Tomáš Töpfer a jeho muži z četnické pátrací stanice řeší opakované případy znásilnění mladých dělnic na lesní cestě z továrny. Podaří se pachatele odhalit? (2000). Dále hrají: I. Trojan, P. Kostka, Z. Junák, H. Gregorová, A. Antalová, J. Jelenská, S. Stašová, S. Skopal, J. Meduna, J. Smutná, Z. Bureš a další. Kamera J. Víšek. Režie A. Moskalyk
00:00:57 -Tak co?
-Ještě dýchá.
00:01:03 -Andělko, já jsem
-Toníčku, nic už neříkej.
00:01:08 -Kdy se uvidíme?
-Nevím.
00:01:13 Když máma kvůli nám umluvila Stelu aby se vrátila dřív,
00:01:18 tak si představ, co by dělala.
00:01:20 Co kdybych tě požádal, aby sis mě vzala?
00:01:26 -Kvůli mámě?
-Ne, kvůli tomu, že tě mám rád.
00:01:31 -Já tebe také.
-Tak co nám brání?
00:01:35 Naše máma. Až se budu vdávat,
00:01:38 chci, aby mi to přála.
00:01:44 Dobré ráno! Dal bych si kávu!
00:01:47 Půl království a koně za kávu!
00:01:53 Já si naleji sám, protože koně nemám.
00:01:59 Fuj!
00:02:03 Co to je?!
00:02:05 Copak máte proti mé kávě?
00:02:09 -Stela. Sním, nebo bdím?
-Bdíte, pane štábní.
00:02:14 Praporčík! Byl jsem povýšený.
00:02:19 Proto mi tady nemusíte dělat takový nepořádek!
00:02:24 Donesu vám jiný.
00:02:27 Pán Bůh s námi a špatné hospodyně pryč.
00:02:32 Dej mi tady na páníčka pozor.
00:02:39 Co kdyby sis našla práci tady v okolí?
00:02:45 -Moje máma není hloupá.
-Tak já si s ní promluvím.
00:02:51 Toníčku, nech to na mě.
00:02:56 Standa Krcálek, zloděj osiva, nalezen.
00:03:01 Napadení souseda Pacivky vyřešeno.
00:03:07 Co je to ten případ Jendy Břídila?
00:03:10 Dostal ránu od své manželky.
00:03:12 Ona je ve vězení a Břídil stále v nemocnici.
00:03:16 -V nemocnici?
-Ta rána byla elektrickým proudem.
00:03:21 Strčila mu elektrickou šňůru do poklopce, zrovna když spal.
00:03:29 Vidíš, jaké jsou ženské?
00:03:31 Tak si užil, ale takhle ho trestat.
00:03:35 Třeba ji trápil.
00:03:38 Jestli budeš ženské trápení nadřazovat nad ránu elektrikou,
00:03:43 tak jsi tady skončil.
00:03:46 HLUK NA CHODBĚ
00:03:50 Tatínku, prosím vás, nekřičte!
00:03:52 Pan Boubín tvrdí, že jeho dcera je nepoctivá,
00:03:55 a chce, abychom vyšetřili, kdo to udělal.
00:03:59 -Já bych někoho přerazil.
-Pomalu, pane Boubíne.
00:04:02 Prý se jí to stalo za továrnou a neví s kým.
00:04:05 -Musíme si se slečnou promluvit.
-Nemá přede mnou žádné tajnosti.
00:04:09 Když chcete vědět, kdo to udělal, tak nás nechte pracovat!
00:04:15 -To je tedy přístup, páni četníci.
-Prosím, posaďte se a počkejte.
00:04:25 Taková ostuda a nikdo mi nevěří.
00:04:31 Tatínek si myslí, že jsem se spustila na zábavě.
00:04:34 Tatínek tady není.
00:04:47 Šla jsem lesem z odpolední směny. Holky šly napřed.
00:04:54 Já jsem se zdržela, abych si vyřídila přesun směny.
00:04:58 V kolik hodin to bylo?
00:05:00 Po 22. hodině. Vtom za mnou praskla větvička.
00:05:09 Někdo mi přehodil kapuci a pak ze mě serval spodní prádlo.
00:05:22 Myslela jsem, že je to moje poslední hodinka.
00:05:25 -Dokázala byste ho popsat?
-Ne, nikoho jsem neviděla.
00:05:31 -Ale měl hroznou sílu.
-Uhodil vás, nebo vás bil?
00:05:37 Vím, že jsem se měla bránit, ale já jsem si myslela,
00:05:43 že mě stejně zabije.
00:05:47 Šeptal mi, že jestli něco řeknu, že si mě najde.
00:05:52 Takže jsem to nikomu neřekla.
00:05:58 To, co se stalo, není vaše ostuda. Neplačte.
00:06:08 -Tak na co jste přišli?
-Vaše dcera byla znásilněna.
00:06:16 -Kdo je to?!
-Uděláme všechno, abychom ho našli
00:06:25 Co s ní teď bude? Vždyť já ji nevdám!
00:06:30 Člověče, ten chlap ji mohl také zabít!
00:06:35 Pojď sem, dítě moje. Nezlob se, já jsem to tak nemyslel
00:06:41 Jediná holka, člověk ji pěstuje jako kytku a teď tohle.
00:06:45 Neboj se, všechno bude dobré. Pojď.
00:07:02 Volali z nemocnice.
00:07:04 Ráno jim přivezli dělnici z továrny.
00:07:08 Pachatel ji zezadu přepadl a znásilnil.
00:07:10 Bránila se a tak ji udeřil do hlavy.
00:07:12 -Můžeme s ní mluvit?
-Ale jen chvíli a ohleduplně.
00:07:20 Moc si toho nepamatuji.
00:07:22 Měl sílu, nemohla jsem se vůbec bránit.
00:07:27 Neplačte. Hlavně, že jste naživu.
00:07:31 -Viděla jste mu do tváře?
-Ne.
00:07:34 Přehodil mi něco přes hlavu a? Co tomu řeknou lidi?
00:07:39 -V kolik hodin to asi bylo?
-Po 22., šla jsem z odpolední domů
00:07:46 -Kudy?
-Zkratkou.
00:07:48 -Přes most?
-Ne, lesem.
00:07:51 -Ale našli vás u mostu.
-Já už nic nevím.
00:07:56 Pro dnešek by to stačilo.
00:07:58 Dáme slečně Dostálové něco pro uklidnění.
00:08:04 -Máte spojení na ty závozníky?
-Sestra to má v záznamech.
00:08:20 Jestli se to dostane do novin, ohrozí to pověst naší továrny.
00:08:25 A dělnice nám začnou odcházet.
00:08:27 -Obě napadené ženy vypovídají.
-Kdo je ta druhá?
00:08:30 To není důležité. Obě říkaly,
00:08:32 že byly napadeny cestou z odpolední směny.
00:08:34 Takže pachatel ví, kdy končí směna.
00:08:36 To není žádné tajemství. Směny končí stejně už 20 let.
00:08:40 -Kolik pracuje dnes odpoledne?
-Asi 20.
00:08:44 -Potřebuji s nimi mluvit.
-Za chvíli je máte v jídelně.
00:08:49 Pokud víte něco, co by nám pomohlo v pátrání,
00:08:52 prosím vás, řekněte nám to. Varujte ostatní kolegyně.
00:08:56 Rozmístili jsme hlídky, ale přesto se držte pohromadě.
00:09:03 Nechte se doprovodit od manžela, nebo chlapce.
00:09:07 Choďte po silnici, a ne zkratkou. Četnictvo celý les neuhlídá.
00:09:12 -Víte, co je to za chlapa?
-Asi někdo odsud.
00:09:17 Ještě jednou vás prosím, pokud něco víte,
00:09:20 přijďte k nám na četnickou stanici.
00:09:28 -Tady jsme ji našli.
-A co jste dělali pak?
00:09:31 Ještě trochu dýchala, tak jsme ji naložili
00:09:34 a odvezli do nemocnice.
00:09:36 Probrala se z bezvědomí? Řekla něco?
00:09:38 Vykřikovala nesmyslné věty.
00:09:48 Stopa!
00:09:56 Pojď ke mně.
00:10:00 Tohle by mohla být její bota.
00:10:05 Vypadá to, že je to tu rozryté. Asi se k mostu doplazila.
00:10:11 Hlídej to, ať to někdo nepošlape. Ať to Čenda vyfotí.
00:10:14 Čendo! Vyfoť to!
00:10:20 A život je hned veselejší. Mě Stela nerozhází.
00:10:24 -Dobrý den, slečno Ludmilo.
-Dobrý den, pánové.
00:10:27 -Kampak v tuhle hodinu?
-Došla jsem si na přeliv k Fanynce
00:10:31 Tu přece znáte, pane Arazíme, ne?
00:10:36 Nechcete zapomenout na Fanynku a zajít si do biografu?
00:10:39 S vámi do biografu? To je o ostudu po celém městě.
00:10:43 Na shledanou. Přeji hezký večer.
00:10:48 Ať si nerozbiješ nos o chodník.
00:11:19 BOUCHÁNÍ NA OKNO
00:11:21 Paní šéfová, jste tam?
00:11:23 BOUCHÁNÍ NA OKNO
00:11:28 ZVONÍ TELEFON
00:11:35 Četnická pátrací stanice Brno. Prosím.
00:11:40 Hned tam budeme.
00:11:43 -Vstávej, loupežné přepadení.
-Josefe, jsi na řadě ty.
00:11:47 -I když jde o slečnu Ludmilu?
-Cože?
00:11:50 To jedu já.
00:11:57 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:12:01 Vy jste mi tady ještě chyběl.
00:12:06 Vysmrkejte se, máte červený nos.
00:12:11 -To nemohl přijít někdo jiný?
-Službu mám já.
00:12:14 A tak budu vyšetřovat toto přepadení.
00:12:18 Byl bych rád, kdyby mi někdo řekl, jak to tady bylo.
00:12:23 Probrala jsem se na zemi mezi květinami.
00:12:27 Myslela jsem si, že jsem na vlastním pohřbu.
00:12:35 A pak jsem uviděla ty polámané květiny.
00:12:39 Nějaké fyzické násilí na sobě nepociťujete?
00:12:43 Žádné zranění nemám.
00:12:45 Ani tam dole? To byste si všimla?
00:12:50 Určitě. Co tou otázkou sledujete?
00:12:55 Sem nepřišel někdo jen krást.
00:12:57 To by vás neomámil a nepolámal všechny květiny.
00:13:01 -Vám se někdo přišel pomstít.
-Já žádné nepřátele nemám.
00:13:07 A co třeba někdo, komu jste dala košem?
00:13:12 Jediný takový jste vy, ale vy máte alibi.
00:13:16 Já jsem dostal košem? To si trochu fandíte.
00:13:19 Chci si jít lehnout. Ale bojím se, že se vrátí.
00:13:24 Nebojte se, já to tady ohlídám.
00:13:28 Ráno mi dáte seznam všech svých bývalých nápadníků.
00:13:32 K čemu?
00:13:34 Budu podle nich zjišťovat, kdo mohl to přepadení provést.
00:13:42 Dovolíte, to je můj kapesník.
00:13:46 -Čendo, našel jsi něco?
-Ano, nějaké otisky tam budou.
00:13:53 -Tyhle ne, ty jsou moje.
-Tak to ti děkuji.
00:14:03 Dobré ráno. To jste se asi moc nevyspal.
00:14:12 Co bych pro vás neudělal.
00:14:16 -Máte ten seznam?
-Ano.
00:14:26 -Co je tohle?
-To byl omyl.
00:14:42 -Kde jste byl v noci?
-Franto, příště musíš se mnou.
00:14:47 Měla je takovéhle.
00:14:50 Dala mi je na výložky, já z toho mám ploché nohy
00:14:52 a pořád se ptala, kde je Franta.
00:14:55 -Já vím, že šprýmujete.
-Přidej se a uvidíš.
00:15:10 Pane Kudlo, kde jste byl včera v noci?
00:15:13 Byl jsem tady až do rána, museli jsme odevzdat zakázku.
00:15:18 -Může vám to někdo dosvědčit?
-Všichni. Proč?
00:15:21 Vy jste se zajímal o slečnu Ludmilu.
00:15:24 Zajímal, vzal jsem ji do kina a jednou mě pozvala na večeři.
00:15:28 Stejně mi dala košem. Co je s ní?
00:15:31 Ale nic.
00:15:34 Ludmilku vyloupili? To ji musím navštívit.
00:15:41 Pane Vošmaku, co jste dělal včera v noci?
00:15:45 Myslíte, zda jsem u ní neloupil? To bych jí nikdy neudělal.
00:15:51 Byl jsem doma. Bydlím s rodiči.
00:15:57 Váš vztah ke slečně je přátelský?
00:16:02 Jistě, ona mě nechce. Ludmilka je?
00:16:06 Co?
00:16:08 Chce všechno, ale když přijde k věci, tak?
00:16:13 Tak se stane co?
00:16:19 -Kde najdu pana stavitele?!
-Támhle v boudě!
00:16:32 S tou dámou nechci mít nic společného.
00:16:34 Kde jste byl včera v noci?
00:16:36 Učil jsem dělníky dělat bednění na základy.
00:16:41 -Máte na to svědky?
-Aspoň 10.
00:16:43 A i kdybych neměl, ta dáma mě vůbec nezajímá.
00:16:47 -Proč?
-Nejdřív pořád biograf, večírky.
00:16:52 Peníze jen lítají, a když přijde k věci, tak?
00:16:56 -Tak chce všechno?
-Právě, že nic.
00:17:00 BOUCHÁNÍ NA OKNO
00:17:01 -Máte jít k tesařům!
-Hned jsem tam!
00:17:04 -Ještě něco?
-Ne.
00:17:08 Bože, co jsem ti udělal, že to musím poslouchat?
00:17:11 Vždycky si říkám, ptej se, Arazíme, jen na to,
00:17:16 na co musíš. Ale ne, přesto se stejně zeptám.
00:17:21 -Řekni mi, proč mě Ludmila nechce?
-Ty si to moc bereš.
00:17:26 Jsem lepší než kterýkoliv z nich.
00:17:30 Napiš do staniční knihy, že vyšetřování podezřelých osob
00:17:36 v případě loupeže v květinářství přebírá strážmistr Jarý.
00:17:41 Tady máš seznam.
00:17:43 A nechci o ničem slyšet, dokud nenajdeš pachatele.
00:17:46 -Tohle jméno nepřečtu.
-Tak se zeptej slečny Ludmily.
00:17:50 Arazíme, čeká tu nějaká slečna a chce mluvit jen s tebou.
00:17:56 -Dobrý den, vy jste slečna?
-Bětka Rýdlová.
00:17:59 Já jsem si to rozmyslela. Já?
00:18:01 Počkejte, já si vás pamatuji. Vy jste byla v jídelně v továrně.
00:18:06 Jestli něco víte, tak nám to řekněte.
00:18:08 -Na shledanou.
-Nebojte se.
00:18:12 Vy jste přišla proto, že tušíte, kdo je pachatel,
00:18:15 nebo jste se sama stala obětí. Je to pravda?
00:18:20 Tak já vám to řeknu. Ale nic nepodepíšu.
00:18:24 Všechno zůstane mezi námi.
00:18:28 Byla jsem napadena a znásilněna v lese.
00:18:34 -Kdy to bylo?
-5. 5. v 8 večer.
00:18:39 Měla jsem 17. narozeniny a doma mi chystali oslavu.
00:18:44 Šla jsem dřív z práce sama lesem.
00:18:48 Najednou mi někdo přehodil přes hlavu kapuci.
00:18:57 Musel být schovaný tady a potom utíkal tímhle směrem.
00:19:03 -A co samotný akt?
-Nikdy na to nezapomenu.
00:19:10 Trvalo to věčnost a já jsem se bála, že mě zaškrtí.
00:19:14 -Strašně to bolelo.
-Jeho úd byl nadměrně vyvinutý?
00:19:24 To jste mě sem vzal kvůli takovým otázkám?
00:19:28 Chci jít okamžitě pryč.
00:19:35 3 znásilněné ženy a my na to koukáme?
00:19:38 Co chceš, aby ti ty holky řekly? Vždyť jsou to samé panny.
00:19:45 -Hlavně co řekne Květa Dostálová.
-Ta už je propuštěná z nemocnice.
00:19:50 Otoč to, jedem do továrny.
00:19:53 -To ty 2 děvčata neví vůbec nic?
-Už jsou 3.
00:19:56 Všechny mají 1 společné - továrnu. Ten chlap jde po děvčatech odsud.
00:20:03 Zdá se vám někdo z dělníků divný, nebo podezřelý?
00:20:09 Nerad bych někoho nařknul. Máme tady 2 neškodné blázny,
00:20:15 ve skladu 1 liliputa, 1 koktavého.
00:20:18 To je těžké, tady je asi 100 chlapů.
00:20:22 -Potřebuji jejich seznam.
-Nechám ho připravit.
00:20:24 -Hlídáte pořád ten les?
-Pořád.
00:20:30 Franto, tady máš jídlo. Zbyla jen koprovka.
00:20:34 Dobrý den, už máte nějaké zprávy? Ženské na směně se bojí.
00:20:38 Potřebuji mluvit s Dostálovou. Kde ji najdu?
00:20:40 Tu si rodiče odvezli hned z nemocnice.
00:20:43 -Kam?
-Nevím.
00:20:45 Nechali nám tady zprávu, že tu Květa končí.
00:20:51 Sbalili se dost rychle.
00:20:53 Zašli do bytu a za chvíli zase vycházeli.
00:20:57 -Nevíte, kam šli?
-Ne.
00:21:00 -A vy.
-My jsme se jich neptali.
00:21:06 -Ale starý Dostál to musí vědět.
-Kde ho nejdu?
00:21:09 Pozdě večer doma. Jestli spěcháte, dělá na dráze.
00:21:16 -Dostále!
-Co je?!
00:21:23 Od té doby, co se to stalo, je vzteklý.
00:21:25 -Proč nám to říkáte?
-Abyste s tím počítali.
00:21:38 No, co je?!
00:21:41 -Potřebujeme mluvit s vaší dcerou.
-Už jste s ní mluvili.
00:21:45 Ale to byla v šoku. Mezitím si možná na něco vzpomněla
00:21:48 Pro ni by bylo nejlepší na všechno zapomenout.
00:21:51 Květa není jediná. Víme o dalších 2 děvčatech.
00:21:55 -Ale na ty to neprasklo, že?
-Ano, protože ty jen znásilnil.
00:22:00 Ale Květu málem zabil. Příště se mu to povede.
00:22:03 Vy nic nevíte. Já kdybych toho chlapa mohl...
00:22:06 Neblázněte! I kdyby se vám to povedlo,
00:22:10 tak ho zabijete a potom půjdete do vězení?
00:22:14 Jestli vám Květa něco řekla, tak nám to povězte.
00:22:18 O takových věcech táta s dcerou nemluví.
00:22:25 Dostále! Řekli mi, že jste slušný člověk.
00:22:38 Je s matkou u sestry na venkově.
00:23:04 -Za dcerou vás nepustím.
-Tak nám ji přiveďte sem.
00:23:08 -Teď nemůže!
-My si počkáme.
00:23:11 Zbytečně, ale jak chcete.
00:23:14 Co to děláte? Vždyť jí ublížíte!
00:23:17 Já moc dobře vím, co dělám.
00:23:20 Nechci, aby se jí ještě narodilo dítě od toho chlapa.
00:23:23 -Tak vy nás k ní nepustíte?
-Ne!
00:23:27 Mohl bych vás nechat zavřít pro maření úředního výkonu.
00:23:30 Raději zavřete toho, co jí to udělal!
00:23:36 -Nemá to cenu. Jdeme.
-Třeba ho poznala.
00:23:40 Co když se právě toho bojí?
00:23:45 Pospícháte na večeři?
00:23:47 Jestli je to tak dobré, že by to nežrala ani prasata,
00:23:50 tak si to dám 2x.
00:23:52 Ty roštěnky jsou připálené. Jdu raději na ten les.
00:23:56 -Na koho čekáte?
-Na toho, co to tady řídí.
00:24:00 A o co jde?
00:24:04 Nezapomeň si zacpat nos! Pojďte dál, paní.
00:24:08 -Slečno?
-Promiňte.
00:24:12 Vy máte nějaké osobní zkušenosti s tím násilníkem?
00:24:18 Ne! Já jsem posluhovačka v kostele u svatého Jana.
00:24:21 Jednou se tam modlím a koukám, že jedna naše věřící pláče.
00:24:27 Myslela jsem, že je to kvůli žárlivému manželovi
00:24:32 Ale ona mi řekla, co se jí přihodilo v lese.
00:24:34 Že ji tam nějaký cizí chlap proti její vůli...
00:24:41 Když šla z práce.
00:24:44 Slíbila jsem jí, že to nikomu neřeknu.
00:24:47 Ale pak jsem si řekla, že byste o tom měli vědět.
00:24:51 -Potřebuji s ní mluvit.
-Ne, ona neví, že jsem za vámi šla
00:24:56 A kdyby se to dozvěděl ten její, zabil by ji.
00:25:01 -Tak se jí zeptejte.
-Dobře.
00:25:05 Přijďte za mnou zítra do kostela.
00:25:24 Volali z poznávacího, že ty otisky z květinářství
00:25:29 -v evidenci nemají.
-Takže jsme tam, kde jsme byli.
00:25:42 -Dala jsem si záležet.
-To se hned pozná.
00:25:47 -Dobrou chuť.
-Dobrou chuť.
00:25:56 Pořád nemohu přečíst to přeškrtnuté jméno.
00:25:59 -Ti ostatní mají alibi.
-Nekaž mi chuť k jídlu.
00:26:06 -No?
-Dobré?
00:26:11 Taková krásně tvrdá, přesolená roštěnka.
00:26:13 Nemá někdo sůl? Že bych si to dochutil?!
00:26:16 Vám se nikdo nezavděčí, pane praporčíku.
00:26:22 Kráva byla stará a sůl je nad zlato.
00:26:25 -Znáte tu pohádku, ne?
-Pohádku o staré krávě neznám.
00:26:30 -Tak běžte jíst jinam!
-Nebo vy vařit.
00:26:35 Toníčku, ty jsi to všechno snědl? A to ještě žiješ?
00:26:39 Nechceš přidat? Na, máš to i s rozhlednou.
00:26:54 Sousedi říkali, že tu byl odpoledne Toníček.
00:26:58 Ano, byl.
00:26:59 Proč na mě nepočkal? Šla jsem jen do výkupu s vejci.
00:27:03 -Pojď se najíst.
-Najím se později.
00:27:06 Co kdybychom se jednou najedli jako rodina?
00:27:14 Jaká rodina? 2 opuštěné ženské!
00:27:18 Já ti Toníčka vytluču z hlavy!
00:27:22 Jen si tlučte, stejně ho nevytlučete.
00:27:32 Dobré jitro, paní vrchní. Vy jste si pospíšila.
00:27:35 Copak já, ale vy?
00:27:44 V lese nic. Jako kdyby věděl, že tam hlídáme.
00:27:49 Ty můj pejsánku. Dobrotky ti nesu.
00:27:56 To je dobré. Žer, no co je to?
00:28:03 Ani pes to nežere.
00:28:05 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:28:07 -Můžu?
-Ano, ale rychle.
00:28:14 Potřeboval bych rozluštit to přeškrtnuté jméno.
00:28:19 -Šlo by to?
-Uvidíme.
00:28:23 Tak děkuji.
00:28:32 Maruško, mluvila jste s ní?
00:28:38 Maruško!
00:28:45 Ježíši Kriste!
00:28:48 -Na slabé srdce nevypadala.
-Člověk míní, Pán Bůh mění?
00:28:54 Takhle náhle zemřít. Chudák Maruška.
00:29:00 Měla krásný život. Sloužila tady 30 let.
00:29:05 -Co jste jí chtěl?
-To je dlouhá historie.
00:29:09 Já vám to řeknu a s vámi to tady sekne.
00:29:13 Pán Bůh už to stejně slyšel a já vás rád vyslechnu.
00:29:19 Nemyslím, že všechno poslouchá. To by se musel zbláznit.
00:29:23 Proto je nadpřirozený.
00:29:26 Hledám jednu ženu. A jen Pán Bůh ví, kdo to je.
00:29:56 ŤUKÁNÍ NA DVEŘE
00:29:58 Vávro!
00:30:04 -Co je?!
-Jdu navštívit vaši paní.
00:30:08 Liduna není doma. Pořád se někde toulá.
00:30:13 Můžete jí vyřídit, aby se za mnou stavila v kostele?
00:30:18 Copak nestačilo, že tu byla vaše hospodyně?
00:30:22 O mrtvých jen dobře. Tak jí to nezapomeňte vyřídit.
00:30:26 Liduna se mi nikde toulat nebude.
00:30:33 ZVONÍ TELEFON
00:30:35 Slávo, zvedni to!
00:30:41 Četnická pátrací stanice Brno.
00:30:47 Kostel u svatého Jana.
00:30:51 Ano, otče Otakare, hned tam budu.
00:31:43 Přemluvil jsem paní Vávrovou, aby vám řekla, co se stalo.
00:31:48 Dobrá práce, otče.
00:31:51 Neřekne to vám, ale mně při pastoračním rozhovoru.
00:31:59 -Souhlasila, že můžete poslouchat.
-Ještě lepší práce.
00:32:08 Pak na mě přehodil černou kapuci. Byla ušitá z dyftýnu.
00:32:15 Tkaničku utáhl tak, že jsem sotva mohla dýchat.
00:32:20 -Jak dlouho to trvalo?
-Déle než mému Josefovi.
00:32:28 Jak byste popsala vlastní akt?
00:32:36 Hlavně byl zklamaný, že to nedělám poprvé.
00:32:41 Asi si mě s někým spletl.
00:32:44 Dělal to zezadu a plakal u toho.
00:32:58 Jak byste popsala jeho Boží dar?
00:33:14 Ten jeho byl proti Josefovi pořádný macek.
00:33:22 Kdybych se tolik nebála o život, docela by se mi to líbilo.
00:33:29 Liduško, za tuhle větu 100 otčenášů.
00:33:31 Já vím, že jsem špatná ženská.
00:33:36 Ale jak při tom mumlal, začalo mi být jasné, kdo to je.
00:33:50 Protože mě nechal naživu, hlavně kvůli Josefovi,
00:33:56 nechám si to pro sebe.
00:33:59 -Kdo je to?
-Neřeknu.
00:34:05 Můj Josef má uši všude, a kdyby se něco dozvěděl?
00:34:10 Tak by udělal co?!
00:34:13 Josífku, my tady vedeme zbožný rozhovor.
00:34:18 To jsem slyšel! O mě, co?!
00:34:22 Vávro, uklidněte se!
00:34:24 -Josífku, prosím tě?
-Já jsem to věděl.
00:34:26 -Celý život jsem to věděl!
-Já ti to všechno vysvětlím!
00:34:30 -Člověče, nechte toho!
-Ještě četník do toho!
00:34:34 To je hnízdo prohnilé! Liduno, mazej domů!
00:34:39 Já ti to všechno vysvětlím.
00:34:42 Vysvětlovat se bude doma!
00:34:45 Mazej! Mazej domů!
00:34:48 -Tam si to vyříkáme.
-Josífku, prosím tě!
00:34:51 Mazej domů! Co jsi mi to udělala?!
00:35:06 Proč jsi nezavolal?!
00:35:08 -Musíme za nimi, nebo ji zabije.
-Nezabije, ať si to vyřídí sami.
00:35:13 Můj korunní svědek je v ohrožení.
00:35:16 Nechte všechno uklidnit. Půjdeme zítra po mši.
00:35:24 Takhle jsem dopadl. Zbitý, svobodný?
00:35:29 Květinářka mě nechce a ženské dál někdo znásilňuje.
00:35:34 Už vidím, jak na mě křičí šéf.
00:35:38 Já když mám problémy, tak si všechno napíšu na papír.
00:35:47 Sem si napíšu všechno, s čím něco udělat můžu.
00:35:56 Na tuhle stranu všechno, s čím nemůžeme udělat nic.
00:36:00 Zmlácenost a to, že vás Ludmila nechce, patří sem.
00:36:08 Proč mě nechce? Takový pěkný, mladý kluk.
00:36:13 Nevím, ale čas určitě všechno vyřeší.
00:36:17 To už budu mrtvý. Proč mě nechce?
00:36:21 Snad byste si Ludmilu nechtěl vzít?
00:36:25 Kdysi jsem o tom uvažoval. Ale to je hloupost. Auu!
00:36:34 Sem patří Vávrovi. Zítra je půjdete navštívit,
00:36:39 a když se ovládnete, možná případ hned vyřešíte.
00:36:44 Kdybych se ovládal v kostele, tak jsem nebyl zbitý.
00:36:47 Ale co když se to nevyřeší?
00:36:50 Když Vávrová nebude mluvit? Tak vymyslíme nový pátrací postup.
00:36:56 Tvoje systematičnost mi zvedla náladu.
00:37:03 To je jenom takový kousek papíru.
00:37:27 Běžte pryč, nebo do vás napálím všechny broky!
00:37:32 -Potřebuji mluvit s vaší ženou.
-To nepůjde.
00:37:35 Když mi nevěříte, tak půjde tady pan farář.
00:37:45 -Liduna je mrtvá.
-Co jste jí udělal?!
00:37:53 Co bych jí dělal? Já jsem ji miloval.
00:38:10 Když jsme přišli domů, zbil jsem ji.
00:38:15 Řekl jsem jí, ať se jde do stodoly oběsit,
00:38:18 když mi dělá ostudu.
00:38:21 Pak jsme se udobřili a šli jsme spolu do postele.
00:38:26 Ráno vstanu, Liduna nikde. Pak jsem ji našel tady.
00:38:34 Jestli je to jinak, než jste nám řekl,
00:38:37 tak vás ani slzy od vězení nezachrání.
00:38:41 -Já jsem jí vážně nic neudělal.
-To uvidíme na pitvě.
00:38:46 Pořád si, pane faráři, myslíte, že je ráno moudřejší večera?
00:38:50 -Můj jediný svědek je mrtvý!
-Člověk míní, pán Bůh mění.
00:38:56 Jděte s tím někam. Vlastní rozum nemáte?!
00:39:09 S jistotou vám to řeknu až zítra. Mrtvá má pár podlitin,
00:39:13 ale ty odpovídají spíše manželské šarvátce než vraždě.
00:39:19 Mně se také nezdá, že by jí pomohl.
00:39:25 Vypadá to jako sebevražda. Už podle polohy stoličky.
00:39:34 -Chudák ženská.
-Chudák já, co si bez ní počnu?
00:39:42 Takže pokračujeme ve vyšetřování. Ale jak?
00:39:45 Musíme doufat, že ho v tom lese odchytneme.
00:39:53 To je plán pasivní. Aktivní plán je jak?
00:39:58 Zaměřit se na zaměstnance továrny.
00:40:02 Správně. Vávrová říkala, že ho poznala,
00:40:06 protože měl nadměrně vyvinutý orgán.
00:40:10 Slyšíš to, Kikino? Asistent tvého páníčka?
00:40:15 půjde zítra s pravítkem do továrny.
00:40:19 Sedne si na záchod a bude přeměřovat chlapům?
00:40:27 jejich to, co ty nemáš.
00:40:30 Při vyšetřování se fantazii meze nekladou.
00:40:36 -Teď si děláte legraci.
-Ne, to by byla hloupá legrace.
00:40:41 Lída se s nikým moc nebavila. Jen občas svačila s Frantinou.
00:40:49 Můžete mi říct, kdo pracoval s Vávrovou?
00:40:55 Sláva Pinkas, Pavel Hruška, ti 2, tenhle a Standa Bulík.
00:41:09 Nevíte, kdo z těchhle jmenovaných kolegů
00:41:17 by mohl mít nadpřirozeně velký? víte co?
00:41:28 -Orgán.
-Cože, orgán?!
00:41:35 Ano. Dám vám příklad.
00:41:40 Jdete na záchod a potkáte se s Pinkasem.
00:41:45 Povídáte si a při řeči si všimnete?
00:41:50 Takových věcí já si nevšímám! Vy snad ano?
00:41:52 Já? Snad ani také moc ne.
00:41:57 Tak vám děkuji. Moc jste mi nepomohl.
00:42:12 -Vám se u nás nějak líbí.
-Seznamuji se s prostředím.
00:42:20 Přinesl jsem vám lístek na oběd. Dneska je řízek.
00:42:25 To jste mi udělal radost. Už jsem se dlouho pořádně nenajedl
00:42:29 -Kdo to je?
-Kdo?
00:42:33 -Tady ten.
-To je Kotas, náš skladník.
00:42:37 Přijdu hned.
00:42:43 Já jsem ji moc neznal.
00:42:49 -Můžu si přisednout?
-Samozřejmě.
00:42:55 Potřebuji vyšetřit, jestli tady některý dělník
00:43:02 nemá neobvykle velkého?
00:43:23 -Myslíte pinďu?
-Ano, to je přesný výraz.
00:43:27 -Proč to chcete vědět?
-Dostal jsem za úkol to vyšetřit.
00:43:35 Napadlo mě, že když si jdete ulevit,
00:43:41 vaše hlava je v místech, kde ostatní mají?
00:43:51 Že byste si mohl všimnout jak kdo? rozumíte mi?
00:43:54 -Copak vy se na ty věci díváte?
-Samozřejmě, že ne.
00:43:57 Myslel jsem si, že když jste tak blízko,
00:44:01 že ten zrak tam sklouzne.
00:44:03 -Nejste nějaký divný?
-Nejsem.
00:44:07 Jenom jsem nový a dostávám samé nevděčné případy.
00:44:14 Tak počkejte. Největšího má Jarda Doušek.
00:44:21 Počkejte. Ano Doušek, výborně. Dál.
00:44:26 -Pak Venda Tvrdý.
-Tvrdý.
00:44:30 -A určitě Karel Mihous.
-Mihous, mám.
00:44:34 To jsou největší borci.
00:44:36 Ale jestli mě prozradíte, tak mám nepříjemnosti.
00:44:40 Neprozradím. Moc vám děkuji, pomohl jste mi.
00:44:46 -Můžete mi ty 3 ukázat?
-Samozřejmě.
00:44:50 -Ti 2 jsou támhle u stroje.
-Neukazujte rukou.
00:44:56 -Mihous je venku na rampě.
-Děkuji.
00:45:05 Už si nepamatuji, co jsem ten večer dělal.
00:45:10 -Je to všechno moc dávno.
-Kam jdete?
00:45:14 -Vy si budete muset vzpomenout.
-Tento den jsem měl noční.
00:45:21 Kolega byl nemocný a tak jsem to vzal za něj.
00:45:24 -Víte to určitě?
-Ano. Můžete si to ověřit.
00:45:29 My si to ověříme.
00:45:36 Dobře.
00:46:04 Neřekla vám paní Vávrová něco víc o tom znásilnění?
00:46:07 -Třeba u zpovědi?
-O mrtvých jen dobře.
00:46:11 -Vy mi tedy pomáháte.
-Musím ctít zpovědní tajemství.
00:46:16 Tak vám děkuji.
00:46:43 -Zjistil jste něco?
-Něco ano.
00:46:45 -Dal jste si ten řízek?
-Nedal.
00:46:51 Tak pojďte k nám na večeři. Jiřinka vás ráda pozná.
00:46:54 -To se nehodí.
-Ale, co by se nehodilo.
00:46:58 Tak dobře, ale svezu vás na motorce.
00:47:02 Výborně, nechám si tu kolo do zítřka.
00:47:21 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:47:27 -Kolik to stojí?
-50 haléřů.
00:47:29 Tady máte korunu a zabalte mi 2.
00:47:33 -Co mi s tím děláte.
-Co vám? Vždyť jsem to zaplatil.
00:47:41 Táta přijel. To je ale mašina.
00:47:43 -Můžu si na ni sednout?
-Můžeš.
00:47:47 -Jak se to jmenuje?
-BSA.
00:47:49 -Co to znamená?
-Birmingham Small Arms.
00:47:51 -Vy mluvíte anglicky?
-No? trochu.
00:47:57 -Kolik to má koní?
00:47:59 -To jsem nevěděl.
-Já jsem také nevěděl,
00:48:02 že toho víš tolik o motorkách.
-To mi řekl táta.
00:48:04 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:48:07 Pozval jsem pana strážmistra na večeři.
00:48:09 Máte rád koprovku?
00:48:10 Mám.
00:48:13 -Pojďte se na něco podívat.
-A na co?
00:48:16 -Dejte pokoj, bude večeře.
-To je v pořádku.
00:48:49 -To jste postavil sám?
-Sám.
00:48:54 Každý den po práci. Trvalo mi to 9 let.
00:48:58 Začal jsem, když se Sláveček narodil.
00:49:01 To je tedy dílo.
00:49:08 Vemte si, je toho jako pro regiment.
00:49:14 Ještě bych mohl trochu omáčky?
00:49:16 Takovou dobrou koprovku vařila jen moje teta.
00:49:20 -Můžete na ni zase přijít.
-Rád, paní Černá.
00:49:25 Váš manžel je génius.
00:49:27 U dráhy by ho mohli zaměstnat jako stavitele.
00:49:32 Tráví celé dny v kůlně a aby mi opravil kotel,
00:49:36 to ho ani nenapadne. Viď?
00:49:38 Víš, že už opravit nejde a na nový nemáme.
00:49:41 Ale zase je pořád doma a děti ho milují.
00:49:46 -Dáte si ještě knedlík?
-Dobře, 1 knedlíček.
00:49:49 Jen mu dej.
00:49:51 Děkuji, je to výborné.
00:50:01 Ty se umíš někam vmísit. Nezapomněl jsi, že máš kamarády?
00:50:07 Nezapomněl. Hop!
00:50:12 Co to je? Ó, štrůdlová drť.
00:50:17 Já to rád sním, protože na tvaru nezáleží.
00:50:22 Kromě večeře, co jsi ještě vypátral?
00:50:25 Nic. Mihous, Tvrdý i Dousek mají alibi.
00:50:28 -Aspoň na jeden z večerů.
-To je začarovaný kruh.
00:50:32 Musíme prověřit všechny zaměstnance.
00:50:35 To ne, pomalu a od začátku. Ten mizera čeká na příležitost.
00:50:42 Ví, že držíme hlídky, a tak je schovaný.
00:50:45 -Musíme mu tu příležitost dát sami
-Stáhnout hlídky? Ale co potom?
00:50:54 -Vstávej, jdeme na návštěvu.
-Teď večer?
00:51:03 PÍSKÁNÍ
00:51:08 -Můžu s vámi mluvit?
-O čem?
00:51:11 To vám takhle těžko vysvětlím. Pojďte k nám dolů.
00:51:18 -V županu? To nepůjde.
-Tak mi půjdeme nahoru.
00:51:21 -Pane praporčíku?
-Slečno Ludmilo?
00:51:23 Přijďte zítra ráno, až se z té opilosti vyspíte.
00:51:27 Oba dva.
00:51:32 Nechápu, proč se procházíme po městě v tuto noční dobu.
00:51:37 Podrž to. Počkej tady.
00:51:47 DOMOVNÍ ZVONEK.
00:51:52 Co se děje? Pojďte dál.
00:51:55 Promiňte, že ruším. Potřebuji mluvit s vaší manželkou.
00:52:00 Vladěnka odjela za svou nemocnou matkou.
00:52:06 -Třeba vám poradím já.
-To ne, to potřebuje ženskou duši.
00:52:14 -Kdy se vrátí?
-Nevím.
00:52:18 -Co jste zase provedl?
-Znáte mě.
00:52:21 Vyřiďte ženě, že mě to s její maminkou mrzí.
00:52:26 Ovládejte se. S těmi ženskými jste k neuhlídání.
00:52:32 Rozkaz.
00:52:38 Hřebec.
00:52:53 To není šantán, to je nevěstinec. Já jedu domů.
00:53:03 Nebuď zbabělec, jsme tady služebně.
00:53:16 Neboj se. Pojď dál.
00:53:21 -Ahoj Štafličko!
-Ahoj Kájo.
00:53:28 To je ale návštěva. Vás už jsem tady dlouho neviděla.
00:53:33 Zval jsem mladého na skleničku a on se bojí dál,
00:53:38 aby tady něco nechytil.
-Tak jsem to neřekl.
00:53:42 Ať se nebojí, že něco chytne, to by musel nejdřív zaplatit.
00:53:47 -Nedáme si šampaňské?
-Šampaňské!
00:53:52 Karlíček si vždycky vybere to nejlepší.
00:54:00 Potřeboval bych pro našeho mladého vypůjčit šaty.
00:54:07 A musíte ho naučit chodit na podpatcích.
00:54:10 -Mě a proč?
-Udělám z tebe volavku.
00:54:13 Jakou volavku?
00:54:14 Převlečeš se za ženskou a budeš chodit po lese.
00:54:19 To chcete, abych dělal návnadu? Co když se mu to povede?
00:54:25 S tebou se mu to povede asi těžko.
00:54:29 -Co když mě praští něčím po hlavě?
-Tak chcete ty šaty?
00:54:35 Nechci šaty. Odcházím.
00:54:41 Ty bys opustil dámy a nechal kamaráda v nouzi?
00:54:49 Klidně.
00:54:54 Kdyby mi nezáleželo
00:54:57 na pověsti naší pátračky, nikdy bych se k tomu nepropůjčil.
00:55:03 -Vždyť je to průsvitné.
-To je nejslušnější, co mám.
00:55:06 -Vezmi si to. Pro tu legraci.
-Aha, tak ona je to legrace!
00:55:12 Chybí ňadra.
00:55:19 Dej si tam tohle. A tady 2.
00:55:26 Kdyby to nedrželo, tak to přitlučeme hřebíkem.
00:55:31 Sedněte si.
00:55:33 A teď si tě namalujeme, Bedřiško.
00:55:39 Moment. Vždyť se na to podívejte.
00:55:48 Takhle bych šla domů kdyby, šel domů,
00:55:51 takhle bych nešel domů!
00:55:54 Takhle bych šel z továrny spíš do nevěstince!
00:55:59 Okamžitě jdu zpátky za Kikinou!
00:56:04 Vám nic říkat nebudu! Chci mluvit jen s vaším velitelem!
00:56:08 -Co se tady děje?
-Jste velitel?
00:56:10 Ne, nejsem. Potřebujete s ním mluvit?
00:56:13 -Ano, ráda bych s ním hovořila.
-A o co vám jde?
00:56:17 -To řeknu jen veliteli!
-Okamžik.
00:56:20 Ale já půjdu s vámi.
00:56:24 -A kdo je to? Jeho jméno.
-On by mě zabil.
00:56:50 Praporčíku Arazíme.
00:56:54 Zavřít!
00:56:57 Tak mu to řekněte pěkně do očí.
00:57:02 -Já se stydím.
-To jste se měla stydět dřív.
00:57:09 -Než jste do toho přišla.
-Já tu ženskou neznám.
00:57:15 -To mi říká pořád.
-Tak se tu nerozbrečte.
00:57:19 KLEPÁNÍ NA DVEŘE Nevstupovat!
00:57:22 -Je tady telefonát pro Jarého.
-Proč s tím chodíte za mnou?
00:57:27 Týká se toho přepadení v květinářství
00:57:30 a my ho nemůžeme sehnat.
-Já to vezmu.
00:57:33 Ne, já si to vezmu. Promiňte, já mám práci.
00:57:37 Co je to tady za cirkus!!
00:57:46 Arazíme, děláte z pátračky holubník?!
00:57:51 My jsme si chtěli vyzkoušet, jestli tomu uvěří.
00:57:54 -Čemu uvěří?!
-Já vám to vysvětlím.
00:57:58 To bych prosil!!
00:58:03 Už můžete. Tady byla bouřka.
00:58:09 Josef Hladký zadržen při loupeži v klenotnictví.
00:58:22 V tom lese ho necháte samotného? Jak se při napadení ubrání?
00:58:27 Měl na škole ze sebeobrany výtečnou.
00:58:29 -Kde budou ostatní?
-Budeme blízko.
00:58:34 -Nezdá se mi to bezpečné.
-Já jinou možnost nevidím.
00:58:36 Malá chyba ho může stát život.
00:58:40 Je to můj kamarád. Celý život bych si vyčítal,
00:58:43 kdyby se mu něco stalo.
00:58:51 Kdy s ním můžu mluvit? Až po převozu do vazby.
00:58:57 Dobře, děkuji.
00:59:02 Jaká jsem byla?
00:59:06 Můžete si přidat.
00:59:09 To je dobrota, co?
00:59:13 Říká se, že na špagetách se nedá nic zkazit
00:59:16 Jen se může stát, že je nedovaříš, co?
00:59:18 Stelo, víte, jak se poznají nedovařené špagety?
00:59:20 Ne.
00:59:21 Když je hodíte na strop, uvařené se tam přilepí.
00:59:26 A když jsou nedovařené, tak máte co uklízet.
00:59:31 Nedovařené!
00:59:34 Teď toho mám dost! Okamžitě volám velitele.
00:59:40 Komu se podaří přilepit špagety na strop, dostane pětku!
00:59:45 Vzpoura!
00:59:48 Vzpoura!
00:59:58 To já uklízet nebudu! Hned potrestáte Arazíma!
01:00:09 Dělá tady nepořádek a uráží mě před celým mužstvem!
01:00:15 -Tak co s ním uděláte?
-Nic, paní Stelo.
01:00:20 -Jak nic?
-Arazím je vynikající četník.
01:00:24 A teď není vhodná doba na tresty.
01:00:27 -Dobře, tak odcházím já!
-Když jinak nedáte?
01:00:35 Musíte dosloužit, než najdeme náhradu!
01:00:38 Ne! Vy jste nevděčníci, nepřemlouvejte mě.
01:00:48 Já v těchhle kasárnách končím! Jdu vařit jinam!
01:00:56 Sláva!!!
01:01:01 Ticho. Aby se nevrátila.
01:01:08 Musel jsem to udělat, Vladěnko. Stela vaří příšerně.
01:01:14 Ale co mám dělat teď?
01:01:20 Andělu sem matka nepustí kvůli Toníčkovi.
01:01:25 Já také. Vyzvednu tě zítra u vlaku.
01:01:50 -Co to děláš?
-Proč?
01:01:53 -Jsi ženská!
-Já si chci vzít jen lahvičku.
01:02:00 Nepij, jsi ve službě.
01:02:06 Mě to napadlo, protože máš na to postavu.
01:02:11 V nejhorším tě připraví o panenství.
01:02:15 Ha ha. Nechte si ty vaše vtipy.
01:02:20 Už jdou.
01:02:39 Béďo, drž se východním směrem. Nic se nestane, všude jsou hlídky.
01:02:46 Kdyby něco, tak písknu.
01:02:48 -Bedřiško!
-Co je?
01:03:48 SLABÉ PÍSKÁNÍ
01:04:16 Já nejsem! Neznásilňujte mě!
01:04:20 Já nejsem! Ne!!
01:04:22 Áááá!!
01:04:30 -Vy, pane strážmistře?!
-Vy, pane Černý?!
01:04:36 Víte, co jste mi dělal? Vy jste mi sahal?
01:04:39 A pak jste mě? Vy jste ale prase!
01:04:44 Já si nemůžu pomoct. Jak to na mě přijde, tak musím jít
01:04:50 Vždyť máte ženu, děti a poctivé ženské připravujete?
01:04:56 Styďte se.
01:05:00 Dokud jsem stavěl dětem vláčky, tak nic.
01:05:07 Ale před několika týdny jsem s tím skončil.
01:05:11 Myslím, že jste doopravdy skončil.
01:05:15 PÍSKÁNÍ
01:05:29 Dejte ho do vězení.
01:05:32 Jdeme.
01:05:40 -Pořád tomu nemohu uvěřit.
-Čemu?
01:05:43 Že spořádaný chlap od rodiny znásilní 4 ženy?
01:05:49 Časem se přestanete divit. Dobrá práce pánové.
01:05:56 To tady, Bedřiška. O čem přemýšlíš?
01:06:02 -Že bychom si dali teplý guláš.
-On mívá dobré nápady.
01:06:08 -Jeďte, zasloužíte si to.
-Děkujeme.
01:06:14 Volali z Husovic, Hladký utekl při eskortě.
01:06:16 Kdo?
01:06:18 To je ten přeškrtnutý ze seznamu slečny Ludmily.
01:06:21 -Jak to, že o tom nic nevím.
-Zakázal jste o tom mluvit.
01:06:24 Měl jsem se s ním zítra sejít u soudu.
01:06:27 -Peníze.
-Jaké?
01:06:30 Musíme varovat Ludmilu.
01:06:36 -Co s tím mám dělat?
-Obleč si to a jdi do města.
01:06:53 Jděte zadem.
01:07:01 Pst.
01:07:03 -On je tady.
-Pst.
01:07:45 VÝSTŘEL
01:07:46 Auu!
01:07:50 Ááá!
01:08:05 Tolik peněz nechávat přes noc v pokladně!
01:08:11 Co vás to napadlo?
01:08:21 Vezměte si kapesník a nebrečte!
01:08:27 Objednal jsem stůl U Tří medvědů. Konečně se pořádně najím.
01:08:33 -Už jsi byl za Andělou?
-Její matka si to nepřeje.
01:08:38 Tak za ní zajedeme a já jí to vysvětlím.
01:08:43 -Teď hned?
-Ano.
01:08:45 Bez večeře?
01:08:47 Vždyť spokojenost mužstva je to nejdůležitější.
01:09:16 Občas dovezl zvadlé zboží.
01:09:18 Tak jsem si našla jiného dodavatele.
01:09:21 Ale nikdy se mi nedvořil. A vždy jsme byli v dobrém vztahu.
01:09:26 -Vy mi nevěříte?
-To bych si nedovolil.
01:09:29 -Proč se na mě tak díváte?
-Protože vám to moc sluší.
01:09:34 Vám také.
01:09:36 Dobré odpoledne. Chci s vámi mluvit.
01:09:41 Až někdy jindy.
01:09:44 Potřebuji vrátit ty šaty, co jste si půjčil.
01:09:51 -Já je zítra potřebuji.
-Zítra je přinesu.
01:09:54 Děkuji. Na shledanou.
01:09:57 Slečno Ludmilo, to je úplně jinak.
01:10:03 Běžte vrátit ty šaty, pane praporčíku.
01:10:18 Oprava ST: P. Mašková Česká televize.
Kdo znásilňuje mladé tovární dělnice při cestě lesem z večerní směny? Úporná a vytrvalá aktivita členů četnické pátrací stanice však nevede stále k cíli. A obětí přibývá. Zároveň samozřejmě narůstá i strach dívek z přepadení tajemným pachatelem, kterému oběti nikdy nevidí do obličeje. A opět je to obětavý strážmistr Jarý, který ač nerad přijme Arazímův nápad, jak případ originálně řešit, i když se tím sám vystaví značnému nebezpečí. Dokonce i květinářka Ludmila Horká se ocitne v nebezpečí a Arazim je tomu dokonce rád, neboť může ukázat nejen svoji profesionální důležitost, ale vskrytu duše doufá v důvěrnější sblížení. Pocit žárlivosti je i pro samotného Arazíma znamením, že jeho zájem o slečnu Ludmilu je hlubší než sám tušil. A aby toho nebylo málo, ztěžuje našim četníkům život kuchařka Stela, která se k velké nelibosti mužstva vrátila ke svým povinostem, aby nahradila všemi zbožňovanou Andělku. Výsledky Stelina kuchařského umění neuvádí v nadšení dokonce ani služebního psa Arga.