Uchem jehly

Díly
Videobonusy
Průvodci pořadem

Zdeněk Sklenář

Premiéra: Neděle 12. 10. 2014 na ČT2

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:15 -Dnešní pořad Uchem jehly začínáme v galerii

00:00:18 v Městském muzeu v Lanškrouně. Vystavuje tu pan Jiří Vavřina,

00:00:23 vynikající královéhradecký umělec, výtvarník.

00:00:27 Jsme v galerii proto, že naším dnešním hostem je pan galerista.

00:00:33 Pan Zdeněk Sklenář.

00:00:40 Zdeňku, řekni mi, kdo je galerista? Co to je, být galeristou?

00:00:44 Je to vůbec správné označení na tebe?

00:00:47 -Domnívám se, že být galeristou je poslání.

00:00:50 To, co je skutečnou galerií, je jakási institucionální činnost,

00:00:56 která vychovává veřejnost,

00:00:59 usměrňuje ty, kteří o to mají zájem,

00:01:02 ale i ty, kteří nemají zájem o umění k tomu,

00:01:05 aby vnímali talenty, kteří jsou obdařeni smyslem pro umění.

00:01:09 A ti se nazývají umělci.
-Ano. A ty jsi nechtěl být umělcem?

00:01:14 Protože ty pocházíš z takové prestižní umělecké rodiny.

00:01:20 -Tak po maturitě jsem navštívil Kubelíkovu 29,

00:01:25 kde bydlel v Praze 3 můj strýček, pan profesor Zdeněk Sklenář,

00:01:30 a předložil jsem mu asi 60 kreseb vytvořených tu noc před tím,

00:01:35 než jsem je milovanému strýčkovi předložil.

00:01:40 On si je s pozoruhodným zájmem prohlédl.

00:01:45 Zdvihnul brýle, důstojným pohledem vznešeného pana profesora,

00:01:51 co vteřina, to jedna kresba. Poté tu složku zavřel a nic neřekl.

00:02:00 Já jsem si v tu chvíli říkal, "Bože, co se to děje?"

00:02:04 A možná po 10-15 minutách jeho manželka Miluška,

00:02:08 moje milovaná tetinka, řekla svému muži:

00:02:12 "Zdeněčku, tož řekni něco Zdeněčkovi.

00:02:16 Cožpak nevidíš, že on čeká!" A když se to stalo 3x,

00:02:21 tak strýček vstal, odešel se svým pověstným doutníkem k oknu,

00:02:27 pak se otočil a řekl: "Tož, Zdeněčku, co ti mám říct?

00:02:31 Vždyť jsi můj synovec."

00:02:35 To jsem jaksi zpozorněl, protože jsem pochopil,

00:02:39 že možná mě varoval před tím být umělcem.

00:02:43 A vlastně mé myšlenky v dětském věku - být knězem,

00:02:49 jsem zde na faře, být dětským lékařem,

00:02:55 tak to se vlastně všechno nějak propojilo po přečtení knihy

00:03:00 Můj život s Picassem od Francoise Gilotové,

00:03:03 jedné z manželek Pabla Picassa. Tam jsem si uvědomil,

00:03:07 že být dobrým galeristou

00:03:09 jest možná léčit, možná předkládat nové myšlenky.

00:03:14 Je to něco společného

00:03:16 s tou lékařskou službou a možná i kněžstvím.

00:03:19 -Co musí splňovat galerista, aby byl dobrý galerista?

00:03:23 -Domnívám se, že vynikající galerista

00:03:26 musí mít především morálku.

00:03:29 A mimo to musí mít vynikající odbornost.

00:03:32 Profesionalitu, která je spojená

00:03:35 i s určitou schopností předvídat jevy. Možná i intuitivně.

00:03:41 Jevy, které se mohou stát známými.

00:03:44 Tzn., když se teď podíváte na mladého umělce,

00:03:47 řeknete si: "Pozor! To je takový talent,

00:03:50 že je možná natolik neobyčejný, že může být známý."

00:03:54 A schopnost zachytit tyto jevy, to je to, co činí pak

00:03:59 toho galeristu historickou osobností.

00:04:03 -A od té doby jsi takový bookmaker.

00:04:06 Jako ti, co tipují zápasy, jak to dopadne.

00:04:11 -V jistém ohledu je to možné tak nazvat.

00:04:15 Ale samozřejmě ta sázka není vlastně sázkou.

00:04:20 Jako na peníze. Ale je to domněnka,

00:04:22 že existuje talent, na který je dobré společnost upozornit.

00:04:26 A to si myslím, že dělá dobrý galerista.

00:04:29 Není to věc peněz v první fázi. Potom, když se vytvoří systém,

00:04:32 tak je potřeba mít prvotřídní ekonomický servis,

00:04:36 který vytváří např. pokrytí daňového přiznání umělce.

00:04:40 A to jsou věci, které s tím potom souvisí.

00:04:44 Tzn. ta část umělecká a také část finanční.

00:04:48 -A stane se ti někdy,

00:04:52 že tě zaujme nějaké dílo, ale naprosto tě nezaujme autor?

00:04:59 -To se stává. Já sám osobně žiji jen s obrazy,

00:05:03 které miluji nejen proto,

00:05:06 že jsou krásné a hodnotné pro historii,

00:05:09 ale také proto, že jsou za nimi ukryty dobré duše.

00:05:13 A pokud cítím, že mně ten člověk nevyhovuje, nekonvenuje,

00:05:16 nebo má vlastnosti, které se neslučují

00:05:19 s mými představami o jakémsi rajském pocitu života,

00:05:23 tak takové umění nevyhledávám. To je pro mě velmi důležité.

00:05:26 -A máš například kamaráda,

00:05:28 který ti konvenuje, je tvým dobrým parťákem

00:05:32 a který také maluje?

00:05:34 A máš odvahu mu říct, "Víš, vykašli se na to."

00:05:39 To, co i tobě strýček řekl.

00:05:42 "Víš, kamaráde, zkus se živit něčím jiným než malováním.

00:05:46 Udělej něco pro umění a přestaň malovat."

00:05:49 -To umění sdělit, že někdo má obrovskou ambici,

00:05:53 ale nemá dostatečně velký talent, to je jedním z velkých umění.

00:05:58 Ale současně vytvořit podmínky pro růst toho talentu

00:06:03 a netroufat si říct:

00:06:05 "Netvoř, protože já si myslím, že to za nic nestojí."

00:06:08 To možná ví jen skutečně Pánbůh.

00:06:11 Protože každý má možnost to rozvíjet

00:06:14 a určitě není mou rolí odvracet od schopnosti

00:06:17 rozvíjet výtvarný talent.

00:06:23 -Mě by zajímalo, jestli se ti stalo,

00:06:26 že jsi někomu obraz neprodal a v duchu sis řekl, ne doslova:

00:06:32 "Ty si ten obraz nezasloužíš. I kdybys mně dal velké peníze.

00:06:37 To má takovou hodnotu, že ti to prostě neprodám."

00:06:41 To je jedna otázka. Druhá, to by mě zajímalo,

00:06:44 jestli není někdy škoda, že ta díla končí někde v soukromí?

00:06:51 A do kontaktu s tím dílem přichází jen ta malá úzká skupina.

00:06:57 Tzn. rodina, děti atd.

00:06:59 Jestli by si to nezasloužilo tu širší prezentaci?

00:07:02 Aby i ostatní z toho nasávali.

00:07:06 -Ta první část otázky, ta je jasná. Takové případy se skutečně stávají,

00:07:13 že neprodám obraz někomu. A to především proto,

00:07:18 že jeho chování je natolik brutální vůči tomu typu umění,

00:07:23 že není hoden, aby v jeho přítomnosti žil.

00:07:26 Často se stává, že ten člověk doroste za 2-3 roky.

00:07:30 Jsou to krajní případy. Ale stává se to.

00:07:33 A často za 2, 3, 4 roky sami přijdou a řeknou,

00:07:36 že tehdy udělali chybu.

00:07:39 To je zase znak, že to umění zpětně působí.

00:07:42 A když ten člověk, který se dopouští určitého

00:07:45 brutálního jednání vůči vlastnímu umění,

00:07:48 tzn. vlastně se staví proti životu toho člověka,

00:07:52 kterého představuje, tak se domnívám, že tam nemá být.

00:07:55 A má buď čekat, nebo žít s jiným typem umění.

00:07:59 A ta druhá část otázky,

00:08:02 ten společenský rytmus na celém světě je totožný.

00:08:08 Jsou místa, kde se veřejně umění prezentuje.

00:08:12 Máme zde Slečny z Avignonu, které změnily myšlení lidí.

00:08:16 První obraz kubismu od Picassa,

00:08:19 je uložen ve 3. patře Muzea moderního umění v New Yorku.

00:08:22 Všem doporučuji vidět toto patro.

00:08:24 Tam jsou základy nového myšlení.

00:08:27 Tak to jsou místa, která jsou určena pro veřejnou prezentaci.

00:08:31 Máme zde rozsáhlé sbírky těch, kteří dozráli tak daleko,

00:08:35 že část svých prací právě z tohoto důvodu

00:08:39 předali do nadačních fondů.

00:08:42 Do institucí, které mají za povinnost

00:08:45 spravovat veřejné sbírky.

00:08:48 Tzn., je možné se na veřejných místech,

00:08:50 včetně kostelů a podobně, podívat na umění.

00:08:53 Radovat se z něho, byť jen chvíli. Mona Lisa je toho příkladem.

00:08:58 Na tu se stojí fronty. Ale samozřejmě pak jsou

00:09:01 takové formy umění, které ještě nemusí být natolik známé,

00:09:05 aby byly ve veřejných institucích. A ty potřebují určitý čas,

00:09:09 aby právě v tom soukromí žily, lidé se radovali.

00:09:12 Když je to člověk vlivný, tak se tam většinou scházejí lidé,

00:09:16 kteří mají pro to smysl.

00:09:18 A on svým životem ovlivňuje i názor té širší společnosti,

00:09:21 která k němu dochází.

00:09:23 A ten obraz i oni s ním společně rostou.

00:09:26 Takže myslím, že je to přirozené.

00:09:28 Že to dílo ve veřejných i soukromých institucích

00:09:31 spolu souvisí a je možné je vidět tam i tam.

00:09:35 -Já jsem několikrát u tebe v galerii byl.

00:09:38 Ty jsi hrozně činorodý. Máš hodně výstav.

00:09:41 Každou chvíli mně chodí pozvánka na zajímavou věc.

00:09:45 Já trochu nestíhám, je mně líto, že se tam vyskytuji tak málo.

00:09:49 Ale někdy tam mám problém,

00:09:51 přiznávám se k tomu, jsem trochu analfabet.

00:09:55 Když jsi u toho ty, tak ty to umíš perfektně popsat

00:10:01 a já najednou vidím v těch dílech něco!

00:10:05 Kdybych tam stál sám půl hodiny, hodinu, den,

00:10:09 tak bych na to nikdy nepřišel.

00:10:13 -Já často vzpomínám, jak moje maminka,

00:10:16 když jsem byl malý chlapec a nosila mě v náručí,

00:10:20 vysvětlovala mně v obraze, že toto je květina.

00:10:24 Říkala, "Tam je motýl. Cítíš, jak voní ta květina?"

00:10:30 Já jsem byl tak fascinován jejím výkladem,

00:10:34 že jsem cítil vůni z toho obrazu! A domnívám se, že jsou lidé,

00:10:38 kteří tuto schopnost mají rozvinutou.

00:10:41 Od dětství, od svých rodičů. Ale pak jsou tací, kteří touží,

00:10:46 a když mají štěstí se setkat s člověkem,

00:10:49 který tuto rozvinutou schopnost má,

00:10:53 tak možná spatří jednu z možných forem štěstí.

00:10:57 Že porozumí něčemu, co se nazývá výtvarné umění.

00:11:01 I když žádnému umění nelze příliš rozumět.

00:11:09 -Tu roli, kterou dnes plní galerie, kdysi plnily chrámy, kostely.

00:11:15 Věřím, že to lidi kultivovalo a dělalo krásnými.

00:11:19 V tom vidím poslání galerií.

00:11:22 Když už lidé nepřijdou do kostela, tak alespoň do galerie.

00:11:26 Věřím, že smyslem galerie je působit skrz umění na lidi.

00:11:32 -Galerie v mé mysli je proměněna v jakousi kapli.

00:11:36 V celém světě nejlepší galerie kultivují.

00:11:41 Stejně tak jako kostely.

00:11:44 Často se v naší společnosti mluví o penězích.

00:11:48 Jaký vliv mají na vývoj umění. Ale já jsem se setkal pouze s tím,

00:11:52 že ti nejlepší lidé nejsou otroky peněz.

00:11:56 A ve svém tvoření vůbec nepomýšlejí na peníze,

00:12:00 protože by si znečistili mysl natolik,

00:12:03 že v tom díle by to bylo poznat.

00:12:06 To je můj osobní prožitek,

00:12:09 který čím jsem starší, tím více sílí.

00:12:12 A uvědomuji si, že je to závažné kritérium toho,

00:12:15 co je vlastně umění. A jedna z možností,

00:12:18 jak se dívat na vztah tvůrce, umělce a to umělecké dílo.

00:12:23 -Teď mě napadá, jestli to, co jsi řekl,

00:12:27 není totéž, co tě nějakým způsobem spojuje s Reynkem?

00:12:36 -Zcela určitě. Reynek patří mezi ty velikány.

00:12:41 Veliký je v tom, že žil život prostého člověka.

00:12:47 Ovšem ta prostota, představte si mladého chlapce,

00:12:50 který odmítl být statkářem. Jediný syn statkáře Reynka!

00:12:56 Jaká rána to musela být pro jeho tatínka!

00:12:59 A tento mladý člověk se rozhodl žít v Petrkově č. 13.

00:13:05 Oženil se s básnířkou Suzanne Renaud a prožili život plný zvratů.

00:13:13 Zvraty spočívaly nejenom ve společenských proměnách.

00:13:17 Přišla velká hospodářská krize v 30. letech.

00:13:22 Přišla apokalyptická zpráva v podobě 2. světové války.

00:13:29 Celé údobí 2. světové války,

00:13:32 poté vybydlený a zničený statek gestapem.

00:13:36 Pak v roce 1948 komunistický převrat,

00:13:40 který změnil naši společnost. A tak vlastně Reynek žil.

00:13:44 Ale přesto, že žil v těchto podmínkách,

00:13:48 často měl minimum jídla, žil opravdu skromně,

00:13:52 tak nikdy nepřestal být člověkem, který myslel na vznešené ideály.

00:13:57 To jest na to, jak on i v této situaci

00:14:00 může prospívat druhým.

00:14:03 Jak může soucit pomoci někomu snadněji žít.

00:14:08 Jak v době nemoci jiného člověka on může být nápomocen.

00:14:13 A myslím, že tyto přirozené lidské vlastnosti, to lidství v něm,

00:14:18 z něho vytvářelo už za života to, čemu se říká dobrý člověk.

00:14:23 -To je ten nejkrásnější titul, jaký člověk může dostat.

00:14:28 Když o něm druzí řeknou dobrý člověk.

00:14:31 -A v brzkých ranních hodinách, o půl čtvrté vstával,

00:14:36 filmy jsou o něm natočené, je to známý slavný člověk,

00:14:41 tak vytvářel to, co dnes oceňujeme

00:14:44 a říkáme tomu grafické listy, olejomalby.

00:14:47 Prostě to, co tvoří obsah Reynkova uměleckého odkazu.

00:14:52 A ten odkaz je natolik výjimečný, že je hoden pozornosti

00:14:58 nejen v naší zemi, ale má povahu univerzální.

00:15:03 -Ty máš velkou sbírku Reynkových grafik.

00:15:07 Jak ses k tomu dostal? A doplním otázku.

00:15:12 Upoutala tě nejdříve jeho osobnost, jeho životní příběh,

00:15:17 nebo nejdříve byly jeho grafiky?

00:15:22 -Tak nejdříve bylo rodinné prostředí.

00:15:26 Maminka, tatínek, sourozenci, všichni, kteří spoluvytvářeli

00:15:31 prostředí pro růst toho malého chlapce, kterým jsem kdysi byl.

00:15:36 Tam se objevovala díla velkých umělců.

00:15:41 Ale také rodinných přátel,

00:15:43 kteří nejsou v historii, ale byli v srdci mých rodičů.

00:15:47 Tam jsem se naučil projevu každého člověka,

00:15:50 který nejenom umí krásně zpívat, recitovat, ale je poctivý člověk.

00:15:55 A umění je souběžný jev té dobré duše.

00:15:59 Tak první bylo to prostředí, kde jsem Reynka spatřoval,

00:16:03 těšil jsem se vedle Josefa Lady a jiných umělců.

00:16:07 A tatínek s maminkou říkali:

00:16:09 "Zdeněčku, to je velká, vzácná hodnota. Lidská a umělecká."

00:16:15 Tak rodiče, kteří byli učitelé,

00:16:18 mě upozorňovali velmi didakticky na jeho význam.

00:16:22 Pak to mělo samozřejmě šťastné chvíle, jak říkají Číňané.

00:16:27 U doktorky Boučkové, která pořídila v 60.-70. letech

00:16:31 v Pardubické galerii jednu z nejkrásnějších českých

00:16:34 sbírek pro státní sbírku.

00:16:37 Tam jsem spatřil to Ukřižování se setníky

00:16:40 a to bylo pro mě zjevení.

00:16:43 A od té doby už jsem se systematicky zajímal

00:16:46 o život a dílo Reynka. Setkával jsem se s tím,

00:16:49 co bylo vydáno v podobě knih.

00:16:51 Pak jsem se setkal s grafičkou Ludmilou Jandovou,

00:16:55 která si mě nějak zvláštně oblíbila

00:16:59 a postupně mně přenechala celou sbírku v průběhu 90. a 2000. let.

00:17:04 S výjimkou jedné práce. A to bylo základem

00:17:08 pozdějšího získání té kolekce,

00:17:11 kterou jsem získal prostřednictvím Věry Jirousové.

00:17:15 Ta mně předala celou sbírku,

00:17:17 kterou jsem koupil od bratrů Jiřího a Daniela Reynkových.

00:17:21 -Ty jsi vystavoval Reynkovo dílo po celém světě.

00:17:25 Není paradoxem, že dříve,

00:17:29 než jsi udělal výstavu Reynka v ČR, vystavoval jsi ho Číně?

00:17:36 -Tak pro mě to paradox určitě nebyl.

00:17:40 Ačkoliv ten výsledek jsem očekával s krajním očekáváním.

00:17:45 S netrpělivostí. Každý snad ví,

00:17:50 že jsem byl v Číně snad víc jak 100x.

00:17:53 Navštívil jsem Tibet,

00:17:55 buddhistické nádherné svatyně, ty, které byly zachovány.

00:17:59 Indii jsem procestoval, abych spatřil chrámy.

00:18:02 Abych se seznamoval s myšlením lidí v různých kontinentech

00:18:07 a spatřoval jednotu v tom, co nás spojuje.

00:18:10 Mě zajímá, proč Ind s Číňanem i Čechem

00:18:14 může sedět u jednoho stolu a mít se rád. A porozumět si.

00:18:18 I bez jazyka to jde. A to hledám ve výtvarném umění.

00:18:23 A hledal jsem to při těch často dobrodružných,

00:18:27 extrémních dalekých cestách.

00:18:30 Podvědomě mě napadaly obrazy, protože se mně obrazy zjevují.

00:18:34 Ty, které znám z historie nebo jsem před nedávnem viděl.

00:18:39 A najednou se mně zjeví třeba křesťanský obraz

00:18:42 buddhistické kaple. Říkám si, jak je možné

00:18:47 toto vizuálně připustit?

00:18:53 Tak jsem udělal první výstavu v Tibetu, v chrámu,

00:18:56 kde jsme předložili několik křesťanských obrazů

00:19:00 buddhistickým kněžím. Ti to uvítali s takovou úctou,

00:19:04 že jsem byl dojat. A když jsem pak v roce 1999

00:19:08 v Tibetu spatřil výjev přímo v krajině, v pětitisícovkách,

00:19:13 výjev z Betlému 3, to je pověstná grafika,

00:19:17 kde je zobrazen útěk do Egypta, tak jsem si řekl:

00:19:21 "Reynek je Číňan, patří sem. Je to univerzální hodnota,

00:19:26 která může spojovat jejich i naše srdce."

00:19:30 A když jsme pak uspořádali výstavu v Národní galerii Číny,

00:19:34 což je v Číně nesnadné, protože to je neprestižnější místo,

00:19:38 tak jsem byl šťasten, dojat.

00:19:41 Netušil jsem, že v Číně existuje víc jak 100 milionů křesťanů.

00:19:46 A 200 milionů se hlásí ke křesťanství.

00:19:50 Tak tento nenápadný Reynek, velikán Reynek z Petrkova č. 13,

00:19:55 mně objevil hodnotu, která tam v té společnosti je.

00:19:59 A vyvolal jsem naději těchto lidí, že existuje hodnota,

00:20:03 která z jiné civilizace může být něčím, co oni chápou.

00:20:08 Tak, jako třeba my máme rádi buddhistické obrázky.

00:20:12 Nemusíme je chápat, ale mohou se nám líbit.

00:20:15 Tak mně šlo o spojení v tom budoucím světě,

00:20:19 aby nebyl svár mezi křesťanstvím a buddhismem a jinými.

00:20:22 Abychom se nevymezovali, ale spojili.

00:20:25 Pro mě to je jedna z možných forem jazyka.

00:20:29 Představovat výtvarné umění v kulturách,

00:20:32 které mají jinou podstatu,

00:20:35 ale které nacházejí porozumění pro to,

00:20:38 že jsme tady jednoho srdce a z jednoho bodu jsme vzešli.

00:20:42 A zase tam směřujeme.

00:20:44 -Řekni mi, kolik může být v ČR takových umělců,

00:20:48 kteří mohou mít podobný úspěch v Číně?

00:20:51 -Domnívám se, že jich není víc jak 5.

00:20:55 A jsou to umělci, kteří se skutečně dotýkají

00:20:59 toho nejzazšího lidského citu. To srdce, které je bezelstné,

00:21:03 tak ocení krásu, která je bezelstná.

00:21:08 Když jsem se bavil s básníkem, umělcem, Ai Weiweiem,

00:21:15 tak on mně řekl například o mém strýci.

00:21:18 To jsou obrazy s dobrou duší. Jsou to laskavé, hodné obrazy.

00:21:22 Tehdy to byla pro mě novinka ve vyjadřování.

00:21:27 Tak jsem si uvědomil,

00:21:31 že Číňané i např. v čáře tušové malby hledají dech.

00:21:35 Ale to jsou výrazy, kterým každý neporozumí.

00:21:38 Ale ti lidé, kteří jsou obdařeni citlivostí

00:21:42 a směřují k sebezdokonalení,

00:21:45 že mohou být ještě citlivější, než jsou,

00:21:48 tak tomuto dobře rozumí. Je to jakési esperanto.

00:21:53 Podobně jako hudba může být esperantem.

00:21:56 Slyšíte tóny z jiné kultury a říkáte si: "To je krása!"

00:22:01 A nic v tom nehledáte. Nemusíte mít kvalitní vzdělání,

00:22:05 abyste tomu porozuměl. A myslím si, že i to je jeden

00:22:09 z těch symbolů vysokého kvalitního umění,

00:22:13 že tomu rozumí doslova širší vrstvy.

00:22:17 Při Reynkovi jsem si uvědomil,

00:22:20 že kolem něho existuje jakási intelektuální,

00:22:23 téměř gerilová skupina. Ochraňuje si ho jako muže,

00:22:27 co vyrůstal v těžkých podmínkách, muže smutku, deprese.

00:22:32 Ale právě skrze ty jiné kultury můj vjem, moje jistota je,

00:22:40 že je to muž světla. Protože jeho křesťanská víra,

00:22:44 ta Svatá Trojice, je zdůvodnění, proč jsem tady, z čeho jsem vzešel.

00:22:50 Ze staré evropské kultury. Podobné smýšlení měl i Boštík.

00:22:56 Že základem toho porozumění je,

00:23:00 proč jsem tady, pro co jsem se narodil, kam směřuji.

00:23:07 -Mluvíš o Číně tak, jako kdybys tam měl své kořeny.

00:23:11 -Domnívám se, že tam jsou. Ale možná víc v Mongolsku.

00:23:15 -Ano?
-Ano, ano.

00:23:17 Můj strýček, Zdeněk Sklenář, vytvořil obrovský rodokmen.

00:23:23 Za desítky let, až do roku 1496. A pak vyslovil domněnku,

00:23:28 že pocházíme pravděpodobně z vpádu Čingischána na jižní Moravu.

00:23:33 A ptám se sám sebe, můj strýček to měl taktéž.

00:23:37 Když přilétám do Číny, chvěji se štěstím.

00:23:41 Ten pocit je tak mocný, že mě tam stále znovu vrací.

00:23:45 A když jsem v Ulánbátaru,

00:23:49 když jsem v poušti, v opuštěných místech,

00:23:52 široké pláně mongolské, tak to je pro mě nirvána.

00:23:56 To je pro mě něco, co souvisí s jednotou

00:24:00 toho fyzického těla a toho prožitku.

00:24:04 Už ta vůně vzduchu, oblaka, to je prostě zcela jiný rozměr!

00:24:10 Českou republiku miluji, je to moje rodná země.

00:24:14 Ale Mongolsko je také možná moje rodná země.

00:24:17 A mám to stejné v Kambodžském království.

00:24:21 Přestože byla tato země tak poznamenána polpotovským režimem.

00:24:26 Našel jsem tam spoustu přátel.

00:24:28 Třeba přátelství

00:24:30 s jeho veličenstvem Norodomem Sihamonim.

00:24:34 Snad to tak mohu říct, že mě posiluje v obrovském úžasu

00:24:37 nad světem, který prožívám snad každý den.

00:24:40 -Tak, Zdeňku, uděláme dohodu. Já jsem tě pozval do svého pořadu,

00:24:45 ty mě pozveš do své milované Číny.

00:24:48 -Jo! Přijímám a srdečně tě zvu.

00:24:51 -A doufám, že se tam možná potkáme i některými našimi

00:24:55 televizními diváky. Dnes se s vámi loučíme,

00:24:59 přeji vám krásné nedělní odpoledne. Na shledanou.

4 hlasů

Setkání Zbigniewa Czendlika s galeristou Zdeňkem Sklenářem. Režie L. Cmíral

Je synovcem a jmenovcem významného českého malíře Zdeňka Sklenáře. U umění zůstal, místo vlastní tvorby se ale rozhodl pracovat s tvorbou jiných. Jejich umění a věhlas pak pomohl rozšířit daleko za hranice rodné země. Zbigniew Czendlik si dnes bude povídat s jedním z nejvýznamnějších českých galeristů, propagátorem českého umění a českých umělců, mužem, který pomáhal formovat český trh s uměním po roce 1989 – se Zdeňkem Sklenářem.