Během pátrání po zmizelé dívce vyplouvají na povrch tajemství maloměstské společnosti, dlouho držená pod pokličkou. Rakouské napínavé drama s detektivní zápletkou (2010). Hrají: E. Lanzová, H. von Stetten, P. Weck, C. Obonya a další. Režie Holger Barthel
00:00:08 Rozsudek vám bude doručen. Děkuji vám.
00:00:24 Ne, to určitě ne. Nejste trochu moc přísná?
00:00:27 Věc je jednoznačná. Ten muž nechal rodinu bez prostředků
00:00:30 a já nedopustím, aby dítě bylo svěřeno jemu.
00:00:33 Když myslíte...Ne, že já "myslím", tak to formuluje zákon.
00:00:38 I když tam váš mužský pohled možná vidí určitý prostor, žádný tam není
00:00:41 Dobře. Když to bude pro dobro věci. To bude.Na shledanou.
00:00:47 Na shledanou.
00:01:21 Sandro, tady je Sabina.
00:01:23 Před kanceláří je nějaký muž. Nevíš, co chce? Aha.
00:01:29 Dobře, tak řekni mu, že mám jednání mimo budovu
00:01:34 a že dnes už se k soudu nevrátím, ano? Díky.
00:01:56 -Předám to. Na shledanou.
-Na shledanou.
00:02:30 To byl fešák. Že by bejválek?
00:02:33 Třídní sraz ve Steinbachu 10. 9., hostinec Schmiedl. Zdraví Leonard
00:02:39 Tak nějak.
00:03:37 Česká televize uvádí rakouský film
00:03:40 Zkouška odvahy
00:03:53 Devatenáct.
00:03:58 Devatenáct v hodině!
00:04:05 Víš, co udělala ta Fleishockerová? Hm?
00:04:08 Jela na skatu a ukázala na mě prostředníček.
00:04:12 Úcta tomu, kdo si ji zaslouží.
00:04:39 Dobrý den. Dopravní kontrola. Vaše doklady, prosím.
00:04:44 Promiňte, inspektore, určitě jsem jela rychle.
00:04:47 Nejméně o 10 víc, než je povoleno. O 9.
00:04:52 Netrpím nedostatkem úcty k předpisům. Kolik to dělá?
00:04:56 No jo, my máme taky jistou hranici tolerance.
00:05:05 Kampak jedete?
00:05:07 Do hostince Schmiedl. Máme třídní sraz.
00:05:14 Jste zdejší? Ne. Vlastně ano. Kdysi.
00:05:26 Budete mít narozeniny.
00:05:29 A pokud se budete dnes vracet do Vídně, doporučuji vám minerálku.
00:05:33 Hezký den. Díky.
00:05:46 No, tak co? Máš to?
00:05:49 Podívej, Leno, v matematice je to jako v životě.
00:05:54 Člověk potřebuje trochu odvahy. Ano! Odvahu, Leno, odvahu.
00:05:58 Musíš si věřit. A uvidíš, jak to půjde všechno. Hm?
00:06:03 Všechno co potřebuješ, je odvaha.
00:06:09 Takže, mínus 14xy, lomeno 7y. No tak, kolik to je? Ne...
00:06:22 Tak kolik je tedy 14 děleno 7?
00:06:26 -Aha! Mínus 2x!
-No jistě! Vidíš, že to jde!
00:06:33 Copak si dáte? Jednu minerálku, prosím.
00:06:37 (křik) To nechápu, jak tam mohl spadnout.
00:06:41 -Protože jsi ho pustil, vole!
-Co sem měl dělat? -Sabino! Sabino!
00:06:45 -Ahoj!
-Na ty dva budeš stačit klidně sám.
00:06:49 Sabino! Nazdar... Nazdar, Mio!
00:06:54 To je super, že jsi taky přijela.
00:06:57 Sedneme si? Jo, ráda.
00:07:00 Ještě jednou to samý, prosím.
00:07:03 Ahoj.
00:07:15 Ty nepiješ?Vracím se ještě dnes. Prosím tě! A proč?
00:07:19 Já tady zůstanu, dokud to půjde. Na zdraví!
00:07:24 Nemusíš do práce? Bohužel.
00:07:28 Celkem 300 dopisů a žádná odpověď. Vídeň mi nepřinesla štěstí.
00:07:33 Nevíš, přijde Leonard? No jo, miláček.
00:07:37 Byli jste vždycky dokonalej pár. Myslela jsem si, že se vezmete.
00:07:42 A ty jsi vdaná?
00:07:44 Dělám na tom. Ale že se Leonard oženil, to už víš, ne?
00:07:52 A nevíš, kde je Karin? Bydlí přece tady.
00:07:55 To je Ferda! Hele, víš, já musím jít. Promiň, jo?
00:07:59 Jo, jo. Jasně.
00:08:03 -Tak přijeď. -Super.
-Sabina už je tady a ptala se...
00:08:08 -A hele, Sabina!
-Tebe jsme neviděly celou věčnost.
00:08:12 Můžeme, ne? No jistě.
00:08:19 Úú! Jo, tu znám.
00:08:25 A hele! Karin a já.
00:08:29 Sabino! To jsem rád, že jsi tady. Nazdar.
00:08:33 S tím jsem vůbec nepočítal. Půjdeme na bar?
00:08:36 Jo, hned se sem vrátím. Tu bych si ráda zkopírovala. Díky.
00:08:43 Dvě koly s červeným. Ne, díky. Pro mě ne, já jsem...
00:08:46 No tak! Dvě koly s červeným. Zůstanu u minerálky.
00:08:49 To je fajn, že jsi tady. Díky. Nevíš něco o Karin?
00:08:53 Vy jste se měly hodně rády, co?
00:08:55 Někam se odstěhovala a nenechala tady nikomu žádnou adresu.
00:09:00 Hele, starosto, tak co bude?
00:09:03 Neměla by pro mě obec nějakýho fleka?
00:09:06 Ne, ale když něco bude, budeš to vědět jako první.
00:09:09 Promiňte. Á, Leonard!
00:09:12 Kde jsi? Sabina už je tady, čekáme na tebe.
00:09:19 -Jo, hned jedu k tobě.
-Co je?
00:09:22 Jeho dcera se nevrátila domů, má trochu strach.
00:09:26 Ty tady máš na starosti všechno? Jsem starosta. Jedete taky?
00:09:29 No jasně.
00:09:51 -Ahoj.
-Ahoj.
00:09:53 Ahoj. Ahoj.
00:09:56 Já jsem Sabina. Dobrý den.
00:09:59 Jak dlouho je Lena pryč? Měla se vrátit domů v šest.
00:10:03 Už jsme nevydrželi. Volal jsem policajty.
00:10:06 Ale třeba je jenom někde venku s kamarádkama a dělaj blbiny.
00:10:09 Naše Lena nedělá blbiny.
00:10:12 Myslela jsem jenom maličkosti, jako jsme dělaly kdysi my.
00:10:15 Všechny kamarádky už jsou doma a žádná neví, kde je.
00:10:18 Všem jsem už telefonoval.
00:10:25 Nazdar. Dobrý den.
00:10:42 Takže kdy odsud odešla?
00:10:48 Odjela za 10 minut 3 na doučování.
00:10:55 A dohodli jste se, že přijede hned potom domů?
00:10:59 Ne, dohodli jsme se, že bude nejpozději v 18 hodin doma.
00:11:04 Myslím, že bude lepší, když si s rodiči promluvím sám.
00:11:08 Ne, ne, to nevadí. Jsme kamarádi.
00:11:16 Měla Lena důvod, který by ji mohl přimět k tomu, aby se zdržela?
00:11:22 Jak to myslíte?
00:11:25 No, nebyla rozčílená, nebo neměla důvod se zlobit?
00:11:28 Tak jim to řekni! Hádka. Oni se pohádali!
00:11:35 Jo. Trochu jsme se pohádali, no. Jo? A kvůli čemu?
00:11:43 Chtěla koupit takovou hru na počítač...
00:11:45 Takovej šmejd. Za 60 eur! Ale Leone!
00:11:52 S těmi hrami je to opravdu hrozné. To člověk nesmí ustoupit.
00:11:59 A co potřebuje doučit? Matematiku.
00:12:03 -Celej táta.
-Vole!
00:12:09 Ten Körbler to dělá skvěle.
00:12:12 Půl roku a bude počítat jak Einstein.
00:12:17 Musím jít na vzduch.
00:12:24 Od Körblera odjela jako vždycky včas.
00:12:28 Má zapnutej mobil nebo to skočí do schránky?
00:12:34 Mohli bychom určit polohu.
00:12:37 -Ona nemá mobil.
-Fakt ne?
00:12:40 Jo, fakt. My jsme vyrostli taky bez mobilu, ne?
00:12:42 -Ale to je něco úplně jinýho.
-Chceš mi snad začít radit?
00:12:46 Ne, kdepak, to bych si nedovolil. No tak! Hned zahájíme pátrání, ano?
00:12:53 Díky.
00:13:01 Tady jsi.
00:13:22 Fakt jsi přijela. Chtěl jsi, abych přijela.
00:13:30 Vypadáš furt stejně. Šestnáct let.
00:13:38 Jsi soudkyně. Přes rodinné právo.
00:13:45 A máš rodinu? Ne.
00:13:52 Tenkrát jsi mi zlomila srdce.
00:13:58 A co moje srdce? Jo, právě. Na to celou dobu myslím
00:14:07 (žena) Sabino?
00:14:14 Já jedu. Prosím tě, zůstaň.
00:14:17 Sofia má strašnej strach. Nemá tu moc přátel. Zkus ji trochu zabavit.
00:14:23 Prosím...
00:14:40 Tak vy jste chodila s mým mužem do jedné třídy?
00:14:45 Jo.
00:14:50 Myslím, že mi ukazoval vaši fotografii.
00:15:17 Je... Chodí Lena ke Körblerovi častěji?
00:15:24 Na to doučování? Jo, dvakrát týdně.
00:15:33 A jak jí to jde ve škole jinak? Dobře. Jenom ta matematika.
00:15:46 Nic. Ani stopa. Má oblíbený místo? Nějaký místo, kam chodí sama?
00:15:54 -Co já vím, tak ne.
-Třeba se někde vybourala na kole.
00:15:58 Gerharde! Hele, přines z auta baterky. Prohledáme okolí.
00:16:03 Ale to je zbytečný. Proč by měla bejt zrovna tady?
00:16:16 Sofie, je něco novýho?
00:16:23 Ne... Prosím tě, uklidni se. Určitě se jí nic nestalo.
00:16:32 Jo... jo. Ahoj.
00:16:36 (muž, vysílačka) Ozvi se, Meiere, ozvi se! Něco jsme našli.
00:16:43 Červený kolo u rybníka. Značka Giant. Vpředu odpružený.
00:16:49 Rozumím, díky. Hned tam jedeme.
00:17:00 Kde bylo to kolo? Říkal jsem vám, na nic nesahat!
00:17:05 A vy to zrajtujete jako stádo slonů!
00:17:08 Kolo bylo vzadu v roští. Museli jsme ho nějak vytáhnout.
00:17:11 Nic jste nemuseli! Rozumíš?
00:17:18 Je fajn, že chcete všichni pomoct,
00:17:20 ale buď se budete držet pravidel, nebo běžte domů!
00:17:27 -Povedete jednu skupinu?
-Jistě.
00:17:30 Tak, teď tu prohledáme okolí!
00:17:33 Dvě skupiny! Jedna skupina, tahle, půjde se mnou,
00:17:36 a ta druhá skupina půjde s Ferdinandem!
00:17:40 Kdo ještě? Ty? Tady máš.
00:17:53 Ona by nikdy nehodila svoje kolo jen tak do křoví.
00:18:00 Musíme prohledat rybník.
00:18:16 Hledejte tam vzadu, za tím výběžkem!
00:18:19 Až budete hotovi, jeďte dál a hledejte na vodě.
00:18:23 Tak jo. Moje jednotka je komplet.
00:18:26 Tak hledejte nahoře na Lovecké louce.
00:18:29 -Zaneste do mapy, kde jste byli.
-Rozkaz. Odchod!
00:18:45 Dobrý den. Dobrý den.
00:18:47 Tohle není vypraný. Díky. Pojď!
00:18:57 Můžu si půjčit ty holinky? Jo, prosím.
00:19:08 Nechcete si vypít kávu?
00:19:12 Jdu k hrobu mé matky. Potom se zastavím. Ano?
00:19:19 Samozřejmě.
00:19:26 Nashle.
00:20:41 Tak Karin se odstěhovala, jo? Proč jsi mi o tom neřekl?
00:20:47 Sabino, nemluvili jsme spolu ani půl hodiny
00:20:49 a pak se rozjelo tady to. Ale všichni jste to věděli!
00:20:53 Jo. Ale říct jsem ti to měl já. Chtěl jsem to nechat na později.
00:21:00 Co jsem měl podle tebe dělat?
00:21:02 Ahoj, jsem rád, že tě po dvaceti letech vidím.
00:21:05 Jo, a mimochodem, tvoje nejlepší kamarádka ze školy se oddělala.
00:21:27 A jak? Našli ji zrovna tady. Ve vodě.
00:21:31 Starosto, telefon pro vás, z okresního úřadu.
00:21:34 Hned přijdu.
00:21:40 Mrzí mě to.
00:21:51 Máš už výpověď učitele Körblera? Jasně.
00:21:55 No a? Nic. Odjela na kole jako vždycky.
00:21:59 Kterým směrem? To prej neviděl.
00:22:02 Meiere, ve městě jsi měl takovejch případů víc, ne?
00:22:07 Jo, jo. Tak dělej, povídej.
00:22:10 Teď jsi na venkově. Tady spolu mluvíme.
00:22:13 Vážně? Že jsem si toho nevšiml.
00:22:16 Děkuji vám, za vaše nasazení. Co ten tady dělá?
00:22:22 Körbler? Pomáhá, chce bejt důležitej.
00:22:26 Už ho vyslýchala policie? Volal jsem mu já.
00:22:30 Lena od něj odešla kolem čtvrté. Neví kam.
00:22:35 Kdopak to tu je? Haló, dobrý den.
00:22:39 Dobrý, pane řediteli.
00:22:42 Ahoj, moje milá, nazdar. Buď zdráva. Bůh s tebou, moje milá.
00:23:28 Pěkně se zasviníš.
00:23:38 Ty jsi to věděla.
00:23:41 Jako všichni. Jak to, že jsi to nevěděla ty?
00:23:44 Jsem ve Vídni! Za to ale nikdo nemůže.
00:23:48 Kdybys sem jezdila častěji...
00:23:54 Hele, Karin... Byla... no... nemocná.
00:24:02 Ale jenom kvůli vám. Vašemu mlčení. Kašli na to. Už je to pryč.
00:24:09 Nech to bejt.
00:24:29 Prosím vás, kdybyste si na něco vzpomněl, na nějaký detail...
00:24:35 Vždyť jsem vám všecko řekl. Já vím.
00:24:39 Ale s dětma člověk občas zapomene. Nebo přehlídne.
00:24:46 A někdy si to uvědomí až zpětně. Co? Co si mám uvědomit!
00:24:52 Já jsem dobrej táta!
00:24:55 Inspektore, to je skandál! Proč tady není víc lidí?
00:24:59 A nechte ho na pokoji a dělejte radši svoji práci.
00:25:02 Správně. Nebylo vám na Leně něco nápadného?
00:25:06 Co to s tím má společného? To se vždycky zjistí až po tom.
00:25:11 Ale já ne, já jsem...
00:25:13 Poslouchejte, vy jste přece jenom malinký náčelník okrsku,
00:25:16 tak si tady nehrajte na velikého kriminalistu.
00:25:19 Radši zavolejte svým nadřízeným.
00:25:22 Přivolejte posily, atť se to děvče najde!
00:25:25 Haló, hoši! Pojďte. Prohledáme tamhle Josefinu stezku.
00:25:32 Pojďte sem, tady něco je!
00:26:06 Och! Bože!
00:26:12 Ach, Bože!
00:26:30 Díky.
00:27:04 Pozor! Do školy, rozchod!
00:27:13 Nikdo nechápe, proč Leonard chce žít jinak.
00:27:20 Lena nemá hračky jako ostatní, protože my to nepodporujem.
00:27:26 Ona je ale dítě. Chce k nim taky patřit.
00:27:31 Děti jsou moc konzervativní.
00:27:35 (pláč dítěte)
00:27:43 Ahoj. Ahoj.
00:27:51 Ahoj.
00:28:00 Mrzí mě to, ale já jsem se prostě bála ti to říct.
00:28:05 Tak mi to promiň.
00:28:21 Lena byla v poslední době trochu jiná.
00:28:26 Nechtěla ani, abych jí před spaním dala pusu na dobrou noc.
00:28:38 A než odjela ke Körblerovi, tak byla ta hádka s Leonardem
00:28:43 a byla rozzlobená a úplně vyletěla...
00:28:50 A Leonard...
00:28:56 A on jí dal takovou facku.
00:29:00 Něco takovýho ještě nikdy neudělal.
00:29:19 Přijeli vojáci. Körbler se zná s velitelem těch kasáren.
00:29:29 Převlíknu se a jdu zase ven. A ten dopis?
00:29:33 Otevři ho.
00:29:36 Ti vojáci Lenu najdou. To určitě. Určitě ji najdou.
00:29:40 Tak dobře se schovat neumí.
00:29:42 "Körbler miluje děti"
00:29:48 Co je? Tomu nerozumím. Leonarde!
00:30:06 Bylo to pode dveřma. Co tam je?
00:30:16 -Co to má znamenat?
-To přece víme.
00:30:21 Co?
00:30:23 No, že Körbler to s dětma umí. Jako učit a tak.
00:30:30 A proč někdo píše takovejhle dopis?
00:30:33 A proč zrovna teď?
00:30:35 No proč? Někdo prostě závidí. Závidí? A co?
00:30:40 Že je Körbler tak oblíbenej. Vždyť se může pro obec strhat.
00:30:44 Bez Körblera by tady mohli všechny spolky z fleku zavřít.
00:30:47 Jestli Körbler na Lenu sáhnul, tak ho zabiju.
00:30:51 Ale nech toho! Körbler...
00:30:54 Už to víte? Přijeli vojáci. Ve škole si zařizujou velitelství.
00:31:02 Co je vám?
00:31:09 To je teda sviňárna! Toho, kdo to napsal, si najdu.
00:31:13 -A co když je to pravda?
-Co jako?
00:31:17 Körbler viděl Lenu jako poslední. Jdu na policajty.
00:31:23 Blbneš? V tom musí být určitě nějaká levárna.
00:31:29 Jestli na tom něco je, proč to neposlal policii?
00:31:32 No právě! A krom toho, s tím lístkem Lenu rychleji nenajdou.
00:31:36 Víš, co se stane, když se zjistí, že jsi Körblera křivě nařknul?
00:31:42 To je pravda. Bez konkrétních indicií nemůžeme na policii jít.
00:31:50 Píše si deníček? Já nevím.
00:32:05 Od koho má tohle? To je dárek k narozeninám.
00:32:12 A co je tohle?
00:32:15 Leonarde, ona je v pubertě, chápeš?
00:32:40 Podívej, to je ta počítačová hra, kterou chtěla!
00:32:46 Teď na policii můžeme jít.
00:32:54 Pokud vám můžu něco poradit... Měl byste ho zatknut!
00:32:59 Chci vás poprosit, abyste o vašem podezření zatím nikomu neříkali.
00:33:03 Jaký podezření? Teď je důležité najít vaši dceru.
00:33:07 K tomu potřebujeme dostupné síly. No tak ho aspoň vyslechněte!
00:33:11 Chceme vědět, co ten chlap udělal s naší dcerou!
00:33:15 Můžete se spolehnout, že si s panem Körblerem promluvím.
00:33:18 Ale tohle není žádný důkaz.
00:33:20 Pan Körbler je tady přece dost oblíbený.
00:33:23 A kvůli tomu neuděláte nic? Pochopte to, prosím vás.
00:33:26 A kdyby nebyl oblíbený? Postupoval bych stejně.Opravdu?
00:33:30 Ano. Třeba není u všech tak oblíbený.
00:33:32 Poslyšte, to z čeho pana Körblera obviňujete,
00:33:35 není jen nějaký přestupek. Takže bez opravdového důkazu...
00:35:00 Körbler tu holku neschoval.
00:35:06 Možná se ona schovává před ním. Ale prosím tě! Proč by?
00:35:45 Ty proti Körblerovi něco máš?
00:36:01 To je tedy pěkná sviňárna! Kdo si vůbec myslíte, že jste?
00:36:05 No, já se postarám o to,
00:36:07 abyste zase brzy mohl ve Vídni nasazovat botičky.
00:36:10 Nechte nás o samotě. Ani náhodou, Ferda tady zůstane.
00:36:14 Potřebuju svědka.
00:36:16 A co vaše žena? To je vtipné!
00:36:19 Řekni, co chceš říct, a dej si odchod.
00:36:23 (pípání) Moje tablety. Jsem kardiak.
00:36:27 A jestli se tady složím, bude to vaše vina!
00:36:31 Pane Körblere, chci od vás vědět jen to,
00:36:35 jestli se v průběhu doučování náhodou nestalo něco,
00:36:38 co by mohlo to děvče nějak vystrašit.
00:36:40 Víte, co ji vystrašilo? Že najednou něco uměla.
00:36:44 A jinak?
00:36:46 Co jinak? Co myslíte, že dělám? Já tady, prosím, doučuju, pane!
00:36:51 Pro obec, pro děti. To je sociální záležitost,
00:36:54 protože otec toho děvčete, to je... To je fakt, ten chlap je cvok.
00:36:59 Táhne celou rodinu ke dnu.
00:37:04 -Já už jsem hotová.
-Dobře, díky.
00:37:09 To je Melanie, ona nám občas pere.
00:37:13 Její dcera... vlastně... Tady Adelheid ji má ráda.
00:37:19 -Těch pár měsíců, co jí zbývá.
-Hm.
00:37:29 "Karin a Sabina, srpen 82"
00:37:57 Mně je fuk, jestli se na to ostatní kvůli Körblerovi vykašlou.
00:38:00 -Co? Kteří ostatní?
-No tak! Mluví se o tom,
00:38:03 protože Körbler je čestným předsedou dobrovolných hasičů.
00:38:07 Držej pohromadě, vždyť víš, jak to je.
00:38:09 A ty? A co ty? Co si myslíš? Udělal to ten Körbler?
00:38:13 Vím jenom to, že mě si nekoupí!
00:38:28 Co tam máš?
00:38:32 Dostal ten pes kus oblečení nebo něco, aby věděl, co má hledat?
00:38:35 Ne, je cvičená na mrtvoly. Hano! Pojď!
00:38:56 Asi bude lepší, když si půjdete odpočinout.
00:39:01 Zavolám vám, kdyby něco.
00:39:18 Jestli Lenu nenajdou, Sofie se určitě vrátí do Řecka.
00:39:21 -Na to bychom neměli ani myslet.
-A proč?
00:39:24 Je to Leonardova vina. Když Körblera pomlouvá?
00:39:27 -Ale Körbler byl přece vždycky...
-Co byl? -Tebe neošmatával?
00:39:41 Jako jak ošmatával?
00:39:44 Byly jsme ještě děti a Körbler nás měl prostě rád.
00:39:47 Vždyť jsme se hádaly, kdo mu bude sedět na klíně.
00:39:50 -Já jsem mu na klíně nikdy neseděla
-Tak už toho nechte!
00:39:53 Körbler je slušnej člověk. Všichni, kdo ho chtějí pomlouvat...
00:39:57 Jasně. Kdyby měli zavřít všechny chlapy, co si rádi šáhnou...
00:40:02 Prohledali jste celý sektor?
00:40:04 Tak se přesuňte až k mostu u Steinbachu.
00:40:44 On dělá prostě všechno špatně. Teda ať si každej vezme, koho chce
00:40:50 Ale on to přehání. Asi toho holka měla dost a utekla.
00:40:56 Dyť je tu tak krásně.
00:41:03 Lituješ mě? Nelituješ toho, že Lena není naše dítě?
00:41:08 Naše dítě by tady nevyrůstalo.
00:41:13 Sabino, já bych s tebou šel kamkoliv.
00:41:16 Já vím. Ale ty se mnou holt ne.
00:41:24 Nebyla jsem připravená. Ne, tys mě nemilovala.
00:41:29 To není pravda. Milovala jsem tě. Opravdu?
00:41:34 Vůbec netušíš, co jsi pro mě znamenal.
00:41:38 Tak proč jsi odešla? To už je teď jedno.
00:41:41 Ne, to není jedno! Není to jedno! Sabino, mohli jsme mít všechno.
00:41:54 Proč jsi mě opustila? Proč jsi mě opustila!
00:42:17 Pořád mi ještě není dobře.
00:42:19 Budeš tak laskavá a omluvíš mě na zítřek?
00:42:22 Ne. To nic není. Díky, Sandro.
00:42:35 Dobrý den. Dobrý den.
00:43:21 (hovoří řecky)
00:43:31 Mluvila jsi o tom s matkou?
00:43:43 Já už nemůžu. Lehni si, to ti uleví.
00:43:54 Já už nemůžu. Tak si udělej kafe.
00:43:58 Já tady už nechci žít.
00:44:02 A to je moje vina? Ne.
00:44:04 Ne! Nech toho a konečně to řekni!
00:44:08 Tak už řekni, že je to všechno moje vina!
00:44:12 (pláč)
00:44:17 Bože!
00:44:53 -Tak co si dáme, děti?
-Já si dám palačinky s čokoládou.
00:45:05 Leno!
00:45:12 Leno!
00:45:20 Leno!
00:45:29 Leno!
00:45:36 Nic!
00:45:47 Byl tady jeden od hasičů a chtěl si stěžovat.
00:45:54 Jo, jo...
00:45:59 Vůbec nerozumím, proč má Körbler takovej vliv.
00:46:03 To je jednoduchý. Je oblíbenej.
00:46:07 Asi před 20 lety měla jeho manželka mrtvici.
00:46:11 Od tý doby je ochrnutá a on se o ni stará.
00:46:14 Říká se, že nebejt jeho, byla by mrtvá.
00:46:21 A dál?
00:46:25 O pár let později hodně dědila. Je z jedné továrnické rodiny.
00:46:30 Ale Körbler z toho nic nemá. Dostává jenom apanáž.
00:46:33 A proč?
00:46:36 Tak to chtěla její rodina. Neměli ho moc rádi.
00:46:41 Ale až ona umře, zdědí ty prachy on. A pak?
00:46:45 Velkou část z nich dostane obec. To už je domluvený.
00:46:50 Ale ale! A co ta Melanie, co u nich uklízí?
00:46:57 To je miláček jeho ženy. Byla u nich už jako dítě.
00:47:02 Dneska jsi upovídanej. No jo. Taky už jsem jedním z vás.
00:48:15 Můžu za to já. Je to jenom moje vina.
00:48:23 Kdepak, není to tvoje vina.
00:48:29 Taky jsem si to myslela.
00:48:35 Může za to Körbler.
00:48:48 Začíná to normálně.
00:48:51 Děti v něm vidí hodného strejdu, který prostě rád fotografuje.
00:48:59 A jednou si vybere nějakou holčičku.
00:49:08 A pak přijdou malé dárečky.
00:49:21 Je to jeho vina.
00:49:25 Kvůli němu...
00:49:35 Já... nemohla jsem snést, když se mě někdo chtěl dotknout.
00:49:39 Vždycky jsem si vzpomněla, jak... jak mě...
00:49:50 Ale proč jsi mi nic neřekla? Já bych...
00:49:54 Ne! Nic. Nic bys neudělal. Nic!
00:50:04 Já se tak styděla.
00:50:41 Tohle to je Lena. Hm...
00:50:59 Když se to dítě neobjevilo do teď, tak to už není jenom rošťárna,
00:51:02 muselo se mu něco stát.
00:51:05 A já nemám zájem, aby ta věc nějak přespříliš zatížila naši obec.
00:51:10 Co s tím mám udělat?
00:51:13 Nechtěl bych, aby se tady oživovaly nějaký starý historky.
00:51:17 Jaký historky?
00:51:22 Měla bys nápad?
00:51:25 -Měl bys džob?
-Dobrý lidi potřebujeme pořád.
00:51:45 Bože!
00:52:23 (Körbler) Tak kde jsme to skončili? Aha, tady... Cítím se klidnější.
00:52:31 Dnes večer budeme jako jedna rodina
00:52:34 a budeme se překřikovat španělsky a anglicky.
00:52:37 Martha a já budeme pít tequilu, jíst a hodně se smát. Mio!
00:52:45 Dobrý den, doktore Körblere. To je krásný, jak to děláte.
00:52:52 No, já jsem rád, že jsi nás navštívila.
00:52:56 Co pro tebe můžu udělat?
00:52:59 To jsou úplně normální fotky. Ano, tyhle jsou normální.
00:53:04 Ty, co přijdou potom, si vyvolává sám.
00:53:08 Tak už něco udělejte! Prosím vás.
00:53:12 Poslouchejte! Dokud je ještě nějaká naděje...
00:53:17 Já chci podat trestní oznámení!
00:53:21 Anonymně? Ne! To rozhodně ne.
00:53:34 Vaše celé jméno, prosím.
00:53:36 Meiere! Já musím... s tebou mluvit. Ale o samotě.
00:53:45 Hned jsem zpátky.
00:53:50 Co je?
00:53:54 Něco jsme našli. Kdo je to "my"?
00:53:57 Starosta a já. Takovou bundu. Jakoby od montérek. V tom křoví.
00:54:04 Pár metrů od místa, kde se našlo to kolo. U rybníka.
00:54:13 Kdo o té bundě ví? Jenom Ferdinand a já.
00:54:16 Fajn. Zajisti ji. Pak se o ni postaráme.
00:54:24 A hlavně atť se o tom nikdo nedozví.
00:54:27 A Sofie je najednou pryč. Zmizela. Mám vyhlásit pátrání?
00:54:34 Ne.
00:54:42 Takže to oznámení sepíšeme zítra.
00:54:46 Kolega mi právě nahlásil, že zmizela vaše žena.
00:54:52 Ale...
00:55:06 Jak dlouho už tady sloužíte? V téhle obci?
00:55:11 Proč to chcete vědět?
00:55:18 Chci vědět, jestli už patříte k nim.
00:55:21 Já jsem policajt.
00:55:24 Jinak nejsem členem ničeho, jestli vás zajímá tohle.
00:55:33 Zákon chrání všechny občany. Musím vědět, ne myslet.
00:55:38 Chráníte nepravého. Ano?
00:55:42 Tak mi už, prosím vás, dejte konečně na stůl něco konkrétního.
00:55:46 Jeden konkrétní důkaz nebo přitěžující svědeckou výpověď.
00:55:49 Něco, na základě čeho mi příslušný soud dá příkaz k domovní prohlídce.
00:55:54 Jinak budu jenom za blbce, a vy si odjedete.
00:56:01 Důkazy. Žádné nejsou.
00:56:11 Když se to dítě do zítřka do rána neobjeví,
00:56:14 musím tak jako tak zavolat z města kriminálku.
00:56:17 A pak už bude úplně jedno, jestli vám věřím nebo ne.
00:56:25 Sofie!
00:56:33 Sofie!
00:56:56 Sofie!
00:57:16 Nazdar, Melanie! Jsem rád, že jsem tě našel.
00:57:21 Měla bys chvilku? Jasně.
00:57:26 Poslyš, je tady jedno podezření. A možná bys mi s tím mohla pomoct.
00:57:34 Povídej.
00:57:37 Ty už přece pár let uklízíš u Körblera. Nevšimla sis něčeho?
00:57:45 Co myslíš?
00:57:48 Však moc dobře víš, co myslím. Ne.
00:57:54 Hele, má to smysl jenom tehdy, když aspoň jedna z vás...
00:57:58 Já vážně nevím, co máš na mysli.
00:58:03 Dobře.
00:58:06 Tak si promluvím s tvojí dcerou. Ta k němu chodí taky dost často.
00:58:08 Ne, už tam nechodí.
00:58:13 A proč ne? Protože nechce.
00:58:17 Nemá to cenu, aby ses jí na to ptal. Nic ti neřekne.
00:58:23 A co mi vlastně neřekne? Všichni mlčíte a všichni to víte.
00:58:30 Já opravdu nevím, o čem mluvíš. Ale víš, moc dobře.
00:58:36 A až tvoje dcera vyroste, tak se tě bude ptát, proč jsi mlčela.
00:58:40 Už musím jít.
00:58:42 Zmizelo tady dítě a já chci vědět proč.
00:58:45 To s tím nemá nic společnýho. Ale!
00:58:50 A co kdyby? Mysli na to.
00:58:54 Až se tvoje dcera jednou zdrží venku a ty budeš chtít pomoc,
00:58:56 zeptám se tě, proč jste byli všichni takoví srabi!
00:59:20 Zastavte! Stát!
00:59:24 Zastavte!
01:00:00 Sofie... Sofie!
01:00:12 Miluju tě... miluju tě.
01:00:15 Ať už se stane cokoliv... neopouštěj mě.
01:00:23 Já tě neopustím, já měla strach. Musela jsem pryč.
01:00:33 Miluju tě... miluju tě. Já tě neopustím.
01:00:51 Zaplatím, prosím vás. Ne, to platím já.
01:00:54 Napiš mi to na můj účet, jo? Zrovna jsem chtěla odejít.
01:00:57 -Dáme si něco. Dvě prodloužený, jo?
-Hned to bude.
01:01:05 Je tu pěkně, ne?
01:01:08 Ale nejdůležitější je, že tu lidi bydlí rádi.
01:01:12 S trochou štěstí se tady usadí další firmy.
01:01:15 Ale s těma to není tak úplně jednoduchý,
01:01:18 na to je potřeba taky trochu peněz.
01:01:21 Nová ulice, kanalizace, to už něco stojí.
01:01:24 A ty peníze musíme sehnat. Je jedno jak.
01:01:33 Byla jsi už někdy u terapeuta? Co prosím?
01:01:37 Víš, trochu jsem se poptával. A ty na tom nejsi moc dobře.
01:01:41 Máš pravdu. Teď na tom nejsem moc dobře.
01:01:43 Sabino, měl jsem tě vždycky rád.
01:01:45 Bylas nejhezčí holka, jakou jsem v životě poznal.
01:01:48 A taky hodně chytrá. S tím tvým přítelem to nevypadá jako hotovka.
01:01:52 A u soudu nejsi moc oblíbená.
01:01:57 Co ode mě vlastně chceš?
01:02:00 Leonard na tom není nejlíp.
01:02:04 A objevíš se ty a ještě to zhoršíš.
01:02:08 Chybí jen málo a přijde o ženu, o dům, o všecko. To bys chtěla?
01:02:14 Co navrhuješ?
01:02:17 Buďto jsi jedna z nás, nebo vypadni. Hned.
01:02:26 Tady je klíč od auta, věci máš vevnitř.
01:02:28 Pokoj ti zaplatila obec. Pa pa, Sabino.
01:02:45 Rudy, ty běž tam.
01:02:55 Máme k tomu zámku klíč?
01:02:59 Neví náhodou někdo z vás, kdo má klíč k tomuhle zámku?
01:03:02 Ten nepotřebujem.
01:03:20 Sabino! Sabino!
01:03:24 Už ji našli! Našli v lese Lenu.
01:03:28 Kde je? V nemocnici. Pojď, jedem za ní.
01:03:33 Niki říkal, že jí vůbec nic není. Že to je jenom pro jistotu.
01:03:36 A co se jí stalo? Úplná blbost.
01:03:38 Jak jsem říkala: zkouška odvahy.
01:03:41 Její kámošky, Eva, ten hajzlík od řezníka,
01:03:43 a ještě dvě další jí řekli, že musí zůstat tři dny úplně potmě.
01:03:47 Aby ji vzaly do party. Jo!
01:03:52 Jak jí je?
01:03:55 Je v pořádku. Jí zmrzlinu. Chce jenom zmrzlinu.
01:03:58 Jenom dorazíme tu výpověď a můžete zase...
01:04:01 Můžu ji vidět? Jen běž, přijdu hned. Pokoj 14.
01:04:05 -Tak jdeme na to? -Jo.
-Já jsem tak šťastná!
01:04:09 Leonarde... Leonarde, prosím.
01:04:20 Tak ty jsi tedy Lena.
01:04:25 Já jsem Sabina. Ahoj.Ahoj.
01:04:31 Jak ti je? Jde to.
01:04:36 Řekla jsi mamince všechno? Jo, čtyřikrát.
01:04:43 I to o té hře? Super Model 2.
01:04:47 Ta je stará. Nová verze je o moc lepší.
01:04:51 A od koho tu hru máš?
01:04:54 Půjčila mi ji Gerda, a já jsem ji zapomněla vrátit.
01:05:00 Aha. Tak jo.
01:05:07 -Dáš si ještě?
-Díky, už nemůžu.
01:05:12 Řekni mi, jak to bývalo u Körblera?
01:05:19 Co jako?
01:05:21 Dal ti taky nějaký dárek? Ne, proč?
01:05:26 A máš ho ráda?
01:05:28 -Sabino, prosím tě, nech toho.
-Ne, to je v pohodě.
01:05:31 Nechtěl si tě někdy vyfotit? Sabino, prosím!
01:05:34 Nikdy si mě nefotil. Ale ptal se na to?
01:05:37 Tak a dost! Vždyť vidíš, že Lena neví nic.
01:05:40 Neptal se tě? Ne.
01:05:42 Chtěl ti někdy ukázat sklep? Sabino, prosím tě.
01:05:45 Byla jsi s ním ve sklepě? Ne.
01:05:47 Kolik peněz ti nabízel? Sabino, jsi padlá na hlavu?
01:05:55 Vypadni!
01:06:25 Evo, tak pojď. Sama, prosím. Díky.
01:06:30 Tak se posaď.
01:06:42 Je to pravda? Ukázala jsi na mého kolegu prostředníček?
01:06:48 Aha, vzpomínáš si na to. Fajn.
01:06:54 A protože máš tak dobrou paměť, na něco se tě zeptám.
01:07:00 Můžeš pomoct policii v její práci. Ale je to velmi důvěrný.
01:07:05 To znamená, že o tom nesmíš nikomu říct ani slovo.
01:07:10 Pak zůstane to s tím prostředníčkem taky důvěrný. Hm?
01:07:15 Fajn.
01:07:18 Podívej se na ty fotky a řekni mi,
01:07:22 jestli si vzpomínáš, kdo je dělal.
01:07:29 To nevím. Máme čas.
01:07:36 Možná to byl plavčík. Dobře.
01:07:42 A o nikom jsi neslyšela, že by dělal fotky dětí?
01:07:51 Nechtěl tě třeba nějakej muž fotografovat?
01:07:59 Jen máma. Ta chce pořád někoho fotit.
01:08:02 Rozumím.
01:08:06 Dobře. A teď k tobě a k té zkoušce odvahy.
01:08:14 Čí to byl původně nápad?
01:08:18 A je to teď taky důvěrný?
01:08:21 Uvidíte, že to bude mít obrovskej úspěch. Tak si to užívejte.
01:08:25 Je to závazná smlouva. Atť už budete dodávat cokoliv,
01:08:29 školní jídelna to od vás vždycky koupí.
01:08:33 -A za kolik?
-Na tom se dohodneme.
01:08:37 A pro tebe si něco připravil ženský klub.Pro mě?
01:08:40 Neměl bych to říkat, ale Marie s Magdalenou
01:08:44 dělají každý rok takový skvělý nóbl wellness týden.
01:08:49 A letos jedou zrovna do Řecka.
01:08:51 Díky, ale to my si nemůžeme dovolit.
01:08:56 A právě proto to zaplatí obec.
01:08:58 Po tom všem, co máš za sebou. Konec dobrý, všechno dobré.
01:09:03 -Ahoj. Uděláme tu fotku?
-Jo.
01:09:20 (muž) A ženský z venkova jsou tak nějak jiný.
01:09:26 Ahoj, Sabino. Už jedeš?
01:09:29 Kašlu na kancl. Chci si odpočinout.
01:09:35 Je to těžký. Z venkovana nikdy nebude měšťák.
01:09:40 Atť si vydělá, kolik chce. Dělá to 50,20.
01:09:46 No?
01:09:48 Co tady ještě děláte? Všichni jsou už na faře a slaví.
01:09:54 Díky. Odjíždím. To je škoda. Teď, když je ta sláva.
01:09:58 Protože to je jediná dovolená.
01:10:02 -Cos mu to nalil?
-Nic, vzal si to sám.
01:10:05 Franzi, chci jet, vrať mi, prosím tě.
01:10:08 Jasně, promiň.
01:10:10 No, tak se měj. A snad se za deset let zase uvidíme.
01:10:15 Určitě.
01:10:17 Musím skočit pro drobný.
01:11:08 Lena nám všem nahnala pořádný strach.
01:11:12 Ale jsem hrdý na to, jak jsme všichni
01:11:14 při pátrání po Leně drželi pohromadě.
01:11:18 A proto, i když to možná bude znít trochu pateticky,
01:11:21 všichni za jednoho a jeden za všechny! Na zdraví a na vás!
01:11:26 Na zdraví!
01:11:30 My jsme my a my si nemusíme nechat nic líbit.
01:11:36 Ať přijde kdokoliv a bude nám říkat, jak máme žít,
01:11:39 tak mu řeknu, že...
-Díky, Niki.
01:12:43 Dobrý den, paní Körblerová. Je tady?
01:12:54 Paní Körblerová...
01:13:31 Takže díky.
01:13:42 Tak, a dalšího si musíme obzvlášť považovat.
01:13:46 Využil svých kontaktů, aby nám pomohl.
01:13:50 Díky němu nám přišla na pomoc i armáda,
01:13:53 která nakonec také naši Lenu našla.
01:13:57 Prosím o pořádný, srdečný potlesk pro našeho milého školského radu
01:14:02 Sebastiana Körblera.
01:14:05 Bravo!
01:17:05 A co s tím chceš dělat? No tak co s tím chceš dělat?
01:17:10 To ještě nevím. Tak to tady nech ležet.Ne!
01:17:17 Hele, dokud jsou ty fotky tady, tak má Körbler tajemství.
01:17:22 Až umře jeho žena, bude bohatej,
01:17:24 a pak mu možná bude muset někdo připomenout jeho slib,
01:17:27 kterej dal obci. Já nemůžu dál utíkat.
01:17:30 To je jediná možnost, jak získat zpátky svoji sebeúctu.
01:17:33 Léta ses tu neukázala, a teď chceš zpátky sebeúctu?
01:17:37 Jsme na těch fotkách všechny. Nemůžeš mluvit za všechny.
01:17:40 Mlč, jestli chceš! Já už nemůžu. Musí to jednou skončit.
01:17:47 Já nechci, aby se na ty fotky ještě někdy podíval.
01:17:50 A ty to taky nechceš.
01:17:53 Sabino, já tě s tím nemůžu nechat odejít.
01:17:56 Vyhrožuješ mi?
01:18:03 Blázníš?
01:19:16 Sabino, jsem rád, že jsi tady. Omluv mě.
01:19:20 Není mi dobře. Ale moje tablety... Ty byly někde... ještě nějaké.
01:19:24 Já... Můžu ti něco nabídnout?
01:19:32 Ukradl jste mi moje dětství.
01:19:34 Ale dítě... Já jsem tě měl opravdu rád.
01:19:40 Ty jsi měla vždycky takovou odvahu, a ty tvoje vlásky.
01:19:43 Tak už dost!
01:19:46 Ale ty fotky, Sabino, ty fotky jsou moje!
01:19:51 Vzpomeň si, prodala jsi mi je.
01:19:53 10 šilinků, 20 šilinků, za každou fotku!Už dost!
01:19:56 A teď... Držte už hubu!
01:20:00 Moje tablety, já potřebuju...
01:20:04 Normálně jsou... Kde jsem to přestal?
01:20:07 Jo, někdy i 50 šilinků! 50 šilinků! Zapomnělas na to?
01:20:12 Všechny jste byly u mě, ale jenom ty a Karin,
01:20:15 vy jste byly moje nejmilejší. Nechte toho!
01:20:18 Jenom vy. Já... Držte hubu!
01:20:23 Musím... jednu tabletu. Jednu... dvě tablety.
01:20:27 Ale někdo mi je... někdo mi je... moje tablety!
01:20:32 Já... Někdo vzal moje tablety! Tady... tady.
01:20:39 Kdo mi je... Sabino, prosím, prosím...
01:22:06 Jo, jsem u Körblera.
01:23:03 Takže podle mě je důvodný podezření na neposkytnutí pomoci.
01:23:08 No jo.
01:23:10 A ty dvě ženy, ty se evidentně popraly.
01:23:22 Možná že chtěla Sabina Mie zabránit v poskytnutí první pomoci.
01:23:26 Vždyť víš, že neměla Körblera ráda.
01:23:29 Zajímavý. Víš, co si myslím já?
01:23:33 Že Körbler umřel přirozenou smrtí a my na to prostě zapomeneme.
01:23:38 Jako jak? To přece nejde jen tak! Nebo budeme ještě trochu pátrat
01:23:42 a vzpomeneme si taky na tu bundu, která se nedávno našla.
01:23:50 Je docela možný, že tam tu bundu někdo ve zlým úmyslu...
01:23:53 Myslím, že máš pravdu.
01:23:58 To já taky.
01:25:04 Bude to stačit?
01:25:07 Udělala jsem to, co jsem mohla. Se zbytkem se musím srovnat sama.
01:25:17 Díky. Prosím.
01:25:24 Zdržíte se ještě? Ne.
01:25:29 Mám pár věcí v životě, které bych chtěla dostat pod kontrolu.
01:25:37 Nemám od vás něco vyřídit Leonardovi?
01:25:45 Vyřiďte mu, že ho pozdravuju a...
01:25:53 Vyřiďte mu, že ho pozdravuju.
01:26:02 Hodně štěstí. Vám taky.
01:26:40 Překlad: Petr Rejchrt Dialogy: Mikuláš Pánek
01:26:44 Dramaturgie: Jiří Flígl Produkce: Miloslava Herynková
01:26:48 Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
01:26:51 Šéfproducent: Vladimír Tišnovský
01:26:55 Skryté titulky: Václav Píbl Česká televize 2012
Hrdinkou rakouského televizního filmu je úspěšná soudkyně, která se po letech vrací do rodného horského města na třídní sraz. Vlivem dramatických událostí se začnou otevírat staré rány spojené s veřejným tajemstvím celého maloměsta, které hrdinku kdysi přimělo odejít a jež její nejlepší kamarádku dohnalo k sebevraždě.
Film o vesnické komunitě kompromisně přehlížející nepravosti v jejím středu a šikanující kohokoli, kdo by měl tendenci s tím něco udělat, jednak připomíná klasické snímky jako Proutěný muž, ale současně reaguje na nedávné kontroverzní události v Rakousku. Nekřiklavě vyprávěný snímek o postupném odhalování pedofilního zneužívání, které je na malém městě kvůli touze zachovat slušnou fasádu tutláno a přehlíženo, je pozoruhodný svým scénářem, jenž mnohdy místo přímočarosti sází na nedořečenost a mnohoznačnost. Snímek se nesoustředí na potencionálně bulvární motiv zneužívání dětí, nýbrž na téma veřejného tajemství, kde všichni jsou nejen s děním seznámeni, ale navíc jsou i jeho oběťmi, jenže nikdo se v rámci zachování maloměstské pospolitosti neodváží vystoupit z řady. Film vznikl podle stejnojmenného románu Lisy Lercherové.