Do posledního dechu. Dokumentární cyklus o osudech významného evropského rodu, jehož členem byl i Karel IV. (2010). Režie A. Vomáčka
Po smrti Václava IV. 1419 Zikmund zůstal jediným žijícím mužem Lucemburské dynastie. Měl před sebou nelehký vladařský úkol.
Násilné svržení a zavraždění konšelů na Novém Městě pražském přerostlo v revoluci. Husité Zikmundovi nedůvěřovali a činili ho zodpovědným za Husovu smrt. Proto jeho nástup na trůn podmiňovali požadavky, pro Zikmunda nepřijatelnými. Přesto se 1419 Zikmund stal českým králem. 1420 svolal sněm do Vratislavi, jehož cílem bylo zastrašit husity. Byl přítomen i vyhlášení křižácké výpravy proti nim. Pražští husité se však o pomoc obrátili na nově založenou obec Tábor a jejího vůdce Jana Žižku, který s vojskem přitáhl ku Praze a zbudoval provizorní, ale pro Zikmunda nedobytnou pevnost na Vítkově Hoře. Zikmund se tedy nechal bez dalšího boje korunovat ve Svatovítské katedrále. Korunovaci však husité neuznali, dokonce ji na sněmu v Čáslavi 1421 prohlásili za neplatnou. I třetí pokus o dobytí husitských měst ztroskotal, tentokrát v Kutné Hoře, a následovaly i další vojenské neúspěchy. Zikmund proto začal spoléhat hlavně na diplomacii a řešit otázku nástupnictví. 1422 provdal dceru Alžbětu za Albrechta V. Habsburského a manželům věnoval Moravské markrabství. Sám získal 1431 italskou korunu, podmínku císařské korunovace, a 1433 přijal císařskou korunu v Římě. S Albrechtem Habsburským počítal jako s budoucím českým, uherským a římským králem. Kromě toho Zikmund začal vyjednávat opět s husity, a aby byl z jejich strany konečně přijat za českého krále, nabízel uznání některých částí husitského programu. Požadavky husitů však musel schválit také koncil v Basileji, a protože překročily únosnou mez, učinil jim Zikmund přítrž. Schylovalo se k rozhodující bitvě u Lipan, kde byla husitská vojska 1434 krvavě potlačena. Trvalo ještě dva roky než došlo k dohodě mezi koncilem, husity a císařem, aby mohly být 1436 v Jihlavě vyhlášeny texty kompaktát. Koncil povolil přijímání pod obojí a potvrdil i další husitské požadavky. Pro Zikmunda to znamenalo uznání české korunovace, mohl přijet oficiálně do Prahy a spojit se s husity v boji proti Turkům.
Přes postupující rakovinu dělal vše pro to, aby nezískali nárok na českou a uherskou korunu Jagellonci. Nechal dokonce zatknout manželku Barboru Celskou, která udržovala s polským dvorem kontakty. Vydal se na cestu, aby zajistil korunu pro zetě Albrechta. Během ní však umírá. Umírá tak poslední velký středověký vládce a poslední Lucemburk, který vládl z Prahy.
