Chudý metař Derna stojí na začátku případu, který navždy změní jeho život. Arazím „vidí“ jen Karličku… (2003). Hrají: T. Töpfer, M. Táborský, L. Šafránková, T. Kostková, Z. Maryška, V. Galatíková, L. Munzar, F. Černín, M. Sláma, A. Jarý a další. Scénář P. Moskalyková. Kamera J. Víšek. Režie A. Moskalyk
00:00:39 Pánové, tady to je.
00:00:41 Odměna 10.000 Kč, kdo ty dva lumpy dopadne.
00:00:44 To budu já. Já ty peníze potřebuju.
00:00:47 Ty dostaneš akorát tak nadloubáno.
00:00:49 Ty to máš v rámci služebních povinností.
00:00:51 Seberete se a vylepíte to po městě.
00:00:53 Já jim dám, toulat se v našem rajonu.
00:00:55 A co uděláme s tím anonymem?
00:00:57 Tak ho zahoď a už s tím neotravuj!
00:00:59 -To je kvůli tomu maturitnímu vysvědčení? -Jo.
00:01:01 Anonym tvrdí, že statkář Tylínek se chlubí synovým skvělým
00:01:03 maturitním vysvědčením...
00:01:05 Tak se chlubí, no...
00:01:07 -Údajně je ale jeho synáček úplně blbej. -Tak to prověř!
00:01:11 Zahálka má pravdu, moc s tím otravuješ.
00:01:13 -Béďa pojede s tebou.
-Výborně!
00:01:16 ZVONÍ TELEFON
00:01:21 Četnická pátrací stanice Brno. Strážmistr Němec... Cože? Dobře.
00:01:29 Pánové, další vloupačka, tentokrát v kostele.
00:01:33 To už je tenhle rok podruhý. Když to takhle půjde dál,
00:01:37 tak nám v kostele nic nezůstane. Posledně sem vlezli tímhle oknem,
00:01:40 tak jsme ho dali zamřížovat.
00:01:42 Ale že někdo vyleze takhle vysoko, to nás nenapadlo.
00:01:45 Víte, co vám ukradli?
00:01:47 Zlaté a stříbrné liturgické předměty, je toho moc.
00:01:51 5 stříbrných svícnů... tu škodu už nám nikdo nenahradí.
00:01:56 -A obrazy, sochy ne?
-Ne. To ne.
00:02:00 Jaroš, sepiš to tady s paní!
00:02:05 -To budou ti stejní lumpové.
-Zruční lumpové.
00:02:08 -Dostat se nahoru dalo práci.
-Natož se s lupem vrátit zpátky.
00:02:12 To musí bejt nějaký akrobati.
00:02:21 Studentovi Tylínkovi bylo navrženo, aby složil
00:02:23 maturitní zkoušku na jiném ústavu, pane štábní strážmistře.
00:02:27 Pročpak?
00:02:28 Byla obava, že by náš pedagogický sbor byl příliš předpojatý.
00:02:33 -Měli jste s Tylínkem těžkosti?
-Nebyl to jednoduchý student.
00:02:40 To si nemyslel pedagogický sbor Gymnázia v Jihlavě.
00:02:43 Tam Tylínek maturoval s vyznamenáním.
00:02:45 To je vyloučeno.
00:02:48 Vidíte, třeba už jste zase předpojatý.
00:02:52 Promluvte si s profesory, pokud mi nevěříte.
00:02:55 Jeden z nich vylezl po hromosvodu na střechu,
00:02:58 po provaze se dostal sem a lehce oknem dovnitř.
00:03:02 Polez dolů, mám z tebe závrať!
00:03:05 Musel si sundat boty, aby se mu po provaze líp lezlo.
00:03:09 Něco tady je.
00:03:10 Ukážeš mi to, až slezeš dolů. Sakra, pojď dolů!
00:03:15 Nebo spadneš, zlomíš si páteř a já s tebou, jako s vozejčkářem,
00:03:17 budu muset jezdit po těch mizernejch dlaždičkách v Brně.
00:03:21 Ty mně chceš ten úraz přivolat, nebuď posera!
00:03:25 -Víš, co tady je, v prachu?
-Ne. Ukážeš mi to dole.
00:03:29 -Otisk nohy! A víš, na co jsem ještě přišel? -Na co?
00:03:33 Že ten chlap má amputovaný dva prsty u nohy.
00:03:38 To si nemůžu nechat ujít. Jaroš! Pojď držet žebřík.
00:03:42 Vy jste se úplně zbláznili. Dva vozejčkáři budou vypadat líp.
00:03:46 Zvlášť, až vás budeme tahat do schodů.
00:03:50 To není možné. Tylínek byl vynikající student.
00:03:55 Tohle je jeho maturitní práce. Takovou vidíme jednou za 5 let.
00:04:01 Jak mi vysvětlíte, že v Brně ho nechtěli
00:04:04 vůbec připustit k maturitě?
00:04:06 Cituji: student Tylínek neměl v hlavě nic.
00:04:13 Ten výrok znám. O to přísněji jsme ho posuzovali.
00:04:16 Nechápeme, odkud jejich tvrzení pochází. Podívejte, ty vědomosti!
00:04:23 Tak vám pěkně děkuju.
00:04:39 Dneska jdete nějak pozdě...
00:04:45 Jak vám mám poděkovat.
00:04:47 Co byste mi děkoval. Stejně si dělám svačinu,
00:04:50 tak udělám jednu navíc.
00:04:52 Přeju vám hezký den.
00:04:59 To je zvláštní, když se vyšetřuje nějaká blbost,
00:05:02 tak máte potřebu mě do toho zatáhnout.
00:05:06 Béďo, nějakej místní čičmunda si ukákl do kalhot,
00:05:11 nemohl bys vyšetřit, jak se to stalo, proč
00:05:13 a kolik toho bylo?
00:05:15 Hele: Každá Nanynka volí Tylínka. To je dobrý.
00:05:20 Co si přejete?
00:05:22 Přijeli jsme prošetřit maturitu vašeho syna Slavoje Tylínka.
00:05:25 -Dostali jsme anonym.
-Anonym?
00:05:29 To je ale svinstvo!
00:05:31 Pronásledují nás i po maturitě. Slavoji!
00:05:36 -Ano, tatínku?
-Přines maturitní vysvědčení!
00:05:41 Ať to vidí černý na bílým.
00:05:44 Jak to, že se názor pedagogů Gymnázia v Brně a v Jihlavě
00:05:47 tak obrovsky liší?
00:05:48 Jedni ho nepřipustí k maturitě a druzí tvrdí, že většího génia
00:05:51 na škole pět let neměli.
00:05:53 Znáte to, když si na vás někdo zasedne, tak ani nevíte,
00:05:56 jak se jmenujete.
00:05:58 Tak ukaž!
00:06:03 -Maturoval s vyznamenáním.
-Gratuluju, Slavoji.
00:06:06 -Takové vysvědčení - všechna čest.
-Děkuju.
00:06:10 -Co ty si o tom všem myslíš?
-O čem?
00:06:14 Myslíš si, že si na tebe profesoři v Brně zasedli?
00:06:18 Já nevím... jo, jsou...
00:06:24 -Jako že ano?
-Jo.
00:06:27 Tak se podívej, co o tobě někdo napsal.
00:06:30 Přečti si to, Slavoji!
00:06:35 Tohle je pěknej podvod.
00:06:37 Co takhle uplatit zkušební komisi?
00:06:39 Tylínek je bohatý politik. Pustit tisícovku by ho nezabilo.
00:06:43 Víš, kolik lidí by musel podplatit? A v český zemi
00:06:46 všechno praskne. Určitě by si někdo pustil hubu na špacír.
00:06:53 -Jak vypadám?
-Jako lusk. Jen nakousnout.
00:06:57 Nezapomeňte se navonět, ženský to maj rády.
00:06:59 Prosím tě, navonět?! Ještě si bude Karlička myslet,
00:07:01 že jsem nějakej...
00:07:03 Ta si to myslet nebude. Přece chlap může hezky vonět, ne?
00:07:07 Ps, ps, ps... a taky nohy?
00:07:09 -Jestli jste tak daleko, tak nohy hlavně. -Nech si to!
00:07:12 Stejně než tam dojdu, tak to vyprchá.
00:07:15 -Nevyprchá. -Vyprchá.
-Nevyprchá! -O co?
00:07:19 O basu piva. Když Karlička řekne, že hezky voníte,
00:07:23 tak ještě dnes večer mám v pokoji basu.
00:07:25 Ale jestli si toho nevšimne nebo mi to zostudí,
00:07:28 tak mám u tebe dvě basy.
00:07:30 -Jak to dvě?
-Já riskuju víc než ty.
00:07:36 Fuj!
00:07:39 -Vidíš to, i tomu psovi to smrdí.
-Psovi ano, ale Karličce...
00:07:43 -Dopij to! -Díky.
-Tfuj!
00:07:48 -Děti, něco nesu.
-Tatínek přišel.
00:07:55 Maminka to rozdělí.
00:08:00 -Adélko, dáš si taky kousek? -Jo.
-A ham...
00:08:10 ADÉLKA KAŠLE Pozor na ten chleba... napij se.
00:08:18 Ty čaje už na její astma nestačí.
00:08:22 Měli bysme navštívit doktora. Kolik jsi přinesl?
00:08:39 To je všecko.
00:08:56 Něco vám ukážu.
00:09:01 -Dobrý večer.
-Dobrý večer. Hned to bude.
00:09:07 -Pěkná, co? -To je krásný.
-Z Nového Zélandu toho moc nemám.
00:09:12 Něco pro tebe mám.
00:09:15 Není toho moc... pár Francií, ale Klaudie mně poslala
00:09:21 takovou vzácnost z carského Ruska. Ta je, co?
00:09:26 No, to jo. Že děkuju. Kdo je to Klaudie?
00:09:32 To je moje dcera. Už je veliká. Studuje na universitě.
00:09:36 A kde je její maminka?
00:09:39 Ta umřela, víš.
00:09:41 To já ještě tátu mám. Jenom nevím, kde je.
00:09:43 On se objeví.
00:09:44 Neboj se, takovýho príma kluka si přece nenechá ujít.
00:09:48 Ondro, tady máš pyžamo, pantofle, kartáček na zuby
00:09:54 a poslouchej paní Krylovou! Ať se zase něco nedozvím.
00:09:57 -On tady nezůstane?
-Ne. On jde k sousedce.
00:10:01 Mají stejně starého syna. Kluci se kamarádí, tak...
00:10:06 Jestli jsou nějaké komplikace, můžeme tady zůstat.
00:10:09 -To by se mi líbilo.
-Ne, ne. Paní Krylová čeká...
00:10:25 -Máte vybraný předkrm?
-Ještě chviličku.
00:10:32 -Na vás! Na ty vaše narozeniny.
-Děkuju.
00:10:36 Osmatřicet je krásný věk.
00:10:39 Jak se to vezme.
00:10:44 -Ve škole jsem nejstarší.
-O to zase moudřejší.
00:10:49 To by se mi líbilo. S tím nemá věk co dělat.
00:10:53 Radši to nepočítám, podívám se na Ondru...
00:10:55 a všechno je hned jasné.
00:11:00 Už máte vybráno?
00:11:02 Promiňte, my pořád povídáme a nevybíráme...
00:11:06 Máte čas, vždyť nikam nepospícháte.
00:11:09 Slavičí pyré, kaviár... to jsou samé dobroty.
00:11:13 -Na druhé straně jsou teplé předkrmy, vidíte? -Vidím.
00:11:22 Ale je tady krásně. Děkuju, že jste mě pozval.
00:11:27 Chtěl jsem vás uctít, protože pěkné prostředí
00:11:31 se hodí pro pěknou ženu, jako jste vy.
00:11:34 Karličko, něco vyberte, já se podřídím.
00:11:37 Tak... zapékaná brokolice se sýrem.
00:11:43 -Dobře. A krevetový koktejl.
-A jako hlavní jídlo?
00:11:50 -Sotva jsme si vybrali předkrm... kolik je hodin? -Osm.
00:11:54 -Do kolika máte otevřenou kuchyň?
-Do jedné. -Výborně.
00:11:57 Tak přijdete v devět hodin sem ke stolu.
00:12:00 My vám řekneme, co bysme si dali k večeři.
00:12:03 Mezitím budete stát v povzdálí a dívat se,
00:12:06 jestli nám nedošlo víno, ano?
00:12:08 Promiňte, já nechtěl, abyste si mysleli,
00:12:10 že se vám nevěnuji. Vydělávám si procentama.
00:12:14 Procenta budou... i diškrece. Mám dneska dobrou náladu.
00:12:18 A toho Kubelíka si vemte s sebou!
00:12:25 -Vy ale umíte postrašit personál.
-Promiňte.
00:12:30 Asi jsem se neminul povoláním.
00:12:37 BOUCHÁNÍ
00:13:13 Pomoc, pomoc... zloději!
00:13:17 VÝSTŘEL
00:13:19 Pitomče! Co střílíš?
00:13:21 Za chvíli budeme mít na krku celý město fízlů. Padáme!
00:13:28 -Proč jste se neoženil, Karle?
-Asi jsem nepotkal tu pravou.
00:13:34 Slyšela jsem, že jste měl před svatbou.
00:13:37 -Ne. Spíš před zásnubami.
-A to je rozdíl? -Hm.
00:13:44 -Koláče se zatím ještě nepekly.
-A proč?
00:13:51 V tomhle městě stejně ví každý o každém všechno.
00:13:54 Spíš mně řekněte, co jste slyšela vy?
00:13:57 Nic. Slečna Ludmila odjela, svatba se nekonala.
00:14:02 A jak je to teď?
00:14:05 Znáte ten... skoro až fyzický pocit bolesti u srdce,
00:14:09 když vám odjede někdo blízký?
00:14:15 Tak to se zatím nedostavilo.
00:14:18 A matku vaší dcery, tu jste miloval?
00:14:23 Ano. To byla první láska. Ale vzít jsem si ji nemohl.
00:14:29 Ta druhá, to už nebyla ta první?
00:14:34 Možná. Ale nakonec i ta první láska,
00:14:37 když ráno začne chodit pro mlíko, rohlíky,
00:14:40 tak už to taky není ono.
00:14:44 A váš manžel? To byla první láska?
00:14:49 Byla.
00:14:52 Co kdyby se vrátil?
00:14:57 To už je dávno. Mezitím se hodně věcí stalo.
00:15:03 Člověk si zvykne být sám.
00:15:06 Vy nejste sama. Máte Ondru... a možná trošičku i mě.
00:15:18 Chtěla jsem vám říct... pěkně voníte.
00:15:24 To vám pěkně děkuju. Pardon. Ani nevíte, co jste řekla...
00:15:32 -Ne, ještě jsme si nevybrali.
-Já vím... v devět.
00:15:35 Ale volali z pátračky, máte se hned ozvat.
00:15:39 Vidíte, ptala jste se, proč jsem se neoženil?
00:15:43 Moje zaměstnání zamilovanému moc nepřeje.
00:15:47 -O Čendovi nikdo neví?
-Ne.
00:15:49 Vem jeho nádobíčko. Budeme si muset poradit sami.
00:15:52 -A co Karel, přijede?
-Je z toho celej vodvázanej.
00:15:55 Zahálka, počkej na Jarýho! My zatím jedeme.
00:16:08 To je v pořádku. Zbytek si nechte. Ukažte! Pojďte, Karličko.
00:16:12 -Co je s kostelníkem?
-Operujou mu prostřelený rameno.
00:16:15 Čenda něco našel?
00:16:17 Čenda by něco našel, kdyby tady byl.
00:16:19 -Čenda tady není?
-Vezeme nádobíčko.
00:16:23 Vy nevíte, kde Čenda je?
00:16:25 V kasárnách není. A nikomu nic neřekl.
00:16:29 Vy to taky nafotíte dobře, nic tak strašnýho se neděje.
00:16:32 To je holubník, samá improvizace a žádná kázeň!
00:16:36 Promiňte, Karličko, asi se to trošku komplikuje.
00:16:38 Chcete, aby vás Jarý odvezl domů?
00:16:41 To by bylo dobře, když jste poslal taxi pryč.
00:16:45 Podcenil jsem situaci.
00:16:47 Já za vámi potom přijedu, až to tady skončíme.
00:16:49 Ne, ne. Ráno musím vstávat. Necháme to na příště.
00:16:52 Omlouvám se, že vám kazím narozeniny.
00:16:54 Vůbec nic jste nezkazil, byl to báječný večer.
00:16:57 V mém stylu. Kdybych neměla tak hrozný hlad...
00:17:02 Posaďte se tady do sajdy. Béďo, tady máš peníze.
00:17:06 Cestou se stavíte s Karličkou v nějaké nóbl restauraci
00:17:09 a koupíš dva bifteky s sebou.
00:17:12 -S sebou? Kastrolek nemám.
-Tak koupíš i talíř, ne?
00:17:15 Karlička má narozeniny jednou za rok!
00:17:17 DOHADUJÍ SE Do sajdy ne...
00:17:20 Vy jste ještě nejela sajdou?
00:17:23 Nespěchám. Já dojdu.
00:17:25 Velitel by mě zabil, kdybych vás neodvezl.
00:17:27 -Karličko...
-To by byla škoda.
00:17:29 Děkuju vám... pozor na kabátek.
00:17:33 Zase ti dva... podrž mi to!
00:17:35 Tohle jim nedaruju.
00:17:37 Buď je chytneme, nebo je zaženeme do jinýho rajonu.
00:17:40 Takovou ostudu si na triku nenechám.
00:17:42 -Karle!
-No.
00:17:45 -Podívej se!
-A hele, pán měl hlad.
00:17:47 Kousnul si do margarínu, musíme z toho udělat odlitek.
00:17:50 -Ale jak?
-Co já vím jak?
00:17:52 Já toho Čendu zabiju hned 2x.
00:17:54 Nedrž to v těch teplejch prackách, nebo se to rozpustí!
00:17:57 -Dej to do chladu. -A kam?
-Třeba do auta.
00:17:59 -Ne na motor.
-Nejsem blbej.
00:18:02 Vypadá to, že máme před sebou pořádnou honbu za zločincema.
00:18:06 Až to doděláme, pojedeme do špitálu.
00:18:09 -To se dneska moc nevyspíme.
-Celej tejden.
00:18:12 -Vyhlašuju pohotovost. -Děkujeme.
-Není zač.
00:18:17 Sakra, jak to ten Čenda dělá?
00:18:21 -Čenda se ještě neukázal?
-Zatím ne. Mám mu něco vyřídit?
00:18:24 -Jo, že už je 3x mrtvej...
-Jak mrtvej? -Úplně.
00:18:30 Franto, na nic se neptej! Nebo budeš mrtvej taky.
00:18:35 Ježíšmarja...
00:18:37 Máme poplach. Požádám okolní četnický stanice,
00:18:40 aby hlídaly silnice. Od vás potřebuju,
00:18:43 abyste šli do města a vyzpovídali všechny důvěrníky...
00:18:46 ...hotely, doupata, nevěstince. A překupníkům řekněte:
00:18:50 jestli se do toho zamíchají, tak mají po živnosti.
00:18:53 VRZÁNÍ POSTELE A VZDYCHÁNÍ
00:19:03 To je moc hezký, ale je nás pět a půl.
00:19:05 Dva noví chlapi by se tu šikli.
00:19:07 Dobře, já se po někom porozhlídnu. Jednoho snad uživíme.
00:19:11 Dědek Turko nám chybí, co?
00:19:13 -Já bych možná o jedný posile věděl. -Já taky.
00:19:16 -Tak řekni. -Řekni ty.
-Ty řekni! -Ty řekni!
00:19:19 Tak schválně, jestli myslíme stejnýho?
00:19:21 Tři, čtyři... Makovice!
00:19:26 ZVONÍ TELEFON Josef, vem to!
00:19:31 Četnická pátrací stanice Brno. To seš ty, Franto?
00:19:36 Cože? Ten rošťák. To bysme se ho po Brně nahledali.
00:19:41 -Je to určitě on?
-Určitě, pane praporčíku.
00:19:45 Díky. Tak to mu, šupákovi, nedarujeme. Chlapi, jdeme!
00:19:49 -Kam?
-Uvidíš.
00:19:52 -Ty s náma nejdeš?
-Ne, někdo musí bejt ten zlej.
00:19:55 Správně. Kasárna nejsou žádnej holubník. Pojďte!
00:20:12 Ježíši, Čeňku!
00:20:53 KŘIČÍ
00:20:57 Vy chcete, abych dostal infarkt...
00:21:01 -Kdepak jsme to byli?
-Člověk se nemůže ani projít.
00:21:04 To jsi se u Blaženky procházel dost dlouho.
00:21:07 -Hledáme tě celej večer.
-Luštili jsme křížovky...
00:21:12 To znamená, že musíme provést osobní prohlídku?!
00:21:16 KŘIČÍ
00:21:18 Pánové...
00:21:21 Copak to mám?
00:21:23 To je předmět doličný. To jsou Čendovy trenýrky.
00:21:27 Teď je otázka, jestli jsou to původní nebo náhradní.
00:21:31 -Musíme podezřelého, co?
-Svléknout! -Néééééé.
00:21:35 KŘIČÍ PÍSKÁ NA PÍŠŤALKU
00:21:38 Veliteli, jsme v nejlepším. Tady je předmět doličný.
00:21:42 Zaplaťpánbůh, že jsi zasáhl. Mám dojem, že se zbláznili.
00:21:45 Včetně tebe. Odkdy nenahlásíš, kde tě máme hledat?!
00:21:49 Já myslel, že jdu jen na chvíli.
00:21:51 Jeden myslel, podělal se a druhej do toho šlápnul.
00:21:54 Mazej do fotokomory! Do rána potřebujeme
00:21:57 udělat odlitek chrupu.
00:21:58 -Předmět doličný! -Ano.
-Zabavuje se.
00:22:02 Protože stejně nemáme, co? Vlajku.
00:22:06 ZPÍVAJÍ
00:22:07 Urobil jsem já z Blaženky ženu, já z Blaženky ženu,
00:22:11 já z Blaženky ženu...
00:22:13 Ven! Ven!!!
00:22:24 Zdravíčko, pánové!
00:22:26 -Čendo, zdravíčko.
-Taky. Ten chrup máš na stole.
00:22:32 -Tak to vem a zkus to u doktorů.
-Pachatelé nejsou místní.
00:22:35 Možná jsou, možná nejsou.
00:22:38 Chlapů s amputovanejma prstama u nohou a chybějícíma
00:22:41 čtyřma špičákama nebude zase moc.
00:22:43 -Dobře, podívám se na to.
-Jedeme pro posily, těšte se.
00:22:48 -Blaženko, dobrý den.
-Dobrý den, pánové.
00:22:50 -A copak? Snídaně dneska nebude?
-Bude. A koláčky taky.
00:22:55 -Ale až sundáte tohle...
-Co? -Co tady visí.
00:22:59 -To myslíte Čendovo spodní prádlo?
-Jo, to.
00:23:03 Za to my nemůžeme, to tam pověsil vrchní.
00:23:06 Chudinka Čeněk, takhle ho trápit.
00:23:08 Blaženko, nepleť se do toho, to je chlapská záležitost.
00:23:11 Ani bych neřekla... ale jak myslíš.
00:23:15 Béďo, startuj... tady to začíná bejt hustý.
00:23:18 Jak se do srandy připlete ženská, tak je všechno jinak.
00:23:23 Ani jsem se neptal, jak jste se měl včera večer?
00:23:26 Docela dobře, kdyby mi ti lupiči neudělali čáru přes rozpočet.
00:23:32 -Máš u mě basu piva.
-Já vím.
00:23:34 -Karličku dojalo, jak jste hezky voněl. -Nech si to!
00:23:40 -Co ještě říkala?
-Nic.
00:23:43 Vyzvedli jsme Ondru, pak mě pozvala na biftek...
00:23:46 -Prej by jí samotný nechutnal.
-To se ti žere za moje prachy, co?
00:23:51 Celou dobu se vyptávala na vás... a na Klaudii.
00:23:54 Já se snažím. A nakonec si ženský oblíběj tebe.
00:24:00 Tomu se říká přirozenej šarm. Ale to jen tak někdo nemá.
00:24:04 To já nevím, pane kostelníku, kdo u vás bude hlídat,
00:24:07 my na to lidi nemáme.
00:24:08 Možná některá z vašich oveček...
00:24:11 -Slávku, máš tady...
-Moment... ano... na shledanou.
00:24:17 Pán s vámi taky.
00:24:20 Ale dobrý den, to je návštěva.
00:24:23 Něco nového, pane řediteli?
00:24:25 -Napadlo mě, že se u vás zastavím.
-Dobře jste udělal. Kafíčko?
00:24:31 -Nebude, Blaženka tu není.
-Děkuji, kávu nepiji.
00:24:34 To je dobře, já jsem zapomněl, že Blaženka má něco jiného.
00:24:38 Student Vachta se k maturitě u nás v Jihlavě nedostaví.
00:24:43 Včera volal jeho otec, že syn bude na léčení ve Zlíně
00:24:47 a maturitu složí tam.
00:24:49 Doručil mi žádost, podloženou lékařským doporučením.
00:24:52 Cestování by mohlo jinocha příliš vyčerpat.
00:24:56 -Žádost jsem schválil, inspektor také. -To zní dobře.
00:25:00 -Nevidím v tom žádnou zvláštnost.
-Já také ne.
00:25:04 -Všechno je v pořádku?
-Asi ano.
00:25:06 Až na to, že student Vachta bydlí v Brně
00:25:09 a chodí do stejného gymnázia jako Tylínek.
00:25:14 Ale, ale, alééé... a k maturitě tam nebyl připuštěn.
00:25:20 Nebyl. Kvůli nedostatečnému prospěchu.
00:25:23 Pane řediteli, dobře že jste přišel.
00:25:26 Slávku, máš tu někde seznam těch zubařů?
00:25:29 -Já dělám Tylínka a Vachtu.
-Jarý to má na stole.
00:25:32 Jenom ještě takovou maličkost... je mi to trapné.
00:25:36 Na dvoře nad vchodem vám visí něco, co tam viset nemá.
00:25:43 Vy myslíte ty... trenýrky?
00:25:47 Člověk by hádal, jak se tam něco takového může dostat, viďte?
00:25:51 Já někoho pověřím, pane řediteli.
00:25:54 Můžete tudy, prosím.
00:25:58 Taková vzácná návštěva. Vás bych v týhle díře nečekal.
00:26:03 -Tak co,pořád se vám pere vesnice?
-Už ani ne.
00:26:06 Jandák dostal podmínku, do hospody nechodí.
00:26:08 Život jde dál. Takhle tady přežívají generace.
00:26:11 -Tak se nudíte?
-Trošku jo.
00:26:14 Já si vždycky něco najdu.
00:26:15 Když je nejhůř, tak si zahraju s klukama fotbal.
00:26:18 My jsme vám přišli nabídnout místo u nás na pátračce.
00:26:22 -Mně?
-Vám.
00:26:26 -Abych si snad sednul?!
-Nesedejte si, člověče!
00:26:29 Chci vědět, jestli vás to zajímá? Uvolnilo se nám místo.
00:26:32 -Jarý se Zahálkou vás chtějí do party. -Půjdu si zabalit.
00:26:35 To nepůjde tak rychle. Musím zavolat na velitelství.
00:26:39 -To se může táhnout měsíce, co?
-Měsíce ne.
00:26:42 Stačí, když nastoupíte zítra v devět.
00:26:45 Máme pro vás i přezdívku: Makovice.
00:26:49 -Makovice?
-Makovice.
00:26:52 -To zní nádherně.
-To si zvyknete, Makovice.
00:26:58 Paní Blaženko, bolí mě srdce. Berete nám prapor.
00:27:01 I prapor se musí občas vyprat. Jste jeden jako druhej.
00:27:05 Tak co, byl u mě. Počkejte, až vy budete mít ženský
00:27:08 a budete chtít mít klid a soukromí.
00:27:11 Tak se nezlobte, my se nudíme, tak občas poblbneme...
00:27:15 to není osobní.
00:27:16 -Hned je dám, chudinky, do prádla.
-Proč? Vyvětraný jsou dost.
00:27:20 -Přestaň!
-Dobře, že jste se mě zastal.
00:27:22 Jinak byste se koláčků nedočkali. Večer udělám svíčkovou.
00:27:27 Vy se hleďte Čendovi omluvit a udobřit si ho.
00:27:29 -Je to vzácný člověk.
-To on je, to je, to je...
00:27:36 Tak tam stojím a čekám nejméně půl hodiny...
00:27:39 Říkám: pane správče, do pěti minut tu bude ta zpráva,
00:27:42 nebo si můžete hledat jinou práci. Manžel se o to postará.
00:27:46 -Dobrý den.
-Dneska jste tu nějak brzy.
00:27:49 A to je dobře. Opatrně...
00:27:52 -Jsou tam míchaná vajíčka.
-Přeju hezký den. -Děkuju.
00:27:58 Bez toho vašeho popřání by ten den za nic nestál.
00:28:23 -Tady...
-Panečku, podívej se, co ti dává.
00:28:28 To mi muselo vypadnout. Měla jsem tři padesátikoruny.
00:28:34 Mám jenom jednu... kde je ta druhá?
00:28:39 Ještě ráno jsem ji měla. Nenechal jste si jednu?
00:28:43 Seš si jistá, že jsi ji měla? Ukaž, já se podívám.
00:28:46 Přece si to pamatuju. Slyšíte! Ukažte kapsy!
00:28:51 Co jsem našel na zemi, to jsem vám dal.
00:28:54 Otočte se ke mně, když s vámi mluvím!
00:28:57 Vraťte mi tu druhou bankovku! Nebo zavolám policii.
00:29:00 To můžete. Svědomí mám čistý.
00:29:02 Jaképak máte svědomí?! Ukažte kapsy!!!
00:29:10 Vy jedna ženská drzá nevymáchaná, že se nestydíte!?
00:29:14 Dal jsem vám vaše peníze, vy ani nepoděkujete
00:29:18 a ještě mě urážíte.
00:29:20 Že jsem si je radši nenechal, mohl jsem na tom bejt líp.
00:29:24 Pomoc!!! Zavolejte někdo policii nebo mě zabije! Pomoc! Policie!
00:29:34 -Copak jsi provedl, pobudo?
-Nejsem žádnej pobuda.
00:29:37 -Živím se poctivě. Pusťte mě!
-Ty budeš odmlouvat?!
00:29:40 -To ti přijde draho.
-A ten deštník chci uhradit!
00:29:43 Tři, čtyři, pět... pět tisíc korun.
00:29:46 Dva si vezmeš hned, dva po maturitě.
00:29:49 -Tři.
-Tak dobře, tři.
00:29:51 Srdce mi krvácí, když vidím moje životní úspory,
00:29:53 jak mizí v dáli.
00:29:54 Můžeme to zrušit. Já to stejně dělat nechci.
00:29:57 K maturitě se dostavíš! Syn ji potřebuje za každou cenu.
00:30:01 Jinak se v politice neuplatní.
00:30:03 Kdybych věděl, kolik peněz bude maturita stát,
00:30:06 tak bych se líp učil. A peníze bych si vzal sám.
00:30:09 Boleslave, ty jsi tak blbej, že si neumíš koupit
00:30:12 ani deset deka tlačenky. Natož pak spočítat,
00:30:14 kolik ti vrátili.
00:30:18 Běž se učit do pokoje!
00:30:20 To nemusím, protože on za mě tu maturitu udělá.
00:30:23 -Já ti takovou vrazím...
-Můžu si jít kopat?
00:30:26 -Dej to sem! Leda krumpáčem.
-Je to moc práce a bolí záda.
00:30:33 Kdybych neměl v politice tolik známých, tak nevím,
00:30:35 co bych s tím pitomcem dělal.
00:30:37 Mně se politika líbí. Lidi pro mě budou hlasovat
00:30:39 a já budu slavnej jako ty.
00:30:41 Do tý doby, dokud po tobě nikdo nebude chtít
00:30:43 spočítat volební hlasy.
00:31:00 ZVONÍ ZVONEK
00:31:06 Dělej, vem si ty peníze! Rychle!
00:31:13 Ano prosím, kdo je tam?
00:31:16 Dobrý den, Četnická pátrací stanice Brno.
00:31:20 -Četnická pátrací stanice...
-To je fór.
00:31:24 Zavři tomu "inteligentovi" pusu! Ať už konečně mlčí!
00:31:36 Copak si přejete? Jaroslav Vachta. Znáte moje jméno?
00:31:39 -Strana odhodlaných.
-Á, to jste vy?
00:31:44 To nás opravdu moc těší. Potřebujeme mluvit se synem.
00:31:47 Studuje nahoře. Mohu to vyřídit já?
00:31:51 -Snad něco neprovedl? -Musíme si ověřit absenci ve škole.
00:31:55 Odkdy to chodí vyřizovat četníci? Syn je nemocný a potřebuje klid.
00:32:00 Připravuje se na maturitu.
00:32:02 Nebojte se, rutinní obchůzka pro školní inspekci.
00:32:05 Máte vážný důvod, proč s námi nemůže mluvit...
00:32:07 nebo snad nechce?
00:32:09 Samozřejmě... pojďte dál.
00:32:20 Počkejte, hned ho přivedu.
00:32:27 Čí ty jsi dítě?
00:32:29 Ondra Formánek, prosím. Jdu za panem vrchním Arazímem.
00:32:32 -Je někde v terénu.
-Já na něj počkám.
00:32:35 Tak pojď se mnou, já tě tam odvedu.
00:32:37 -Sedneš si na lavici před jeho kancelář. -Děkuju.
00:32:42 To po mně nechtějte. Už tak jsem v tom namočenej.
00:32:44 Nic se nestane. Já za to politicky ručím.
00:32:47 To si můžete ručit, jak chcete. Ti jsou tady určitě
00:32:50 kvůli Tylínkovi. Jsem slušnej člověk
00:32:52 a s četníkama oplétačky nechci. Mám ženu a dítě.
00:32:55 Mysli na ně. Jak se bude mít rodina dobře,
00:32:57 až budeš mít všecky peníze.
00:32:59 Peníze potřebuju, ale jsou poctivější práce,
00:33:01 jak se můžu uživit.
00:33:03 -Tak já tam půjdu, tati.
-Mlč! Nebo tě uslyšej.
00:33:10 Podívej se, tohle všechno může být tvoje,
00:33:14 když se půjdeš představit jako můj syn.
00:33:17 Mysli, co si za ty peníze můžeš pořídit.
00:33:20 -To by bylo kremrolí.
-Mlč už!!!
00:33:25 Tak jdeme.
00:33:33 Tak tady je můj synáček. Je z maturity celý nervózní.
00:33:37 -Dobrý den.
-Tak vy jste Boleslav Vachta?
00:33:40 Ano. Narozen 16.2.1918.
00:33:44 Takže se připravujete na maturitu z češtiny, matematiky... a ještě?
00:33:49 Dějepisu.
00:33:52 -Velmi těžká maturita, zdá se.
-Mám s tím jisté těžkosti.
00:33:57 Proč ji skládáte ve Zlíně?
00:34:00 Syn má nedostatek červených krvinek
00:34:03 a v tamním sanatoriu ho mají vykurýrovat.
00:34:05 -Příští týden tam odjíždíme.
-Přejeme hodně štěstí u maturity.
00:34:10 Děkuji, pane štábní strážmistře. Bylo mi ctí.
00:34:13 Ale podívejme se, váš syn se vyzná ve frčkách.
00:34:16 -Je to moje záliba. Po tatínkovi.
-Kluk mi dělá jenom radost...
00:34:22 Ještě jednu otázku, pane Vachto mladší. Máte bratra?
00:34:28 Ne.
00:34:31 -Které jsou vaše boty?
-Co je to za hloupou otázku?
00:34:34 Tyhle dvoje. Tyhle jsou tatínka.
00:34:37 Vy rád sportujete?
00:34:39 -Já...? Každý den...
-Pokud vám to politika dovolí?
00:34:44 Přirozeně. Boleslave, běž se učit! Ať se na maturitu řádně připravíš.
00:34:50 Pánové, děkuji za návštěvu. Bylo mi potěšením...
00:34:53 -Na shledanou.
-Tam je východ.
00:34:57 Na shledanou. Sbohem!
00:35:04 -Ahoj Ondro, co tady děláš?
-Přicházím úředně.
00:35:08 Když úředně, tak úředně. Pojď dál.
00:35:12 Prosím. Posaď se. Já hned přijdu.
00:35:18 Je to jasný. Tenhle mladej Vachta blbej není.
00:35:21 Je velmi inteligentní. S těma botama lhal.
00:35:25 Byly tam tři páry s různejma číslama bot.
00:35:28 A přesně věděl, o co nám jde. Je to celý nějaký divný.
00:35:33 Takže co?
00:35:35 -Nevezmeme ho s sebou na stanici?
-Počkal bych si na jeho maturitu.
00:35:39 To je ono... chytit ptáčka pěkně při činu.
00:35:43 Je to vždycky efektnější, nemyslíš?
00:35:45 Jen jestli tenhle názor bude mít i vrchní?
00:35:47 Karlíček? To je král efektu!
00:36:02 -Máte hodně vyznamenání.
-Ty jsou ještě z Ruska.
00:36:05 Škoda, že je nesbírám. Měl bych náskok.
00:36:09 Tak se u mě posaď.
00:36:12 Kafe ti nenabídnu, to by mě máma hnala.
00:36:14 -Ale našlo se trochu limonády.
-Děkuju. Nemám žízeň.
00:36:20 -Co pro tebe můžu udělat?
-Chtěl bych mít svýho tátu.
00:36:23 Jak to, že nemám tátu jako všichni ostatní?
00:36:28 Víš, Ondro, já jsem tátu taky nikdy neměl
00:36:30 a taky jsem si ho moc přál.
00:36:34 Můžu ti slíbit, že až vyrosteš, přestane ti to vadit.
00:36:38 Jak to, že mi to přestane vadit?
00:36:41 To je správná otázka. Vlastně ani nevím.
00:36:46 Jednoho dne se smíříš s tím, že jsi tátu neměl
00:36:49 a nikdy mít nebudeš.
00:36:51 -Vy jste tátu nikdy nehledal?
-Jo. Jako dítě... pak už ne.
00:36:59 Ale já to tak nechci.
00:37:02 Chci mít tátu, co se mnou bude chodit na fotbal.
00:37:06 -A bude na mě hrdej, i teď.
-A co s tím uděláme?
00:37:10 Chtěl bych, abyste mi ho pomohl najít.
00:37:15 -Můžu se o to pokusit.
-Tak děkuju.
00:37:19 Já jsem přinesl všechny jeho dopisy a taky úřední dokumenty.
00:37:30 Koukám, že jsi se na to pátrání pořádně připravil.
00:37:34 Jo. Připravil. Hledání táty je vážná věc.
00:37:41 To máš pravdu. Udělám všechno, co bude v mých silách.
00:37:46 -Tak běž. -Děkuju.
-Chceš odvézt domů? -Ne.
00:37:51 Máma neví, že jsem tady, ale děkuju za nabídku.
00:37:55 Na shledanou.
00:38:02 Franto, najdi mi telefonní číslo Mezinárodní komise
00:38:07 kriminální policie!
00:38:09 No ano... v telefonním seznamu!
00:38:13 Tak mi ho sem přines!
00:38:16 Nechápu, na co tu vrátnici tady máme?!
00:38:20 Milý Ondro, ani nevíš, jak moc bych si přál
00:38:23 ukázat ti východ slunce nad pouští.
00:38:25 Někde pod tím nekonečným pískem je ukryté obrovské
00:38:28 černé bohatství. Jednou ho najdu. A pak spolu objedeme celý svět.
00:38:33 Pozdravuj mámu, oba vás líbám. Táta.
00:38:37 Našel jsem ten seznam, ale je pět let starej.
00:38:42 Nech mi ho na stole.
00:39:10 Celej den kašlala... má horečku.
00:39:15 Jestli to do zítra nepoleví, bude muset do nemocnice.
00:39:21 -Budu si muset hledat jinou práci.
-Vyhodili tě?
00:39:28 Ještě ne, ale určitě vyhoděj. Sebrali mě policajti,
00:39:33 ale nemohl jsem za to.
00:39:35 Ježíšikriste...
00:39:53 Zkus to prodat... pravý zlato.
00:39:59 To nemůžu... je po tvojí babičce.
00:40:06 Musíme zaplatit doktora.
00:40:10 Toho potřebuju. Tohle je jen ozdoba.
00:40:16 Neboj, všechno dobře dopadne. Já se o vás postarám.
00:40:27 Jaromír Formánek, narozený 1.4.1901.
00:40:32 Poslední pobyt - Omán. Podle razítka pošty.
00:40:37 To bylo v roce 1929. To už je 7 let.
00:40:40 Jaký důvod? Neplatí výživné na svého nezletilého syna.
00:40:46 Děkuju.
00:40:49 KLEPÁNÍ NA DVEŘE Dále.
00:40:52 Tak pane vrchní, tady nám vedu toho nováčka.
00:40:55 Všechno jsem mu vysvětlil, jak to tu chodí.
00:40:58 Kufry jsem uložil u Ryby v pokoji. A teď ho vedu k vám,
00:41:01 abysme mu uložili začátečnické úkoly.
00:41:07 Úkol ubytování splněn!
00:41:10 Co řvete?
00:41:12 Promiňte. Franta říkal, že se mám hlásit hlasitě.
00:41:16 To jo... když to říkal Franta, to musíte řvát.
00:41:20 Franta?! Já tě nemít, co bych si bez tebe počal?
00:41:24 -Já vím.
-Tak mi skoč pro kafe.
00:41:27 Takhle dobře nosit kafe neumí nikdo na pátračce.
00:41:29 -Rozkaz! -Franto!
-Ano? -Jídelna je na druhý straně.
00:41:37 Franta?! To si zvyknete.
00:41:40 Tak vás vítám, Karabelo.
00:41:44 Kluci vás mají rádi a já jsem o vás slyšel to nejlepší.
00:41:49 Jeden zákon musíte dodržovat v dobrým i ve zlým: držet partu.
00:41:55 Kdyby se vám něco nelíbilo, tak jsem od toho já.
00:41:58 Můžete přijít kdykoliv. Tak pojďte.
00:42:05 Po ránu se pít nesluší, tak jsem na počest
00:42:08 strážmistra Karabely upekla věnečky.
00:42:14 Dejte ty pracky pryč! Velitel má přednost.
00:42:18 Ne, ne, ne, ty věnečky patří jemu.
00:42:23 Děkuju. Na zdraví... to se u věnečků asi neříká.
00:42:29 -Já jsem moc rád, že jsem tady.
-My taky. A už si můžeme vzít?
00:42:34 -Kde je kafe?
-Nebuzeruj Blaženku!
00:42:36 Kafe bude... Franta mi pro jedno běžel.
00:42:41 -Kafééé!!!
-Pozor...
00:42:43 Kde seš, Franto, hoď sebou!
00:42:48 Blaženko, potřebuju smeták, lopatku a hadr.
00:42:54 No ne. To jsem ráda, že jste v pořádku.
00:42:57 Měla jsem o vás hrozný strach.
00:42:59 Celkem se nic nestalo, už mě pustili.
00:43:03 Váš vozejk jsem uklidila do kůlny, klíče má tatínek, ještě tu není.
00:43:10 To je škoda. Potřeboval jsem tohle prodat.
00:43:15 Ukažte! To je krásný šperk.
00:43:20 -Tady je vyryté věnování.
-Moje žena ho dostala od babičky.
00:43:27 Tak to neprodávejte.
00:43:31 Nikdo vám nedá tolik peněz, kolik si takový šperk zaslouží.
00:43:35 Adélka potřebuje doktora. Jinak nám umře.
00:43:40 Já nevím, kdy se tatínek vrátí, abyste nečekal zbytečně.
00:43:44 -Je na nákupech.
-Nemám jinou možnost.
00:43:46 Co se ti na něm ještě, kromě bot, nelíbí?
00:43:50 To kdybych věděl? Všechno.
00:43:52 Nejsou si vůbec podobní vzhledem, ani způsobem mluvy.
00:43:56 A jeho inteligence je asi 50x větší než u jeho otce.
00:43:59 To se stává tak jako tak.
00:44:01 Možná... ale... copak nevíš, o čem mluvím?
00:44:05 Otec a syn... já se v přírodě moc nevyznám, ale jedno vím.
00:44:08 Mezi otcem a synem je vždycky nějaké pouto.
00:44:11 Duševní nebo fyzické. Z těchto dvou nevyzařuje nic.
00:44:17 -Posloucháš mě?
-Co chceš dělat?
00:44:20 Jet se podívat na tu maturitu do Zlína.
00:44:23 -Osobně? -Osobně.
-Tak jeď! -To šlo lehce.
00:44:30 Když dovolíš...
00:44:37 Spojte mně četnickou stanici, pod kterou leží obec
00:44:41 Andělská Hora.
00:44:45 Četnická pátrací stanice Brno, vrchní strážmistr Arazím.
00:44:49 Mám soukromou prosbu.
00:44:51 Potřebuju, abyste mi zjistili adresu otce.
00:44:55 Pavel Arazím, narozen 1870 nebo 1875,
00:45:01 bytem Andělská Hora.
00:45:04 Já vím, že toho moc nevím, ale těch Arazímů
00:45:08 tam tolik mít nebudete.
00:45:12 Jak dlouho jsem ho neviděl?
00:45:15 Vlastně celej život... děkuju za ochotu.
00:45:22 -Tak ahoj.
-Počkej, kam jdeš?
00:45:25 -Jdu hrát fotbal s klukama.
-To teda ne. Žádnej fotbal.
00:45:29 Povídám ti: domů, dělej, učit se!
00:45:44 Pomoc! Chyťte je! Lupiči! Darebáci!
00:45:51 Stůjte! Zahoďte pistole! VÝSTŘELY
00:45:53 Všichni na zem! Kdo se zvedne, ten ji koupí!
00:45:56 Nemám pistoli...
00:45:58 Dělej! Nebo nás načapou. Motáš se jak idiot!
00:46:01 Jménem zákona, stát! PÍSKAJÍ NA PÍŠŤALKU
00:46:06 Za nima!
00:46:17 Rozumím. Hned tam budeme.
00:46:20 To vám ta služba pěkně začíná.
00:46:23 Loupežné ozbrojené přepadení pošty.
00:46:26 Za bílýho dne. Jdu to říct Karlovi.
00:46:28 Připravte se na výjezd! Plná polní! Řekněte to ostatním.
00:46:34 Kde je Čenda? Vyzvedněte ho někdo.
00:46:37 -Přece ho nebudu rušit...
-Jak rušit? Je skoro poledne.
00:46:40 Už jdu.
00:46:46 Ani ranní stolici člověku nedopřejete.
00:46:50 Ranní možná, polední musí počkat. Pohotovost!
00:46:54 -Mám kufřík?
-Jo, tady.
00:47:01 A jak řekl: ruce vzhůru nebo střelím,
00:47:04 všechno jsem mu dala. Mám dvě děti a nenechám se
00:47:07 zastřelit kvůli pár korunám.
00:47:09 -Kolik vám vzali?
-Mně 2.000 a Anežce 500 Kč.
00:47:13 -Pomůžete nám udělat popis.
-Ráda.
00:47:15 Že se nestydí, vytáhnout na nás pistoli.
00:47:17 To za mých mladých let nebylo.
00:47:19 Dneska slyšíte každou chvíli, že někdo někoho okrade...
00:47:23 -To oko spíš, ale jinačí.
-Tak dobře. Když jinačí...
00:47:32 -Takhle jinačí nebylo?
-To už je dobrý.
00:47:36 Ale to obočí bylo jinačí.
00:47:39 Karabelo, vy se nezdáte. Jste skrytej talent.
00:47:44 Chtěl jsem jít na Akademii, ale tatínek mi to nedovolil.
00:47:47 -Že prej musím mít pořádnou práci.
-To mi něco připomíná.
00:47:50 Kdyby do mě otec nehučel, tak jsem byl v Národním divadle.
00:47:54 Čendo, pojď se podívat. Obrázek od mistra Karabely.
00:48:00 To je krásný malování. Kdyby na tom obrázku
00:48:04 nebyl ten lotr lupičskej, tak si ho dám zarámovat.
00:48:07 Slavnostně oznamuju, že mám novýho parťáka, co říkáte?
00:48:10 Že je to skvělý. Až tohle napíšu tátovi, bude koukat.
00:48:13 Snad i to moje malování vezme na milost.
00:48:15 Pane štábní, jak Tylínek, tak Vachta,
00:48:18 oba byli urážkou českého jazyka. Kdyby psali dějiny,
00:48:23 tak by Koperník objevil Ameriku na území Číny asi 2000 let
00:48:27 před naším letopočtem. Nepřipustit je k maturitě
00:48:30 bylo pro mě jediné výchovisko, hrozby, nehrozby.
00:48:34 Jinak bych musel přestat učit.
00:48:35 Ale Tylínek maturitu udělal, a dokonce s vyznamenáním.
00:48:38 Já vím. Komenský pláče... a hořce.
00:48:43 To je mi ho líto. Ale jak si tu jeho maturitu vysvětlíte?
00:48:47 Je to urážka pedagogického sboru. Ten kluk nerozezná husitu od husy.
00:48:54 -A Boleslav Vachta?
-Jakbysmet.Svět se řítí do záhuby.
00:49:00 Snad to tak nenecháme, pane profesore?!
00:49:05 Až se půjdu na tu Vachtovu maturitu podívat...
00:49:09 Nechoďte. Mohlo by se vám udělat nevolno.
00:49:12 Já vydržím leccos.
00:49:14 Potřebuju, abyste mně řekl, jakou měl Vachta slabinu.
00:49:19 -Padesát. Sto. Dva tisíce slabin!
-Mně stačí jen jedna.
00:49:23 Něco, na co se ho zeptám, tak zaručeně odpoví špatně.
00:49:26 Co takhle, aby vám napsal na tabuli slovo - zrcadlo.
00:49:31 A co já s tím?
00:49:32 Jestli je to ten pravý Boleslav Vachta,
00:49:35 tak vám slovo - zrcadlo - napíše... takhle...
00:49:45 -To snad ne! -Jako že se jmenuju profesor Vetchý.
00:49:49 Dal jsem mu ho napsat 100x. Při nejbližší příležitosti
00:49:52 to zase napsal takhle...
00:49:57 Ti lupiči jsou schopni všeho.
00:49:59 Zatím vykrádali v noci, ale teď už si troufnou i ve dne.
00:50:02 -Můžeme čekat další loupež?
-Dřív než se nadějeme.
00:50:05 Tady měli namále. Co když se přesunou do jinýho kraje?
00:50:07 Co když ne.
00:50:09 Počkejte chvilku...
00:50:11 Pane... no vy... pane... poslyšte... vy pane... poslyšte...
00:50:22 počkejte... chci se vás zeptat... pane slyšíte?!
00:50:56 -Utekl vám? -Jo.
-To je škoda. Musel všechno vidět.
00:51:00 Proč si myslíš, že jsem za ním běžel?
00:51:02 Pánové, až se vrátíme na stanici, rozdělíme si služby tak,
00:51:05 aby měli pohotovost tři. Co Argo, nic?
00:51:09 Je to tady moc zalidněný. Žádná pořádná stopa.
00:51:13 -Jedeme?
-Jo.
00:51:34 Tatínek ještě nepřišel.
00:51:36 Staví se až před zavírací hodinou pro tržbu.
00:51:39 Budete muset přijít jindy.
00:51:41 Nebo mi tu ten medailonek nechte a zastavte se pro něj ráno.
00:51:45 Já vám ho sama ocenit nemůžu.
00:51:50 Je vám něco? Jak se daří vaší dceři?
00:51:55 Prosím vás, nechte mu ho ocenit. Musím za Adélkou.
00:52:10 To je dost. Čeká na vás celé odpoledne.
00:52:13 -Promiň. Máme pohotovost.
-Kvůli tomu střílení na poště?
00:52:17 -To ses to dozvěděl brzo.
-No jo.
00:52:20 V rádiu to hlásí každou půlhodinu.
00:52:23 Co se týká tý naší záležitosti, já ještě nic nevím.
00:52:26 Třeba vám volali. Mohl bych jít s vámi?
00:52:31 -Cos řekl mámě?
-Měl jsem jít k babičce.
00:52:35 Babičce jsem řekl, že si jdu hrát ke kamarádovi.
00:52:38 Tak dobře. Pojď na chvilku.
00:52:53 -Jak je Adélce?
-Má stále horečku... kašle...
00:53:01 Čekala jsem na tebe. Máš peníze na doktora?
00:53:05 Ještě ne. Nechal jsem medailon prodavačce, aby ho dala ocenit.
00:53:10 Jedinou cennost, co mám, jedinou naši naději na peníze
00:53:13 necháš cizí ženské? Co když ti medailon zapře?
00:53:16 Nezapře. Já ji znám.
00:53:22 Potřebuju peníze dneska. Zítra už mi nemusí být k ničemu.
00:53:32 U vás není, paní Krylová?
00:53:35 Zůstaňte doma, já tam radši sjedu.
00:53:43 KLEPE NA DVEŘE Ano.
00:53:47 Mohl bys mi půjčit klíčky od auta?
00:53:50 -Zase Ondra, co?
-Řekl, že jde ke kamarádovi.
00:53:54 -Kam se mohl zatoulat?
-Jako kdybych to neříkal.
00:53:58 Kluk potřebuje pořádnou výchovu. Kde bydlí jeho kamarád?
00:54:02 V Zábrdovicích, Novákova 24. Co chceš dělat?
00:54:08 -Najít ti vnuka.
-Ty víš, kde je?
00:54:12 Neboj se. Já si ho najdu.
00:54:18 Dobrý den. Jsem advokát Peřina. Měl by tu být můj vnuk
00:54:23 Ondřej Formánek.
00:54:25 Aha, ten mladej klučina, ten vás čeká nahoře.
00:54:31 Je mi to moc líto, Ondro. Ale zatím nikdo nic neví.
00:54:34 -Pátrání může trvat dlouho.
-A co když se táta nenajde?
00:54:37 -Najde, neboj se.
-Co když ne?
00:54:41 Tak bude za 10 let prohlášen za nezvěstného.
00:54:44 Takže ještě tři roky. A pak se máma může rozvést?
00:54:49 To může.
00:54:52 A vzal byste si moji mámu, kdyby byla svobodná?
00:54:58 To není tak jednoduchý. Je zatím ještě vdaná.
00:55:01 Ale kdyby nebyla, vzal byste si ji?
00:55:06 Mně byste se jako táta líbil a mámě taky.
00:55:11 Budu o tom přemejšlet. Se mnou to není jednoduchý.
00:55:15 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:55:19 -Dědo. Co tady děláš?
-To se jdu zeptat tebe.
00:55:23 Advokát Peřina postrádá vnuka. Hledá ho celé odpoledne.
00:55:28 Jak si to představuješ? Babička nemá co vyplakávat.
00:55:32 -A maminka taky nic neví.
-Promiňte, raději zavřu dveře.
00:55:36 Dobrý den, vrchní strážmistr Arazím.
00:55:39 Já vím, kdo jste. Vaše jméno zazní v souvislosti
00:55:43 s případy mých klientů. Například pana Slepičky.
00:55:47 Pan poslanec... na toho už jsem dávno, s láskou, zapomněl.
00:55:51 -Co tady dělá můj vnuk?
-On přišel...
00:55:56 -Ať vám to řekne sám.
-Já jsem se ztratil.
00:55:59 -A nemohl jsem najít cestu domů.
-To si zkoušej na maminku.
00:56:06 Našli jsme ho před naší pátračkou. Než jsem se ho stačil vyptat,
00:56:10 vešel jste vy.
00:56:11 -Ty mi to nepovíš?
-Vždyť jsem ti to řekl.
00:56:13 Lžeš! To je dané tvou špatnou výchovou.
00:56:19 Nejdřív si dcera natruc vezme 1. chlapa, který jí přeběhne
00:56:22 přes cestu. Když jí uteče, tak...
00:56:25 se přestane starat o dítě a začne běhat po pitevnách.
00:56:28 Máte na mysli studium medicíny, pane advokáte?!
00:56:35 Pane vrchní strážmistře, víte velice dobře jako já,
00:56:38 že doktořina je především mužská práce.
00:56:41 Kdyby byla sekretářka, no prosím, to bych dokázal zajistit.
00:56:46 Ale takhle... no nic.
00:56:50 Kdybych měl radši syna, mohlo být všechno jinak.
00:56:53 Je mi moc líto, že vás život tak zklamal.
00:56:56 Nezapomeňte to své dceři často připomínat!
00:56:59 To nezapomenu, ona to všechno ví. Pojď, budeš spát u nás.
00:57:04 -A co maminka?
-Musí si rozmyslet, co chce.
00:57:08 Jestli se starat o dítě nebo běhat po pitevnách.
00:57:12 -Bude mít o mě strach.
-Nebude. Já jí to vysvětlím.
00:57:15 A to si za rámeček nedá. A vy, pane strážmistře,
00:57:18 přestaňte blbnout hlavu mé dceři a tomu klukovi,
00:57:21 já si to nepřeju. Na shledanou.
00:57:25 -Ondro. Neboj se. Já to mámě vysvětlím. -Děkuju.
00:57:49 Béďo, kdyby něco, tak jsem u Karličky.
00:57:52 -Jasně, u Karličky. -Potřebuji si něco naléhavě vyřídit.
00:57:55 Když naléhavě, tak naléhavě. Kolínská nebude?
00:57:59 Když říkám naléhavě, tak to znamená, že se hned vrátím.
00:58:02 Máme pohotovost.
00:58:04 Ještě jsem nedostal výhru za to poslední rande.
00:58:06 Výhra bude. Sedni si k telefonu a hlídej!
00:58:09 Nedivil bych se, kdyby se dneska něco semlelo.
00:58:12 Hezkou naléhavou... zábavu přeju. To se tak někdo má, co?
00:58:42 Četnická pátrací stanice Brno. Štábní strážmistr Jarý.
00:58:47 Vrchní strážmistr není. Kdo volá? Jaká četnická stanice?
00:58:52 Co se děje?
00:58:55 Aha... mně to říct můžete, jsem jeho zástupce.
00:59:01 Moment, já si to poznamenám.
00:59:05 Pavel Arazím, narozen v roce 1869...
00:59:16 zemřel před třemi roky.
00:59:20 Kde zemřel? Tamtéž, dobře. Ano, já mu to vyřídím.
00:59:28 Co myslíte, je to dobrá zpráva, nebo ne?
00:59:31 To kdybych věděl... o svým tátovi nikdy nemluvil.
00:59:36 Mám takovej nápad. Co kdybych šel na pochůzku?
00:59:40 Obešel bych kostely, banky, starožitnicví, zlatnictví.
00:59:45 To by byl dobrej nápad. Banky už budou zavřený...
00:59:49 do kostelů nepůjdou, potřebujou peníze.
00:59:53 -Radši počkáme na vrchního.
-Proč? Může se něco stát.
00:59:59 Jděte a já na něho počkám. Budete se ale hlásit.
01:00:04 -Makovice?! -Ano.
-Dávejte na sebe pozor!
01:00:08 Rozkaz!
01:00:09 Přijel jsem si pro vás. Vezmu vás na čerstvý vzduch.
01:00:14 -Já na to nemám náladu.
-Právě proto.
01:00:18 Všechno je v pořádku. S Ondrou jsem mluvil.
01:00:21 Pozdravuje vás. Váš otec si ho vzal k sobě domů.
01:00:27 Už jsem slyšela... že kluk nemá pořádnou výchovu.
01:00:33 Ať dělám, co dělám, nikdy se mu nezavděčím.
01:00:37 Co dělal Ondra u vás?
01:00:40 Budu vám o tom vyprávět po cestě. Rád bych tady zůstal,
01:00:44 ale mám dneska službu a musím se vrátit.
01:00:48 -Takhle nikam nemůžu.
-Ale pojeďte.
01:00:52 Nikdo tam není. Jsem tam sám... ještě Jarý a Karabela.
01:00:58 Já vím, ještě asi 30 lidí... zkusím s tím něco udělat.
01:01:09 Kde jsi? Už jsem myslel, že pro tebe budu muset dojet.
01:01:13 -Auto tady bude každou chvíli.
-O tom jsem s vámi chtěl mluvit.
01:01:18 -Já do toho Zlína nepojedu.
-O tom si promluvíme uvnitř.
01:01:25 Ty jsi se zbláznil! Nebo mě chceš vydírat?
01:01:28 Já žádné peníze nechci. Tady máte vaši zálohu.
01:01:32 -Já ty podvody nechci dělat.
-Za Tylínka jsi maturovat mohl.
01:01:35 A můj kluk ti není dost dobrej. Sedni si!
01:01:39 Já nechtěl maturovat ani za Tylínka.
01:01:41 Když jsem ho doučoval a v půl jedenácté večer
01:01:43 dělal tu stejnou chybu, tak jsem podotkl, že bych
01:01:46 tu maturitu radši udělal za něj, než se nechat takhle trápit.
01:01:50 Jeho tatínek to slyšel a zbytek už víte.
01:01:52 Ale já jsem nikdy nepodváděl.
01:01:55 To jen že mám ženu a dítě, tak jsem ty peníze potřeboval.
01:01:57 -Teď už je nepotřebuješ?
-Potřebuju.
01:02:00 Ale ne tolik, abych se kvůli zítřku nechal zavřít.
01:02:03 Stačí, že to prošlo jednou.
01:02:05 -Už to vyšetřovali četníci.
-Ale na nic nepřišli.
01:02:10 Za několik měsíců nechám ty tvoje maturitní práce zmizet
01:02:13 a nikdo se nic nedozví.
01:02:15 To mi pan Tylínek sliboval taky. A do měsíce jste přišel vy.
01:02:19 Tylínek je můj podřízenej, on mi to musel říct.
01:02:21 Ale on neví, že tu maturitu za mýho kluka skládáš taky.
01:02:26 Já ti přidám ještě 5.000.
01:02:29 A zítra touhle dobou z tebe bude boháč.
01:02:34 Za ty peníze si klidně můžeš koupit i domek.
01:02:39 Á, už je tady řidič. Počkej, vezmu si kabát.
01:02:42 -Vidíte, i řidič o tom ví.
-Ale prdlajs ví.
01:02:45 Je ještě blbější než můj kluk.
01:02:48 Nezlobte se, pane Vachto, já nemůžu.
01:02:51 Mladej, pocem! Ještě slovo a teď hned tě vezmu
01:02:55 na četnickou stanici... za Tylínka! Tak si to rozmysli.
01:03:01 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
01:03:13 To není možné. Taková věc, a on mi nic neřekne?
01:03:16 Třeba právě proto. Nechtěl vám ublížit.
01:03:20 Vzpomínám si, že jsem s mámou o tátovi nikdy nemluvil.
01:03:23 -Ale stýskalo se vám?
-To jo, moc.
01:03:26 Kluci se mně ve škole smáli, že jsem jinej...
01:03:29 ženský si na mě ukazovaly prstem a šeptaly si:
01:03:32 to je ten chudák, co nemá tátu.
01:03:35 Mělo to i výhody. Vždycky jsem dostal cukrátko navíc.
01:03:38 -A chtěl jste, aby se táta vrátil?
-Každej den.
01:03:42 Pořád jsem si říkal, co je ve mně špatnýho...
01:03:46 proč za mnou nepřijde, proč se mu nestejská jako mně.
01:03:51 -Dobrý večer, tatínku.
-Dobrý večer.
01:04:06 Dobrý večer.
01:04:14 -Nepůjdeme dovnitř?
-Ne. Mně už je dobře.
01:04:17 -Můžu jít klidně domů.
-To jsem moc rád.
01:04:20 -Pojďte, aspoň na chvíli.
-Tak na chvíli.
01:04:24 Ukážu vám, jaké to tu máme.
01:04:29 Veliteli, Karabela šel na obchůzku do města.
01:04:33 Pojďte, to je Franta, na toho si zvyknete.
01:04:36 -Dobrý večer.
-Karabela, to nám to pěkně začíná.
01:04:39 -A neřvi před dámou!
-Rozkaz!
01:04:41 Zatím všechno v pořádku. Jsem v Dušní ulici.
01:04:43 Ještě mi zbývá klenotnictví na Argentinské.
01:04:47 Jarý pro mě přijede? Dobře. Budu tam čekat. Končím.
01:04:52 Zajeď pro něj!
01:04:53 Je to jeho 1. den, tak ať neudělá nějakou blbost.
01:04:57 Jo. Mladá byla venku. Tak vám přeju hezkou zábavu.
01:05:09 -Na shledanou.
-Na shledanou.
01:05:15 Sami v kasárnách... to je romantické.
01:05:20 Sami úplně ne. Všichni spí. Až na jednu...
01:05:28 Kikino... prosím, tohle je Kikina. Pocem!
01:05:31 Kikino... tak ty seš ta konkurentka Kikina.
01:05:38 -Ahoj...
-Tak prosím... pojďte dál.
01:05:44 Ty ne... počkej tady.
01:05:51 -Co takhle 150 korun?
-Myslel jsem, že to bude víc.
01:05:55 Bohužel, zlato se vykupuje na gramy.
01:05:58 -Víte co? 190, ale víc nemůžu.
-To mi na doktora stačit nebude.
01:06:04 Pán má nemocnou dcerku.
01:06:06 Amálie, dávej pozor! Nechci, aby ses spletla.
01:06:10 Víc opravdu dát nechci.
01:06:21 Vy dva ke zdi! Otočit! Ruce na zeď! Výš!
01:06:26 A ty nám pěkně nasypeš všechno zlato do tašky!
01:06:29 -Můj medailonek ne!!!
-Zůstaň u zdi!
01:06:33 Nebo ti ten medailonek vpálím do mozku.
01:06:37 -Ještě výkladní skříň. -Tu ne!
-Přece tam ty šperky nenecháme.
01:06:40 Tak dělej!
01:06:48 Usměj se a zamávej, že se nic neděje. Dělej!
01:06:52 Vy dva taky! Dělejte, že se nic neděje,
01:06:54 nebo vás postřílím všecky.
01:06:57 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
01:06:59 Obcházím zlatnictví, máme pohotovost.
01:07:01 Všechno v pořádku?
01:07:03 -Hmm...
-Není vám něco?
01:07:07 Tak vám pěkně děkujeme. A pro ten šperk si přijdeme zítra.
01:07:12 Na shledanou.
01:07:15 Počkejte! Můžete mi ukázat průkazy?
01:07:18 VÝSTŘELY
01:07:25 Tomu říkám zásah v pravou chvíli. Děkuju.
01:07:29 Příště si budeme pamatovat, že život máte jen jeden.
01:07:32 A do šlamastyky se chodí s parťákem.
01:07:34 Zavolejte vrchního a řekněte mu, co se tady stalo.
01:07:36 -Já to nevěděl, mohlo být po mně.
-Já jsem to viděl.
01:07:41 -Děkuju, zachránil jste mi život.
-Není zač.
01:07:50 -Moment, co to děláte?
-To je moje.
01:07:54 Můžete mi dát peníze za ten medailonek?
01:07:57 Dvě mrtvoly na zemi, a vy na mě jdete s medailonkem.
01:08:00 -Já ty peníze nutně potřebuju.
-Přijďte zítra ráno.
01:08:02 Zítra může být pozdě. Potřebuju je dnes!
01:08:05 O co se tady jedná?
01:08:07 Byli jsme uprostřed obchodní transakce,
01:08:08 když sem vtrhli ti dva chlapi.
01:08:10 Potřebuju peníze na léky, moje dcera může umřít.
01:08:14 Já vás nikam pustit nemůžu. Byl jste svědkem
01:08:16 kriminálního činu. Slibuji, že jak to bude možné,
01:08:19 rád vás propustím.
01:08:22 -A co ty peníze?
-Peníze budou.
01:08:24 Můžu vám teď odebrat zbraň?
01:08:28 Jak jste k ní přišel?
01:08:31 Našel jsem ji na ulici.
01:08:33 -Vrchní tu bude za 5 minut.
-To je dobře.
01:08:36 -Nechcete tu na mě počkat?
-Ne. Svezu se do centra.
01:08:39 -A domů už to dojdu.
-Vyloučeno, v noci se střílelo.
01:08:43 Ale lupiči byli dopadeni, takže město je bezpečné.
01:08:47 Dobrá. Někdo vás odveze, jak to bude možné.
01:08:49 Moc se omlouvám.
01:08:51 Myslel jsem si, že budeme mít klidný večer.
01:08:54 Nemyslel... vy jste to věděl, že máte pohotovost...
01:09:00 Poslyšte, vy se mi moc líbíte, když se smějete.
01:09:04 -A nevadí, že vám?
-Naopak, vadí. Pojďte.
01:09:08 Můžete se smát klidně mně, hlavně že vám to sluší.
01:09:12 -Já se omlouvám.
-Jeď!
01:09:19 Pusťte mě, slibuji, že se vrátím, ale teď musím domů.
01:09:22 -Moje dcera potřebuje doktora.
-Neblázněte!
01:09:26 Co se tady děje?
01:09:28 Chce léky pro svou dceru, která má astmatický záchvat,
01:09:30 ale my ho pustit nemůžeme. To je ten, co zastřelil lupiče.
01:09:34 Když jsem vám zachránil život, to jsem vám byl dobrej.
01:09:37 Teď když potřebuju pomoc, tak děláte, že mě neslyšíte.
01:09:40 Já vás pustím, ale napřed si spolu popovídáme.
01:09:43 Napřed léky! Pak si s váma budu povídat.
01:09:46 -Béďo, vezmeš si od pána...
-Rudolf Derna... -...adresu.
01:09:51 -Kde bydlíte?
-U Náhonu 10.
01:09:54 Pojedeš tam, vezmeš dceru, manželku, odvezeš je do lékárny
01:09:58 nebo do nemocnice, spokojenej?
01:10:00 Do nemocnice ne, na to nebudu mít peníze.
01:10:02 Člověče, vy máte peněz... víc než já.
01:10:05 Na ty lupiče byla vypsaná odměna 10.000 Kč.
01:10:07 Tak pojďte, popovídáme si uvnitř. Béďo, odvezeš Karličku domů.
01:10:11 -Samozřejmě. -Ne, ne. Já se s váma ještě neloučím.
01:10:15 -Já pojedu s Bedřichem.
-To nejde, to je vyloučeno.
01:10:18 -A kdo jinej by tam bylo něco platný? -To je pravda.
01:10:21 Tak vidíte, vaše dcera bude v nejlepších rukách.
01:10:32 Co se stalo? Já to věděla, vypadal rozčileně.
01:10:36 Nic se nestalo, paní Dernová. Váš muž se zachoval jako hrdina.
01:10:39 -Jak je jí?
-Myslíte Adélce?
01:10:43 Má čtyřicítky... já se tak bojím.
01:10:46 -Pojďte... -Děkuju.
-Prosím.
01:10:52 Ten zábal jí trochu srazil teplotu.
01:10:55 Paní Dernová, připravte jí tašku s věcmi.
01:10:59 Vezmeme Adélku do nemocnice.
01:11:02 -To nemůžete, to nezaplatíme.
-O tom si můžeme popovídat pak.
01:11:06 Teď potřebuje léky.
01:11:08 A taky si musí odpočinout od těch vlněných zbytků.
01:11:11 To ji dráždí.
01:11:12 -Myslíte, že vlna jí škodí?
-Vlna je nejhorší na astma.
01:11:17 Začala jsem ty koberce dělat před rokem...
01:11:21 Adélce se nemoc hodně zhoršila. Že mi to doktor neřekl?!
01:11:27 Já zatím doktor nejsem, ale tohle vám podepíšu.
01:11:32 Pojedeme!
01:11:34 Já tomu nerozumím. Strážmistr Karabela stál tady,
01:11:38 slečna za pultem, pan majitel taky a pan Derna?
01:11:42 Tady.
01:11:44 Jak vytáhl pistoli na strážmistra, tady pan Derna ho zastřelil.
01:11:48 -Zachránil nám život.
-A lupiči?
01:11:50 Máte dobrý postřeh, pane Derna. Vytáhnout pistoli, odjistit...
01:11:54 to není jenom tak, co?
01:11:56 Já nevím, já pistolím nerozumím. Jen jsem si řekl,
01:12:00 když nevystřelím, že to dopadne špatně.
01:12:03 Aha. Pojďte, projdeme se spolu. Praporčík Ambrož protokol dokončí.
01:12:16 Poslyšte, něco mi tady nehraje. Zeptám se vás rovnou.
01:12:22 -Kde jste sebral tu pistoli?
-Já jsem ji našel.
01:12:27 -Nabitou a odjištěnou?
-Jak jsem ji našel, tak byla.
01:12:34 Vždyť jste mě tenkrát před tou poštou viděl.
01:12:38 Jak utíkali, tak jim ta pistole vypadla
01:12:40 a neměli čas se pro ni vrátit.
01:12:42 To vám mám věřit?
01:12:46 Já jsem možná chudej, ale nelžu a nekradu.
01:12:50 Tak proč jste chtěl vyloupit to zlatnictví?
01:12:58 Já jsem nevěděl kudy kam.
01:13:04 Mám nemocnou dcerku a přišel jsem o práci.
01:13:10 A přitom tak nespravedlivě... neměli jsme doma ani halíř.
01:13:14 Věděl jsem, že když nezaplatím doktora, mý dítě umře.
01:13:20 Jak vám mám věřit, že se k lupu neuchýlíte znova?
01:13:24 Já bych ten krám nevykradl.
01:13:27 Já jsem si s tou představou hrál, ale... když na to došlo,
01:13:32 tak jsem pistoli zase zandal.
01:13:35 Nebejt toho, já bych z ní nikdy nevystřelil, leda tak do sebe.
01:13:43 Byl jsem noční hlídač v továrně. Jednou se tam něco ztratilo,
01:13:49 svedli to na mě a vyhodili mě.
01:13:52 Nebylo mi nic platný, že našli skutečnýho zloděje.
01:13:56 Na mým místě už seděl někdo jinej.
01:13:59 A od tý doby se mi lepí smůla na paty.
01:14:03 To dítě už tady mělo být před třemi dny.
01:14:06 -Dostane se z toho, Adélka?
-Ale ano.
01:14:09 -Ale chvilku si tu pobyde.
-Vy jste stejně úžasná.
01:14:13 Myslím profesně. Jak kolem vás ve špitále
01:14:16 všichni lítali... vy budete výborná doktorka, Karličko.
01:14:22 -Docela bych k vám chodil.
-Když se nebudete bát, můžete.
01:14:33 Co ten medailonek? Chcete ho ještě prodat?
01:14:37 Nevím, to záleží na tom, jak brzo dostanu odměnu.
01:14:41 Hned to nebude. Úřední cesty, to nejde rychle.
01:14:47 Tak mi dejte ty peníze, prosím.
01:14:55 Třeba někomu přinese štěstí.
01:15:02 -Můžu už jít?
-Jarý tu bude co nevidět.
01:15:05 -Počkáme na něj?
-Počkám venku.
01:15:09 -A děkuju ještě jednou.
-Nemáte zač. -Ale mám.
01:15:14 -Ten Derna, to je slušnej člověk.
-To tedy je.
01:15:18 Já ho moc neznám, ale dcera si ho oblíbila.
01:15:20 A co takhle udělat ho u vás denním hlídačem?
01:15:23 To, co se vám stalo dneska večer, se může stát kdykoliv.
01:15:26 Hlídače... taky jsem o tom přemýšlel, ale...
01:15:30 Co říkáte, 100 Kč týdně? Pro ten klid to stojí.
01:15:34 Bude dělat dceři společnost, nebude jí dělat nemravný návrhy,
01:15:37 uchrání ji před špatnými vlivy.
01:15:39 A Derna je věrnej jako pes. Bude hlídat k nezaplacení.
01:15:44 -Co takhle 75 Kč?
-Tati, to je úžasný nápad.
01:15:49 Jak vy říkáte, je určitě dobré někam odjet a být v klidu.
01:15:57 -Tak mu to řeknete sám.
-Proč ne?!
01:16:04 A ten medailonek mu můžete vrátit.
01:16:07 -Když teď dostane zálohu...
-Teda. Vy to s lidma umíte.
01:16:14 Já už chápu, proč jste vrchní strážmistr.
01:16:18 Vidíte, já ne.
01:16:21 Když si představím, že jsem v té černé bedně
01:16:23 mohl být já, tak mám pocit, že bych se měl vrátit na vesnici
01:16:26 vyšetřovat makovice.
01:16:28 Taky mi poprvé nebylo nejlíp.
01:16:31 -Konečně jsou tady.
-Co je s Adélkou?
01:16:33 Leží v nemocnici U milosrdných. Bude tam nejmíň 14 dní.
01:16:37 Nebojte, je to na pokladnu. Vaše paní je u ní.
01:16:40 Vzkazuje vám, až skončíte, abyste šel domů
01:16:43 a postaral se o děti.
01:16:45 Je na vás velice pyšná, pane Derno.
01:16:47 Děkuju... moc vám děkuju. Vím, že je to vaše zásluha.
01:16:53 Já vám to do smrti nezapomenu. Vám všem.
01:16:56 My vám můžeme jenom pomoct, ostatní záleží na vás.
01:16:59 -Chcete odvézt domů? -Děkuju. Už jsem se naotravoval dost.
01:17:04 Hodně štěstí... a budeme na vás vzpomínat.
01:17:09 Derna bude od zítřka, zásluhou vrchního,
01:17:12 pracovat jako denní hlídač.
01:17:14 To byl jeden z Karlíčkových šťastných dnů.
01:17:16 Promiňte, Karličko, já takhle před jeho známostma
01:17:19 nesmím mluvit.
01:17:20 -Ať se radši nazapletete.
-Mužstvo, odjezd!
01:17:24 Veliteli, zapomněl jsem vám předat vzkaz.
01:17:27 Volali kvůli Andělské Hoře, tady jsem to sepsal.
01:17:30 -Dneska už nic číst nebudu.
-Děkuju, Karličko.
01:17:33 -A gratuluju, byla jste úžasná.
-Není k čemu.
01:17:36 -Chcete odvézt?
-Ne. My se projdeme.
01:17:39 -Aspoň se trošku uklidníme.
-Dobrou noc.
01:17:47 -Co to mělo znamenat?
-Asi se mu líbím. Jako lékařka.
01:17:54 Máš tu od odpoledne dopis. Voilá...
01:17:58 JARÝ MLUVÍ FRANCOUZSKY Děkuju mockrát, Františku.
01:18:01 Znáš i jiná slova kromě "voilá"?
01:18:06 Ano, nebo ne?
01:18:11 -Franta nám moudří.
-Tak hezký večer, Františku!
01:18:17 Vem mi to nahoru, musím si něco vyřídit.
01:18:19 Víš, že máš večer službu.
01:18:20 Co kdyby sis našel nějakou ženskou, třeba bys přestal otravovat.
01:18:24 Nebruč, Čendo, a dej si jedno za mě, voilá.
01:18:43 KLEPE NA DVEŘE
01:18:46 Čeňku, už jsem tě nečekala. Pojď dál.
01:18:53 Děkuju.
01:18:58 Já...
01:19:06 Já vím, že to všechno není tak, jak by to mělo bejt.
01:19:10 Ale stejně se tě chci zeptat:
01:19:17 Blaženko, vzala by sis mě za muže? Já tě mám rád.
01:19:26 Ježíši, Čenku, taková otázka si zasluhuje, abysme byli
01:19:32 alespoň támhle v tom altánku, nemyslíš?
01:19:41 -Dobrou noc.
-Dobrou noc, Karličko.
01:19:49 -Já nevím, jak to říct.
-Tak to řekněte.
01:19:54 Ráda bych vás pozvala nahoru, ale bojím se.
01:20:00 -Vidíte, já to cejtím stejně.
-Dneska není ta správná noc.
01:20:06 Není.
01:20:09 Přál bych si, abysme odjeli někam daleko, spolu...
01:20:12 Na celou sobotu a neděli... někde, kde to oba neznáme.
01:20:17 To zní hezky, přijímám.
01:20:22 -Příští neděli ne, to sloužím.
-Aha, hmmm...
01:20:31 Mám vás moc ráda. Dobrou noc.
01:20:55 Pavel Arazím zemřel před třemi roky.
01:21:12 Já tě mám taky strašně moc ráda.
01:21:15 A pokud pánbůh dá, tak tě nikdy neopustím.
01:21:20 Ale já už jsem na vdávání stará. Už nemám ten pas, co jsem mívala.
01:21:28 Musela bych opustit tuhle práci, a já jsem tady strašně ráda.
01:21:35 Vařit pro tebe a tvoje kamarády je strašně krásná práce.
01:21:41 A já cítím že... bysme byli míň spolu.
01:21:46 Zlobil by ses, kdybysme se zatím nevzali a nechali to tak, jak je?
01:21:54 Nezlobil.
01:21:58 Jenom nechápu, proč jsi mě kvůli téhle odpovědi táhla sem...
01:22:03 do tohohle romantickýho dřevníku?
01:22:08 Protože bych chtěla, abys mě políbil.
01:22:12 A ujistil mě, že mně rozumíš a cejtíš to stejně.
01:22:18 To víš, že to cítím stejně.
01:22:21 Jenom budu muset klukům vysvětlit ten svůj nový,
01:22:24 moderní způsob života... aby přestali hecovat.
01:22:40 Holt staré české přísloví: Láska kvete v každém věku.
01:22:45 JARÝ KŘIČÍ RADOSTÍ
01:22:51 Klaudie přijede!!!
01:22:54 To se máte na co těšit, Karabelo.
01:23:00 A pamatuj si, že to nemá být na výbornou.
01:23:04 Rozumíš?
01:23:07 Ale, pane štábní strážmistře, co vy tady ve Zlíně?
01:23:11 To víte, služební povinnosti.
01:23:14 -Pan Boleslav Vachta, prosím.
-Počkejte, kam jdete?
01:23:19 -Rodiče počkají venku.
-Víte, kdo já jsem?
01:23:22 -Nezlobte se, ale to je předpis.
-Co tam bude dělat tenhle?
01:23:27 Nebojte se, na vašeho synka dobře dohlídnu.
01:23:32 To je průšvih.
01:24:12 Písemná i ústní práce je skvělá.
01:24:16 Vaše znalosti by měly být příkladem i jiným studentům.
01:24:20 -Děkuji.
-Navrhuji přestávku.
01:24:22 Pak oznámíme výsledky.
01:24:29 Pane Vachto, pan štábní strážmistr si přeje, abyste na tabuli napsal
01:24:35 název románu Ivana Olbrachta Zamřížované zrcadlo.
01:24:58 Mohl byste to napsat ještě jednou?
01:25:00 Stačí napsat - zrcadlo.
01:25:10 Člověče, co vás to napadlo vydávat se za Boleslava Vachtu?
01:25:17 Vy, s takovými znalostmi?!
01:25:23 Můžete mi říct, co vás k tomu přimělo?
01:25:30 Rozuměl jste otázce? Co vás k tomu přimělo?
01:25:36 Vyhrožoval mi, měl jsem strach.
01:25:40 Co si to dovolujete? Takhle syna strašit.
01:25:44 Už toho nechte!
01:25:47 Mé jméno je Martin Středa. Omlouvám se.
01:25:51 Pane štábní strážmistře, odveďte si mě.
01:25:55 Jen si ho odveďte, podvodníka.
01:25:57 -Já si ho odvedu... ale vás taky.
-Mě?
01:26:02 To vaše vydírání, to vám přijde pěkně draho.
01:26:07 Víte, co udělám, dám oznámení do novin.
01:26:09 To můžete... a nejlépe do vězeňských.
01:26:14 Tak prosím, pánové, račte! Pane profesore...
01:26:19 To snad nemyslíte vážně... nesahejte na mě, já mám známé...
01:26:49 Skryté titulky: Vlasta Kmentová a Libor Dvořáček.
01:27:05 Oprava ST: P. Mašková
Pouliční metař Derna je sice velmi chudobný, ale také velmi poctivý chlapík a tak zvedne a vrátí padesátikorunu, která vypadla z kabelky jakési "lepší" dámě, a jemu se připletla pod koště. Majitelka padesátikoruny, místo aby poctivému nálezci poděkovala, obviní ho naopak z krádeže a tak nebožák přijde i o skromně placenou práci metaře. Z velké nouze se rozhodne prodat ve zlatnictví památeční medailónek své ženy, aby měl na lékaře pro nemocnou dcerku. A tak se stane bezděky hrdinou příběhu o pátrání po dvou protřelých a četníky hledaných nebezpečných lupičích, což změní celý jeho život. A zdá se, že i v Arazímově životě by mohlo dojít ke změně. Nejen že se prohlubuje jeho vztah ke Karličce, ale také k jejímu synu Ondrovi. Ondra navíc chce, aby Arazím dal pátrat po jeho zmizelém otci. V případě, že by byl Ondrův otec Formánek prohlášen za nezvěstného - nestálo by nic v cestě přípravy svatby Karličky s Arazímem - což je velké Ondrovo přání. Mezitím se Jiroušek zabývá dosti zvláštním případem - na mimobrněnských gymnáziích excelentně maturují studenti, kteří byli na svých školách vyhlášenými repetenty.