Osmiletý chlapec má velký sen – najít tátu. Švédský film pro celou rodinu (1999). Hrají: S. Haus, A. Rapaportová, J. Ericksson a další. Režie Ella Lemhagenová
00:00:04 Česká televize uvádí švédský film
00:00:24 PRO VEŘEJNOST ZAVŘENO
00:01:45 TSATSIKY, MAMINKA A POLICAJT
00:01:53 Jasně, člověk si musí dávat pozor na medúzy.
00:01:56 Některé dovedou tak popálit, že z toho můžete ochrnout.
00:02:01 Ale taky jsou tam žraloci.
00:02:03 No a co, jak často se stává, že někoho sežere žralok?
00:02:07 A navíc se nemusím bát, protože se mnou bude táta.
00:02:13 Budeme spolu. On, já a chobotnice.
00:02:20 Maminka to ale ještě neví. Zatím ještě ne.
00:02:24 Nejdřív totiž musím trénovat. 17, 18, 19, 20, 21...
00:02:55 Vydržel jsem 42 vteřin, to je rekord.
00:03:02 -Kde bydlíš?
-A proč?
00:03:06 -Musím si promluvit s tvým tátou.
-Žije v Řecku.
00:03:09 -A maminka?
-Ta má teď moc práce.
00:03:20 Držíš se?
00:03:33 -Budeme tam už?
-Jasně.
00:03:38 -Už jsme to přejeli.
-Jo?
00:04:00 Eucharistó. Tak se řekne řecky děkuji.
00:04:11 -Ahoj, mami.
-Nazdar. Copak pršelo?
00:04:19 -Můžeš to ztlumit?
-Mám to tak, jak potřebuju.
00:04:23 Stalo se něco?
00:04:27 To je Goran. Odvezl mě na motorce domů.
00:04:34 Našel jsem ho na plovárně. Vlastně stál na dně bazénu.
00:04:40 Udělal jsem rekord, mami.
00:04:44 Zbláznil ses?
00:04:45 Měla byste na kluka dávat větší pozor.
00:04:48 Nepotřebujeme pomoc od policie. Mohl ses utopit.
00:04:52 -Ahoj, prcku.
-Ahoj.
00:04:58 Díky.
00:05:02 Vydržel jsem pod vodou 42 vteřin, takže do Řecka už můžeme.
00:05:18 POKOJ K PRONAJMUTÍ
00:05:24 -Máš ještě nějaké překvapení?
-Jo. -A povíš mi ho?
00:05:27 Naše učitelka čeká potomka, takže od zítřka máme novou.
00:05:32 To je hrozný. Jak to, že nic nejíš?
00:05:36 Vždyť se snažím!
00:05:39 Dávej pozor, protože teď tě zlechtám.
00:06:07 Jsem Sára.
00:06:12 -Marija.
-Tady tě mám.
00:06:18 -Pér Hamar.
-Dobrý den, Pére.
00:06:22 -Tsatsiki Johanson.
-Ty se jmenuješ Tzatziki?
00:06:29 Jmenuje se Tobe. Ale říkají mu Tsatsiki.
00:06:33 -Takže se jmenuješ Tobias?
-Ne.
00:06:36 A jak tedy?
00:06:38 V řečtině je to naopak, ne je ano.
00:06:42 Už chápu.
00:06:43 Tsatsiki je řecký jídlo.
00:06:46 Jeho tatínek pochází z Řecka. Proto má tak tmavé oči.
00:06:52 Už brzy se za ním rozjedu.
00:06:57 Všiml sis, jaký má nohy? Má je pěkně chlupatý.
00:07:05 Určitě bude z jiný planety. Z planety opic.
00:07:10 Co si to tam šeptáte?
00:07:13 Právě mi říkal, jaký máte nohy. Podle něj jsou moc hezký.
00:07:17 -Tobě se líbily ještě víc.
-Co kecáš!
00:07:20 Zřejmě nejsou tak špatné.
00:07:27 -Ahoj. -Kam jdete?
-Koupit ploutve do Řecka.
00:07:41 -To je moje...
-Chceš ji vrátit?
00:07:47 Dostaneš ji pod jednou podmínkou.
00:07:50 Řekni, že tvůj táta je vůl. Řekni to!
00:07:59 Chceš taky do držky?
00:08:02 -Vracím ti tvý knížky, Wille.
-Díky.
00:08:14 -Zavolej paní učitelku.
-Paní učitelko!
00:08:19 Jen si za ní běžte!
00:08:25 Kam zmizela?
00:08:43 To je ona! Ty chlupy!
00:08:48 Co u nás děláte? Pro vás nic nemáme.
00:08:55 -Sháníme dárek.
-Pro jednu paní.
00:08:59 Pro moji maminku.
00:09:01 -Sháníte něco konkrétního?
-Prodáváte ploutve?
00:09:04 -Ne. Ale máme dámské plavky.
-Tyhle jsou pěkné.
00:09:09 A máme je se slevou.
00:09:14 Škoda, že u sebe nemám tolik peněz.
00:09:18 -A kolik sis přinesl?
-150.
00:09:21 Má 150 a stojí 200.
00:09:24 Půjčím ti 50 korun a ty mi je vrátíš zítra ve škole. Platí?
00:09:35 -Má to být dárek?
-Ano. Děkujeme.
00:09:39 Na ty ploutve jsem dlouho šetřil.
00:09:44 Ty plavky se ti líbily, tak nebuď smutnej.
00:09:49 A teď vím, že už je mít nebudu.
00:09:54 Koukni, jestli tam nejsou lahve.
00:10:02 Za tu je koruna.
00:10:07 Ten koš patří mně! Dej sem tu flašku!
00:10:13 -Našli jsme ji první.
-Mám na ni větší právo.
00:10:21 Vidíš? A teď zmizte, nebo z vás nadělám fašírku.
00:10:41 -Ahoj.
-Ahoj.
00:10:46 -Nechceš mi s tím pomoct?
-Jasně.
00:11:03 -Kam to přijde?
-Dovnitř do domu.
00:11:07 Pronajal jsem si u vás pokoj. Než si seženu něco vlastního.
00:11:12 Otevřela si tu hotel. Přímo penzion se snídaní.
00:11:34 -Jak se to řekne eucha...?
-Eucharistó.
00:11:41 Ty máš ale krásný šaty.
00:12:05 -Mám to ještě schovat?
-Určitě ne.
00:12:14 -Ještě tohle.
-Cibule.
00:12:20 -Ahoj.
-Ahoj, mami.
00:12:23 Dali jsme se do uklízení.
00:12:31 Jak to, že jsi vlezl do mé lednice?
00:12:36 -A co?
-Vyhazuješ naše jídlo?
00:12:39 -Jenom vyhazujeme staré jídlo.
-Jen se podívej.
00:12:43 Ty sis pořídila pomocníka?
00:12:46 Kdopak ti to dovolil?
00:12:48 Nepotřebuje se dovolovat.
00:12:51 Je přece od policie, ta se nikoho ptát nemusí.
00:12:54 Podle dohody můžu používat kuchyň a koupelnu.
00:12:56 Ale nemůžeš sem vpadnout a dělat si, co chceš.
00:12:59 Já jsem jenom... Jenom tady trochu uklízím...
00:13:05 Vypadni!
00:13:08 Vystřel, povídám. Vem si to svoje hnusný sako a ven!
00:13:16 Tak moc se zase nestalo. Já to uklidím.
00:13:21 S chutí se do toho pustím, když mi půjčíš 50 korun.
00:13:24 Cože?
00:13:31 Nastěhoval se k nám jeden policajt a hned rozbil konvici.
00:13:35 Doufám, že odradí toho kytaristu.
00:13:42 A taky si přeju, ať do rána onemocním, aby mě nedostal Marten.
00:13:54 Doufám, že se brzo uvidím s tátou.
00:14:33 Tsatsiki by měl usnout. Buď potichu!
00:14:42 Samozřejmě. Promiňte.
00:14:48 -Dobrou.
-Dobrou noc.
00:15:18 -Není ti nic?
-Paní učitelko!
00:15:21 -Máš pro mě těch 50 korun?
-Dám vám je zítra.
00:15:27 Na školním dvorku se nesmí házet talířem.
00:15:30 Mazej do třídy!
00:15:34 Zítra si zahrajeme jen my dva.
00:15:44 -Kam se tady chodí tancovat?
-Nevím.
00:15:49 -Tvoje máma nechodí tancovat?
-Myslím, že ne.
00:15:58 -Ona chodí s tím kytaristou?
-On si to myslí.
00:16:07 Vlastně by potřebovala někoho spolehlivějšího.
00:16:15 To bych ani neřekl. Povedly se, co říkáš?
00:16:20 K těm koláčům by se hodila šťáva. Ale v čem, když džbán už nemáme.
00:16:26 Měl bych koupit nový.
00:16:28 Nebo dárek. Máma má dárky ráda. Jeden bych ti prodal.
00:16:35 -A za kolik?
-Za 200.
00:16:39 A k tomu mě naučíš pár chvatů, jak se ubránit silnějšímu.
00:16:42 -O kolik je silnější?
-O dost.
00:16:46 -Nesmíš mě podvést.
-To bych si nedovolil.
00:16:52 Jak často myjete okna? Tak nám ještě zbývá toaleta.
00:17:08 Znovu.
00:17:12 Necháš ho!
00:17:16 Mami, učil mě jenom policejní chvaty.
00:17:21 Sám jsem ho o to požádal.
00:17:24 Nevím, proč tě má učit, jak se prát.
00:17:27 Násilím se nic nevyřeší.
00:17:29 S tím souhlasím.
00:17:32 Ale na to, že odmítáš násilí, rozdáváš slušný rány.
00:17:36 Omlouvám se. Já myslela...Chápeš, ne?
00:17:40 Vídím, že jsem se tady moc neuvedl.
00:17:43 -Goran ti koupil malý dárek.
-A proč?
00:17:48 Asi proto, že u nás bydlí.
00:17:54 -Pro mě? Co to asi bude?
-Taková maličkost.
00:18:21 -Přesně moje velikost.
-Nechceš koláček?
00:18:29 -Děkuju. Bolí to?
-Jen když koušu.
00:18:41 Máma se zase prala. Vypadá to, že si budou s Goranem rozumět.
00:18:49 Sehnal jsem peníze pro paní učitelku
00:18:52 a ochutnal nejlepší koláče na světě.
00:18:55 A taky jsem se naučil prát jako policajt.
00:18:57 Zítra někomu ukážu.
00:19:01 Mockrát děkuji.
00:19:03 -Kde jsi je tak rychle sehnal?
-Prodal jsem je jednomu poldovi.
00:19:08 -Nech toho!
-Co?
00:19:16 -Nech toho!
-Až řekneš, že tvůj táta je vůl.
00:19:21 To spíš tvůj táta je vůl.
00:19:42 Dojdeš sám k panu řediteli? Marten tam už je.
00:19:47 Měla bych tě odvést k doktorovi.
00:19:50 Chceš pak doprovodit domů?
00:19:56 -Jak ti je? Bolí to?
-Jen se mi motá hlava.
00:20:11 -Ahoj.
-Ahoj.
00:20:36 Maminko!
00:20:40 Máš rozbitej nos? Někdo tě do něj praštil?
00:20:47 To nebude tak hrozný.
00:20:50 Podívej, náš nový plakát. Co tomu říkáš?
00:20:54 To by se ti mohlo líbit. Jako mimozemšťani.
00:21:03 Měla bys jít za ním.
00:21:12 Goran říká, že hovězí je nejlepší lék na rány.
00:21:16 -Chodíš ráda tancovat? -Ano.
-Proč se ptáš? -Jen tak.
00:21:23 -Vyprávěj mi o tátovi.
-Už jsi to slyšel nejmíň stokrát.
00:21:28 To je jedno.
00:21:33 Pozorovala jsem ho celý týden.
00:21:37 Netroufala jsem si ho oslovit, zdál se mi strašně krásný.
00:21:42 A pak jednou, když jsem byla na pláži, stál přede mnou.
00:21:47 A pak mě švédsky pozdravil.
00:21:51 A potom se mě zeptal, jestli bych si s ním nechtěla vyjet na lodi.
00:21:57 Pak jsme se o půlnoci koupali.
00:22:01 Chodili jsme spolu. A tak jsi přišel na svět.
00:22:07 Pak jsem odjela domů a už jsem ho neviděla.
00:22:12 Má stejný nos jako ty. Spíš bych měla říct měl.
00:22:18 -Rád bych ho jel navštívit.
-Vystačíme si přece sami.
00:22:28 -Stejně bych rád.
-Nemůžeme si to dovolit.
00:22:33 -A když na to budeme mít?
-Uvidíme.
00:22:38 Slibuješ?
00:22:39 Slibuju, že zítra spolu zajdeme k panu řediteli.
00:22:44 -Ne!
-Ale ano.
00:23:02 Mami, musíme tam jít? Vždyť se jenom rozčílíš.
00:23:09 Budu klidná, milá a ohromě zdvořilá. Spolehni se.
00:23:16 Dobrý den. Jsem Tina Johansonová. Mého syna znáte, že?
00:23:23 -Ovšem.
-To je ten s rozbitým nosem.
00:23:27 To je ta malá lapálie ze včerejška. Je mi líto, ale mám moc práce...
00:23:33 -Jste zaneprázdněn?
-Ano.
00:23:37 Na dveřích svítilo červené světýlko.
00:23:40 Takže si můžeme domluvit termín schůzky...
00:23:42 -Tohle je ta vaše práce?
-Přesně tak.
00:23:46 -Papíry?
-Přál bych si, aby jich bylo méně.
00:23:54 A už jich je míň. Teď by to šlo?
00:23:58 Když si sednete a trochu se uklidníte. Co si přejete?
00:24:02 Chci, abyste pochopil, že do vaší školy chodí děti.
00:24:05 A vy byste jim měl zajistit pocit bezpečí.
00:24:08 Já ale doufám, že...
00:24:10 Jak by vám bylo, kdyby vám někdo silnější rozbil nos?
00:24:13 Nebo vás o přestávce šikanoval?
00:24:15 Nebo vám na školním dvorku podrážel nohy?
00:24:18 -Mami, měli bychom už odejít.
-Už skončím.
00:24:20 Nechci, aby mě můj syn slyšel nadávat.
00:24:24 Jestli nezajistíte, aby děti nikdo neohrožoval a nemlátil, vrátím se.
00:24:30 Pak uvidíte. Sbohem.
00:24:42 -Slíbila jsi, že se nerozčílíš.
-Taky že ne. Kde je ten Marten?
00:24:50 -Přestaň!
-Řekni to!
00:24:53 -Co to tu sakra vyvádíš?
-Co je ti po tom?
00:24:56 -Hodně, abys věděl.
-Starej se o sebe, ježibabo.
00:24:58 Proč se pereš? Proč mlátíš ostatní?
00:25:01 -Do toho ti nic není!
-To teda je!
00:25:03 Co kdybych řekla, že tvůj táta je blbec?
00:25:06 Tátovi nikdo nadávat nebude! Ty stará bréco. Ty...
00:25:23 Na co koukáte? Mazejte pryč!
00:25:37 Kolem našeho slunce obíhá devět planet. První je Merkur...
00:25:43 Tvoje máma je číslo.
00:25:46 Říkal jsem jí, aby do školy nechodila.
00:25:49 -Podle mě je správná.
-Myslíš?
00:25:52 -A hezká.
-Asi jo.
00:26:01 Nechceš k nám přijít na moje narozeniny?
00:26:05 -A kdy?
-Mám je až za tři neděle.
00:26:09 To snad můžu.
00:26:12 -A dál jsem to nestačila.
-I tak děkujeme, Sáro.
00:26:16 -Tsatsiki!
-Ano?
00:26:19 Ukážeš nám svoji planetku?
00:26:26 Moc se ti povedla. Ale život v moři budeme probírat až příště.
00:26:47 -Víš co?
-Co?
00:26:51 Sára jde taky k Marii na narozeniny.
00:26:55 -Je vážně moc hezká.
-To Maria taky.
00:27:00 -Chtěl by jsi s ní chodit?
-Nevím. A ty s Marií?
00:27:08 -Uvidíme. Možná později.
-Taky ještě počkám.
00:27:20 -Na večírku se bude tančit.
-Jak ses to dozvěděl?
00:27:24 -Od Sáry, ale já tančit neumím.
-Já taky ne. Snad se to dá naučit.
00:27:30 -Co si vezmeš na sebe?
-Něco červenýho. Aby si mě všimli.
00:27:36 Mně by stačil oblek. Ale žádný nemám.
00:27:45 Dobrý! Brzy z tebe bude rocková hvězda. Zkusíme to ještě jednou.
00:28:04 -Která země má tyhle barvy?
-Finsko?
00:28:10 Ne, Řecko. Proč k nám ten Marten pořád leze?
00:28:15 A proč by ne? Potřebuje se něčím zabavit. A je moc šikovnej.
00:28:21 Jo, na blbosti ho užije.
00:28:24 Jednou týdně bude u nás cvičit na kytaru. To snad nevadí.
00:28:28 Promiň.
00:28:33 Vypadá to báječně. Je to výborný.
00:28:40 Jak můžeš někomu dát najevo, že je příjemný a že se ti líbí?
00:28:46 Dáš mu třeba dárek. Například kytku.
00:28:50 Jako děti jsme si kreslili srdíčka.
00:28:53 Jednou jsem ho dala klukovi, co se mi líbil.
00:28:55 Byla jsem do něj šíleně zamilovaná.
00:28:58 Nebyl krásný, ale měl hezký hlas.
00:29:15 Člověk se z ničeho nic zamiluje. Zřejmě to máme v rodině.
00:29:23 Škoda, že tu nejsi se mnou. Mohli bychom si spolu povídat o lásce.
00:29:31 I když mám takový pocit, že Goran o tam taky hodně ví.
00:29:35 Teď musím do postele, protože brzo vstávám.
00:30:03 -Ty kanete?
-Cože?
00:30:05 Řecky to znamená "jak se ti vede?"
00:30:09 Já se mám dobře. Ale motorka nějak zlobí.
00:30:16 -Sehnal jsem ti helmu, prcku.
-Je dobrá.
00:30:25 Prcku mi už tady nikdo neříká.
00:30:28 U nás doma je to normální. Tam, kde jsem vyrůstal.
00:31:22 Dík za svezení.
00:31:28 Koho máš rád? Mě nebo mámu?
00:31:43 Jsi tady o hodinu dřív. Některé děti to s láskou ke škole přehání.
00:32:17 A teď půjdeme do třídy.
00:32:24 Buďte zticha, ať ho nevzbudíte.
00:32:41 Jen se mi něco zdálo.
00:32:46 Běž se opláchnout studenou vodou, to tě probere.
00:32:53 -Už jste si vyndali knížky?
-Pospěš si, něco ti ukážu.
00:33:13 -Ahoj, Řeku. Taky se ulejváš?
-Ne, jdu se umýt. Mám školu rád.
00:33:19 Já dřív taky. Naše učitelka je příšerka z vesmíru.
00:33:25 Naše je zas opičí žena. Je ale moc hodná.
00:33:29 Škoda, že nemáme tvoji mámu.
00:33:32 Až vyrostu, bude ze mě rocková hvězda.
00:33:35 -A já potápěč.
-Hodně štěstí.
00:33:44 Koukejte!
00:33:47 Víte, co dovedu já? Vydržím pod vodou 42 vteřin! Sleduj!
00:34:07 -Nemluvila Maria o tom srdíčku?
-Ne, jen se tak podivně kouká.
00:34:13 -Všiml sis, jaký má oči?
-Modrý.
00:34:16 Sára taky. Modrý jsou nejhezčí. Můžeme se tomu tancování vyhnout?
00:34:23 Ne, ale vím, kdo mě to naučí. Pak to naučím tebe.
00:34:28 Támhle máme pomocníky! Tak se mi to líbí!
00:34:45 Raz a dva... Dobrý a teď to zkus sám. Drž mě takhle.
00:34:55 -Kterou nohou mám začít?
-Touhle.
00:35:03 Důležité je vnímat hudbu celým tělem.
00:35:08 Můžu to zkusit?
00:35:26 Co kdybychom si zašli zatancovat? Někdy večer. Jen my dva.
00:35:31 Budu taky potřebovat oblek.
00:35:34 Jasně.
00:35:37 Rád bych ti ukázal, jak to vypadá u nás doma.
00:35:40 Je to úplně jiné než ve velkém městě.
00:35:43 Nemůžeme ho jít koupit třeba v pátek po škole?
00:36:20 Počkej! Musíme se naučit boogie.
00:36:35 Musíš se vcítit do hudby.
00:36:41 Musíš ji vnímat úplně celým tělem.
00:36:49 -Víc ještě neumím.
-A co teď?
00:36:54 Já jdu s maminkou koupit oblek.
00:37:20 Ahoj. Tina dneska nemohla. Naskoč si a jedem!
00:37:36 Tsatsiki, co je?
00:37:45 Slíbila jsi mi to a pak se na to klidně vykašleš!
00:37:49 Ne, to vůbec není pravda.
00:37:51 Přestaňte hrát!
00:37:52 A co bude s mým oblekem?
00:37:57 Ten oblek si můžeme koupit někdy jindy.
00:38:00 Ale teď to nestihnu.
00:38:02 Musíme to dodělat, jinak nebudeme moct nahrát desku.
00:38:06 O té jsem ti přece vyprávěla.
00:38:09 Můžete s tím rámusem na chvilku přestat?
00:38:17 Promiň, to víš, že ti ho koupím. Hned vyrazíme.
00:38:26 A co naše demo? Večer musí být hotové.
00:38:29 Taková byla dohoda, slíbili jsme to.
00:38:31 Nemohl bych tam skočit já? Půjdem? Tak pojď, prcku.
00:38:41 Gorane, děkuju.
00:38:49 Jedem!
00:39:04 Nejlepší bude, když motorku necháme doma. Pojedeme metrem.
00:39:11 Tak pojď.
00:39:25 Zlobíš se na mě? Zlobíš se, protože...
00:39:34 Sám si chtěl, abych měl mámu rád. A stalo se.
00:39:40 Nemyslel jsem, že ji budeš mít radši než mě.
00:39:44 -Tak to vůbec není.
-Já vím, že je.
00:39:48 To je něco jiného. Těžko se to vysvětluje. Zkusím to.
00:39:59 Když se mají dva dospělí rádi, je to víc než kamarádství.
00:40:15 Tak jdeš už?
00:40:26 Oblek, košile a kravata. Potřebuješ ještě něco?
00:40:31 -Ty ploutve. -Jaké ploutve?
-Do Řecka.
00:40:34 Ale ty si zaplatím sám.
00:40:38 Co kdybychom nešli rovnou domů? Můžeme ještě něco podniknout.
00:40:42 Bezva!
00:40:43 -Máš rád řeckou kuchyni?
-Já vlastně nevím.
00:41:31 Až se vrátíš z Řecka, tak mě naučíš, jak se tančí u nich, platí?
00:41:41 -Už se nezlobíš, viď?
-Ne.
00:41:44 Když se objeví ta pravá, srdce ti to poví.
00:41:49 A rozum proti tomu nic nezmůže.
00:41:59 -Hezký!
-Podívej!
00:42:14 Páni!
00:42:19 -S ní bys chtěl chodit?
-Nejsem pojištěný proti požáru.
00:42:26 Ale ty víš, koho mám rád.
00:42:30 Teď jen sebrat odvahu a povědět jí to.
00:42:53 -Řekni jí to dnes.
-Možná, že jo.
00:42:58 -Nebo jí to mám říct za tebe?
-Ne, děkuju.
00:43:10 Už budeš?
00:43:12 Tady máš sako.
00:43:18 -Co na to asi řekne máma?
-Že jsi nejhezčí kluk na světě.
00:43:26 Teda až po mně.
00:43:29 To byl vtip. Jdeme?
00:43:33 Musíme se proplížit.
00:43:36 -Umíš to?
-Jsem přece polda.
00:43:59 -Ne, ne, už přijdou.
-Nechoď pryč.
00:44:11 -Nechceš si už jít lehnout?
-Ne. Ještě vyměním filtr.
00:44:18 Je tam hodně součástek, že jo?
00:44:22 Musíš je smontovat ve správném pořadí.
00:44:25 Každá věc má své místo. Mám rád pořádek.
00:44:29 Já taky.
00:44:32 A teď se to zas musí dát dohromady v opačném pořadí.
00:44:42 Nechápu, co se to děje. Asi jsem pro tuhle domácnost moc spořádaný.
00:44:49 Jestli něčemu nerozumím, tak ženským z města.
00:44:53 Co je na tom kytaristovi tak úžasnýho?
00:44:58 -Dej mi dvanáctku.
-Chceš ho s ním praštit?
00:45:03 -Ne. Jenom to tady pořádně utáhnu.
-Na to je třeba klíč.
00:45:15 Tenhle.
00:45:18 Mohl bys tím poškodit matky. Ne moc utáhnout.
00:45:28 -Že by ho chtěla kvůli hlasu?
-Hlasu?
00:45:33 Říkala, že se dovede zamilovat do hlasu. Co jiného?
00:45:40 A teď poklop...
00:45:45 Ještě štěstí, že jsem jí to neřekl.
00:45:54 Nakonec kohout.
00:45:58 Mrkev!
00:46:03 Paprika!
00:46:10 Jak se to dělá, když chceš někoho zbalit?
00:46:13 -Podle mě záleží na hlasu.
-Na hlasu?
00:46:16 Spousta lidí se zamiluje do hlasu.
00:46:20 Zkusíme se nahrát na magneťák.
00:46:27 -Můžu vzít tuhle?
-Jasně. Zmáčkni červený tlačítko.
00:46:34 A je to. Můžeš začít.
00:46:38 Už je to dlouho, co ti chci něco říct.
00:46:42 Jsi nejhezčí holka ve škole.
00:46:45 Tvůj hlas mě vždycky rozechvěje a z tvých očí se mi rozbuší srdce.
00:46:51 Jakmile tě spatřím, celý se třesu a podlamují se mi kolena.
00:46:55 Rád bych věděl...
00:46:57 -O čempak sníš?
-To se neříká.
00:47:06 Tak dnes večer.
00:47:22 -Cos to proved?
-A co?
00:47:25 -Smazal jsi naše demo.
-Nechápeš to?
00:47:29 Přehrál jsi naše demo blbostma!
00:47:32 Jak jsi to mohl udělat?
00:47:36 To jsem nechtěl.
00:47:39 Víš ty vůbec, co nám to dalo práce? Chápeš to nebo ne?
00:47:45 Tohle měla být naše deska! Slyšíš? Dívej se na mě!
00:47:50 Víš přece, že to neudělal schválně!
00:47:53 On si může dělat, co se mu zlíbí!
00:47:56 -To není pravda!
-Zničil demo!
00:47:59 To jsem už slyšela!
00:48:01 Je to neuvěřitelně rozmazlenej spratek a tobě je to jedno.
00:48:05 Kam máš namířeno? Kvůli tobě se tu hádáme.
00:48:08 -Pusť ho!
-Cože?
00:48:10 -Nech ho bejt a vypadni!
-Cože?
00:48:13 -Vypadni a fofrem!
-Kvůli němu všechno obětuješ?
00:48:18 Co všechno? Myslíš demo? Už dva měsíce jsme nikde nehráli.
00:48:22 -Smazal naši demo nahrávku.
-Kde je ten slibovanej plakát?
00:48:25 -Makám na něm jak blázen! Když...
-Přesně tak! A kdy bude hotovej?
00:48:30 Jak je libo. Sbohem.
00:48:38 Nečekej, že se někdy vrátím! Zítra si přijdu pro všechny věci.
00:48:51 -Kam jdeš?
-Na večírek.
00:49:01 Nazdar. Co je?
00:49:11 Takhle jít nemůžeš!
00:49:18 Budeš mít u holek úspěch. Nemám tě tam hodit?
00:49:35 Hezkou zábavu.
00:50:11 Ještě jeden tanec, kluci.
00:50:16 -Tsatsiki, ahoj!
-Ahoj.
00:50:20 Ještě jednou, Pere.
00:50:25 -Ahoj.
-Ahoj.
00:50:33 -Sluší ti to.
-Tobě taky.
00:50:41 -Jde ti to bezvadně.
-Nechceš si zatančit?
00:50:46 -Rád.
-Tak pojď.
00:50:56 -Tančil jsi už někdy?
-S jedním kamarádem.
00:51:00 -S kamarádem?
-Ale s tebou je to lepší.
00:51:06 Díky. S tebou taky.
00:51:19 -Nechceš se na něco zeptat?
-A na co?
00:51:23 Jestli tě mám taky ráda.
00:51:28 A máš?
00:51:35 Pojď si připít.
00:51:48 A tak jsem dostal první pusu od holky.
00:51:51 Kytarista zmizel, takže Goran je v pohodě.
00:51:56 Maminka ale ne. Jen pořád uklízí a myje nádobí.
00:52:00 Dej si pohov. Vem si knížku. Umyj si vlasy.
00:52:04 Půjč si můj boxerský pytel.
00:52:07 Máš u nás pronajatý pokoj. Ale do mého života ti nic není!
00:52:11 A všechno je jenom moje chyba.
00:52:15 Proč nejsi tady?
00:52:21 Můžeš jít třeba na procházku. Kup si šaty. Zavolej kamarádům.
00:52:28 S tím je konec. Copak to nechápeš?
00:52:34 Smím prosit?
00:52:41 Nechceš si jít večer zatancovat? Vyzvednu tě po práci a vyrazíme si.
00:53:00 Tys to dokázal!
00:53:02 -Ukaž!
-Jasně.
00:53:06 Vypadáme skvěle! Kdy to je? To je už příští sobotu.
00:53:11 -Jsi zlatej.
-To jsem.
00:53:18 Kytarista se zase vrátil.
00:53:20 A taky zařídil, že budou hrát v nějakým klubu.
00:53:25 Začnou nahrávat CD. I když jsem jim zničil demo.
00:53:32 Tvoje máma bude možná slavná. Není bezva mít slavnou mámu?
00:53:36 Goran se od nás odstěhuje. Nedokáže se dívat na to, že jsou zase spolu.
00:53:42 Ten kytarista by se měl zamilovat do jiný. Goran by u vás zůstal.
00:53:45 -Ty jsi na to kápnul.
-A na co?
00:53:48 Že by se měl zamilovat do jiný. O jedný bych věděl.
00:53:50 -Do učitelky?
-Ne.
00:53:53 Tak do koho?
00:53:55 Půjdeme večer do města?
00:53:57 Jsi blázen? To si může dovolit jen Marten.
00:54:21 -Promiňte, spletl jsem si dvěře.
-A koho hledáš?
00:54:25 -Martena.
-Máš návštěvu.
00:54:36 Co tady děláš? Co bys rád?
00:54:45 Slib mi, že o tátovi neřekneš ani slovo.
00:54:49 -To už jsem ti dávno slíbil.
-Ani živý duši.
00:54:56 Táta se živil jako kadeřník. To on mě stříhal.
00:55:04 -Ten můj zase loví chobotnice.
-My chodíme na ryby.
00:55:13 A někdy sázíme na koníčky. Je rád, když něco děláme spolu.
00:55:20 -A vy?
-Nikdy jsem tátu neviděl.
00:55:24 -Ani neví, že jsem na světě.
-To je blbý.
00:55:28 Máš aspoň mámu.
00:55:30 Ale rád bych se s tátou seznámil, abych viděl, jak vypadá.
00:55:35 To je jasný.
00:55:44 To je ona.
00:55:53 -Ahoj.
-Ahoj.
00:55:57 Máš ráda hudbu?
00:56:00 Přišli jsme se tě zeptat, jestli se nechceš seznámit
00:56:05 s jedním známým kytaristou.
00:56:07 Je trochu zvláštní.
00:56:17 Tady máš lístek.
00:56:19 Je tvůj, když nám slíbíš, že přijdeš.
00:56:36 Ahoj, prcku.
00:56:45 Nechceš mi s tím pomoct?
00:57:05 Víš, tvoje máma má pravdu. Do jejího života mi nic není.
00:57:12 Zatím budu bydlet u kamaráda. Než si něco najdu.
00:57:18 A co já?
00:57:30 Sejdem se, prcku.
00:57:34 Máma bude v sobotu vystupovat. Měl by ses na ni přijít podívat.
00:57:41 Uvidíme.
00:57:47 Ale já chci, abys tam přišel. Moc tě prosím!
00:58:20 Gorane!
00:58:25 Nazdar, prcku.
00:58:32 Děkujeme. A další písničku bych rád věnoval jedný fajn holce.
00:58:42 Jmenuje se "Andělské oči".
00:58:55 Líbí se ti, jak hrajou?
00:58:59 Můj styl to zrovna není. Ale docela dobře jim to šlape.
00:59:05 -Ahoj.
-Tohle si vezmu sám.
00:59:09 Dáš si kolu?
00:59:13 -Už jsi ji viděl?
-Támhle jde.
00:59:21 -Ahoj.
-Děkuju za pozvání. Kdo hraje?
00:59:27 Imaginary Friends.
00:59:29 Je tam moje máma, hraje druhou kytaru.
00:59:33 Co říkáš kytaristovi?
00:59:36 Pěkně zpívá.
00:59:39 -Nezdá se ti hezkej?
-Ani ne.
00:59:43 -Ve skutečnosti je moc milej.
-Já bych vás mohl seznámit.
00:59:47 Tak tady jste. Ztratili jste se mi.
00:59:53 -To je Elin.
-Goran.
01:00:00 -Možná jsme se už viděli.
-Chodíš sem často?
01:00:06 -Ne. Zatančíš si?
-Ráda.
01:00:25 S tou deskou už je to jisté. Celý podzim budeme nahrávat.
01:00:31 Tohle, je to správné. To je dobrá muzika,
01:00:37 tu bys měl poslouchat.
01:00:40 A taky jsem dostala zálohu. Můžu ti koupit, co chceš.
01:00:43 Zajdeme do krámu a ty jen ukážeš.
01:00:47 Já bych radši jel do Řecka.
01:00:49 Dostaneš, co budeš chtít. Je to tak, vážně.
01:00:53 To je neuvěřitelný. Nezdá se ti? Kam jdeš? Co je?
01:01:00 Chci se seznámit se svým tátou.
01:01:06 Teď nemám čas. Teď ne.
01:01:08 Na to sis čas ještě nikdy neudělala.
01:01:14 Nic o něm nevíš. Ani nevíš, jak vypadá.
01:01:17 O to jde.
01:01:25 -To nejde.
-Pojedu s Goranem.
01:01:30 Ten už tady nebydlí.
01:01:37 Otevři!
01:01:40 Proč k vůli tobě odejde každý, koho mám rád?
01:01:48 Nebudu dýchat tak dlouho, dokud nepojedeme do Řecka.
01:01:57 Broučku...
01:02:10 Máma konečně obstarala lístky na cestu.
01:02:14 Dokonce zařídila, že mě uvolnili ze školy.
01:02:20 Kytarista se naštval, ale na to máma kašle.
01:02:26 Brzy nashle. Vyřiď chobotnicím, že už jedu.
01:02:38 Tak dlouho ses neukázal a už zase jedeš.
01:02:42 Ale brzo se sem vrátím.
01:02:45 -Ukážeš se?
-Jasně.
01:02:55 -Tak přece jen jedete?
-Ano.
01:02:59 Máš radost?
01:03:04 Tak se měj hezky.
01:03:15 -Ahoj.
-Ahoj.
01:03:20 -Tsatsiki, máš všechno?
-Mám.
01:03:24 Jen jsem se chtěl stavit a rozloučit se.
01:03:30 Jeďte opatrně.
01:03:38 Ty taky.
01:03:42 Ahoj.
01:04:11 Mami!
01:04:26 To je paráda.
01:04:28 Líbilo se ti to? Copak jsi viděl?
01:04:32 Byl tam potápěč a spousta malých rybiček.
01:04:37 A taky chobotnici.
01:04:40 -Ty jsi viděl chobotnici?
-Doopravdy.
01:04:44 -Teď si ze mě utahuješ.
-Neutahuju.
01:04:51 -Už víš, kdy půjdeme hledat tátu?
-Ještě ne.
01:04:57 Copak se nemůžeme jen koupat a opalovat?
01:05:01 -Co třeba zítra?
-Tak dobře. Zítra.
01:05:06 Ale já nechci, abys mu řekla, že jsem jeho, dokud nebudu chtít.
01:05:11 Slíbila jsem ti to přece.
01:05:14 A do vody! Kdo bude poslední, ten je...
01:05:18 -Leklá ryba!
-Jedem.
01:05:32 čte řecky
01:05:40 Těší mě, že vás poznávám.
01:05:43 Určitě mě ani nepozná. Snad to bude lepší.
01:05:47 -A jak si tehdy vypadala?
-Mladší.
01:05:52 V tý době jsem byla hubená jako lunt.
01:05:56 -Nechceš to nechat být?
-Slíbila jsi to.
01:06:04 Nestojí to za to. Žije si, jak se mu líbí. Stejně jako tehdy.
01:06:11 -Bude mi stačit, když ho uvidím.
-Slibuješ?
01:06:21 Pro začátek to beru.
01:06:43 Támhle to bylo.
01:06:46 -Určitě tam chceš?
-Jasně.
01:07:13 Každý večer chodíval kolem. A já tu seděla a čekala na něj.
01:07:21 Už zdálky jsem viděla, že je to on.
01:07:24 Byl tak hezký.
01:07:27 Měl vlasy až na ramena a obrovský hnědý oči.
01:07:33 A po celém těle byl do hněda opálený.
01:07:38 Byl štíhlý, ale svaly měl. Promiň.
01:07:48 Chceš ještě něco? Platit prosím.
01:07:59 V tom modrém baru jsme sedávali, pili víno a bavili se s kamarády.
01:08:06 Choval se ke mně jako k princezně.
01:08:10 Říkal, že když je se mnou, tak je pyšnej jako páv.
01:08:14 Zdálo se mi to legrační. Pyšnej jako páv.
01:08:23 Myslím, že už tady nežije. Určitě se přestěhoval.
01:08:29 Mohla by ses aspoň zeptat?
01:08:35 Promiň. Bydlí tady ještě Yanis Terzakis?
01:08:56 To není on.
01:09:04 Vypadá úplně jinak, než jsi mi říkala.
01:09:07 Nevěděla jsem, jak teď vypadá.
01:09:16 Vykašlem se na to, co říkáš?
01:09:20 Budeme se koupat, opalovat, dobře jíst a ráno vyspávat.
01:10:57 Ty jsi ze Švédska?
01:10:59 Sedíš tady a pořád jenom koukáš. Nejde mi motor.
01:11:04 -Filtr.
-Cože?
01:11:06 -Nejspíš bude rozbitej filtr.
-Tak račte nastoupit.
01:11:26 -Pořádek musí být.
-Jsi Švéd. To je vidět.
01:11:36 A teď poklop.
01:11:48 Tak ty máš jenom francouzák?
01:11:51 Francouzák hrany matiček zničí a pak jsou k ničemu.
01:12:02 A teď to zkus.
01:12:18 -Kohoutek. Zkus to znovu.
-Výborně.
01:12:29 Nechceš se mnou jet na moře?
01:12:32 -Jak ti říkají?
-Tsatsiki.
01:12:35 -To není jméno, ale jídlo. Jak se jmenuješ? -Tobias.
01:12:38 Dneska s tebou jet nemůžu.
01:12:41 Ale zítra bys mi mohl ukázat, jak se loví chobotnice.
01:13:13 Stejně jsem ráda, že jsme tady.
01:13:17 Je prima na chvilku vypadnout.
01:13:19 Mami, umíš tohle?
01:13:24 To sotva. Co podnikneme zítra? Můžeme jet třeba na výlet.
01:13:31 -Zítra můžeš vyspávat celý den.
-Ráda.
01:13:39 Když pomyslím, že mi koupil něco takovýho. Jak se asi má?
01:13:57 -Dobrý ráno.
-Jsi tu akorát.
01:14:40 Tohle si můžeš půjčit.
01:14:44 Dostal jsem to od táty, když jsem byl jako ty.
01:14:48 Pořád je jako nová.
01:14:54 Drž se u mě.
01:16:43 Dokážeš opravit motor. Plaveš jako ryba. Máš odvahu.
01:16:53 Tvůj táta na tebe musí být pyšnej jako... Jak se to říká?
01:16:59 -Jako páv.
-Jako páv.
01:17:34 -Ty děti nemáš?
-Nemám. Jenom psa, Spitu.
01:17:43 Zítra jedu domů.
01:17:52 Díky za pomoc.
01:18:37 Nechceš se ještě vykoupat? Nezajdeme koupit suvenýry?
01:18:48 -Snad nejsi nemocný?
-Ne, jsem jen šťastný.
01:19:01 Maminko?
01:19:05 Na co teď myslíš?
01:19:12 Už chci domů.
01:19:17 Napadlo mě, že na to, kdo pro tebe něco znamená, přijdeš moc pozdě.
01:19:23 Jak má člověk poznat toho pravýho?
01:19:27 Když se zjeví ten pravý, srdce ti to napoví.
01:19:34 A rozum proti tomu nic nezmůže.
01:19:40 -To máš od koho?
-Od Gorana.
01:19:48 Na tom něco bude.
01:19:54 Už spi, ať se brzy probudíme.
01:20:19 Vzpomínáš na ten modrý bar, kde táta vysedával s kamarády?
01:20:25 Copak je s ním?
01:20:28 Budu si představovat, že tam sedí.
01:20:34 Dobře.
01:21:06 Mami?
01:23:24 Chtěl jsem tě ještě vidět.
01:23:29 A chci ti dát tohle, abys mohl trénovat.
01:23:36 Nechám si to u tebe, než se sem zase vrátím.
01:23:41 Vážně se vrátíš? Slibuješ?
01:24:14 -Kde jsi byl?
-Byl jsem se rozloučit s tátou.
01:25:43 -Mami, jedeš moc rychle.
-Chci být brzo doma.
01:25:54 Bože, to snad není pravda!
01:26:13 Jela jste příliš rychle, paní řidičko.
01:26:16 Tak mi dejte pokutu, ať se dostanu rychle domů.
01:26:19 Je mi líto. Ale nejdřív vám musím položit pár otázek.
01:26:24 Je ten pokoj ještě volný? Můžu se nastěhovat už dnes?
01:26:30 -Kam se poděla ta polikačka ohně?
-Rozešli jsme se jako přátelé.
01:26:41 Co ty na to?
01:26:55 Tak pojď už přece!
01:27:00 Prcku!
01:27:30 Skryté podtitulky: Barbora Petrů
Osmiletý chlapec, přezdívaný „Tsatsiki“, žije se svojí matkou – rockovou zpěvačkou ve Stockholmu. Nikdy se nesetkal se svým otcem – řeckým rybářem, který ani neví, že má syna. Tsatsikův sen je odjet do Řecka a najít svého otce, neboť současný přítel maminky, kytarista z její skupiny, se mu moc nelíbí. Ale když není pravý otec, což takhle se poohlédnout po nějakém, kterého by si vybral sám Tsatsiki?