Nejdříve měli svatbu, potom se lépe poznali a nakonec se do sebe zamilovali. Dnes již klasická americká romantická komedie s Gérardem Depardieuem a Andií MacDowellovou v hlavních rolích (1990). Dále hrají: B. Neuwirthová, G. Edelman, R. Prosky, E. Phillips, M. L. Wilsonová, V. Boothbyová a další. Scénář a režie Peter Weir
00:00:16 V HLAVNÍCH ROLÍCH:
00:00:22 VE FILMU: ZELENÁ KARTA
00:00:25 DÁLE HRAJÍ:
00:00:47 (skvělý výkon bubeníka)
00:01:03 HUDBA:
00:01:06 SLEČNA: Kolik?
00:01:08 STŘIH:
00:01:10 PRODAVAČ KVĚTIN: 12 a půl.
00:01:13 VÝPRAVA
00:01:15 Slečno! Hej, slečno! To je vaše.
00:01:20 KAMERA:
00:01:27 KOPRODUKCE:
00:01:37 VÝROBA:
00:01:42 SCÉNÁŘ, PRODUKCE A REŽIE:
00:01:51 ŽEBRÁK:Prosím, dejte mi pár drobnejch, paní.
00:01:54 Nemám, za co jíst.
00:01:57 CESTUJÍCÍ MUŽ: Zbláznil jste se, člověče?
00:01:59 ŽEBRÁK (prosebně): Pane.
00:02:20 Ó, konečně.
-Antone.
00:02:22 Takhle oháklou jsem tě ještě neviděl.
00:02:25 Jsem vhodně oblečená?
-Jasně, koukni se na mě.
00:02:32 (s humorem)Kakávu?
-Ne. Ano.
00:02:35 Jsem nervózní.
00:02:38 Ve svatební den musíš bejt nervózní.
-No jasně.
00:02:41 Opravdu vypadáš nádherně.
-Dík, šaty jsou půjčené.
00:02:47 To, co děláš, je úžasný, Brontë.
-Ale Antone, nemluv o tom.
00:02:50 Vážně, myslím si, že ty a Georges by...
00:02:53 Prosím, opravdu, nech toho.-O.K. Hej, Georgi!
00:02:56 (Anton nyní mluví francouzsky)
00:03:04 ANTON: Jdeme?
00:03:07 (jásot svatebčanů)
00:03:08 Ať žijí novomanželé! Sláva!
00:03:11 Ať žijí!
-Hodně štěstí!
00:03:21 Těšilo mě.
-Mě taky.
00:03:26 Hrála jste to pěkně.
-Eh, vy taky.
00:03:31 BRONTË:A... Anton je tady.
00:03:33 Jedna kopie pro tebe, Brontë. To je pro tebe. Na.
00:03:36 Merci. Děkuju moc.
-To je maličkost.
00:03:40 Merci. Nezapomenu na Afriku.
00:03:43 Afriku?
-Jo, tam za rohem.
00:03:47 Á ta kavárna. Chápu.
00:03:50 Takže... Přeju hodně štěstí. Díky za všechno, Antone.
00:03:53 Rád jsem ti pomoh.-A kdybys něco potřeboval, tak...-No jo.
00:03:56 Ať se vám v muzice daří.
-Prosím?
00:03:59 No v hudbě.
-Aaa ano, v hudbě.
00:04:03 Ano ano. Díky.
00:04:08 BRONTË:A co bude teď? ANTON:To je vše.
00:04:11 Už nikdy ho nemusíš vidět.
00:04:15 (rozpačité pokašlávání muže, šeptání)
00:04:19 TICHÝ HLAS MUŽE: Co říkáte?
00:04:24 LISTOVÁNÍ V PAPÍRECH
00:04:29 HLAS ŽENY: Oddáni 2. února...
00:04:34 V Africe?
00:04:36 Ano, tam jsme se poznali. Manžel je zase... tam.
00:04:44 Moc mi tady chybí, ale bohužel... Byt by se mu určitě líbil.
00:04:51 Můj manžel hodně cestuje, ale je to klidný člověk.
00:04:55 Vlastně oba jsme takoví.
-A co tam dělá?
00:04:59 Víte, on skládá. Africkou hudbu.
00:05:03 Hraje na bubny?
00:05:05 Nechceme tady mít někoho, kdo hraje na bubny.
00:05:08 A ne, ne, studuje místní hudbu. Je akademikem.
00:05:12 A on sám není... Afričanem?
00:05:16 Je Francouz. (s úlevou v hlase)Ó Francouz, ano.
00:05:20 Co je tohle? Zelení partyzáni. Doufám, že to nemá nic s vojskem.
00:05:25 To jsou dobrovolní zahrádkáři, paní Birdová.
00:05:28 Dělají mnoho dobrého pro chudinu a tady paní Faureová
00:05:31 je v oddělení městské zeleně.
00:05:33 No, s posledním nájemníkem jsme měli problémy.
00:05:37 Byl to svobodný pán, který zanedbával povinnosti
00:05:41 spojené s bytem F 12. Právě proto si myslíme,
00:05:45 že mladý manželský pár by byl vhodnější.
00:05:48 Jelikož je paní Faureová odborníkem v zahradnictví,
00:05:50 rozhodně bude pro nás přínosem.
-Jistě, jistě.
00:05:53 Ale je zcela proti pravidlům, abychom schválili pronájem,
00:05:56 když neznáme pana Faureho.
-Mně se líbí
00:05:58 ti manželé z banky. Né ti s tím psem.
00:06:00 Víte, chápu, že je to proti pravidlům. Jen chci říct...
00:06:04 No, mohla bych zahradu uvést do stavu, v jakém ji míval profesor.
00:06:08 Nechci zabíhat do detailů, ale Moracus siconia
00:06:11 potřebuje prostříhat. Crainie a Zamie jsou úplně zanedbané.
00:06:16 Kořeny Comedorey jsou zapletené
00:06:18 a zváštní péče se musí věnovat Siantey disconii.
00:06:21 A to nemluvím o Cordilain heliconii.
00:06:25 Dobrou výživu potřebují Aspidistry, Begonie, Bromelidy.
00:06:51 MOZARTOVA HUDBA
00:07:19 ŠŤASTNÝ SMÍCH
00:07:32 Áaaaa...
00:07:59 HLUK ULICE (troubící auta)
00:08:06 SBÍJEČKA
00:08:19 DĚLNÍK: Hej, zlato!
00:08:22 STEJNÝ DĚLNÍK: No tak, otoč se!
00:08:25 SMÍCH VOLAJÍCÍHO DĚLNÍKA
00:08:27 DĚLNÍK: Ukaž se!
00:08:33 HUDBA RAPPERŮ
00:08:37 Hej, Brontë!
00:08:39 Vedení města nám ten projekt odsouhlasilo.
00:08:41 BRONTË:Výborně.
-Jo.
00:08:43 Ale bylo to za pět minut dvanáct.
00:08:46 Mám dobrou zprávu.
-Jakou?
00:08:48 Co říkáš na 3 tisíce čtverečních stop kvalitní půdy?
00:08:51 Áaaaa žertuješ?
-Víš, firma Barking
00:08:53 dělá velkou reklamní show před hotelem Sheraton.-Aha.
00:08:56 Staví tam maketu Texasu nebo něco takovýho.
00:08:58 S obrovským hamburgerem uprostřed.
00:09:00 A přitom si nevědí rady, co s tou hromadou hlíny, která musí pryč.
00:09:03 Aha.-No a kdo jim pomůže? No přece já.-Tak dělej!
00:09:06 Hej, Harry, jak se vede?
-Koukej, už nám to schválili.
00:09:10 Opatrně. Pozor! Hej, ...!
00:09:14 Pojďte se podívat!
00:09:18 Hop tam! Uvidíme, co to bude!
00:09:22 No sláva! Barking!
00:09:25 (sborově) Barking!
00:09:30 Vemte si tuhle bedýnku! Prosím.-Díky.
00:09:33 Berte si!
-Hej, tu bedýnku!
00:09:36 No tak, podej mi ji.
-Jo. Já jsem tě neslyšel.
00:09:39 Díky. (směs překřikujících se hlasů)
00:09:42 Konečně to tady budeme mít hezký, viď?-To určitě.
00:09:45 Dávejte si záležet.
-Přitlač to. Pořádně to přitlač.
00:09:48 Pozor! Pozor na ty kytky!
00:09:54 Běž támhle.
-Výborně.
00:09:57 Pojď. Hoď sebou. Pojď, odvezem to.
00:10:00 Vezmeme to do kůlny a necháme to tam až do zítřka.
00:10:03 Odvezem ty zbytky květin.
00:10:06 Hej, Brontë, nemáš hlad? Půjdeme se najíst.-Jo.
00:10:11 A co ty? Půjdeme se někam najíst, jo?
00:10:13 No jasně.
-Do mezinárodní?
00:10:15 Haaa...
-Áh...
00:10:17 ... v květináči.-A můžeme uvažovat, jaké sazenice ...
00:10:19 No, to bude príma.-Můžem si objednat?-Nejsem váš číšník.
00:10:22 A kdo je náš číšník?
-Á necháme to na tobě.
00:10:25 Hej, pane! Vy jste náš číšník?
-Ne, pane.
00:10:27 Georgi, tví hosté!
-Už jdu.
00:10:31 Pojďme radši někam jinam.
00:10:33 Myslím, že teď v noci už nikde nic nenajdeme.
00:10:35 Chápeš to? Víš, jak dlouho už tady čekáme a kašlou na nás.
00:10:41 ZNÍ ŘECKÁ HUDBA
00:10:49 Co si dáte? -Eh...
-Tak začněte.
00:10:52 Co nám doporučujete?
00:10:54 Máme výborná švýcarská telecí játra s omáčkou á...
00:10:59 pak staroanglický rostbíf.
-Maso nejím.
00:11:02 Proč ne?
-Co prosím?
00:11:06 Jestli nechcete maso, máme rybu.
00:11:09 Ale já nejím ani ryby, jsem vegetarián.-Áaaa.
00:11:12 Máte vegetariánskou mísu?
-Jistě. Z mezinárodní zeleniny.
00:11:15 Fajn, tu si dám, ale bez oleje a bez soli.
00:11:18 Pro vás bez soli, ano.
-Já bych si dal rybu.
00:11:20 DÍVKA: Já taky.
-Rybu.
00:11:23 Takže dvě porce. Dobře.
00:11:25 A... Hmmm... pro mademoiselle?
00:11:31 Nebo jste madame?
00:11:43 ZNÍ MOZARTOVA HUDBA
00:12:27 BRONTË: Je to tady, vpravo.
00:12:35 TROUBENÍ
00:12:42 Pozveš mě dál? (váhavě)-Nnnnnn... ne.
00:12:44 To je dívčí kolej? SMÍCH
00:12:47 A ještě jsem neviděl tvůj novej byt.
00:12:49 Proč ty tajnosti?
-Jaké tajnosti?
00:12:51 Většina holek, co znám, se mě snažila uhnat.
00:12:55 (pobavené zahučení Brontë) Kromě tebe.
00:12:57 Tebe musím uhánět já.TROUBENÍ TAXI
-Tak jdete nebo ne?!
00:13:01 Jak chceš.
-Já už jdu.
00:13:13 TROUBENÍ
00:13:19 Paní Faureová!
-Dobrý večer.
00:13:23 Máte tu poštu. Většinou na slečnu Parrishovou.
00:13:27 Podle všeho lidi neví, že jste vdaná.
00:13:30 Používám jméno Parrishová.
-Emancipace, že?-Něco takového.
00:13:33 Z Afriky nic nepřišlo.
-Aah...
00:13:37 Díval jsem se. Zřejmě je ještě na safari.
00:13:41 Podle všeho ano.
-Hmm.
00:13:43 Dobrou noc, madam.
-Dobrou.
00:14:06 MOZARTOVA HUDBA
00:14:19 ZVONEK
00:14:30 Haló?
00:14:32 (mužský hlas)Paní Faureová?
-Ano.
00:14:34 Jmenuji se Gorsky. Jsem vyšetřovatel Z USCIS.-Odkud?
00:14:39 Z imigračního úřadu. Jsme s kolegyní dole v hale.
00:14:42 Chtěli bychom mluvit s vámi a s vaším panem manželem.
00:14:56 Copak si přejete?
-Musím mluvit s Georgem Faureem.
00:14:59 Ale on už u nás nepracuje.
-Co?
00:15:02 Byl hrubý k našim hostům a to nestrpím. Na shledanou.
00:15:05 Prosím vás, musím ho najít. Nevíte, kde bydlí?
00:15:08 S Georgem jsou jen problémy. Měla byste se mu radši vyhnout.
00:15:13 A nyní mě omluvte, slečno. Čekají na mě zákazníci.
00:15:19 Vy hledáte George?
00:15:28 ZPĚV PAPOUŠKA
00:15:46 Hej! Vy! Ke komu jdete?
00:15:49 Jdu navštívit paní Faureovou.
-Ano? A kdo jste?
00:15:52 George Faure. (překvapeně) -Pan Faure?
00:15:55 Jo.
-Ha, omlouvám se, promiňte.
00:15:57 Nikdy jsem vás neviděl. Vítejte. Jak je v Africe?
00:16:00 V Africe?
-Jo. Máte kufry?
00:16:02 Ne ne ne, zatím ne, já jsem jenom...
-Víte, když jsem vás uviděl,
00:16:05 řekl jsem si - Tento člověk přichází rovnou z džungle.
00:16:08 A je to tak. Oooo, jsem rád, že jste zpátky.
00:16:11 Nerad vidím, když mladí manželé jako vy dva žijí odděleně.
00:16:14 Škodí to manželství. Jsem asi podle vás staromódní...-O ne ne ne...
00:16:17 Ó, je to v naší zemi špatné, víte. Rodina se řítí rovnou ke dnu.
00:16:20 Ke dnu? To jako...
-Ke dnu.
00:16:22 Už 15 let jsem ženatý se stejnou ženou. Moje děti, podívejte...
00:16:25 Volám jí dvakrát denně, nevěřím na tu emancipaci.
00:16:28 Ne, pane, ne ne ne. Lidé pak žijí v hříchu.
00:16:31 Tak je to pane.-No to je hrozný. Hrozný. Moje řeč, moje řeč.
00:16:35 ZVONEK
00:16:41 ZVONEK
00:16:55 Tak?
00:16:57 Tak? Pojďte.
00:16:59 Hmm.
00:17:08 Nó... takže, ti lidé tady budou každou chvilku a...
00:17:12 Měli bychom si promluvit o naší situaci, víte?
00:17:15 Dostal jste vzkaz?
00:17:17 No ovšem, jinak byste tady nebyl.
00:17:20 Mluvila jsem s právníkem. Nemáme panikařit.
00:17:23 (George si pobrukuje) Podle všeho je to běžný postup.
00:17:27 Máte kávu? (překvapeně)-Kávu?-Jo.
00:17:31 (po nedůvěřivém váhání náhlé nadšení)
00:17:33 Anó! Dobrý nápad!
00:17:36 Budeme prostě pít kávu jako dva normální manželé.
00:17:40 Co komponování? Dostal jste ten kšeft v Kalifornii?
00:17:43 Ne, nelíbilo se mi to.
00:17:47 Radši budu dělat číšníka, než pracovat pro ty lidi.
00:17:51 Vždyť už v té restauraci nejste.
-Odešel jsem.
00:17:57 Prý vás vyhodili.
00:17:59 Cože? Hehe... No jo.
00:18:03 Nesnášel jsem svýho šéfa. Byl to příšernej snob.
00:18:08 (s obdivem) Aaa.
00:18:10 (George opět pobrukuje) Ti lidé přijdou za okamžik
00:18:13 a vy si prohlížíte můj byt a chytáte moje věci.
00:18:16 Chápete vůbec, do jaké situace jste mě dostal?
00:18:19 Promiňte, Betty.
00:18:25 Já jsem Brontë.
-Aha.
00:18:29 Hrůza.
00:18:32 Co káva?
-Káva?-Jo.
00:18:36 Já mám na krku kriminál a vy po mně chcete kávu?ZVONEK
00:18:41 Proboha, už jsou tady.
00:18:44 Stát, stát. Vezmu to.
00:18:46 Ano?-Mohu mluvit s panem Faureem?
-Ano u telefonu.
00:18:49 Jsem z imigračního.
-Aaa, o.k., pojďte.
00:18:53 (nejistě)Co... Co to děláte?
00:18:56 Dejte to do mýho šatníku.
-Aha.
00:19:08 Sakra.
00:19:14 Ha, prsten.
00:19:27 ZVONEK
00:19:31 Budeme muset něco vyprávět.
-Vyprávět?
00:19:33 Jak jsme se seznámili. Budou se ptát.
00:19:35 Ne, chtějí nás jenom vidět spolu a nic víc.
00:19:38 Stalo se to mýmu známýmu z restaurace.
00:19:41 Za chvíli bude po všem. Vážně.ZVONEK
00:19:43 Jdi otevřít, cherie!
-Mluvení nech na mně.
00:19:45 Ne, já budu mluvit. Ty jako neumíš dobře anglicky.
00:19:48 Řeknu jim, že jsme...
00:19:50 (chlácholivě, šeptem) Né... né... Jenom klid.
00:19:53 Zvládneme to. Uvidíš. Nepanikař.
00:19:56 ZVONEK Cherie!
00:20:00 Tak běž.
00:20:13 (ženský hlas) Dobrý den. BRONTË:Dobrý den.
00:20:16 Oh, nádherný byt.
-Díky. Prosím, pojďte dál.
00:20:27 Georgi.
00:20:31 To je paní Sheehanová. Pan Gorsky.
00:20:38 Vítejte.
-Dobrý den.
00:20:41 Dobrý den.
-Zdravím vás. Posaďte se.
00:21:06 Pane Faure.-Pro vás George.
-Jistě. Tak.
00:21:09 Podle našich záznamů jste do Spojených států
00:21:12 vstoupil před pěti měsíci.
-Ano a už jsem si je zamiloval.
00:21:15 Ano. Tak...-Země možností. Obrovská země.-Jistě.
00:21:20 A už se tady cítím jako doma. Jsem šťastný.
00:21:23 Mám krásnou ženu, hezký byt...
00:21:26 Ano.-... rostliny. Jsem šťastný.
00:21:31 No tak... Vaše vízum B2 turistické bylo na 6 týdnů.
00:21:36 Takže vlastně jste překročil zákon.
00:21:39 Ale nedávnými událostmi se to vyřídilo.
00:21:41 Sňatkem samozřejmě získáváte automatické povolení k pobytu.
00:21:44 Tak na této adrese máte nyní bydliště?
00:21:46 Jistě.
-Ano.
00:21:48 Nastěhoval jste se sem po svatbě?-Jo.-Hmmm.
00:21:52 Mluvili jsme se správcem domu a řekl nám,
00:21:55 že jste v cizině, pane Faure.
00:21:57 V Africe.
-Ano.
00:22:00 Mířil jsem na slony.
-Ou...
00:22:02 Ale kamerou.SMÍCH
-Ano, kamerou.
00:22:05 Přivezl mi odtud i rostliny. Fialky.
00:22:08 Africké fialky.
-Fialky.
00:22:11 A kde jste bydlel, pane Faure, než jste se oženil?
00:22:15 Nó..., všude možně. Jednu noc i v parku.
00:22:24 No a kde pracujete?
-Prosím?
00:22:26 Můj manžel je skladatel. Momentálně pracuje
00:22:29 na rozsáhlé skladbě, ve které se objeví africké motivy.
00:22:32 Skladatel? To v našich záznamech není.
00:22:36 A co píšete? Rock and Roll?
00:22:41 Balet. Hudbu k baletu.
00:22:44 Balet.
00:22:46 Podle záznamů ve vašem pase je váš trestní rejstřík čistý.
00:22:51 Je to pravdivý údaj?
00:22:53 Hmm, jistě.
-Mluvíte francouzsky, paní Faureová?
00:22:57 Ani ne.-Ne, to není pravda. Docela ti to jde, opravdu.
00:23:00 To přeháníš.
-Je příliš skromná.
00:23:02 Lásce to ovšem nepřekáží.
00:23:06 No, to by stačilo.
-Jo.
00:23:10 Asi jsme vás obtěžovali.
00:23:12 Ale přijala se opatření proti cizincům,
00:23:15 kteří se zde žení pro trvalý pobyt a zelenou kartu.
00:23:19 Přišlo to shora. Z Bílého domu.
00:23:22 Hmmm.
-No, nechcete vyhodit nesprávného.
00:23:26 To jistě ne.
-My to chápeme.
00:23:31 Jen ze zvědavosti. Jak jste se seznámili?
00:23:34 Jistě to bylo romantické.
00:23:40 No...-My... Řekni to ty.-Ne, prosím, ty.
00:23:43 Ty jsi...-My jsme...
-My jsme vrazili...
00:23:45 Jeden do druhého. Bum... a je to.-Můj bože.
00:23:48 Ano, měl jsem plné ruce balíčků a...-Balíčků?
00:23:51 Ano, balíčků a...
-Eh Anton, nezapomeň na Antona.
00:23:54 Ano, Anton, jo...
-Byl s Georgem, můj známý.
00:23:56 ... pomáhal mi sbírat ty balíčky.
00:23:58 Ale především jde o to, drahý, že nás představil.
00:24:01 No jasně. Ano.-Hmm.
-Byl to on, jo.
00:24:04 Směšné.
-A dál?
00:24:07 No...
-Jo...
00:24:09 Jo, hrozně pršelo. Á...
-Oh ano, zmokli jsme.
00:24:12 Náhodou jsem vzal jeden z jejích balíčků se svými.
00:24:15 Taky jste měla balíčky?
-Jó...
00:24:17 Každý z nás měl balíčky, spoustu balíčků a...
00:24:21 ... aaaa tak jsem jí jeden vzal.
00:24:24 Omylem.
-Jo.
00:24:25 A tak jsem měl své balíčky a... a jeden její.
00:24:30 A takhle jsem... se s nimi potácel a...
00:24:34 a takhle... TELEFON
00:24:36 ... v tom dešti...
00:24:40 TELEFON
00:24:43 No a...
-Jo.
00:24:46 Jo. TELEFON
00:24:48 Někdo by měl vzít telefon.
-To nebude pro mě.
00:24:51 Proč ne, drahý? Ale...
00:24:53 Klidně seď. Půjdu tam.
00:24:55 Nebudeme se přece dohadovat před hosty jako manželé.
00:25:00 Haló? (ztišeným hlasem)Phile.
00:25:02 Jsi ještě pořád na severu?
00:25:05 Ne, nejsem ráda, že jsi pryč.
00:25:07 Pokračujte, pane Faure.
-Phile, teď nemůžu mluvit.
00:25:11 Balíčky. Vyprávěl jste o těch balíčcích.
00:25:14 Ach ano, jistě.
-Jsem moc ráda.
00:25:18 GEORGES:No a zjistil jsem, že mám jeden navíc.
00:25:20 Předtím jich bylo 9 a najednou 10.
00:25:22 Překvapilo mě to. Jeden balíček navíc.
00:25:26 A otevřel jsem ho a byla v něm...
00:25:28 eee... dámská kalhotka.
00:25:31 Dámské kalhotky.
00:25:33 Dámské kalhotky. Tak...
00:25:36 Zavolal jsem Antonovi a on řek, že to patří Betty.
00:25:43 Myslíte Brontë.
00:25:46 Ano. Brontë.
00:25:50 Její jméno jsem neznal... tehdy.
00:25:53 Až později.
00:25:56 To je vše.
00:25:58 Mohu si zajít na záchod?
-Hm?
00:26:01 Záchod. BRONTË:Všechno je v pořádku.
00:26:03 A proč?
00:26:07 Ehm, no... musím si zajít na toaletu.
00:26:10 Oh... (rozpačitě)Jistě, jděte.
00:26:13 Kde to je?
-Co?
00:26:16 Vaše toaleta. Které jsou to dveře?
00:26:20 (jako by právě pochopil) Oh ano, pojďte, prosím.
00:26:24 BRONTË:Jsem moc ráda. Zavolám ti později, ano?
00:26:47 Tady jsme měli záchod kdysi. Před přestavěním.
00:26:51 Pořád zapomínám.
00:26:54 Oooh, tady býval kabinet, ale udělali jsme z něj ložnici.
00:26:57 Vidíte? A tady je koupelna.
00:27:07 (tiše) Merde.
00:27:10 Nastěhovat si ho do bytu. Jak můžete říct něco takového?
00:27:13 Nerozčilujte se. Upřímně řečeno, madam,
00:27:16 to, co jste udělala, nebylo správné.
00:27:18 Provdala jste se za cizince jen proto,
00:27:20 abyste získala skleník. No, to je hrozné.
00:27:23 Hm, pokud jde o manželství, jsem asi staromódní a myslím si,
00:27:27 že by s tím měla mít láska něco společného. Vy ne?
00:27:29 No když vám teda nevadí, že jste se provdala
00:27:32 za neznámého muže, tak by vám ovšem nemělo vadit,
00:27:34 když bude u vás několik nocí spát na pohovce.
00:27:37 To se mi snad zdá. -Eee... další pohovor bude v pondělí.
00:27:39 Dnes je pátek. Máte víkend na to, abyste se domluvili.
00:27:42 Dva dny. Proč se musí ke mně nastěhovat?
00:27:44 Proč se nemůžeme setkat někde v parku nebo tak?
00:27:46 Protože ten pohovor půjde do hloubky.
00:27:48 Budou se vyptávat každého zvlášť.
00:27:50 Budou chtít vědět, jaké barvy je váš kartáček na zuby,
00:27:53 jaké jídlo má rád, jestli chrápe.
00:27:56 Musíte znát návyky svého manžela. Je to jako biflování na zkoušku.
00:28:00 Ach bože. Jiná možnost není?
00:28:02 Ale jo. Můžete se ke všemu přiznat.
00:28:05 Jeho deportují, vás obžalují a přijdete o skleník.
00:28:09 To je jak v policejním státě.
-Nene, porušila jste zákon.
00:28:13 Jí vím, možná vám to připadá jako malichernost.
00:28:16 Ale je to tak.
00:28:18 Takže, myslím, že byste měla George představit vašim přátelům.
00:28:22 Cože?
-Ať se s ním seznámí.
00:28:24 Řekněte, že je to návštěva z Paříže.
00:28:26 Ne, to je vyloučené. Je to hulvát.
00:28:29 Nikdo o tom nesmí vědět.
-Je to vaše věc.
00:28:32 (naléhavě) Ale na ten pohovor se připravte.
00:28:35 (chlácholivě) Ó...
00:28:37 V pondělí večer bude po všem.
00:28:39 Začneme připravovat rozvod.
-Děkuji.
00:29:13 Pro vás.
-Áha...
00:29:16 Díky.
00:29:18 Počkejte, ukážu vám byt. Není tady nic moc.
00:29:21 Kde je koupelna, to už víte.
00:29:39 Pojď, pojď, ha, honem.
00:29:42 Šup, šup...
00:29:47 GEORGE PÍSKÁ
00:30:01 Promiňte..., ale tady se nekouří.
00:30:17 Co to je?-Káva.
-Ne.
00:30:19 Ale je. Bez kofeinu.
00:30:22 Nemáte tady normální kafe?
-Bohužel ne.
00:30:26 Udělám vám to nejlepší kafe na světě.
00:30:29 Piju jen bez kofeinu.
00:30:31 Určitě změníte názor.
00:30:33 Hele, nechci, aby se o tom někdo dověděl.
00:30:36 Musíme něco říct, kdybychom náhodou potkali mé známé. Něco všedního.
00:30:41 Jsme staří známí. Líbí se mi vaše hudba.
00:30:44 Přijel jste z Paříže, zůstanete pár nocí u mě.
00:30:48 Jste teplý...
-Teplej?
00:30:50 Nechci bejt teplej.
-Dobře, nejste teplej.
00:30:53 Jste starý známý a hotely jsou plné.
00:30:55 Tak jste tady.
-Há...
00:30:57 Tomu nikdo neuvěří. Tak vymyslete něco lepšího.
00:31:02 Třeba něco politickýho.
00:31:07 Budu terorista.
00:31:10 Ne, terorista ne, ale politický důvod jo.
00:31:13 Emigrant. To je ono.
00:31:16 Působivé. Jo.
-Ne, neřekneme nic.
00:31:19 Jsem přítel a přijel jsem na pár dní.
00:31:22 Jsme v New Yorku.
-To je fakt.
00:31:26 Dobře, spíte na gauči a přispíváte na stravu.
00:31:30 A vařím, hm? Hm?
00:31:36 A...
00:31:44 PRODAVAČ:Ovoce! Nejlevnější ovoce!
00:31:47 Pojďte a kupte si! Nejlevnější ovoce!
00:31:54 Děkuji pane.
-Ano.
00:31:56 Tam, vidíš?
00:32:02 Hmmm, ten nevoní dobře, vraťte ho.
00:32:05 Nevoní.
00:32:16 NAKUPUJÍCÍ ŽENA: Pojď, Harry.
00:32:19 Pro ptáky?-Co?
-To je ptačí zob?-Ne, müsli.
00:32:22 Vraťte to, vemu pár rohlíků.
-Ale já mám vločky ráda.
00:32:27 ŽENA:Jaký chléb mám vzít? MUŽ:Ale to je fuk, drahá.
00:32:29 Ne... Dobře, dobře, vyberte si, vyberte.
00:32:32 Ne, jak chcete. Vyberte si. Ne.-Prosím.
00:32:40 Ahoj. Brontë!
00:32:43 Há, jsi to ty!
-Ahoj, Lauren.
00:32:46 Co ty tady děláš?
-Co tady dělám?
00:32:49 No víš, právě nakupuju.
00:32:51 Nemáš to zrovna nejblíž.
00:32:53 Matka pořádá jeden ze svých hudebních večírků,
00:32:56 tak jsem jí šla pár věcí nakoupit. A kdy uvidím tvůj nový byt?
00:32:59 Ahoj.
00:33:01 Ahoj.
00:33:06 Vy jste spolu?
-Tak nějak.
00:33:09 Můj starý přítel George Faure, Lauren Adlerová.
00:33:13 Salut, Lauren. (obdivně) -Huuu, ten přízvuk.
00:33:15 Jste Francouz?
-Oui.
00:33:17 (navazuje francouzsky) To je divný,
00:33:19 všechno v mém životě je teď francouzský.
00:33:21 V pondělí si koupím sako
- francouzský,
00:33:23 ve středu jdu do kina na francouzskej film
00:33:26 a včera mi Tonny říká, mám chuť na francouzský jídlo.
00:33:29 Jak by to nazval Jung, snad...
00:33:31 náhoda... nebo tak nějak.
00:33:33 Hmmm, shoda náhod, to je ono, ano.
00:33:36 Moc mě těšilo, francouzský příteli.
00:33:40 Tak, Lauren...
-Lauren...
00:33:42 Jestli vám naše kuchyně chutná, tak... dneska vařím... pro Brontë.
00:33:46 Hm?
00:33:49 Hmmm...
00:33:51 (zvuky rozpaků)
00:33:54 (překřikování dětí)Dej mi to.
-Nech toho! -Dej mi to!
00:33:57 Já to chci taky.
-Ale nech mě.
00:33:59 OSCAR: Nebojte se, všecko, všecko vám ukážu, všechno uvidíte. Všecko.
00:34:03 Oooo, pane Faure. Děti, pojďte, to je pan Faure.
00:34:05 Ten, co byl v Africe.
-Ahoj. -Ahoj.
00:34:07 Bonjour.
-Moje děti, podívejte se.
00:34:09 Třeba i vy budete mít brzy vlastní rodinu, co?
00:34:12 Tsssssss...
-Pššššššš.
00:34:14 Georgi!-Ano.
-Georgi!
00:34:16 Už jsem tam!PANÍ BIRDOVÁ: Georgi, podržte ten výtah!
00:34:20 Aaaa, počkejte! Počkat!
00:34:23 Otevřte! Počkejte!
00:34:26 ZVONEK VÝTAHU
00:34:30 Měli by ten výtah opravit. Jednou to někoho zabije.
00:34:42 Co tu chtěli ty lidi z imigračního?
00:34:44 O nic nešlo.
-Nevíme přesně, co vlastně chtěli.
00:34:47 O co jde?
-Problém s Georgovým vízem.
00:34:50 Ptali se, co pan Faure dělá a tak.
00:34:54 A na paní Faureovou. A jestli byli v Africe a tak.
00:34:58 Paní Faureová?
-Georgova matka.
00:35:02 Zahynula v Africe.
-To je mi líto.
00:35:05 GEORGE:No ano. Rozdupal ji slon.
00:35:08 No jo.
00:35:11 (pobrukuje si)
00:35:18 LAUREN: Vydržela bych se na vás dívat celý den, Georgi.
00:35:21 Naštěstí, Brontë, tvůj host je asi francouzský šéfkuchař.
00:35:25 Hmmm...
-Nech toho.
00:35:27 Co vlastně děláte v New Yorku?
-Přijel jsem á...
00:35:30 On dělá politický...
-Pokračuj.
00:35:32 Ne, ty mluv.
-Radši ty.
00:35:34 Politický co?
00:35:36 Politický... balet.
00:35:40 Takový balet si neumím představit.
00:35:43 No, je to jakó...
00:35:46 George píše baletní hudbu. Je to starý přítel, není...
00:35:49 ... teplouš.
-Jistě.-Fajn.
00:35:52 Nemohl najít volný hotel a přijel sem až z Afriky.
00:35:56 Hele, známe se...,
-Jo.
00:35:59 ... ale nespím s ní. Hm?
00:36:03 (George opět brouká)
00:36:09 LAUREN: Zabila jsi někoho kvůli tomuhle bytu?
00:36:11 Určitě jsi ho rozsekala a strčila do kompostu.
00:36:14 Je to úžasný. A ten tvůj Francouz taky.
00:36:17 Chci o něm vědět víc.
-Ach Lauren, no tak.
00:36:20 Mámě by se tu líbilo. Há!
00:36:23 Když o ní mluvím, hádej, co? Odchází i s otcem z New Yorku.
00:36:26 (udiveně)Ne. Co bude s jejich zahradou?-Odchází.
00:36:29 No a tak jsem řekla tátovi o těch vašich zelených červech.
00:36:32 Partyzáni.-No jo, jasně. Víš, že je velkej liberál.
00:36:35 A řekl, že si vaše skupina všechny jeho rostliny může vzít.
00:36:38 Ne. Ty krásné stromy snad ne?
00:36:42 Stromy, rostliny, všechno.
-To je fantastické.
00:36:45 Naše zásoby jsou malé, rostliny pořád honíme.
00:36:47 Počkej chvilku, má to háček. Máma ... nesouhlasí.
00:36:51 Ale podle mě, kdybys s ní promluvila,
00:36:53 změnila by názor. BROUKÁNÍ GEORGE
00:36:56 Georgi? La sauce fantastique.
00:37:00 A né...-Ale jo.
-To je maličkost. Prosím.
00:37:03 Brontë, nic jsi nesnědla.
-Já tohle nejím.
00:37:06 Má ráda ptačí zob.
-Není to zdravé všechno to máslo.
00:37:10 A co je to za život, když si nic neužiješ?
00:37:13 Hm?
-Schovej to.
00:37:16 Jste jako staří manželé.
00:37:19 A jak jste se poznali?
00:37:22 No, víte, Lauren, nesl jsem velkou spoustu balíčků á...
00:37:26 Lauren, to je dlouhý příběh. Řeknu ti to jindy,
00:37:28 mám teď hodně práce. Musím ošetřit rostliny.
00:37:31 Už padám.
-Ne ne, dopijte to.
00:37:34 Aaaa, merci.
-Ještě, ještě trochu.
00:37:37 Moc mě těšilo, Georgi.
-Mě taky, Lauren.
00:37:40 Au revoir.
-Au revoir. Na další setkání.
00:37:46 Je skvělej.
-Lauren, poslyš.
00:37:48 Teď poslouchej. Phila jsem neměla ráda.
00:37:51 Takovej suchar, bože.
-Ale já s Philem pořád chodím.
00:37:56 Á tak promiň. Já jsem hrozná husa.
00:37:58 Chci říct, že Phil je fajn,
00:38:00 ale je tím životním prostředím tak posedlý.-To teda je.
00:38:03 Ó to jsem celá já. Vždycky něco zvorám.-To nic.
00:38:07 V tom případě bych se s Georgem ráda opět setkala.
00:38:11 Líbí se mi. Zahrádkáři jsou divní.
00:38:14 Měj se, Lauren.
-Čau.
00:38:18 (brouká si)
00:38:21 Proč jste ji pozval na oběd? Tohle je můj byt.
00:38:25 Ha, to nemůže vyjít.
-Ne, nevyjde to,
00:38:27 jestli o vás nebudu vědět všechno.
00:38:29 Ta pitomá historka o balíčcích..., vaší matce, o slonech.
00:38:33 Lžete mým přátelům. To je příšerný.
00:38:35 A vím, že máte pod stolem cigaretu,
00:38:38 tak ji běžte vykouřit ven!
00:38:43 Vy jste začala lhát - tím sňatkem, nenutil jsem vás.
00:38:46 Já ji sem nepozvala.
-Pořád viníte mě.
00:38:49 Proč ne sebe?-Z čeho?
-Z té lži!
00:38:52 Já to dělal kvůli kartě. Ale co vedlo vás?
00:38:54 Nikdo vás k tomu nenutil.
-A ven! Ven!
00:38:57 Nekřičte na mě, jako kdybych byl zvíře nebo... nebo...
00:39:00 nebo se naštvu.
-Co jste to provedl?
00:39:03 Jste obyčejnej francouzskej hulvát!
00:39:32 PADAJÍCÍ STŘEPY
00:39:43 TELEFON
00:39:50 Haló?
-To jsem já.
00:39:52 Chtěla jsem ti jen poděkovat za oběd.
00:39:54 Na ten tvůj skleník přímo žárlím.
00:39:56 Ach Lauren, moc mě mrzí, že jsem ti lhala.
00:39:59 Že jsi mi lhala? O čem mluvíš?
00:40:01 No jo, neřekla jsem..., nepozvala jsem tě
00:40:03 do mého bytu už dřív. Jsi má nejlepší přítelkyně.
00:40:06 Ale Brontë, na to zapomeň.
00:40:08 V poslední době nejsem nějak ve své kůži, víš?
00:40:11 Všechno se tak zkomplikovalo.
00:40:13 Poslyš, máma dnes pořádá večírek.
00:40:16 Nó..., mluvila jsem s ní a zve taky tebe.
00:40:18 Mohla bys ji přesvědčit o těch stromech.
00:40:22 A přiveď George.
00:40:29 DVEŘE
00:40:42 Co tady děláte?
00:40:44 No, byl jsem venku a koupil vám krásná rajčata.
00:40:47 Á hele..., to je hezké, ale...
00:40:51 A pojďte ven. Pojďte.
00:40:53 A tadyhle máte ředkvičky, papriky a mrkev.
00:40:56 Ale ne. Moje sazenice.
-Samá plevel, vytrhal jsem je.
00:40:59 (nevěřícně a zoufale) Ne, to byl můj výkum.
00:41:01 Promiňte. Myslel jsem to dobře.
00:41:03 Už se ničeho nedotýkejte.
-Dobře, dobře, no.
00:41:05 Do skleníku už nechoďte, nic víc nechci.
00:41:08 To je moje místo. Moje.
00:41:12 Máte radši rostliny než lidi.
-Některé lidi.
00:41:29 ŠUM KŘÍDEL ODLÉTAJÍCÍCH PTÁKŮ
00:41:35 (tiše) Bože.
00:41:56 BRONTË: Hele, dáme si pauzu.
00:42:01 Vy se hádáte.
00:42:05 Ptal jste se, proč jsem souhlasila se sňatkem.
00:42:08 Bylo to kvůli skleníku.
-Skleníku?
00:42:10 Nečekám, že to pochopíte, ale říkám vám pravdu.
00:42:13 Ale já to chápu.
00:42:15 Chtěla jste ho a dostala. Hm?
00:42:22 Budeme pracovat? Učit se jako do školy?
00:42:25 Večer jdu pryč.
-Půjdu s vámi.
00:42:28 Ne.
-Proč?
00:42:30 Kvůli vašemu příteli, co nejí maso?
00:42:32 Ne, ten je pryč.
-Tak proč?
00:42:34 Ne, já... jdu k rodičům Lauren. Takové snobské typy.
00:42:37 Áaaa... dělal bych vám ostudu.
-Ne.
00:42:40 No jó, jsem hlupák, že jo?
-Ne.
00:42:43 Adlerovi uvažují o tom, že našemu spolku dají
00:42:46 některé své stromy.-Spolku?
-Je to zahrádkářský spolek.
00:42:49 Pracujeme v nejchudších částech města a...
00:42:53 Znám to prostředí. Maříte čas.-Cože?
00:42:55 Jo. Nic se tam nezmění. Vždycky to tam bude stejný.
00:43:00 Je lepší na to zapomenout.
-Zapomenout?-Jo.
00:43:02 Víte, stromy jsou moc hezký, to ano, jistě.
00:43:05 Ale nedají se jíst.
-Bez naděje se nezmění nic.
00:43:08 Myslíte, že stromy jim dají naději?
-Aspoň něco.
00:43:12 Stromy jsou nádherný. Ano, ale když je máte ráda,
00:43:15 jděte do lesa.
-Zkuste to říct těm dětem.
00:43:17 Žijí tam v chaosu, zoufalství...
00:43:21 Myslete si třeba, že stromy a zahrady
00:43:23 jsou těm lidem k ničemu, ale je to aspoň něco.
00:43:26 Hm, když vás to baví, tak proč ne.
00:43:29 Že mě to baví?
00:43:33 HOUKÁNÍ SANITY (dole na ulici)
00:43:45 (pro sebe s pousmáním) Chaos. Zoufalství.
00:43:52 (z bytu je slyšet televize)
00:44:08 ZVONEK U DVEŘÍ
00:44:23 DVEŘE
00:44:27 Radši dolů.
-Co?
00:44:29 Vlasy. Nechte je rozpuštěné.
00:44:33 Vrátím se v deset. Pak jsem volná.
00:44:35 Neberte telefon a neotvírejte.
00:44:37 Přijďte včas. Hm?
00:44:42 BĚŽÍ TELEVIZE
00:44:55 CINKNUTÍ VÝTAHU
00:45:02 TROUBENÍ AUT
00:45:06 To je dobrý.
-Díky.
00:45:17 Dobrý den.
-Jsou v zahradě.
00:45:25 (hlas ženy) Ano, ano, je to nádherné.
00:45:28 ŠUM HOVORŮ
00:45:30 Brontë, vypadáte skvěle.
-Děkuji vám za to pozvání.
00:45:34 Není zač, opravdu.
00:45:36 Rád vás zase vidím, už je to tak dlouho.
00:45:38 Lauren říkala, že máte nádherný byt.
00:45:40 Ano. Už je tady? Ne...
00:45:42 Nejde o to, zda je to pornografie nebo ne,
00:45:44 ale jestli je to skutečně umělecké. Myslím, že pornografie...
00:45:47 Poslyšte, je to vaše dcera. Viděl jste to její umělecké dílo?
00:45:50 Lafayette byl na koni, ale sestoupil z něho
00:45:52 a potom pozdravil mého předka a políbil ho na obě tváře.
00:45:56 A proč to udělal, he?
00:45:58 Je to od těch ochránců přírody hloupé,
00:46:00 že všude vysazují stromy. Vždyť neví, co dělají.
00:46:04 Vím, že mě neposlechnou, to je jasné,
00:46:06 pro ně nejsem žádný odborník, ale už jsem napsal
00:46:09 na příslušná místa.
-Ano, máte pravdu.
00:46:11 Já si to myslím také. GONG
00:46:13 Ó já půjdu, Alberto, to bude Lauren.
00:46:15 Jako umělkyně chodí samozřejmě všude pozdě.
00:46:18 SMÍCH
-Samozřejmě, to jsou ti umělci.
00:46:21 Ano.
-Vždycky poslední.
00:46:24 Konečně.
-Ahoj, mami.
00:46:26 To je George Faure..., z Paříže.
00:46:30 Ahoj.-Ou...
-Pojďte dál.
00:46:33 George je hostem Brontë, ale netroufala si ho přivést.
00:46:36 Nevadí ti to, viď?
-Jistě že ne.
00:46:38 Stavila jsem se pro ně a on byl sám doma.
00:46:41 Bonsoir et bienvenu. Pojďte dál.
00:46:43 George je významný skladatel, mami,-Ne ne ne ne...
00:46:46 tak si spolu budete výborně rozumět.
-Ou, to je zajímavé, monsieur.
00:46:50 Máti hraje trochu na piáno.
-Ano?-Jen trochu.
00:46:53 Alberto! Udělejte u stolu místo.
-Všichni pozor!
00:46:58 Chci vám představit George Faureho, známého francouzského skladatele.
00:47:03 Ó ne ne ne ne... Bonsoir.
00:47:09 Vidíte toho muže, co sedí naproti?
00:47:12 To je náš oslavenec. Už jsou spolu 40 let.
00:47:16 ADLEROVÁ:Bydlíte v Paříži, Georgi?
-Brontë, vypadal tak opuštěně.
00:47:21 Myslela jsem si, že sem půjde rád.
-V pořádku. Jasně.
00:47:24 Simon a Grace oslavují 40. výročí svého sňatku.
00:47:30 (sborové přání) Na zdraví.
00:47:32 Dobré víno mají, moc dobré víno.
00:47:38 Vy jste ženatý?
00:47:43 Já? No já...
00:47:46 Obvykle ne.
-Jak tomu mám rozumět?
00:47:49 No...
00:47:52 Normálně ne.
-Rovádíte se?
00:47:54 Ano, rozvádím.
-Hmmm.
00:47:58 Bee, ty se nevdáš.
-Proč si to myslíš?
00:48:02 No, už jsi odmítla hodně nabídek. Dopadneš jako slavná Kate Hepburn.
00:48:06 Sama v záplavě nádherných kytek.
00:48:08 BRONTË:Většinou jsou muži nudní nebo příliš vulgární
00:48:10 a nestojí za to brát si je.
-Měla by jsi slevit.
00:48:13 Vážně?
-Skutečně.
00:48:15 Jsi slušná a hledáš u mužů to samý, takže chceš spojit dva slušný.
00:48:20 Slušný, eee, strašné slovo.
-Phil je taky slušnej.
00:48:24 To je jiné. Phil je zahradník.
00:48:28 Jste jeho příbuzný?
00:48:30 Příbuzný?
-No příbuzný s tím Faureem.
00:48:34 Jakým?
-S tím Faureem Gabrielem.
00:48:39 (rozpačitý) SMÍCH
-Zbožňuji jeho hudbu.
00:48:43 Jeho skladby pro harfu jsou smyslné.
00:48:49 Jsme závislí jen na darech a už žádné rostliny nemáme.
00:48:52 Kdybyste viděla, jak příroda mění život těch dětí.
00:48:55 Oni nemají...
-Vím, co chcete říct
00:48:57 a snad mě pochopíte, Brontë.
00:49:00 Bylo by zločinem porušit tu zahradu.
00:49:03 Prostě to nemohu udělat. Přinášela mi radost
00:49:07 a nyní ji přinese tomu, kdo si ten byt koupí.
00:49:10 Chápete mě?
00:49:16 HRA NA KLAVÍR (valčík - klasická skladba)
00:50:05 Díky, díky.
-A nyní... George Faure.
00:50:09 LAUREN: Ó ano, George!
-Ne ne ne ne. Já hraju špatně.
00:50:11 Já momentálně nic ne...
-Georgi, prosím.
00:50:13 ... z vašich dřívějších skladeb.
-Ne ne, opravdu ne.
00:50:16 Měli bychom jít.
-Ano, už musíme jít.
00:50:19 George je unavený. Aaaaa...
00:50:21 Proč ne, Georgi, jen na chvilku. No tak...
00:50:24 No tak, Georgi. Nemíváme tak často Faureho v domě.
00:50:27 Ano, to je pravda.
-No tak, prosím.
00:50:30 (tiše a velmi nesměle)No tak...
-Tak pojďte. Ano.
00:50:51 DLOUHÉ TICHO
00:51:09 HLUČNÉ BUŠENÍ DO KLÁVES
00:52:06 (tleská sám)
00:52:10 Mozart to není.
00:52:12 Slyším.
00:52:15 Hm.
00:52:20 (hraje tichou, jemnou melodii)
00:52:24 Mohla byste mi překládat?
00:52:26 Cože? Já?
00:52:30 JEMNÁ ŠANSONOVÁ MELODIE (George francouzsky)
00:52:35 Kdysi jsem slyšel vát vítr ve stromech.
00:52:39 Snad je to tak.
00:52:47 Kdysi jsem slyšel smích. Vycházel z dětských úst.
00:52:55 A hořce jsem slzami zaplakal nad ztracenými stromy.
00:53:07 Ať malé děti přijdou ke stromům
00:53:10 a já jim dám naději, řekl on.
00:53:16 Ale pro ubohé ztracené děti už tam stromy nejsou.
00:53:22 Jejich hračkou je páchnoucí stoka.
00:53:27 Zoufalství je jejich hrou.
00:53:33 A šplhají jen po troskách.
00:53:41 ZÁVĚREČNÝ HLUBOKÝ TÓN
00:53:47 (dojatě) Bravo! Bravo!
00:53:50 Bravo!
-Skvělé! Výborně!
00:53:53 Bravo, bravo.
00:53:55 A stromy budou tvoje.
00:53:58 Ne ne ne ne ne ne ne... Merci.
00:54:01 CINKNUTÍ VÝTAHU
00:54:12 Ne, už to je. Promiňte.
00:54:26 Brontë, dieta, jogurt, ptačí zob, žádné maso,
00:54:30 rodina Adlerová, Lauren, Fill...
00:54:38 PÍSKÁNÍ
00:54:49 (brouká si)
00:54:55 TIKÁNÍ HODIN
00:55:06 Pleťový krém Monticello... Monticello, výborně.
00:55:17 Pleťový krém...
00:55:21 (opět si pobrukuje)
00:55:28 Stačí to takhle?
-Co?
00:55:30 Vaše spaní.
-Jistě, jo.
00:55:34 Díky.-Za co?
-Za dnešek.
00:55:36 Tu píseň..., báseň.
-Ach tak.
00:55:39 Nedělal jsem to pro vás, ale čistě pro sebe.
00:55:41 Zlobila jste se, že jsem přišel s Lauren.-To teda jo.
00:55:45 A když se zlobíte, nemůžeme studovat.
00:55:47 A já bych nedostal zelenou kartu.
-Aaa...
00:55:51 (brouká melodii)
00:55:53 Vy teď něco skládáte?
-Prosím?
00:55:57 Že si pořád... něco pobrukujete.
00:55:59 Já? To nedělám.
00:56:02 Ale ano, pořád.
00:56:04 Když vám to vadí, tak... přestanu.
00:56:07 Ne, líbí se mi to.
-Výborně.
00:56:10 To je první věc, co se vám líbí.
00:56:12 Nemám proti vám nic, ale nevyznám se ve vás.
00:56:16 Chci, aby bylo po všem a můj život byl zase ve starých kolejích.
00:56:20 A já čekám, až začne ten můj.
00:56:29 Dobře.
00:56:31 Začneme.
00:56:37 BRONTË:Tohle, tohle je dům mé babičky.
00:56:40 Měla překrásnou růžovou zahradu.
-Á... krása.
00:56:43 Ou, vlastně to byl můj dědeček, kdo zahradu založil,
00:56:46 vzadu za domem. To je na pláži.
00:56:50 Vždycky jsme... nosili kloboučky.
00:56:53 A tohle je ve školce.
-Áha.
00:56:57 A tohle jsou mí sourozenci.
-Ooo...
00:57:00 Táta je spisovatel. Bydlí v Connecticutu.
00:57:03 Dal nám jména po slavných spisovatelích.
00:57:06 To je celoživotní klatba.
00:57:09 Myslím, že ze mě vždycky chtěl mít umělkyni.
00:57:11 Když jsem tančila, byl spokojený.
00:57:14 Ale o zahradničení příliš nestál.-Hm.
00:57:17 To je Colette, Austen...
-Hmm.
00:57:19 ... Lawrence, Eliot.
-Austen, Lawrence, Eliot.
00:57:21 Tohle je táta, ale tady je lepší fotka.
00:57:24 Výrazná tvář.
-Je to silný muž.
00:57:26 Hmmm.
-Má vyhraněné názory.
00:57:29 Víte, vy a můj otec jste ve všech ohledech odlišní.
00:57:34 Jo, nenáviděli byste se.
-Proč?
00:57:37 No, vy jste... ve všem pravičácký.
00:57:40 Ale nejsem. Vy se řídíte politikou.
00:57:44 Vy máte na všechno jednostranné názory.
00:57:46 To snad ne.
-Hm.
00:57:50 A tohle je z koleje. Různé demonstrace.
00:57:53 Za co?-Tak různě.
-Různě.
00:57:56 To je Lauren.
-Lauren, jo.
00:58:00 Phil?
-Ano, Phil.
00:58:05 Pořád ho milujete? Hm?
00:58:08 Ano, miluju... Je milý a citlivý.
00:58:12 Vegeterián.
00:58:14 Ano, dbá o svou životosprávu.
00:58:16 No a já... jsem žrout.
00:58:18 ŘEV KANCE
00:58:26 No, udělal jsem si to, když mi bylo dvanáct.
00:58:30 Ve škole se vám nesmáli?
-Ve škole? Ne.
00:58:34 Od desíti jsem tam nechodil.
00:58:36 Můj otec měl úplně stejnou, víte?
00:58:39 Byl mechanik, ale celý život zbožňoval cikány.
00:58:43 Toužil být cikánem. Cestovat a tak...
00:58:49 A tohleto mi udělala jedna pitan.
00:58:53 Víte, co to je? Prostitutka.
00:58:56 V našem městě byly dvě.
-Aaaa...
00:59:00 Lian a Michell.
00:59:03 Michell měla červené vlasy, dlouhé až po pás.
00:59:07 A tohle srdce znamená lásku a nenávist.
00:59:11 Když někdo říká, že miluje všechno,
00:59:14 není to pravda. Takové je srdce.
00:59:17 V tomhle jsem poctivý.
00:59:21 A tohleto je z doby, kdy mě živila ulice.
00:59:24 Ten nůž znamená pomstu.
00:59:27 Když vám někdo provede něco špatnýho,
00:59:30 tak si uděláte takové tetování, než ho zabijete.
00:59:34 A potom, když je po něm, uděláte si další,
00:59:37 s nožem v pochvě.
-Ale to tam nemáte.
00:59:40 Ještě jsem ho nenašel.
00:59:44 Seděl jste někdy?
-Jo.
00:59:47 Za co?
00:59:49 Obcování s nezletilými, krádež aut...
00:59:52 Nic zvláštního.
00:59:56 (opět si brouká)
00:59:59 A kdy máte menstruaci?
01:00:04 Co?
-Menstruaci.
01:00:06 Začátkem měsíce nebo na konci?
01:00:09 Kdy?
01:00:11 Hm?
-No, no...
01:00:13 ... z... začátkem měsíce.
-Na začátku, hmm.
01:00:22 Nevěřila jsem, že jste skladatel.
01:00:26 Chci říct, že po všech tě lžích je těžké poznat pravdu.
01:00:32 Musíte se řídit instinktem.
01:00:44 Ano.
01:00:49 Tohle byl můj první kluk na koleji.-Hmm.
01:00:54 On byl taky hudebník. Hrál na... to... na pozoun.
01:01:00 Takže on... vás líbal poprvé?
01:01:09 Na to se určitě ptát nebudou.
01:01:13 Dobrou noc.
01:02:46 KLEPÁNÍ
01:02:51 Brontë.
-Ano?
01:02:54 Na které straně postele spíte?
-Na pravé.
01:02:59 Dobře, tak si lehnu na levou.
-Dobře.
01:03:33 ZPĚV PTÁKŮ
01:04:01 BROUKÁNÍ GEORGE
01:04:11 MOZARTOVA HUDBA
01:04:30 Brontë, pojďte. Máme ještě práci.
01:04:40 Pojďte.
01:04:42 No tak.
01:04:46 (v mysli) Afrika, neděle.
01:04:48 Cherie, tady v Africe je vedro a sousta zeleně.
01:04:57 Sloni byli už zase neklidní.
01:05:02 Myslím, že je to kvůli těm bubnům.
01:05:06 Rozrušuje je to.
01:05:10 Stýská se mi po tobě.
01:05:13 A kladu si pořád jednu otázku:
01:05:16 Kdy (!)... přijedeš za mnou, cherie?
01:05:20 Drahý Georgi. Náš byt vypadá překrásně.
01:05:25 Když se podívám na jezírko, vždy si na tebe vzpomenu.
01:05:30 Přijeď brzy.
01:05:32 V myšlenkách jsem pořád s tebou.
01:05:35 Líbám tě - B.
01:05:43 To je komické.
-Ne ne ne ne ne ne.
01:05:46 Hele, pro zelenou kartu udělám všechno.
01:05:49 A teď mi dejte foťák, ták...
01:05:51 Nebe je modrý a jsme na svatební cestě
01:05:56 a musíme se hezky usmívat. Ha ha ha ha ha ha ha...
01:05:59 No a teď mě vyfoťte na lyžích, jo?
01:06:02 Dobře, ukažte. Dejte mi to.
01:06:04 Chci slalom.
-Tak.
01:06:06 Jo, jedu slalom, výborně.
01:06:11 SMÍCH
01:06:18 Dobrý, potřebuji modré nebe. Tak, hm, prima.
01:06:24 Vydržte. To je vono.
01:06:28 Dobrý.
01:06:31 Nádhera.
01:06:35 Óhó, to je krása.
01:06:41 Tak.-Pojďte.-Co?
-Politický balet.-Co?
01:06:43 Já jsem poražený a vy jste vítěz.-Fajn.
01:06:45 Vítězství, vítězství.
-Tak. Vítězství.
01:06:49 Vítězství. SMÍCH
01:06:52 Dobrý?
-Další, pojďte.-Oh!
01:06:55 Zeleň, ano. Dejte..., dejte ten list za sebe.
01:06:59 Tak to nemyslím, tahle strana je v pořádku,
01:07:01 ale ten, ten velký list.
-Který myslíte, tenhle lopuch?
01:07:04 Teď je to dobrý. Fajn. Tak.
01:07:08 Vypadá to tady na slony?
-Hm, podle mě ano.
01:07:11 Ještě..., ještě ten nůž, jako když... Ano, ano.
01:07:13 Jo.
-Tak.
01:07:15 Vždyť je to hloupé.
-Ne ne ne ne ne ne, není, není.
01:07:18 Ještě. Ještě, úsměv.
01:07:22 Tak. A další.
01:07:24 Jaký?-Budu kutil.
-Kutil?
01:07:27 Jo, dobrý manžel doma vždycky něco dělá.
01:07:29 Já, já... Ooo...
01:07:32 ... třeba...
-Dobře.
01:07:33 VRZNUTÍ DVEŘÍ OD SKŘÍNĚ
01:07:36 Tu máte.
-No prima.
01:07:39 Tak.-Jo. Moment.
01:07:43 SMÍCH
01:07:47 BRONTË:Úsměv. SPOUŠŤ FOTOAPARÁTU
01:07:50 Tak a teď něco opravujte.
-Jo jo jo jo...ZVONEK
01:08:01 Zůstaňte tu.
01:08:06 Haló? ŽENSKÝ HLAS:-Překvapení!
01:08:09 Jsme dole v hale.
-Mami!
01:08:11 Proč jste nezavolali? MATKA:Můžeme nahoru?
01:08:13 Jasně. Já víš... MATKA:Opravdu?
01:08:16 (Brontë nejistě, s rozpaky)Jistě. Jen pojďte.
01:08:22 (s děsem v hlase)Georgi! Georgi, mí rodiče.
01:08:25 To je konec. Musíte pryč. Zabijou mě.-Převlíknu se.
01:08:28 Ne ne. Na to není čas.
-Tak jo, já už jdu.
01:08:30 Vemte ty lyže.
-Jo jo, lyže.
01:08:33 Vraťte je do skříně.
-No dobře.
01:08:36 Otevřete mi to. Rychle.-Tak.
01:08:39 Díky.
01:08:42 Ne, pusťte mě ven.-Promiňte. Pojďte, pojďte ven.
01:08:48 ZVONEK U DVEŘÍ
01:08:51 Vy jděte, něco si vymyslím.
01:09:00 Mohu si promluvit s vámi a s vaším manželem, paní Faureová?
01:09:03 Manžel je právě na odchodu.
-Jo.
01:09:05 Chci se zeptat na ty lidi z imigračního.
01:09:08 A pak..., v noci jsem slyšela bubny.
01:09:10 Já ne, ne ne ne.-Bubny z džungle.
-Teď ne, paní Birdová, prosím.
01:09:13 Pořád se ptají na různé věci o vašem manželovi.
01:09:17 Doufám, že není něco jako špión.
01:09:20 Jistě že ne, paní Birdová.
01:09:22 (George si brouká)
01:09:25 Ach, mami, tati.
-Co se tady děje?
01:09:27 Ahoj, zlato.-Teď ne. Promluvíme si později.
01:09:30 A co ty bubny?
-Teď ne.
01:09:32 Co?-Až později.
-Cože?
01:09:36 BRONTË:Nemám tady nic připravené. MATKA:Něco jsem přinesla.
01:09:39 OTEC: Ty za námi nikdy nepřijedeš, tak je to na nás.
01:09:42 Ale ne, to není proto. Tvůj otec tady má setkání...
01:09:45 (obdivné)Ó!
-Romantické doupě.
01:09:48 To je nádhera.
01:09:52 To je George.
-Ahoj.
01:09:55 Dobrý den.
-U... údržbář.
01:10:02 Můžete s tím dneska skončit, Georgi.
01:10:05 Jistě, jenom něco dodělám.
-Miláčku, to je nádhera.
01:10:08 Pardon.
-Už chápu, že jsi byla tak nadšená.
01:10:11 OTEC: Je to moc malé.
01:10:13 Podepsali ti tu smlouvu, tati?
-Hele, o tom nebudeme mluvit.
01:10:17 Haaa, jestli ji podepsali? Ne. Vycouvali, lháři.
01:10:20 Obelhali mě. MATKA:Nerozčiluj se, drahý.
01:10:23 Nejvíc ze všeho nenávidím lháře.
01:10:25 Jdi si přečíst noviny, my půjdeme do skleníku.
01:10:28 (tiše)Zlobí se.
-Vidím.
01:10:30 Ó to je taková nádhera, drahoušku.-Ano.
01:10:34 Nechcete pomoct, Georgi?
01:10:36 Ne ne, já jenom... něco měřím.
01:10:38 MATKA:To je krása. Ty palmy.
01:10:40 Och. Chápu. MATKA:To jezírko, jako v pohádce.
01:10:44 MATKA:Narodilo se jí dítě. BRONTË:Ó neříkej.
01:10:46 Jak se jmenuje?
-Titany.
01:10:49 Takže maj Titany a Tarkvina.
-Hmm.
01:10:52 MATKA:Díky.OTEC: Je to snobské. (matka káravě)Drahý.
01:10:54 Je to taky snobský spisovatel. Oh(smích).
01:10:57 Je to pravda, sama to říkáš.
-Máš dneska špatnou náladu.
01:11:00 Kde je šroubovák?
01:11:03 Prosím?
-Potřebuju šroubovák.
01:11:08 Myslela jsem, že jste pryč.
01:11:10 Jen co spravím ty dveře. Proto se ptám.
01:11:12 Slyšela jsem. Je dole pod dřezem.
01:11:15 Půjdu mu pomoct. Je bezradný.
01:11:20 MATKA: Ochutnej to, drahoušku.
01:11:23 Vykašli se na své zásady. Dej si.
01:11:25 Vezmi si ty orchideje, mami, určitě už máte naspěch.
01:11:28 Ó né, zlato, tentokrát nepospícháme.
01:11:35 Vy asi nejste skutečnej opravář, viďte?
01:11:44 Ne. Já jsem skladatel.
01:11:47 Haaaa, já jsem zase uklízel, když jsem začal psát.
01:11:52 Je to už moc dávno.
01:11:54 Právě jsem se oženil a proti vůli mých rodičů, víte?
01:11:58 Byli jsme bez peněz. Byla to láska na první pohled.
01:12:02 No jo, bylo to složité, velmi složité.
01:12:04 No ale... Když někoho milujete.
01:12:07 Znáte to? Byla to romance na palubě.
01:12:11 Dovolíte?
-Pomůžu vám.
01:12:14 To nic. Posbírám to.
01:12:23 MATKA:Brontë, pojď sem na moment!
01:12:25 MATKA: Co je tohle?
01:12:33 To je... vaše.
-Díky.
01:12:37 Měli jsme instruktáž o záchranných člunech
01:12:40 a náhodou jsme si sedli do stejného.
01:12:43 SMÍCH OTCE Proč jste ještě tady, Georgi?
01:12:46 Poslyš, běžte s mámou ven.
-Ale...
01:12:49 My s Georgem to všechno zvládneme.
01:12:52 Tak běžte. Jděte ven.
01:12:54 Bavili jsme se o hudbě, lásce, lyžování,
01:12:58 no prostě o životě, viďte Georgi?
01:13:00 Ano.
-Posaďte se.
01:13:02 ZPĚV PAPOUŠKA SMÍCH
01:13:05 Ten tvůj George je fajn, Brontë. Šaramantní.
01:13:08 To není můj George, mami. Už dávno měl být odtud pryč.
01:13:12 Ale otec se s ním dobře cítí a víš,
01:13:14 jak bývá ve městě nervózní. Buď mu vděčná.
01:13:16 OTEC: Opravdu? SMÍCH
01:13:25 Výška... asi tak 5 stop.
01:13:27 5 a půl.
-5 a půl.
01:13:30 Váha... 140 liber.
01:13:32 Ne.-Ne?
-Ne, jenom 125.
01:13:35 125.
-Jo.
01:13:38 Oči?
01:13:41 Hnědé.
-Hnědé, jo.
01:13:43 Malá jizva na kotníku...
01:13:45 Jak to víte?
-Viděl jsem ji.
01:13:49 Narozená 24. srpna 59.
01:13:51 Správně.
-Dobře.
01:13:54 A teď já.-Hmm.
-Oči zelené.
01:13:57 Výška...
-Velký nos.-Neee.
01:13:59 Jo, je velký.
-Ne.
01:14:02 Výška... 185.
01:14:04 Jo.
01:14:06 Váha...
-Ohooooo.... Váha.
01:14:09 Nedělejte si s ní starosti.
01:14:11 V sedmnácti jste potkal Helenu.
-Jo.
01:14:13 Studovala na univerzitě v Paříži.
-Vui.
01:14:16 Naučila vás noty a komponování. SOUHLASNÉ ZAMRUČENÍ
01:14:19 Á žili jste spolu 7 let.
-7 let.-Až do její smrti.
01:14:23 A pak jste hudbu na několik let zanechal.
01:14:26 Ano?
-Ano ano.
01:14:28 Nekomponoval jsem, ale na piáno jsem hrál pořád,
01:14:31 po samých barech.
-Ano.
01:14:34 A Anton vás jednou v Paříži slyšel hrát...-Áno.
01:14:37 ... a řek vám, že vám pomůže začít znovu v Americe.-Ano.
01:14:41 A v Americe jsem se probudil. Překrásná země plná příležitostí.
01:14:44 Áhaaaa.
01:14:48 Tak. Dobře, zpátky k práci.
01:14:51 Ehm, žila jste se dvěma muži.
01:14:54 Nejdřív s Peterem, pak se Stevenem.
01:14:56 -Oba moc slušní. Slušní?
01:14:59 No to jste řekla vy.
-Aha.-Jo.
01:15:02 A Steven se chtěl s vámi oženit, ale podle vás je manželství nuda.
01:15:06 Á kromě toho našeho.
-Jasně.
01:15:09 A pak přišel Phil.
01:15:12 Phil.
01:15:15 Jeho milujete, hm?
01:15:17 To jim neřekneme.
01:15:21 No, nechala jsem ho.
-A vzala si mě, protože?
01:15:26 Jste jiný a zábavný.
01:15:29 A nezapomeňte... Jsem údržbář.
01:15:32 Správně.
01:15:35 Měl jste spoustu žen,
01:15:37 ale po Heleně jste opravdu žádnou nemiloval s výjimkou mě.
01:15:41 A... zamiloval jste se, protože...
01:15:43 -Haaa...
01:15:46 Z jakého důvodu? He, nic mě nenapadá.
01:15:50 Nemůže být přece těžké najít důvod.
01:15:53 Haaa, počkejte.
01:15:55 Aaaaa...
01:15:58 Musí to mít důvod.
01:16:03 Jasně. Ano.
01:16:07 Protože s vámi opět slyším hudbu.
01:16:15 Když jsem byla malá. Je to stejné.
01:16:17 Opravdu?
-Měla jsem bratra.
01:16:20 SMÍCH
01:16:24 PHIL: Tak, tady máte pětku.
01:16:26 To je dobrý. Díky.
01:16:28 Co se děje?
-Nic.-Co?
01:16:31 Nečekejte na mě. Phile!
01:16:35 Phile!
-Hej hej!
01:16:39 Ahoj!
01:16:42 Óhoooo.
01:16:44 SMÍCH OBOU
01:16:46 BRONTË:Pojďme k tobě.
-Ne, nechci.
01:16:49 Nebo se najíme u Angela. Mám hrozný hlad.
01:16:51 Ne ne ne ne ne ne, opravdu ne.
01:16:54 SMÍCH
01:16:56 Všechno je zařízený. Pojď se mnou.
01:16:58 Naobědváme se tady za rohem, jo?
-Ne ne ne, já vím, kde.
01:17:01 PHIL:Tak pojď už. BRONTË:Tak jo, dobře.
01:17:03 Řekni, co jsi celou dobu dělala, hm?-Eu, nic moc.
01:17:06 Nic moc? Bylo ti smutno?
01:17:08 Jistě.-Ano?
-Jo.
01:17:11 Chyběla jsi mi. A já tobě?
01:17:13 Jasně.-Ano?-Jo.
-Změnila jsi se.
01:17:16 Myslím, že se mně stýskalo mnohem víc než tobě.
01:17:19 Je to tak?
-Ale není.
01:17:27 Měla jsi tam být, byla to krása.
01:17:30 Vidím nás dva, jak tam v divočině pěstujeme vlastní potravu.
01:17:34 Jednu noc vypadal měsíc až neuvěřitelně.
01:17:36 Mělas to vidět.
-Tady byl stejný měsíc.
01:17:39 To jo, ale mělas ho vidět na obloze bez smogu.
01:17:42 Byl nádherný.
01:17:44 Bylo pod mrakem a najednou pronikl přes tu tmu
01:17:48 ohromný paprsek měsíčního světla.
01:17:50 Bylo vidět jako ve dne. Stromy vrhaly obrovské stíny.
01:17:54 Za příštího úplňku tam pojedeme, hm?
01:18:14 (brouká si)
01:18:46 (pro sebe) Svatební den.
01:18:49 Líbánky v Aspenu.
01:18:51 Africké safari.
01:18:53 Dovolená na pláži.
01:18:56 Domácí kutil.
01:18:58 Krásná Brontë.
01:19:18 Je krásná.
01:19:22 SMÍCH
01:19:24 BRONTË:Jdi už. PHIL:Ne.
01:19:26 Phile.
-Vrátný tady není.
01:19:28 Hele, sejdeme se zítra, dobře? Teď běž.
01:19:31 No tak, jen ke dveřím, Brontë.
01:19:34 Co kdyby tam někde číhal vetřelec, co?
01:19:42 KLÍČE V ZÁMKU HLASY
01:19:47 BRONTË:Tak už jsem doma. Měj se.
01:19:49 PHIL:Ne ne ne, neodejdu, dokud neuvidím tvůj skleník.
01:19:52 Phile..., ty jsi opilý.
01:19:54 (žadonění) PHIL:Pojď ke mně.
01:19:56 No tak, Brontë.
-Phile, ne.
01:20:00 Jsi překrásná.
-Phile, prosím.
01:20:04 No tak.-Ne.
-Ukaž mi skleník.
01:20:08 Phile. (důrazněji)Phile, ne.
01:20:10 Ale ano.
-Ne.
01:20:12 Ale ano.
-Phile, já...
01:20:14 (zaječení George) Neslyšíte, co říká?!
01:20:21 TŘÍŠTĚNÍ SKLA
01:20:28 Řekla vám, jděte!
01:20:31 Kdo je to? GEORGE:Zmiz nebo tě vyhodím!
01:20:33 Georgi, přestaňte.
-Brontë, ptám se tě, kdo to je?
01:20:35 Padej, vegetariáne!
-Řeknete mi, kdo jste?
01:20:37 BRONTË:Georgi, ne!
-Jsem její manžel, jasný?
01:20:40 KŘIK BRONTË PLÁČ
01:20:43 Co jste řek?
01:20:45 Že jste se muchloval s mojí ženou. A teď zmizte.
01:20:49 Brontë! Brontë! Je to pravda?
01:20:52 Je, ale ne tak, jak si myslíš. Bože.
01:20:55 Cože? BRONTË:Ach bože.
01:20:57 Tak ven!-No tak...
-Ven, ven, ven!
01:20:59 Hej! Vy jste číšník z té restaurace.
01:21:02 Zmiz!-Myslíte?
-Zmiz!
01:21:04 Nevím, o co tady jde, ale zjistím to, kamaráde.
01:21:07 Ven, ty mrkvičko. Okurko!
01:21:18 (smířlivě)Ale né.
-A teď půjdete vy!
01:21:20 Pohovor. Zítra musíme...
01:21:22 Ven! Ven!
-Vy jste blázen.
01:21:24 Cože? Blázen? Ven. Ven!
01:21:26 No ale, ale, co náš pohovor?
-Kašlu na něj. Všechno je mi fuk.
01:21:29 Brontë. Auuu, no tak.
-Zmizte nebo zavolám policii!
01:21:32 Zavolám na imigrační, kriminál bude lepší než tohle.
01:21:35 Brontë.-Aspoň budu mít klid! KLEPÁNÍ
01:21:38 (škemrá)No tak, nebuďte jako dítě.
01:21:41 Brontë.
01:21:44 Brontë, otevřete.
01:21:47 Brontë.
01:21:49 (prosebně) Brontë, dveře.
01:22:21 (zvenku) PANÍ BIRDOVÁ: Vstaňte! No tak, vstaňte!
01:22:23 Ven! Ven! Ven!
01:22:26 Ach ne.
-Zmiz!
01:22:29 Ven! Zpátky do metra! Och! Ooo, to jste vy!
01:22:32 Aaaa dobrý den, paní Birdová.
01:22:34 Od té doby, co jste se sem nastěhovali,
01:22:36 jsou tu jen samé trable.
-Nechtěl jsem tě budit, cherie.
01:22:39 Zase jsi zapomněk klíče?
-Ano. Pořád je zapomínám.
01:22:42 Proč jsi nešel do hotelu, drahý?
01:22:45 Majitelé s tím neměli souhlasit. Ustlat si na chodbě.
01:22:48 Tohle není Afrika, slyšíte?
-Promiňte, já to vím, paní Birdová.
01:22:52 Věřte mi, už se to nestane.
01:22:55 Proč jste to včera udělal?
-Nemám rád vegetariány.
01:22:58 Nebuďte směšný.-Vždyť vás začal obtěžovat, neovládal se.
01:23:02 A to je nějaká omluva?
-Nehodí se k vám.
01:23:04 Opravdu? Ví o citech víc, než víte vy!
01:23:07 O citech? Přece žádné nemáte.
01:23:09 Chrápete, chováte se hrubě.
-Jo tak o tohle vám jde.
01:23:11 Jste snob.-Sprosťáku. Jste tlustý a nechutný.
01:23:14 Říkáte, že jste rebel a bojíte se vlastního otce.
01:23:16 Můj otec v životě něco dokázal.
-A vy ten svůj žijete podle knížky.
01:23:19 Je vám 40 a spíte v parku.
01:23:21 A co Phil? No jo, vy se spolu krásně milujete.
01:23:23 Jako zelenina. Chybí vám sex.
01:23:25 Tak se mluví v kanálech. Odtud jste přišel a tam skončíte.
01:23:28 Ano, ano, přišel jsem z kanálu, jo. Ale vy, vy jste jako rostlina,
01:23:31 jako ten ten ten kaktus. Pích! Pích!
01:23:33 Řekla jsem, že o vás nemám mínění,
01:23:35 ale teď už ho mám. Nenávidím vás!
01:23:37 Ano? Fajn, fajn, aspoň něco cítíte.
01:23:40 Proboha, pohovor.
-Bože můj.
01:23:47 Máte... Máte...
-Já to udělám, dělejte.
01:23:51 VŠEOBECNÉ TROUBENÍ
01:23:54 Pojďte, pojedeme metrem. TAXIKÁŘ:Můžete zkusit metro,
01:23:56 ale myslím, že se stejně nikam nedostanete.
01:23:58 BRONTË:Pojďte! Fofrem!
-Tudy, jo.
01:24:00 Prasklo hlavní potrubí, všechno stojí!
01:24:03 BRONTË:Dělejte, zkusíme to parkem.
01:24:05 GEORGE:Ale parkem je to moc daleko.
01:24:07 Brontë! Brontë!
01:24:11 Pardon.
01:24:15 Rychle! Tudy!
01:24:20 BRONTË:Pojďte! GEORGE:Tudy?-Jo.
01:24:23 GEORGE:Nesmíme přijít pozdě.
-Věřte mi, znám to tady.
01:24:28 Doprava.-Jo.
-Rychle.
01:24:37 GEORGE:Honem honem.VÝKŘIK BRONTË GEORGE:Pozor, opatrně.
01:24:48 (oba značně zadýchaní)
01:24:51 BRONTË: Už jsme blízko.
01:24:56 Rychleji!
01:25:03 Taxi! Taxi!
01:25:06 Taxi! Taxi!
-Taxi!
01:25:11 ÚŘEDNICE: Číslo 75.
01:25:19 Jsme na řadě.
-Hm.
01:25:24 (šeptem)STRAVA BROTË vločky, salát žádné maso, bez oleje, žádné víno.
01:25:28 Nejí maso, nepije. Rodina Sidney.
01:25:33 Pleťový krém Monticello, Monticello...,
01:25:36 Monticello.
01:25:38 Váš otec byl Bertrand nebo Bernard?
01:25:42 Arnie.
-Áaaaach.
01:25:44 SIGNÁL DALŠÍHO ČÍSLA
01:25:46 HLAS ÚŘEDNICE: 76.
01:25:48 76!
01:26:13 Pane Faure, počkejte zde.
01:26:15 Paní Faureová, za mnou.
01:26:40 Svatební den.
01:26:55 Pane Faure, jak víte,
01:26:57 zvažujeme, zda jste se neoženil jen naoko.
01:27:01 Mám na vás několik podrobných otázek.
01:27:03 Vaše odpovědi nám pomohou rozhodnout.
01:27:05 Buďte stručný a držte se věci.
01:27:09 A nyní zvedněte pravou ruku a přísahejte,
01:27:14 že důkazy, které předložíte,
01:27:16 jsou pravdou, čistou pravdou a nic než pravdou.
01:27:19 Přísahám.
-Hm.
01:27:21 Přísahám.
01:27:23 Jmenujete se Brontë Mitchell Faureová?
01:27:25 Její otec je spisovatel.
-Jeho jméno?
01:27:27 Sidney. Sidney Parrish.
01:27:30 Neukončil úplné vzdělání.
01:27:32 Když mu bylo 12, utekl z domu.
01:27:34 Rostliny. Miluje všechno,
01:27:37 květiny i plevel. To je její výzkum.
01:27:39 Mám ráda saláty a on zas tučnou stravu.
01:27:42 Víte..., je to Francouz.
01:27:44 Má ráda takové věci jako ptačí zob.
01:27:47 Ptačí zob?
-Jo.
01:27:49 Vločky a kafe ... pfff... bez kofeinu.
01:27:54 Pořád si něco pobrukuje.
-Prosím?
01:27:58 Když komponuje
- už dávno nic nesložil.
01:28:04 Říká, že není citlivý, ale to lže.
01:28:08 Je moc citlivý.
01:28:13 BRONTË: Vždycky mě rozesměje.
01:28:15 Je laskavá k lidem.
01:28:18 Daleko víc než já.
01:28:22 (s trpkostí v hlase) Nevěřím lidem.
01:28:25 Měl těžký život.
01:28:27 Vlastně ani neumí lidem dávat, ale mohl by dát hodně.
01:28:32 Je vyrovnaná.
01:28:35 Zato já ne.
01:28:38 Je vášnivý, miluje život.
01:28:44 Myslím, že to skoro stačilo. Ještě několik detailů.
01:28:48 5 a půl stopy.
-5,11.
01:28:51 125.
-Nechce mi říct, kolik váží.
01:28:54 Spí na pravé straně postele.
-Na levé.
01:28:57 Kartáček? Zelený.
-Zelený.
01:29:00 Pleťový krém?
01:29:05 Monticello.
01:29:09 Monako. Ne...
01:29:11 (nervózní smích) Monte Carlo.
01:29:15 (jakoby pro sebe)Tuhle odpověď si nemůžu zapamatovat.
01:29:26 Všechny ostatní si pamatujete?
01:29:36 Je to moje vina. Ji nechte na pokoji.
01:30:19 Zvládla jsem to dobře.
-Já taky.
01:30:24 Myslím, že ji dostanete.
01:30:27 Zelenou kartu.
-Ano.
01:30:33 Uvidím vás ještě? Teda..., musím si vzít své věci.
01:30:36 Nechám je u Oscara.
-Oscar, dobrý nápad.
01:30:39 Jo. Jo, fajn. Správně, ano.
01:30:42 Jakmile ji dostanete, můžeme začít.
01:30:44 Víte..., s rozvodem.
01:30:46 Jo, hned jak to půjde, ano, jo.
01:30:52 Hodně štěstí v hudbě.
01:30:54 Doufám, že ty stromy dostanete.
01:31:02 Sbohem, Georgi.
-Sbohem, Brontë.
01:31:07 Aaa...
-Co je?
01:31:09 Prsten.
01:32:01 VELKÝ HLUK ULICE (troubení, výkřiky prodejců)
01:32:07 Vejděte a nakupujte naše zboží! No tak vejděte!
01:32:15 Madam, africké šperky.
-Ne, díky.
01:32:28 KLÍČE V ZÁMKU DVEŘE
01:33:31 ZVONEK
01:33:39 Já...
01:33:41 Dobrý den, madam. Právě tady byl pan Faure.
01:33:43 Chtěl, abych vám dal toto. Myslím, že jeho let byl odložen.
01:33:48 Ano, díky, Oscare. Hmmm...
01:34:04 (vnitřní hlas) Pro Brontë.
01:34:10 ZNÍ MELODIE PODLE NOT (ta z večírku)
01:34:22 (Georgův hlas) Afrika, úterý.
01:34:25 Cherie, sloni už byli zase neklidní.
01:34:30 Tak neklidní, že jsem nemoh spát.
01:34:35 Rád bych ti dal poslední sbohem před příštím safari.
01:36:47 Je to tak.
-Cože?
01:36:50 Monticello.
01:36:52 Hrozně jsem se snažil. Zvoral jsem to.
01:36:57 Proč jsi mi to neřekl?
-To nic.
01:37:04 Dohodli jsme se, že... jestli odsud vypadnu,
01:37:07 tak ti... ten tvůj skleník zůstane.
01:37:13 Kašlu na celý skleník.
01:37:17 GORSKY: Musíme jet, pane Faure.
01:37:22 Ne, ne!
01:37:25 Budu psát.
-Jedeme.
01:37:28 Budu psát každý den.
-No ták, pane Faure!
01:37:31 A v těch dopisech budeš číst pořád to samý.
01:37:34 Kdy(!) za mnou přijedeš, cherie?
01:37:48 BRONTË:Ne! (zoufale)Ne!
01:38:01 Máš je ještě?
01:38:03 Jo.
01:38:18 Miluju tě.
01:38:30 Miluju tě.
01:39:35 Skryté titulky: Ludmila Stránská
01:39:38 Česká televize 2011
Newyorčanka Brontë žije tím správným životem v té správné zemi. Živí se zrním, bojuje za ekologii a angažuje se při ozeleňování chudinských čtvrtí. Jejím snem je získat krásný střešní byt s velkým skleníkem, majitelé jej však chtějí pronajmout jen manželskému páru. Francouz George se zase potřebuje oženit s Američankou, aby získal zelenou kartu, tedy povolení k pobytu a k práci v USA. Formální sňatek je dílem okamžiku, dvojice však netuší, že imigrační úřad podrobuje podobné novomanželské páry přísné kontrole. George a Brontë se rozhodnou strávit víkend v dívčině bytě, aby se perfektně naučili svým rolím a v náročné úřední zkoušce obstáli. Poživačný, upovídaný Francouz, který navíc kouří, pije a miluje maso, je asketické, spořádané dívce protivný, ona jemu je zase spíše k smíchu. Oboustranný odpor se však s postupem času mění v nečekané sympatie. Úřady ale mohou mít jiný názor.
Weirův snímek vyhovuje potřebám žánru romantické komedie, navíc je však inteligentní, filmařsky bravurní zábavou, skrývající hlubší úvahu o amerických a evropských specifikách. Režisérův ironický pohled, odlehčený laskavým humorem, nijak nezdůrazňuje správnost určitého životního přístupu, ale přitakává toleranci a lásce. Film byl oceněn dvěma prestižními Zlatými glóby, a to v kategoriích nejlepší komedie a nejlepší herec v komedii (Gérard Depardieu). Peter Weir, který se kromě režie ujal i scénáře a produkce filmu, byl právě za scénář nominován na Oscara.