Český televizní film se vrací do léta 1947. Ve třech úsměvných povídkách mladý policista slaví větší úspěchy na poli milostném než v boji proti zločinu. ### Režie: Václav Křístek. Scénář: Karel Čabrádek. Hrají: Petr Hradil, Barbora Srncová, Pavel Nový, Jan Vondráček a další.
00:00:43 Maření úředního výkonu a napadení úřední osoby.
00:00:48 Pánové, to není sranda. Na to jsou zákony.
00:00:54 -Kdo s tím začal a proč?
-Řekni, jak to bylo, Jardo.
00:00:58 My jsme se bavili o řeckořímském zápase
00:01:03 a já jsem Tondovi ukazoval nějaké chvaty.
00:01:07 -A on nás napadl.
-Co vy na to, Zahrádka?
00:01:13 Hostinský volal, že se mu tam rvou, tak jsem je šel roztrhnout.
00:01:17 Roztrhnout?
00:01:20 -Tohle mi udělal někdo jiný.
-Ono se jich do toho zapletlo víc.
00:01:26 Vedu další případ, pane praporčíku.
00:01:32 Pánové, vypadněte! A dejte si pozor,
00:01:37 abych vás příště neroztrhával já.
-Děkujeme, pane revírní. Sbohem!
00:01:45 To jste se vyznamenal, Zahrádka.
00:01:48 To je slečna Jedličková, učitelka. Ve škole došlo ke krádeži.
00:01:53 Již podruhé. Tentokrát žákyni Pěkné někdo ukradl 20 korun.
00:01:59 Říkáte 20 korun? A žákyni Pěkné?
00:02:02 -Tak to máme pěkný případ.
-Vím, že to není velký obnos.
00:02:08 Ale děti musí nabýt přesvědčení, že zlo musí být potrestáno.
00:02:13 -A s takovým vědomím jít do života.
-Já s vámi plně souhlasím.
00:02:18 Ale co s tím uděláme?
00:02:23 Zahrádka, tady máte příležitost napravit si reputaci.
00:02:29 Strážmistr Zahrádka vám bude plně k dispozici.
00:02:33 Pověřuji ho vedením případu.
00:02:37 On? Proč zrovna on?
00:02:40 Protože tento případ nevyžaduje příliš fyzické nasazení.
00:02:47 Nebojte se. On se dá do zítřka do pořádku.
00:02:52 Bude jako ze škatulky. Na to osobně dohlédnu.
00:02:57 Před vyučováním se vám bude hlásit ve škole.
00:03:02 A kdyby náhodou došlo k potyčce mezi žáčky,
00:03:07 nebo kdyby si ukazovali chvaty,
00:03:10 tak, Zahrádka, zavoláte. Odchod!
00:03:42 -Dobrý den!
-Dobrý den.
00:03:45 Dobrý den. Ani bych vás nepoznala po tom včerejšku.
00:03:50 To víte. Při zákroku se přihodí ledacos.
00:03:55 -Tak čím začneme?
-Potřebuji zasedací pořádek třídy.
00:04:02 -Ten už jsem vám vyhotovila.
-Bez spolupráce bysme...
00:04:07 -Bychom, pane strážmistře.
-...bychom nedospěli k úspěchu.
00:04:18 Peníze se ztratily i s peněženkou, takže vylučujeme daktyloskopii.
00:04:24 -Myslím sejmutí otisků prstů.
-Pes by nám taky nepomohl, že?
00:04:36 Nejlepší by bylo nasadit křížový výslech. To víte, co je?
00:04:42 Jak bych k tomu přišla jako učitelka, nevíte?
00:04:47 Aha. Ten nasadit nemůžeme. Na to jsou zapotřebí nejméně dva.
00:04:55 -Tak co uděláte?
-Co?
00:05:01 Co?
00:05:10 Normální výslech. Nic jinýho nám nezbejvá.
00:05:15 -V tom případě mám prosbu.
-Jakou?
00:05:20 Mluvte na ně, prosím, spisovně. Ať nenapácháme ještě další škody.
00:05:32 Sadílku, prý sis včera koupil 5 mejdlíček a 20 šumáků.
00:05:38 Koupil. A co má bejt?
00:05:41 -Co má "být", Sadílku! Nebuď drzý!
-Kde jsi na to vzal?
00:05:46 -Já si kupuju mejdlíčka každý den.
-Jeho táta je bohatý advokát.
00:05:51 Sedni si!
00:05:54 Pepíčku, ty jsi včera odcházel poslední. Kdo se motal
00:06:00 kolem lavice Adélky?
-Já jsem nikomu nic neukradl.
00:06:05 Já ani nevím, jak 20 korun vypadá.
00:06:09 Sedni si, Pepíčku. Vždyť já neříkám, že jsi to ty.
00:06:15 -Fando, jak to bylo s tebou?
-Já chodím po škole rovnou domů,
00:06:20 protože vodím Láďu z 1.třídy.
-Viděla jsem tě včera u cirkusu.
00:06:25 Byl jsem tam s naší malou Maruškou. Ona má ráda zvířata.
00:06:30 Fanda je z pěti dětí. Hodný kluk, ale učení mu moc nejde.
00:06:35 Prosím! Já si myslím, že to mohl být Eda Maroušek.
00:06:40 O přestávce tahal Adélku za copy a loudil na ní svačinu.
00:06:46 Stačí, Věruško. Mohla by z ní být dobrá domovnice.
00:06:51 -Edo?
-Já to nemohl být, i kdybych chtěl.
00:06:56 -Jak to?
-Já byl včera za školou.
00:07:01 -To není možné!
-Ale je. Vy to ani nevíte.
00:07:06 To, že propadám, ještě neznamená, že jsem blbej.
00:07:11 Takže mám alibi, že jo?
00:07:15 Sedni si.
00:07:20 To záškoláctví by mělo být předmětem jiného vyšetřování.
00:07:30 Tak kdo to je, pane strážmistře?
00:07:34 Důkaz nemáme, svědka nemáme. A nikdo se nepřiznal.
00:07:40 Tak co s tím?
00:07:45 Já nevím.
00:07:48 Děti nesmi ztratit respekt k uniformě a k zákonům.
00:07:59 Chcete mi snad říct, že jste krátký i na malé haranty?
00:08:04 Kam už bych vás měl poslat, když pohoříte i v obecní škole?
00:08:10 Já to ještě zkusím, pane praporčíku.
00:08:14 Vy to nezkusíte, vy to vypátráte, Zahrádka!
00:08:20 A ne že tam zůstanete do konce školního roku. Odchod!
00:08:25 A vy, Bednář, taky.
00:08:39 Práce je to blbá, ale skoro ti ji závidím.
00:08:45 -Děláš si srandu?
-Nedělám. A víš proč?
00:08:53 Ta slečna učitelka má moc pěkné nohy.
00:08:58 Ale toho ty sis nevšiml, viď?
00:09:02 Tak to už se nedivím, že jsi tam tak dopadl.
00:09:06 Říká se "hezké nohy", když už!
00:09:20 -Dobrý den, pane inspektore.
-Dobrý den, pane kolego.
00:09:25 Tak co? Jak šlapete zločincům na paty?
00:09:30 -Mám chuť jít od Sboru pryč.
-Snad vám nepije krev,
00:09:35 ten váš praporčík?
-To taky, ale mám takový případ.
00:09:40 Je to spíš taková prkotina. Ve škole se ztratila dvacka.
00:09:45 Pane kolego, já vím, jak taková prkotina dovede zamotat hlavu.
00:09:52 -Jenže já to musím vyřešit.
-Pojďte dál.
00:09:56 Kdybyste dovolil, dal bych vám radu, jak na to.
00:10:08 -To vypadá na obyčejnou sůl.
-Taky to je obyčejná sůl.
00:10:13 Já jsem měla o policejních metodách trochu jiné představy.
00:10:18 Tohle se mi zdá naivní.
00:10:21 Konzultoval jsem to s kolegou, který má s dětskou kriminalitou
00:10:26 bohaté zkušenosti.
-Pokud vám to nevyjde,
00:10:30 tak budeme mít všichni s dětskou kriminalitou zkušeností až moc.
00:10:36 Já jsem ale, slečno učitelko, přišel na úplně jinou věc.
00:10:41 Už vím, proč byl Eda Maroušek za školou a vy o tom vůbec nevíte.
00:10:47 Půjčíte mi ty brýle, prosím vás?
00:10:57 Eda sedí v zadní lavici, že? A tohle jsou spojky. Na čtení.
00:11:03 Neustále jim něco čtu.
00:11:07 To ano.
00:11:09 Ale já si spíš myslím, že je nosíte proto,
00:11:17 že v nich vypadáte přísněji. Abyste měla větší autoritu.
00:11:23 Někdo má brýle a někdo pistoli.
00:11:29 To já vím, jak je to se mnou, ale...
00:11:37 Vám to bez nich sluší daleko víc.
00:11:43 Musíme se domluvit na ten zítřek. Jak to uděláme?
00:11:48 Co kdybysme..., kdybychom zašli někam do cukrárny?
00:11:55 Mám ještě spousty práce. Necháme to raději na zítřek.
00:12:07 Peníze se ztratily už dvakrát, a to by se mělo stát viníkovi osudným.
00:12:13 Pokrok v moderní kriminalistice a chemii nám umožnil,
00:12:18 abychom ve spolupráci s rodiči vaší spolužákyně Adélky Pěkné,
00:12:23 opatřili peníze, které jí naposled dali,
00:12:27 nánosem speciálního prášku,
00:12:30 který způsobí, že ruce toho, kdo je ukradl, zčernají jako uhel.
00:12:35 Pan strážmistr hovoří odborně. Vy si hlavně pamatujte to,
00:12:40 že zloději ty ruce zčernají.
00:12:46 Za učelem provedení usvědčovacího řízení budete každý zvlášť
00:12:52 chodit do kabinetu, kde ruce ponoříte do speciálního roztoku.
00:12:58 -Rozumíte?
-Ano.
00:13:03 Ještě bych rád dodal, že v tuhle chvíli
00:13:09 můžu dát případnému viníkovi poslední šanci.
00:13:13 Jeho přiznání bude bráno jako zásadní polehčující okolnost.
00:13:25 Dobrá. Teď víte, na čem jste.
00:15:25 Divné je, že Pelíšek se potí a chodí pořád na záchod.
00:15:37 V pořádku.
00:15:40 Pelíšku, ty máš zdravotní problémy? To má člověk, když je nervózní.
00:15:47 To mám z třešní a mléka. Prosím, já už bych potřeboval...
00:16:01 Tobě spíš zbělely, Otakare. Měl bys to zkoušet častěji. I doma.
00:16:09 Jestli už tu byl nebo byla, tak nás má za blázny.
00:16:40 Počkej, Fando! Ty jsi byl v cirkusu. Mají tam také slony?
00:16:45 Marušce se víc líbily krasojezdkyně.
00:16:51 -Vědí vaši, že jsi tam byl?
-Ne. Oni by pak chtěli jít všichni.
00:16:56 A to je moc peněz, když je vás pět. Kolik vlastně stojí vstupné?
00:17:01 Dvacet korun.
00:17:06 Fando, ty?
00:17:10 Běž do třídy.
00:17:14 -Jak jste na to přišel?
-Měl suché ruce, slečno učitelko.
00:17:22 Já bych z toho žádnou aféru nedělal.
00:17:26 Tady už k recidivě nedojde.
00:17:34 Mám vám tlumočit poděkování od pana ředitele, pane praporčíku.
00:17:39 Snažili jsme se tyto prohřešky řešit sami, ale neuspěli jsme.
00:17:44 Jak vidím, udělali jsme dobře, když jsme se obrátili na odborníky.
00:17:51 To rád slyším, slečno učitelko.
00:17:56 Kdybychom vám fušovali do řemesla a začali učit děti,
00:18:02 taky by to asi nebylo to pravé.
00:18:05 Zahrádka, tady vás chválí, a vy ani neposloucháte.
00:18:10 Já to poslouchám, pane praporčíku, a vážím si toho.
00:18:15 Pokud se budou krádeže opakovat, rád vám tam někoho pošlu.
00:18:20 Děkuji vám.
00:18:24 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:18:31 Zahrádka, vy jste v poslední době samý experiment s barvami.
00:18:36 Napřed na oku, potom na rukách...
00:18:40 Já bych byl radši, kdybyste postupoval standardními metodami.
00:18:45 Příště do té školy půjde Bednář. Odchod!
00:19:05 Jak jsi na to přišel? Mě by to nenapadalo ani náhodou.
00:19:10 Ty jsi měl zase lepší postřeh s těma nohama.
00:19:16 Klasa, co? Být tebou šel bych spíš po té učitelce.
00:19:21 Já měl, kamaráde, jiné starosti. Hlavně jsem musel mluvit spisovně.
00:19:27 Klidnou šichtu!
00:19:36 Pane strážmistře, to je vaše tužka.
00:19:40 -Zapomněl jste si ji ve škole.
-Já myslel, že mi ji někdo ukradl,
00:19:45 ale nechtěl jsem otevírat další případ.
00:20:24 Divné je, že mi vrátný říkal, že z hotelu žádná ženská nešla.
00:20:29 -A jak byla velká?
-Spíš malá. Měla dívčí postavu.
00:20:35 -A jaké měla vlasy?
-Světlé.
00:20:41 Dost husté. Ale já jí do nich nehrabal.
00:20:46 -A jak dlouhé? Asi takhle?
-Spíš tak. Ne, tak...
00:20:54 -A co rty, pusu? Jakou měla pusu?
-Krásnou pusu.
00:21:01 Napište, Zahrádka, smyslné rty. Po m tvrdé y.
00:21:06 To jistě víte od té vaší učitelky. A co nějaké zvláštní znamení?
00:21:13 Mateřské znamení na těle? K tomu jsme se nedostali.
00:21:20 Ale měla takové oči do zelena.
00:21:24 A do těch jste se jí nedíval, co?
00:21:29 Člověče, proč vy jste s ní šel vůbec nahoru?
00:21:34 -Aby vám sekla těch pět tisíc?
-To ne!
00:21:38 -Ona vůbec nevypadala jako...
-Jako kurva.
00:21:43 Já ani nevěděl, kam jdeme. Já jinak moc nepiju.
00:21:49 Hlavně jsem přišel o ty kapesní hodinky. To si napište.
00:21:57 Stříbrné. Ty byly po dědovi. S věnováním od Třetí župy sokolské.
00:22:05 Počkejte! Pamatujete si to věnování přesně?
00:22:10 Bratru Ludvíkovi... Teda ne!
00:22:15 Ludvíku.
00:22:19 Vlastně Kovaříkovi. To byl děda.
00:22:25 Kovaříkovi.
00:22:30 Od Třetí...
00:22:39 župy sokolské.
00:22:46 Od nás to žádná nebude. Zdá se, že máme v revírů přírůstek.
00:22:51 Pane Kovaříku, hezky nám to podepište a můžete jet do Brandýsa.
00:22:57 -Ale domů!
-A co ty peníze, pane revírní?
00:23:05 Pane Kovaříku, vy už jste druhý. A bůhví kolik se jich nepřihlásilo.
00:23:12 Ale o ty peníze byste stejně přišel a ještě byste musel k lékaři.
00:23:20 -Ke kožnímu. Máte vážnou známost?
-Ano.
00:23:25 -Tak hopsa hejsa do Brandejsa.
-A pane revírní, já nemám na vlak.
00:23:35 -Bůra stačí?
-Děkuju. Na shledanou.
00:23:41 Asi bychom si měli na tu Renatu vyšlápnout
00:23:47 a zatnout jí tipec. Ty dva případy mají jedno společné.
00:23:52 Napadá vás, Zahrádka, co?
00:23:55 Že ona je vždycky pošle za paravan, aby se umyli.
00:24:01 Mezitím je okrade. Pak jde jako sama na záchod a zmizí.
00:24:06 To taky. Ale jak ona si vybírá amanty.
00:24:10 Takové venkovské jelimánky, maminčiny mazánky.
00:24:15 -A hraje slušnou, co nemá na vlak.
-Další takový případ
00:24:20 si nemůžeme dovolit. Mohli bychom si vyšlápnout na ten hampejz,
00:24:25 ale ona by si našla rychle něco jiného.
00:24:31 Měli bychom ji chytit s těmi penězi. Jinak jsme namydlení.
00:24:36 Že bychom jí nastrčili nějakou volavku?
00:24:42 Myslíte jako do postele? To je dobrý nápad. Ale koho?
00:24:48 Já bych se toho ujal.
00:24:51 Vy ne. To bychom tu měli další žalobu. Ale od ní za znásilnění.
00:25:00 Já myslím takového amanta, jako si vybírá ona.
00:25:05 Takového venkovského jelimánka. Takového nekňubu.
00:25:10 Takového...
00:25:15 -Já?
-No.
00:25:19 -Ale já mám vážnou známost.
-To měl ten Kovařík taky.
00:25:25 Jarmilka musí pochopit, že tam jdeš plnit služební povinnosti.
00:25:31 Berte to jako rozkaz, Zahrádka. A na to se odpovídá jak?
00:25:38 Provedu. Ale co když mě ta Renata nebude chtít?
00:25:45 Tak si musíte vymyslet nějakou legendu. Kdo jste, co děláte...
00:25:50 -Hlavně abyste měl hodně peněz.
-A kde je vezmu?
00:25:55 -Budeme je potřebovat jako důkaz.
-To už nechte na mně.
00:26:06 Ty jsi klikař, Jardo. Jak je nějaký případ se ženskou,
00:26:11 tak mi ho hned vyfoukneš.
00:26:14 Myslíš, že bych jí měl tykat? Nebo vykat?
00:26:21 Tykání by mělo přijít až po pár panácích.
00:26:26 A ten alkohol! Já nic nevydržím. Hned se mi zvedá žaludek.
00:26:33 Bože, ty máš starosti! Pít a radit ve službě
00:26:38 a za gáži, o tom se mi může jenom zdát.
00:26:44 -Tebe něco trápí, Jaroušku?
-Vyfasoval jsem nepříjemný případ.
00:26:50 -Vy máte i příjemné případy?
-Jak pro koho.
00:26:55 Například Bednář mi ho závidí. Ale já na to nemám náturu.
00:27:01 Já sice nevím, o co jde, Jaroušku,
00:27:04 ale když už ses na to dal, tak to musíš brát jako své poslání.
00:27:09 Například v nemocnici. Tam se také dívají smrti často do očí.
00:27:15 Riskují své vlastní zdraví. Osobní zábrany musí jít stranou.
00:27:21 S tím se musíš vyrovnat. Rozumíš?
00:27:25 Já vím. A jsem rád, že to tak bereš.
00:27:30 Já zas vím, že to máš těžké. Chytat zvrhlíky a vrahy.
00:27:35 Je to něco takového?
00:27:38 Ano. Mám usvědčit prostitutku.
00:27:46 Při činu.
00:27:50 Jak "usvědčit při činu"?
00:27:53 Já jsem ti to neměl říkat. Možná je to služební tajemství.
00:27:58 Jen mi to klidně řekni. My přece před sebou nemáme žádné tajnosti.
00:28:04 Musím se to... Jít.
00:28:10 To snad ne, Jaroslave!
00:28:13 Ale to je rozkaz, Jarmilko. S tím já neudělám nic.
00:28:17 Jaký rozkaz? A to ti dal Vágner? To je skandál. A ty ses nebránil?
00:28:24 -Copak jsem mohl? Znáš Vágnera.
-Podívej se, buď já, nebo kariéra.
00:28:31 -Jarmilko...
-Neříkej mi Jarmilko, ty nestydo!
00:28:35 Ale já ji nemám usvědčit z prostituce. Na to je mravnostní.
00:28:40 -Já ji mám usvědčit z krádeže.
-I kdyby. Mně se stejně nelíbí,
00:28:45 abys chodil po nevěstincích. Ještě tě tam někdo uvidí.
00:28:50 -A kdo? Někdo z učitelského sboru?
-No dovol!
00:28:59 Jarmilko... Promiň, netušil jsem, že máš návštěvu.
00:29:04 Návštěva odchází. Pojď klidně dál.
00:29:09 Skočím si ještě pro něco do sborovny.
00:29:17 -Kdo to byl?
-Kolega matykář. Slušný člověk.
00:29:22 -Svobodnej?
-Svobodný.
00:29:27 Co kdybych na tebe počkal třeba v cukrárně?
00:29:33 Čekat na mě nemusíš. A v cukrárně se asi nedočkáš povýšení.
00:30:11 To je ona, pane revírní.
00:30:25 -Máte tady volno?
-Jistě. Ano.
00:30:44 Dovolíte?
00:31:01 -Děkuji.
-Prosím.
00:31:05 -Vy asi nejste zdejší, že?
-Ne. Já jsem z Nymburka.
00:31:11 Máme tam pivovar. Já jsem sem přijel nakupovat nové zařízení.
00:31:19 To máte pořád něco. Pípy, trubky, sudy...
00:31:25 -Budete si něco přát?
-Můžu vás na něco pozvat, slečno?
00:31:30 -Renata. Dala bych si něco ostrého.
-Já jsem Jaroslav.
00:31:35 -A dal bych si taky něco ostrého.
-Máme výborný koňak.
00:31:39 Třeba.
00:31:43 Já taky nejsem odtud. Přijela jsem za příbuznými, ale nejsou doma.
00:31:50 Vlak mi jede až zítra ráno.
00:31:55 A ještě ke všemu už na něj ani nemám.
00:32:02 To se jistě nějak vyřeší, slečno Renatko.
00:32:13 -Dali si koňak.
-Jemu samozřejmě čaj.
00:32:31 -Slečno, zvu vás na skleničku.
-Nechte mě být!
00:32:36 Vy jste úplně jiný člověk, Jaroslave, než ti místní balvani.
00:32:41 Opravdový gentleman. Čím se vám jen odměním za vaši pohostinnost?
00:32:46 -Tomu říkáte úřední výkon?
-Nedělejte tady divadlo.
00:32:51 -Co je vám, Jaroslave?
-Nejsem zvyklý pít tvrdý alkohol.
00:32:57 -Dvě deci. Červené, nebo bílé?
-Panáka!
00:33:04 -Vyprávějte mi něco, Renatko.
-Možná byste chtěl jít nahoru.
00:33:09 Máte tady pokoj, ne?
00:33:14 A co pak, kdybyste dostala třeba tyfus?
00:33:21 My už musíme jít.
00:33:24 Asi jsem o nic nepřišel, že ještě nemám vážnou známost.
00:33:42 My se v pivovaru vždycky bavíme oblečení.
00:33:47 -A je tady zima.
-V pivovaru se bavíš s chlapama.
00:33:52 Já ti musím něco říct. Nemám žádné zkušenosti se ženami.
00:33:57 A co tohle? Co?
00:34:01 -To se akorát trošku dusím.
-Nic víc?
00:34:06 -A co tohle?
-Já jsem nikdy neměl ženu.
00:34:12 To není žádná tragédie. Jdi se opláchnout a uvidíme.
00:34:21 Možná je to pro nás osudové setkání.
00:34:29 Já si odskočím. Záchod je na chodbě. Beru si kabelku,
00:34:34 oni tam mají jen nařezané noviny.
-Ty už jsi tu někdy byla?
00:34:39 -Proč?
-Že víš, jak tu vypadají záchody.
00:34:43 S tebou nic nebude, kocourku. Hezky se vyspi. Já mizím.
00:34:48 Počkejte! Můžete mi ukázat vaši kabelku?
00:34:53 Ty už nejsi opilý, Jaroušku?
00:35:07 -Peníze má. A je to chlap!
-Vy jste ji tam nechal samotnou?
00:35:15 -Co si přejete, pánové?
-SNB. Jménem zákona jste zatčen.
00:35:25 Proč? Že mám na sobě tyhle hadry? Na to přece žádný paragraf není.
00:35:30 -Za krádež. Tohle je vaše?
-Ano.
00:35:42 -Nechte toho hvízdání.
-Proč? Je to snad trestné?
00:35:48 -Nesmí se tu hvízdat, oblékat...
-Jste zloděj. Jdeme!
00:35:53 To byste mi museli dokázat. Rád přijmu vaši omluvu, pánové.
00:36:08 Počkejte! Zapomněl jste si na dámském záchodě tašku s oblečením.
00:36:15 -Nikdy jsem tu tašku neviděl.
-Ne? Tak malý moment.
00:36:24 Bratru Ludvíku Kovaříkovi Třetí župa sokolská, Brandýs.
00:36:31 No a co? Myslíte, že chodím po tělocvičnách a kradu hodinky?
00:36:36 Máš smůlu, mladej. Máme svědka. Pana Kovaříka.
00:36:43 -Jak jsi na to, Jardo, přišel?
-Ten Kovařík přece vypověděl,
00:36:48 že vrátný neviděl odejít ženskou. On si nechal tašku s oblečením
00:36:53 na dámském záchodě a ven už vyšel jako chlap.
00:36:58 To byl dobrý nápad, vybírat si takové venkovské jelimánky.
00:37:03 Maminčiny mazánky, co se neperou a stydí se.
00:37:09 Ale žalujou, jak je vidět.
00:37:14 Děkuju za pochopení, slečno učitelko.
00:37:18 Ten Jarda je fakt klasa. Tak na shlednaou.
00:37:24 -Jarmilko!
-Já tu na tebe čekám.
00:37:28 -To jsi hodná.
-Jak to vlastně bylo?
00:37:31 -Já ti to pak vysvětlím.
-Kam jdeme?
00:37:36 -Na procházku.
-Já ji asi trošku potřebuju.
00:37:44 Jaroušku, máš mě rád?
00:37:56 Moc.
00:38:13 Tyto ozbrojené tlupy známé jako benderovci
00:38:18 se snaží přes Slovensko prostřílet na Západ.
00:38:23 Vraždí a okrádají naše slovenské spoluobčany,
00:38:28 nevyjímaje ženy a děti. Boj proti těmto fašistickým vrahounům
00:38:33 je o to těžší, že mají bohaté válečnické zkušenosti z fronty
00:38:38 po boku hitlerovských vojsk a jednotek SS.
00:38:45 Víc vám asi číst nemusím. Jsou toho plné noviny a rozhlas.
00:38:50 A že tam kromě vojáků půjdou taky naši příslušníci,
00:38:55 to víte jistě taky.
00:38:58 Nahoře rozhodli, že i od nás musí jeden člověk na Slovensko.
00:39:06 Mě se to netýká. Já jsem velitel.
00:39:12 Mohl bych rozhodnout, že tam půjde jeden z vás,
00:39:17 ale já si to nechci vzít na svědomí. Tak si myslím,
00:39:22 že by mohl rozhodnout los.
00:39:26 Bednář, vy jste starší.
00:39:30 Napište tam mě, pane proporčíku.
00:39:33 Vy, Zahrádka? A proč? Já myslel, že se chcete ženit.
00:39:41 Ženit bych se měl, ale na Slovensku jsem ještě nebyl.
00:39:46 Neslibujte si od toho žádný turistický výlet.
00:39:51 To nebude sranda. Vždyť vy jste si ani pořádně z flinty nevystřelil.
00:39:59 A klukovské hry na partyzány pusťte z hlavy.
00:40:04 -Tam půjde o krk.
-Já to tak nemyslel.
00:40:10 A Jarmilka určitě pochopí, že tam potřebují pomoct.
00:40:15 Dobrovolně? Je samozřejmě správné, že jdeme na pomoc slovenskému lidu,
00:40:21 ale proč zrovna ty?
00:40:24 Aby nemuseli ti, co jsou ženatí, nebo mají vážnou známost.
00:40:29 Aha. Hm. Tak alespoň vím, na čem jsem.
00:40:34 Ale já ne. Třikrát jsi mi dala pusu. Tak vážná známost nevypadá.
00:40:40 Já za to nemohu, že jsem tak romanticky založená.
00:40:45 To mám asi z literatury. Potřebuju to prožít nejdřív hlavně duševně.
00:40:51 Já vím. Já nic neříkám. Ani jsem ti nijak neto...
00:40:56 I když já tolik nečtu.
00:41:00 Ale tady se to tak bere, že vážné je to, až když to...
00:41:06 Hm. A kdyby se ta známost stala vážnou,
00:41:14 tak bys jim to hned zítra ohlásil?
00:41:17 To ne. To bych vypadal jako zbabělec.
00:41:37 Jarmilko!
00:41:48 A ještě k tomu přišel rozkaz, že máme dohlédnout,
00:41:53 jestli lidi dodržujou zákaz zalévání.
00:41:58 No jo, v tom suchu... Pověřil jsem tím Zahrádku.
00:42:03 Je horlivý, tak ať na ty lidi dohlédne.
00:42:13 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:42:17 -Máte přání, slečno učitelko?
-Mluvit s vámi, pane praporčíku.
00:42:23 Tak prosím. Co máte na srdci? ZVONÍ TELEFON
00:42:28 Raději mezi čtyřma očima.
00:42:32 No, Bednář, k telefonu!
00:42:39 Tak co máte na srdci, slečno učitelko?
00:42:43 Jde o Jaroslava a o to Slovensko.
00:42:47 Musím říct, že mě překvapil. Ale oceňuji to.
00:42:52 To já také. Ale máme vážnou známost.
00:42:57 -Začali jsme uvažovat o svatbě.
-Tak to vám gratuluji.
00:43:02 Já myslím, že strážmistr bude dobrým manželem.
00:43:08 Kdybych si ho vzala hned, myslíte, že by tam nemusel?
00:43:13 Ale já už jsem ty papíry poslal nahoru.
00:43:18 Doporučil jsem ho. Taky kvůli jeho další kariéře.
00:43:23 Ještě jedna okolnost by mohla sehrát důležitou roli.
00:43:28 Ta svatba je proto, že musíte? Jste v tom?
00:43:34 Promiňte. Očekáváte potomka?
00:43:38 Hm.
00:43:41 -Musím napsat žádost nadřízeným.
-Je mi to trapné.
00:43:46 Hlavně nic neříkejte Jaroslavovi. On o tom ještě neví.
00:43:51 Spolehněte se, slečno učitelko. I když nahoře...
00:43:56 Za výsledek nemůžu ručit.
00:44:01 No tak. Nic si z toho nedělejte. Dítě je požehnání.
00:44:07 -Vůle Boží, jak se říká.
-Moc vás prosím.
00:44:14 -Pokusím se.
-Děkuji vám. Na shledanou.
00:44:19 Na shledanou.
00:44:30 Bednář, pojďte sem!
00:44:36 Chtěl jsem se s vámi poradit. Jste zkušený policajt.
00:44:42 Máte přehled. Jde totiž o strážmistra Zahrádku.
00:44:47 On při té své horlivosti nadělá spoustu malérů.
00:44:52 Myslí to třeba dobře, ale udělá to špatně.
00:44:57 Tak jsem si říkal, že na to Slovensko by neměl jet. Souhlasíte?
00:45:03 Jistě.
00:45:06 Tak to jsem rád, že to chápete. Tak já nahoru pošlu raport,
00:45:11 že jsme po poradě změnili názor a že na to Slovensko jedete vy.
00:45:20 Do prdele!
00:45:27 Dneska přišel přípis. Nevzali mě na to Slovensko.
00:45:33 Všechno zlé je pro něco dobré. Alespoň budeme spolu.
00:45:38 -Místo mě jede Bednář.
-To je ale v pořádku.
00:45:43 -On nemá známost jako my.
-Ty to vůbec nechápeš.
00:45:48 Tady nejde o známost. Nevzali mě, protože jsem neschopný,
00:45:53 nezodpovědný a nespolehlivý.
-Ale ty nejsi neschopný.
00:45:59 Oni jen dali přednost někomu zkušenějšímu.
00:46:04 Ty bys taky možná dala přednost někomu zkušenějšímu, ne?
00:46:09 Nemusíš se zahazovat s neschopným zbabělcem, jak jsem já.
00:46:15 Jaroušku!
00:46:33 -Co je? Vy jste nás volal?
-Já ne. Ani tady není telefon.
00:46:38 Půjčil jsem kolo Mrázkovi, aby odněkud brnknul.
00:46:43 -Tak o co jde?
-Támhle. Vidíte?
00:46:47 -Koza. A co má být?
-Uvázal ji, aby ji nemusel hlídat.
00:46:52 -To jsem dělal jako kluk taky.
-Uvázal ji na protitankovou minu.
00:47:00 -Cože?
-Radím vám zalehnout, pánové.
00:47:05 Hergot!
00:47:11 -Co tě to napadlo, ty mezuláne?
-Já nevím.
00:47:15 -Kde jsi ji našel, Pepíku?
-V lese na Vyskočilce.
00:47:21 Budu ji muset zastřelit.
00:47:24 Ne! Prosím vás, ne!
00:47:26 -Pojď sem, Pepíku!
-Kam letíš?
00:47:48 -Cos to vyvedl, ty kluku pitomá?
-Doma mi nařežou. -To každopádně.
00:47:57 Ježišmarjá, ženská, jděte pryč s tím kočárkem!
00:48:02 -Běžte pryč!
-Zahrádka, kam letíte?
00:48:11 Zahrádka, opatrně!
00:48:17 Lízo!
00:48:35 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:48:38 -Jaroslave!
-On je hluchý, mladá paní.
00:48:43 Děkuji. Ale já ještě nejsem paní.
00:48:47 Jaroušku.
00:48:49 Jarmilko, ahoj. Já jsem hluchý. Nic neslyším.
00:48:56 Ale to se spraví. Neboj.
00:48:59 -Ty blázne, mohlo tě to zabít.
-Musíš mi to napsat.
00:49:03 Já tě neslyším. Ale mohlo to dopadnout hůř.
00:49:08 On má ve stolku blok a tužku. Napište mu něco hezkého.
00:49:14 Já mám ve stolku blok a tužku. Napiš mi něco hezkého.
00:49:21 Třeba co je nového. Sestřička mi napsala,
00:49:26 že prohledávají celou Vyskočilku. Našli něco nového?
00:49:31 Nějakou novou minu. Když tam našli jednu, můžou být i další.
00:49:37 Jarmilko, já vím.
00:49:40 Já jsem na tebe byl tenkrát v zámeckém parku hrubý.
00:49:45 Chtěl jsem za tebou zajít a omluvit se. Jenže jsem nemohl,
00:49:50 když tady teď Bednář není.
00:49:53 Nezlobím.
00:49:55 Já jsem za tebou dokonce přišel, ale ty jsi někam odjela.
00:50:00 Kam jsi jela?
00:50:03 U vašich?
00:50:08 Byla jsi u vašich a řekla jsi jim o nás všechno?
00:50:13 A co všechno jsi jim o nás řekla?
00:50:34 Já už musím jít. Na shledanou.
00:50:37 Na shledanou.
00:50:42 Jarmilko!
00:50:49 Vůbec ti nemusím koukat do bloku, abych věděl, co tam napsala.
00:50:54 Vždyť je jí to vidět na očích.
00:50:57 Jo! Štěstí, že jsem taky neoslepl.
00:51:08 Ty jsi, Jaroušku, takový naivní policajtský trouba.
00:51:13 Věříš všemu, co se píše v novinách. A místo abys obskakoval to děvče,
00:51:18 tak se necháš do všeho namočit. A přitom vůbec nevíš, o co jde.
00:51:23 Kdybys mě mohl slyšet, tak bych ti tohle nahlas neřekl.
00:52:02 Zahrádka, ty cedule tady po 20 metrech zatlučte.
00:52:08 Lidi se těmto místům beztak vyhýbají. Však víte.
00:52:14 Vedou se řeči, že Němci, když odcházeli,
00:52:19 tak tady zahrabali nějaké cennosti.
00:52:22 Nějaký chmaták by se mohl chtít přesvědčit.
00:52:27 Když tady bude hlídat policajt, tak si snad dají bacha.
00:52:32 Tak se tady hezky procházejte. A hlavně šetřte sluch.
00:52:37 Jasný.
00:52:55 Dobrý den. Jste tu sám? Tady teď bylo hodně četníků.
00:53:01 Byrotechnici. Ale prý nic nenašli.
00:53:05 Pyrotechnici, ne byrotechnici.
00:53:09 -A kde ty jsi našel tu minu?
-U zbořené hájovny.
00:53:14 Chtěl jsem ji ukázat klukům. Nenapadlo mě, co se může stát.
00:53:20 U zbořené hájovny? No dobře.
00:53:25 -Koukám, že máš novou kozu.
-To je Bára. Její sestřička.
00:53:34 Ale sem bych ji moc nevodil. Tak mazej!
00:53:42 -Nazdar!
-Na shledanou.
00:56:26 Co se ti na té stodole nelíbí?
00:56:30 Já vlastně ani nevím. Mám prostě nějaký divný pocit.
00:56:36 Policajtský instinkt, chlapče. Ale máš recht. Je to temné místo.
00:56:43 Za okupace hájovnu sebrali Němci. Jezdili tam na lov až z Prahy.
00:56:49 Já myslím, že tam jezdili normálně chlastat a žrát.
00:56:54 Po válce tam přišel správce.
00:56:57 Když zapálil v kamnech, tak to bouchlo.
00:57:02 Zbyla jen ta stodola. Němci dali do komína granáty.
00:57:08 -Neuvěřitelné.
-Co když tam po Němcích něco zbylo
00:57:14 a někdo ví co.
-Víš co? Napij se mého vínka.
00:57:20 -Já nemůžu. Já jsem ve službě.
-Ále! Pít se musí.
00:57:25 Rybízové víno je dobré na uši. Na zdraví!
00:57:30 Na zdraví!
00:57:38 Kluk najde u zbořené hájovny minu a problém je na světě.
00:57:43 Pyrotechnici prohledají Vyskočilku, my postavíme cedule zákaz vstupu
00:57:48 a ze sousedního revíru udělají to samé z druhé strany.
00:57:53 Copak můžeme ten les uhlídat? Každý tam může vlézt.
00:58:01 To je nějaké divné.
00:58:05 -Je tohle policajtský instinkt?
-Dělej, co ti nařídí, a nemudruj.
00:58:12 Věř starému policajtovi a zkušenému člověku, synku.
00:59:02 -Kde se tady bereš?
-Přinesla jsem ti svačinu.
00:59:07 -Já jsem ve službě.
-Určitě máš hlad.
00:59:11 Těm na Slovensku taky nikdo nenosí svačinu do boje.
00:59:15 Jenže ty nejsi na Slovensku.
00:59:18 Ty jsi v rekonvalescenci a musíš se šetřit.
00:59:28 Já jsem v rekonvalescenci, hlídám tu les, aby do něj nikdo nevlezl,
00:59:34 a podívej. Na Slovensku jde do tuhého. Benderovci vraždili.
00:59:45 Stejně mi to nejde hlavy. Když ten les tak dobře prohlédli
00:59:50 a nic tam nenašli, proč se do něj pořád nesmí?
00:59:55 Proboha! Jaroušku, četl jsi to?
01:00:00 V boji proti banderovským tlupám statečně zahynul strážmistr Bednář.
01:00:07 To je strašné. Za to můžeme my.
01:00:12 Nejdřív si to pořádně přečti. To je nějaký Karel Bednář.
01:00:24 Proč za to můžeme my?
01:00:27 Já. Když ses přihlásil na to Slovensko,
01:00:32 tak jsem byla za Vágnerem, aby zařídil, abys tam nešel.
01:00:38 -A místo tebe tam jel Bednář.
-Ty jsi byla za Vágnerem?
01:00:44 -A co jsi mu říkala?
-Že máme vážnou známost
01:00:49 a že se budeme brát. A on to pochopil tak,
01:00:54 že spolu čekáme dítě. Hlavně se na mě nezlob, Jaroušku.
01:01:00 Dítě? Třikrát jsi mě políbila na pusu!
01:01:08 Z toho neotěhotní ani motýl.
01:01:12 To vědí i ti tvoji žáci. Lhářko!
01:01:18 Pane Bože!
01:01:22 Jak teď budu vypadat, až se přijde na to, že žádné dítě nečekám?
01:01:28 Vágner si bude myslet, že jsem tě poslal, abych nemusel na Slovensko.
01:01:32 Už takhle mě má za zbabělce.
01:01:40 Já o tebe měla strach.
01:01:43 Uvědom si, že máš známost s policajtem, ne s učitelem.
01:01:48 Můžou mě odvolat někam do akce nebo do nebezpečí.
01:01:53 Taková už je služba.
01:01:59 Jaroušku, já ale nechci, abys vypadal jako zbabělec.
01:02:11 Jak to myslíš?
01:02:14 Ty mě nechceš?
01:02:19 Ale já jsem ve službě.
01:02:25 To přece nemůžeš dopustit,
01:02:29 aby ze mě byla taková strašná lhářka.
01:02:37 To asi nemůžu.
01:03:44 Báro!
01:03:48 Báro!
01:03:56 Báro!
01:04:02 Co tady děláš, Pepíku?
01:04:07 -Ztratila se mi koza Bára.
-Kluku jedna pitomá!
01:04:12 -Ty nevíš, že se do lesa nesmí.
-Ve stodole u opuštěné hájovny
01:04:17 někdo je a něco tam hledá.
-A on tě viděl?
01:04:21 -Ne. Byl jsem tiše.
-Utíkej a řekni to na stanici.
01:04:27 Rozumíš? Tak utíkej!
01:06:49 Naštěstí to byl čistý průstřel. Už je mimo nebezpečí.
01:06:54 -Může mluvit?
-Je plně při smyslech.
01:06:58 -Na kterém je pokoji?
-Na sedmičce.
01:07:04 Tohle se vás netýká.
01:07:11 To by se mi taky líbilo, válet se a koukat, jak ostatní
01:07:16 napravujou, co jsem podělal.
-Strážmistr to myslel dobře.
01:07:21 Možná byl jen špatně zaúkolován svým nadřízeným.
01:07:27 Já vím. Zkazil jsem to.
01:07:32 Je to moje vina. Chytnete ho?
01:07:37 -O to se nestarejte.
-Zažádal jste si o převelení
01:07:42 k oddílům, které jely na Slovensko v rámci akce B. Je to tak?
01:07:47 Váš nadřízený Vágner vás nejdřív doporučil,
01:07:51 ale pak změnil názor. Proč?
01:07:55 Dozvěděl se, že se budu ženit.
01:07:58 A nebylo to náhodou proto, že vám nedůvěřoval z politických důvodů?
01:08:08 -Já vám vůbec nerozumím.
-Máme důvod si to myslet.
01:08:13 Později jste neuposlechl jeho rozkaz a přerušil naši akci.
01:08:19 My jsme tu stodolu hlídali. Čekali jsme, kdo si to přijde vyzvednout.
01:08:24 -Je to jasné?
-Františku, třeba je to jinak.
01:08:29 Strážmistr Zahrádka udělal chybu, ale v dobré vůli.
01:08:35 To, že se pustil do lesa, svědčí o jeho horlivosti.
01:08:40 A nezkušenosti.
01:08:43 Proporčík Vágner chtěl možná strážmistrovu horlivost zpochybnit
01:08:50 a trochu ho u nadřízených očernit. Jsou ve Sboru takoví.
01:08:56 Vzpomínají na 1.republiku a nadšené mládí jim nevoní.
01:09:01 Je to tak, strážmistře?
01:09:04 Já nevím. Nezlobte se, mně se strašně točí hlava.
01:09:10 Mně je zle.
01:09:15 Ještě se uvidíme.
01:09:26 Nazdar, hrdino! Celé město o tobě mluví.
01:09:34 Ty ses vrátil v pořádku? To je dobře.
01:09:40 Opálený. S vyznamenáním.
01:09:43 To dostali všichni. Za zásluhy. Přitom jsme jen hlídali vesnici.
01:09:49 Nepotkali jsme jediného benderovce.
01:09:53 Takže žádný zářez na pažbě?
01:09:57 Co se týče záškodníků, tak ne.
01:10:01 Ale co se týče ženských, člověče, neurekom!
01:10:08 Tak to ti gratuluju.
01:10:12 Nemusíš. Tys do toho taky praštil. Vágner říkal, že se budeš ženit.
01:10:17 A ještě je z tebe hrdina. Oba jsme si zařídili dobré posudky.
01:10:24 Budúcnosť je pred nami. Tak to říkají na Slovensku.
01:10:34 Jaroušku, je ti něco? Ty mě vůbec neposloucháš.
01:10:40 Tebe nezajímá, kdy budeme mít svatbu?
01:10:44 Zajímá.
01:10:47 Tak počítej se mnou. Do listopadu budeš tady, pak rekonvalscence...
01:10:52 Pan primář říkal do půli ledna. Potom můžeme začít s přípravami.
01:10:59 Teta a rodiče slíbili, že našetří nějaké potravinové lístky.
01:11:04 Ale až po Vánocích. Takže to vypadá na únor.
01:11:09 Na druhou polovinu února. Tak jaký den?
01:11:14 -Musím to vědět přesně.
-Já nevím. Třeba třiadvacátého.
01:11:23 Nebo pětadvacátého. V roce 1925 jsem se narodil.
01:11:31 Tak si píšu.
01:11:34 25.února 1948 - svatba.
01:11:47 Pamatuješ, jak jsem tady ležel, když jsem byl hluchý?
Tři úsměvné povídky spojené osobou mladého, nezkušeného a naivního, ale i roztomilého nekňuby, začínajícího kriminalisty, který však vítězí spíše na poli milostném než v boji se zločinem…
Na malé policejní stanici těsně po válce slouží mladý strážmistr Zahrádka (P. Rajchert). Začátky jsou těžké, a tak mu nadřízený přidělí případ krádeže ve škole. Při jeho řešení se mladý muž seznámí s půvabnou paní učitelkou Jarmilkou (B. Srncová). Tak začíná první povídka Zločin v obecné škole. Zahrádka nejen vypátrá viníka, ale získá si také srdce paní učitelky. Další povídka pod názvem Renata vypráví případ prostitutky, která své zákazníky okrádá. Nadřízený rozhodne, že Zahrádka sehraje volavku, aby ženu mohli chytit při činu. Jenže to se Jarmilce, jeho snoubence, vůbec nelíbí. Slibně se rozvíjející známost s pohlednou paní učitelkou se ovšem nejvíce zkříží se strážmistrovými služebními povinnostmi ve třetí povídce nazvané Lži a miny. Zahrádka se totiž dobrovolně přihlásí na Slovensko bojovat proti banderovcům, neboť chce dokázat svou statečnost. A tady už může jít opravdu o život. Proto se Jarmilka vydá tajně za Zahrádkovým nadřízeným poručíkem Wagnerem (P. Nový), aby mu naznačila, že se se strážmistrem chtějí brát. A ten se skutečně rozhodne poslat na Slovensko Zahrádkova zkušenějšího kolegu Václava Bednáře (J. Vondráček). Ale Zahrádka prožije nakonec doma dobrodružství mnohem nebezpečnější…