Hledání vraha milenců i politicky zapeklitý případ neodradí Arazíma od prožití večera s Karličkou (2003). Hrají: T. Töpfer, L. Šafránková, R. Lukavský, V. Galatíková, V. Hauser, V. Peterková, F. Bohdal, J. Grygar, T. Vilhelmová a další. Kamera J. Víšek. Scénář a režie A. Moskalyk
00:00:43 Co vy tady? Na co čekáte? Tady není nic k vidění.
00:00:47 Ryba, počkejte s Argem tady. Kdopak vám to nahlásil?
00:00:51 Tady Skrčilová.
00:00:53 Dobrý den. Povídejte.
00:00:56 To mám tu hrůzu vykládat ještě jednou?
00:00:59 Asi budete muset.
00:01:01 Ráno chci dovnitř, že půjdeme spolu do konzumu.
00:01:03 Zabouchám a ona nic. Volám a taky nic.
00:01:05 Tak jsem se podívala oknem.
00:01:07 Když jste bouchala na dveře, byly zavřené?
00:01:09 Nikdy se na noc nezamykala. Ve vesnici to není zvykem.
00:01:14 Dveře jste nechal otevřít vy?
00:01:16 Místní zámečník. Říkal jsem mu, aby na nic nesahal. Kvůli otiskům.
00:01:20 Dobře. Kdyby bylo třeba, tak si vás zavoláme.
00:01:38 To je i na mě moc. Podle všeho to vypadá,
00:01:41 že je manžel přistihl v situaci obzvláště choulostivé.
00:01:44 Třeba byla vdova nebo rozvedená.
00:01:47 To ne. Manžel dělá pro vojsko někde u Znojma.
00:01:51 Domů jezdí jednou za čas.
00:01:53 Musel mít pořádný vztek.
00:01:56 Zřídit někomu takhle hlavu dokáže primitiv nebo někdo ve zkratu.
00:02:00 -Čím to bylo, doktore?
-Tyč nebo trubka. Něco tupého.
00:02:03 Béďo, vezmi Rybu a Arga a porozhlédněte se po okolí.
00:02:08 Třeba zahodil vražedný nástroj někde poblíž.
00:02:11 Pro jistotu sejmeme otisky i zámečníkovi.
00:02:13 Už nebude doma. Jel do práce.
00:02:16 -Tak mu je sejmeme, až se vrátí.
-Já pojedu. Tady to vypadá jasně.
00:02:20 -Okno je rozbité zevnitř.
-Střepy jsou venku.
00:02:22 Stopy od bot žádné.
00:02:25 Dveře byly zavřené. Okno rozbité zevnitř.
00:02:27 Pachatel to tady musel dobře znát.
00:02:30 Podívej se po cennostech, jestli nejde o loupežnou vraždu.
00:02:34 Já jsem skončil. Vezmete mě do Brna?
00:02:36 Ale budete muset chvíli počkat.
00:02:40 -Vašku, máš něco?
-Nic.
00:02:43 Zkus tady tu cestičku.
00:03:18 -Pane vrchní!
-Kde jste to našli?
00:03:21 -Ve vápně.
-Ale kde?
00:03:24 Támhle.
00:03:25 Co stopy nebo otisky? Něco vytratil nebo vytrousil?
00:03:28 -Ryba to zkouší s Argem.
-Tak to zkuste s ním.
00:03:31 Strážmistře, kde pracuje ten Raboch?
00:03:47 Potřebuji mluvit s někým, kdo to tady vede.
00:03:50 Inženýr Stupka. Je dole u bunkru.
00:03:53 Já si vezmu toho inženýra. Vy se zeptejte, co je Raboch zač.
00:04:00 Pořád mlčí a maká.
00:04:02 A co pivečko, vínečko, borovičku, slivovičku? Dá si?
00:04:07 Tady je to to jediný, co máte. Dobré jídlo, chlast a občas ženské.
00:04:11 Ale na ty on moc není.
00:04:13 Jste si tím jistý?
00:04:15 Když s někým děláte 2 roky, tak ho poznáte.
00:04:18 -Kdy do toho špitálu šel?
-Před 3 dny. Stěžoval si na břicho.
00:04:22 Najednou nebo už dřív?
00:04:23 Předtím nikdy. Raboch je tvrdý chlap a dříč.
00:04:26 Rabochovi se do toho moc nechtělo, že mu nic není, že chce domů.
00:04:30 Revers nám odmítl podepsat.
00:04:31 Nebyli jsme si jistí, jestli to na apendektomii je.
00:04:35 Uděláte chybu, on vám umře a máte na krku soudy.
00:04:42 Určité příznaky tam byly, ale při operaci byl nález normální.
00:04:48 Můžeme k němu?
00:04:53 Pane Rabochu, jak se cítíte?
00:04:57 Pane doktore, nemohl bych dostat něco od bolesti?Nedá se to vydržet.
00:05:01 Pošlu sem sestřičku. Něco vám dá.
00:05:04 -Vaše paní...
-Co je s ní?
00:05:09 Našli jsme ji dnes s milencem.
00:05:12 Ta mrcha. Ženský jsou potvory.
00:05:18 Já jí tu palici rozmlátím, jen co mě odtud pustí.
00:05:22 Už to někdo udělal za vás.
00:05:25 Jak to myslíte?
00:05:27 Je mrtvá. Milenec také. Někdo je zabil.
00:05:32 Kdo? Víte něco?
00:05:37 Zatím nic jistého. Nevíte, s kým vaše žena držela?
00:05:42 Ani se mi nic nedoneslo od chlapů v hospodě nebo od sousedů.
00:05:51 -Ukradl něco?
-Právě že ne.
00:05:56 Nemáte nějaké nepřátele vy nebo vaše žena?
00:06:01 Ne, aspoň o ničem nevím.
00:06:05 To by si snad vyřídil se mnou. Ale s mojí ženou?
00:06:08 To nám také vrtá hlavou.
00:06:10 My vás necháme pořádně se vyléčit.
00:06:13 Až budete v pořádku, tak si s vámi ještě popovídáme.
00:06:17 Já dřu jako mezek ve dne v noci, abych přinesl nějakou korunu.
00:06:25 A ona... Mrcha!
00:06:28 Jestli mě takhle podváděla, tak si nic jiného nezasloužila.
00:06:35 Tak co?
00:06:36 Záhada, Slávo, záhada. Manžel leží po operaci slepáku.
00:06:41 Co když to udělal někdo, kdo žárlil na milence?
00:06:45 Nechal si udělat náhradní klíč, vešel dovnitř, nic neukradl,
00:06:50 okno rozbil zevnitř, vzal tyč a zahodil ji do vápna.
00:06:54 Ty si kup papír a pero. Po večerech začni psát detektivku.
00:06:58 -Bude se dobře prodávat.
-Mohl si někoho najmout.
00:07:01 -Kdo? Milenec?
-Ne, manžel.
00:07:04 To by byla úkladná vražda, ale tady šlo o zkratové jednání.
00:07:09 Přijdeš domů, slyšíš šepoty, smích. Podíváš se oknem,
00:07:13 popadneš, co je po ruce, a mlátíš hlava nehlava.
00:07:16 Logiku to má. Motiv také. Ale nevíme, komu patří.
00:07:20 Z toho jsem také jelen.
00:07:21 Manžel leží po operaci slepáku a milenec na soudním.
00:07:24 A Rabochová také.
00:07:26 Slávo, pojedeme se ještě jedenou podívat na to Rabochovo stavení.
00:07:30 Prošmejdíme i vesnici a okolí. Třeba budeme mít štěstí.
00:07:39 -Čendo, jsi tam?
-Moment.
00:07:48 Už můžeš.
00:07:53 Promiňte, já jsem nikdy neviděla, jak se dělají fotky.
00:07:58 A pan štábní byl tak laskav.
00:08:00 Jistě.Čenda je ohromný instruktor. Zvláště potmě.
00:08:04 Myslíte? Vždyť tady má to červené světlo.
00:08:08 Já bych řekl, že se červenáte. A ono to dělá to červené světlo.
00:08:13 -Tak já už jdu a děkuji.
-Přijďte zase.
00:08:18 Čendo, ty se nezdáš.
00:08:20 Ještě pár takových instruktáží a budeme mít na pátračce svatbu.
00:08:24 Tak od tebe to zrovna rád slyším.
00:08:27 -Máš něco?
-Zatím nic.
00:08:29 Prošel jsi to pořádně?
00:08:32 Žádná stopa po vloupání. Ani náznak.
00:08:34 Jenom to rozbité okno zevnitř, ale to víme od začátku.
00:08:38 Co ta železná tyč?
00:08:40 Jak jsem předpokládal. Vápno všechny stopy vyžralo.
00:08:45 Tak to jsme v pytli. Rabocha včera operovali.
00:08:47 Cože?
00:08:48 Slyšíš dobře. Vyřízli mu slepák.
00:08:50 Tak to jsme opravdu v pytli.
00:08:55 Jsem vám k službám, pane kapitáne.
00:08:59 Potřebuji mluvit s vrchním strážmistrem Arazímem.
00:09:02 Zavedu vás k němu.
00:09:09 Pane veliteli, máte návštěvu.
00:09:14 Kapitán Vodička z vojenské správy.
00:09:18 Arazím. Těší mě. Já vás znám podle vidění.
00:09:22 Posaďte se. Co pro vás můžeme udělat?
00:09:26 Chtěli jsme to poslat služebním postupem,
00:09:29 ale jde o choulostivou záležitost, která se dotýká obrany státu.
00:09:33 Proto jsme se rozhodli pro osobní jednání.
00:09:37 O co jde?
00:09:39 U Vídně se našel mrtvý poštovní holub.
00:09:42 Nahlásil nám to Ústřední svaz chovatelů.
00:09:45 Ten dostal zprávu od rakouského partnera.
00:09:48 Dali jsme si ověřit kroužek.
00:09:50 Patří chovatelům ze zámku v Puštíně.
00:09:54 V čem je problém?
00:09:56 Vrátíme kroužek majitelům a oznámíme nález mrtvého holuba.
00:10:00 Tak jednoduché to zase není. Nemůžeme si udělat malý výlet?
00:10:05 -Teď hned?
-Když budete tak laskav.
00:10:08 Vy mě napínáte. Zjistím, jestli mám volné auto.
00:10:12 Lépe, když pojedeme mým vozem.
00:10:20 Starý hrabě má problémy se svými syny.
00:10:26 To se stává mezi rodiči a dětmi.
00:10:30 To ano, jen kdyby se synáčkové nestýkali s osobami,
00:10:33 které měly co do činění se zákonem na ochranu republiky.
00:10:37 Jeden ze synů je důstojníkem čs.armády v záloze.
00:10:41 Zjistili jsme podle čísel aut, že jde o 2 osoby.
00:10:45 Jezdí na zámek z různých koutů republiky.
00:10:48 Mladí šlechtici si založili Spolek chovatelů poštovních holubů.
00:10:53 Ten holub u Vídně nám to podezření jenom znásobuje.
00:10:58 To chcete jet na zámek? Nemáme k tomu žádný zákonný důvod.
00:11:03 Trochu se porozhlédneme kolem.
00:11:05 Třeba budeme mít štěstí a něco uvidíme.
00:11:08 Neslyšíte náhodou trávu růst?
00:11:10 Možná trávu. Možná bodláky.
00:11:38 Robert a mladší syn Fridrich.
00:11:43 A ti dva? To jsou ty jejich návštěvy?
00:11:46 Konrád Emke a Laszló Mihaly.
00:11:51 Pořád na tom nevidím nic nezákonného.
00:11:54 Až na to, že ti mladí lezou starému pánovi na nervy.
00:11:59 Přesto vás prosíme, abyste to tam proklepali.
00:12:03 Pravidelná kontrola zprávy o stavech holubů,
00:12:05 úbytcích a přírůstcích, o letech atd.
00:12:08 Při té příležitosti vraťte kroužek. Zeptejte se,jak se dostal do Vídně.
00:12:14 A jestli mají let zanesený ve výroční zprávě.
00:12:19 Prosím nenápadně, abychom je nevyplašili.
00:12:22 Vy a vaše pátračka to umíte.
00:12:25 Žasnu, co všechno nevíte. Abych se bál chodit na rande.
00:12:29 -Na to nevypadáte.
-Na to rande?
00:12:32 Na to, že se bojíte.
00:12:47 Co to je?
00:12:49 To ti posílá Kostrhoun.
00:12:52 Na slavnostní představení Labutího jezera pro legionáře.
00:12:56 -Proč jsou dvě?
-To nevím, to se musíš zeptat jeho.
00:13:00 Asi se to sluší. Je to společenská událost.
00:13:03 -Tak půjdeš se mnou ty.
-To nejde, já nejsem tvoje paní.
00:13:06 To si mám nějakou vyčarovat?
00:13:08 -Zkus to.
-Nebuď vtipný. Stačí,že jsi tlustý.
00:13:13 To bylo tady na zábavě.
00:13:15 Raboch vlítl na parket,
00:13:17 odstrčil ji od toho frajírka, co se tady na nás vytahoval,
00:13:23 popadl ji za límec a ty nové šaty, co zrovna koupil,roztrhal na cucky.
00:13:29 Zůstala skoro nahá. Jen v podprsence a kalhotkách.
00:13:33 To vám oči vypadly málem z důlků, že jo, dědo?
00:13:37 Pak na ni před lidmi zařval: Marš domů, couro!
00:13:42 A byla?
00:13:43 Spořádaná ženská. Akorát jako lokálka.
00:13:47 Ta by utahala 20 chlapů, kdyby chtěla.
00:13:50 A chtěla?
00:13:52 Vždyť říkám, že to byla spořádaná ženská.
00:13:55 A co ten její milenec, co jsme ho s ní našli?
00:13:58 Myslíte Kroutil? Ten není náš. Ten je ze sousední vesnice.
00:14:03 Ale, že s ní držel, to je záhada i pro nás.
00:14:10 Vy jste tady samá záhada. Tak vám děkujeme. To stačilo.
00:14:18 Stračice vypadaly jednoduše.
00:14:22 Motiv: žárlivost. Pachatel: podvedený manžel.
00:14:27 Ovšem manžel má alibi jako hrom. Jiný motiv zatím nemáme.
00:14:31 Co máš ty?
00:14:33 Klasické vloupání vylučuji. Nic se neztratilo.
00:14:36 Žádné otisky.
00:14:37 Jenom její, milence a pravděpodobně Rabocha.
00:14:40 Ale to si ověříme až k nám přijde.
00:14:43 Raboch byl nemluva a morous, ale hlavně nebyl často doma.
00:14:46 A co vy?
00:14:48 To by souhlasilo. Akorát se mi zdá, že...
00:14:51 Co?
00:14:53 My jsme o tom se Slávou mluvili. Mohlo by to znamenat, že Raboch...
00:15:01 Z něj to leze jak z chlupaté deky. Co Raboch?
00:15:05 On často míval zatmění v palici, takže jednal nekontrolovaně.
00:15:10 Třeba s těma šatama na zábavě. To je naprosto jasné.
00:15:16 To vypadá jako kabaretní výstup. Dozvím se, o co jde?
00:15:19 Co kabaretní výstup?
00:15:22 Ona tančila s nějakým Brňákem.
00:15:24 Raboch vstal a strhl z ní šaty. A úplně nové.
00:15:31 A ona tam zůstala úplně nahá. Tedy skoro nahá.
00:15:35 A to dokazuje co?
00:15:37 Že byl Raboch žárlivec, že jednal ve zkratu.
00:15:42 Třeba něco o té nevěře věděl, co ostatní ve vesnici nevěděli.
00:15:47 No jasně. Takže si na ně počíhal, rozmlátil jim hlavu
00:15:50 a potom se vrátil na lůžko po operaci tlustého střeva.
00:15:53 Kdybys více přemýšlel, tak by ti to prospělo.
00:15:56 Co ten milenec?
00:15:58 Stačili jsme se v sousední vesnici poptat.
00:16:01 Jaroslav Kroutil, čeledín u sedláka Donutila.
00:16:05 Čendo, Slávo, Béďo, vezmete si na starosti sousední vesnice.
00:16:09 Z lidí dostanete, co vědí.
00:16:11 Přece se vrah nepropadl do země.
00:16:14 Ty zavoláš starostovi. Chci vědět všechno o Rabochovi.
00:16:16 To znamená narození, sourozenci, rodiče atd.
00:16:19 Ať pošlou zprávu z domovské obce.
00:16:22 Josef, pojď ke mně.
00:16:29 Zavři.
00:16:33 Myslíš, že bych měl pozvat Karličku na ten balet?
00:16:40 Karličku? To není špatný nápad.
00:16:43 Ale to musíš vědět ty, jak to máš s Ludmilou.
00:16:46 No jak? Já ani sám nevím.
00:16:49 Ani dopis. Ani pohled. Situace je taková neutrální.
00:16:55 Co bys udělal ty?
00:16:57 Já? Když já na ženský moc nejsem.
00:17:01 -A já snad jo?
-To nemyslíš vážně?
00:17:05 S Ludmilou jsem to myslel vážně.
00:17:10 Ale Karlička se mi líbí.
00:17:13 -Tak ji pozvi.
-Pozveš ji ty. Mým jménem.
00:17:17 Já? Co jí řeknu?
00:17:20 Ty už na něco přijdeš.
00:17:24 Co když nebude chtít jít?
00:17:26 Tak ji na balet dovedeš násilím. To je rozkaz! Odchod!
00:17:43 -Dobré odpoledne.
-Co vy tady?
00:17:47 -Čekám na vás, paní Formánková.
-Copak jsem provedla?
00:17:51 Zatím nic, ale brzy provedete. Můžu vás svézt?
00:17:55 Já tady bydlím kousek.
00:17:59 -Tak já vám vezmu aspoň síťovku.
-Jsou všichni četníci tak galantní?
00:18:03 Jenom někteří a jenom někdy. Když něco potřebují.
00:18:07 Copak potřebujete, pane četníku?
00:18:09 Praporčík. Ambrož Josef. Praporčík.
00:18:12 Copak brzy provedu, pane praporčíku?
00:18:16 Až uslyšíte, co se se mnou stane, když to neprovedete,
00:18:20 tak se smát nebudete.
00:18:21 Já se nesměji. Já se bojím.
00:18:23 Vysvětlím vám to cestou.
00:18:25 -Nařídil mi,že vás musím přemluvit.
-K čemu?
00:18:30 Kdybyste mi to na chvíli podržela.
00:18:34 Tady. Prosím.
00:18:37 Lístek? A co já s tím?
00:18:40 To je na slavnostní představení Labutího jezera.
00:18:44 Pro legionáře?
00:18:46 On totiž náš Karel, tedy vrchní velitel Arazím,
00:18:50 by byl rád, kdybyste s ním do toho divadla šla.
00:18:53 On je legionář?
00:18:55 To by nevadilo, ale proč nepřišel sám?
00:18:57 Proč mám jít na představení s člověkem, kterého neznám?
00:19:00 Nezlobte se, pane praporčíku Ambroži Josefe,
00:19:04 ale tohle já neprovedu.
00:19:07 -Paní Formánková...
-Dovolíte?
00:19:10 Paní Formánková!
00:19:12 Já se bez vašeho souhlasu nemůžu vrátit na pátračku. Vy ho neznáte.
00:19:16 Copak? Vy se ho tam bojíte?
00:19:17 To je dubová palice.
00:19:19 Vzteklý, umíněný, náladový, vztahovačný divoch.
00:19:22 -A s ním mám jít do divadla?
-Vás bude na rukou nosit.
00:19:26 Karel je duše jemná, citlivá, chápající. Hotový anděl.
00:19:29 -Anděl, nebo divoch?
-Obojí.
00:19:32 Pane praporčíku, vyřiďte panu vrchnímu Arazímovi,
00:19:35 že mu děkuji za pozvání.
00:19:37 Opravdu mě těšilo. Možná někdy příště.
00:19:40 Tak na shledanou.
00:19:42 Já nemám co na sebe.
00:19:45 Ondro, ty jsi už doma? Já ti udělám něco k jídlu.
00:19:48 -Není vám něco, pane četníku?
-Co? Nic mi není.
00:19:52 Nemáte pro mě nějaké známky?
00:19:56 Známky? To tedy nemám.
00:19:58 Ondro! Pojď sem! Něco za něco.
00:20:02 Já ti pošlu známky. Ty za to dáš tohle mámě.
00:20:05 -Co to je?
-Uvidíš. Tak platí.
00:20:08 Počkejte, pane četníku!
00:20:15 Tak tady to je, pane vrchní.
00:20:19 Promiňte, já jsem to popletla.
00:20:22 -To je za to červené světlo?
-Jaké světlo?
00:20:26 Podívejte se na Čendu. Má libovější a větší porci než já.
00:20:30 -Když pan štábní nejí tlusté.
-Jo? A od kdy?
00:20:33 Od té doby, co je tady Blaženka.
00:20:35 Tak na. Já si to s tebou vyměním, ať pořád nemusím poslouchat...
00:20:38 Jen si to nech. Já ti to nezávidím.
00:20:43 Co Raboch?
00:20:45 Je to až neuvěřitelné, ale nikde nikdo nic.
00:20:49 -Co ty?
-Samá voda.
00:20:51 -Co tvoje intuice?
-Klimbá.
00:20:53 Tak ji probuď. Máš to na starosti.
00:20:56 Blaženko, mám hlad jako herec. Copak máme k jídlu?
00:20:59 Už vám to nesu, pane praporčíku.
00:21:02 Bůček? Nemáte libovější kousek? Já tlustý nejím.
00:21:06 Co se smějete? Vždyť to víte už dávno.
00:21:13 -Tak co?
-Nechce. Ledaže...
00:21:16 Nedělej tajemného.
00:21:17 -Karlička za známky.
-Jak za známky?
00:21:20 Karlička ti děkuje.
00:21:22 To pozvání ji potěšilo, ale prý až příště.
00:21:24 Je báječná!
00:21:26 To vím také. Ale co z toho, když odmítla?
00:21:29 -Ona jo, ale kluk ne.
-To mám jít do divadla s klukem?
00:21:33 Dal jsem mu lístek pro Karličku za známky, které mu pošleš.
00:21:38 A on se zase pokusí přemluvit mámu.
00:21:40 -Kde vezmu známky?
-O to se musíš postarat ty.
00:21:42 Budou známky - bude Karlička. Nebudou známky - nebude Karlička.
00:21:46 Takže přijde?
00:21:47 To záleží na klukovi. Vidím to tak 40 na 60.
00:21:50 Tys neměl být četník, ale dohazovač.
00:21:53 Měl bys jistotu, že se u tebe nikdo neožení.
00:22:01 Ty jsi roztomilý pejsek. Čípak ty jsi?
00:22:04 Můj. Dobrý večer.
00:22:06 -A paní novinářka.Uvažte si psa.
-On nepotřebuje.
00:22:10 Dovolte, abych vás poučil.
00:22:12 Pes na veřejném prostranství musí mít vodítko, případně náhubek.
00:22:16 Ten by vám také slušel. Copak hledáte v našich končinách?
00:22:20 -Toužím po vás jako Sahara po vodě.
-To zase hledáte nějakou senzaci?
00:22:24 Představte si, že ta senzace bude o vás a vaší pátračce.
00:22:28 Už jsem vám jednou řekl, že to nepřipadá v úvahu.
00:22:31 Dám vám otázky na vrátnici, kdybyste si to rozmyslel.
00:22:34 -Jaké otázky?
-Na co bych se vás ptala.
00:22:38 Proč jste šel k četnictvu? Máte rád své povolání?
00:22:42 Kolik případů jste vyřešil?
00:22:44 Jak jste spokojený s podmínkami služby?
00:22:47 Co máte rád k jídlu?
00:22:49 Co váš vztah k druhému pohlaví? Co je to za blbou otázku?
00:22:54 Dámská rubrika. To naše čtenářky zajímá.
00:22:57 Ale mě ne. Půjdeme, Kiki.
00:23:00 Ještě jste si nepřečetl poslední. Kdy do toho praštíte?
00:23:03 Až budu mít jistotu, že jste na Sahaře.
00:23:06 A uvažte si to zvíře.
00:23:09 Slávo, soudce potřebuje doplnit něco k případu Hroch x Mašková.
00:23:12 Takže se tam zastavíte, až budete mít cestu okolo.
00:23:15 Josef, ty pojedeš se mnou.
00:23:16 -Kam?
-To ti řeknu až v autě.
00:23:19 Byl za mnou kapitán Vodička.
00:23:21 Mají echo, že se na zámku něco peče proti republice.
00:23:24 A co my s tím? Ať si to dělají sami.
00:23:27 Nemůžou. Nemají důkazy.
00:23:30 -A my je máme sehnat?
-Přesně tak.
00:23:32 Proklepnout to tam, ale nenápadně.
00:23:36 Doufám, že to zůstane mezi námi.
00:23:38 Ne, aby to dopadlo jak s Karličkou a divadlem.
00:23:41 Prosím tě, snad se tolik nestalo.
00:23:44 Tady je kroužek od poštovního holuba.
00:23:47 Našel se u Vídně.
00:23:49 Vrátíš to mladým. Já ti řeknu, na co se máš zeptat.
00:24:08 Kde najdeme někoho ze Spolku chovatelů poštovních holubů?
00:24:12 Pana Roberta a Fridricha? Uvnitř.
00:24:15 Víš, co máš dělat.
00:24:18 Já si zatím skočím na faru. Až skončíš, přijeď pro mě.
00:24:23 Třená bábovka vám přijde vhod, pane veliteli.
00:24:26 A nalijte si mátový čaj.
00:24:28 Nevím, jestli ho máte rád, ale je na žaludek.
00:24:31 To víte, že ho mám rád. Děkuji. Bábovku jsem neměl, nepamatuji.
00:24:36 -Ještě něco, důstojný pane?
-Děkuji, Markétko.
00:24:38 A vy, důstojný pane, s bábovkou opatrně.
00:24:41 Aby vám zase nevylítl cukr.
00:24:42 Já vím. Jenom ochutnám. Zakázané ovoce nejvíce chutná.
00:24:47 Aby nechutnalo. Jinak by Eva nedala ochutnat jablko Adamovi.
00:24:51 Pánbůh by je nevyhnal z ráje. A my bychom tady spolu neseděli.
00:24:57 -Kdypak jste byl u mě naposledy?
-To už budou 4 roky.
00:25:00 Tenkrát jsme vyšetřovali krádeže svíček z hrobů.
00:25:05 Vzpomínám si, že jsme se tomu moc nevěnovali.
00:25:07 Byla to taková maličkost.
00:25:09 Vesničané na něho přišli sami. Myslím na Ferka Golubiče.
00:25:13 Už je v pánu. Játra.
00:25:16 A co nového ve vesnici?
00:25:20 Lidé pokojní. Starosta se stará. A dobře.
00:25:25 No a zámek? To je na dlouhé vyprávění.
00:25:30 Jen povídejte. Já mám času dost.
00:25:33 Důstojný pane! Je tady Šimková. Kvůli té zádušní mši.
00:25:38 Řekněte jí, že za chvíli přijdu. S panem strážmistrem něco vyřídím.
00:25:44 Tady ve zprávě chybí zmínka o ztrátě jednoho poštovního holuba.
00:25:49 O tom nic nevím.
00:25:51 Povinností každého chovatele poštovních holubů je podat zprávu
00:25:56 do 10.11.o početním stavu chovaných a cvičených poštovních holubů.
00:26:00 Jakož i o jejich letech, úbytcích a přírůstkách.
00:26:03 Tady nic takového nevidím.
00:26:06 O ztrátě holuba nic nevím. Jinak by to bylo ve zprávě.
00:26:10 Je to váš kroužek?
00:26:15 -Je. Kde se našel?
-U Vídně.
00:26:21 -Jak se tam dostal?
-To bych se zeptal rád já vás.
00:26:26 -Kolega si myslí...
-Děkuji. Rozumím německy.
00:26:30 Pane Waldere, byla to náhoda? Nebo jste tam toho holuba poslali?
00:26:36 -Kdy byl ten holub nalezen?
-To teď není podstatné.
00:26:47 Neřekl byste svým hostům, aby opustili salón?
00:26:51 -Máme spolu úřední jednání.
-Oni jsou také členy našeho spolku.
00:26:55 Prosím, udělejte, o co jsem vás žádal.
00:26:58 Pánové, omlouvám se.
00:27:06 Pánové rozumí česky.
00:27:09 Jsou to naši občané. Německé a maďarské národnosti.
00:27:13 Ještě něco, pane praporčíku?
00:27:15 Očekávám, že ke zprávě dopíšete dodatek,
00:27:18 ve kterém vysvětlíte okolnosti ztráty jednoho poštovního holuba.
00:27:22 Jak se mohl dostat až do Vídně. Na shledanou, pánové.
00:27:27 Abych nezapomněl, pane Waldere, ke zprávě přiložte kopie
00:27:32 všech dokumentů vašeho spolku chovatelů poštovních holubů.
00:27:36 Včetně seznamu členů.
00:27:47 Jak jsi dopadl?
00:27:49 Žádného ztraceného holuba ve zprávě nemají.
00:27:52 -Jak to vysvětlili?
-Nijak. Prý o tom nic neví.
00:27:56 -Ty jim věříš?
-Ani za mák.
00:27:58 Takže ze zpravodajského asi správně slyší bodláčí růst.
00:28:02 Jaké bodláčí?
00:28:04 Vrať se na zámek.
00:28:32 Kde najdu pana hraběte?
00:28:34 V zámeckém parku. Má teď denní projížďku na koni.
00:28:40 Počkej tady na mě.
00:28:55 Jsem rád, že vás poznávám osobně, pane veliteli.
00:28:59 Vy mě znáte?
00:29:01 Z vyprávění. Energický, důsledný, velmi schopný velitel.
00:29:08 To jako starý důstojník c.k.armády velmi oceňuji.
00:29:13 Kdybychom měli tenkrát více takových velitelů,
00:29:17 možná by válka dopadla jinak.
00:29:20 Kdyby jsou chyby. Válka skončila, jak skončila.
00:29:23 Ale vy prý jste loajální k republice.
00:29:26 -Kdo vám to řekl?
-Pan farář.
00:29:31 To je moudrý člověk. A dobrý pastýř svých oveček.
00:29:37 Říkal, že jste čestný.
00:29:39 Obdivujete hrdinské činy našich legií v Itálii,ve Francii,v Rusku.
00:29:46 Horlivě uznáváte vojenskou zdatnost Čechoslováků.
00:29:50 To všechno je do puntíku pravda.
00:29:54 Poctivost a čest se u nás dědily z generace na generaci.
00:30:00 A co ještě vám řekl pan farář?
00:30:03 Jste lidumil. Zdejší lidé vás mají rádi.
00:30:07 Často půjčujete chudině menší i větší finanční obnosy.
00:30:12 Zřídka své dlužníky upomínáte. Často peníze nedostanete zpátky.
00:30:19 To jsou velmi pěkná slova. Ale proč mi to všechno říkáte?
00:30:26 Protože bych byl nerad, abyste se dostal do šlamastiky.
00:30:30 Jste dobrý člověk. Já mám dobré lidi rád.
00:30:34 Nemohl byste být konkrétnější?
00:30:37 Váš holub se zatoulal do Vídně. Chápete? Mimo území republiky.
00:30:42 Holubi nejsou mou láskou.
00:30:47 Já je přímo nesnáším, zvláště ten jejich trus.
00:30:50 Jsou na zámku proti mé vůli.
00:30:53 Ale jsou. A zámek je váš.
00:30:57 Synové také nedokáží vysvětlit, jak se ten holub do Vídně dostal.
00:31:02 Vy jako plukovník víte, co by to znamenalo,
00:31:06 kdyby se ukázalo, že to není náhoda.
00:31:09 -Já se o politiku nestarám.
-Na to máte samozřejmě právo.
00:31:13 Kdyby se ukázalo... Vy víte, jak se zachází se špióny.
00:31:19 A váš syn je důstojníkem v záloze.
00:31:24 Snad nechcete říci...
00:31:27 Já nic neříkám. Jenom nahlas uvažuji.
00:31:30 To by znamenalo... To by mohla být...
00:31:34 Mohlo by to být nepříjemné pro vás a pro váš celý rod,
00:31:38 na kterém vám tak záleží.
00:31:40 K vám se republika zachovala velmi důstojně.
00:31:44 Po válce vám nezkonfiskovala majetek.
00:31:46 Prosím, abyste nepokračoval.
00:31:48 Moje srdce není v nejlepším pořádku.
00:31:52 -Nemám skočit pro lék?
-Ne. Jste velmi laskav.
00:31:55 Mám zavolat vaše syny? To ne.
00:31:59 Zavolejte Františka, toho zahradníka na nádvoří,
00:32:05 aby odvedl koně do stáje.
00:32:10 Pane veliteli! Mohu pro to něco udělat?
00:32:16 Chtěl jsem jenom, abyste to věděl.
00:32:20 Rád hraji s otevřenými kartami.
00:32:23 Spoléhám na vaši důstojnickou čest.
00:32:36 Co je ti? Celou cestu mlčíš.
00:32:38 Něco jsem zkusil. Doufám, že to vyjde.
00:32:42 -Není to ta reportérka?
-Je. Jeď!
00:32:45 -Třeba se jí něco stalo.
-Kéž by!
00:32:50 Potřebujete něco?
00:32:52 Píchla jsem. Pomůžete mi vyměnit kolo, prosím vás?
00:32:56 Tak běž, ty dobrodinče. Ale hoď sebou, já mám hlad.
00:33:03 -Děkuji.
-Co vy tady?
00:33:07 Jedu do Puštína.
00:33:09 Chci tam udělat rozhovor se starým panem hrabětem.
00:33:11 O tom, jak se žilo za c.k.Rakouska a jak se žije teď za republiky.
00:33:15 Mluvte tišeji. Uslyší vás velitel a zakáže mi, abych to kolo vyměnil.
00:33:21 Je to možná náhoda, ale vy jste nám pořád v patách.
00:33:25 Nebo to snad není náhoda?
00:33:27 Co myslíte? Je nebo není?
00:33:30 TROUBENÍ
00:33:32 Za chvilku to bude!
00:33:37 Prosím, dámy a pánové, začínáme. Po začátku nepouštíme do hlediště.
00:33:51 Dobrý večer. Už jsem se bál, že nepřijdete.
00:33:55 To jste se bál správně. Dobrý večer.
00:33:57 Mám velkou radost.
00:33:59 Počkejte... Ale vlastně sem se to hodí.
00:34:02 -Mohu vám dát kabát do šatny?
-Prosím.
00:34:07 -Okamžik.
-Děkuji vám.
00:34:20 Děkuji vám, že jste přišla.
00:34:23 Mně ne. Ondrovi.
00:36:20 -To všechno vypijete?
-Já jsem myslel také pro vás.
00:36:25 Já vás potom pozvu na šampaňské do divadelní kavárny.
00:36:29 Jistě o mně budete chtít vše vědět.
00:37:15 To byl krásný balet.
00:37:17 Vlastně jsem vám vděčná, že jste mě pozval.
00:37:20 Musíme oba poděkovat Ondrovi. Nevím, kde teď seženu známky.
00:37:24 Známky? Proč známky?
00:37:26 Vy nic nevíte? Tak to na něj nebudu prozrazovat.
00:37:30 Vy jste se na mě domluvili?
00:37:32 To já mu dám také jednu známku, ale na zadek.
00:37:35 Když je takový sběratel.
00:37:42 A co to šampaňské? Slíbila jste, že mě pozvete.
00:37:50 -Na chvilku?
-Na chvilku.
00:38:18 To snad nemůže být pravda.
00:38:23 Teď už o mně víte všechno, Karličko.
00:38:27 Pardon. Můžu vám tak říkat?
00:38:30 Radši ne. To bych vám musela říkat Karlíčku.
00:38:34 Mně zdrobněliny nějak nejdou.
00:38:36 -Můžu vám tedy říkat Karlo?
-Třeba, pane veliteli.
00:38:40 -Karle.
-Pane veliteli Karle.
00:38:45 Pane veliteli Karle.
00:38:48 Krásné oči. Něžné. Opravdovská ruská šlechtična.
00:38:54 Teď už jenom napůl.
00:38:56 Maminka ruská šlechtična a tatínek český moula.
00:39:00 Když to bereme po matce, tak je Ruska.
00:39:04 -Můžete být pyšný tatínek.
-Také tu fotku pořád nosím u sebe.
00:39:10 Ludmile se moc nedivím.
00:39:16 Odjede si do Ameriky za bratrem na svatbu a od té doby nic.
00:39:21 Ani pohled. Tedy jednou. Ale takový nic neříkající.
00:39:27 Možná, že si tam najde někoho, s kým bude šťastná i beze mě.
00:39:31 Takže vám jde o její štěstí? U mužů to bývá spíše naopak.
00:39:38 -Jak u kterých.
-Většinou to tak je.
00:39:41 Vy máte zkušenosti s tou většinou nebo s tou menšinou?
00:39:46 Zkušenosti. Mám jen jednu.
00:39:50 -Mohu se zeptat jakou?
-Nemůžete.
00:39:53 -Nerada o tom mluvím.
-Ani když pěkně poprosím?
00:39:57 -Tak to už vůbec ne. Podívejte se, kolik je hodin!
00:40:00 -Pane vrchní!
-Já jsem vás pozvala.
00:40:03 -Vyloučeno. Možná příště.
-Myslíte?
00:40:09 Máte moc pěkné oči.
00:40:12 Já bych to vám příště a ještě potom 100x rád řekl.
00:40:18 To se vám prodraží, pane veliteli.
00:40:22 V noci jsem tady ještě nešla. Stanice bude někde tamhle.
00:40:26 Máte pravdu.
00:40:27 Já myslel, že procházka na čerstvém vzduchu nám udělá dobře.
00:40:33 Víte, že tady na té lavičce sedával takový podivín?
00:40:40 Poslouchal hlasy ptáků, štěkot psů, melodii lidské řeči.
00:40:44 Potom na to skládal hudbu. Slyšel jste o tom někdy?
00:40:48 Ne.
00:40:49 Dokonce do svých not napsal i umírání své dcery.
00:40:51 Nějaký blázen.
00:40:53 Nebo génius. Ono se to někdy u skladatelů hned nepozná.
00:40:56 Blázen a ještě nepochopen. Neposadíme se na tu jeho lavičku?
00:41:02 -Třeba je kouzelná.
-Že by nás něco napadlo?
00:41:05 -Já neumím noty.
-Tak dobře. Já to tedy zkusím.
00:41:22 Mohu se vás na něco zeptat?
00:41:26 Když sedíme na kouzelné lavičce? Můžete.
00:41:31 Ondra má tátu?
00:41:41 Já vám o sobě také všechno řekl.
00:41:45 Má tátu.
00:41:50 Má a nemá. Zmizel.
00:41:54 Jak zmizel? Člověk se nemůže jen tak vypařit.
00:41:58 Odjel na služební cestu, když bylo Ondrovi 5 let.
00:42:05 Ještě se nevrátil.
00:42:09 Máte rodiče. Pomáhají vám.
00:42:13 To mi tedy pomáhají. Otec Jaromíra nesnášel od 1.chvíle.
00:42:18 Když jsem si ho vzala, přestal se mnou mluvit.
00:42:22 Já se mu nedivím. Vdávala jsem se v 7.semestru.
00:42:26 Když přišel na svět Ondra, tak jsem medicíny nechala úplně.
00:42:32 S tím se táta nikdy nesmířil.
00:42:36 S dítětem to nešlo dohromady.
00:42:41 Maminka se mi snažila pomáhat, ale táta to nedovolil.
00:42:44 Když jsem si zpackala život, ať si poradím sama.
00:42:49 Doma jsem žít nemohla, tak jsem si najala byt.
00:42:54 Dál už to znáte.
00:42:57 Obdivuji vás.
00:42:59 V takové situaci musí mít člověk motor na plné obrátky.
00:43:05 Takže s rodiči se nestýkáte?
00:43:07 Ale ano. Táta si bere Ondru domů. Tedy občas.
00:43:10 Maminka mi chodí hlídat, ale tajně, aby se to nedozvěděl.
00:43:13 To by měla doma peklo.
00:43:17 Promiňte. Já vašeho otce neznám.
00:43:19 Ale jak to vyprávíte, jde z něho hrůza.
00:43:24 To ne, táta je strašně hodný. Myslel to se mnou dobře.
00:43:30 Jenom to prostě nezvládnul, když jsem si prosadila svou.
00:43:35 Já jsem po něm.
00:43:38 Co peníze? Potřebujete na činži, živit rodinu.
00:43:42 To je v pořádku. Dávám kondice, opisuji přednášky
00:43:46 a dodělávám si medicínu. Už mi toho moc nezbývá.
00:43:52 Jsem opravdu rád, že jste do toho divadla přišla.
00:43:57 Nikdy jsem nepotkal ženu jako vy.
00:44:02 -Při vašem povolání?
-Opravdu.
00:44:13 Máme hodně hodin.
00:44:15 Chtěl jsem vám tu ruku políbit. Tady nikdo není.
00:44:21 -Děkuji za hezký večer.
-Není zač.
00:44:24 Mohl bych vás ještě někdy pozvat nebo se zastavit?
00:44:32 Já nevím. Musela bych se zeptat Ondry.
00:44:35 -Opravdu?
-Opravdu. Dobrou noc.
00:44:47 Ondro, jak to, že nespíš?
00:44:50 Četl jsem si. Co pan četník? Líbí se ti?
00:44:53 Co tady lítáš bosky?
00:44:55 -Myslíš, že by mohl najít tátu?
-Ať už jsi v posteli!
00:45:05 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:45:07 Dále!
00:45:09 Tady máš kafe. Ještě je teplé.
00:45:11 Kafe. Jsi zvědavý, jak to dopadlo.
00:45:16 Tak abys věděl, přišla.
00:45:18 -No a?
-Povídám, že přišla.
00:45:21 -A běž si lehnout.
-Běž si lehnout, Kiki.
00:45:24 Ne Kikina. Ty si běž lehnout.
00:45:26 Nemůžu, mám ještě službu. Dobrou noc.
00:45:33 Josef!
00:45:37 Ta nebo žádná jiná.
00:45:40 -Karle, prosím tě...
-Vypadni z mého pokoje.
00:45:42 Tak já padám. To kafe je ještě teplé.
00:45:50 -Mladí pánové už snídali?
-Před hodinou.
00:45:54 -A kde jsou teď?
-Pan Robert a Emke šli k holubům.
00:45:59 Pan Fridrich s tím druhým pánem se šli projít do parku.
00:46:03 Vyřiďte Robertovi a Fridrichovi, že za hodinu je čekám v pracovně.
00:46:16 Od zítřka mi budete podávat jídlo v malém salonku.
00:46:24 Řekl jsem to snad jasně.
00:46:27 Ano, pane hrabě. Od zítřka podávat jídlo v malém salonku.
00:46:32 -Můžete jít.
-Děkuji.
00:46:37 Kdyby se tu objevila ta reportérka, co tady byla včera,
00:46:41 dáte mi okamžitě vědět.
00:46:43 Ano, pane hrabě.
00:46:54 Zítra ráno poletí. Čekají ho. Je to tak domluvené.
00:46:58 Postarej se, aby měl dvojitou dávku jídla.
00:47:01 Musí mít sílu. Do Vídně je daleko.
00:47:09 Včera jsem ji tam sám dával.
00:47:14 KLEPÁNÍ
00:47:16 Ano.
00:47:17 Pan hrabě chce s vámi mluvit. Za hodinu vás čeká v pracovně.
00:47:21 Pana Fridricha také.
00:47:23 Vyřiďte mu, že tam přijdeme. Pro Fridricha skočte do parku.
00:47:27 Můžete jít.
00:47:36 Posaďte se.
00:47:45 Roberte a Fridrichu!
00:47:49 Toto sídlo budovaly celé generace našeho rodu.
00:47:57 Mnozí z našich předků prolévali na bojištích krev.
00:48:01 Někdy obětovali i drahocenný život, abychom tady mohli klidně sedět.
00:48:09 Není mi známo, že by se někdo z našeho rodu zúčastnil jakéhokoliv
00:48:14 spiknutí proti vrchnosti.
00:48:16 Otče...
00:48:17 Prosím, abys mě nepřerušoval.
00:48:20 Dokud budu pánem tohoto sídla, nedovolím nikomu,
00:48:26 aby porušil zákon cti,
00:48:30 který se táhne jako zlatá nit historií našeho rodu.
00:48:35 Tato vláda nám ponechala všechna naše práva.
00:48:40 Majetek a společenské postavení.
00:48:46 Nemohu uvěřit, že moji synové by byli něčeho takového schopni.
00:48:53 Promiňte, otče, ale nevím, o čem mluvíte?
00:49:02 Co je tohle?
00:49:07 V brožuře o výzbroji naší armády žádná taková zbraň není uvedena.
00:49:18 Čekám vysvětlení.
00:49:22 Roberte!
00:49:25 Fridrichu!
00:49:28 Proč to děláte?
00:49:31 Žijeme na dluh, otče.
00:49:34 I dluhy jsou čestnější než zrada.
00:49:44 Nehodlám strávit zbytek života v potupě, hanbě a možná ve vězení
00:49:50 ani já, ani kdokoli z mé rodiny.
00:49:56 Abychom tuto trapnou záležitost ukončili:
00:50:01 váš Spolek chovatelů holubů přestane existovat.
00:50:05 Fridrichu, jsi právník.
00:50:07 Provedeš to tak, aby to bylo nejméně nápadné.
00:50:10 Přerušíte styky s pánem, který vám včera přivezl plány,
00:50:15 které ihned spálíte.
00:50:19 Tuhle zprávu si zatím ponechám jako zástavu,
00:50:24 dokud nesplníte, co jsem vám teď nařídil.
00:50:29 U mě bude v bezpečí.
00:50:31 Pak ji také spálím, aby nezůstala sebemenší stopa.
00:50:36 Četníci už se o to zajímají.
00:50:41 To je všechno. Můžete jít.
00:50:50 Kdyby vás napadlo chytračit, nebudu váhat,
00:50:55 abych vás přivedl k rozumu za jakoukoli cenu.
00:51:03 Jděte!
00:51:23 -To je přece...
-Kdo?
00:51:26 Raboch.
00:51:31 Pane soudce, teď jsme viděli na chodbě stráž odvádět Rabocha.
00:51:37 Podívám se, kdo dělal ten případ.
00:51:47 Gustave, ty jsi dnes dělal Rabocha?
00:52:08 Tak co?
00:52:19 Pánové, něco mne napadlo.
00:52:24 Děkuji.
00:52:26 Nespletla jste se, Blaženko? To určitě patří Čendovi.
00:52:30 Ne,pane veliteli, dnes přeji všem.
00:52:32 Ještě chvilku a budu vypadat jako Josef.
00:52:35 Raboch Jan. Narozen 2.6 1893 v Křížencích u Opavy.
00:52:41 Ukaž! Máš krásný rukopis.
00:52:44 Jak se jmenoval manžel zavražděný?
00:52:47 -Raboch.
-To vím. Křestním?
00:52:48 -Josef.
-To znamená, že...
00:52:51 To znamená, že má bratra.Stejného. Jakoby mu z oka vypadl.
00:52:55 Jak jste na to přišli?
00:52:57 U soudu.
00:52:58 Neměl na vlak. Na nádraží ukradl peníze a dostal týden natvrdo.
00:53:01 -Vašku, byl jsi u starosty?
-Už včera. Hned po nástupu.
00:53:04 No a?
00:53:05 Raboch Josef.
00:53:07 Má domovskou obec ve Stračicích, ale narodil se někde u Opavy.
00:53:10 -Kříženice.
-Tak nějak se ta obec jmenuje.
00:53:13 Turko by to věděl přesně.
00:53:15 Udělal jsi dotaz na Rabocha v jeho rodné obci?
00:53:18 Včera hned po návštěvě u starosty.
00:53:21 Tak se teď seber.
00:53:23 Půjdeš zavolat místním četníkům, ať sebou trošku hejbnou.
00:53:25 Nebudeme čekat, až nám to pošlou poštou.
00:53:27 -Hned? Vystydne mi jídlo.
-Ona ti to Blaženka ráda ohřeje.
00:53:30 Zítra tady chci mít oba Rabochy. Budeme luštit křížovku.
00:53:34 -Jakou křížovku?
-Vrah na pět.
00:53:45 Je vám něco, pane hrabě?
00:53:49 Nějak se mi motá hlava.
00:53:54 -Kde jste koupila tu kávu?
-V konzumu jako obyčejně.
00:54:01 Půjdu si na chvíli lehnout. Třeba mě to přejde.
00:54:10 Děkuji. Děkuji.
00:54:33 Kde je otec?
00:54:36 Právě si šel lehnout. Nějak mu není dobře.
00:54:40 Ať ho nikdo neruší! Do rána. Rozumíte?
00:54:43 -Ano.
-Nikdo.
00:54:45 Kdyby se po něm někdo ptal, tak tady není. Odjel.
00:54:49 Odjel? Kam?
00:54:51 To je jedno. Něco si vymyslete. Třeba do Vídně nebo do Prahy.
00:54:53 Prostě je pryč.
00:55:25 KLEPÁNÍ
00:55:27 Ano.
00:55:29 -Můžu dál?
-No jistě. Co to máš na sobě?
00:55:38 Chtěl jsem tě požádat.
00:55:40 Potřebuji se nadýchat čerstvého vzduchu.
00:55:43 Proč mě jdeš žádat? Když už tě svůdně Blaženka oblékla.
00:55:47 Co s vámi mám dělat?
00:55:50 Vypadáš jako Lelíček ve službách Sherloka Holmese.
00:55:53 Kde budete?
00:55:55 Na vyhlídce. Je tam telefon.
00:55:57 Tak běž. Dělej něco pro zdraví, ale ne dlouho.
00:56:00 Abys nebyl zdravý zase moc.
00:57:13 Ráno holub nepoletí.
00:57:18 Není to bezpečné.
00:57:21 Lasló, ty víš, co máš dělat.
00:57:39 Máte smůlu. Pan hrabě tady není. Odjel.
00:57:43 -A kam?
-Nevím.
00:57:50 Tady ne. Ať to nikdo nevidí.
00:58:23 Tady slečna reportérka... Jak se jmenujete?
00:58:26 Kliková.
00:58:27 Ale řekněte mu to šetrně, ať to s ním nesekne o podlahu.
00:58:31 Slečna reportérka Kliková, ale prý vám to vám říct šetrně.
00:58:35 Co tam dělá? Co chce?
00:58:37 Co prý tady děláte? Co chcete?
00:58:39 -To řeknu jenom jemu.
-To prý řekne jenom vám.
00:58:42 Tak mi ji dejte.
00:58:46 Ano.
00:58:47 Poslyšte, vy svobodo tisku, já vás nechám zavřít podle
00:58:51 paragrafu 314 trestního zákona.
00:58:53 To znamená: míchaní se do výkonu služeb veřejných.
00:58:56 To budu ráda. Aspoň spolu uděláme tu reportáž.
00:58:59 Co máte, že mě rušíte při práci?
00:59:01 Měla jsem smluvenou schůzku s panem hrabětem,
00:59:03 ale řekli mi, že tam není.
00:59:04 Nejspíš se před vámi zapírá, protože vás nechce vidět.
00:59:07 Což mu schvaluji. Kdo vám to řekl?
00:59:09 Služebná na zámku. Chovala se dost divně.
00:59:12 Pak mi strčila papírek do rukou. Já vám to přečtu.
00:59:16 Mám pro vás docela pěkný titulek. Vražda novinářky Moravských novin.
00:59:22 Teď tam zůstanete.Nikam se nehnete. Nic nebudete dělat.
00:59:27 Nikomu nebudete telefonovat. Dejte mi strážmistra.
00:59:32 Slyším! Ano. Spolehněte se.
00:59:37 -Ambrož, Jarý, Zahálka, Jiroušek, Ryba s Argem za půl hodiny odjezd.
00:59:43 Jaroš tady zůstává jako služba.
00:59:46 Sežeňte Čendu. Je Na Vyhlídce. Větrá si tam plíce.
00:59:49 Spíš si tam proplachuje žaludek v restauraci. Béďo, zavolej tam!
00:59:54 -Kam se jede?
-Překvapení.
00:59:57 Zavři.
01:00:01 Zavolej kapitána Vodičku ze zpravodajského.
01:00:05 Ať je na telefonu. Něco pro ně budeme mít.
01:00:13 Blaženo, máš rozum?
01:00:15 K tomu, abych šlapala, rozum nepotřebuji.
01:00:18 Přidej, četníku, přidej nebo tě prohlásím za impotenta.
01:00:20 Cože? Za... Kde jsi to slovo slyšela?
01:00:23 Z křížovky. Impotent je ten, který nemůže.
01:00:26 Ale já můžu 3 piva na ex. Tady je hospoda.
01:00:30 -Nejste štábní strážmistr Němec?
-Bývalý. Teď už jenom impotent.
01:00:36 Co se děje?
01:00:37 Volali z pátračky. Máte tam okamžitě přijít.
01:00:39 Leda se doplazit.
01:00:41 Já tady mám motorku. Já vás tam hodím.
01:00:49 -Pivo by nebylo?
-Skoč pro pivo.
01:01:01 Pomalu, Blaženko, ať si neuženeš souchotě.
01:01:12 Ryba s Argem zůstanou tady.
01:01:15 Ručíte mi za to, že se ta slečna odtud ani nehne.
01:01:19 Rozkaz!
01:01:35 -Chceme mluvit s panem hrabětem.
-Není doma. Odjel.
01:01:38 Kam?
01:01:39 Nikdy se nám nesvěřuje.
01:01:41 Pánové, bez povolení nemáte na zámek přístup. Já znám zákony.
01:01:45 My také. Josef, dojdi pro kočího.
01:01:48 Počkejte, ne. Je ve své ložnici. Udělalo se mu nevolno. Spí.
01:01:55 Žádám vás důrazně, abyste ho nerušili.
01:01:58 Čendo, řekni tady mladým hostům, aby na nás počkali v salonu.
01:02:01 -Půjdeme, pane Roberte?
-Kam?
01:02:04 Podívat se, jak se daří otci. Kde má ložnici?
01:02:07 Chcete, abych vám to řekl německy?
01:02:27 Prosím.
01:02:29 Asi se zamknul.
01:02:32 Jsou tu jiné dveře?
01:02:33 Jsou také zamčené zevnitř. Zkoušela jsem to.
01:02:43 Vyrazit.
01:02:47 Počkejte! Tady.
01:02:54 To je jako v pohádce o Alibabovi: Sezname, otevři se.
01:02:59 Josef, pojď se mnou.
01:03:01 Čendo, dělej garde panu Robertovi, aby se mu náhodou něco nestalo.
01:03:06 Béďo, prosím tě, rozsviť.
01:03:15 V pořádku. Tep taky.
01:03:19 Mám ho vzbudit?
01:03:21 Nech ho spát. Zatím ho nepotřebujeme.
01:03:24 S-I. 15 539 Škodovka M-.
01:03:39 Čím jste uspali vašeho otce? Nefantazírujete?
01:03:42 Ptal jsem se vašeho bratra.
01:03:45 Fridrich má pravdu. Proč bychom to dělali?
01:03:48 Možná něco věděl o vašich holubech a o jejich letech do Vídně.
01:03:51 To je křivé nařčení! Ne důkazy.
01:03:53 Za prvé to je domněnka pana praporčíka.
01:03:55 Za druhé třeba pan praporčík má pravdu.
01:03:58 To, co jste dali vašemu otci, ho mohlo zabít.
01:04:00 Má slabé srdce. Vy to víte. Kde je váš druhý host?
01:04:05 Ve svém pokoji.
01:04:07 Ukážete kolegovi, kde má pokoj ten pán?
01:04:34 BOUCHÁNÍ
01:04:44 Není tady.
01:05:16 Stůj!
01:05:25 Slečno, co to děláte? Stůjte!
01:05:30 Zastavte. Já za vás ručím.
01:05:34 -Měli jsme ho zastavit.
-Spíš dávat pozor, aby neodjel.
01:05:36 To jsme tedy prošvihli.
01:05:41 Není tam.
01:05:43 Zajímavé.
01:05:45 Hlásím, že jedno auto odjelo, ale nevíme, kdo v něm byl.
01:05:49 -My to víme.
-Máme jet za ním a přivést ho?
01:05:51 -Ne. Máte číslo?
-Mám.
01:05:55 -Josef, pojď se mnou.
01:06:03 Zavoláš číslo kapitánovi Vodičkovi ze zpravodajství.
01:06:07 On už si s tím poradí.
01:06:11 Máte domácí vězení do doby, než zjistíme,
01:06:14 jak je to z vaším otcem.
01:06:16 Je ve vesnici lékař?
01:06:18 Ano, bydlí vedle fary. Má na domě cedulku.
01:06:21 Čendo, zajeď pro něj.
01:06:23 My si s Béďou dáme šachy. Co říkáš, Béďo?
01:06:26 S vámi vždycky, veliteli. Já rád prohrávám.
01:06:31 Moment. Černá, nebo bílá? Černá.
01:06:42 Pohraniční kontrola.
01:06:53 Vystupte si, prosím.
01:06:57 Něco není v pořádku? Posaďte se tam a chvíli počkejte.
01:07:18 Pohraniční kontrola, slečno.
01:07:20 Já nikam nejedu. Nemám u sebe pas. Já tady mám sólokapra.
01:07:24 Jakého kapra?
01:07:27 Takovou bombu pro naše čtenáře.
01:07:30 Tak vy jste novinářka. Tady zůstat nemůžete. Vycouvejte si, prosím.
01:07:45 Jste pan Laszló Mihály?
01:07:48 Prosím, odpovězte česky.
01:07:52 Ano.
01:07:54 Můžete vaše auto odstavit stranou?
01:08:18 Nepokoušejte se ujet, jinak budeme muset použít krajní prostředky.
01:08:39 Vypněte motor a vystupte si.
01:08:44 Důkladně prohledat.
01:08:46 Když bude třeba, i celé auto rozmontovat.
01:09:13 Dovolte, máte krásný fotoaparát. Jistě byl velmi drahý.
01:09:17 Prosím vás, dejte mi to.
01:09:19 Mám velmi bohatého tatínka, který má vlivné přátele.
01:09:22 Budu si na vás stěžovat. To je porušování svobody tisku.
01:09:26 Co si to dovolujete?
01:09:30 Na to máte právo. Udělejte to.
01:09:34 Hulváte!
01:09:40 Žádný sólokapr. Žádné prašule.
01:10:30 Těžký kulomet vzor 37, ráže 7,92 účinný dostřel 2500 m.
01:10:37 -Žádám právního zástupce.
-Z Komárna? Není to trochu daleko?
01:10:44 Nebojte se, soudce vám vyloží všechna vaše práva.
01:10:48 Jsou obsažena v trestním řádu.
01:10:50 Jedná se o zákon na ochranu republiky.
01:10:53 Případ Puštín je kvalifikován jako přísně důvěrný.
01:10:57 Takže o něm budete mlčet.
01:10:58 Žádá vás o to kapitán Vodička z vojenského zpravodajství.
01:11:02 Šetření je teprve na začátku.
01:11:05 My o tom vlastně nic nevíme. Těžko můžeme o něčem mluvit.
01:11:09 Výborně, Béďo! Dostaneš bonbónek. Tak co máš?
01:11:20 Raboch Josef, narozen 2.6.1893 v Kříženicích u Opavy
01:11:27 Raboch Jan, narozen 2.6.1893 tamtéž.
01:11:35 To znamená, že jsou to jednovaječná dvojčata.
01:11:41 Vzhledem, povahou, vším k nerozeznání.
01:11:46 To znamená, že jeden zabíjel a druhý mu kryl záda.
01:11:50 Takže Béďa není tak blbý, jak se tady původně naznačovalo.
01:11:56 -Béďo, kde mám ty známky?
-Tady v šuplíku.
01:12:01 Tak je přines.
01:12:07 Zavři.
01:12:14 Píše ti často?
01:12:22 -Často.
-Častěji než ty jí?
01:12:27 Častěji o trochu.
01:12:29 To se teďka změní.
01:12:33 Moje dcera si nezaslouží, aby dlouho čekala na dopisy.
01:12:37 Odchod!
01:12:52 Tady ho máte.
01:12:57 Pojďte dál, pane Rabochu.
01:13:03 Vy si tu na něj počkejte.
01:13:05 Nebo běžte do kuchyně. Blaženka vám udělá kávu nebo čaj.
01:13:09 Tak pojďte, pane Rabochu.
01:13:15 Posaďte se, pane Rabochu.
01:13:17 Jane. Vy také, pane Rabochu Josefe.
01:13:24 Povídejte.
01:13:30 A co vám máme povídat?
01:13:33 Pohádku o pejskovi a kočičce, jak spolu dělali dort.
01:13:36 Říká vám to něco?
01:13:43 To je hrozné!
01:13:46 A vám?
01:13:48 Takový strašný mord.
01:13:52 Proč jsi neřekl, že nemáš peníze? Já bych ti poslal na vlak.
01:13:56 Jak jsem ti měl říci, když jsme se tak dlouho neviděli?
01:14:00 Co Eliška? Eliška čeká 12.dítě.
01:14:06 My jsme si vás nepozvali proto, abyste si spolu povídali.
01:14:09 Chceme vědět, kdo z vás zabil svoji ženu a jejího milence.
01:14:13 Co pořád děláš? Život stojí za hovno.
01:14:16 Slyšeli jste pana velitele. Odpovídejte na otázku.
01:14:19 Úplně za hovno. Co? Na jakou? Jako kdo zabil ty dva?
01:14:28 To já nevím.
01:14:30 -Ty to víš, Josefe?
-Jak bych to měl vědět?
01:14:34 Nebyl jste to vy, pane Rabochu Josefe?
01:14:37 Nečekaně jste se vrátil domů. Přistihl jste ženu s milencem.
01:14:40 Popadl vás vztek a vy hlava nehlava.
01:14:43 Co to na mě vymýšlíte pane četníku?
01:14:45 Co si to na něj vymýšlíte?
01:14:47 Bratr to být nemohl. Proč by to dělal?
01:14:52 Když měl doma zabít králíka, tak ho ani pořádně seknout neuměl.
01:14:58 To jsem vždycky musel dělat já.
01:15:00 Tak jste to udělal vy, pane Rabochu Jane.
01:15:03 Domluvili jste se.
01:15:05 Vy jste zabíjel a vy jste šel do nemocnice vyříznout si slepák.
01:15:09 Bratr to být nemohl. Ležel se slepákem v nemocnici.
01:15:12 Tak jste to byl vy?
01:15:14 Brácha to být nemohl, ležel v nemocnici se slepákem.
01:15:18 A kde jste byl mezi tím vy?
01:15:22 Já jsem byl také v nemocnici. Na tom slepáku.
01:15:26 Vždyť ti to říkám, že život stojí za hovno.
01:15:29 Chtějí po nás něco, co jsme neudělali.
01:15:33 Vždyť jsme to ani nemohli udělat.
01:15:36 Uvidíme. Svlíknout!
01:15:39 Jak svlíknout?
01:15:40 Jako u odvodu. Do naha.
01:15:44 To nejde. Já nemám úplně čisté prádlo.
01:15:48 To my sneseme. Tak dělejte, ať to máme za sebou.
01:15:52 -Já také?
-Vy především. Vstaňte a svlíknout.
01:15:56 -To musíme?
-Samozřejmě.
01:16:16 Stačí.
01:16:35 Ve své praxi jsem ještě nezatýkal nahého vraha.
01:16:40 Josefe Rabochu, zatýkám vás pro důvodné podezření
01:16:43 z vraždy Anežky Rabochové a jejího milence Jaroslava Kroutila.
01:16:47 Oblečte se.
01:16:49 Béďo, až budou hotoví, přiveď je ke mně.
01:16:57 Josífku, kdy přijedeš zase k nám do Kříženic?
01:17:01 Zadlouho, pane Rabochu, zadlouho.
01:17:04 Copak vám nedošlo, co se tady stalo?
01:17:10 Když jsem tam večer přišel, viděl jsem je oba přes okno,
01:17:15 jak tam leželi v posteli. Nazí, jenom jak je Pánbůh stvořil.
01:17:19 Já už potom nevím, co se se mnou dělo.
01:17:22 Vy jste věděl dříve než ten večer, že spolu...tento.
01:17:26 To víte, že jsem to věděl. Proto jsem řekl bratrovi, že...
01:17:32 Že co?
01:17:36 On za nic nemůže. On nevěděl, co já chci udělat.
01:17:42 Vy jste se ho nezeptal?
01:17:45 Ne. My jsme se nikdy jeden druhého na nic nevyptávali.
01:17:49 Když to jeden chtěl, tak to druhý udělal
01:17:53 On za nic nemůže.
01:18:00 Já bych za ni i dýchal. Já bych za ni dal i život. A ona...
01:18:21 Přejete si něco?
01:18:23 Dobrý den. Mohu mluvit s paní Formánkovou?
01:18:26 -Něco úředního?
-Ani ne.
01:18:28 Karličko, máš tady návštěvu.
01:18:31 Dobrý den.
01:18:33 To jste vy? Stalo se něco?
01:18:35 Nic. Donesl jsem Ondrovi známky, kdybyste mu je dala.
01:18:39 -Nechcete mu je dát sám?
-Smím?
01:18:42 Když jste tady, pojďte dál.
01:18:46 Ondro, máš návštěvu!
01:18:51 -Dobrý den.
-To je pro tebe.
01:18:53 -Dáte si kávu?
-Ne, děkuji.
01:18:55 -Tak něco k jídlu?
-Ne, já za chvíli půjdu.
01:18:58 Mami, ty jsou nádherný. Takové ještě nemám.
01:19:01 Karličko, zítra jako obvykle.
01:19:05 To je on? Nevypadá jako fanfarón.
01:19:12 Dávej pozor, mužským se nedá věřit.
01:19:16 -Mami, na co ty hned nemyslíš?
-Člověk nikdy neví.
01:19:26 Oprava ST: P. Mašková Česká televize 2018.
Velitel pátračky Karel Arazím má problém:od plukovníka Kostrouna dostal dva lístky na slavnostní představení Labutího jezera, hraného pro legionáře. Nakonec se přece jen odhodlá a pozve Karličku Formánkovou. Po večeru, který s ní stráví, prohlásí rezolutně: Ta – nebo žádná jiná!“ Vcelku se však svými citovými problémy nemůže příliš zabývat, protože má na krku nejen vyšetřování dvojnásobné vraždy venkovských milenců, ale i delikátní případ podezření z vyzvědačské činnosti. U Vídně byl totiž nalezen mrtvý poštovní holub, který podle chovatelské známky patří synům zásadového hraběte Waldera. Starý aristokrat holuby nesnáší stejně jako podivné přátele svých synů, kteří se začali na jeho zámku roztahovat. Konflikt cti a ctižádosti předznamenává události, které zanedlouho ohrozí nejen první Československou republiku.