Uchem jehly

Díly
Videobonusy
Průvodci pořadem

Slávek Janoušek

Středa 10. 11. 2021 po půlnoci na ČT2

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:00 .

00:00:14 -Dnešním hostem pořadu Uchem jehly je Slávek Janoušek,

00:00:19 který za chvíli tady na farní zahradě v Lanškrouně zazpívá.

00:00:24 Slávku, jak se těšíš?
-Na hraní se těším vždycky.

00:00:28 -Tak prosím tě, pořádně to odehraj. A až to odehraješ, tak doufám,

00:00:33 že budeš mít ještě sílu na to, abychom si společně popovídali.

00:00:38 -Těším se na to.

00:00:43 -Já ti musím říct, nazdar, sousede.

00:00:46 -Soused, jako že jsem z Ústí nad Orlicí?

00:00:50 -Ty ses narodil v Ústí nad Orlicí.

00:00:53 Tak máš mimořádnou příležitost zamávat všem Úsťanům.

00:00:58 -Tak dobře. Ahoj!

00:01:00 Já už tam dlouho nejsem. Už tam nejsem 40 let.

00:01:04 -Lanškroun, to musím vysvětlit televizním divákům.

00:01:08 To je město kousek od Ústí nad Orlicí.

00:01:11 Chtěl jsem říct, že Ústí je kousek od Lanškrouna.

00:01:15 Ale oni tě v Ústí hrozně milují. Ty jsi tváří Ústí nad Orlicí.

00:01:23 Uvědomuješ si to?
-Už 28 ročníků akce proběhlo.

00:01:30 Prvních 5 dělal místní kulturák. Od roku 1990 to dělám ve své režii.

00:01:37 A vždycky si říkám, že na to kašlu. Ale nakonec ano.

00:01:44 A musím říct, že nejprve na radnici mě viděli tak,

00:01:50 že podnikatel přijíždí udělat akci.

00:01:54 Ale teď už mně začali přispívat, tak už mě vzali za vlastního.

00:01:59 Ono když už něco trvá 28 ročníků, tak už to snad má renomé.

00:02:04 -Janouškovo Ústí nad Orlicí.
-To se tak říká od začátku.

00:02:08 Ale to začali říkat muzikanti.
-Ano.

00:02:11 Tak to je neoficiální název, ale který žije mezi lidmi.

00:02:15 -Teď už oficiálně.
-Ano, oficiálně.

00:02:18 Uvažuješ o tom, že by ses jednou vrátil do Ústí nad Orlicí?

00:02:22 -Proč ne? Je to možné. Takový příběh se mi vybavil.

00:02:27 Jednou jsme s kolegy Vlastou Redlem a Samsonem Lenkem

00:02:32 jeli do Austrálie a na Tasmánii.

00:02:36 A můj tatínek, který ještě tenkrát žil, říkal:

00:02:41 "Víš co, pozdravuj tam Milana Vyhnálka.

00:02:45 On tam dělá sýry a prý se mu tam daří."

00:02:50 Tak jsem si říkal, to je jako pozdravovat paní Novákovou v Praze.

00:02:54 "Tak jo, tati, vyřídím to." A my jsme přijeli na Tasmánii

00:02:58 a tam všude billboardy a všude auta: Sýry Vyhnalek.

00:03:05 Ale přiznám se, že nebyl čas, a že jsem to nesplnil.

00:03:11 Přijel jsem domů a omlouval jsem se tátovi, že bohužel nebyl čas.

00:03:15 A uplynuly 2-3 roky a táta říkal:

00:03:19 "Představ si, já jsem toho Milana Vyhnálka,

00:03:22 což byl jeho spolužák se kterým seděl v lavici,

00:03:25 já jsem ho potkal, když jsem šel pro obědy."

00:03:28 Tak jsem říkal, "Starý pán přijel na návštěvu?"

00:03:32 On říkal, "Kdepak, on to všechno nechal mladým,

00:03:36 přijel zpátky do kraje, odkud pocházel. Do toho podhůří.

00:03:43 A ani si nekoupil žádný barák, je v nějakém hospici.

00:03:47 Pronajal si tam apartmán, aby se mohli o něj postarat."

00:03:51 Už není ani můj tatínek, ani pan Vyhnálek, ale cosi to říká.

00:03:56 Že člověk, i když prožije celý život ve světě,

00:04:00 tak ono ho to ke stáru v posledních dnech táhne do toho místa.

00:04:07 -A pozoruješ nějaký rozdíl v mentalitě Čechů a Moraváků?

00:04:13 Máš to vypozorované?

00:04:18 -Tak ti Moraváci, to je známá věc, jsou takoví srdečnější, nebo tak.

00:04:23 Třeba když kdysi dávno v Brně mě to začalo bavit a vyhrál jsem

00:04:30 v sázce se spolužákem, který byl z Velké nad Veličkou.

00:04:34 Já ze severu, z Ústí nad Orlicí.

00:04:37 Tak mě všichni litovali,

00:04:40 ty to máš tak daleko do Brna, do školy.

00:04:43 A já jsem se podíval do jízdního řádu a zjistil jsem, že kdepak!

00:04:47 A vsadil jsem se a vyhrál jsem takovou tlustou knihu

00:04:51 Moravské lidové písně od Františka Sušila.

00:04:55 Vydání z roku 1942, z doby válečné.

00:04:58 Tam bylo 3000 lidových moravských písní.

00:05:01 On mně tvrdil, že Velká na Veličkou je pořád Morava.

00:05:05 Ústí od Brna je 100 km a Velká nad Veličkou 101 km.

00:05:10 Vyhrál jsem tuhle knihu. Když jsem ji procházel a zjistil,

00:05:15 co na té Moravě vznikalo věcí, a seznámil se s oblastmi

00:05:19 jako je Dolňácko, Slovácko, Horňácko obzvlášť,

00:05:23 kde jsme říkali moravští černoši.

00:05:26 Protože oni mají v muzice každou dobu jinak dlouhou.

00:05:30 S nimi si člověk nezahraje. 3x se trefíš a po čtvrté už ne.

00:05:35 Oni tak zvláštně hrají. To je svébytné.

00:05:39 Tam jsou přímo rody.

00:05:41 Nedávno jsem byl ve Velké na Veličkou se podívat

00:05:44 na folklorní slavnosti. A já jsem tenkrát hledal,

00:05:48 jestli v tom našem kraji tenkrát také něco vznikalo.

00:05:52 Nějaký folklor. A našel se jenom nějakou píseň

00:05:58 o cestě do Žamberka, co je tady kousek. A nikde nic!

00:06:04 -A dá se zasadit ten folk a říct, ano, to je území typické...?

00:06:14 -Ne, ten folk, to je opravdu spíš městská záležitost.

00:06:20 Někteří z nás kolegů, co fungujeme těch 30 let,

00:06:26 ta druhá generace po Krylovi a Hutkovi a těch,

00:06:31 co měli ten šafrán tehdy v 70. letech,

00:06:35 tak všichni jsou z větší části

00:06:38 ovlivněni buď Bobem Dylanem nebo tou Amerikou.

00:06:41 A pak třeba jako Jarek Nohavica spíš tím východem.

00:06:47 Tou ruskou lidovou písní.

00:06:49 -Nebo polskou.
-Ano.

00:06:53 Ty tradiční A-moly od Jarka, to je jasné.

00:06:56 To mělo vlivy odevšad.

00:07:00 Ale ani s tím folklorem to nemá mnoho společného.

00:07:08 I když mnozí se tudy vrhli. Jako Čechomoři.

00:07:12 Ti vyčerpali dokonale tu tlustou knihu

00:07:15 moravských lidových písní od Sušila.

00:07:19 Ale převedli to do nějakého rocku.

00:07:22 To jsou věci, které se navzájem ovlivňují.

00:07:25 Nedá se říct, že český folk...
-Že obzvlášť se mu daří tam.

00:07:29 -To ne.
-Je to postavené na osobnostech.

00:07:32 Když je tam Jarek Nohavica, Slávek Janoušek.

00:07:36 Mimo jiné, jste si s Jarkem trochu podobní.

00:07:39 -Jo?
-Myslím vizáží, tváří.

00:07:45 Jak jsi řekl jméno Jarka...

00:07:48 -Už jsem slyšel, že mi někdo řekl Jarku.

00:07:53 To se občas stane.
-Jo?

00:07:55 -A zajímalo by mě, jestli jemu někdo řekl někdy Slávku.

00:07:59 To asi ne.

00:08:00 Ale lidé, co to moc nesledují, si nás často spletou.

00:08:05 -A není to dané tím, že tak, jak poznáš rockera,

00:08:11 pankčáče, protože má číro,

00:08:15 tak folkového písničkáře charakterizuje co?

00:08:18 Musí mít dlouhé vlasy, knírek, nosit zvláštní oblečení?

00:08:23 -To vůbec ne.

00:08:24 Svého času se říkalo, musí mít písně o něčem.

00:08:28 Že to není jen samá láska - páska. Že to jsou závažnější témata.

00:08:35 Ale vybavila se mně jedna vzpomínka o tom,

00:08:39 jak tady mají všichni o každém jednotlivém povědomí,

00:08:45 a nikdo by si ho s jiným nespletl. Ale stalo se mně,

00:08:49 že jsem se v roce 1989 poprvé vyskytl v Americe,

00:08:53 a dovezl jsem kazetu nějakému emigrantovi,

00:08:57 u kterého jsme přespali.

00:09:00 A on říkal, že má také jednu kazetu z Česka.

00:09:04 A že já to budeš určitě vědět a napíšu mu názvy těch písniček.

00:09:10 A teď tam byl Lenk, Nohavica, Redl, všichni možní.

00:09:15 Tak jsem mu to psal a on když viděl,

00:09:19 že píšu i ty interprety, tak mě překvapil otázkou.

00:09:23 "To není od jednoho chlapa, jo?"

00:09:27 Takže jsme se mu zdáli, jak mravenci. Všichni stejní.

00:09:31 -Ty si texty také píšeš?
-Samozřejmě, od toho jsem začal.

00:09:38 -A stává se, že zpíváš cizí?
-To ne.

00:09:42 -Nikdo pro tebe nepíše? To jsou všechno autorské.

00:09:45 -Ano.
-A tím jsi začínal?

00:09:47 -Tak jsem začínal a celou dobu pokračoval.

00:09:52 A dnes po letech, to mě docela baví,

00:09:57 že se ozvou lidé, pošlou nějaké texty, třeba emailem.

00:10:03 Před 10 lety vzniklo takové fórum v rámci mého webu,

00:10:10 kde je dnes už 400 lidí, 1200 textů různé úrovně.

00:10:17 A různě tam vkládají názory.

00:10:22 Jo, takhle se to dělá, to si dám příště pozor.

00:10:26 Když jsou tam chyby. Nejčastěji, že převrací přízvuk.

00:10:31 Čeština to má s přízvuky složité. Že to musí být na první slabiku.

00:10:36 -A ty jsi v této věci pedant?
-Ano, naprostý!

00:10:41 -Je to tím, že jsi vystudoval pedagogickou školu?

00:10:45 -A navíc obor češtinu.
-Obor češtinu?

00:10:49 -Takže 10 let funguje tato textová dílna.

00:10:53 Pojmenovali to po mně, textová dílna Slávka Janouška.

00:10:56 A teď už jezdíme i po festivalech a děláme textový workshop.

00:11:02 Z toho, co vznikne, děláme hned improvizované představení.

00:11:06 Zajímavé je to!

00:11:08 -Ještě řekni takovou věc. Jak ty písničky vznikají?

00:11:12 Nejdříve text a pak to zhudebníš? Nebo nejdříve hudba a pak text?

00:11:18 -Toto má každý jinak.

00:11:20 Mně to obvykle vznikne obojí najednou.

00:11:24 A když je první sloka a refrén, pak už může člověk odložit kytaru

00:11:30 a dodělá v tom rytmu text,

00:11:35 aby se to rýmovalo, jako v první sloce.

00:11:40 Spíš mně to vzniká dohromady.
-Ano.

00:11:46 Já hudbě moc nerozumím. Ani noty moc neumím.

00:11:51 To je pro mě něco velmi vzdáleného. Možná proto to takhle obdivuji.

00:11:59 Ale co se týče poezie, musím říct, že k tomu mám vztah.

00:12:06 A patřím mezi ty lidi, kteří si občas poezii vytáhnou.

00:12:12 A občas si nějakou báseň přečtu.
-Jasně.

00:12:17 Já jsem to často dělal tak,

00:12:19 abych měl pocit, že dělám dvě mouchy jednou ranou.

00:12:27 Četl jsem poezii tak, že jsem od Boba Dylana naučil

00:12:32 ty strojky pravou rukou, mydlil tak dlouho až to začalo jít samo,

00:12:38 a u toho jsem četl ty básničky.

00:12:41 Nechal jsem tu ruku hrát a velmi často z toho začaly vznikat písně.

00:12:45 Dodnes si některé z nich pamatuju. A to jsem jich udělal spousty!

00:12:49 A když měl člověk první sloku ve stejném rytmu,

00:12:56 tak si vymyslel melodii na tu první a pak už to všude sedělo.

00:13:00 Pak mě začalo víc bavit dělat to na volný verš.

00:13:03 Protože to je daleko těžší.

00:13:05 Jeden řádek má 10 slabik, druhý jenom 4.

00:13:08 A musí to být nějaká varianta melodie.

00:13:11 -Já teď udělám takový test.

00:13:14 Mým oblíbeným polským autorem a básníkem je Jan Twardovski.

00:13:21 Napsal tisíce básní.

00:13:25 Ale dostal se do povědomí milionů Poláků jednou krásnou větou.

00:13:29 Tato věta je mým životním krédem. Zní:

00:13:34 Spěchejme milovat lidi, protože rychle odcházejí.

00:13:39 To je krásná věta.

00:13:43 Mohl bys k těmto slovům přidat nějakou hudbu?

00:13:49 Zkus to zhudebnit.
-Ještě jednou to řekni.

00:13:55 -Spěchejme milovat lidi, protože rychle odcházejí.

00:14:00 -Spěchejme milovat lidi, protože rychle odcházejí.

00:14:07 Spěchejme milovat lidi, protože rychle odcházejí.

00:14:18 Kromě toho, že píšu ty texty, stal jsem se i spisovatelem.

00:14:23 Ale začal jsem zvláštním způsobem.

00:14:27 Protože jsem jako svou prvotinu napsal zrovna 2. díl.

00:14:32 Což se každému nestává.

00:14:36 Vysvětlím.
-Počkej, to jsou tyhle knížky?

00:14:39 -Jak jsme jezdili po světě s Vlastou Redlem a Samsonem Lenkem,

00:14:44 tak jsme se dohodli, že uděláme cestopis.

00:14:48 To už je nápad starý nějakých 15 let. Možná 17.

00:14:52 Nakonec jsme se nemohli domluvit, jak to budeme řadit ty kapitoly.

00:14:58 Nakonec to dopadlo tak, že jsme bouchli do stolu,

00:15:02 a že si to každý vydá sám a bude to mít, jak si usmyslí.

00:15:07 Vlasta Redl vydal: My tři a já.

00:15:11 To vyšlo před dvěma lety.

00:15:13 A já konečně teď!

00:15:17 My tři a já není z nedostatku invence,

00:15:21 ale to je na základě dohody. Protože vyšla už černá, modrá.

00:15:24 Ještě bude žlutá. A tu vydá Samson Lenk.

00:15:27 Opět se to bude jmenovat My tři a já.

00:15:30 Říkal, že to vyjde o Vánocích. Jen neřekl, o kterých.

00:15:33 -Vy patříte do takové skupiny disentů.

00:15:38 -To já jsem v podstatě nikdy nebyl. To ti undergroundoví.

00:15:43 Nám vyčítali, že jsme vlastně s tím režimem spolupracovali.

00:15:48 Protože jsme normálně hráli a živili se tím.

00:15:52 Ale byli jsme pořád tak. . . Člověk prošlápl ten led a bylo zle.

00:15:58 Takže pak už to bylo o tom, že se člověk živil velmi špatně.

00:16:03 Já už jsem vlastně od roku 1984 na tzv. volné noze.

00:16:08 Což bylo krásné období, kdy jsem si byl ředitelem sám sobě.

00:16:13 Co jsem si pokazil sám, to jsem měl pokažené.

00:16:16 Člověk se jen musel v těch textech vyjadřovat šikovně,

00:16:20 aby ho někdo neuťal.

00:16:24 -Já jsem myslel, že mimo jiné jste se snažili

00:16:29 těm lidem zprostředkovávat humor.

00:16:34 A někde jsem vyčetl, že jsi šel jakoby humorem proti komunismu.

00:16:43 -Jestli to jde? Jestli to není naivní.

00:16:48 Oni pak byli ve výsledku chytřejší,

00:16:51 jak se pak ukázalo z různých seznamů apod.

00:16:54 -Myslíš si, že ten humor je něco, co lidé potřebují i dnes?

00:17:03 -To je jednoznačná věc.

00:17:06 To je největší koření života, co existuje.

00:17:09 -Jak je to důležité ve tvých písničkách a básních?

00:17:13 -Tak nápad. Protože už ty roky běží.

00:17:18 Něco už o věku vím i sám a proto říkám s klidem

00:17:29 tolik, co údajně dnes je nám, to dřív bylo starým lidem.

00:17:36 Tolik, co údajně dnes je nám, to dřív bylo starým lidem.

00:17:42 A šedesát, a šedesát, a šedesát, co dnes je nám,

00:17:51 to dřív bylo starým lidem.

00:17:54 A pak to pokračuje 70, 80, 90. Protože tak to je, no.

00:18:04 -Mně připadají folkoví zpěváci, možná mě opravíš, že to tak není,

00:18:12 ale jsou to takoví parťáci, kteří drží pohromadě.

00:18:16 Potkávám se s tím např. u rockerů.

00:18:19 A pak hlavně v populární hudbě, jsou někteří, co spolu moc nedrží.

00:18:29 Nedrží spolu.
-Ano.

00:18:31 -Ale přátelství je důležité, alespoň takhle to vnímám.

00:18:36 Pro tvorbu a charakteristiku folkových zpěváků.

00:18:41 -Tuto věc řešíme i v té knize. Každý za sebe, jak to vidí.

00:18:46 My jsme s Vlastou Redlem a Samsonem Lenkem

00:18:50 na jevišti poprvé potkali v roce 1986.

00:18:54 Což už je 27 let. To je pěkná řádka let.

00:19:01 Ze začátku to bylo hodně intenzivní.

00:19:05 Začali jsme vydávat i CD.

00:19:09 A jak se to přelomilo po revoluci,

00:19:14 a začali přijíždět písničkáři imigranti,

00:19:18 tak třeba Jarda Hutka říkal: "Kdepak, to už končí,

00:19:25 tahle kamarádství, teď začíná kapitalismus.

00:19:33 Teď pojede každý podle svého." Tak ono v jistém smyslu,

00:19:37 že si každý jede to svoje, to je pravda.

00:19:40 Ale zrovna my tři jsme byli, že každý měl to svoje,

00:19:44 ale občas jsme se potkávali a strašně rádi se viděli.

00:19:48 Odehráli jsme spousty koncertů za celou tu dobu.

00:19:52 Teď se zase chystáme, že vyrazíme už se třemi knihami.

00:19:57 A je to kamarádství, přátelství, že spolu jezdíme i po světě.

00:20:06 Ale také jsme kolikrát vyráželi jen tak na výlet.

00:20:11 O tom je moje kniha, jak jedeme spolu na ryby.

00:20:16 -Takže to bylo i mimo jeviště.
-Ano.

00:20:19 Že jsme spolu vyrazili do světa podívat se, jak to všechno funguje.

00:20:24 A zejména byl člověk nadržený, že před tím nikam nemohl jet!

00:20:28 A najednou v 90. letech to bylo možné.

00:20:31 Tak jsme potřebovali pořád někam jezdit.

00:20:35 Dnes už po tom člověk tolik nebaží. Už jsme si tyto cíle splnili.

00:20:40 Ale nemít tuto zkušenost, to prostě nejde.

00:20:45 -To se mi moc líbí.

00:20:47 Mimoto vy 3 mě připomínáte tu svatou Trojici.

00:20:52 To je základ naší křesťanské víry. Pravda o svaté Trojici.

00:20:59 A já si říkám, že mimo jiné, takové to dogma, čemu nerozumíme,

00:21:07 podtrhuje ten život a přátelství v trojici.

00:21:13 A to je důležité pro nás, lidi. Žít v přátelství s ostatními.

00:21:19 -Ano.
-A mezi mladými folkaři?

00:21:24 Funguje to tak? Máte nástupce?

00:21:28 -Jasně. V té textové dílně se vytvořilo takové zlaté jádro.

00:21:34 A je to takových 20 lidí, kteří se velmi dobře rozjíždějí.

00:21:42 Máme nástupce. Dnes jim je tak 30-35 let.

00:21:46 On si mladší člověk, když ty písničky dělá,

00:21:51 tak ještě jsou tam všelijaké formální chyby.

00:21:56 A většinou to ještě nemá ucelený názor.

00:22:00 Já říkám, že písničkářem lze být až po 30.

00:22:06 Kde je doba, kdy se říkalo, nevěř nikomu, kdo má 31. Že jo?

00:22:09 Ale je fakt, že za dob Beatles,

00:22:13 kdy se tato věta šířila, za dob květinových dětí,

00:22:18 tak to zase všechna čest. Ti Beatles opravdu dělali věci,

00:22:23 které jsou dodnes zlatým pokladem hudby vůbec.

00:22:30 -Ty určitě do svých textů

00:22:34 musíš zakomponovat své životní zkušenosti.

00:22:38 Aby tvoje tvorba byla plodná a bohatá,

00:22:42 tak musíš mít hodně životních zkušeností.

00:22:46 To automaticky vyžaduje,

00:22:49 že to člověk nemůže dělat v 18 letech.

00:22:53 Protože jaké má zkušenosti?

00:22:55 -Já to vidím ve svých letech,

00:22:57 že bych to měl ještě tak na 1-2 desky.

00:23:00 Ale už o těch nejpodstatnějších tématech.

00:23:03 Protože všechno ostatní považuji za písně druhého řádu.

00:23:08 To se může jen tak na chvíli zahrát,

00:23:11 nejlépe premiéra je rovnou derniérou

00:23:14 a vymyslíme něco jiného.

00:23:16 -A jaká by to byla témata?
-Jednoznačná.

00:23:20 Už mám několik kousků, které tam budou.

00:23:23 Ta jedna se třeba jmenuje Každý potřebuje otce.

00:23:27 A je to o třech otcovských kategoriích.

00:23:31 Přišel jsem na to, když jsem četl rozhovor s Bobem Dylanem,

00:23:35 který mluvil o svém biologickém otci. Pak o tom Bohu nad námi.

00:23:42 Tak mně to došlo. Ty jsi tam, chlapče,

00:23:46 vynechal podstatnou kategorii, kdy člověk potřebuje nějaký vzor.

00:23:53 Nějaký mistr, guru, kdo se objeví,

00:23:57 a kdo člověka vyšle na jeho vlastní cestu.

00:24:00 To je velmi podstatná otcovská role.

00:24:03 Takže jsem se rozhodl, že udělám takovou píseň

00:24:07 o 3 otcovských kategoriích.

00:24:09 O tom biologickém, potom nějakém učiteli.

00:24:12 Pro mě je to zrovna ten Bob Dylan, ten hudební fotr.

00:24:17 A potom ten nad námi, ke kterému, ať je člověk

00:24:22 věrec či bezvěrec, nakonec stejně k němu někudy dojde.

00:24:27 Takže o těchto věcech. A psal jsem tu píseň 17 let

00:24:32 a nakonec jsem ji dal dohromady.

00:24:35 Ta na desce musí být jako podstatná a hlavní.

00:24:39 -Já se budu loučit s vámi, televizní diváci.

00:24:42 Přeji vám krásné nedělní odpoledne. Slávku!

00:24:46 -Dám jenom poslední sloku.

00:24:49 Sedí na lavičce uprostřed zahrádky, zestárlý muž a pozoruje vzduch.

00:24:56 Ještě nikdy nikdo nevrátil se nazpátky,

00:25:01 to se jen dalším uzavírá kruh.

00:25:07 I on v tom zataženém nebi hledal díru,

00:25:11 směr, kudy napřáhl by vší silou luk

00:25:14 a potom vystřelil svou duši do vesmíru,

00:25:18 na cestu, po které už běhal jako kluk.

00:25:22 A teď všechny věci kolem sebe hladí,

00:25:25 tajemství na štěstí nám nikdo nevyzradí.

00:25:34 Perla je tam, kde má být. Uvnitř, v perlorodce.

00:25:40 Každý, každý potřebuje otce.

00:25:48 Každý, každý potřebuje otce.

00:25:51 Skryté titulky M. Vrbská Česká televize Brno 2013

2 hlasů

Setkání Zbigniewa Czendlika s písničkářem Slávkem Janouškem (2013). Režie L. Cmíral

Na faru v Lanškrouně se tentokrát dostaví písničkář Slávek Janoušek. Rodák z Ústí nad Orlicí, který baví folkové nadšence už od začátku osmdesátých let, je sice vystudovaný pedagog, ale za katedru ho to nikdy netáhlo. Proslul svojí spoluprací s Vlastou Redlem, Jaroslavem S. Lenkem nebo Lubošem Vondrákem. Jejich společná vystoupení bavila hudbou i humorem. Právě o hudebních přátelstvích, o psaní písniček ze života nebo o skládání hudby pro děti si bude v dalším díle pořadu Uchem jehly Slávek Janoušek povídat se Zbigniewem Czendlikem.