Daniel Auteuil jako muž, který nedokázal od své ženy odejít. Francouzský film o lásce a nevěře. ### Dále hrají: M.-J. Crozeová, F. Lioretová, Ch. Milletová a další. Režie Zabou Breitmanová
00:00:23 Česká televize uvádí francouzský film
00:01:02 -Měly by odjet z Paříže.
-Už zítra?
00:01:05 -Teď hned.-Pierre, dnes toho měly dost,
00:01:08 počkejme do rána, pak uvidíme.
-Čím dřív, tím líp.-Vždyť je 11!
00:01:12 -No a co? Chloé, hodím vás na chalupu, jo?
00:01:17 Co tomu říkáš?
-Já nevím.
00:01:20 -Touhle dobou tam už v noci mrzne.
-Stavíš se doma pro věci.
00:01:24 Půjdu s tebou. A pak hned vyrazíme.
00:01:28 -Já domů nechci.
00:01:41 (ze záznamníku) Nemáte žádnou novou zprávu.
00:01:51 KLEPÁNÍ
-Nechceš si tu něco koupit?
00:01:58 -Kruci. Zatracenej krám.
00:02:20 DVEŘE
00:02:45 ZVUK MOTORU
00:02:53 -Měla byses trochu prospat. Sklop sedadlo a zkus si zdřímnoutt.
00:02:57 Pojedeme daleko.
00:03:16 HUDBA
00:03:19 V hlavních rolích v českém znění
00:03:41 MILOVAL JSEM JI
00:05:11 RUČNÍ BRZDA DVEŘE
00:05:19 KROKY
00:05:27 -Zůstaňte v autě. Zapnu topení a přijdu pro vás.
00:05:42 VZ
00:06:02 (záznamník)
-Nemáte žádnou novou zprávu.
00:06:19 DÍTĚ:Zlobíš. Jsi neposlušná.
00:06:21 Uvědomuješ si, doufám, co jsi zas provedla?
00:06:25 (napodobuje panenku) Já za to nemůžu.
00:06:28 A kdo teda? Přiznej se. Chceš mě přivést do hrobu?
00:06:31 Co z tebe jednou bude?(panenka) Budu slavná zpěvačka jako Madonna.
00:06:36 Jo, to víš, na tebe zrovna čekají.
00:06:38 Já budu top modelka a miss Evropy.
00:06:42 A ty skončíš na ulici. SMÍCH
00:07:03 (v TV) Smetanový krém s kousky ovoce.
00:07:06 -Já chci pohádku.
-Souprava nerez nádobí.
00:07:09 -Radost z vítězství našeho týmu.
-Dávej pozor, naučím tě to.
00:07:13 -Takovou síť nikdy nedokážu.
-Napřed si musíš napnout osnovu
00:07:17 a protáhnout ji vláknem. Začni od středu a dávej pozor,
00:07:21 abys nespadl.
-Au au au.
00:07:25 -Vidíš, co jsem ti říkala? Ale to nic, zkusíš to znova.
00:07:33 DVEŘE
00:07:37 -Co holky?-Dobrý. Koukaj na animáky pohádky v televizi.
00:07:40 -To vysílají už od rána?
-Na tom kanále jdou celej den.
00:07:44 -Aha. Našla jsi kafe?
00:07:46 -Jo, jo, díky.
-Hm.
00:07:51 Jo a nezavoláš do práce, že dnes nepřijdeš?
00:07:54 -Jo, jo, zavolám. Ne že by se mi moc chtělo.
00:07:58 Brnknu šéfce, ta je dobrá, pochopí to.
00:08:07 Haló? Jo, ahoj, můžeš mi dát, prosím tě, Lauru?
00:08:14 Aha, jde o to. promiň, tady Chloé.
00:08:17 Radši bych jí to řekla osobně. Chtěla bych si vzít volno.
00:08:20 Dnes nepřijdu.
00:08:23 Ne, bohužel jsem odjela z Paříže.
00:08:26 Já se ještě ozvu. Díky. Tak se měj.
00:08:37 (záznamník) Nemáte žádnou novou zprávu.
00:08:52 -Mami?!
-Ano?
00:08:55 -Víš, co říkal děda?
-Ne.
00:08:59 -Že nás vezme do McDonaldu.
-Aha.
00:09:02 -Slíbil nám to! Ty myslíš, že děda kecal?
00:09:05 -Já myslela, že McDonalda nesnáší.
-Tak to se teda pleteš.
00:09:09 Napřed si nakoupíme a pak se všichni v mekáči najíme.
00:09:12 SMÍCH VÝSKOT
00:09:15 -No počkej, já ti ukážu,
-Já ti ukážu.-Tumáš.
00:09:20 SMÍCH Tumáš.
00:09:26 -Sakra, zatracenej kečup.
00:09:31 Jak to mám jíst, abych se nepokecal?!
00:09:35 -Koukni, dědo, já jsem vyhrála.
00:09:38 -To není žádná hra. Mami.
00:09:46 Koukej, to je zábava.
00:09:51 -A kdy už to bude, dědo?
-Za chvilku.
00:09:54 -Tak kdy?!-Řekl jsem, že za chvilku, tak počkejte.
00:09:58 Teď tam ještě nelezte, spadly byste.
00:10:01 Ták. No a je to.
00:10:04 Pojďte. Sedněte si, zhoupnu vás.
00:10:08 Pojďte.
00:10:35 -Mami, koukej! Vidíš, mami?
00:10:39 -Vidíš, mami?! Juchů!
00:10:42 SMÍCH
-Juchů!-Paráda.
00:10:46 SMÍCH Mami.
00:10:51 -Přikrylas je? Je tam teplo?-Jo, jo.
00:10:56 -No a teď ještě nakrájet cibuli nahrubo.
00:11:01 Na!
00:11:03 Chceš něco k pití?
00:11:06 Než se víno vychladí, dáme si zatím panáka bušmilsky.
00:11:14 -A co to má být?
00:11:18 Whisky?
-Hm.
00:11:25 POPOTAHOVÁNÍ
00:11:29 -Ochutnej.
00:11:34 -To je tou cibulí.
00:11:39 Zdá se ti, že brečím?
00:11:42 -Tak co? Nemá chybu, viď?
00:11:45 -Nejsem na whisky.
-Dej si, je to dobrá značka.
00:11:49 To víš, Patrick Frendall se v tom vyzná.
00:11:52 Vzpomínáš na Patricka Frendalla? Ten hromotluk s velkýma rukama.
00:12:00 Mám ho moc rád. Od první chvíle jsem věděl,
00:12:03 že je to kamarád do nepohody.
-Aha.
00:12:09 -A teď - mrkev nakrájet na kolečka střední síly,
00:12:13 koukej, je to takhle dobře?
-Doufám, že jo.
00:12:17 -Aha.
00:12:23 Mám dva nejlepší kamarády, totiž měl jsem.
00:12:27 Patricka jsem poznal v Římě na dovolený,
00:12:31 kde jsem byl tehdy se Suzanne. Bydlel v našem hotelu.
00:12:36 Jeho smích byl nakažlivej. Já se moc nesměju.
00:12:39 Byl jak můj brácha Paul, tohos neznala,
00:12:42 umřel v šestapadesátým.
-V šestapadesátým?
00:12:45 Kolik mu bylo?-Jednadvacet. Byl o devět let starší.
00:12:49 -Je zvláštní mít bráchu za kamaráda.
00:12:52 -Taky bys ho měla ráda. Jako všichni.
00:12:56 -Na co umřel?
-Na tuberkulózu.
00:12:59 Z Indočíny se vrátil úplně zničenej.
00:13:02 Ke všemu narukoval dobrovolně. Já jsem ještě chodil do školy.
00:13:06 Miloval přírodu, hlavně ptáky,
00:13:09 jak jen některýho z nich zaslech, doved ho pojmenovat,
00:13:13 říct, jak je vybarvenej a uměl ho i namalovat.
00:13:17 Hm.škoda, že nám umřel.
00:13:19 No, nešťastně se zamiloval, chápeš.
00:13:25 Chodil tenkrát s holkou... Dovol.-Hm.
00:13:29 -A tu mu pak přebral syn našeho řezníka z vedlejší ulice.
00:13:33 Nevíš, kde je tu oregano? Zkusíme tam dát bazalku.
00:13:41 Nemohla samozřejmě vědět, co tím způsobí, což chápu.
00:13:46 Mámu to strašně vzalo, a když se Paul vrátil,
00:13:49 byl z něj jinej člověk. S náma vůbec nemluvil.
00:13:53 Jenom pořád kašlal a krátce nato zemřel.
00:14:01 V jednadvaceti. Tak mladej!
00:14:12 -Najíme se tady?
00:14:14 -Nevím, proč ti o tom říkám. Stalo se to přece tak dávno.
00:14:24 S nikým o bráchovi nemluvím. Až teď s tebou.
00:14:28 Asi to má na svědomí ta whiska od Patricka Frendalla.
00:14:32 -Patricku... Frendalle. VZDECH
00:14:38 Zůstala jsem sama.
00:14:41 On si našel jinou.
00:14:56 Děkuju ti, Patricku Frendalle.
00:15:14 BOUCHÁNÍ OKENICE MELUZÍNA
00:15:24 ZVUK ODJÍŽDĚJÍCÍHO AUTA
00:15:41 Pierre?
00:15:50 (text na lístku) Jsem v Annecy,
00:15:53 rozbil se kotel, vrátím se v poledne.
00:16:21 Sakra!
00:16:45 Sakra, co teď...
00:16:48 Co teď?
00:16:50 Sakra.
00:17:35 HLUČNÁ TELEVIZE
00:17:41 TELEFON
00:17:48 LUCIE:
-Vem to, mami!
00:17:53 VYZVÁNĚNÍ TELEFONU
00:17:58 Haló? A kdy přijedeš?
00:18:03 Ty nepřijedeš?
00:18:06 Jste s mámou pohádaný, viď? Co tady máme dělat?!
00:18:16 Mám tě taky ráda, tati. Jo a víš,
00:18:19 že mi děda koupil tričko? Tričko s Barbínou,
00:18:22 růžový kalhoty, tenisky, ponožky s bambulkama
00:18:26 a pak jsme obědvali v mekáči!
00:18:31 Jo, zrovna kouká na televizi, hned ti ji dám.
00:18:35 MARION:Nedáš, nech mě, já se chci koukat!
00:18:39 HLUK OKENICE ÚLEK
00:18:44 LUCIE: Aha. Tak jo.
00:18:47 Mami! Chce s tebou mluvit tatínek!
00:18:50 -Nemám čas.
-Nemá čas.
00:18:55 Ptá se, kdy se vrátíme do Paříže.
00:18:58 -Už brzo! Brzo.
00:19:00 -Už brzo. Večer nám zase zavolá.
00:19:03 -Já tu večer nebudu!
-Večer tady nebude.
00:19:07 A proč tady nebudeš?
-To nevím! Nevím, proč.
00:19:11 -Říká, že neví. Je tu otrava.
00:19:14 Zavoláš mi večer? Posílám ti pusu.
00:19:18 A kdy se teda vrátíme do Paříže?
00:19:21 -Dej mi pokoj.
-Chci vědět, kdy!
00:19:25 -Nech toho, Lucie!
-Když budu tady, zameškám školu.
00:19:28 Až mě vyvolají, nebudu nic umět.
00:19:31 A kvůli tobě nakonec propadnu!
-Proboha, Lucie, nech toho!
00:19:35 -Seš děsná! VZLYKY
00:19:58 LAPÁNÍ PO DECHU
00:20:04 Vymyslím ti účes.
00:20:06 Třeba takhle.
00:20:08 Ne, takhle ne.
00:20:10 Hm. Aha.
00:20:14 Teď máš rohy a seš jako čert!
00:20:22 -Jsem hloupá.
00:20:25 -A proč seš hloupá?
00:20:31 -Proto. Proto.
00:20:34 Proto.
00:20:37 Proto.
00:20:42 -Paula zabil déšť. V jednom kuse tam prý lilo.
00:20:46 Měl to z vlhka. Jen z vlhka.
00:20:49 DĚTSKÝ SMÍCH
00:20:53 Koukej na tu velkou louži, nešlápni do ní.-Copak?
00:20:57 budeš od bláta. DECHY
00:21:00 -Nic. Zas bude lejt.
00:21:03 -Jé, prší! Na mě káplo!
-Jú, na mě taky!
00:21:06 -Lucie, Marion, pojďte!
-Dělej, poběž, mrňousku!
00:21:10 -Počkej na mě!
00:21:14 HŘMĚNÍ
00:21:21 -Už to vaří?
00:21:25 Kdy se přesně chceš vrátit?
-Pokud vím, tak přesně zítra.
00:21:29 -Vzal jsem si volno, takže nemusíš spěchat.
00:21:32 Budeš tu v klidu.
-He, v klidu? Jo?
00:21:35 -Pár dní tady ještě počkej, pak se uvidí.
00:21:38 -A co? To tady mám čekat? Až se ke mně vrátí?
00:21:41 -Já za nic nemůžu!
-A kdo teda? Myslíte, že já?
00:21:45 Tak to těžko. Že mě tu nechal s holkama samotnou,
00:21:49 není přece má vina, nebo snad ano?
00:21:51 Anebo si myslíte, že o tom musíme mlčet?
00:21:54 Komu bych to řekla, když ne vám? Jste přece jeho otec.
00:21:58 A jak jste syna vychoval, za to nemůžu.
00:22:00 Co mám holkám říct, až se mě zeptají?-Na holky ti platí.
00:22:04 -Jen ať platí . Jsem teď s nima sama.
00:22:12 Nikdy předtím mi neřek, že mě má dost.
00:22:16 O takových věcech se doma nemluví, to u vás platilo.
00:22:22 Jak jsem mohla vědět, že mě váš syn podvádí,
00:22:26 když o tom pořád mlčel?
00:22:28 A pak mi jednou... zkrátka řekl,
00:22:31 že ke mně už nic necítí. A tím to zvadlo.
00:22:35 Že se zamiloval a nechce mě už dál podvádět.
00:22:38 To je od něj sprostý. nezdá se vám?
00:22:41 VZRUŠENÝ DECH Kdyby mi předtím aspoň něco řekl.
00:22:44 Ne, radši taktně mlčel. A teď můžu jen brečet a trápit se,
00:22:48 to mi snad dovolíte. Za sedm let, co takzvaně mezi vás patřím,
00:22:52 jste se ještě nikdy nezajímal o moje problémy.
00:22:56 A proč? Váš syn udělal podraz,
00:22:59 vy to za něj žehlíte, protože podrazy se u vás nenosí.
00:23:03 -O těch...-Chloé, přestaň, to nám křivdíš.
00:23:06 -Měl byste se slyšet. Okřik jste mě jak zlobivýho psa.
00:23:10 Říkám jen pravdu. VZLYKY
00:23:16 Beze slova se sbalil a odešel.
00:23:20 Zavřela jsem za ním, potichu...
00:23:23 U nás se dveřma nepráská.
00:23:28 A teď jsem u vás na chalupě s holkama na krku.
00:23:33 Co dál? To se mám zavřít do kuchyně
00:23:36 a ronit slzy do polívky? A tvářit se, jako by se nic nestalo?
00:23:40 Aby neutrpěla vaše dobrá pověst?
-Uklidni se.
00:23:43 -Aby se nikdo nedozvěděl, že váš synáček mě pustil k vodě,
00:23:47 že jsem sama jako kůl v plotě? A měl byste si laskavě uvědomit,
00:23:51 že je to všecko taky vaše vina. PLÁČ
00:23:54 Proč se mě tady nikdo nezastane. PLÁČ
00:24:35 -Trápí ho to.
00:24:40 -To vám řekl?
-Hm.
00:24:46 -No a?
00:24:48 A tím mě hodláte utěšovat nebo co?
00:24:51 Stejně to nemá už cenu. Nikdo ho k tomu přece nenutil.
00:24:55 No ne?
00:24:59 -Jde o to, že..., že každý máme právo někdy se splést.
00:25:04 -To je mi fuk, že se splet. Nechme toho.
00:25:12 -I já se zamiloval. Nešlo o Suzanne, ale o jinou ženu.
00:25:19 A tu jsem miloval... nade vše.
00:25:27 Netušil jsem, že je to možné.
00:25:30 Že bych... byl tak velké lásky někdy vůbec schopen.
00:25:39 Než jsem ji potkal.
00:25:42 Ať jsem se bránil, jak jsem chtěl, přišlo to jako blesk.
00:25:46 ODKAŠLÁNÍ
00:25:48 A já byl dočista v koncích.
00:25:53 Jmenovala se Mathilde. Tak se vlastně jmenuje dodnes.
00:26:00 V šetačtyřiceti jsem si připadal už starej.
00:26:04 Cítil jsem se tak od té doby, co Paul odešel.
00:26:08 Už v deseti jsem vypadal o trochu starší.
00:26:13 Na nic jsem nečekal.
00:26:16 Jen se stále dřel a dřel. Jako kůň.
00:26:21 Myslel jsem, že nic kromě práce k životu nepatří,
00:26:28 že bych jinak už žít ani nemohl.
00:26:32 Až s Mathildou jsem poznal, co je život.
00:26:38 Já ji tolik... miloval.
00:26:43 To si nedovedeš představit.
00:26:49 Posloucháš mě?
-Ano.
00:26:53 -Nudím tě?
-Ne.
00:27:01 -Nechceš už spát?
-Ne.
00:27:06 Co Suzanne?
00:27:16 -Suzanne brzy došlo, že jí zahýbám,
00:27:19 nebyla přece slepá.
00:27:22 Domů jsem... už vlastně chodil jenom přespávat.
00:27:27 Prohodit pár slov s rodinou, ale nic víc.
00:27:30 A jednou mě vytáhla na večeři.
00:27:33 Kousek od nás byla jedna malá pizzerie.
00:27:36 -Já vím, že je mladší než já, vím, proč jsi věčně na cestách.
00:27:41 A vím, jak dlouho to trvá. Už to nehodlám trpět.
00:27:44 Tak mi nelži. Napřed jsem tomu nepřikládala váhu
00:27:48 a myslela jsem si, že to za nějaký čas přejde
00:27:52 a že budeme žít jako dřív.
00:27:54 Navíc jsme se stěhovali do nového domu,
00:27:58 a to mi dalo zabrat. Řekla jsem si,
00:28:01 že musím být trpělivá.
00:28:03 Když ses rozstonal, nebylo co řešit.
00:28:07 Ale dál? To už přehlížet odmítám.
00:28:10 Jak tvoje sobectví a bezohlednost,
00:28:14 tak způsob, jak.
-Dobrý večer, vaše přání?
00:28:18 Máte už vybráno?
-Prosím vás,
00:28:21 ty římské špagety jsou zřejmě s česnekem, že?
00:28:24 -Řeknu v kuchyni, aby vám do omáčky česnek nedávali.
00:28:28 A pro vás? Prosím?
-Hm, dám si totéž.
00:28:30 -Ano. A víno? Bílé nebo červené?
00:28:33 -Prosím stolní vodu.-Mně...
-Perlivou nebo neperlivou?
00:28:37 -Neperlivou.-Výborně, jak si dáma přeje.-Díky.
00:28:40 -Dovolte.
00:28:42 -Jaks mě mohl tak obelhávat? Myslíš, že jse slepá nebo co?
00:28:46 -To si vůbec nemyslím.
-Jakou jsem dělala chybu?-Žádnou.
00:28:50 -Tak proč?
00:28:58 Už jsem byla u advokátky, aby mi sepsala žádost o rozvod.
00:29:01 Je to švagrová Nathalie. Znáš Nathalii?
00:29:04 Rozhodla jsem se k tomu tu neděli, když jsme se vraceli z víkendu.
00:29:08 Za celou dobu jsi na mě vůbec nepromluvil.
00:29:11 Jenom jednou, u benzinky, když jsi po mně chtěl drobný.
00:29:14 Tak jsem si řekla: když promluví, zůstanu,
00:29:18 a když ne, rozvedu se.
00:29:20 -To jsem nemoh přece tušit.
00:29:24 -Pozor, je to trochu horké.
00:29:27 Tak prosím. Dobrou chuť.
00:29:34 -Děti tě už nezajímají. Je ti jedno,
00:29:37 že Adrien odešel ze školy, že Christine je v jiném stavu.
00:29:40 VZDECH A tobě je to fuk.
00:29:44 A ty tvý cesty... samozřejmě nejsou služební.
00:29:51 V myšlenkách jsi pořád někde jinde.
00:29:53 Když si pomyslím, kolik let jsem marně čekala.
00:29:57 A kdes byl? U ní, to je jasný.
00:30:00 Já se tu zatím starala o tvou maminku, která tě tak potřebovala.
00:30:04 Bylo mi jí líto. I když mi nikdy k srdci nepřirostla.
00:30:08 Nemohla jsem ji opustit, cítila jsem to jako svou povinnost.
00:30:20 -Tak pověz, kolik ti mám dát? Stačí říct.
00:30:27 -Nebuď trapnej.
00:30:31 Nic jsi nepochopil. Je to možný?
00:30:34 Ze bys byl tak nechápavej?
00:30:37 Seš ubožák. Je mi tě líto.
00:30:42 -Já vím. Žádost o rozvod podej,
00:30:44 všechnu vinu beru na sebe. Nezapomeň tam uvést,
00:30:48 že tě moje matka stále sekýrovala. A na advokátku se vykašli,
00:30:51 jen mi řekni, kolik chceš.
-Nebyla jsem u advokátky,
00:30:55 to jsem řekla jen tak. Nechci a nehodlám se rozvádět.
00:30:58 Chci žít s tebou, s dětma, v našen domě.
00:31:01 Už jsem tady zvyklá. Nechci tě vůbec omezovat,
00:31:04 ale uvědom si, že se tě nevzdám.
00:31:07 Máme toho přece tolik společného.
00:31:09 Například ten dům u moře, tam jsme chtěli jezdit na dovolenou.
00:31:13 A co by tomu řekli naši známí? No, chápeš?
00:31:16 Nebudeme to nijak dramatizovat.
00:31:19 Každý muž je manželce občas nevěrný.
00:31:22 A pak se vrátí. To přece není důvod k rozvodu.
00:31:27 -To ne.
-A já se nemíním rozvádět.
00:31:32 Bez tebe nejsem nic. PLÁČ
00:31:43 -Neboj se, rozvod už nepadá v úvahu.
00:31:47 Je konec.
-Končíte?
00:31:49 Takže bych to už mohl odnést??
-Ano.
00:31:53 -Dovolíte? A, jak koukám, moc jste tomu nedal.
00:31:56 Madam taky ne. Další přání?
00:31:59 Mohl bych nabídnout dezert?
-Hm, dáš si kafe?-Ne.
00:32:02 -Chcete platit?
-Hm.
00:32:07 -Chutnalo ti ?
-No...
00:32:13 -Ten číšník byl hrozně otravnej.
00:32:17 -To máš pravdu.
00:32:22 Nechal jsem odejít svou životní lásku
00:32:25 a zůstal u té, které jsem nechtěl ubližovat.
00:32:28 VZDECHY
00:32:32 -Rozbolela mě z toho hlava.
00:32:37 Chcete říct, že mi váš syn taky nechce ubližovat?
00:32:41 -Promiň, že jsem ti o tom vyprávěl.
00:32:44 Každý konec znamená přece nový začátek.
00:32:47 -Bezva!
00:32:49 -A čím jsi ublížila ty jemu?
00:32:53 To tě nikdy nenapadlo, viď? Co?
00:32:58 Fajn. Tak se nejspíš pletu.
00:33:07 Už jsem dostal hlad.
00:33:18 Proč si nejdeš lehnout?
00:33:28 -Jak to potom dopadlo?
00:33:44 Co bylo dál?
-Bude tě zas bolet hlava.
00:33:48 -Už nebolí.
00:33:57 Tak povídejte.
00:34:00 -Před pár lety jsem ji potkal v parku u Královského paláce.
00:34:04 -A co dál?
-Už nic, bylo po všem.
00:34:08 -Jak jste se seznámili?
00:34:10 -Nerad bych tě tím nudil.
-No tak.
00:34:14 Kde jste se poznali?
00:34:17 (mluví anglicky)
-Pane Houdarde, prosím.
00:34:20 Pan Xing vás očekává. Prosím, pojďte dál.
00:34:23 -Bylo to 8. června 1990 v 11 hodin dopoledne místního času
00:34:27 v Hongkongu, v kanceláři pana Xinga,
00:34:29 který projevil zájem o výrobu amoniakových nádrží.
00:34:33 Byl jsem unavený z cesty a nervózní - pro mou firmu
00:34:36 by taková zakázka měla v budoucnu ohromný význam.
00:34:40 A s Číňany jsem v životě neobchodoval.
00:34:43 (lámanou angličtinou) Dobrý den, rád vás poznávám.
00:34:47 Omlouvám se za svou angličtinu.
-Chápu. Nijak se tím netrapte.
00:34:51 -No a já... Sakra, kde mám vizitku?
00:34:55 I forgot.
00:35:03 (pozdravy čínsky)
00:35:14 -Tady je tlumočnice, kterou jste si vyžádal.
00:35:17 -Eh, tomu nerozumím. Měl tady být pan Rockwell.
00:35:21 -Ten pan Rockwell jsem já. Nemohl, tak ho zastupuju.
00:35:24 Jsem Mathilde Courbetová.
00:35:27 -Dáte te si něco k pití? Kávu, čaj, džus?-Ne, ne, díky.
00:35:30 -Ptá se, co byste chtěl k pití?
-Díky, romu jsem rozuměl.
00:35:33 Jenom vodu, prosím.
00:35:38 Abych byl upřímný, tak - neberte to osobně, ale -
00:35:41 ta problematika má jistá specifika. Jde tu o odborné výrazy.
00:35:45 A velice mi záleží na tom, abych tuhle zakázku neprošvihl.
00:35:49 -Nemějte strach.
00:36:08 Při úvodním seznámení bývá zvykem ukázat kolegům
00:36:12 fotografii manželky a dětí. Máte s sebou jejich fotky?
00:36:18 -Mám, ale ne u sebe, netušil jsem...
00:36:20 (mluví čínsky) Pan Houdard bohužel zapomněl
00:36:24 rodinné fotografie v hotelu.
-Aha, ha.
00:36:26 -Promiňte. Ale...
00:36:35 Mám pro vás dárky.
00:36:39 SMÍCH
00:36:42 -Díky.
-Oukay.
00:36:44 (mluví čínsky) -Jsme připraveni.
-Tak můžem začít.
00:36:51 ODKAŠLÁNÍ
00:36:53 -Pane, mistr Xing, víte, že na světě je málo firem,
00:36:56 které můžou splnit vaše požadavky.
00:36:59 -You realize that there are not many of us in the world capable
00:37:03 of fulfilling your request.
-Jistě jsme nejmenší firma,
00:37:07 která vám nabídla svoje služby.
-We are surely the smallest company
00:37:11 to offer our services.-Houdard je totiž naše rodinná firma.
00:37:14 -It is a family business.
-My father, my grand father,
00:37:18 all the family(celá rodina). Od roku 1942 studujeme, vyrábíme
00:37:22 a dovážíme průmyslová zařízení...
- á, pardon -
00:37:25 -Since 1942, we have studie, produced, transported
00:37:28 and assembled industrial equipment...
00:37:31 -pro skladování, manipulaci, přeměnu kapalin, pevných látek nebo plynů.
00:37:36 -for the stocking, transforming of liquids or gas.
00:37:39 -Flexibilita naší organizace umožňuje reagovat na inovační změny
00:37:43 ropného, chemického, plynárenského, potravinářského
00:37:47 a papírenského sektoru.
-The flexibility of our organization
00:37:51 allows us to respond to all innovations in the sectors
00:37:54 of petroleum, gases, food products, paper products etc.-Hm, ehe,
00:37:58 vyzvali jste nás, abychom vyrobili čtyři nádrže
00:38:01 na skladování čpavku s kapacitou 30 tisíc tun -
00:38:04 pro dvě různé chemické jednotky.
-You have calles upon our services
00:38:09 to construct four ammonia storage tanks containing 30000 tons
00:38:12 of two various chemical units.
-Ehe, přinesl jsem vám nákresy
00:38:16 a vysvětlím, jaká řešení nabízíme.
-Ive brought these drawings to show
00:38:20 you the solutions we have come.
00:38:23 (mluví čínsky)
00:38:25 -Á, promiňte, víte. Pardon.
00:38:28 ODKAŠLÁNÍ
00:38:31 Ehe, moment,
00:38:34 ještě moment.
-Sorry, just a moment.
00:38:38 -Než okomentuji nákresy nádrže...
- ehe... aha, tady jsou -
00:38:41 -Sorry Mister Xing, before Mister Houdard describes
00:38:45 the designs for the tanks...
-rád bych zdůvodnil i výběr izolace.
00:38:49 -hed like to explain the choice for insulation.
00:38:52 -Aha. (mluví čínsky)
00:38:57 -Dovolíte?
00:39:00 -Eh, samozřejmě.
00:39:14 -Pane Houdarde, mohl byste jít za mnou
00:39:17 a okomentovat nákresy?
-Jistě. Pardon.
00:39:21 KAŠEL
00:39:23 (mluví čínsky)
00:39:26 -Ještě tady. No, jak myslíte.
00:39:30 ÚSMĚV
-Promiňte.
00:39:32 -Tak tady - první jednostěnný model
00:39:35 jsme zavrhli z pochopitelných příčin.
00:39:38 Hrozilo znečištění půdy a samozřejmě velké riziko,
00:39:41 uvážíme-li, jak velké nebezpečí představuje únik čpavku.
00:39:45 -We have ruled out the first solution of a simple barrier
00:39:49 for the obvious reason of polluting the ground as well
00:39:53 as concerns of security because of the lethal furniture of ammonia
00:39:57 when leaking.-Proto jsme zavrhli i KAŠEL-We have also ruled out.
00:40:01 KAŠEL
-Excuse me.
00:40:06 Omlouvám se.
00:40:12 ODKAŠLÁNÍ PŘEKLADATELKY
00:40:17 -Promiňte, prosím. A proto jsme také zavrhli
00:40:20 i tento druhý, dvoustěnný model, který využívá izolace dusíkem.
00:40:24 -We have ruled out the second solution with a double barrier
00:40:28 under nitrogen purge.-Ani zde není vyloučena hrozba úniku plynu.
00:40:31 Také provoz tohoto systému je náročnější technicky i finančně.
00:40:35 -Not only because of the risk of a gas leak but also because
00:40:39 the management of this system requires a huge financial
00:40:43 and technical investment.
-Přesně tak.
00:40:46 Ehe, takže...-So.
-Takže jsme zvolili třetí variantu.
00:40:49 Zde vidíte - dvoustěnnou nádrž, ovšem bez proudění dusíku,
00:40:53 kde čpavkové výpary jsou izolovány, takže...(pararelní překlad) -Yes,
00:40:58 I know and why isnt the insulation on the interior?-Chce vědět,
00:41:01 proč není tato izolace uvnitř?
-Prosím?
00:41:04 -Ptal se, proč není tato izolace uvnitř?
00:41:10 Protože tím se sníží riziko teplotního šoku, že?
00:41:13 -Ano. A izolační funkce bude zachována.
00:41:17 ÚSMĚV
00:41:19 -It minimises the risk of thermal shock.
00:41:23 (hovor čínsky)
00:41:25 SMÍCH
00:41:31 -Proč se smějou?
00:41:33 Co..., co jsem řek?
00:41:36 You have a question? (Máte otázku?)
00:41:39 (mluví čínsky)
00:41:43 -Tak mi řekněte, proč se smějou.
00:41:46 Je to v háji, viďte?
-Ne, o to nejde.
00:41:49 -Tak o co šlo?
-Pan Xing má dojem,
00:41:51 že dnes nejste schopen vést důležité obchodní jednání.
00:41:55 -A proč si to myslí? Something is not ok?(Něco není v pořádku?)
00:41:59 Řek jsem nějakou blbost?-Ne.
-Vy? Spletla jste něco při překladu?
00:42:03 -Já? Vůbec ne. Opakovala jsem, co jste řekl.-Proč se smáli?
00:42:06 -Prý nejste soustředěný.-Nesmysl, jsem soustředěný tak,
00:42:10 že to víc nejde. I am very concentrated.
00:42:13 -Pan Xing říká, že nejste soustředěný,
00:42:16 protože koukáte na mě a se zamilovaným Francouzem
00:42:19 není radno vést obchodní jednání. Je to prý nebezpečné.-Ale ne ne,
00:42:23 to je omyl, o nic takového nejde. I'm okay. I am calm.
00:42:26 Řekněte, že se spletl, že jsem se nezakoukal. I'm okay. I am calm.
00:42:30 -Opravdu?-I kdyby to byla pravda,
00:42:33 o to teď snad přece nejde. There is no problem,
00:42:36 I'm okay.
00:42:38 SMÍCH
00:43:12 -Good afternoon, Sir. (Dobré odpoledne, pane)
00:43:16 -Good afternoon.(Dobré odpoledne) 29, please.(pokoj 29, prosím)
00:43:21 -Thank you, Sir. (Díky, pane)
00:43:25 TELEFON ÚLEK
00:43:35 -Prosím?
00:43:37 Asi jsem usnul.
00:43:40 No jak? Začalo to slibně
00:43:44 a pak najednou přerušili jednání.
00:43:48 Nevím, proč.
00:43:50 Jak to vypadá, tak veškerá snaha
00:43:53 byla asi zbytečná.
00:43:57 No a teď se půjdu na chvíli projít.
00:44:03 Jo, jasně.
00:44:05 Jo. Líbám tě. Zatím pa.
00:44:11 VZDECH
00:45:41 -Strávil jste příjemný večer, pane?
-Oh yes.
00:45:45 -Máte tu vzkaz, pane.
00:45:50 (text na lístku)
-Opravdu ne?
00:46:19 -Chtěla jsem to vzdát a odejít pryč.
00:46:22 -Převlíkla jste se.
-Ano.
00:46:24 -Sir?
-Ehe, dám si totéž.
00:46:27 Ale proč?-Protože ráno jsem byla v pracovním.
00:46:30 V šedém kostýmku kancelářské myšky.
-Ale mně jste tak vůbec nepřipadala.
00:46:35 I tak vám to slušelo, a moc. Řek bych, že to nebylo vůbec potřeba.
00:46:38 -Že jsem se převlíkla?
-Hm.
00:46:41 -Vám se líbím usedlá?-Na to, že v kostýmku nepůsobíte sexy,
00:46:45 bych být vámi moc nespoléhal. Nezapálíte si?
00:46:49 -Díky.
00:47:03 -Thank you. Ale... jak je možný,
00:47:06 že překládáte tak dobře a pohotově?
00:47:09 -Vždyť jsem za to placená.
-Krom toho ovládáte
00:47:12 odborné termíny z oboru skladovacích zařízení jako inženýr.
00:47:16 -To proto, že můj otec a bratři jsou u firmy Shell.
00:47:19 -Bydlíte v Hongkongu?
-Momentálně jo.
00:47:23 -V jaké čtvrti?SMÍCH To má být křížový výslech?
00:47:27 -Á, odpusťte, že jsem tak vlezlý.
00:47:29 -Ale proč byste se nezeptal. Žiju sama, v podnájmu,
00:47:33 a má bytná se jmenuje Li.-Hmm.
-Má kanárka. Ten hezky zpívá.
00:47:37 Předtím jsem byla v Dubaji a předtím...
00:47:40 jsem bydlela všude, kde je ropa.
00:47:43 Školu jsem kvůli stěhování měnila mockrát.
00:47:46 Tady bydlím dva roky, jinak - pocházím z Paříže.
00:47:49 Asi rok tu ještě vydržím.
-Hm.
00:47:52 -A žádné rodinné fotky s sebou nemám.
00:47:55 -I tak si práci najdete všude.
-Nespěchám odtud.
00:47:59 Na každém kroku tu seženu práci a je tu zvláštní atmosféra.
00:48:03 -Ano. Máte zřejmě hodně práce?
00:48:06 -To mám. Čím víc, tím líp.
00:48:09 -A myslíte, že na ten kontrakt s panem Xingem můžu zapomenout?
00:48:13 Nezmínil se alespoň vám?-Ne, mně ne. Jsem pro něj jen vzduch.
00:48:17 Ale nemyslím, že by to bylo ztracený.
00:48:20 Číňani smlouvy neuzavírají na první schůzce. Je to hra.
00:48:23 Chci se vsadit, že se vám brzy ozvou.
00:48:26 Zeptají se, jestli je nepozvete na večeři.-Dobře. A co dál?
00:48:30 -Ještě vás nechají chvilku dusit.
-Aha. Jak dlouho?
00:48:33 -Tak měsíc, dva. Takhle to chodí.
00:48:36 To je vaše první smlouva s Číňany, že?
00:48:39 -A vy se... do Francie nechystáte?
00:48:41 -Neodpověděl jste na mou otázku.
-Á, promiňte.
00:48:45 Ano, je to první smlouva. Jsem tu prvně.
00:48:48 SMÍCH A váš dojem?
00:48:50 -Těžko říct- víte, zatím jsem nic takového nepoznal,
00:48:53 pro mě je tady všecko úplně nové
00:48:56 a poněkud... hmmm... nezvyklé.
00:49:03 -To pro všechny.
00:49:07 Už půjdu.
-Jakto? Tak brzo?
00:49:10 -Tak brzo není. Navíc jsem na vás čekala
00:49:12 dvě hodiny u baru. A zítra zas tlumočím
00:49:15 pro pana Xinga. Tak se musím vyspat.
00:49:20 Děkuju.
00:49:25 Tak dobrou noc.
00:49:28 -Kdy vás zase uvidím?
00:49:55 -A dál?
-Už nic.
00:49:57 -A vy jste se ji nepokusil zavolat ji zpátky?
00:50:00 -Ne.
00:50:02 Odešla, a já tam seděl dál.
00:50:10 Celou noc jsem probděl a v ruce jsem žmoulal její vzkaz.
00:50:17 Jestli chcete, Genevieve, můžete jít.
00:50:20 -Vy ještě nepůjdete?
-Jen si uklidím stůl a půjdu.
00:50:24 No.-Tak na shledanou.
-Dobrou noc.
00:50:30 DVEŘE
00:50:32 KROKY
00:50:35 No, to se vám po mně dost brzy zastesklo.
00:50:38 MATHILDE: Uhod jste.
00:50:42 Dobrý den. Byla jsem v Normandii
00:50:45 navštívit příbuzné. Napadlo mě, že bych vám
00:50:49 mohla vrátit zapalovač.
-Máte můj zapalovač?
00:50:52 -Jo, od té doby ho nosím v kabelce. Nejspíš jsem vám ho omylem vzala.
00:50:55 Určitě vám chyběl.
-Aha, můj zapalovač,
00:50:58 no jo, ten mi vážně chyběl,
00:51:01 to jste hodná, díky.
-Za málo.
00:51:06 -Dívali jsme se na sebe a já tam stál jako opařený.
00:51:12 Potom přišla blíž.
00:51:15 Pomalu obešla psací stůl a stála u mě.
00:51:20 Bylo to jako ve snu.
00:51:23 A když stála... tak blízko u mě...
00:51:50 Patřil mi celý svět. Bylo to v srpnu.
00:51:54 Tak jsme se spolu toulali Paříží.
00:51:57 Bylo hezky. A čas pro mě v té chvíli přestal existovat.
00:52:01 Stmívalo se. A pak, když slunce zapadlo za kostel svatého Eustacha,
00:52:05 nám bylo už všechno jasné.
00:52:08 Zašli jsme spolu do nedaleké vinárny.
00:52:12 Bál jsem se toho, co bude dál.
00:52:14 Měl jsem takový strach. Věděl jsem,
00:52:17 že když s ní půjdu do jejího pokoje v hotelu,
00:52:20 všechno se nenávratně změní. Všechno.
00:52:25 Cítil jsem, že takovou lásku
00:52:28 člověk potká jednou v životě. To se pozná.
00:52:35 Chutnala sladce. Ne, ne, ne, zůstaň ležet,
00:52:38 chci se na tebe dívat. Pořád.
00:52:41 abych si tě mohl zapamatovat. Jsi tak krásná.
00:52:46 Panebože, copak takové štěstí může vůbec existovat?
00:52:50 Víš, co pro mě tahle chvíle znamená?
00:52:53 Víš, že když jsi se mnou, nic jiného už pro mě nemá smysl?
00:52:57 Jsi tu jenom ty.
-Ššššš.
00:53:03 -Odpusť, že ti to říkám. Nemohl jsem jinak.
00:53:07 Zlobíš se na mě?
-Ne, proč?
00:53:09 -Nejspíš tě to už nudí. (mluví rusky)-Oj, kak davnó
00:53:13 ja tibjá ljubljú.
-To bylo čínsky?
00:53:17 Hm?
00:53:19 Už tu máme výtah.
00:53:32 -Jedete nahoru?-Jo.
-Ano, něco jsme zapomněli.
00:53:36 -Ne, nezapomněli.
-Já vím.
00:53:38 -Který patro?
-Třetí.-Druhý.SMÍCH
00:53:41 -Promiňte, druhý. SMÍCH
00:54:09 -Je hezky. Škoda, že nejdem ven.
00:54:13 -Ano, škoda.
00:54:16 -Nechceš se projít?
-Ne.
00:54:23 A ty?
-Ne.
00:54:27 Tři dny jsme z pokoje vůbec nevyšli.
00:54:30 Byl jsem šťastný. Ale nic přece nemůže trvat věčně.
00:54:34 Nedošlo mi, že potom už nebudu žít tak jako dřív,
00:54:37 že všecko nemůžu hodit za hlavu, a že jsem lhal - i sám sobě.
00:54:42 Jdu dolů pro cigarety. Abys nemusela pořád kouřit ty moje.
00:54:46 -Nikam nechoď, ty tvoje zatím stačí.
00:54:49 -Tak počkej, za chvilku jsem zas tady.
00:54:52 -Necháš mě tady samotnou?
-Nech toho, hned se vrátím,
00:54:55 na mou duši.
00:55:04 Hned přijdu.
-Přijď.
00:55:08 DVEŘE
00:55:11 -Víš, když pořád pracuju, nevnímám čas.
00:55:14 Jo, já vím. A co zase provedl?
00:55:18 Musíš mít trpělivost, přece ho znáš, ne?
00:55:22 Potom si to s ním vyřídím. Sekretářka má dovolenou,
00:55:25 telefony jsem vypnul, abych moh v klidu pracovat.
00:55:31 Jasně. Kdy to přiletí? Který terminál?
00:55:40 Dobře, to proberem až pozítří, teď mám pořád děsnej fofr.
00:55:44 Těším se. Jo, to zvládnem.
00:55:47 Posílám ti pusu. Tak ahoj.
00:55:59 Omlouvám se.
-Já tě chápu.
00:56:02 -Musel jsem jim zavolat.
-V pořádku.
00:56:06 -Seš tu dlouho?
-Chvilku.
00:56:09 Nemám ráda samotu.
00:56:11 -Co kdybychom si teď spolu zašli na večeři? Chceš?
00:56:15 -Zítra odjíždím.
00:56:18 Nemůžu tady zůstat věčně, ne?
00:56:21 Koupil jsi ty cigarety?
00:56:26 -Ne.
00:56:30 -Snad si časem zvyknu...
00:56:33 žít bez tebe.
00:56:36 ODDYCHOVÁNÍ
00:56:43 -V tom domě se dveře netrhnou. Ta jejich babička říká,
00:56:46 že tam někdo musí topit, že zdi jsou provlhlý.
00:56:50 Dáš si ještě sýr?
-Ne, díky.
00:56:52 -S tou vlhkostí bude problém. Nabízejí se nám dvě řešení.
00:56:56 To, co navrhl Deschamps, jsem hned zamítla.
00:56:59 Chtěl by stěny izolovat skelnou vatou,
00:57:02 ta je prý zdraví škodlivá. A Cassedeck mi to potvrdil,
00:57:05 říká, že dřevo je lepší.-Hm.
-Že se ty zdi musí zateplit.
00:57:09 Nabídl mi dřevěný obklady a ty nejsou o tolik dražší.
00:57:12 Koukej, co jsi provedl!
00:57:19 PRÁSKNUTÍ DVEŘÍ
-Ta voda se zase utře, ne?
00:57:22 Nemusíte se hned vztekat. Jste fakt nemožný!
00:57:25 -Bez dovolení se od stolu neodchází.
-No dobře, tak se dovoluju!
00:57:29 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ / VZDECH
-Takhle to bylo celý prázdniny.
00:57:33 Už je nezvládám. Doufám, že je zpacifikuješ ty.
00:57:43 Mám postavit na kafe?
-Ne, díky.
00:58:20 DVEŘE
00:58:44 -Co se děje? Víš, kolik je už hodin?
00:58:50 Nepůjdeme si lehnout?
-Nemoh bych usnout.
00:58:54 Bolí mě hlava.
-No tak nekuř.
00:58:56 Mám ti něco ohřát? Nebo stačí sýr?
00:58:59 -Nemám hlad.
00:59:03 Proč ještě neležíš?
-Čekám na tebe, až přijdeš.
00:59:08 Jednou se z tý práce zblázníš.
00:59:13 Musíme se vyspat.
-Jen běž, já tam hned přijdu.
00:59:26 -Žirafa, žijící ve volné přírodě, je plachá a nesnáší blízkost lidí.
00:59:31 Zachovává si odstup i od svého okolí.
00:59:35 Římané jí dali název giraffa camelopardalis,
00:59:39 protože se mylně domnívali, že jde o křížence velblouda s pardálem.
00:59:45 -Nemůžu to najít.
-Podívejte se pořádně.-Tak moment.
00:59:48 -Ty návrhy smlouvy potřebujene jako podklady pro celní dokumentaci.
00:59:53 -Nevím, jak přesně jsou ve smlouvě jejich požadavky definovány.
00:59:56 -Požadavky na obaly jsou ve smlouvě?
-Ano, zrovna o nich mluvím.
01:00:00 Nejde jenom o to, ale o celý transport objednávky.
01:00:04 A mám-li být upřímný, je v tom háček.
01:00:06 -A jaký?-Když totiž Číňani tu soutěž vypsali,
01:00:10 specifikovali i balení a na něm trvají.
01:00:13 Jde o prkotiny, jako jsou třeba dvojitý uzly, dřevěný úchytky.
01:00:17 -Jaký uzly?-On ti to pak vysvětlí, teď jde o to...-Přejete si kávu?
01:00:21 -Jo, buďte tak hodná.
01:00:23 -Vám také?-Ne ne, díky.-Dobrá.
-Ne, děkuju. Chápej, Pierre,
01:00:27 že na balení jsou Číňani pedanti a vyžadujou kvalitní dřevo.-Hmm.
01:00:31 -Obaly nevyhazujou, vše recyklují. Dřevo užijí buďto ve stavebnictví,
01:00:35 nebo třeba na výrobu nábytku.
-A těmahle kravinama
01:00:38 se nám zvýší rozpočet o kolik?
-Ani se neptej. -Je to ve smlouvě.
01:00:42 -Tys to podepsal a ani sis toho nevšiml.-Nevšim a co má bejt?
01:00:46 Nemoh jsem to vědět.-Když na tom trvá zákazník, co naděláš.
01:00:49 -Balit nádrže do kvalitního dřeva, vyloučeno.-Spočítal to Jacques,
01:00:53 zeptej se ho.-Jacquesi, můžeš sem na moment?-Ano?-Jak to,
01:00:57 že jsi balný nezahrnul do celkovýho rozpočtu?-No, jak bych to řek?
01:01:01 -Tak o co jde?
-V rozpočtu bylo tolik položek,
01:01:04 že jsem si nepročet všechny detaily. A jestli chceš snížit náklady,
01:01:08 tak je... ehe, snížíme třeba jinde, tyhle požadavky jsou neobvyklý.
01:01:12 -Jak bys chtěl jinak naše náklady snížit, když víš, o co nám jde?
01:01:16 Tohle je největší kontrakt v dějinách naší firmy.
01:01:19 Tak jim musíme vyhovět a hledat nějaké řešení.
01:01:23 Všechno jde, když se chce.
-A jak? S tím rozpočtem už nehneme.
01:01:26 -Pořád jsem na ni myslel, kde asi je. Doufal jsem,
01:01:30 že se mi jednou konečně ozve. Čekal jsem.
01:01:33 Nechtěla, abych jí volal. Snad měla důvod.
01:01:36 Řekla mi, že se ozve sama, až přijede na Vánoce.
01:01:40 A tak jsem čekal.
01:01:43 TICHÝ HOVOR PŘÍPITKY
01:01:45 -Můžu ochutnat?
-Poslužte si.
01:01:50 Dovolíte?
01:01:53 Dobrý den.
-Ano, jako všichni.
01:01:56 -Šéf má určitě radost.
-Takže došlo ke spokojenosti
01:01:59 na obou stranách, viď. Copak?-Ale u nich nikdy nevíš, na čem jsi.
01:02:03 No tak se napijeme, ne?-Na zdraví!
-Na zdraví!-Omluvte mě, prosím.
01:02:07 Dovolte. Ó, dobrý večer, vítám vás.-Tak blahopřeju.
01:02:11 -Dobře to dopadlo.
-To ráda slyším.
01:02:14 -Hned vám přinesu něco k pití.
-Tož budete moc hodná.
01:02:18 -Samozřejmě. Ahoj! Hned jsem tam. Omluvte mě.
01:02:21 TELEFON Promiň.
01:02:25 Ano? To jsi ty? Počkej, nezavěšuj.
01:02:30 Genevieve! Dejte mi to vedle.
01:02:38 Zavěste! Jo, díky.
01:02:41 Tak to se teda zprávy šíří rychle! Zrovna to oslavujeme.
01:02:45 Kde seš? Už v Paříži?
01:02:47 Ve středu? Mám tě vyzvednout? Jak chceš, čekám tě.
01:02:51 -Promiňte, prosím. Pan Blanchard už odchází a chce se rozloučit.
01:02:54 -Ano, hned jsem tam. Můžu ti potom zavolat?
01:02:57 No tak se sejdeme ve středu v té vinárně kousek od hotelu.
01:03:01 KOLEGA: Pierre! Co je s tebou?
-V kolik? No dobře.-Pierre!
01:03:04 -Pierre! -Ano, platí, těším se. Miluju tě, těším se.
01:03:08 Líbám tě, lásko.
-Ztratil se nám oslavenec!
01:03:11 NADŠENÍ KOLEGŮ POTLESK
01:03:59 Promiň.
-To nic.
01:04:07 -Toliks mi chyběla.
01:04:10 Pořád jsem jen vzpomínal.
01:04:15 Kdybych ti moh aspoň zavolat.
-Kdybych mohla, zavolala bych.
01:04:19 -Á, Mathilde, pořád na tebe myslím,
01:04:25 jsem pořád s tebou.
01:04:28 Á, lásko moje.
01:04:36 VZDECHY
01:04:45 Je pozdě.
-Na tom snad nezáleží.
01:04:49 -Ne, ne, chtěl jsem říct, že musím jít.
01:04:53 Však víš.
-Aha.
01:04:56 Tak běž, proč jsi ještě neodešel?
01:05:04 -Protože. Je mi tu...
01:05:10 tak dobře.
01:05:49 KROKY NA SCHODECH
01:05:53 -Co je s tebou?
01:05:55 -Ale nic.
01:06:02 DVEŘE
01:06:07 -Neboj. Není to na tobě vidět.
01:06:10 -To musí každý poznat.
-A co by se stalo?
01:06:15 -Uf. To si můžeš domyslet.
01:06:21 -A jak myslíš, že to s náma dopadne?
-Kdoví.
01:06:25 -Ptala jsem se tě, jak to s náma, podle tebe, bude dál?
01:06:30 Když jsi včera v noci odešel a nechal mě samotnou v mém pokoji,
01:06:34 řekla jsem si, že se mi to stalo už naposled.
01:06:37 Naposled - rozumíš?
01:06:40 Tak jsem se oblíkla a šla ven.
01:06:43 Nechtěla jsem tu být. Už to nechci nikdy zažít.
01:06:47 Nechci, abys mě schovával
01:06:50 a miloval se se mnou tajně na hotelovém pokoji.
01:06:53 -To mě ponižuje, rozumíš?
01:06:57 Takže chci vědět, jak to s náma bude dál?
01:07:01 Nic neříkáš. To chápu.
01:07:04 Co jiného ti vlastně zbývá, než o tom mlčet?
01:07:11 -Hm..., řekla jsem, že zkusím žít bez tebe.
01:07:15 Snažila jsem se.
01:07:19 Ale zapomenout nemůžu.
01:07:24 Tak chápeš, proč jsem se na to teď ptala?
01:07:27 Už víckrát se tě ptát nebudu.
01:07:30 Co s náma bude?
01:07:34 Co hodláš dělat?
01:07:38 -Milovat..., milovat tě.
01:07:43 Už tě nikdy nenechám samotnou na hotelovým pokoji, slibuju.
01:07:46 Umíš si vůbec představit, jak moc tě mám rád?
01:07:50 Lásko moje. Miluju tě, miluju tě.
01:07:58 Už za tebou přijedu třeba na konec světa.
01:08:01 Chtěla bys?
-Budu... tě čekat.
01:08:07 -Víš, Mathilde, řekl jsem "brzo", ale je to sotva deset dní,
01:08:11 což není zas tak pozdě.
01:08:14 Máš zas na sobě ten krásnej šedej kostým?
01:08:20 Há! Já jsem taky v šedým
01:08:23 a k tomu mám černý boty a černý ponožky.
01:08:26 Haa. A v kolik končíš?
01:08:31 Tak to si stihnem ještě spolu dát kafe.
01:08:34 Kousek od tebe. V telefonní budce...
01:08:37 na rohu Moncock road a Portland street.
01:08:43 Mathilde? Proč nic neříkáš?
01:08:47 -Tak tomu se říká překvapení.
01:08:50 Všecka čest.
-Měla jsi radost?-Ano.
01:08:57 VZDECH Musím do práce.
01:09:07 -Nikdy nevíš, kdy se zase objevím.
01:09:09 A to mám ještě pár trumfů v rukávu, uvidíš.
01:09:13 SMÍCH
-Říkals mi,
01:09:15 že máš z letadel hrůzu. Teď jsi ji neměl?
01:09:18 Jak je to možný?
-Protože jsem věděl,
01:09:21 že přistanu v tvý posteli. SMÍCH
01:09:24 -A žádnej oblek teď nemáš.
-A vadí to?
01:09:30 -Zdržuješ mě. Víš to?
01:09:32 -Znáš ho?CVAKÁNÍ ZAPALOVAČE
-To je on, že?-Hm.
01:09:40 -Není to zlý znamení?
-Ale ne, nestraš.
01:09:48 -Pierre..., přestaň...
01:09:53 Víš, že musím jít do práce. Tak měj rozum.
01:09:57 -A to tady zůstanu sám s tvojí bytnou?
01:10:00 Ještě jsem ji neviděl. Jak se vlastně jmenuje? Li?
01:10:03 A je aspoň pěkná?
-Jo.
01:10:06 Tak pojď.
-Jo.
01:10:19 -Tak pojď.
01:10:23 (hovor čínsky)
01:10:28 -Dobrý den.
-Říkala, že tě moc ráda poznává
01:10:31 a doufá, že mě moc netrápíš.
-To řekla?
01:10:34 -Ne doslova.
01:10:43 -Prosím vás, Li. (mluví čínsky)
01:10:48 -Á...
01:10:59 Ahá, nedá se to zavřít?
01:11:01 (odpověď čínsky)
01:12:56 (čínsky)
-Děkujeme.
01:12:59 -Chodíš sem často?
-Ano!
01:13:05 Ale i pan Xing.
-Co je nám do něj?
01:13:08 -Moh by tu sedět.
01:13:11 -No a?
-Moh by vydírat.
01:13:13 (napodobuje Xinga s akcentem)
-Á, toprá fečer, pan Utar,
01:13:17 to je pšekvapeny! Vy cete delat kšeft?
01:13:20 Dala mne sleva, co tomu šikala?
-Slyším německý akcent?
01:13:23 -Já Šiňana jenom napolovička, protoše matka moje
01:13:27 je pošlá ot pšedmesty Mnychov. (za sebe)Ne, pane Xingu,
01:13:31 mě tedy vydírat nebudete.
01:13:35 (jako Xing)Há, chachachacha.
01:13:38 Pane Utar, máte smůla, protoše ho moje agent fyfotyla
01:13:42 s jedna cheska mladá slešna.
01:13:45 (Pierre:)A co má být?(Xing:) Ja na fas muset ty fotky vytahnula.
01:13:50 (Pierre:)Vytáhněte. Já se nebojím.
01:13:53 Představte si, pane Xingu, že když jsem spravoval trubky
01:13:57 v bytě slečny Li, rozhod jsem se, že s ní budu žít.
01:14:00 S Mathildou. Já už bez ní žít nemůžu.
01:14:03 Potřebuju ji. Vdechla mi život.
01:14:10 Poprvé jsem si uvědomil, že jsem sám sebou,
01:14:16 poprvé jsem poznal lásku.
01:14:20 Rozumíte, pane Xingu?
01:14:28 Neplakej.
01:14:31 -Je mi to líto.
01:15:11 -Jsem pitomec, že jsem ti to vyprávěl.
01:15:16 -Závidím vám.
01:15:19 Co bylo dál?
01:15:25 Jak to, že jste potom za Mathildou neodešel?
01:15:29 A čím si vás Suzanne udržela? Proč jste s ní zůstal?
01:15:40 -Není ti tu zima?
01:15:49 Člověk může žít s jednou a být zamilovaný do druhé.
01:15:53 Své pohnutky neovlivníš. Vždycky to nejde.
01:15:59 Neovlivníš ani svá rozhodnutí.
01:16:02 Z ničeho nic změníš názor, někdy stačí i maličkost.
01:16:06 Pořád si opakuješ, že nechceš nikomu ublížit,
01:16:10 a přitom víš, že to je nespravedlivý,
01:16:13 ale s tím se už nedá nic dělat.
01:16:16 A dětem jsem chtěl říct: I když teď už nebudu
01:16:22 manželem vaší mámy, pořád budu váš táta.
01:16:26 Budu vás mít pořád stejně rád, jako dřív.
01:16:30 ADRIEN: Sakra!
-Leone, Leone, pst!
01:16:34 Pojď sem, Leone. Jé, ahoj, tati.
01:16:38 -Co je tohle?
-Tohle? To je Leon. Seznamte se.
01:16:43 -Zítra poletí z domu.
-Nevím, proč.
01:16:47 Zase prudí, je nemožnej.
01:16:52 -Je tu potkan!
01:16:57 Pojď sem!
01:17:00 -A příště laskavě zaklepej! BOUCHNUTÍ DVEŘÍ
01:17:04 -Jak to, žes mu to dovolila?
-Dobrý večer, Pierre.-Jo, dobrý.
01:17:07 Co tu dělá ten potkan?
-Dal mu ho Jérémy. Děti nezměníš.
01:17:11 Napřed chtěl kočku, teď potkana.
01:17:14 Já nic nezmůžu. Jsi věčně pryč.
01:17:16 Před pěti dny ses vrátil a teprve teď sis všiml,
01:17:20 že jsem tu.-Adrien měl narozky, nebyl jsi tu.
01:17:23 -Copak ode mě nic nedostal? Nakoupil jsem mu elektroniku.
01:17:27 To mu nepřišla?
-On chtěl tebe.
01:17:33 KROKY
01:17:45 Co je? Chceš mi něco říct?
01:17:58 -Jak jste viděl, je to originálně vyřešený byt,
01:18:01 dostatečně světlý a tichý s vysokými stropy a parketami,
01:18:05 je po kompletní rekonstrukci. Za tak příznivou cenu
01:18:09 bude rychle pryč, já bych neváhala.
-Koukněte! Teď přijde zlatý hřeb!
01:18:13 Pojďte se podívat! Ten výhled! Až na Sacré-Coeur!
01:18:16 -Chodím se dívat na byty pro nás.
-Víc doleva.-Pro nás dva.
01:18:20 Pořád mě miluješ?
-Tak co? Líbí se vám?
01:18:23 -Ehe, není špatný. Chci to slyšet od tebe.
01:18:26 -Promiňte, tady se kouřít nesmí.
-Aha. Proč mlčíš?
01:18:30 Fajn, řekneš mi to, až budeš chtít, nutit tě nebudu.
01:18:36 TELEFON
01:18:40 Prosím?
01:18:43 Je hezkej, ale hlučnej. Ještě mě čeká pět bytů.
01:18:47 To víš, že budeme pořád cestovat, ale co, o prázdninách.
01:19:11 Ne, ne, vůbec ne. Ani při startu.
01:19:15 Koukám na mraky a myslím na tebe.
01:19:18 Už se bát nebudu. Když budeme spolu.
01:19:21 A cože ti to řekla ta tvoje bytná?
01:19:24 Co?
01:19:26 Tak jí vyřiď, že mi taky chybí.
01:19:29 Eh... a jinak? Ten byt je hezkej.
01:19:32 Na severu Paříže. Jo, bude se ti líbit.
01:19:35 Když se hodně vykloníš z okna a koukneš doleva,
01:19:38 jukne na tebe špička Eiffelky. Díky.
01:19:42 No jo.
01:19:46 Copak?-Promiňte, necítím se dobře. Můžu už domů?
01:19:50 Všechno je hotové.
-Zavolám ti za pět minut, jo?
01:19:53 No, nejpozději za pět minut. Ahoj.
01:19:56 -A ještě vás chci poprosit o neplacené volno, když dovolíte.
01:20:00 -Prosím.-Je to prvně za 30 let, co tu pracuju.
01:20:03 Dcera mi řekla, ať se vás zeptám, jestli byste mě moh uvolnit z práce.
01:20:07 Nerada bych něco popletla, to se mi tu zatím ještě nestalo.
01:20:10 Roztřídila jsem korespondenci, zkompletovala jsem dokumentaci,
01:20:14 zajistila jsem za sebe náhradu, aspoň do té doby,
01:20:17 než se vzpamatuju, nebude to nadlouho.
01:20:20 Záleží na vás.
-Stalo se vám něco, Genevieve?
01:20:23 -Víte, můj manžel se rozhod, že mě opustí.
01:20:26 A já bych nechtěla, aby se to odrazilo v práci.
01:20:30 -Nechal vás?
-Je pryč. Ano.
01:20:33 A teď na tom nejsem dobře, doktor mi předepsal prášky,
01:20:37 abych mohla v klidu pracovat, no ale já.
01:20:41 Nemůžu za sebe ručit.
-A jak dlouho je pryč?
01:20:44 -Už dva měsíce. Ale držím se.
01:20:46 Nastěhovala se ke mně dcera, takže nejsem sama,
01:20:50 jenomže se nemůžu soustředit a v noci nespím.
01:20:53 Jsem na tom teď zkrátka špatně.
01:20:57 -Ehe, tak se dejte do kupy, nějak to zvládnem,
01:21:00 tady jde hlavně o vás. No a... řekl vám, proč odchází?
01:21:05 -Ne, ničím to nezdůvodnil, nechápu to.
01:21:08 Jestli jsem se mu už zprotivila, tak to měl říct.
01:21:12 Jsme spolu osmatřicet let, já vůbec nevím, co ho to chytlo,
01:21:15 tak najednou, z ničeho nic.
01:21:18 -Á, Genevieve, to mě mrzí.
01:21:20 Chápu, jak se cítíte. A jsem si jist,
01:21:23 že jednou pochopí, jak moc vám tím ublížil.
01:21:26 -Tak vám děkuju.
01:21:29 Odpusťte, že vás obtěžuju svými problémy.
01:21:33 PLÁČ
-Mám vám zavolat taxi?
01:21:36 DVEŘE
01:21:40 VZDECH
01:21:46 -Teď už chápu, proč jste Suzanne neopustil.
01:21:49 Díky slzám vaší sekretářky!
-Ale, Chloé,
01:21:52 stačila by i jiná záminka.
-Ne, ne, ono je to jinak.
01:21:55 Vy jste nechtěl odejít!
-Chtěl jsem, ale nešlo to.
01:21:59 Chyběla mi odvaha. Říkal jsem si,
01:22:01 že mě Mathilde stejně opustí. Tak jsem zařadil radši zpátečku.
01:22:05 V mém věku už člověk nerad riskuje.
01:22:10 Tak jako Suzanne, jsem nechtěl přijít o byt a nový dům u moře.
01:22:16 O tohle šlo.
01:22:21 Teď se... nejspíš naštveš, když ti řeknu, že Adriena obdivuju.
01:22:25 Za to, že měl odvahu od vás odejít, že nebyl jako já - rozumíš?
01:22:30 Věř mi, Chloé, že teď nemyslím jenom na něj, týká se to i tebe.
01:22:34 Už si proboha nenamlouvej, že se jednou k tobě vrátí.
01:22:38 Zbav se předsudku, že si manžela musíš udržet za každou cenu.
01:22:45 Tak se, sakra, vzchop!
01:22:49 Koukni na mě, Chloé. Jsem troska.
01:22:54 Od té doby už jenom živořím.
01:22:59 Když se poránu probouzím, moje první myšlenka patří jí.
01:23:05 Jinak si nemůžu stěžovat - zůstal mi dům,
01:23:09 všichni známí, sousedi,
01:23:12 hospody... Nic mi nechybí.
01:23:20 Ale jsem mrtvej.
01:23:24 A Suzanne taky.
01:23:26 Nežijem. Chápeš to?
01:23:31 Přežíváme.
01:23:35 -Maminko, Lucie brečí.
01:23:45 -Už usnuly?
-Ano, snad se už nevzbudí.
01:23:50 -Nejspíš mě slyšely.
01:23:55 -Takže jste potom přestal hledat byt?-Jo.
01:23:59 -Řekl jste to Mathildě?
-Ne, došlo jí to.
01:24:04 -Jasně.
01:24:17 Jistě vás moc milovala.
01:24:21 -A nakonec mi dala nůž na krk - všechno, nebo nic.
01:24:26 Tak se mi tím pádem ulevilo.
01:24:30 Odstěhovala se do Londýna a já ztratil právo na její soukromí.
01:24:34 Řekla mi, že se nechce vázat jenom na mě.
01:24:37 Že bude spát, s kým chce MATHILDE:-Budu spát s kým chci
01:24:40 -a nemůžu jí nic vyčítat.
-a nemůžeš mi nic vyčítat.
01:24:44 -Bylo pro mě hrozné to poslouchat.
-Přemýšlela jsem.
01:24:48 Z naší lásky už zbylo jen to, že je neskutečná.
01:24:52 Je to jenom hra. A každá hra má svá pravidla.
01:24:56 Už se nebudeme scházet v Paříži, ale v cizině.
01:24:59 Když někam poletíš, napiš na mou londýnskou adresu u sestry.
01:25:03 Ta mi tvůj vzkaz ihned vyřídí.
01:25:06 Výlevy citů si můžeš odpustit, jen mi o tom dej vědět včas.
01:25:11 Stačí jméno hotelu, město a datum.
01:25:17 Když budu mít čas, přijedu, když ne, tak ne.
01:25:21 Cestu si zaplatím, neboj se.
01:25:25 A nevolej mi, nepátrej po mě, ani po tom, co dělám.
01:25:28 To je má věc.-Dobrý den. (anglicky)Jmenuji se Houdard.
01:25:31 Poprosím vás o klíče.
-Paní už přijela.
01:25:35 -Aha, děkuji.
-To je, myslím, nejlepší řešení.
01:25:39 Pro oba. Každý máme svůj život,
01:25:42 milujem se jen na dálku.
01:25:46 Představovali jsme si to jinak, ale proč by ne?!
01:25:50 Koneckonců je to hra. Neobvyklá. Vzrušující.
01:25:55 Když dorazíš do hotelu, někdy tam budu, jindy ne.
01:25:59 Někdy se tam objevím až pozdě v noci
01:26:02 a budeme se milovat až do rána.
01:26:05 Nebo se zas můžu o den opozdit a ty budeš čekat celou noc v baru.
01:26:10 Nebo se ubytuju v jiném pokoji a otevřu ti třeba až ráno.
01:26:16 Tak se připrav na všecko a ber to... jenom jako zábavu.
01:26:20 Nic mi nevyčítej.
01:26:23 KLEPÁNÍ
01:26:32 -329 a výtah je tamhle.
01:26:34 -Tak přeji příjemný pobyt.
01:27:15 -Vítám vás.
01:27:27 -No, to víte, Genevieve, že jsem v jednom kole.
01:27:30 Teď bych se měl podívat ještě na ty instalace.
01:27:33 A do Paříže se vracím zítra.
01:27:39 -Á, pane Houdarde, dáma už čeká.
01:29:00 DVEŘE
01:29:16 SMÍCH
01:29:29 -Máš mě ráda?
-Cože?
01:29:32 -Chci to slyšet.
-To ti povím až pak.
01:29:35 -Ne, když já to chci slyšet hned teď.
01:29:38 Miluju tě - čím dál tím víc. Pořád.
01:29:44 -Tak mi to už řekni. Ty má svéhlavičko.
01:29:50 Mám se tě doprošovat? Řekni to.
01:29:53 -Co?
-Jsem jen tvoje.
01:29:57 Řekni to.
-Jsem tvoje.
01:30:00 -Jen tvoje.
01:30:03 -Jsem tvoje.
01:30:05 -Au, Pierre, nech mě, to bolí.
01:30:09 -Á, promiň, odpusť, odpusť mi to. Nechtěl jsem.
01:30:14 Odpusť, nezlob se na mě. Promiň.
01:30:25 Máš jiný chlapy?
-Proč se ptáš?
01:30:29 -Zajímá mě to.
01:30:31 Leon umřel. Víš, to byl ten Adrienův potkan.
01:30:34 Umřel den po Adrienových osmnáctinách.
01:30:38 Škoda, zvykli jsme si na něho. Najednou mám pocit,
01:30:41 že mi doma něco chybí. Jako bych ztratil přítele.
01:30:45 Když jsem přišel, přivítal mě, vlez ke mně na kanape u televize.
01:30:49 -Chci ti něco říct. Víš, Billy, jeden můj známý,
01:30:53 mě požádal o ruku.
01:30:55 Nevím, co mám dělat. Moh bys mi poradit?
01:30:59 -Heleď, Mathildo, nech toho.
-A proč?
01:31:02 Když mluvíš pořád jenom o sobě, tak se snad můžu zeptat.
01:31:05 -Mohli bychom ještě zkusit druhou variantu
01:31:08 a potom se mezi nima rozhodnout.
-Ano, to by šlo.
01:31:12 -Mrknu ještě na tohle. Jde o návrh novýho těsnění kotlů.
01:31:15 Stálo by snad za úvahu.-A Pierre, tady je smlouva s Japoncema.
01:31:19 Dávám ti ji ji na stůl.
01:31:22 -Ne, na stůl ne, tam se to v těch lejstrech ztratí.
01:31:25 PIERRE:Rozvíjel jsem mezinárodní spolupráci.
01:31:29 Uzavíral smlouvy po celém světě.
01:31:32 Hlavně proto, abych mohl cestovat
01:31:35 a možná strávit několik hodin s ní.
01:31:37 Takhle to chodilo. Pár hodin.
01:31:40 A pak zas nic. Po celé tři roky.
01:31:45 Pokračoval jsem v naší hře a nepřemýšlel o tom,
01:31:49 co bude dál.
01:31:53 (anglicky)
-Pokoj 319, prosím.-Děkuji.
01:31:59 Jen pro tyhle chvíle.
01:32:16 -Můžu se tě zeptat?
-Jistě.
01:32:20 -Co myslíš, hodíme se k sobě?
-A jak!
01:32:23 -To si myslíš?
-Hm.
01:32:26 -A je nám spolu dobře. S tebou se rozhodně nikdy nenudím.
01:32:33 To přece víš. A znám i tvoje chyby.
01:32:36 Myslím, že i v chybách se spolu doplňujeme.
01:32:39 Ty jsi lepší, než se zdáš, a já naopak.
01:32:43 Když jsi se mnou, cítím se hned sebejistější a kurážnější.
01:32:48 Potřebuju tě.
01:32:51 -Proč mi všechno tohle říkáš?
-Chci, abys to věděl.
01:32:55 -Ale proč právě teď?
-Snad proto,
01:32:59 že se to stává málokdy, abych se s někým
01:33:03 cítila takhle dobře.
01:33:06 -A proč... o tom mluvíš zrovna teď?
01:33:11 -Chci, abysis uvědomil, jaké jsme měli na sebe štěstí.
01:33:21 -Mathildo.
-Ano?
01:33:25 -Chceš se rozejít?
-Ne.
01:33:31 -Jsi se mnou šťastná?
01:33:36 -Moc ne.
01:33:43 HOVOR HOSTŮ
01:33:45 -Dobrý večer.-Nikdy jsem si nemohl být jistý, že přijede.
01:33:50 Byla to hra.
01:33:52 Občas mě to štvalo a doufal jsem, že za mnou třeba nepřijede.
01:33:56 -Dobrý večer.-Dobrý večer. Na jméno Houdard jsem si rezervoval
01:34:00 na dnešek pokoj.-Ano, souhlasí. Číslo 319.
01:34:08 -Děkuju.
01:34:19 Komu píšeš?
-Tobě.
01:34:22 -Já jsem tady.
01:34:28 Tak proč mi píšeš?
-Píšu to spíš kvůli sobě.
01:34:33 -Každý den se spolu ráno nasnídat, povídat si,
01:34:38 chodit po obchodech, nakupovat zbytečnosti,
01:34:41 vymalovat předsíň, vynést odpadky,
01:34:44 chodit po parku, po nábřeží, krmit tam racky,
01:34:48 jít na kafe s Marthou a Tinem, uvařit ti a společně se navečeřet,
01:34:54 koukat se na televizi, mít děti, chodit spolu na návštěvy.
01:35:06 Kdo jsou Martha a Tino?
01:35:13 KROKY
01:35:31 Jak jsi krásná!
01:36:28 SMÍCH
01:36:31 -Ahoj. Oh, počkej, Simone.
01:36:35 -Ha...
01:36:39 -Pane Houdarde.-Dobrý den.
-Smím vás seznámit?
01:36:42 To je můj přítel Simon Wepler. a můj šéf, pan Pierre Houdard.
01:36:46 -Těší mě, že vás poznávám.Mě taky. Genevieve o vás často mluví.
01:36:50 -Teď mě omluvte, spěchám do práce. Uvidíme se pak. Na shledanou.
01:36:54 -Hned jsem tam, pane Houdarde.
01:36:59 -Á, dobře, že jdeš. To mi, prosím, podepiš.
01:37:09 -Děkuju, na shledanou.
-Na shledanou.
01:37:29 -Až jednou porušila naši dohodu. Objevila se v Paříži.
01:37:33 Chtěla se mnou mluvit.
01:37:39 Moc rád tě zas vidím.
01:37:43 Copak je?
01:37:45 -Budu mít dítě.
01:37:49 -A s kým?
01:37:53 -To máš jedno.
01:38:01 Sbohem. Nic jiného jsem nečekala.
01:38:05 Přiletěla jsem proto, abych to od tebe slyšela.
01:38:08 Ne, jenom seď. Tím spíš na tebe zapomenu.
01:38:12 Celý život na tebe nemůžu čekat. To by nešlo.
01:38:15 Jen jsem chtěla slyšet, jak na to zareaguješ, nic víc.
01:38:18 Musela jsem to zažít. Tohle mi stačilo.
01:38:21 Ne, nevstávej.
01:38:24 Už musím jít. Jsem unavená, Pierre.
01:38:27 Už se nebudem spolu scházet. To bych neunesla.
01:38:30 Nemůžu dál. Ne, nechoď ke mně.
01:38:33 Prosím tě, nech mě odejít. Nemůžeš mi v tom bránit.
01:38:37 Na co ještě čekáš, nezdržuj mě.
01:38:40 Nech mě jít.
01:38:43 -Víš přece, že tě miluju, ne? Tak nechoď.
01:38:47 VZLYKY
01:38:53 KROKY
01:38:59 VZDECHY
01:39:04 -Hoď mi sem izolepu. Díky.-Dobrý den.
01:39:08 Krabice přijdou nahoru a dospod se dají ty těžší kusy.
01:39:23 -Seš doma?
01:39:26 VZDECH
-Co je ti?
01:39:30 Tati.
01:39:33 -Zatáhni závěsy.
01:39:40 -Tobě není dobře?
-Chtěl bych spát, pořád spát.
01:40:04 -Zavolám matce.
01:40:07 ZIMNICE
01:40:23 CHRISTINE: Jed něco? SUZANNE:Skoro nic.
01:40:26 -Říkal něco?
-Ne, nic.
01:40:29 Doktor Thioly dneska přijde a vyšetří ho.
01:40:32 Když člověk cestuje po světě, tak může ledacos chytit.
01:40:38 ADRIEN: Mami, kde mám džíny?
-Nevím, možná budou v pračce.
01:40:51 -Je tu děsný dusno. Neměl bych otevřít okno?-Ne, to nechce.
01:40:58 Dobře, žes přišla. Koukám, že jste malovali.
01:41:03 Máš barvu ve vlasech. Snad ti to pustí.
01:41:06 -Myslíš, že mi ty křesla z obýváku vejdou do auta?
01:41:16 ZVUK DEŠTĚ
01:41:42 -Nemám čas, musím do práce. To kafe a moučník si můžu odpustit.
01:41:46 -Proč trháš partu, držíš dietu?
-On si hlídá linii, že jo?
01:41:49 -Podívej se na mě. 90 kilo, špeky a kalhoty nedopnu.-Já mám 65 kilo,
01:41:53 a to jenom proto, že běhám.
-Dneska mám naspěch. Kde parkuješ?
01:41:57 -Tamhle někde za rohem.-Prima, já taky, můžeme jít kousek spolu.
01:42:02 Auto jsem zapích někde tamhle. Bože.
01:42:08 -Co je ti?
01:42:21 -Mathildo!
01:42:27 Mathildo!
01:42:48 -Máš čas? Mohli bychom zajít na kafe.
01:42:51 -Nezlob se, nejde to. Ne. (dítě anglicky) -Běž pryč,
01:42:55 nech mě na pokoji!
01:43:05 -Ne, Pierre. Není mu pět let. Jenom si to spočítej.
01:43:11 -Jak se jmenuje?
-Tom.
01:43:13 -Mami, podívej!
01:43:16 -Mluví anglicky?
-Taky francouzsky.
01:43:20 -A sourozence nemá?
-Ne.
01:43:22 -A ty jsi s ním sama nebo s někým žiješ?
01:43:25 -Už musím běžet. Spěcháme.
01:43:28 -Ale- tak snad bych vás mohl aspoň někam hodit, ne?-Nezlob se.
01:43:33 PLÁČ
01:43:35 -Pierre, nech toho, není to tak, jak myslíš.
01:43:42 Taky jsem brečela.
01:43:45 Ale už to přešlo.
01:43:48 PLÁČ
01:43:51 (mluví na dítě anglicky) Neboj, Tome, nic mu není.
01:43:55 Je smutný, ale nic mu není.
01:43:58 Tak pojď.
01:44:12 CHLOÉ: A co dál? PIERRE:Dál už nic.
01:44:15 -Byl konec?
-Konec.
01:44:19 Občas na něj myslím. Může mu být tak čtrnáct, patnáct.
01:44:22 Už je skoro chlap.
01:44:25 -Myslíte, že vám lhala?
01:44:31 -Nevím, možná.
01:44:34 -Hm.
01:44:39 Nech to, to se uklidí až pak.
01:44:42 -Nechci tady nechat binec.
01:45:10 Dneska pršet nebude. Podívejte.
01:45:22 Hm.
01:46:31 Skryté titulky: Ludmila Stránská
01:46:34 Česká televize 2013
Pierrův syn odešel od své ženy a dítěte. Ve svém zoufalství ho snacha obviní, že svého syna špatně vychoval. První dny bývají nejhorší, a tak vezme Pierre Chloé a její dcerku na víkend na chatu. Pierre jí svěří své tajemství a bolest, kterou skrývá už celých dvacet let. Mathildu potkal jako překladatelku při uzavírání kontraktu. Zamiloval se do ní na první pohled, aniž by to sám věděl. Jejich vztah byl nejen plný vášně, ale stále se prohlubující opravdové lásky. Potkávali se na různých místech Evropy, po hotelích, až jednoho dne, jak to tak bývá, to nešlo dál. Bylo třeba se rozhodnout.