo to těžké rozhodování, ale bylo to kdo z koho:

00:18:11 buď zastřelím já jeho, nebo on zastřelí mne a lidi,

00:18:14 za které jsem odpovědný." Takže ho musel zastřelit.

00:18:18 Pak skupinu převedl ven.

00:18:22 (Hasil)Mohlo to být kilometr od hranic.

00:18:28 Řekli jsme: "Teď už žádné schovávání, jde se naostro,

00:18:33 jestli se bude střílet, nebo ne, ale jde se naostro."

00:18:39 Udělali jsme to, vše bylo ok, když jsme přešli hranice,

00:18:45 řekli jsme, že jsme v západním Německu.

00:18:52 Bylo to ok.

00:18:56 (ředitel)Druhého pohraničníka zranil, zůstal ležet,

00:19:01 ten se uzdravil, Kočí zemřel.

00:19:05 Co říkáte tomu, že je tady deska s nápisem "Čest jeho památce",

00:19:12 na 2. straně třeba Bohumil Hasil žádnou desku nemá?

00:19:16 Fakt, že bývalý pohraničník, který hájil

00:19:20 mladý komunistický režim, má svou památku s dodatkem

00:19:24 "Čest jeho památce", a Bohumil Hasil,

00:19:27 který se snažil pomáhat lidem dostat se z velkého nebezpečí ven,

00:19:32 dosud památník nemá, mě vede k tomu,

00:19:36 že je nutné památník vybudovat.

00:19:41 Nakonec jsem se dozvěděl, měl malé dítě,

00:19:44 ale nikomu nám to neřekl, chtěl to dítě vzít s sebou,

00:19:50 šel hlavně proto, aby to dítě vzal, a takto to dopadlo.

00:19:59 Dodnes neví, kde je bratr pochovaný,

00:20:03 bylo to tajně udělané.

00:20:05 Udělali to tak, že je někde zakopali

00:20:10 a třeba cesty vedli přes to a úplně to zmizelo.

00:20:17 Dodneška neví, kde bratr leží.

00:20:24 Na tomto hřbitově byl pochován Bohumil Hasil.

00:20:29 Víme, kde to asi bylo?

00:20:32 Bylo to na tomto hřbitově, v jeho rohu stála márnice

00:20:36 a podle svědectví bratra Josefa to bylo někde pod márnicí.

00:20:42 Přesně najít to místo nejsme schopni, ale někde v tomto prostoru.

00:20:49 (Hasil)Byli jsme na tom hřbitově, dali jsme tam věnec.

00:20:52 Chtěli jsme vědět, kde to místo je, ale oni řekli, že to nikdo neví,

00:20:58 prý to má být někde vzadu u zdi.

00:21:04 Byl to důsledek i tehdejších předpisů, je to tak?

00:21:09 To, že byl pochovaný na ne zcela identifikovatelném místě

00:21:14 na hřbitově v Českých Žlebech bylo následkem dobových předpisů

00:21:18 a snahy režimu utajit ty, kteří byli obětí režimu.

00:21:26 S tím se setkáváme u řady obětí z řad politických vězňů,

00:21:30 jejichž pozůstatky byly pochovávány pod kódy nebo čísly,

00:21:34 aby paměť těchto lidí zmizela.

00:21:40 (Hasil)Hlavně ti esenbáci...

00:21:43 A nepotrestali nikoho, to není možné, byli to krutí lidé!

00:21:50 Bez milosti.

00:21:56 Jinak jsem nezanevřel, jsem tam narozený,

00:22:02 na svou vlast nezapomenete, ať je to, jak chce.

00:22:05 Když se tam člověk narodí, pořád je to místo, kde...

00:22:10 Jen jsme nevěděli, že to tak dlouho bude.

00:22:13 Věděli jsme, že hospodářsky to musí někdy prasknout,

00:22:17 že není možné, aby to udrželi, ale udrželi to 40 let.

00:22:22 Drželi to Rusáci.

00:22:27 Kdyby člověk věděl, že to bude tak dlouho...

00:22:32 Usilujete o pamětní desku na připomínku Bohumila Hasila.

00:22:38 Kde by ta deska měla být a proč?

00:22:41 Předpokládáme, že by měla být na hřbitově,

00:22:44 kde Bohumil Hasil je pochovaný, taky pamětní deska,

00:22:48 která tohoto vojáka studené války bude připomínat,

00:22:51 bojovníka za svobodu.

00:22:52 Podle mne by nejlepší místo bylo na vnější stěně kapličky,

00:22:57 která je součástí hřbitovní zdi hřbitova v Českých Žlebech,

00:23:02 tam by se vyjímala nejlépe.

00:23:04 Je to oběť, která by v kapličce mohla být duchovně přítomna.

00:23:14 (Hasil)Každého lituji ― ať to byl esenbák, každého lituji.

00:23:21 Život je život.

00:23:25 Nemuselo k tomu dojít, ale došlo k tomu, nedá se nic dělat,

00:23:31 nemůžeme to vzít zpět.

00:23:36 Bylo to kdo z koho ― buď zastřelím já jeho, nebo on mne a lidi,

00:23:40 za které mám odpovědnost.

00:23:42 Myslím si, že tyto extrémní momenty nelze hodnotit optikou

00:23:46 mírových dob, byla studená válka, zločinný byl ten režim,

00:23:52 ne ti, kdo proti němu bojovali.

00:23:55 To byli vojáci studené války, vojáci svobody.

00:23:59 Hluboce si jich vážím, byly to extrémní momenty,

00:24:03 které se v normálních situacích asi nedají doporučovat,

00:24:07 ale jsou-li vyčerpány všechny mírové nenásilné prostředky

00:24:12 k řešení konfliktů, pak i třeba křesťanská morálka

00:24:16 připouští řešení násilné.

00:24:20 Měli jsme štěstí, Pánbůh s námi.

00:24:26 Dnes, když si na to vzpomenu, tak Pánbůh s námi byl,

00:24:33 andělé a Panna Maria.

00:24:35 Modlil jsem se vždy k Panně Marii, když jsem šel.

00:25:11 Skryté titulky: Milena Nečadová, Česká televize, 2011