Láska a vášeň, která všechno ničí, ale přesto jí nelze odolat. Francouzské milostné drama (2009). Hrají: Y. Attal, V. Bruni-Tedeschiová, A. Joverová, P. Katerine a další. Scénář a režie Cédric Kahn
00:00:09 Česká televize uvádí francouzský film
00:00:45 LÍTOST
00:01:29 Vaše maminka leží tady.
00:01:31 Běžte za ní, já zatím seženu pana doktora.
00:01:34 Děkuju.
00:03:09 Matku postihla krvácivá komplikace, následek chemoterapie.
00:03:13 Jde o krevní výron v levé hemisféře.
00:03:16 Nejspíš se jedná o metastázu.
00:03:19 Ukážu vám, kde jsou léze.
00:03:24 Uvažujete o další léčbě, až se probere z kómatu?
00:03:30 Nebudu vám lhát,
00:03:32 nemyslím, že procitne.
00:03:36 Zlepšení nelze očekávat, další léčba už je nemožná.
00:03:40 Zaměříme se na paliativní péči.
00:03:44 Bohužel - medicína je v koncích. Vaše maminka umírá.
00:03:53 Jak dlouho to může trvat?
00:03:56 To vám neumím říct. Několik dnů.
00:04:02 Teď je důležité, abyste byl u ní. Máte sourozence?
00:04:07 Eh, bratra.
00:04:09 Žije na Antilách, chtěl jsem vědět co a jak, zavolám mu.
00:04:13 -Neměl byste váhat.-Hm.
00:04:18 -Prosím.
-Ahoj, to jsem já.
00:04:19 -Tak co doktor?
-Zrovna jdu od něj.-A co říkal?
00:04:22 Eh, o tom jindy, musím zavolat, eh, Antoinovi.
00:04:24 Dala bys mi jeho číslo, prosím tě?
00:04:27 -Zvládneš to tam?-Jo.
00:04:32 Mathieu?
00:04:34 Mathieu?
00:04:35 Přijedu zítra po té schůzce, sednu na první vlak.
00:04:39 Posílám pusu.
00:04:41 Miluju tě.
00:06:47 Ano.
00:06:53 Promiňte, ještě zavolám.
00:06:55 Omlouvám se.
00:07:38 (zvoní telefon)
00:07:53 Prosím.
00:08:07 Prosím.
00:08:08 -To je Mathieu?-Ano.
00:08:09 Tady Maya.
00:08:13 Nebyla jsem si jistá číslem, ale jak vidíš, tak jsem ho...
00:08:16 nezapomněla.
00:08:17 -Máš dobrou paměť.-Neruším?
-Ale ne, vůbec ne.
00:08:21 -Jak se máš?
-Mám se dobře. A ty?-Jde to.
00:08:26 Promiň, že jsem se k tobě nehlásila.
00:08:29 Chtěla jsem za tebou jít,
00:08:30 ale byla jsem tak zkoprnělá z toho, že tě vidím.
00:08:32 -Taky jsem tě mohl oslovit.
-Zdržíš se nějakou dobu?-Ano.
00:08:39 Přijel jsi za matkou?
00:08:40 Ráno ji odvezli do nemocnice, takže...
00:08:43 volali mi, a tak jsem tu.
00:08:48 -Nezašel bys na skleničku?
-Jo, moc rád.-Napadá tě kam?
00:08:52 No, já nevím, rozhodni to ty, přizpůsobím se.
00:09:13 Je tu nějaký Mathieu, prosím vás?
00:09:15 Ano, to jsem já.
00:09:19 -Děkuju. -Prosím.
00:09:21 Tady Maya. Omlouvám se, špatně jsem to odhadla.
00:09:23 Teprve mi skončil kurz. Asi jsi volal, ne?
00:09:25 Ne, nemám tvoje číslo.
00:09:27 -Zlobíš se?-Ne, ne, kdepak. Co teď? Mám počkat?
00:09:30 Teď nemůžu, musím k matce pro dceru.
00:09:32 Ale kdybys chtěl, stav se za půl hodiny u mě doma.
00:09:35 -U tebe doma?
-Bydlím mimo město.
00:09:38 Popíšu ti, jak se ke mně dostaneš. Máš tužku?
00:09:40 Éh, vydrž chvilku.
00:09:41 Prosím vás? Neměla byste papír a tužku?
00:09:44 -Ale jistě.
-Už můžeš. Děkuju vám.
00:09:47 Takže, vezmeš to rovně na Bénavent.
00:09:49 Nějakou chvíli pojedeš kolem mokřadů,
00:09:51 dorazíš k můstku, těsně před ním odbočíš vpravo,
00:09:54 pak pár kilometrů po silnici lemované stožáry
00:09:57 a potom uvidíš vlevo vzrostlý dub a polní cestu.
00:10:00 Ta tě zavede až ke mně.
00:11:29 -Nebloudil jsi?
-Popsalas to perfektně.
00:11:32 -Tak jak?-A co ty?
00:11:44 Jsi sama?
00:11:46 Jo. Dcera zůstala u matky
00:11:48 a Franck jel kvůli práci do Argentonu. Ale vrátí se.
00:11:53 -To je ten chlap z dodávky?-Jo.
00:11:57 -Nedá mi přes hubu?-Ale ne.
00:12:01 -Dáš si sklenku vína?
-Jo, docela rád.
00:12:04 Do jakých kurzů to chodíš?
00:12:06 Pro vinaře, chci se stát vinařkou.
00:12:09 Fakt? To koukám.
00:12:12 Hm. S Franckem chcem vyrábět víno.
00:12:14 -Nejsou tu vinice.
-Vysázíme révu.
00:12:16 Máme v plánu koupit půdu. Snažíme se hodně pracovat a šetřit.
00:12:21 Co děláte?
00:12:22 Frank obchoduje s vínem a já učím na místním lyceu.
00:12:26 -Na zdraví.
-Na zdraví. To byl tvůj nápad?
00:12:28 -Ne, s tím přišel Franck. Proč?-Hm. Jen tak.
00:12:38 Nečekal jsem, že tě najdu tady, na samotě, v polích.
00:12:43 A co jsi čekal?
00:12:46 Já nevím, že máš milence, brázdíš svět.
00:12:50 Žila jsem v Africe. V Súdánu.
00:12:54 -A kdy?-Hned po studiích.
00:12:56 Naskytla se možnost tam pracovat, odjela jsem dost narychlo.
00:13:01 -A dcera se narodila tam?-Hm.
-Co její otec? Ten tam zůstal?
00:13:06 Ne, zavraždili ho, když jí byl rok. Patřil... k povstalcům.
00:13:14 Proto ses vrátila?
00:13:17 Kromě jinýho...
00:13:41 -Ano? No jo, je u nás. Kde jsi?
-V hospodě.
00:13:45 Zase?! Kde se touláš?! Čekáme tě, máme hlad.
00:13:51 Jo? Zdrží se?
00:13:53 Ano, zůstane na večeři. Dělej, pospěš si. Máme hlad.
00:13:56 -No, snad neumřete...
-Moc vtipný. Končím.
00:14:08 Ano?! Tak hele...
00:14:14 To už přeháníš!
00:14:16 Slíbil jsi, že s tím přestaneš! Za volant nemůžeš!!
00:14:46 Co se děje?
00:14:48 To byl Franck. Opil se. Přespí v hotelu.
00:14:53 Měl bych jít.
00:14:56 Nevyháním tě.
00:14:58 Ne, já vím, ale ráno brzo vstávám. Radši se rozloučím.
00:15:09 -Díky za víno.-Nemáš zač.
00:17:35 Přísahala jsem si, že s tebou už nikdy nepromluvím ani slovo.
00:17:42 Nepovedlo se.
00:17:49 Počkej...
00:17:54 To je Franck. Vstávej. Oblíkej se, rychle.
00:17:59 Pospěš si.
00:18:03 Pospěš si. Zapni si tu košili.
00:18:05 -Utrhal jsem knoflíčky.
-Vezmi si svetr. Dělej.
00:18:09 -Nevidím.-Nerozsvěcuj!
00:18:37 (Franckův výkřik)
00:18:47 Cos prováděl? Počkej, umažeš všechno od krve.
00:18:51 Sedni si. Ukaž, zakloň hlavu.
00:18:55 Tak, nesahej na to.
00:18:56 Dojdu pro dezinfekci.
00:19:01 -Mathieu.-Jo.-Těší mě.
00:19:07 Á, já ji znám, je naštvaná, chtěla, abych přespal v hotelu.
00:19:16 -Proč se na mě tak díváš?
-Myslím, že tě znám.-Nepovídej.
00:19:24 Chodili jsme spolu do školy, do devítky.
00:19:27 -Fakt, jo? Jak se jmenuješ?
-Liévin, Mathieu Liévin.
00:19:30 Aha, to mi nic neříká. Někdo tě zaujme, někdo zas ne.
00:19:43 -Ukaž.-Ách, krucinál...
00:20:07 Díky.
00:20:10 Víš, že Maya o tobě básní, jako o géniovi.
00:20:16 Hm. Úplně bych si myslel, že, že chodila s Le Corbusiérem.
00:20:20 -Vážně?-No jo.
00:20:25 Zvítězils v nějaký prestižní studentský soutěži.
00:20:29 -Co že jsi to vyhrál?
-Grand prix architektů.
00:20:33 No jo. Aha.
00:20:40 Maya mi popisovala tu maketu a třásl se jí hlas.
00:20:44 Návrh vertikálního města, je to tak?
00:20:47 Hm. Jen studentskej nápad, nerealizoval se.
00:20:51 Seš moc skromnej.
00:20:53 Vostatní by chodili S frňákem nahoru.
00:20:58 Jen se neupejpej. Hele, počkej, pro něco dojdu.
00:21:19 Kam jsem to zašil?
00:21:29 No jasně. Tady to je. Sleduj...
00:21:39 -Hele...-Co to je?
00:21:42 Ekologickej dům, nezávislej na vnějších zdrojích.
00:21:46 Ten jsem vymyslel. Co mu říkáš?
00:21:51 -Co mám říkat?
-Já nevím, myslíš, že by to šlo?
00:22:01 -Nevyznáš se v těch výkresech?
-Po pravdě ne.
00:22:06 -Nakreslil jsem to blbě, že jo?
-Ale vůbec ne, jen jsem pil
00:22:10 a bude lepší, když se stavím zejtra
00:22:12 a podívám se na ty plány s čistou hlavou.
00:22:14 Jo, to beru. Jestli chceš, přespi tady, na kanapi.
00:22:17 Ne, seš moc hodnej, ale zvednu se.
00:23:45 (Mathieův mobil)
00:23:52 (SMS)Jsem opravdu ráda, že jsme se včera sešli.
00:23:55 Moc tě líbám.
00:23:57 Maya.
00:24:01 Já tebe taky.
00:24:10 Sejdem se brzo. Budeme přátelé.
00:24:15 Jsem pro.
00:24:24 Jsem před vaším domem.
00:24:29 Jsem v nemocnici.
00:24:38 Mám počkat?
00:24:49 Za hodinu mi přijede žena.
00:26:12 -Včera večer se ozval Antoine.
-No a?
00:26:16 Že prý by přiletěl, ale máš mu poslat peníze na letenku.
00:26:20 -Dělá si srandu?
-To těžko,
00:26:22 vozí se po něm banka, vzali mu šekovku, kreditku, nic nemá.
00:26:26 Nebudu mu platit cestu z Antil, to se přepočítal!
00:26:30 Jestli ho tu chceš, tu letenku mu koupit musíš.
00:26:50 Zabral jsem si dědečkův pokoj.
00:26:55 U sebe spát nemůžu, je tam binec. Úplný skladiště.
00:27:05 Chtělo by to vymalovat...
00:27:09 a nejen můj pokoj, vždyť víš.
00:27:18 Zařídím to, dům prokoukne.
00:28:09 -Prosím.-To jsem já.-Dobrý?
00:28:12 Nedokážu tu jen tak sám sedět. Nevydržím to.
00:28:16 Dobře, přijedu.
00:28:44 Promiňte. Pane Liévine.
00:28:47 Omlouvám se, ale myslím, že vaše maminka odchází.
00:28:51 Jestli se chcete rozloučit, tak pojďte prosím.
00:29:21 Víš, koho jsem potkal ve městě?
00:29:26 Mayu.
00:29:28 Chtěla jít na pohřeb, tak jsem jí řek, že budeš rád.
00:29:36 Vyprovoďme nyní Madeleine na její poslední cestě.
00:29:39 Než jí řekneme sbohem,
00:29:41 zastavme se a poslechněme si tato slova: "Zůstane tu z tebe...
00:29:45 Zůstane tu z tebe vše, co jsi kdy rozdala.
00:29:48 A v ztrouchnivělé truhle ležet nenechala.
00:29:50 Zůstane tu z tebe a z tvé zahrady tajné
00:29:53 vzácný květ, jenž nikdy neuvadne.
00:29:55 Zůstává vše, co jsi dala a v jiných vzkvétá dál..."
00:30:08 -Mathieu.-Děkuju.
-Mathieu...
00:30:13 -Musím na nádraží.
-Na nádraží?
00:30:15 Večer musím bejt v Paříži.
00:30:17 Když nechytím vlak ve tři, uletí mi to.
00:30:19 -Už odlítáš?
-Dyť víš, jsem tu na otočku.
00:30:21 Jak jinak, vidíš jen sebe.
00:30:23 Promiň, s Myriam máme doma Itálii. Kdybych zůstal, zabije mě.
00:30:27 -Proto se neukázala?
-Ne, proto ne, jsme na suchu.
00:30:31 Když si chtěl dvě letenky, měl jsi mi říct,
00:30:34 bylo by to jednodušší.
00:30:35 To už je teď jedno. Jak se dostanu na nádraží?
00:30:37 -Jak chceš, jeď autobusem.
-Počkej, promluvme si.-A o čem?
00:30:41 -Co hodláš províst s domem? Nechceš ho prodat?-Ne.
00:30:45 Hele, jsem po krk v dluzích, potřebuju peníze.
00:30:48 -Kolik potřebuješ?
-Hromadu, nestarej se a střel ho.
00:30:52 -Říkám ti, že neprodám.
-Neblbni.
00:30:55 Informoval jsem se, dostali bysme nejmíň dvě stě tisíc.
00:30:59 Kdes to vzal?
00:31:01 Včera odpoledne jsem zašel do realitky.
00:31:03 -Ty neztrácíš čas.
-Tak co?-Co jako?
00:31:07 -No, co bude?
-Říkám ti, jsem proti.
00:31:09 Rozmysli se. Ten barák tě bude stát fůru prachů a kdo by v něm tak žil?
00:31:14 Naši na něj dřeli, potili krev. Máme tu vzpomínky.
00:31:17 A to bys jen tak zničil?
00:31:19 Jen tak ne, pak si budeme žít, jak chceme, podle sebe.
00:31:22 Nenamáhej se, ne.
00:31:24 To je šílený, ty seš furt stejnej. A co z toho? Získáš víc úcty?
00:31:28 Postavěj ti sochu, budou se za tebou otáčet a říkat:
00:31:31 Á, hele, ten je vohromnej, ctí památku svejch drahejch rodičů,
00:31:35 -zato ten jeho bratr je zmetek, myslí jen na peníze.-Zmlkni.
00:31:39 Ani nepřišel navštívit svou maminku na smrtelný posteli.
00:31:42 -Bú, bú!-Přestaň s tím. Drž hubu!-Áá!
00:31:45 Nech toho už! Neštvi mě! Mám tě plný zuby, ty hajzle.
00:31:47 Běžte od sebe. Nechte toho, no tak! Mathieu!
00:31:49 Mathieu! Mathieu! Nech toho!
00:31:50 Hodnej chlapeček, hodnej synáček, zaslouží si potlesk! Bravo! Bravo!
00:31:59 (zvenčí)Antoine...
00:32:08 Hop hop hop hop.
00:32:11 Hodím Antoina na nádraží.
00:32:14 Chci vocaď pryč.
00:32:18 Tohle místo mě ničí.
00:32:22 -Ahoj, kluci, mějte se.
-Ty taky, čau!
00:32:30 Za tři měsíce
00:32:38 (rozhlas)... po několikaleté organizaci této události
00:32:41 zástupci rady prohlásili,
00:32:43 že by nebyli schopni uspořádat závod bez finanční ztráty.
00:32:46 Finanční krize se dotýká nejen týmů,
00:32:48 ale i pořadatelů a okruhů v celé Evropě.
00:32:51 Podle průzkumu veřejného mínění
00:32:53 by dnes Lisabonskou smlouvu odmítlo padesát tři procent Francouzů...
00:32:56 Jsem na sen v Paříži, ráda bych se s tebou sešla. Maya.
00:33:00 Proti smlouvě by dnes hlasovalo
00:33:02 72% dělníků a 63% ostatních zaměstnanců.
00:33:06 Anketa neklade otázku, kolik občanů chce referendum.
00:33:09 Na začátku roku to bylo sedmdesát procent...
00:33:24 Ano. Jak je?
00:33:27 -A tobě?
-Dobře, mám se fajn.
00:33:30 -Do kolika tu budeš?
-Odjíždím tím vlakem ve čtyři.
00:33:34 Ve tři v "Atlantiku" u nádraží. Co říkáš?
00:33:37 Tak jo, najdu to?
00:33:42 Už vím. Počkám. Tak zatím.
00:33:45 Tak zatím...
00:34:03 Tak já půjdu.
00:34:05 Kam jdeš?
00:34:06 Musím ke Guichardovým, chtějí něco poradit s bytem.
00:34:09 Slíbil jsem, že u nich budu ve tři.
00:34:12 Ale ve tři máme tu schůzku se Simonoem.
00:34:17 Á... do háje.
00:34:20 Na toho jsem zapomněl. A budeš mě potřebovat?
00:34:23 Bohužel tohle sama nezvládnu, je to příšernej chlap.
00:34:29 Snad se nic neděje.
00:34:31 Zavolej těm Guillemardovým nebo jak se jmenujou
00:34:34 a řekni jim, že přijdeš pozdějc.
00:34:46 -Ty jim nezavoláš?
-Jo, jo, pošlu jim textovku.
00:34:53 Promiň, na poslední chvíli mi do toho něco přišlo.
00:34:56 Nemůžeš jet dalším vlakem? Mathieu.
00:35:09 Nemůžu.
00:35:13 Manželka to chce, promiňte, ale trvá na oknu,
00:35:16 má být nad pracovní deskou v kuchyni.
00:35:19 Fakt se to nedá vyřešit?
00:35:21 Už jsem vám říkala, víte, celý dům by se musel pootočit,
00:35:25 to je složité, zapomeňte na okno.
00:35:27 Já to nechápu, okénko by se přece někam vešlo.
00:35:30 Někam ho tam zakomponujte.
00:35:32 Mathieu. Mathieu, vysvětlil bys panu Simonoovi,
00:35:35 že okno se nad kuchyňskou pracovní desku nevejde?
00:35:38 -Proč?
-Co proč?
00:35:40 -Proč se tam nevejde?
-Pro okno tam není prostor.
00:35:44 -Ale ano, vejde se.
-Co to vykládáš za nesmysly?
00:35:47 Musel by se zvednout dům nebo snížit výška podlahy o metr.
00:35:52 Co děláš?
00:35:54 -Čekají mě ti klienti.
-Klienti?-Guichardovi.
00:35:56 -Tys tu schůzku neodložil?
-Mám ji právě teď.
00:36:09 Dovolali jste se Maye...
00:37:26 Pardon.
00:40:08 Mathieu, Mathieu...
00:40:20 Seš pořád stejnej.
00:40:26 No fakt, většina lidí se promění,
00:40:28 ale ty vypadáš pořád stejně, jako když jsi byl kluk.
00:40:36 Pamatuju si tě ze sboru.
00:40:39 Stával jsi přede mnou, kousek napravo,
00:40:41 a tvářil ses děsně vážně.
00:40:45 Už tenkrát jsem tě asi milovala.
00:41:02 -Pověz mi, jak teď žiješ.
-Jak teď žiju?
00:41:07 -Co tě zajímá?-Nevím. Třeba co dělá tvoje žena?
00:41:13 To, co já, pracujem spolu.
00:41:17 A firma šlape?
00:41:19 Nestěžuju si, děláme rekonstrukce, interiéry, hlavně interiéry.
00:41:26 -A kolik máte dětí?
-Žádný.
00:41:29 Nechcete?
00:41:34 Pokoušeli jsme se, ale nevyšlo to.
00:41:39 Zvažovali jsme i adopci, ale vzdali jsme ji.
00:41:46 Milujete se?
00:41:51 Jistě.
00:42:17 Mathieu...
00:42:22 proč jsi mě před patnácti lety opustil?
00:42:26 Řekni...
00:42:29 ... proč jsi mě tenkrát nechal?
00:42:32 -Proč se na to ptáš?
-Odpověz mi.
00:42:37 Už nevím, je to věčnost.
00:42:40 Vzpomeň si prosím, potřebuju to vědět.
00:42:43 Co na tom záleží?
00:42:52 Když jsem přišla do toho baru v Tours,
00:42:54 byl jsi pryč.
00:42:59 Volala jsem ti... celou noc, nebral jsi to.
00:43:04 Stejně jako další dny.
00:43:08 Listovala jsem v paměti, jestli,
00:43:11 jestli jsem neudělala nebo neřekla něco, co ti vadilo,
00:43:16 ale - nepřišla jsem na nic.
00:43:20 Vůbec jsem to nechápala. Najednou jsem stála proti zdi.
00:43:24 Byla jsem z toho nemocná. Pořád jsem na tebe myslela.
00:43:28 Viděla jsem tě na každým rohu. Utekla jsem před tím do Afriky.
00:43:31 Nepřešlo to, měla jsem tě plnou hlavu.
00:43:41 Já v tom baru čekal. Skoro dvě hodiny.
00:43:48 Pak jsem si řekl, že když nedorazíš v devět,
00:43:51 zvednu se a my dva se rozejdeme.
00:43:55 V devět jsem vstal a odešel.
00:44:00 Nechal jsi mě kvůli zpoždění?
00:44:03 -Nebylo to kvůli zpoždění.
-Tak proč?!
00:44:10 Proč jsi odešel?
00:44:15 Přivádělas mě k šílenství.
00:44:18 No jistě, chápu.
00:44:19 Nechoď!
00:47:15 Liso?
00:47:21 Ty nespíš?
00:48:15 Počkej na mě! No tak, neblázni.
00:48:18 Ale Mathieu...
00:48:20 -No tak, pocem.
-Nemůžu.-Ale jo, pocem!
00:48:31 Tuhle jsem potkala Ingrid Jolivetovou.
00:48:34 Chtěli se přihlásit do soutěže, ale vzdali to,
00:48:37 protože je s tím fůra práce.
00:48:39 O co šlo?
00:48:41 Ohromnej projekt,
00:48:42 kulturní centrum se sálem pro tisíc pět set diváků.
00:48:50 Nezkusíme si to?
00:48:54 To myslíš vážně?
00:48:55 Jo. Proč by ne? Tvrdíš, že nemám ctižádost.
00:49:11 Jdem to toho?
00:49:15 -Velký sousto. Nemůžem vyhrát.
-Co když jo, za zkoušku nic nedáš.
00:49:20 Víš vůbec, jak riskantní je taková zakázka?
00:49:23 Jak riskantní?
00:49:25 Museli bysme přibrat lidi, posunout platby o měsíce.
00:49:28 Když pohoříme, nikdo ti nic nedá. Byl by to průšvih.
00:49:31 Výborně. S tímhle nedosáhnem nikdy ničeho.
00:49:34 Tak jo, kde vezmeš peníze?
00:49:36 -Půjčíme si je.-Zase? Tak tak splácíme to, co máme.
00:49:39 Prodej dům po vašich, na co ho máš?
00:50:25 "Nejsem zrovna lyžařský talent.
00:50:27 Radši popíjím horkou čokoládu a chodím na fondue.
00:50:31 Ale dělám si zálusk i na nějaký ten diplom. Mathieu."
00:50:35 "Pokoj s výhledem na Etnu v ranní mlze.
00:50:38 Po obědě se ukázal zasněžený vrcholek. Nádhera."
00:50:42 "Kouřím trávu, narostly mi vlasy. Vypadám jako Antoine.
00:50:45 Nebyl čas zajet do Los Angeles. Next time. Mathieu a Lisa."
00:50:51 "Setkal jsem se s Antoinem. Strávil jsem s ním dva dny.
00:50:55 Daří se mu už líp. Našel si novou práci. Pozdravuje vás."
00:51:00 "Doufám, že tátovi je líp. Tady je nádherně, myslím na vás.
00:51:04 Líbám vás. Mathieu."
00:53:49 Myslím ne tebe, Mathieu.
00:53:52 Stýská se mi. Stýská se mi po tvém těle.
00:53:56 Po tvých rtech, ňadrech, po tvých stehnech. Chybíš mi celá.
00:54:03 Jsem tu do zítřejšího rána. Moc bych tě chtěl vidět.
00:54:06 Ozvi se mi. Objímám tě a líbám. Mathieu.
00:54:40 Mayo!
00:54:45 Tak co? Měla bys čas na kafe?
00:54:48 Ne, za... za chvíli mám hodinu. A nestíhám.
00:54:50 Včera jsem na tebe čekal. Myslel jsem, že se stavíš.
00:54:54 -Málem jo.
-Proč jsi nepřišla?
00:54:57 -Ahoj.-Ahoj.
00:54:59 Přemejšlel jsem o tom, na co ses posledně ptala.
00:55:02 Když jsem tě opouštěl, tak jsem tě hrozně miloval.
00:55:06 Já musím vážně jít, můžem se sejít pak.
00:55:10 Odjíždím už po poledni.
00:55:13 Končím ve čtyři.
00:55:17 Dobře. Kde se sejdeme?
00:55:19 Nevím, kde chceš. Ale ne tady.
00:55:39 Zanechte vzkaz...
00:55:41 Půl hodiny cesty odtud jsem rezervoval pokoj v jednom hotelu.
00:55:44 Počkám na tebe, přijeď, jak ti to vyjde.
00:55:47 Adresu ti pošlu esemeskou.
00:55:59 Promiňte, rád bych vyměnil pokoj, tenhle se mi nelíbí.
00:56:03 Ano, ale mám už jen jeden ve vyšší kategorii.
00:56:05 Bude vás stát víc peněz.
00:56:07 -Nevadí, vezmu si ho.
-Berete ho?
00:56:41 Díky.
00:56:53 Děkuju.
00:58:12 (telefon)
00:58:17 -Ano?-Ahoj.-Kde jsi?-V baru.
-Co blázníš?-Dám si skleničku.
00:58:24 Nechceš nahoru?
00:58:28 Počkej tam, přijdu za tebou.
00:58:35 Co se děje?
00:58:38 Franck mě nechtěl pustit,
00:58:40 vymyslela jsem si úplně bláznivou historku.
00:58:45 Volal jsem ti jako šílenej.
00:58:48 Zapomněla jsem si mobil.
00:58:57 Co je ti? Pověz mi to.
00:58:59 Já tuhle situaci nesnáším.
00:59:02 Co tím myslíš?
00:59:04 Všechno, ty lži, podvádění, hotel. Na mě je to už moc.
00:59:09 Tak proč jsi teda tady?
00:59:12 Prostě proto.
00:59:20 Mathieu, musíme toho nechat, než bude pozdě.
00:59:24 Ale ono je pozdě.
00:59:26 Bylo pozdě v tu chvíli, kdy jsme se uviděli na ulici.
00:59:30 Neměli jsme spolu promluvit.
00:59:32 Nechci se do tebe zase zamilovat, trápit se.
00:59:35 To už ne. Nech mě bejt.
00:59:58 Pojď nahoru, nebuďme tady.
01:00:20 Promiň, musím to prostě vzít.
01:00:23 -Ano?-Jak se máš?-Výborně.
01:00:26 -Máš divnej hlas.-Fakt?
-Viděli jste se?
01:00:28 -A s kým?-S tím makléřem.
01:00:31 -Jo, dneska ráno.
-A kolik ti nabíd?
01:00:34 -Dvě stě padesát tisíc.
-To jsi čekal?-Jo, tak nějak.
01:00:37 Víš, začala jsem oťukávat terén okolo soutěže.
01:00:40 Přihlásilo se i pár velkejch ateliérů, ale nic není ztracený.
01:00:44 Stačí najít podporu v porotě a můžem do toho jít.
01:00:47 Hele, teď nemám čas. Povíš mi to zejtra ráno.
01:00:50 Jak to? Ty večer nebudeš doma?
01:00:52 Ne, vracím se zejtra, vždyť to víš.
01:00:54 Ne, to jsi mi neříkal.
01:00:55 Ale jo, říkal jsem ti o dalším makléři, ten může až zítra.
01:00:59 Chci porovnat ty dvě nabídky. Po schůzce s ním to tu zabalím.
01:01:04 -Tak ahoj zejtra.
-Jo, ahoj.
01:01:23 Mayo! Mayo!
01:01:32 Do háje!
01:01:34 (alarm)
01:01:38 To nic, to je moje auto.
01:03:57 Všechno opustím a budu žít s tebou, Mathieu.
01:04:08 Nemusíš spěchat, nemusíš hned odpovídat.
01:04:32 Kde bys chtěla žít?
01:04:34 Jak to myslíš?
01:04:37 Můžem žít, kde budeš chtít, mně je to fuk.
01:04:42 Daleko odtud - i od Paříže. Kde nás nikdo nezná.
01:04:46 Začnem od píky.
01:04:51 -Někde u moře. V Marseilli.
-Marseille je prima.
01:04:56 -Nebo v Neapoli.-Hm.
01:04:59 -V Barceloně.
-Barselonu miluju.
01:05:02 -Barcelona je fajn.
-Barcelonu zbožňuju.
01:05:05 A z čeho budem žít?
01:05:07 Do začátků budeme mít peníze za dům po našich.
01:05:10 -A pak si seženu práci.
-A má dcera?
01:05:12 Tu tam zapíšem do francouzský školy.
01:05:19 Vyrazíme ještě dneska.
01:05:21 Strávíme tam zítřek a mrknem se na byty.
01:05:23 Za osm hodin jsme na místě.
01:05:25 Když vyrazíme hned, zítra jsme tam.
01:05:27 -Tak šup, jedem. -Ne, nemám věci.
-To je fuk, jedem. Hm.
01:05:43 Jede se.
01:05:57 Pamatuješ na Sardinii, jak jsme se milovali
01:06:00 -a do stanu strčil rypák divočák?
-To se nedá zapomenout.
01:06:03 Ne... netušila jsem, že je tam,
01:06:05 říkala jsem si, že divně pochrochtáváš.
01:06:08 A já myslel, že vzdycháš rozkoší.
01:06:09 Byla jsem strachy bez sebe.
01:06:11 No jo, teď už to vím.
01:06:13 Zachoval ses jako hrdina.
01:06:15 yběhnul s za ním nahej, zaháněl jsi ho pryč.
01:06:18 Pindík se ti kinklal...
01:06:35 -Nechtěl bys teď rychle umřít?
-Cože?-Umřeli bysme spolu.
01:06:39 -Ne, nemám vůbec chuť umřít.
-Prosím tě...-Ne.
01:06:42 -Prosím, prosím, Mathieu.
-Ne, ne, nechci umřít.
01:06:45 Jsi můj hrdina, jsi statečnej, milej.
01:06:48 Jsi chytrej, miluju tě. No tak, zabijem se spolu.
01:07:14 Mathieu, chtěla bych se milovat za jízdy...
01:07:21 Tak zastav a ...?
01:07:26 Tak co? Co?
01:07:33 -Miluješ mě?
-Ano, miluju tě.-Hm.
01:08:04 Copak je?
01:08:07 -Co je ti?
-Já nemůžu.
01:08:10 -Co nemůžeš?
-Odjet s tebou.
01:08:14 -Kam? Do Barcelony?
-Ani do Barcelony, ani jinam.
01:08:18 Před chvíli jsi tvrdila opak.
01:08:20 Já vím, vím, spletla jsem se.
01:08:23 -Proč ses teď rozmyslela?
-Já nevím.
01:08:25 Řekni mi, proč nechceš pryč?
01:08:31 Prostě nemůžu. Neklapalo by nám to.
01:08:34 Ale proč? Proč?
01:09:02 Aspoň řekni, proč ses rozmyslela. Řekni mi, proč jsi teď obrátila?!
01:10:05 -Mathieu?-Hm?
01:10:07 Jean-Pierre Guerini je otec Fabrice Gueriniho?
01:10:10 Jo.
01:10:12 Víš, že je ředitelem krajskýho úřadu?
01:10:16 Hm, to vím, vím o tom.
01:10:18 S Fabricem jste byli kamarádi, ne?
01:10:20 -Kdysi dávno.
-Nemůžeš se mu připomenout?
01:10:25 A proč jako?
01:10:26 Moh by požádat otce, aby nám trošku zatlačil.
01:10:32 Kvůli tomu mu volat nebudu, to je přece k smíchu.
01:10:35 -A proč ne?
-Ztratil se mi úplně z očí.
01:10:38 -No a co?
-To je jasný.
01:10:40 Okamžitě mu dojde, proč se ozývám, jak budu vypadat?
01:10:45 Jako člověk, co potřebuje pomoct, co je na tom.
01:10:51 Nesnaž se, já mu nezavolám.
01:10:59 S Fabricovým otcem máme schůzku přesně týden před zasedáním poroty.
01:11:04 Výborně. A jak to?
01:11:07 Vzala jsem telefon a vyťukala číslo.
01:11:09 Moc vtipný, komu jsi zavolala?
01:11:14 Fabricovi.
01:11:16 Obratem brnknul otci, stačily tři telefonáty.
01:11:18 Zbytečně jsi kvůli tomu vyváděl. Jo, a pozdravuje tě.
01:11:22 -Jak jsi sehnala jeho telefon?
-U něj v ateliéru, bez problémů.
01:11:25 Věděl, kdo jsi?
01:11:27 Ne, ale když jsem mu řekla, že jsem od tebe, byl ohromnej.
01:11:29 Mluvilas za mě?
01:11:31 Jasně že jo. Měla jsem snad mluvit jménem papeže?
01:11:33 Volalas mým jménem a já o tom nevím?
01:11:36 A co? Záleží na tom?
01:11:37 Takhle to přece nejde! Tohle si nedovoluj, to se nedělá!
01:11:41 A proč ne?
01:11:43 Proč asi? Protože jsem ti řek, že mu nezavolám.
01:11:45 Právě proto jsem to udělala za tebe.
01:11:49 Kristepane, to je vrchol! Co sis to dovolila?!
01:11:52 Ale právě díky mně se to pohnulo. Což se o tobě říct nedá.
01:11:56 To je jistý, nejsem ochotnej se před nikým plazit,
01:11:59 aby si se mnou dal schůzku.
01:12:01 Jsi hroznej, jak můžeš být tak nespravedlivej.
01:12:03 Do, do tý pitomý soutěže se hlásím jen kvůli tobě.
01:12:06 Já bych se na ni klidně vykašlala.
01:12:09 -Tak to zabal!
-Taky že s tím praštím!
01:12:11 Nech toho, nikdo se tě o nic neprosil.
01:12:13 Mám zrušit tu schůzku?
01:12:18 No? Stačí říct!
01:12:44 Tak my jdeme.
01:12:49 V pohodě?
01:12:51 -Tak nashle.-Nashle.
01:12:56 Nashle.
01:13:22 Dobrý den, dovolali jste se Lise Liévinové,
01:13:24 zanechte, prosím, vzkaz.
01:13:55 Účastník je dočasně nedostupný, zkuste opakovat volání později.
01:14:01 Účastník je dočasně nedostupný, zkuste opakovat volání...
01:14:13 Dobrý den. Dovolali jste se k Maye, Nelly a Franckovi.
01:14:16 Nejsme doma. A hned tak se nevrátíme.
01:14:37 Pasteurovo lyceum.
01:14:38 Dobrý den, prosil bych paní Serranovou.
01:14:40 Přepojím vás na sekretariát.
01:14:46 Dobrý den.
01:14:48 Dobrý den, promiňte, sháním paní Serranovou.
01:14:50 Lituju, ale už tu nepracuje, dala výpověď.
01:14:53 -Jak je to dlouho?
-Asi tak dva měsíce.
01:14:56 -Znáte důvod?
-Neznám.
01:15:00 -Moc vám děkuji.
-Na shledanou.-Na shledanou.
01:15:13 -Paní Serranová?
-U telefonu.
01:15:15 Dobrý den, promiňte, že ruším, tady Mathieu Liévin,
01:15:17 nevím, jestli se na mě pamatujete.
01:15:19 Mathieu. Bodejď bych si tě nepamatovala. Jak se máš?
01:15:21 No, dobře, díky. Éh, hledám Mayu, chtěl bych jí něco dát,
01:15:25 ale nemůžu ji sehnat.
01:15:27 Tu sháníš marně. Odjela do Ameriky.
01:15:30 -Do Ameriky? A co tam?
01:15:32 Nemám ponětí, rozhodla se narychlo.
01:15:35 Řekla, kdy se vrátí?
01:15:36 Tak to nevím, ale nejdřív tak za čtrnáct dní.
01:15:40 Moc vám děkuju. Ještě se ozvu.
01:15:41 -Ale jistě.-Mějte se hezky.
-Na shledanou.-Na shledanou.
01:15:52 Po třech týdnech
01:16:23 Vím od matky, že se dneska vracíš. Chci s tebou mluvit. Nezdržím tě.
01:16:27 -Máš čas na skleničku?
-Vlak mi jede za sedm minut.
01:16:30 Tak jeď dalším.
01:16:31 Na nádraží čeká Nelly.
01:16:35 Pojď se mnou k vagónu.
01:17:18 Mayo, vyslechni mě.
01:17:20 Snažil jsem se zapomenout, ale nemůžu. Nejde to.
01:17:24 Pořád na tebe myslím, chtěl bych být s tebou,
01:17:27 chci s tebou žít.
01:17:29 Vím, co si myslíš, ale věř mi, prosím tě.
01:17:32 Už jsme jiní, určitě by nám to vyšlo.
01:17:36 Uvažuj, přece nezahodíme šanci žít tak, jak chceme.
01:17:40 S Franckem se chceme usadit v Chile.
01:17:45 To je legrace?
01:17:48 Pomůže nám jeden Kaliforňan, sběratel vína.
01:17:52 Je to boháč, má pozemky v Chile.
01:17:54 Je ochotný investovat do našich vinic.
01:17:57 -Kdy odjíždíte?
-Na konci měsíce. Jednatřicátýho.
01:18:00 To ne, to ne, já jsem proti.
01:18:02 -Proti čemu?
-Jsem proti, nechci, abys odjela.
01:18:04 Musíme žít spolu. Ostatní je vedlejší.
01:18:07 To nejde, řekla jsem Franckovi, že jedu s ním.
01:18:10 Tak mu řekni, že sis to rozmyslela.
01:18:12 Dal už tomu člověku zálohu.
01:18:15 No a co? Jsou to jen peníze, jen peníze. Vrátím mu je.
01:18:18 Mám závazek, Mathieu.
01:18:21 Půjdeš s tím chlapem do nějaký chilský díry,
01:18:24 do rozpadlý haciendy? Taková blbost, obětuješ se!
01:18:30 Ukaž se mi. Proč jsi na to kývla?
01:18:57 Promiňte.
01:19:01 Zůstaň.
01:19:04 Zůstaň!
01:19:06 (hvizd píšťalky)
01:19:09 Mayo, zůstaň se mnou.
01:19:11 Ne.
01:20:14 Nelituješ?
01:20:45 -Co tam provádíte?
-Sundaváme maketu.
01:20:48 -Jakou?
-Tu oceněnou Grand prix.
01:20:52 -Co s ní chceš dělat?
-Vzít ji na tu schůzku.
01:20:56 -Na jakou schůzku?
-Na schůzku s Guerinim.
01:20:59 Máme ji dneska v jedenáct, zapomněl jsi?
01:21:01 Ne, ne, co tě napadá.
01:21:08 Tohle patří sem, ne?
01:21:09 Ty ji chceš fakticky vzít s sebou?
01:21:11 Jo, proč ne?
01:21:12 Je to studenskej projekt, nerealizovanej, vysměje se nám.
01:21:16 Máš lepší nápad? Nechala jsem ti vyčistit šaty. Oblíkni si je.
01:21:20 Přece v nich nepůjdu na stavbu.
01:21:22 Když se budeš vracet, tak ten sraz nestihneš.
01:21:26 Tak si je vezmu s sebou. Sejdem se až tam? Na místě?
01:21:33 Tohle s díky vracím. Na shledanou.
01:21:35 Nashle.
01:21:59 Dobrý den, prosil bych jedno pivo.
01:22:02 Dobrý den. Hned to bude.
01:22:04 -Nevíte, kolikátýho je?
-Devětadvacátýho.
01:22:16 -Ano?-Kdy odjíždíte?
-Zítra ráno.
01:22:20 -Neodjížděj, prosím tě.
-Přestaň, nepřemluvíš mě.
01:22:26 Děláš velikou chybu, stejnou jako tehdy já.
01:22:30 -Budeš do smrti litovat.
-Buď tak hodný a nech mě.
01:22:33 -Mayo, nejezdi prosím tě.
-Nechci se o tom bavit.
01:22:39 Jestli mě miluješ, určitě je nějaká možnost.
01:22:45 Já už tě nemiluju.
01:22:52 Myslíš to doopravdy?
01:22:55 -Myslím.
-To není možný. To se nestává!
01:23:00 Nikdo nepřestane takhle najednou milovat!
01:23:04 -Já ano.
-Jsi lhářka, lžeš!
01:23:06 Mathieu, prosím tě, nemuč mě, to se nedá vydržet.
01:23:08 -Ty ses rozhodla odejít!!!
-Proboha, nech toho.
01:23:11 To já se trápím, já jsem v koncích, tak si nehraj na chudinku!!!
01:23:18 Dovolali jste se k Maye. Nechte mi vzkaz.
01:23:22 Dovolali jste se k Maye, nechte mi vzkaz.
01:25:43 Jean-Pierre Guerini
01:25:44 -Dobrý den.
-Dobrý den. Jste sama?
01:25:47 Manžel uvízl v zácpě, dorazí každou chvíli.
01:25:50 Promiňte, dost spěchám, budeme muset začít bez něj.
01:25:54 Základem projektu je vertikální komunikace.
01:25:58 Ta, ta stavba je jako stuha,
01:26:00 v záhybech protínaná středovou osou, kotvenou pevně k zemi.
01:26:04 Z ní vycházejí jednotlivá patra nabízející - další prostor.
01:26:09 Srdce domu pořád tepe, čtyřiadvacet hodin denně.
01:26:13 V prvním podlaží jsou... kina, koncertní síně i divadlo.
01:26:17 Nad nimi - komerční prostory, například obchod, pekárna,
01:26:21 co si jen vzpomenete.
01:26:23 Vertikální město - šetří místo a jeho obraz -
01:26:26 se zrcadlí na hladině -
01:26:28 a budí dojem, že prostor je nekonečný.
01:26:32 Je to fantastické město.
01:26:34 Místo setkávání obyvatel, důležité jsou pocity a prožitky.
01:26:40 Technologie jsou šetrné k životnímu prostředí.
01:26:43 Je tu solární skleník a kolektory, nádrže na vodu,
01:26:51 větrná elektrárna.
01:27:22 Mayo! Mayo!
01:28:54 (zvuk motorové pily)
01:29:59 Mayo!
01:30:02 -Co tu děláš?
-Přišel jsem si promluvit.
01:30:04 -Všechno jsme si už řekli.
-To ne, nesmysl, právě naopak.
01:30:07 Bojíš se toho, utíkáš před láskou, před vším.
01:30:10 Nejdřív do Afriky, dnes do Chile. Kam potom? Na Měsíc?
01:30:13 -Tady se nebudem bavit.
-Co ti vadí? Co zas máš?
01:30:17 Radši by ses bavila na pláži v Kalifornii?
01:30:20 Vidíš, jak se chováš? Nebudu s tebou mluvit.
01:30:25 -Tak půjdem ke mně.
-Ne, ani náhodou.
01:30:29 Pojď, jdem ke mně. Pojď se mnou. Pojď se mnou.
01:30:31 No tak, nech mě. Nech mě, chováš se jak blázen.
01:30:34 Pusť mě. Nech toho. Pusť mě, nebo budu křičet.
01:30:37 Křič!!! Když myslíš, zakřič si! Mně je to fuk!
01:30:41 Křič, ať vědí, jak mě týráš!! Tys takhle nikdy netrpěla!!
01:30:46 Uklidněte se, nebo vás dám vyvést ven.
01:30:48 Já jsem klidnej, ale ta ženská mě přivádí přímo k šílenství!
01:30:54 Uklidněte se, prosím.
01:31:01 Mayo!! Mayo, počkej!
01:31:03 Mayo! Mayo, stůj!
01:31:09 Počkej, otevři ty dveře.
01:31:12 Mayo, prosím tě. Otevři, jsi směšná.
01:31:16 Mayo, otevři, nic ti neudělám. Mayo, otevři ty dveře!
01:31:20 Mayo! Mayo, nic ti neudělám.
01:31:23 Otevři ty blbý dveře. Nebo rozbiju okýnko!
01:31:26 Otevři! Otevři!
01:31:29 Mayo, prosím tě. Mayo, stůj!
01:31:31 Prosím tě, otevři ty posraný dveře!
01:31:37 Otevři! No tak! Otevři! Zastav!! Stůj!!
01:31:54 Počkej na mě!! Stůj!!
01:31:59 -Líbej mě.
-Nech mě.
01:32:01 Nechte ji, pane!
01:32:05 Pozor!
01:32:07 Pusťte mě!
01:32:16 Slečno? Slečno, jak vám je?
01:32:53 Po třech letech
01:33:02 -Uděláš tatínkovi pápá?
-Udělej tátovi pápá.
01:33:05 Pá-pá-pá. Pusinku. Pápápá!
01:33:09 Rychle, přijíždí auto.
01:33:14 Já ti ty nožičky asi sním.
01:33:18 No tak, běž už.
01:33:20 Ty moje princezničko.
01:33:21 No jo! No jo, neví, co to je, mít takovou princezničku.
01:33:32 Dělej, utíkej už.
01:33:35 Tak se, holky, mějte. Ahoj večer.
01:33:39 -Ahoj večer.
-Večer pa. Á-hoj!
01:34:58 Jak jsi mě našla?
01:35:00 Zahlídla jsem tvoje jméno na tabuli u jedný stavby.
01:35:04 Vzala jsem to jako znamení osudu.
01:35:06 Zapsala jsem si adresu ateliéru a nechala ti vzkaz.
01:35:11 To je dobře.
01:35:19 Moc rád tě vidím.
01:35:24 Je to ohromnej ateliér. Jak ses tam dostal?
01:35:28 Vybudovala ho parta mých přátel,
01:35:30 dali mi nějakou práci a pak mě zaměstnali.
01:35:34 -Nepracuješ už se ženou?
-Ne, se ženou už nepracuju.
01:35:39 A s Lisou ani nežiju. Rozvedli jsme se a -
01:35:44 má teď vlastní ateliér a vede se jí dobře.
01:35:48 Za čtvrt hodiny mám rande. Éh, nechceš se sejít až potom?
01:35:54 Za hodinu odjíždím.
01:35:58 Kampak? Do Chile?
01:36:00 Ne, z Chile jsem se dávno odstěhovala.
01:36:06 Zůstala jsem tam sotva půl roku. Nelly si nezvykla.
01:36:10 Vrátily jsme se. A bydlely u mojí matky, pro změnu.
01:36:15 Ale teď jsme v Marseille, víc než rok.
01:36:21 A Franck?
01:36:23 Ten tam zůstal, potkal bohatou Američanku, žije si jako král.
01:36:30 Nelituješ toho Chile?
01:36:32 To ne, ani trochu. Toho nijak nelituju...
01:36:57 Proč jsi mi nezavolala, nenapsala?
01:37:04 Měla jsem strach, říkala jsem si, že jsem ti ublížila až dost.
01:37:08 A myslela jsem si, že se zlobíš.
01:37:13 Že se zlobím? Proč? To já se přece choval jako blázen.
01:37:19 Na tvým místě bych jednal stejně. Vzal bych nohy na ramena.
01:37:23 Ne... Ne, tak to nebylo,
01:37:25 bylo to jinak, bála jsem se trápení.
01:37:30 Ten strach mě ochromil,
01:37:33 a... a myslela jsem jen na to, jak utéct pryč a ještě dál,
01:37:38 navždycky.
01:37:40 Myslela jsem, že když odjedu, ujedu všemu, sobě i svým citům.
01:37:50 Ale to prostě nešlo.
01:37:54 Jela jsem na druhý konec světa a bylo to stejné...
01:38:02 protože tě miluju.
01:41:39 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2011
Mathieu je čtyřicetiletý pařížský architekt. Spolu s manželkou mají vlastní firmu o několika zaměstnancích a doufají, že jednoho dne získají prestižní zakázku. Mathieu musí navštívit svou nemocnou matku v nemocnici. V rodném městečku nečekaně potkává svou první velkou lásku. Možná by zůstalo u tohoto krátkého setkání, kdyby mu Maya odpoledne nezavolala, aby ji navštívil na nedaleké samotě, kde žije se svým manželem a dvěma dětmi. Vášeň a síla jejich lásky je zcela ovládne a hluboce naruší jejich životní rovnováhu. Avšak každý z nich má za sebou jiný život, jiné zkušenosti, ukotvení v současném životě a odvahu a odhodlání znovu začínat.
Režisér Cédric Kahn se vyznává ze svého obdivu k filmu Francoise Truffauta Žena od vedle, kterým se vedle svých vlastních zážitků nechal inspirovat.