Skupina Sodan na jihu Moravy úspěšně bojovala proti kolektivizaci. Novinář Luděk Navara objevuje v novém cyklu dosud neznámé osudy těch, kteří se postavili nastupujícímu totalitnímu režimu v bývalém Československu (2011). Režie M. Petrov
00:00:38 Třetí odboj ― téma, které stále vyvolává vášnivé diskuze.
00:00:43 Existoval vůbec? Jak byl silný?
00:00:46 Nakolik byl ovlivněn krutou atmosférou 50. let
00:00:49 a očekáváním 3. světové války?
00:00:52 Nakolik navazoval na odboj 2. světové války?
00:00:57 Odpověď nám nabídnou konkrétní osudy,
00:00:59 konkrétní příběhy konkrétních lidí.
00:01:03 Tady je jeden z nich ― příběh z jižní Moravy.
00:01:06 Příběh o odvaze, sabotážích a zmařených lidských osudech.
00:01:16 Tehdy většina Čechů myslela, stejně jako komunisti,
00:01:22 stejně jako protivníci komunistů, mysleli, že bude 3. svět. válka.
00:01:28 Komunisti tehdy vyhlásili třídní boj většině národa.
00:01:37 Jejich třídní boj jsme přijali, bojovali jsme stejnými prostředky,
00:01:43 jako bojovali oni.
00:01:49 Schůzky se odehrávaly v noci nebo večer?
00:01:52 Vzpomínám si, že jsem na schůzce byl ve všední den.
00:01:56 Konspirace byla taková, že když se mne zeptali,
00:02:00 kdo je Vičar, to jsem netušil, on byl z Blažovic,
00:02:06 já jsem tam docházel za svou láskou,
00:02:09 tam byli i jiní Vičaři, tak jsem přemýšlel,
00:02:12 jak to že je v ilegalitě, když ta rodina je skoro bolševická.
00:02:19 To byla konspirace.
00:02:23 Dal mi 10litrový kanystr benzínu.
00:02:28 Rozlil to po délce, škrtl a odjeli jsme pryč.
00:02:34 Hořelo to 3 dny, nic se s tím nedalo dělat.
00:02:40 Prokurátor se rozčiloval u soudu, jakou jsme udělali škodu.
00:02:50 Lidé tam měli řeči, že se to nemělo dělat.
00:02:55 Nedělali jsem to proto, že bychom chtěli uškodit
00:02:58 kravičce nebo koníčkovi, ale aby lidé viděli,
00:03:00 že se něco dá dělat.
00:03:07 Do letáků jsme dávali heslo "radši zemřít vestoje
00:03:13 než žít vkleče".
00:03:14 Chtěli jsme povzbudit občany, národ, aby se nenechali zblbnout
00:03:26 nepravdami a násilím do věcí, vyhrožováním kriminálem, zavíráním,
00:03:34 aby se vzepřeli.
00:03:57 Strýc, bratr mého otce, Karel Tužín, byl jeden ze členů skupiny Sodan,
00:04:04 proto byl později zatčen a uvězněn.
00:04:09 Odsouzen byl na 12 let, odseděl si 9 let a 2 měsíce.
00:04:19 Protože byl politickým vězněm, vyrůstala jsem v takové rodině.
00:04:31 Pamatuji si, že od dětství jsem tuto problematiku znala
00:04:35 a docela mě to tehdy zajímalo.
00:04:39 O mnoho let později, když jsem se rozhodovala o tématu
00:04:43 diplomové práce, tak jsem se rozhodla věnovat
00:04:48 této problematice.
00:04:52 Výzkum jsem zaměřila do oblasti, kde jsem se snažila zjistit,
00:05:01 jak uvěznění ovlivnilo život těchto lidí.
00:05:10 Tito lidé byli odsouzeni za to, že se postavili nastupujícímu
00:05:15 komunistickému režimu.
00:05:17 Pokoušeli se sabotážemi zastavit kolektivizaci vesnice
00:05:21 a pronásledování sedláků.
00:05:24 Stali se členy jedné ze stovek odbojových skupin,
00:05:28 které působily na našem území.
00:05:33 Není mi dobře, vzpomínky byly hustý.
00:05:41 Celá léta, skoro 40 let, co jsem venku,
00:05:47 tak to odešlo do zapomnění a už jsem žil bez těch vzpomínek.
00:05:57 Když se začíná znovu o tom psát a znovu o tom přemýšlím,
00:06:01 tak to vyvolává reakce.
00:06:04 To, že jsem se ocitl v Tišnově, je na tom závislé.
00:06:11 Doma jsem nemohl zůstat,
00:06:14 protože mě otravovali estébáci o spolupráci.
00:06:19 Prchl jsem sem, k uranovým dolům, protože to tady nevadilo.
00:06:28 Takových existencí jako já tu bylo víc.
00:06:34 Místní jim prý říkali "stohaři", protože zapalovali stohy a stodoly.
00:06:39 Sabotážemi se snažili bránit násilné kolektivizaci vesnice.
00:06:43 Zapalování stohů se ukázalo jako nejúčinnější.
00:06:51 Říkali jsme si, že se na to nemůžeme dívat.
00:06:54 Kvůli sedlákům jsme se dostali do odboje: říkali jsme,
00:07:01 že proti tomu musíme něco dělat.
00:07:04 Psali jsme výhrůžné dopisy, že když budou pokračovat v násilí
00:07:12 a nucení do družstev, že se jim pomstíme,
00:07:16 že jim zapálíme statky, vypálíme baráky.
00:07:21 Pak jsme to dávali i do letáků, opatřili jsme si cyklostyl,
00:07:26 a tak jsme postupovali, až jsme si řekli,
00:07:33 že když už tím vyhrožujeme, tak jednou musíme začít.
00:07:37 Prvně jsme zapálili v r. 1951 na Silvestra stodolu družstva.
00:07:50 Měli tam krmivo a zemědělské stroje: traktory, vyorávačku, mlátičku
00:07:59 a něco na brambory.
00:08:01 Bylo to dramatické: řekli jsme, že to uděláme,
00:08:07 ale já jsem zapalovadlo zapomněl doma.
00:08:10 Můžete popsat, která stodola tehdy vyhořela?
00:08:15 Tato.
00:08:17 Stodola JZD, která byla vždy součástí velkostatku.
00:08:23 Na Silvestra 1952 jsme to s panem Mrázkem zapálili.
00:08:29 -Jak vypadal oheň?
-Je to už 60 let.
00:08:34 Byla tam eternitová střecha, vystřelovalo to,
00:08:38 bylo to slyšet daleko.
00:08:43 Byla u toho služba, aby se prý nic nestalo.
00:08:47 Hořet muselo všechno do posledního.
00:08:54 Vyběhli jsme ze zábavy, bylo to tak 200 m ze sokolovny,
00:09:00 kde byla silvestrovská zábava.
00:09:04 To už bylo na oheň a zápalku.
00:09:07 Měl přichystanou pikslu benzínu, nalil tam benzín,
00:09:13 škrtli jsme zápalkou a utíkali druhou stranou.
00:09:19 Přelezli jsme trať na druhou stranu, běželi jsem tak 500 m.
00:09:27 Lidé byli na zábavě nebo poslouchali televizi,
00:09:31 nepozorovaně jsme se připletli k těm, to už hořelo,
00:09:37 houkaly sirény, přidali jsme se k těm, co hasili,
00:09:42 a postávali.
00:09:49 Podívali jsme se na sebe, od bláta jsme měli boty
00:09:54 až nad kotníky, honem jsem šli do trávy a utírali si boty do trávy.
00:10:01 Tehdy to prošlo, několik let se na to nepřišlo.
00:10:07 Až jsme narazili na konfidenty z StB.
00:10:15 Jak to dnes hodnotíte? Udělal byste to znovu?
00:10:18 Za té situace...
00:10:20 Nechtěli jsme ničemu škodit, jezeďáci za nic nemohli,
00:10:26 ale komunistická strana vše lámala přes koleno.
00:10:31 Vidíte, jak to vypadá, když se to láme.
00:10:34 Zavírali se nevinní lidé, takovým způsobem to nejde.
00:10:43 Vymysleli jsme si motiv ke každému letáku.
00:10:55 Vždy jsme psali: Lepší zemřít vestoje než žít vkleče.
00:11:00 Tím jsme uváděli každý leták a do toho jsme psali ty věci.
00:11:07 Nechávali jsme je ve vlaku, po nádražích, ne ve škole,
00:11:14 tam se objevil možná jeden, ale nechodili jsme s balíkem
00:11:23 po dědině a nestrkali za okna.
00:11:31 Křenovická stodola byla začátkem.
00:11:34 V r. 1952 hoří další stohy a stodoly.
00:11:38 Pokyny a zapalovadla dostávají členové skupiny od Mojmíra Babušíka.
00:11:43 Aktivita je mimořádná, vyšetřovatelé je podezírají,
00:11:47 že mají na svědomí i stohy na Prostějovsku,
00:11:49 které ale zapálili členové skupiny bratří Mašínů.
00:11:59 Plánovali jsme jiné akce než zapálení stohů,
00:12:03 tohle se odehrávalo těsně před odchodem z Československa.
00:12:09 Měli jsme naplánované jiné akce, které jsme neuskutečnili.
00:12:14 Např. jsme chtěli zabít Gottwalda, s Čepičkou jsme chtěli něco udělat,
00:12:26 byl tam autobus estébáků, který jezdil denně na střelnici
00:12:31 z Kolína do Milovic.
00:12:34 Ten autobus jsme také chtěli přepadnout.
00:12:36 K tomu jsme se už nedostali, takové akce vyžadují
00:12:41 velkou dobu plánování.
00:12:43 My jsme na to dost času neměli.
00:12:48 Členové skupiny ale nezapalují jen stohy a stodoly.
00:12:51 Píší výhrůžné dopisy komunistickým funkcionářům
00:12:54 a hlavně usilovně tisknou a roznáší letáky.
00:12:59 Na prvním z nich byl proslov prezidenta Beneše
00:13:02 s heslem "Raději zemřít vestoje než žít vkleče".
00:13:07 Toto je leták, který se zachoval v archivu.
00:13:10 Dole, místo podpisu, je uvedeno jediné slovo - Sodan.
00:13:18 Vešel jsem do ilegality, nemohu určit datum kdy přesně a jak.
00:13:24 Ještě jsem nevěděl, že se to jmenuje Sodan,
00:13:26 to mi později asi řekl přítel Honza Pospíšil,
00:13:31 který byl významný skautský činitel,
00:13:34 který mi řekl, že se to jmenuje
00:13:37 Skautská organizace demokracie a nezávislosti.
00:13:40 Já jsem byl jen okrajový člen, hlavně to přesvědčení jako takové.
00:13:48 První letáky nebyly podepsané, teď je tam napsáno Sodan.
00:13:52 Kdo to může být? Co to může být?
00:13:54 Byl tam kluk Hašek, ten vymyslel název Sodan
00:13:58 a chtěl, aby se to tam dávalo.
00:14:01 Já jsem to nechtěl nebo aby byl na každém letáku
00:14:04 jiný podpis.
00:14:07 Kde jste se scházeli? Říkal jste, že ve vedlejším domě.
00:14:11 To byl tehdejší vedlejší dům, když byl rozestavěný.
00:14:15 Tam jsem byl na ilegální schůzce, předával jsem nějaký dopis.
00:14:25 Ilegálních schůzek jsem se moc nezúčastnil,
00:14:29 spíš to bylo v Křenovicích a ve Slavkově.
00:14:32 Byli jsme kluci, chtěli jsme tisknout další letáky.
00:14:37 Přijdeme k papírníkovi pro cyklostyl,
00:14:43 a on ho musel odevzdat.
00:14:45 Rozhodli jsme se, že to ukradneme tam, kde je.
00:14:49 Je jedno, kde je.
00:14:51 Jak to bylo, když jste se rozhodli ukrást cyklostyl?
00:14:55 -Jak to vypadalo?
-Jinak, je to celé přestavěné.
00:15:00 Jak je ten dvůr, byla krásná zahrada pro jeptišky.
00:15:07 Vzadu byla asi třímetrová zídka, tu jsme přelezli.
00:15:15 Otloukli jsme skla, která tam byla,
00:15:18 abychom se nepořezali.
00:15:21 Proti nám byla stará, jednopatrová budova.
00:15:33 Vlezu tam a že to není zamčené.
00:15:35 Ale zamčené to bylo.
00:15:37 Naštěstí to byla stará budova, všude byly prosklené dveře,
00:15:41 uprostřed byla největší tabulka.
00:15:47 Tu jsem polepil, vyrazil a vlezl tam.
00:15:56 Vzal jsem to, bylo to nové, plechové, nebylo to tak těžké
00:16:00 jako litinové.
00:16:02 Šel jsem zpět, co tam ještě mají, tam byla bedna na ruční cyklostyl
00:16:07 a ten byl úplně nový.
00:16:11 Ještě jsem odnesl psací stroj.
00:16:16 I když jsem byl malý, dal jsem to na tu zeď,
00:16:20 podal jsem to chlapci a řekl:
00:16:23 "Počkej, je tam ještě psací stroj, donesu ho."
00:16:28 Šel jsem pro psací stroj, donesl jsem ho a šli jsme.
00:16:36 Můžete mi ukázat, jak jste tehdy v noci utíkali?
00:16:39 Od kláštera, od kterého jsme šli, přes zámeckou zahradu
00:16:51 a pravou stranou jsme šli ke státní silnici.
00:16:57 Tam jsme přešli na okresní cestu do Křenovic,
00:17:00 z které jsme odbočili na polní cestu Žlybky
00:17:08 a Žlybkama jsme došli do Křenovic.
00:17:12 Uložili jsme do staré cihelny psací stroj i cyklostyl.
00:17:19 Kdo skupinu tvořil?
00:17:21 Byli to mladí lidé, kteří se znali ze skautu
00:17:24 a z bučovického gymnázia, na které většina z nich chodila.
00:17:28 Někteří členové ani nebyli plnoletí a neměli ani napojení na zahraničí.
00:17:34 Kvůli konspiraci se vzájemně neznali.
00:17:38 Byli jsme vyškovský okres.
00:17:42 Vyškov byl rozhraní činnosti bratří Mašínů.
00:17:50 Než je chytili, nás zavřeli dřív, tak z nás se snažili vytlouct,
00:17:57 rozum jim to napovídal, my jsme pokračovali dál,
00:18:06 že je to naše, ale jen tu návaznost, protože věděli,
00:18:09 že jsme pracovali systémem pětek.
00:18:15 V každé dědině jsme měli 5 lidí a jen jeden byl známý
00:18:20 s jedním z Křenovic.
00:18:22 O tom, že další skupina mimo nás se zabývá odbojovou prací na Moravě
00:18:30 v r. 1953, jsem nevěděl.
00:18:34 Myslím, že to bylo víc psychologické.
00:18:38 To byl taky účel, než abychom poškodili režim.
00:18:42 Jakoukoliv akci proti režimu, proti zásobování obyvatel,
00:18:53 jsme považovali za příhodnou.
00:18:59 Když byly zapáleny stohy, nevěděl jsem, kdo u nich byl,
00:19:03 tak jsem předával instrukce psané na stroji
00:19:09 "ustaňte na čas v činnosti, jdou po nás". Nebo v tom smyslu.
00:19:14 Zajímavé je, že i když jsem to uvedl na výslechu na StB,
00:19:19 tak to nikde nebylo uvedeno, protože to nevyhovovalo
00:19:23 jejich zájmům, jak jsem se dozvěděl.
00:19:28 Činnost byla asi kontrolována a infiltrována konfidenty StB.
00:19:35 Hovoří se o nějakém Jedličkovi, ale o tom jsem se dozvěděl
00:19:38 až po soudu.
00:19:39 Měli jsme víc věcí v plánu, které bychom mohli udělat,
00:19:43 než jsme se rozhodli, že skončíme,
00:19:46 takže bychom to měli zakončit něčím větším,
00:19:49 aby to vypadalo, že jsme utekli.
00:19:54 K tomu nás vybízel i ten, o kterém jsme zjistili,
00:19:59 že je konfident, ten Jedlička, to nám vnuknul.
00:20:05 Říkal, že nemůžeme naráz přestat, to by bylo nápadné,
00:20:12 musíte ještě něco udělat nebo jít pomalu dál.
00:20:16 Kdo ví, jestli to nebyl i jeho nápad.
00:20:22 Dohodli jsme se, že bychom mohli udělat
00:20:26 nákladní vlak.
00:20:30 Byla tam vlečka z Holubic
00:20:33 do Blažovic a do cementárny do Mokré.
00:20:37 Tuším, že to bylo do Holubic na nádraží.
00:20:44 Rozšroubovali jsme kolejnice, aby vlak vykolejil,
00:20:48 že bychom to dali jako sabotáž, že bychom zběhli z původního úmyslu
00:20:54 pomoci sedlákům.
00:20:57 Pak jsme to zavrhli, nelíbilo se nám to,
00:21:00 že by mohlo už jít o životy, to jsme nechtěli.
00:21:04 Nechtěli jsme nikomu ubližovat, škodit lidem.
00:21:12 Chtěli jsme jen zastrašit okolí, aby oni škodili druhým.
00:21:26 Zatčeni byli všichni, nejvíc v Křenovicích,
00:21:30 kde jich bylo tolik, že tam vypravili autobus.
00:21:34 Pak přišly velmi tvrdé výslechy. Kvůli záměně se skupinou Mašínů.
00:21:48 První byl asi zatčen Mojmír Babušík, protože nebyl tady.
00:21:54 To si mohli dovolit, dělal přípravku na dělnickou maturitu ve Vihařově
00:22:03 nebo někde kolem Plzně.
00:22:08 To jsem se dozvěděl ve vězení, že byl zavřený o 2 dny dřív,
00:22:13 tuším desátého.
00:22:16 Z našeho kraje jsem byl druhý já.
00:22:21 To je pověstná brněnská vyšetřovna, Příční a Vratislavská,
00:22:30 svírá to ten roh: to je Vratislavská, to je Příční.
00:22:34 Souběžně s chodníkem jsou vyšetřovací cely,
00:22:42 kde byly v 50. letech a kde se odehrávaly
00:22:45 ty radostné věci ― bouchance, krev, kopance apod.
00:22:51 V cele 27 jsem byl asi týden.
00:22:55 Když to nepomáhalo, přišel náčelník.
00:22:58 "Ty blbče, připravuje se amnestie, přiznej se, budeš to mít dobré,
00:23:05 my ti to vylepšíme a třeba budeš mít trest co nejmenší.
00:23:12 Když ne, tak ti to přilepšíme a prokurátor ti to namluví.
00:23:20 Odsud až po štraněk. Tak si vyber."
00:23:25 "Hajzle, klekni, nemůžu se na tebe dívat, hlavou ke zdi!"
00:23:30 Když jsem se mu ještě víc nelíbil, tak mě vzal za vlasy
00:23:34 a mlátil mnou o opěradlo lavice.
00:23:37 Zažil jsem, už to bude 16 let, protože tak dlouho jsem v důchodu,
00:23:43 to bylo, když jsem ještě pracoval, měl jsem havárku.
00:23:47 Nevím, jak je to dnes, ale byla tu dopravní policie.
00:23:54 Řešil jsem tady dopravní havárii v Brně,
00:24:00 kterou jsem měl služebním autem.
00:24:02 Přišel jsem a vidím naproti kanceláře, kde seděl ten kapitán,
00:24:07 který to dělal, na chodbě za zdí mé kanceláře,
00:24:11 kde jsem byl vyslýchaný, tak tam stála ta lavice
00:24:16 opřená o zeď.
00:24:18 Všechno se mi to vrátilo zpět, prožil jsem znovu tu dobu.
00:24:23 Od té doby se toho nemohu zbavit, připomíná se mi to víc než předtím.
00:24:29 Už jsem z toho byl venku, už jsem si zvykl na civil,
00:24:34 a zase mě to vrátilo zpět a jak září přichází,
00:24:41 vrací se mi to stále víc.
00:24:43 Ale je to možná i tím, že se o tom konečně píše,
00:24:46 že se lidé doví, co byla 50. léta, co byla vyšetřovací vazba,
00:24:52 když 19leté kluky, některé i mladistvé,
00:24:56 zavřeli sem a dělali z nás zločince za to,
00:24:59 že člověk nemohli jinak vyjádřit svůj názor než tím,
00:25:03 že protestoval.
00:25:04 Kdybych mohl mluvit dnes tak jak tehdy,
00:25:07 tak jsme nikdo neseděli.
00:25:12 I když členové Sodanu unikli trestu za to,
00:25:15 čeho se ve skutečnosti dopustila skupina bratří Mašínů,
00:25:19 i tak byly tresty tvrdé.
00:25:22 Nikdo z odbojářů naštěstí nepřišel o život.
00:25:27 Nejhůř dopadl Bohumil Rubeš, za mřížemi stráví 13,5 roku.
00:25:40 Skryté titulky: Milena Nečadová, Česká televize, 2010
V cyklu Po stopách třetího odboje se setkáme s odbojovou skupinou Sodan, jejíž mladí členové organizují záškodnické akce, zapalují stohy, stodoly, vyhrožují komunistickým funkcionářům. Bojují tak proti kolektivizaci vesnice, jsou však prozrazeni a zatčeni…