60 Četníky „omráčí“ vražda zdravotní sestry Anežky, kterou miloval strážmistr Zahálka. Klaudii čeká svatba s Jarým a všechny svatebčany velké překvapení, o které se postarají Arazím s Ludmilou (2000). Hrají: T. Töpfer, E. Pardus, Z. Junák, I. Trojan, M. Etzler, O. Krasko, I. Gvera, A. Antalová, J. Čvančarová, D. Dítě, D. Batulková, V. Skála a další. Scénář P. Moskalyková. Kamera J. Víšek. Režie A. Moskalyk
00:01:01 Podej mi kladivo! Budu to muset urazit.
00:01:03 Dělej, dělej!
00:01:18 Dobrý den, sestřičko. Dobrý den.
00:01:20 Tak jsem si přijela pro svého milovaného pana bratra.
00:01:22 Já vím...
00:01:23 Bez něj nám tu bude na oddělení smutno.
00:01:25 Pojďte se podívat...
00:01:36 8 metrů, pánové!
00:01:38 Takovouhle hlavu... ... zuby jako nože!
00:01:41 Kdyby mě ti rybáři nevytáhli hákem,
00:01:44 tak mě ta potvora sežrala k snídani.
00:01:47 Zase si vymýšlíte, McGregore...
00:01:50 Vymýšlím, no... jak jinak bysme tady těch 6 neděl vydrželi?
00:01:55 Dobré ráno...
00:01:57 Dobré ráno všem... Dobré ráno.
00:01:59 Podává se snídaně... Ahoj, bráško...
00:02:02 A vy až se napapáte, půjdete domů. Jenom vám sundáme tu sádru.
00:02:06 Teď půjdu domů, Haničko, když se mi tu začalo líbit?
00:02:10 Rozchod, rozchod, pánové! Snídani máte na svých pokojích.
00:02:26 Lumíre, co tu...
00:02:30 Co je, říkala jsi něco? Ale ne.
00:02:34 Kristova noho, třičtvrtě na 7.
00:02:37 To zase bude starej řádit. Anežko, rychle...
00:02:46 Já bych, Anežko, s tebou strašně rád zůstal
00:02:50 v tom teplým pelíšku, ale... to nejde, to víš...
00:02:55 Anežko, poslouchej... já bych dneska večer s tebou chtěl
00:02:59 o něčem důležitým mluvit...
00:03:00 Já s tebou taky.
00:03:01 Bylo to moc krásný.
00:03:03 S tebou taky.
00:03:08 Tak večer, jo?
00:03:17 Že se nestydíš, takhle se tady producírovat!
00:03:20 Po tom, co jsi mi provedl?!
00:03:31 To je neslýchané, lezeš za mnou i sem!
00:03:34 Už ode mne nic nedostaneš! Taky nic nechci...
00:03:38 Našel jsem si jinýho dodavatele.
00:03:41 Jestli mi nedáš pokoj, řeknu to Zahálkovi!
00:03:44 Ten teď bude mít svých starostí dost...
00:03:46 Au... nech mě... pusť mě... Drž hubu...
00:03:51 Drž hubu!
00:03:53 VÝSTŘELY
00:03:55 Kdo to tady po ránu střílí? U nás se nestřílí.
00:03:58 Leda tak občas praskne starý topení.
00:04:01 Slyšíte?
00:04:02 Haničko... ... toto byl opravdovej výstřel.
00:04:05 Jojo, jako ty vaše historky. Taky jsou zaručeně pravdivý, co?
00:04:08 Tak nasedej.
00:04:11 Opatrně! Pozor, ať mě nezmrzačíte!
00:04:15 Nechápu, že se nenecháte odvézt naší sanitkou.
00:04:17 Měl byste to mnohem pohodlnější. Haničko, já jsem zdravej člověk.
00:04:20 Já se chci chvilku nechat vozit po městě.
00:04:22 Pojď, Ludmilo... To je ale nápad!
00:04:23 Ještě někde upadnete a do hodiny jste tu zpátky.
00:04:26 Běžte radši domů a pořádně s tou nohou cvičte,
00:04:28 nebo vám to kulhání zůstane.
00:04:29 Souhlasím... A... kdy přijdete?
00:04:31 Proč?
00:04:33 Někdo mi musí vysvětlit to cvičení.
00:04:35 To by se vaší paní v Americe vůbec nelíbilo.
00:04:38 Ta už mě stačila opustit, že nejsem ten pravej.
00:04:40 Ani se jí nedivím...
00:04:41 Haničko, radím vám dobře, na tohohle si dejte pozor.
00:04:44 To bych měla? Věřte jeho milující sestře.
00:04:48 Tak... odpoledne? Musím si to ještě rozmyslet.
00:04:52 Haničko...
00:04:54 ... přece ta naše milá známost neskončí mým odchodem z nemocnice?
00:04:58 Vy byste umluvil i mrtvýho.
00:05:01 Ale!
00:05:02 Koukám, brněnská pátračka má zálety všude...
00:05:05 Kdepak, to je náš strážmistr Zahálka.
00:05:07 Je tu skoro denním hostem, chodí za Anežkou...
00:05:08 Ta slouží na ženském oddělení. Je to prý vážné...
00:05:11 Vážné, to říkají ti četníci všichni.
00:05:13 Ale když pak dojde na ženění...
00:05:15 Au! Auto za nic nemůže!
00:05:17 Tak mlč! Nebo to udělám znovu.
00:05:18 Haničko, děkujeme mnohokrát. Na shledanou.
00:05:20 Pomalu!
00:05:22 Ať nejedeme z nemocnice rovnou k zubaři!
00:05:35 Pane Vejpravo... co tady děláte?
00:05:39 Jenom jsem potřeboval něco vyhodit.
00:05:45 HLAS Z NEMOCNICE
00:05:46 Proboha! Ona je mrtvá! Pomoc!!!
00:05:49 Někdo zastřelil Anežku!
00:05:54 Nikdy jste mne tady neviděla...
00:05:59 Zopakujte to... Nikdy jsem... vás tady neviděla.
00:06:05 Nikdy jsem vás tady neviděla...
00:06:12 Zapomeňte na mne...
00:06:16 S těma Zahálkovýma avantýrama je konec!
00:06:19 Sedm hodin pryč a on nikde.
00:06:21 Tentokrát je to prý ta pravá. Našel si nějakou sestřičku...
00:06:24 Tím hůř!
00:06:25 Nakonec začne ty ženský brát vážně,
00:06:26 a dopadne... jako já.
00:06:30 Dobré ráno! Kávička!
00:06:32 Slečno Klaudie, nemůžeme si vás na té pátračce
00:06:34 nechat navždycky?
00:06:35 Kdepak, chlapci!
00:06:36 Po sobotě se budete muset spokojit jen se mnou.
00:06:38 Klaudie už bude paní štábní...
00:06:40 Podle mne už může pod čepec, protože tyhle buchty na zkoušku
00:06:43 upekla na výbornou.
00:06:45 To je nespravedlivý, mít takovou krásnou kuchařku
00:06:47 jenom pro sebe.
00:06:48 Klaudie bude studovat, ne vařit.
00:06:50 A vůbec... co je na tom nespravedlivýho?
00:06:51 Já budu potřebovat oporu po všech stránkách,
00:06:53 co já vím, co mě tam čeká?
00:06:55 Poslyš, Béďo, nebudou ti v té tvé Francii
00:06:57 chybět ty naše nádherný, vtipný... český fórky?
00:07:00 Tak jestli mi ve Francii bude něco chybět,
00:07:02 tak právě ty vaše vtipný, nádherný český fórky...
00:07:08 Ale nejlepší fór by byl, kdybyste tam za náma přijeli.
00:07:11 Jo, až začneme pořádně vydělávat.
00:07:13 A nebo až si ti blbí Němci dají pokoj.
00:07:15 Makáme, pánové, ale pořádně!
00:07:17 Jinak ten alkohol ze sebe nedostaneme.
00:07:20 Ale tu Béďovu svobodu jsme zapili docela dobře, co?
00:07:22 Svobodnej nebo ženatej, Béďa bude pořád stejnej.
00:07:26 To jsem si taky říkal. Pak přišly děti...
00:07:28 a Anděla to zařídila úplně jinak.
00:07:30 Zahálka!
00:07:32 Podívejte se, kolik je hodin! Promiňte, já jsem zaspal.
00:07:35 50 shybů, aby vás přešly roupy.
00:07:37 A nemůžu se nejdřív najíst? Já jsem celou noc to...
00:07:40 Neměli jsme čas na jídlo. 70 shybů...
00:07:42 Abyste se přestal vytahovat před náma neukojenejma!
00:07:45 Tak ho zchladíme...
00:07:46 Chlapi, neblbněte...
00:07:48 Vždyť jste si mohl užívat taky.
00:07:49 Já jsem vám to se slečnou Ludmilou nerozházel.
00:07:52 Cože?! 100 shybů!!!
00:07:53 Ještě něco plácni, a budeš na tom klandru
00:07:55 viset celej tejden. Chlapi, neblbněte...
00:07:58 Nechte toho! Zchladíme ho!
00:08:04 Zahálka!
00:08:07 Dokážete mi tohle vysvětlit?
00:08:11 Co je? Co... co je?
00:08:13 Co blekotáte?
00:08:15 Mluvíte se mnou jako blbeček z pomocný školy...
00:08:18 To nerozeznáte trubku od pistole?!
00:08:21 To není možný...
00:08:24 To asi Anežka udělala nějakej šprým.
00:08:27 A teď jsem seděl u saniťáka a nevšiml jsem si toho.
00:08:31 Volají z nemocnice... Prý zastřelili nějakou sestřičku.
00:08:44 To jsi teda vybrala moc dobře, holka.
00:08:48 Co na to říkáš? To je pěkná vila.
00:08:49 A počkej, až to uvidíš vevnitř. Pojď... rychle...
00:08:53 Rychle, já nemůžu moc rychle. Ty nevíš, jak to bolí.
00:08:55 Pojď!
00:08:56 Já se s tímhle kopytem jen tak na žádnej parník nedostanu.
00:08:59 A co kdybysme zůstali tady? Co bych tady asi tak dělal?
00:09:03 To, co dřív. Podívej se... Howardovi prodáš byznys,
00:09:06 já si můžu zase zařídit květinářství...
00:09:08 a budeme si docela spokojeně žít.
00:09:10 Jako 2 sourozenci, který nikdo nechce...
00:09:13 Ludmilko, Howard ti slíbil, že když na toho Arazíma zapomeneš,
00:09:15 že ti všechno odpustí.
00:09:17 Už se k Howardovi nevrátím, Josefe.
00:09:19 Copak on je zase Arazím v obraze?
00:09:21 Ty... ten ať táhne někam... No tak!
00:09:23 Tak mi řekni, prosím tě, proč teď,
00:09:25 v tak těžký politický situaci, odsud nechceš odjet?
00:09:29 Protože... No?
00:09:32 Protože v Americe rodit nechci. No jo, no tak...
00:09:35 Jak, rodit?!
00:09:39 Jako... Ježíši... jako dítě?!
00:09:42 Ježíšmarjá! To je teda úžasný!
00:09:45 Že ty musíš vždycky všechno takhle zkomplikovat!
00:09:47 Josefe... Ježíši... můžu se zep...
00:09:49 Ježíšimarjá... můžu se... Ježíši...
00:09:52 Můžu se zeptat, kdo je, prosím tebe, ten úžasnej otec?
00:09:55 No? Karel...
00:09:57 Ne... Jo.
00:09:59 Nechtěl jsem začít bez vás. Tady paní staniční ji našla.
00:10:02 Nenastoupila do služby, tak jsem ji šla vzbudit.
00:10:04 Anežka bydlí až v Loučkách, tak tady vždycky z neděle
00:10:07 na pondělek přespala, protože po službě jí domů
00:10:09 už nic nejelo. Chodil za ní tady...
00:10:11 ten váš strážmistr Zahálka.
00:10:14 Tak se na to podíváme.
00:10:21 Dveře byly otevřené, tak jsem vešla dovnitř
00:10:23 a tam na posteli jsem ji našla. Vypadala, jako když spí...
00:10:26 Ale hned jsem viděla, že je mrtvá.
00:10:28 Nehýbala jste s něčím? Kdepak...
00:10:30 Běžela jsem na ambulanci zatelefonovat vám.
00:10:32 Pak jsem se sem vrátila. Hlídat.
00:10:38 Zahálka zůstane tady. Amrož, Jiroušek, pohlídejte ho!
00:10:40 Rozkaz!
00:10:41 Musíte mě tam pustit! Pojď...
00:10:43 Sakra, nebudem se spolu prát.
00:10:44 Co ta zbraň?
00:10:46 Okamžik...
00:10:54 Tak... je to Zahálkova pistole.
00:10:57 A střílelo se z ní. To jste mi neřekl.
00:10:59 Nebyli jsme si zatím jistí.
00:11:01 Chcete snad říct... Já nechci říct vůbec nic.
00:11:04 Jenom jsem vás chtěl poprosit, doktore,
00:11:06 abyste si dal tentokrát záležet.
00:11:09 Ne... já vím, že to děláte vždycky,
00:11:10 ale tenhle případ je pro nás... Chápejte.
00:11:13 Arazíme, kdybych vás neznal...
00:11:21 To děvče bylo zastřelené zezadu, z bezprostřední blízkosti.
00:11:26 Střela vyšla hrudí. Ovšem úhel průstřelu je vzestupný.
00:11:30 Vstřel na zádech je níž než výstřel.
00:11:35 Zahálka, pojďte dál.
00:11:37 Paní staniční, potřebuju s váma ještě mluvit.
00:11:39 Můžete chvilku počkat?
00:11:41 Budu na sesterně, jestli vám to nevadí.
00:11:42 Mám práci.
00:11:43 Já si vás pak najdu.
00:12:00 Anežko... ... prokrista...
00:12:08 Zahálka, kde jste měl dohodu se zbraní?
00:12:12 Co?
00:12:13 Ptám se vás, kde jste měl dohodu se zbraní...
00:12:16 Tady, na židli.
00:12:19 Vy jste se ani nezamkli?
00:12:21 Ne... on sem jinak nikdo nepřijde.
00:12:24 Mám tu nábojnici.
00:12:26 Ukaž...
00:12:28 Jo, je to ona.
00:12:31 Můžete mi vysvětlit, jak jste mohl přijít
00:12:33 o služební zbraň?
00:12:35 Já nevím...
00:12:41 Zahálka, nechcete mi něco říct?
00:12:43 Mohla by to být polehčující okolnost.
00:12:48 Já ji nezabil.
00:12:50 Chlapi, snad mi věříte?
00:12:52 Já jsem ji dneska chtěl požádat o ruku...
00:12:57 Ambrož! Jiroušek!
00:13:00 Vemte Zahálku a odvezte ho do separace.
00:13:04 Rybu s Argem vemte s sebou, tady nám nejsou nic platní.
00:13:07 Čendo, my se ještě půjdeme s Béďou poptat po špitále.
00:13:11 Pak se tu pro mne zastavte. Mám tu ještě dost práce.
00:13:25 Klaudie!
00:13:27 Taková vzácná návštěva! Počkej, hned ti jdu otevřít.
00:13:32 Ludmilko... Co je?
00:13:34 Pojď sem na chviličku.
00:13:37 Co se děje? Co?
00:13:39 Milý synovče, milá neteři! Tvoje nevlastní sestřička je tady.
00:13:43 To jsem ti zase něco řekla...
00:13:44 Můžeš si to, prosím tě, nechat pro sebe?
00:13:46 Jestli jí to neřekneš, Ludmilo, promluvím si s ní sám.
00:13:48 Zkus to... a osobně ti přelámu i tu druhou nohu!
00:13:51 Ahoj. To jsem ráda, že tě vidím.
00:13:54 Pro pana bratra.
00:13:56 Na oslavu jeho propuštění z nemocnice.
00:13:58 Pekla jsem je sama, na mou svatbu.
00:14:01 Cože? Ty se budeš vdávat?
00:14:06 To ti přeju. Tobě i Bedřichovi.
00:14:08 A jak to? Jak to, že tak najednou?
00:14:10 Předevčírem jsme se rozhodli, že se vezmeme ještě před odjezdem.
00:14:15 Všichni naši přátelé jsou přece tady.
00:14:17 Tak můžu dál? Chtěla bych s tebou mluvit.
00:14:20 Co kdybychom se šly projít? Na procházku...
00:14:23 Víš, Josef potřebuje klid a...
00:14:26 A co takhle podívat se po městě po nějakých svatebních šatech?
00:14:29 Potřebuju poradit. Výborný nápad!
00:14:31 Vezmu si klobouk a hned jsem tady. Počkej chvilku.
00:14:38 Klaudinko... vám to ale sluší! Děkuji.
00:14:42 Jakpak se daří panu otci?
00:14:44 Au...
00:14:46 Hned jsem tady.
00:14:52 Ona Anežka předtím nikoho neměla.
00:14:55 Jednu dobu jí nadbíhal pan doktor Herman,
00:14:57 ale ona se od něj nenechala doprovodit ani na vlak.
00:15:00 Kde bysme toho doktora našli?
00:15:02 Teď nejspíš v Holubově. Má tam soukromou ordinaci.
00:15:05 A co její rodiče?
00:15:08 Ona rodiče nemá.
00:15:10 Utopili se při povodních v roce 1922.
00:15:12 Anežku vychovávají její tety. Tedy... vychovávaly.
00:15:17 A ještě jedna otázka...
00:15:19 Nevšimla jste si něčeho podezřelého?
00:15:24 Vzpomínejte. Třeba nějakou maličkost...
00:15:28 Pamatuju si, že pan McGregor slyšel výstřel...
00:15:32 ... a já jsem si kvůli tomu dělala z něho legraci.
00:15:37 A co tyhle? Ty jsou docela pěkné.
00:15:39 To by musela být slečna Klaudie 3x taková.
00:15:42 A co ty moje svatební šaty? Ty byste stihla upravit?
00:15:45 Klaudie, já ti je dám. To ne...
00:15:47 Do těch šatů je škoda sahat.
00:15:49 A navíc, vy, taková pěkná dáma, je budete určitě ještě potřebovat.
00:15:53 Vdavkám jsem dala vale.
00:15:55 Ludmila si stejně jednou vezme mého tatínka...
00:15:59 Tebe bych za dceru brala hned. Ale promiň, tvého tatínka...
00:16:02 Odříkaného chleba největší krajíc. Nikdy! Ani drobeček! Děkuju.
00:16:06 A co tyhle šaty? To je spodnička.
00:16:09 A co kdybyste ji trochu ozdobily?
00:16:11 Spodničku? To je výborný nápad!
00:16:14 Zbyla mi ještě nějaká krajka. Uděláte tam rukávy a pás...
00:16:17 a budou z toho překrásné šaty, Jindřiško.
00:16:20 Podívejte se. Kde jsem to jen viděla... tady.
00:16:24 Něco na tenhle způsob.
00:16:25 Měl jsem odvézt toho Američana se zlomenou nohou.
00:16:28 Jeho sestra si ale pro něj přijela.
00:16:30 Pěkná kůže to je, ta by stála za prohmátnutí...
00:16:33 Člověče, držte se faktů, jo? Jo...
00:16:36 Garážmistr mi pak řekl, ať přivezu důchodce Doubu.
00:16:39 On má růži a my ho vozíme na převazy.
00:16:41 Kdybyste viděl ten jeho volezlej hnisavej pahejl...
00:16:44 Tak dovím se konečně něco? Slyšel jste střílení?
00:16:47 Ne. Copak v týhle rachotině něco slyšíte?
00:16:50 Už jsem odjížděl... a do toho naskočil
00:16:52 strážmistr Zahálka, ať ho vezmu na pátračku.
00:16:55 Nezdálo se vám na něm něco divnýho?
00:16:57 Nechoval se nějak zvláštně? Ne.
00:16:59 Choval se jako vždycky, když zaspal.
00:17:00 Já ho mám rád, ona je s ním sranda.
00:17:02 Pokaždý mi vypráví o vás... Jo?
00:17:05 ... že se vás bojí.
00:17:06 No, nemusím vědět všechno.
00:17:08 Vidíte, a já myslel, že nic jinýho si nepřejete.
00:17:13 To mě opravdu zavřete jako psa?
00:17:14 Ale prosím tě...
00:17:16 Až tu nemocnici prověříme, přijdeme za tebou.
00:17:18 No, výborně...
00:17:19 Hele, chováte se ke mně jako pěkný hajzlové!
00:17:22 Nadávej si, jak chceš, my jsme pořád tví kamarádi.
00:17:24 No, kamarádi... pěkní kamarádi!
00:17:27 Otevřete!
00:17:29 Hajzlové jste!
00:17:43 Napřed mě pozveš na zmrzlinu a pak nic nechceš.
00:17:47 Vem si aspoň ode mne... Ne, ne...
00:17:49 Aspoň trošku... Sladké mi nedělá dobře.
00:17:51 Je to moc studené, víš?
00:17:53 Tak co? Copak jsi mi to chtěla říct?
00:17:56 Slečno, vy si nic nedáte? Co takhle čokoládový sachr...
00:18:00 nebo mandlový tunel s pomeranči? Já sladké nerada.
00:18:03 A něco slaného? Máme zrovna čerstvý gulášek...
00:18:06 Tak to je ten smrad, co je tu cítit.
00:18:08 Promiňte...
00:18:10 Smrad...?
00:18:11 Vaše přítelkyně má o vůních nějaké divné představy.
00:18:15 Dobrý den. Hledáme pana doktora Hermana.
00:18:17 Pan doktor tu zatím není, ještě se nevrátil z města.
00:18:20 Počkejte si v čekárně.
00:18:27 Dobrý den...
00:18:29 Dovolíte?
00:18:58 Člověče, vy snad máte černý kašel.
00:19:01 To s tím můžete takhle mezi lidi?
00:19:04 Mezi lidi ne...
00:19:06 ... k doktorovi. Jo tak...
00:19:09 Tak já počkám venku...
00:19:29 Omlouvám se za zpoždění.
00:19:31 Copak, pánové, přicházíte kvůli té vraždě?
00:19:33 Už jsem slyšel. Jakpak to víte?
00:19:35 Zdravotní sestry se u nás nestřílejí každý den.
00:19:39 Já jsem Anežku dobře znal, sloužil jsem s ní 2 roky.
00:19:42 Můžeme si promluvit?
00:19:44 Samozřejmě. O samotě...
00:19:46 To není třeba.
00:19:47 Tohle je moje paní a já před ní nemám žádné tajnosti.
00:19:51 Ví, že jsem se jednu dobu Anežce dvořil.
00:19:54 Sloužila tehdy v nemocnici, také jako sestra.
00:19:57 A pokud jde o moje alibi... dnes jsme byli ve městě.
00:20:01 Na prohlídce u kolegy specialisty. Budeme mít potomka...
00:20:06 Asi jsem snědla něco, co jsem neměla... nebo tak.
00:20:08 A co jsi mi vlastně chtěla v té kavárně říct?
00:20:11 Chtěla jsem tě požádat, abys mi šla v kostele za svědka.
00:20:19 A kdo půjde za svědka Bedřichovi?
00:20:22 No, přece můj tatínek...
00:20:24 Nezlob se, ale nepřijdu.
00:20:26 Kvůli mýmu tatínkovi mi nepůjdeš na svatbu?!
00:20:29 Klaudie, nezlob se, já nemůžu... já nemůžu...
00:20:32 Nechci se s ním setkat, víš?
00:20:34 Nikoho jiného než tatínka, Bedřicha a tebe nemám...
00:20:37 Já vím... ale jednou to všechno pochopíš, nezlob se...
00:20:40 Promiň.
00:20:43 Klaudinko...
00:20:45 Klaudie!
00:20:46 Klaudie, pojďte nahoru!
00:20:52 Málem jsem si vás spletla s tím Anežčiným.
00:20:55 Taková vzácná návštěva. Pojďte, posaďte se...
00:21:00 Růžo, pojď ven!
00:21:02 To je moje sestra.
00:21:04 Dobrý den. Dobrý den.
00:21:05 Pěkně vítám, páni četníci.
00:21:08 Hlavně, že si ta naše Anežka našla takovýho poctivýho
00:21:11 a slušnýho pána.
00:21:13 Víte, od té doby, co jí umřeli rodiče,
00:21:15 tak jsme se bály, že kdyby se s náma něco stalo,
00:21:17 nemá se o ni kdo postarat.
00:21:19 Teď konečně můžeme v klidu umřít.
00:21:22 Paní Říhová...
00:21:25 ... Anežka je mrtvá.
00:21:27 Dneska ráno ji někdo zastřelil.
00:21:33 Ježíši...
00:21:37 Posaďte se.
00:21:40 Ježíšikriste...
00:21:47 Už jsi Klaudince vyklopila to svý sladký tajemství?
00:21:50 Nešlo to.
00:21:52 Že odcházela tak smutná?
00:21:54 Protože... Co?
00:21:56 Protože jí bylo líto, že jsem jí odmítla
00:21:58 jít za svědka na svatbu.
00:22:00 A to jako kvůli panu Ká?
00:22:02 Protože pan Ká bude svědčit Bedřichovi.
00:22:06 Ludmilo, to se na mě nezlob,
00:22:08 ale v tomhle by ti ten tvůj oplodnitel
00:22:10 bránit neměl, víš?
00:22:11 Klaudinka, chudák, nikoho nemá a nikoho jinýho nezná,
00:22:14 a ty jí nepůjdeš ani na svatbu!
00:22:15 Prosím tě, vždyť já bych musela tomu... oplodnitelovi
00:22:17 přede všema nabančit. Za co?
00:22:20 Jak, za co? Za to, že tě nechce...
00:22:21 nebo za to, že tě přivedl do jinýho stavu?
00:22:23 Protože k tomu druhýmu jsou potřeba vždycky dva!
00:22:25 Počkat, počkat, pane chytrej!
00:22:27 Tak za 1. si nejdřív pospravte svoje rozbitý manželství...
00:22:30 a za 2., proč si myslíš, že mě Karel nechce?
00:22:31 Protože kdyby tě chtěl, tak už jsi byla dávno pod čepcem.
00:22:34 ZVONÍ ZVONEK
00:22:35 Hele, to bude Hanička.
00:22:37 V pravou chvíli, protože jinak bych ti
00:22:39 tu rozlámanou nohu přerazila ještě jednou.
00:22:40 Ludmilko, vždyť jí někdo musí otevřít.
00:22:42 Tak jí otevři sám!
00:22:45 Já toho Káju stejně zabiju... Uvidíš!
00:22:58 Jako by jen spala...
00:23:02 Pojďte, paní Říhová, pojďte.
00:23:07 To jí to udělal ten váš?
00:23:09 Pravděpodobně ne.
00:23:10 A kdo jiný by ji mohl zastřelit?
00:23:13 To jsem si myslel, že mi pomůžete objasnit vy.
00:23:21 V podstatě se neobjevilo nic jiného.
00:23:23 Pachatel střílel z těsné blízkosti a... poškozená měla před smrtí
00:23:27 pohlavní styk.
00:23:29 Nějaké jiné známky násilí?
00:23:31 Jen ty, spojené, řekněme... ... s milostnou hrou.
00:23:37 Na krku.
00:23:39 To budete takhle mlčet pořád?
00:23:42 A vždyť si říkejte, co chcete. Ty vaše otázky umím taky.
00:23:45 Nech toho... Pořád jsi jeden z nás.
00:23:48 Já jsem ji nezastřelil, sakra!
00:23:51 To jediný vám můžu říct.
00:23:54 Celou noc... jsme se milovali, pak jsme usnuli jako dřeva,
00:24:00 potom mě probudila, pak mi pomohla do uniformy...
00:24:03 a to je všechno. Co vám ještě mám říkat?!
00:24:05 Zbytek už znáte, ne?
00:24:08 A tu pistoli mi někdo musel sebrat,
00:24:10 já jsem ji večer ještě měl!
00:24:11 Neměla Anežka nějaký nepřátele?
00:24:13 Já o žádných nevím.
00:24:16 V průběhu toho vašeho vztahu, nezmínila se třeba...
00:24:18 Ježíšikriste...
00:24:20 ... o něčem, co by nám pomohlo v pátrání?
00:24:22 Já jsem o tom fakt přemýšlel. Já nevím, neřekla mi vůbec nic.
00:24:25 Vy jste v tom až po uši a nic vás nenapadá...
00:24:28 Ne. Opravdu nenapadá.
00:24:31 Anežka byla bezvadná holka. Já jsem si ji chtěl vzít...
00:24:35 Řekl jste jí to?
00:24:37 Tak... to jsem nestačil. A jiným jsi to řekl?
00:24:41 Neřekl.
00:24:43 Vám bych to tak asi říkal. Vám, jo...
00:24:45 Vy byste se mi řehtali, že dobrovolně lezu do chomoutu.
00:24:49 To asi jo...
00:24:53 Nechte mě aspoň chvilku mezi váma, v tý separaci je to fakt hrozný.
00:24:57 Předpisy jsou předpisy.
00:24:59 Ale dokud mě neusvědčíte, tak... tak mám nárok na to,
00:25:04 abych se aspoň umyl, ne?
00:25:06 Béďo, vezmi svýho kamaráda, pořádně ho vykoupej,
00:25:09 dej mu najíst... a potom si dáme 2. kolo!
00:25:12 Snad na něco přijdeme.
00:25:15 Pojď...
00:25:25 S Anežkou jsme si v práci byly nejbližší.
00:25:28 My jsme si tolik pomáhaly...
00:25:30 Já pořád nemůžu pochopit, že je po smrti.
00:25:32 S tím teď už nic neuděláme, Haničko.
00:25:35 I takový je někdy osud...
00:25:36 Ale něco jsme dělat mohli. Byli jsme všichni tak nablízku.
00:25:39 Nemohli jsme dělat vůbec nic.
00:25:40 A je to možná velké štěstí, že se tomu bláznovi
00:25:43 nikdo nepřipletl do rány.
00:25:45 Takovej vrah, když jednou zmáčkne kohoutek,
00:25:47 tak je mu jedno, kdo mu stojí v cestě, Haničko.
00:25:50 Já nevím, pane McGregore, já mám takové divné tušení.
00:25:53 To chápu, zabili vám kamarádku.
00:25:55 Ale vám přece žádné nebezpečí nehrozí.
00:25:57 Já si pořád nemůžu vzpomenout... myslím, že je to něco důležitého.
00:26:01 Na co si nemůžete vzpomenout?
00:26:02 Myslím, že jsem s někým mluvila...
00:26:06 Ano, ano... mluvila jsem s někým.
00:26:08 Tak snad radši zajedeme na pátrací stanici, ne?
00:26:12 Ludmilo...
00:26:14 Ludmilo!
00:26:17 Hele, zkusíme si to probrat ještě jednou.
00:26:19 Něco ti muselo bejt divný.
00:26:22 Proč sis nezkontroloval tu zbraň?
00:26:24 To si budu do smrti vyčítat.
00:26:27 Já jsem byl rozespalej... Prostě mě to nenapadlo.
00:26:30 Béďo, já jsem vůl...
00:26:32 A to ráno, když jste se loučili, jak se Anežka chovala?
00:26:37 Právě, že divně.
00:26:40 Kdybych neměl plnou palici toho nástupu,
00:26:41 tak by mi to asi došlo...
00:26:44 Jak divně?
00:26:46 Tak jako... ... by mi něco chtěla říct.
00:26:49 A co?
00:26:51 Co ti asi chtěla říct? Hergot...
00:26:53 To byly ty její oči...
00:26:55 Oči... a dál?
00:26:58 Člověče, z tebe to leze jako z chlupatý deky.
00:27:00 Protože si nejsem jistej.
00:27:02 Dneska si myslím, že ten vrah už byl v místnosti.
00:27:05 A že to Anežka věděla.
00:27:08 Proč takhle nemluvíš s velitelem?
00:27:10 Béďo, já to chci vypátrat sám.
00:27:12 Já toho hajzla musím najít. Víš, co by se ti stalo?
00:27:15 A vůbec nám všem, kdyby tě někdo viděl venku...
00:27:18 Neboj se, my toho vraha najdeme, uvidíš.
00:27:22 Béďo, to je průser...
00:27:25 Je to hrozný, když je chlap takhle bezmocnej.
00:27:27 Na tu pátrací stanici vás ale odvezu, pojďte.
00:27:30 Já... já jsem si to rozmyslela.
00:27:33 Nechtěla bych nikomu ublížit. Nejspíš se mi něco zdálo...
00:27:38 Haničko, můžete mi říct aspoň, čeho se bojíte?
00:27:41 Já vás do toho nechci plést. Jak vám tedy můžu pomoct?
00:27:44 Nijak. Projdu se domů. Haničko, já vás rád odvezu...
00:27:47 Kdepak... Uvidíme se zítra, ano?
00:28:23 Kam jedeš s tou nohou?! Já jedu na pátračku.
00:28:25 Nene, žádný takový...
00:28:26 Já tam nejedu kvůli tvýmu Kájovi, já tam jedu kvůli Haničce.
00:28:29 Sedni si, pojedeš se mnou na nákup.
00:28:31 To aby tě náhodou nenapadlo se do něčeho plést.
00:28:34 Pojď!
00:28:46 Co je? Co se děje? Zastav!
00:28:48 Co je?
00:28:54 Kde je ta Hanička?
00:28:55 Vždyť by tady ještě někde musela bejt...
00:28:57 Sousede, promiňte... Neviděl jste tady někde Haničku?
00:29:01 Myslím takovou mladou dámu... pohledná, černovlasá, asi 170...
00:29:04 Ta nastoupila do černého auta a odjela.
00:29:08 A proč vás to zajímá?
00:29:09 Prosím tě, pojď sem a nedělej mi ostudu!
00:29:10 Nezlobte se...
00:29:11 Nastup si!
00:29:12 Děkujeme. Na shledanou.
00:29:17 Kdybys aspoň šel rovnou do té sanitky...
00:29:20 I četník se po ránu potřebuje...
00:29:22 Co? To...
00:29:23 To snad dělá každej, ne? No dobře...
00:29:25 ale když v tý době někdo někoho zastřelí tvou pistolí,
00:29:28 tak tě ta potřeba přijde pěkně draho.
00:29:30 Jak dlouho ses tam zdržel? Chvilku...
00:29:32 Chvilku! Co to je... chvilku? Já jsem to na hodinkách neměřil.
00:29:36 Čendo, jdeme!
00:29:37 Kam? Uvidíš...
00:29:46 Srovnejme si čas... Ukaž...
00:29:49 Dobrý? Jo.
00:29:51 Dej mi 5 minut, než ten Zahálkův záchod najdu.
00:29:53 To bude v nemocnici pozdvižení.
00:29:55 No a... bacha na Karlíka... Je tady někde kolem.
00:29:59 Než nás Kája načapá, tak budeme mít jasno.
00:30:06 I kdyby to někdo vzal, tak si toho asi stejně nevšimnu.
00:30:09 Nanejvýš bych vlepil pohlavek učedníkovi,
00:30:11 že je takovej... bordelář.
00:30:13 Dělej to pořádně!
00:30:16 Vy jste tu zastřelenou znal?
00:30:17 Ne... jen od vidění.
00:30:20 Onehdá k večeru jsem se řízl o zrezivělou trubku, jo?
00:30:23 Ona mi to vyčistila, obvázala,
00:30:25 a ještě jí kvůli mně ujel vlak domů.
00:30:27 Ale říkala, že jí to nevadí, že bude spát na jejich ubytovně.
00:30:31 Byla moc milá, moc. Opravdu moc.
00:30:54 Takže jste nic neviděl a neslyšel?
00:30:56 Při tomhle provozu?
00:30:58 Podívejte... dokud nezačala ta staniční sestra ječet,
00:31:01 tak jsme si všímali jenom svého.
00:31:02 Polož to!
00:31:04 Já jsem měl zavřenou vodu, zrovna jako teď.
00:31:07 Jenže ve špitále to tak nemůžete nechat celej den.
00:31:10 Pořád něco vymývají, umývají, pořád někdo courá na záchody...
00:31:13 Takže kdyby náhodou byl někdo v patře na záchodě,
00:31:15 myslím jako na velké potřebě, to by nemohl spláchnout.
00:31:19 To těžko...
00:31:21 Leda tím, co zůstalo v nádržce.
00:31:24 VÝSTŘEL
00:31:32 Sakra, Zahálko, ty se do toho ale zamotáváš...
00:31:38 Ježíši, Karle, neděs mě,
00:31:41 nebo dostanu na starý kolena infarkt.
00:31:42 To spíš já. Co tady vyvádíš?!
00:31:44 No co? Prověřujeme s Béďou Zahálkovo alibi.
00:31:48 Střílením?!
00:31:50 No jistě. No tak...
00:31:51 Neboj se, já jsem si na to vzal slepý náboje.
00:31:54 Vy jste tady?
00:31:56 Výstřel zazněl ve 23,00, přesně. Tak to souhlasí.
00:32:00 Jestli Zahálka seděl tam, kde říká,
00:32:02 tak ten výstřel musel slyšet. Pokud zrovna nesplachoval.
00:32:05 Neteče tam voda. To vím taky!
00:32:08 Pojď! Kam?
00:32:09 No pojď se mnou.
00:32:11 Můžeš to vysvětlit těm lidem... A co jako?
00:32:14 Tady štábní Němec vám to vysvětlí. Prosím...
00:32:16 Rozejděte se! Rozejděte se! Nic se neděje, rozejděte se.
00:32:19 Nic se nestalo...
00:32:22 Zkouška výstřelu...
00:32:25 Na povídání nebudeš mít příležitost.
00:32:28 Lumíre, okamžitě mě pusťte!
00:32:30 Tak... pusťte mě!
00:32:34 Přijde se na to. McGregor viděl vaše auto.
00:32:39 A taky jsem mu prozradila, že jste měl pletky s Anežkou.
00:32:41 S ní jsem pletky neměl.
00:32:42 Jen mi občas načerno prodala nějaký medikamenty pro holky,
00:32:45 jako ty...
00:32:47 To jste ji musel hned zabít?
00:32:49 Neměla se tahat s četníkem.
00:32:51 Už mi nechtěla nic prodat, že prej si pustí hubu na špacír.
00:32:55 Měla bejt chytrá... a ještě by byla naživu.
00:33:01 Co ty, seš chytrá?
00:33:04 Zachráníš si kůži?
00:33:06 Co chcete? Alibi.
00:33:07 Ode mne? To mi přece nikdo nikdy neuvěří.
00:33:11 Ale ano. Podívej se na mě...
00:33:14 Já se na vrahy nedívám.
00:33:15 Zapomeň na to...
00:33:25 Podívej se na mě... Ne-po-dí-vám...
00:33:30 Podívej se mi do očí...
00:33:38 Spolkni to...
00:33:43 Zapij to...
00:33:51 Prohledáte každej kilometr... opuštěný budovy, sklepy, věže.
00:33:56 Přece se nám ta Hanička jen tak nevypařila.
00:33:58 Jo, a zjistíte, jestli neměla nějaký milence
00:34:00 nebo kamarády... Pane Arazíme, prosím vás...
00:34:02 Pardon, to je taková rutina.
00:34:03 Jo, Jaroš, Karabela... zavoláte na evidenci motorových vozidel
00:34:07 a pokusíte se zjistit majitele podobnýho auta.
00:34:10 A k jejímu domu, samozřejmě, postavíte hlídku.
00:34:13 Co můžu udělat já? Rád bych nějak pomohl.
00:34:16 To asi těžko.
00:34:17 Nebojte se, my vám tu Haničku najdeme,
00:34:19 živou nebo mrtvou...
00:34:20 Akorát, že vy v tý době už budete asi zpátky v tý svý Americe.
00:34:24 Nevypadá to, že bych někam jel.
00:34:26 Ale... nějak se vám tady u nás zalíbilo.
00:34:29 Mně ani ne, ale sestře. Takže si počkám, jak se to vyvine.
00:34:32 Copak?
00:34:34 Nějaká nová láska? Kéž by!
00:34:36 Spíš... nový zájem.
00:34:39 Ale koneckonců, zeptejte se jí sám...
00:34:41 Pánové, poroučím se. Budu čekat na vaši zprávu.
00:34:48 Rozuměl jsi tomu?
00:34:50 Rozuměl. Máš zajít za Ludmilou.
00:34:52 A zeptat se jí... a sám. Osobně...
00:35:07 Tak... hlavičku... tak... a teď si tě pěkně vyfotografujeme.
00:35:21 Zrovna natočený. Šel jsem pro ně až k nádraží.
00:35:25 Ani na to pivo nemám chuť...
00:35:30 Pěknej malér, co? Hm...
00:35:37 Že já jsem se do toho pouzdra pořádně nepodíval.
00:35:41 Anežka mohla bejt naživu...
00:35:46 Člověk jde tím posraným životem, snaží se bejt slušnej a poctivej,
00:35:50 hlavně, aby nikom neublížil... a ono se to vždycky nakonec
00:35:54 tak nějak... posere, já ani nevím jak...
00:35:59 Celej život jsem chtěl bejt strážmistr...
00:36:04 ... a když už to konečně dotáhnu na pátračku
00:36:06 a začnu bejt na sebe aspoň trochu hrdej, víš, trochu hrdej...
00:36:10 tak... tak mám po kariéře... a navíc mě čeká basa.
00:36:14 Já ti rozumím...
00:36:15 Na, napij se toho piva, než ti spadne pěna...
00:36:20 A přestaň posmrkávat, nebo se ještě... rozbrečím taky.
00:36:25 Tak jo... dík.
00:36:32 Takovej četník nepatří ani do sboru,
00:36:34 natož pak na pátračku!
00:36:36 Třeba to bylo na Zahálku připravené.
00:36:38 Ale připravené, nepřipravené, tvého podřízeného
00:36:40 čeká vojenský soud.
00:36:41 Je to skvělý četník.
00:36:43 A možná, že to byla jenom souhra náhod.
00:36:45 Jo tak, ztráta služební zbraně, tomu ty říkáš souhra náhod?
00:36:48 To je tupost!
00:36:49 To si myslíš, že taková nehorázná chyba
00:36:51 má zůstat nepotrestána?
00:36:52 Já neříkám, že nepotrestána. Já žádám jenom mírnější trest.
00:36:55 Třeba by stačilo řízení před disciplinární komisí...
00:36:58 Tak se přimluv u zemského velitele.
00:37:00 Nemohu ho ovlivňovat. Hraješ...
00:37:02 Já nechci, abys ho ovlivňoval, jenom mu vysvětli, jak to bylo.
00:37:05 Zahálkovu snoubenku někdo zastřelil
00:37:07 jeho vlastní služební zbraní.
00:37:10 Ani bych se nedivil, kdyby chtěl spáchat sebevraždu.
00:37:13 To by potom pro sbor v tisku nevypadalo moc dobře.
00:37:17 Nechám si to ještě projít hlavou.
00:37:20 Všechno se to na mě valí...
00:37:22 Svatba, odjezd... práce ve Francii,
00:37:26 Zahálka podezřelý z vraždy...
00:37:29 Unesená dívka, bůhví, jestli je ještě naživu...
00:37:33 Mám to tady všechno pomíchaný.
00:37:36 Chceš tu naši svatbu odložit? Blázníš?
00:37:39 To je to jediný hezký, co mě tenhle týden čeká...
00:37:43 V životě jsem neviděl tak krásný oči.
00:37:45 To si přece nemůžu nechat ujít...
00:37:53 Musím ti říct tajemství... Jo?
00:37:57 Klaudie... snad nejsi... Já? Nejsem...
00:38:01 ... ale někdo jiný je. Možná...
00:38:04 Tak vyprávěj.
00:38:11 Ludmile se v kavárně udělalo špatně.
00:38:14 A musela jít domů. Jo, tak to má něco se žaludkem.
00:38:18 Žaludek zlobí jinak.
00:38:20 Tak má... obdržela... to... na co dámy občas trpí...
00:38:28 pravidelně... 1x za měsíc...
00:38:32 Nebo taky neobdržela...
00:38:34 Mohl bys mi to pomoct vyšetřit, pane štábní?
00:38:38 Klaudie, tak teď jsem ti vysvětlil,
00:38:40 jaký mám starosti, a ty mi teď tady, že...
00:38:42 A vůbec, proč to potřebuješ vědět?
00:38:45 Přece abych věděla, jestli nebudu mít sourozence.
00:38:49 To jako, že bych byl... ... strejčkem, ďáďou?
00:38:53 Ne... švagrem.
00:38:56 Šva... švagrem? Tak to ne.
00:39:00 Ludmila s vrchním se přece dávno rozešli.
00:39:03 Jak dávno?
00:39:04 No, jak dávno...! Dávno se rozešli.
00:39:06 Vždyť jsi s Ludmilou byla v Paříži.
00:39:08 Na příležitostný pohlavní styk spolu přece 2 lidé nemusí chodit.
00:39:14 Klaudie, jak to mluvíš?
00:39:15 Příležitostný... pohlavní... tohleto... Kdo tě to učí?
00:39:19 To přece ty. No... vidíš...
00:39:26 Tak co, pomůžeš mi to zjistit?
00:39:29 V rámci rodiny... ... mi asi nic jinýho nezbejvá.
00:39:34 To ne...
00:39:43 Stůjte! Jménem zákona!
00:40:05 Večer...
00:40:16 To je dobrý...
00:40:17 Ty už si ani nezouváš boty, když lezeš do postele.
00:40:21 Já ještě musím... zapotřebí... ven...
00:40:27 Nějaký nový zprávy? O čem?
00:40:31 O čem?! On nám tady někdo vraždí
00:40:34 a unáší ženský... a můj zástupce se ptá o čem?
00:40:37 A ještě se usmívá! Tak o tom žádný nový zprávy.
00:40:42 Ráno moudřejší večera.
00:40:45 No proto!
00:40:46 Taky bych vám pěkně mohl prohnat pérka...
00:40:49 To jo...
00:40:51 Chtěl jsem se zeptat... ... a co Ludmila?
00:40:54 Neříkala dneska něco... ... zajímavýho?
00:40:59 Proč já bych se ti měl svěřovat?
00:41:02 Proč? Protože jsme příbuzní.
00:41:05 Příbuzní... až od soboty... Až od soboty!
00:41:07 Tak kolegové... Jaký my jsme kolegové?!
00:41:10 Ty jsi můj podřízenej, ne?! Tak kamarádi... taky ne?
00:41:16 Hergot! Ty jsi, Béďo, tak vlezlej!
00:41:21 Co by říkala... nic neříkala.
00:41:24 Myslím, že mě pěkně nenávidí.
00:41:26 No, třeba je trochu uražená, kvůli tý trapný záležitosti
00:41:31 s tím prstýnkem, jak jsem...
00:41:35 I když... vy jste se... přece ... to... že jo?
00:41:43 Co? Co...
00:41:46 Tu noc jste se přece... ... měli rádi.
00:41:52 Měli jsme se rádi... my jsme se... celkem měli rádi,
00:41:56 taky si mě chtěla vzít... No, no...
00:41:58 a při té příležitosti jste... to, že jo?
00:42:03 Joo?
00:42:05 Joo?
00:42:07 Co joo?
00:42:09 Co tady jódluješ jako Tyrolák?
00:42:11 Co chceš vědět? Vždyť se ptáš jako vůl.
00:42:14 No, tak se ptám jako vůl...
00:42:15 Ptám se, protože jsem dostal za úkol...
00:42:19 Klaudie tomu říká příležitostný pohlavní styk...
00:42:22 Já tě snad vyhodím z tvýho vlastního pokoje...
00:42:24 Jakej pohlavní styk?
00:42:26 To... to... to ty děláš s mojí dcerou ve volným čase, jo?
00:42:28 A ještě to přede mnou říkáš... To si vyprošuju!
00:42:31 Nejsme žádní kamarádíčkové, já jsem otec nevěsty!
00:42:34 Ale já nemluvím o sobě, já mluvím o vás.
00:42:36 A já ti zase říkám - co je ti do toho!
00:42:39 Jóó? Ještě s mojí dcerou, viď? Jó?
00:42:42 No, tak jenom trošku... Vždyť máme před svatbou.
00:42:45 Před svatbou, po svatbě, to je mi úplně jedno.
00:42:48 Zkrátka, přede mnou o tom nemluv! Ani slovo!
00:42:51 U mne se... rozmnožujete... opylováním!
00:42:57 Opylováním!!!
00:42:58 Veliteli, vaše žárlivé chování je typické pro všechny otce dcer.
00:43:02 Já se na vás vůbec nezlobím. Nezlobím...
00:43:05 Já tady nebudu ležet s chlapem... kterej si ani neumí zout boty,
00:43:10 ... když leze do postele.
00:43:11 Veliteli...
00:43:16 Opylování, on se úplně zbláznil!
00:43:21 Jako na zavolanou!
00:43:22 Přede mnou zásadně nic jinýho neříkat!
00:43:24 Vy prostě jenom opylujete... Rozumíš?!
00:43:26 Opylovat... a nic víc!
00:43:27 Víš, co to je? Nevíš!
00:43:29 Tak Blažena ti to vysvětlí!
00:43:31 A v botech se do postele neleze!
00:43:33 Nikdy!
00:43:36 Já mu nerozumím. Já taky ne...
00:43:38 Ale když má tvůj tatínek záchvat, je lepší se někam uklidit.
00:43:42 Tatínek křičel něco o opylování. Proč?
00:43:47 No... on si tatínek nejspíš hodlá pořídit včely a...
00:43:50 teď mu z toho trochu bzzz...
00:43:52 Tak ses něco dozvěděl?
00:43:54 No vidíš.
00:43:55 Myslím... že ne... vlastně určitě ne...
00:44:00 ... a už to ani zkoušet nebudu!
00:44:04 Tak popořadě!
00:44:05 Zahálka odchází v 6,45... možná minutu po třičtvrtě.
00:44:08 Výstřel zazní v 6,49.
00:44:12 Zahálka nasedá do sanitky v 6,52, přesně v okamžiku,
00:44:16 kdy se Hanička loučí s Ludmilou a McGregorem.
00:44:19 A oni nikoho neviděli?
00:44:21 McGregor ne. S Ludmilou jsem zatím nemluvil...
00:44:24 Nemám za ní zajít?
00:44:25 Já myslím, že by bylo nejlepší,
00:44:27 kdyby za ní došel velitel sám...
00:44:30 Proč by to bylo nejlepší?
00:44:33 Proč... tak to je přece jasný... Je to 1 z klíčových výpovědí,
00:44:39 takže se sluší, aby za ní vrchní velitel došel sám.
00:44:42 Co to blekotáš?
00:44:43 To je přece úplně jedno, jestli tam půjdu já nebo ty.
00:44:46 No, já ne... Proč?
00:44:48 Mám před svatbou, no...
00:44:51 Tak tam půjde Ambrož.
00:44:53 To já nemůžu, já musím objíždět majitele limuzín.
00:44:55 Podívejte se, co toho mám.
00:44:57 Tak Čenda... Ne, to nejde...
00:44:59 Kdo vyvolá ty fotografie, co potřebujeme k pátrání?
00:45:01 No, to je taky pravda.
00:45:05 Já tam jít nemůžu... A proč?
00:45:07 Protože Ludmila se mnou nemluví.
00:45:10 Jako svědek bude muset. Už jsi zvládnul lecjaký těžkosti.
00:45:13 Těžkosti možná, ale ženský ne. Sakra, vy mně tak lezete na nervy!
00:45:16 ZAKLEPÁNÍ
00:45:17 Dál...
00:45:18 Pane vrchní, máte tu návštěvu, je to naléhavé.
00:45:20 Naléhavé... Je to mužskej nebo ženská...?
00:45:22 Mužskej.
00:45:25 Franto, seš si jistej?
00:45:27 Určitě...
00:45:31 Dobrý den.
00:45:32 Vrchní strážmistr Arazím, co pro vás můžu udělat?
00:45:35 No, doufám, že hodně.
00:45:36 Inspektor Hlavsa, pražské policejní ředitelství.
00:45:39 Ústředí pro potírání nezákonného obchodu
00:45:42 s necudnými publikacemi.
00:45:43 Posílá mě za vámi zemský velitel četnictva.
00:45:46 Prosím, pojďte dál.
00:46:26 Zahálka, poznáváte tu osobu?
00:46:35 To nemůže být ona.
00:46:38 To není možný...
00:46:39 Já se vás neptám, jestli to je nebo není možný,
00:46:42 já se vás ptám, jestli ji poznáváte...
00:46:45 Je to Anežka.
00:46:52 Děkuju. Prosím...
00:46:53 Podívej se na to, prosím tě.
00:46:55 Zahálka, prohlídněte si tu vaši Anežku.
00:46:58 Nenapadá vás něco?
00:47:02 Je to Anežka, ale jakoby... nebyla.
00:47:06 Má úplně jinej výraz. Takový jsem u ní v životě neviděl.
00:47:09 Ani v těch... ... nejintimnějších chvílích?
00:47:13 Ani tehdy ne.
00:47:15 První z těch fotografií jsme zachytili v Praze i jinde
00:47:18 zhruba před 4 lety.
00:47:20 Ale tehdy nebylo jasné, odkud by mohly pocházet.
00:47:23 Od té doby se občas objeví jakási nová série,
00:47:26 čili fotografie s jinými ženami.
00:47:29 To, co máte před sebou, jsme zachytili včera
00:47:31 při zátahu na 1 překupníka. Bohužel nám utekl.
00:47:36 Tak co tomu říkáš?
00:47:38 Je to dělané na docela drahém papíru,
00:47:41 a ty snímky někdo pořizoval velice slušným aparátem.
00:47:45 Podle stylu jeden a týž člověk.
00:47:48 No, výborně, to tvrdí i naši experti.
00:47:50 No, podíváme se trochu po prodejnách.
00:47:55 Tady štábní Němec vám bude k dispozici, inspektore.
00:47:57 Mně to připadá... takhle jsme čučeli jako děcka
00:48:00 po odvaru z makovic... ... abysme nezlobili.
00:48:34 Prokristapána...
00:48:36 Ty fotografie jsou poněkud... no, uvidíte sama.
00:48:38 Co to...
00:48:39 Ale o tomhle Anežka nejspíš vůbec nevěděla.
00:48:41 Tedy, aspoň ne v té chvíli.
00:48:43 Pokud chcete pro ni ještě něco udělat,
00:48:44 pozorně si prohlédněte, prosím, i ten zbytek.
00:48:47 To jsou naše pacientky. Tohle je paní...
00:48:50 Tahle paní u nás byla tak před rokem,
00:48:52 tahle tak před 3, 4 roky. Co to znamená, pane praporčíku?
00:48:56 Kdo všechno přijde do styku s pacientkami?
00:48:58 Lékaři, podle toho, koho operují nebo mají v péči...
00:49:01 sestry, zřízenci, co vozí pacientky na sál
00:49:04 a po operaci zpátky na pokoj.
00:49:06 Ale ti se tady dlouho nezdržují, je to špatně placená práce
00:49:11 a těžká.
00:49:12 Většinou jsou tady tak rok, dva. A co 4 roky a déle?
00:49:16 To je jenom náš Lumír... pan Vejprava...
00:49:21 Je to takovej klidnej, hodnej člověk...
00:49:23 Nikdo si na něj nikdy nestěžoval. A kde bych ho našel, nevíte?
00:49:26 Tenhle týden má volno.
00:49:28 Zdědil po mamince nemovitost a jezdí to tam spravovat.
00:49:31 Takže včera tady nebyl? Určitě nesloužil.
00:49:34 Kdo by mi mohl říct jeho adresu? Pojďte, já vám ji najdu.
00:49:37 Jste laskava.
00:50:18 Mám tady jednoho zákazníka, pana Hošického.
00:50:22 Ten má dosti odborné požadavky. Kupuje si i lázně, vývojku,
00:50:25 ustalovač. Odpovídal by tomuto popisu?
00:50:28 Výška asi 185, urostlý, černé vlasy, černé oči...
00:50:33 Ano, to by odpovídalo.
00:50:35 Nám taky, až na 1 maličkost.
00:50:38 V každé odborné prodejně se představuje pod jiným jménem.
00:50:41 Jestli vám to pomůže, zapamatoval jsem si
00:50:44 poznávací značku jeho auta.
00:50:46 Je totiž stejná jako datum narození mé manželky.
00:50:50 MBO 14 03. Černá limuzína, co?
00:50:54 Můžeme si od vás zavolat na pátračku?
00:50:55 Je to naléhavé.
00:50:56 Nevíte, kde bych našel Lumíra Vejpravu?
00:50:58 Možná je v tom svým opuštěným baráku.
00:51:01 Co po něm chcete? Ale takovou drobnost.
00:51:03 Ohledně tý vraždy v nemocnici? Jakpak o tom víte?
00:51:06 Jsou toho plný noviny, pane.
00:51:08 Však to děvče tady taky jednou bylo.
00:51:10 Ale to už je nejmíň 3 měsíce. A oni 2 spolu...
00:51:13 Ale kdepak... On na to pan Lumír není.
00:51:16 Ten měl jenom tu svoji maminku, a když umřela,
00:51:19 podědil po ní ten barák a to auto.
00:51:22 Jaké auto?
00:51:23 Tam je zamčený v tý jeho garáži.
00:51:25 Klíče od toho nemáte, co? Ne.
00:51:33 A kladivo byste měla? Ne.
00:51:48 Pěknej bourák na nemocničního zřízence...
00:51:51 My si tu myslíme, že maminka musela mít našetřeno.
00:51:54 Nevíte, kde má Vejprava ten svůj... opuštěněj barák?
00:51:58 Jo.
00:51:59 Nezlobte se, že vás zase obtěžujeme,
00:52:01 paní Říhová.
00:52:02 Ptejte se, na co chcete.
00:52:04 Život Anežky už nám to stejně nevrátí.
00:52:07 Neviděla jste... nebo nevšimla jste si někdy,
00:52:09 že by vaše Anežka byla pod vlivem nějaké omamné látky?
00:52:13 Páni četníci, co si to o naší Anežce myslíte?
00:52:17 Nepila, nekouřila a omamné látky...!
00:52:20 Jak vás takový nesmysl vůbec mohl napadnout?!
00:52:23 Ten nesmysl není vyloučen. Je!
00:52:25 Byla každý večer doma. A když nesloužila, šla brzy spát.
00:52:29 A co z nemocnice, nechodil sem někdo?
00:52:31 Kdepak.
00:52:32 Jenom jednou tady byl někdo od nich ze špitálu,
00:52:34 ale Anežka ho hned vyprovodila. Kdy to bylo?
00:52:37 Tak před 3 měsíci. Nevíte, co jí chtěl?
00:52:40 Něco jsem zaslechla o léku proti bolesti.
00:52:43 Ale vím, že Anežka mu nic nedala.
00:52:45 Zavřela za ním dveře, prý ať jí dá doma pokoj.
00:52:48 Jak se jmenoval?
00:52:50 To já nevím.
00:52:51 Pracoval taky na ženským oddělení, jako zřízenec.
00:52:56 Lubomír... Lumír... Vejprava. Tak.
00:53:03 Mockrát vám děkujem.
00:53:05 Na shledanou.
00:53:18 Tohle nebude ten náš.
00:53:21 Tady by přece žádnej movitej zákazník nebydlel.
00:53:23 To nikdy nevíte, pane inspektore. Dobrý den...
00:53:25 S vámi se dneska roztrhl pytel. Nepovídejte...
00:53:28 Už tady byl 1 takovej fešák jako vy,
00:53:31 ale pěkně při těle. Vy jste proti němu hubenej...
00:53:35 Praporčík Ambrož.
00:53:36 Jo, to já nevím, jak se jmenoval.
00:53:38 Ptal se na Vejpravu, pak si prohlídl to jeho auto
00:53:41 a odjel za ním na ten jeho barák. Jaký auto?
00:53:44 Tady, v garáži.
00:53:56 Ne, pane Jarý, to jsem panu Ambrožovi neřekla.
00:54:00 On se ale neptal.
00:54:02 Té usedlosti se říká... Kavči... Kavčice!
00:54:20 Dobrý den. Co si přejete?
00:54:22 Já jsem se tě úplně lekl. Ty jsi celá bílá! Co ti je?
00:54:26 Děkuju za poklonu.
00:54:27 Co si přejete?
00:54:29 Abys přestala s tou hloupou komedií a začala mi tykat.
00:54:33 Přece jsme dospělí lidi, tak spolu můžeme normálně mluvit.
00:54:38 Co ti je?
00:54:40 Do toho ti nic není.
00:54:42 Ale přece jenom je.
00:54:44 Víš dobře, že tě mám moc rád.
00:54:47 Bodejť by ne. Však taky stojím za to.
00:55:02 Mně je blbě... Co?
00:55:04 Promiň, musím si odskočit.
00:55:09 Ty potřebuješ doktora. Zavolám do nemocnice.
00:55:12 Ne... nikam nevolej, Karle. Už je to dobrý.
00:55:16 Jako na potvoru jsem nepřijel autem.
00:55:19 Odvezu tě tam.
00:55:26 Haló... to jsem já, Franto.
00:55:28 Co kdo... já? Arazím, ne? Ty mě nepoznáš po hlase?
00:55:31 Potřebuju okamžitě auto.
00:55:33 Jak ne?
00:55:35 Aha, výjezd. Jo tak...
00:55:38 Ano, samozřejmě... Tak diktuj, adresu máš, ne?
00:55:42 Ano... rozumím. Rozumím, za chvilku jsem tam.
00:55:46 Bohužel máme výjezd. Tak já zavolám pro taxíka...
00:55:49 Odvezu tě tam a pak pojedu na výjezd...
00:55:51 Karle...
00:55:52 Zdá se, že máme stopu toho děvčete.
00:55:53 Nikam nepojedu, už je mi dobře. To byl jenom žaludeční záchvat.
00:55:57 Ano, už nejmíň měsíc, viď?
00:55:59 Tak pojďte, pojďte... Do nemocnice, ano?
00:56:01 Ne, na ten výjezd. Pojďte. Ale vaše sestra potřebuje pomoc.
00:56:04 Pánové, jediný, co potřebuju, je klid.
00:56:06 Tak už běžte... někam...
00:56:08 Než vám sem přijede ten váš taxík, ztratíte pěknýho času.
00:56:11 Mně na tý holce záleží. Prosím vás, pojďte.
00:56:13 Na vaší sestře vám nezáleží, jo? Tý já nepomůžu.
00:56:16 Moment...
00:56:23 No, to jsem ještě já...
00:56:25 Kdo... ještě já!? Arazím, ne!?
00:56:27 Vyřiďte Klaudii, ať okamžitě přijede sem!
00:56:31 K Ludmile! Odkud ti asi volám, ne?
00:56:34 Je nemocná, potřebuje pomoc, ano? Končím...
00:56:42 Odjedu na výjezd a vrátím se ještě...
00:56:44 Karle, to je... to je zbytečný. Opravdu, věř mi...
00:56:52 Nech mě bejt! Zabiju tě!
00:56:55 Ty mě? To sotva...
00:56:57 Mám pro tebe připravenej pěknej dáreček.
00:57:00 Jdeme!
00:57:04 ZVUK PŘIJÍŽDĚJÍCÍ MOTORKY
00:57:22 Cekneš... a máš tenhle zabiják v krku!
00:57:42 Je tu někdo?
00:57:58 Pane Vejpravo!
00:58:00 Jste tu někde?
00:58:11 Praporčík Ambrož, Četnická pátrací stanice Brno.
00:58:35 Tak jdeme, děvče, než budou ti všiváci zpátky.
00:58:43 Nech mě být! Já jsem ti přece nic neudělala!
00:58:48 Mně ne, ale jsi ženská, a to stačí...
00:58:50 Všechny jste stejný děvky. Nic jinýho si nezasloužíte!
00:58:54 Použít a zbavit se vás!
00:59:09 Au... pusť...
00:59:11 Máš smůlu, holčičko, takovejch jako ty,
00:59:14 jsem na ženským oddělení tahal nejmíň 10 denně...
00:59:20 To se mi nelíbí...
00:59:22 Buďto se mu něco stalo,
00:59:24 anebo tu motorku tady nechal naschvál.
00:59:29 Jdeme!
00:59:39 Prosím tě, pusť mě. Pusť mě, já to nikomu neřeknu.
00:59:42 Přísahám, že to nikomu neřeknu.
00:59:45 Já jsem mladá, ještě jsem si nic neužila.
00:59:48 Právě to se mi líbí.
00:59:59 Teda... to se ti zas něco podařilo.
01:00:01 Ještě chvilku... a bylo po holce.
01:00:03 Co s ním?
01:00:04 Nejradši bych ho nechal v tý díře, ať se o něj vápno postará.
01:00:07 Ale takovou radost nám zákon neudělá, co?
01:00:09 Víš co, ať si to rozhodne vrchní. Dobrej nápad.
01:00:21 Zdá se, že všichni chytáme stejnýho ptáčka.
01:00:27 Haničko!
01:00:31 Zaplaťpánbu za to živý děvče. Už jsem to začínal vidět černě.
01:00:35 Já už se z toho nikdy nevzpamatuju...
01:00:37 Ale kdepak.
01:00:38 Na zlý věci se zapomíná rychle, Haničko.
01:00:40 Tak povídej, co jsem prošvihl?
01:00:41 My s Jirouškem jsme přiběhli těsně potom,
01:00:43 co ho Ambrož trefil... Je tam někde uvnitř.
01:00:46 Kluci, pojďte se podívat, to stojí za to.
01:00:49 Haničko, kdybyste potřebovala, můžete klidně zůstat u nás.
01:00:53 Máme ve vile několik volných pokojů.
01:00:55 To jste moc hodný...
01:00:57 Musíte přijít na jiné myšlenky, pojďte odsud.
01:00:59 Navenek žil život tichého nemocničního zřízence
01:01:02 a nikoho ani ve snu nenapadlo, že pod tou maskou
01:01:05 se skrývá tak nebezpečný zločinec.
01:01:08 Teda, pánové...
01:01:10 Ještě by mě zajímalo, jak ty dívky rekrutoval.
01:01:12 No, to není náhoda, že si vybral právě ženské oddělení.
01:01:15 Nechápu, že na něj nebyly podány žádné stížnosti.
01:01:18 Leckteré ženy pak určitě vydíral.
01:01:21 Podívejte se...
01:01:24 Co říkáte tomuhle?
01:01:28 To si nechám vysvětlit.
01:01:40 Slečno Haničko...
01:01:42 Můžu se vás na něco zeptat? Ano, prosím.
01:01:46 O samotě...
01:01:52 Tohle jsme tam našli...
01:01:59 Ale... to nejsem já... Já jsem nic takového nedělala.
01:02:04 Ale jste to vy...
01:02:07 To musí být nějaký podvod. Přece bych o tom něco věděla.
01:02:11 Něco zvláštního se přece dít muselo.
01:02:16 Začal se mnou nějak... ... nějak divně mluvit
01:02:20 a... potom se mi chtělo spát...
01:02:24 Ježíšikriste, to je ostuda...
01:02:29 A co čaj? Ten by ti přece udělal dobře.
01:02:32 Ne, mám žaludek jak na vodě.
01:02:36 Myslím, že na konci 4. měsíce těhotenská nevolnost přejde.
01:02:43 Počkej... ... jak tě to napadlo?
01:02:49 Bratříček si pustil pusu na špacír...
01:02:52 Nikdo mi nic neříkal, ale nejsem hloupá.
01:02:55 Nejradši bych se neviděla...
01:02:57 Proč? Miminko je krásné.
01:02:59 Já bych měla hned miminko.
01:03:01 Ale u tebe je to jiné, víš? Proč?
01:03:04 Protože... tebe někdo miluje.
01:03:09 Ty máš někoho, kdo by se o to miminko
01:03:11 s tebou rád staral...
01:03:12 Vždyť ty taky. Jenom by o tom musel vědět...
01:03:16 a ty by sis ho musela chtít vzít.
01:03:22 Víš co, tak já se trošku napiju toho čaje.
01:03:32 A na tu tvoji svatbu... ... ti za svědka půjdu ráda.
01:03:39 Opravdu? Já jsem tak šťastná...
01:03:42 Takovou příležitost si přece ujít nenechám.
01:03:44 I kdyby tam bylo 100 Karlů.
01:03:46 To je dobře, protože můj bratříček
01:03:49 nebo sestřička na mé svatbě chybět nesmí.
01:03:52 Počkej... a jak vlastně víš, že by to měl být tvůj sourozenec?
01:03:58 Sourozenecká intuice.
01:04:02 Nechceš si je přece jenom vzít? Ušetříš peníze.
01:04:06 Ne. Tyhle jsou pro tebe.
01:04:15 Pane praporčíku!
01:04:17 To byla vynikající práce... ... od vás všech, pánové
01:04:21 Myslel jsem, že se budu muset v Brně zdržet déle.
01:04:23 Taky můžete... třeba do soboty. Já totiž vdávám dceru.
01:04:29 A protože to je jediná dcera, pokud je nám všem známo,
01:04:31 tak to bude mimořádná událost.
01:04:34 Taky mám mimořádnýho zetě.
01:04:36 No, proč ne.
01:04:37 Tak brzké vyšetření případu musím taky oslavit.
01:04:40 Jo, pánové, a než to všechno sepíšeme...
01:04:42 pokud bych pro vás mohl něco udělat,
01:04:44 neváhejte si o to říct. Tak to já bych neváhal...
01:04:48 Znáte se blíž se zemským velitelem?
01:04:51 Ano, znám.
01:04:52 Já bych totiž potřeboval, aby mu někdo nestranný vysvětlil,
01:04:55 že se náš strážmistr Zahálka stal obětí promyšleného
01:04:58 a podlého zločinu, tudíž nepatří před vojenský soud.
01:05:02 Udělám, co bude v mé moci.
01:05:05 Počkej... chci ti něco říct. Já tě bedlivě poslouchám.
01:05:10 Neposloucháš, myslíš na něco úplně jiného.
01:05:14 A víš, že máš pravdu.
01:05:16 Už od zítřka s tebou můžu zákonně spát pod 1 střechou
01:05:19 a nebudu se muset schovávat před tvým tatínkem.
01:05:22 A na to právě myslím. Už zítra...
01:05:25 Už zítra tatínka oženíme.
01:05:28 Hmm...
01:05:29 A teď jsem se asi opravdu chvíli nesoustředil...
01:05:31 Cože jsi to říkala?
01:05:33 Slyšel jsi dobře. Zítra.
01:05:38 Klaudie... co je to za nápad?
01:05:41 To miminko potřebuje tatínka.
01:05:43 To ano... Ale jak můžeš vědět,
01:05:45 že to miminko bude zrovna malej Arazím...
01:05:47 a ne třeba malej Američánek?
01:05:49 Ludmila přece ví, koho to je.
01:05:52 To snad ano...
01:05:54 Doufám, že to bude chlapeček.
01:05:57 Holka, která by vypadala jako Arazím,
01:05:59 tak ta by to měla v životě hodně, ale hodně, těžký.
01:06:02 Copak já se ti nelíbím?
01:06:04 No... Ne?
01:06:07 Noo...
01:06:11 Ty jsi to naštěstí pobrala po mamince.
01:06:13 Ale 2x by nám pán bůh takový štěstí sotva dopřál.
01:06:17 Tak co, chceš vědět, jak to zítra uděláme?
01:06:20 Jasně.
01:06:21 Ale na to, abychom oženili ženění zapřisáhlého odpůrce
01:06:25 Karlíka se stejně zapřisáhlou odpůrkyní Ludmilkou,
01:06:28 na to budeme potřebovat středověké mučicí nástroje.
01:06:31 Skřipec, kladka... Nech to na mně.
01:06:34 Zítra budeš muset něco nenápadně ukrást.
01:06:37 Nikdy!
01:06:40 Pro dobrou věc můžeš udělat výjimku.
01:06:42 Snoubenko, ty máš plán...
01:06:44 A všichni nám v něm pomůžou.
01:06:46 Za hodinu se sejdeme tady. Celá pátračka.
01:06:49 Rozkaz, paní štábní! Všichni?
01:06:53 Kromě tatínka, samozřejmě.
01:06:56 Už zítra... Už zítra.
01:07:12 Přišel jsem se zeptat na zdraví.
01:07:15 Bonbony jsem nevzal, když ti nebylo dobře od žaludku.
01:07:20 Jak ti je?
01:07:22 Už mi je líp.
01:07:25 Jdeš dál?
01:07:26 Rád...
01:07:36 Měl jsem o tebe starost...
01:07:38 ... když jsem ráno viděl, jakou máš barvu.
01:07:41 Já mám takovou barvu každé ráno.
01:07:44 Vážně? No...
01:07:46 Co tomu říká doktor? Že je to zcela běžné...
01:07:50 Běžné?!
01:07:52 Co to máš za doktora?
01:07:53 Já ti zejtra seženu nějakýho dobrýho,
01:07:56 kterej tomu rozumí a umí udělat diagnózu.
01:07:59 Jakou má specializaci ten tvůj doktor?
01:08:01 Porodník... Sedni si.
01:08:05 Po... co? Ženský lékař a porodník.
01:08:09 Ale jeden z nejlepších ve městě. Aha...
01:08:14 To jako, že... ... je ti špatně proto, že...
01:08:19 máš... teda... ... budeš mít... to?
01:08:29 Za 7 měsíců se mi narodí miminko.
01:08:36 Tobě... ... jenom tobě?
01:08:42 A koho jiného bych měla do té události zahrnout?
01:08:46 No, snad otce... jestli... nějakej je.
01:08:51 Panenka Maria nejsem.
01:08:56 A co ten... Howard?
01:09:07 Howarda jsem viděla naposledy před více než 2 měsíci.
01:09:11 Aha...
01:09:13 A... někdo jiný... promiň...
01:09:20 Nikdo jiný neexistuje.
01:09:25 Takže... to jako znamená, že ta... ta... radostná událost
01:09:33 se... týká mne? Ne, netýká.
01:09:37 Netýká...
01:09:41 Celá ta událost se týká jenom mne.
01:09:46 Hm... tebe...
01:09:50 Já jsem se ptal, jestli mi rozumíš...
01:09:54 na to, jestli... ... ten tatínek jsem já...
01:09:58 Nejsi tatínek.
01:10:01 Ale pokud tě zajímá, jestli jsi... ten... zploditel,
01:10:08 tak... to jsi zcela určitě ty.
01:10:12 Gratuluju... teda... děkuju. Ne... totiž...
01:10:19 To je zpráva... Mně úplně... zaskočilo....
01:10:24 Já si... ... trošku se projdu, víš...
01:10:29 Potřebuju se malinko nadýchat vzduchu.
01:10:32 Zkus to.
01:10:33 Já zatím takhle dýchám bezvýsledně.
01:10:36 Co hodláš dělat?
01:10:40 To nevím.
01:10:42 Jediný, co vím je, že to miminko chci porodit tady.
01:10:47 No dobře... a co potom?
01:10:50 Potom...
01:10:53 Co potom...
01:10:56 Na to jsem ještě nepřišla.
01:11:01 Nemyslíš, že... se to může týkat i mne?
01:11:11 Proč ne?
01:11:17 Já mám nápad...
01:11:20 Nechoď ještě spát... protože já ... se ještě vrátím, jo?
01:11:26 Karle... ... uvidíme se zítra na svatbě.
01:11:30 To je pravda... na svatbě. Tak dobrou...
01:11:32 Dobrou... a děkuju... Za co?
01:11:38 Za květinky...
01:11:40 Aha... květiny... To není zač.
01:12:05 Tak co, jak jí je?
01:12:08 Promiňte, já jsem vás neviděl.
01:12:11 No... vcelku nečekaný zprávy. Život je někdy sranda...
01:12:16 To si člověk myslí, že už to zvládnul,
01:12:18 a objeví se něco, co ho přesvědčí o opaku.
01:12:21 Mně to jako sranda moc nepřipadá.
01:12:23 Záleží na tom, z jakého úhlu se na to díváte.
01:12:25 Máte možná pravdu.
01:12:28 Ale mně nějak chybí smysl pro humor.
01:12:31 Co mám dělat? V tom vám nikdo neporadí.
01:12:34 To si musí každej rozhodnout sám.
01:12:37 Pane bože, cos to na mě narafičil?
01:12:41 Víte co? Pojďte, pojedeme... Kam?
01:12:44 Pro odpověď!
01:12:56 Moment! Co tady děláme?
01:12:58 Tohle je přece kostel... Jsme tu přece pro odpověď.
01:13:01 Tak to ne, bratříčku, to ne.
01:13:04 Já totiž pánu bohu a těm jeho služebníkům nevěřím.
01:13:07 Věřit jim nemusíte, ale pomáhá to.
01:13:09 Někdy jo, alespoň mně.
01:13:11 S touhle budovou já jsem se před léty rozešel.
01:13:13 Hned po mých křtinách...
01:13:15 Nemusíte nikomu nic vyprávět.
01:13:17 Jen si tam chvilku sedněte do lavice a...
01:13:20 ... jestli se vám v tý hlavě nerozsvítí ani tady, tak už nikde.
01:13:46 To se mám tady rozhodnout?
01:13:52 Já vím, že sem nechodím moc často,
01:13:54 ale... život vedu... jak se sluší, ne?
01:14:01 To bych rád věděl, to mi vysvětli...
01:14:04 Proč jsi tehdy tu noc řídil ty moje... tělíska,
01:14:09 aby našly a oplodnily to vajíčko?
01:14:13 Aby se naplnila vůle boží...
01:14:16 To by mě zajímalo, co jsi tou vůlí myslel.
01:14:22 To ti nestačilo, že jsi mi... skoro po 20 letech
01:14:26 poslal dceru!
01:14:29 Já vím, to... bylo něco jinýho.
01:14:33 Tenkrát jsem nic nevěděl a mohl jsem si dělat,
01:14:35 co jsem chtěl.
01:14:37 Ale teď...
01:14:39 Teď je tady takovej skoročlověk, kterýho bych měl vychovat...
01:14:54 Celej život přemejšlím o tom, jestli mám nebo nemám
01:14:58 mít manželku.
01:15:01 A ty mně nadělíš ještě tohle!
01:15:06 Když seš takovej moudrej, všemohoucí... tak mně poraď.
01:15:12 Ne, opravdu, poraď mně, co mám dělat...
01:15:16 Pán bůh vám může dát jen vzor.
01:15:18 Ale svou záležitost si přece musíte vyřídit sám.
01:15:22 Fuj, to jsem se lekl...
01:15:25 Koukám, že to je najednou o vině a o svědomí, co?
01:15:31 O vině ne... o lásce.
01:15:35 Jen vy sám musíte vědět, jestli jste schopen
01:15:37 dát tomu dítěti lásku, kterou potřebuje.
01:15:42 Nechcete si o tom popovídat?
01:15:48 A víte, že jo...
01:15:58 Díky vlivné přímluvě se rozhodl zemský velitel
01:16:00 nepostoupit váš případ vojenskému soudu.
01:16:03 Navrhne disciplinární komisi vaše přemístění
01:16:05 z vlastního zavinění. Přemístěn kam?
01:16:09 Místní četnická stanice Kružberk.
01:16:11 Okresní četnické velitelství Opava, země Moravsko-slezská.
01:16:15 Nastoupit musíte do 8 dnů.
01:16:17 Kružberk má kolik četníků?
01:16:20 S vámi tam budete 3. Je mi líto, strážmistře.
01:16:24 Váš velitel za vás bojoval, jak mohl,
01:16:26 ale zákony obejít nejdou.
01:16:29 Odchod!
01:16:36 Děkuju...
01:16:38 Ťuky, ťuk...
01:16:40 Bedřichu, myslela jsem, že budete až tak za půl hodiny.
01:16:42 Tak to jsem si myslel taky, ale znáte to předsvatební běsnění.
01:16:47 Já budu hned... Odevšad vás vyhazujou...
01:16:50 Prý, abych se na tu svatbu soustředil...
01:16:53 Přitom jediný, co se ode mne očekává je...
01:16:56 abych ve správnou chvíli a na správném místě
01:16:59 řekl to své ANO.
01:17:01 No, ANO není až tak důležitý jako to,
01:17:03 že si Klaudii chcete opravdu vzít a být s ní v dobrém i zlém.
01:17:08 To ano... tak... v dobré, ve zlém, to ano...
01:17:11 A co vy?
01:17:13 Vezmete si velitele... tedy... kdyby na to přišlo... v dobrém?
01:17:17 To ať raději do mne uhodí blesk.
01:17:21 Ludmilka je teď trošku přecitlivělá...
01:17:24 a tak používá silnější slova.
01:17:27 Ale jinak si myslím, že ho ve skrytu duše miluje.
01:17:31 1 věc je někoho milovat a 2. věc je někoho si vzít...
01:17:35 To je povzbuzující odpověď... Nejlepší bude, když asi zmizím.
01:17:40 Ano, to bude lepší.
01:17:42 Ještě byste se mohl nakazit těma řečma.
01:17:47 Tak co, všecko běží podle plánu?
01:17:49 Plán je 1 věc a skutečnost druhá. Nevidím to moc dobře.
01:17:52 Klaudie nebude z vývoje situace moc nadšená.
01:17:55 Já s vámi souhlasím, nicméně já tam budu tak,
01:17:57 jak jsme se dohodli.
01:17:58 Co bych neudělal pro klid... v naší rodině, hm?
01:18:01 V naší rodině... Koho by to napadlo, co?
01:18:04 No, jedině tak nás dva. No, nás dva určitě.
01:18:07 Tak... McGregore, opatrně... pozor na tu nohu...
01:18:10 ... je tam? Šťastnou cestu...
01:18:13 Ludmilko, nechtěla byste být trošku ve svém uvažování...
01:18:16 praktičtější?
01:18:18 Být svobodnou matkou není žádné řešení.
01:18:22 Mám přece bratra. Ten má svých starostí dost.
01:18:26 A co mi tedy radíte?
01:18:27 Že si mám raději někoho vzít, kohokoliv, jen abych měla manžela?
01:18:30 Ale, kohokoliv...
01:18:32 Karel není jen tak někdo a... nejste mu lhostejná.
01:18:37 Budete mít přece spolu dítě! Na to byste měli myslet především.
01:18:43 Oba!
01:18:46 Dobrý den... Dobrý...
01:18:48 Tady se nenastupuje, až támhle na stanici.
01:18:50 My víme, my jaksi přicházíme... v úřední záležitosti.
01:18:54 V úřední? A copak se stalo?
01:18:56 No... hodně.
01:18:58 Musíme oženit dneska ve 2 hodiny vrchního strážmistra.
01:19:01 A od vás potřebujeme... půjčit tuhletu tramvaj.
01:19:05 Tak tady asi někomu přeskočilo, ale já to rozhodně nejsem.
01:19:09 S vozmistrem to vyřídíme, nebojte se.
01:19:10 A na co, pánové, potřebujete zrovna tuhle tramvaj?
01:19:13 Z takový tramvaje se špatně utíká. Právě...
01:19:16 Jakmile vrchního jednou do tý tramvaje dostaneme,
01:19:18 těžko uteče. A kde bude nevěsta?
01:19:20 Nevěstu i faráře proti jejich vůli do tý tramvaje dostaneme taky.
01:19:24 Já tomu nerozumím...
01:19:24 Ale to ani nemusíte.
01:19:26 Důležitý je, abyste dnes přesně ve 2,00
01:19:28 byl před kostelem Svatého Jakuba.
01:19:31 Já nevím... Směna mi končí v půl druhý.
01:19:34 No tak... Nepomohlo by vám třeba tohle?
01:19:38 Člověče, za tohle si tu tramvaj můžete koupit.
01:19:42 Co bych neudělal pro klid v rodině, pánové...
01:19:45 Sluší vám to, jako byste se měl ženit sám.
01:19:49 Blaženko, nestrašte...
01:19:50 Já vás nestraším.
01:19:51 Já jenom... že je škoda, že se taky neoženíte.
01:19:54 Ať zase poznáte něco nového.
01:19:56 No, od vás to sedí.
01:19:57 Vy jste se taky rozhodla, že s Čendou do toho nepraštíte.
01:20:00 Ale já už mám vdavky jednou za sebou.
01:20:02 Kdybych neovdověla, tak jsem s Františkem až do teď.
01:20:17 Tak kde máte to vozidlo?
01:20:19 Pánové, nebojte se, všechno je tak, jak má být.
01:20:22 Jen aby...
01:20:38 Jak pokračuje plán? Dobře, nebojte se.
01:20:43 Moc ti to sluší, holčičko. Tobě taky... Tak jdeme?
01:20:50 Jak se cítíte? Výborně...
01:20:52 Ale radši už bych byl uvnitř. Je tady spousta čumilů.
01:20:56 Nevím, kde se ten můj bratr zdržel.
01:20:58 Nakonec ten obřad propásne. Bratr...
01:21:01 Vidíš, bratr... Co?
01:21:03 Myslím, že tady bude každou chvíli.
01:21:05 On se ještě zastavil za Haničkou. Aby nebyla sama...
01:21:09 Dovolíte?
01:21:10 Byl bych rád, kdybyste mě doprovodila do jámy lvové.
01:21:12 S radostí...
01:21:30 Já ti ji jenom půjčuju, jo?
01:21:32 Tak pozor! Celej život si na mě dávej pozor!
01:21:35 Vy ani v kostele nedáte pokoj?
01:21:43 Předně žádám vás, Bedřichu, abyste mně pověděl
01:21:46 před Pánem Bohem na svou víru a duši,
01:21:48 zda si berete tuto přítomnou Klaudii
01:21:50 za manželku dobrovolně a beze všeho přinucení,
01:21:53 podle řádu církevního? Beru...
01:21:57 Podobně žádám vás, Klaudie, abyste mně pověděla
01:22:00 před Pánem Bohem na svou víru a duši,
01:22:02 zda-li si berete tohoto přítomného Bedřicha
01:22:05 za manžela dobrovolně a beze všeho přinucení,
01:22:07 podle řádu církevního. Beru...
01:22:18 Co Bůh spojil, toho člověk nerozlučuj.
01:22:31 Copak? Vypadáš docela klidně.
01:22:34 Začínám si pomalu zvykat na tuhle budovu.
01:22:37 Pojď sem...
01:22:39 Potřebuju s tebou mluvit. Já s tebou taky, ale o samotě.
01:22:43 Tak počkáme, až všichni odejdou, ano?
01:22:56 Teda, ne že bych se chtěl ženit, ale když už bych jednou musel,
01:23:00 tak bych si přál takovou nevěstu, jak jste vy...
01:23:02 Hodně štěstí vám přeju.
01:23:03 Právě proto ses nikdy neoženil.
01:23:05 Protože taková pěkná a chytrá ženská by tě nechtěla.
01:23:09 Děti, hlavně ať vám ten život vyjde!
01:23:12 Ale co, život, ta svatební noc, Béďo...
01:23:16 Ze svatební noci toho asi moc nebude...
01:23:18 Ještě v noci odjíždíme do Francie.
01:23:20 Budeš nám tady chybět, Béďo.
01:23:22 Bůhví, koho si teď vrchní vybere jako zástupce.
01:23:24 Tak ať se ti v tý Francii daří. A doufám, že jim tam natřeš zadek!
01:23:28 No, nevím, co tam budu natírat, ale snad to ještě
01:23:29 pořádně oslavíme, ne?
01:23:31 Už je tady! To je dobře...
01:23:33 Tak, teď tam ještě Ludmilku, Karlíka a pana faráře dostat
01:23:36 a o ostatní se prý už postará pán bůh.
01:23:38 Pan farář už o tom ví.
01:23:40 Kde jsou ty svatební šaty?
01:23:41 Šaty jsou nádherný, nažehlený, nevěsta do nich jenom vklouznout.
01:23:44 A co prstýnky? Vidíš to, málem bych zapomněl.
01:23:47 Pánové, připravte se na zápas.
01:23:48 Jak se Karlík začne bránit, tak jde o život.
01:23:52 Tatínek to vzdá, uvidíte...
01:23:55 Hlavně s tou tramvají jezděte třeba 10x dokola,
01:23:58 jenom je svobodný nepouštějte! Rozkaz, dámo.
01:24:02 Ale kde jsou ti vaši snoubenci?
01:24:05 No? Kde jsou?
01:24:12 Lidičky, podívejte se na to!
01:24:17 Tak jsem se oženil. No a co?
01:24:33 Skryté titulky: K. Marečková
01:26:27 Oprava ST: P. Mašková Česká televize 2018.
Ludmila si přijíždí vyzvednout do nemocnice svého bratra McGregora, který si zlomil nohu těsně před plánovaným odjezdem do USA. Z nemocnice zábavného a milého pacienta neradi propouštějí a McGregor se zase nerad loučí s roztomilou sestřičkou Haničkou, která se mu velmi líbí, a tak si s ní hned domlouvá schůzku. V této idylické atmosféře nikdo netuší, jaká tragédie se blízko nich odehrává. Není divu. V nemocnici instalatéři právě opravují topení a dělají při tom takový hluk, že v něm zanikne i výstřel, který usmrtí sestřičku Anežku, s níž se právě před chvílí rozloučil zamilovaný strážmistr Zahálka. Beznadějně vypadá budoucnost vztahu Arazíma a Ludmily. Hluboce uražená Ludmila dokonce odmítá jít na svatbu milované Klaudie s Jarým jen proto, že nechce Arazíma „ani vidět“.