Léta žil v ženském těle. Teprve v dospělosti došlo k zásadní změně. Italský dokument
00:00:10 Za pár měsíců by se mi mohl... může se mi změnit hlas.
00:00:14 Ale proč? Protože beru hormony, mami.
00:00:18 Proč musíš, prosím tě, brát hormony?
00:00:21 Prostě, je to moje rozhodnutí.
00:00:28 Nenutíš se do toho nějak?
00:00:30 Do čeho?
00:00:32 Do té změny hlasu.
00:00:34 Proč myslíš?
00:00:36 Protože ses narodila takhle.
00:00:39 Myslíš, že se silnějším hlasem, mužnějším, se budeš cítit líp?
00:00:43 Cítím se špatně právě takhle, chápeš? Necítím se být sama sebou.
00:00:47 Pro mě je šokující, že si změníš hlas,
00:00:50 že uslyším svoji holčičku mluvit jiným hlasem, že budeš mít vousy.
00:00:53 Česká televize uvádí italský dokumentární film
00:00:56 OD HLAVY K PATĚ
00:01:00 Ale já se toho nevzdám. Chlapského hlasu?
00:01:03 Není to proto, abych měla chlapský hlas, mami.
00:01:06 Jde o to, že se cítím zle, prostě mi takhle není dobře.
00:01:09 Takhle ses narodila, takhle zůstaň!
00:01:11 Ale to není žádný rozmar.
00:01:14 Promiň, necháš si operovat taky pohlavní orgány? Ne?
00:01:17 To je moje věc. A co prsa?
00:01:20 Mami, prosím tě! No prsa...
00:01:24 No tak, neztěžuj mi to.
00:01:27 Panebože, ne!
00:01:29 Nebudou je přece řezat tobě. Je to zohavení.
00:01:32 Ano, když si představuješ, že budu holka,
00:01:35 ale když si uvědomíš, že budu kluk, tak to není zohavení.
00:01:38 Ale ty přece nejsi kluk.
00:01:40 Já pro tebe nejsem kluk, ale říkám ti,
00:01:42 že sama se cítím být klukem, odjakživa.
00:01:51 Moje matka.
00:02:02 Můj otec.
00:02:09 Moje sestra v našem domě v malé vesničce v provincii Pisa.
00:02:14 Jsou 60. léta a moji rodiče se rozhodli říkat mi Simona.
00:02:24 Když si na to vzpomenu, začne mi být špatně.
00:02:30 Takže pokaždé, když vyjdu z domu,
00:02:32 snažím se všechny přesvědčit, že jsem kluk:
00:02:35 hraju si s míčem, dělám vůdce bandy,
00:02:38 jsem ze všech nejšpinavější od bahna a samá modřina,
00:02:42 vyhýbám se holkám jako moru, protože jsou hrozně afektované.
00:02:46 Nefunguje to.
00:02:49 Řekl jsem to matce.
00:02:51 Myslel jsem, že pokud se mi podaří přesvědčit ji,
00:02:54 ona to potom vysvětlí ostatním.
00:02:57 Tohle je jenom začátek mého trápení.
00:03:04 Během svateb, pohřbů a všech možných rodinných oslav
00:03:09 se vždycky našel někdo, kdo vyrukoval s argumentem:
00:03:13 Simona si myslí, že je Simon.
00:03:22 Kompenzoval jsem si to krádežemi.
00:03:26 Každý den jsem si kupoval za pár tisíc lir z máminy peněženky
00:03:30 bonbóny a čokoládu v prodejně tabáku blízko našeho domu.
00:03:38 Pak se i prodavačka v tabáku začala vyptávat,
00:03:41 jestli si myslím, že jsem kluk.
00:03:43 Navíc to udělala před spoustou cizích lidí.
00:03:47 Pochopil jsem, že si musím vymyslet nějakou novou strategii.
00:04:15 V tomto období byly mými nejmilejšími zálibami:
00:04:19 fotografování, neúspěchy ve škole a snaha vymanit se ze Simony.
00:04:28 Moc jsem nevycházel z domu, a to jen tehdy,
00:04:31 když jsem musel doběhnout na náměstí, odkud jezdil autobus.
00:04:36 A odtud rovnou do školy. Už jsem si nevšímal života druhých.
00:04:41 A v autobuse jsem myslel jen na jedno:
00:04:44 utrpět nějakou zničující dopravní nehodu.
00:04:48 Autobus sjel ze silnice a převrátil se.
00:04:50 Příčina je nejasná, ale lze ji pravděpodobně
00:04:53 přičíst psychickým schopnostem jedné studentky z Pisy.
00:04:58 S příchodem menstruace se všechno ještě zhoršilo.
00:05:02 Nechodil jsem do školy,
00:05:04 trávil jsem prakticky celý týden bez hnutí v posteli
00:05:07 a představoval si, že jsem někdo jiný.
00:05:11 Ani to mi nestačilo.
00:05:13 Tak jsem se každý večer přivazoval za krk k posteli řemeny.
00:05:18 Doufal jsem, že v noci udělám nějaký osudný pohyb.
00:05:21 Přesto se mi nějak podařilo
00:05:24 dosáhnout 19 let a maturitního vysvědčení.
00:05:28 Simona měla tělo. Simon ne.
00:05:32 Simona, kterou všichni znali, má dokonce maturitu.
00:05:35 Simon ne, ten žil jen v mé mysli.
00:05:40 Zvolil jsem radikální řešení:
00:05:43 rozhodl jsem se nechat zvítězit Simonu a uvěznit Simona,
00:05:47 ukrýt ho před sebou a především před ostatními.
00:05:57 Zapsal jsem se na univerzitu v Boloni.
00:06:05 Měl jsem žít mimo domov, a tak si rodiče mysleli,
00:06:09 že nejbezpečnější místo bude ženský klášter.
00:06:12 Ani ne po měsíci mě obvinili z narušování tichého
00:06:16 a klidného klášterního života:
00:06:19 zaměnil jsem pořadí chodů jídel,
00:06:21 občas zmizela i svačina ze stolu matky představené,
00:06:25 nebo jsem odmítl meditaci
00:06:27 kvůli sledování Festivalu v San Remu.
00:06:33 Z kláštera mě vyhodili a tak jsem začal žít v domě hned naproti
00:06:38 spolu s několika dívkami. Do jedné z nich jsem se zamiloval.
00:06:43 Jednoho dne jsem si dodal odvahy a napsal jí milostný dopis,
00:06:47 a toužebně čekal na její odpověď.
00:06:50 Neodepsala mi, ale místo odpovědi mě nasměrovala do jednoho místa,
00:06:54 kde se prý setkávají takoví, jako jsem já.
00:07:03 Každý večer jsem pak zdáli ten podnik pozoroval.
00:07:07 Tak to šlo asi šest týdnů.
00:07:11 V červnu 1988 jsem se konečně odhodlal
00:07:15 do Cassero di Porta Saragozza,
00:07:18 sídla organizace "Arcigay" vstoupit.
00:07:45 Konečně jsem byl uvnitř.
00:07:47 Muži i ženy neustále proudili mezi přízemím, kde se tančilo,
00:07:52 a vyššími patry až na terasu.
00:07:58 U vchodu byl nával.
00:08:01 Pozoroval jsem, jak tam lidé mluví, zdraví se, hledají se.
00:08:05 Cítil jsem se paralyzovaný.
00:08:09 Starej se o své věci, o sexualitu se postaráme my, otče Wojtylo!
00:08:16 To, že jsem byl katapultován do této nové reality, mi pomohlo.
00:08:21 Nutil jsem se vycházet mezi lidi,
00:08:23 vést konverzaci trvající déle než jednu minutu
00:08:26 a prožíval jsem 1. dobrodružství, která trvala zhruba stejně dlouho.
00:08:32 Nicméně jsem se i nadále cítil jakoby vyřazený.
00:08:36 Pro ostatní jsem už nebyl ani holčička,
00:08:39 ani bezpohlavní adolescent, ale žena.
00:08:44 V letech '89 až '90 byly všechny univerzity v Itálii okupované
00:08:49 a na začátku roku '91 vyhlásily Spojené státy válku Iráku.
00:08:55 Ať žije šílenství!
00:08:57 Pro nás studenty to byl okamžik silného semknutí.
00:09:00 Jestliže doba nežádá to, co je v tobě nejlepší,
00:09:03 vymysli jinou dobu.
00:09:05 Jednoho dne jsem na náměstí Verdiho uviděl Antonellu.
00:09:08 Měla tmavé oči a na sobě takovou kombinaci barev,
00:09:12 jakou už asi nikdy neuvidím.
00:09:17 Moje první skutečná láska.
00:09:20 Můj vztah s Antonellou, to byl přístav.
00:09:23 Sdílela mé ideály a také chtěla změnit svět.
00:09:27 Založili jsme feministickou lesbicko-separatistickou skupinu,
00:09:31 a začali žít nový život.
00:09:34 Já odjel s dalšími ženami na venkov do jednoho domu,
00:09:37 který připomíná komunu.
00:09:39 Chodil jsem na procházky, trhal čekanky, pampelišky a kopřivy.
00:09:43 Jsem naturista a vegetarián,
00:09:46 zatímco Antonella mi ve svém revolučním zápalu
00:09:49 neustále opakovala,
00:09:51 že pro skoncování patriarchální nadvlády
00:09:54 se musíme otevřít volné lásce.
00:09:58 Prožíval jsem radost, že jsem našel milovanou ženu,
00:10:02 ale současně i jakési znepokojení.
00:10:05 Horečně jsem hledal odpověď na otázky, které mě trápily.
00:10:09 Také jsem se neustále bál,
00:10:11 že to mezi mnou a Antonellou skončí.
00:10:14 je to zbytečné, chápeš to?
00:10:16 Já už jsem v určitém okamžiku odešel.
00:10:27 7. říjen 1993.
00:10:30 Antonella mi byla věrná,
00:10:32 zatímco já, zmítaný žárlivostí, ji podvádím. Rozcházíme se.
00:10:44 Národní parlament by měl odhlasovat zákon
00:10:47 o komunikaci s občanskými sdruženími,
00:10:50 o dalších formách ochrany osob,
00:10:52 které se svobodně rozhodnou k určitému sexuálnímu chování.
00:11:02 Evropský parlament už svoji roli sehrál.
00:11:09 Po rozchodu s Antonellou
00:11:12 jsem se zbavil veškerých stop minulosti,
00:11:15 zahodil fotografie, cédéčka, oblečení,
00:11:18 všechno, na čem mi záleželo.
00:11:25 Pak jsem se stal Ježíšem:
00:11:28 neexistuje jen Bůh, ale i já, jeho syn.
00:11:34 Jednoho dne, prostoupen jakýmsi vnuknutím,
00:11:37 jsem se pokusil provazem zbavit se svého těla.
00:11:41 Nepodařilo se to.
00:11:44 V depresi jsem pak trávil den za dnem
00:11:47 převracením se v posteli.
00:11:51 Pak jsem pochopil, že pokus skoncovat se sebou
00:11:54 znamenal vlastně odmítnutí sebe sama.
00:12:12 Simon, tím jsem vždycky byl, od hlavy k patě.
00:12:31 Svůj souhlas chtěli vyjádřit:
00:12:33 Massimo D'Alema, Fausto Bertinotti, Carlo Ripa di Meana,
00:12:37 Francesco Rutelli, Gloria Buffo, Pierluigi Bersani.
00:12:42 Ve jménu lidské důstojnosti vás žádám,
00:12:45 abychom pokračovali společně.
00:12:47 Ti, kteří nemuseli trpět diskriminací,
00:12:50 a ti, kteří byli v pozici klidného vyčkávání.
00:13:04 My nemusíme bojovat, abychom se domáhali nebo prosili,
00:13:08 abychom dostali občanská práva,
00:13:11 my se s těmito občanskými právy rodíme.
00:13:15 Společnost je však popírá, společnost nám je odnímá.
00:13:18 Přitom říká, že jsme všichni odlišní
00:13:21 a tudíž bychom neměli v této společnosti mít roli,
00:13:25 řekněme, jakési kasty.
00:13:29 Chci se obrátit s výzvou na naši kurii.
00:13:39 Církev hlásá toleranci a solidaritu.
00:13:46 My přece žádáme kardinála o solidaritu a toleranci,
00:13:51 nechceme nic jiného.
00:14:09 Boloňa, léto 1995.
00:14:13 Uprostřed davu jsem poprvé slyšel Marcellu Di Folco,
00:14:18 vůdčí osobnost MIT, Hnutí transsexuální identity.
00:14:30 Po absolvování univerzity
00:14:33 jsem žil v situaci naprosté tělesné rozkolísanosti
00:14:36 a finanční nejistoty.
00:14:40 Mezi lety 1995 až 1999 jsem se zaobíral
00:14:44 problémem podstatně snáze řešitelným, než je identita:
00:14:49 otázkou společenského zařazení.
00:15:03 Pracoval jsem při sklizni chřestu a třešní na venkově,
00:15:09 očkoval drůbež, pomáhal seniorům trpícím nejrůznějšími nemocemi
00:15:17 od depresí přes Alzheimerovou chorobu až po naprostou slepotu.
00:15:29 Pak, díky pomoci Eveliny, jsem sehnal práci
00:15:33 v městské laboratoři zabývající se restaurováním filmových materiálů.
00:15:44 Konečně jsem byl trochu finančně zabezpečen,
00:15:48 pravý okamžik postavit se čelem k vlastnímu tělu.
00:15:53 Obrátil jsem se na Valery Taccarelliovou,
00:15:56 aktivistku vedoucí hnutí za osvobození,
00:15:59 a požádal jsem o pomoc u MIT.
00:16:12 První mužské hormony jsem začal brát v únoru 2001.
00:16:19 Ale no tak. Kalhoty dolů a vyhrň si tu košili.
00:16:23 Kam mi to dáte tentokrát? Víte, že mám strach?
00:16:26 Stůj rovně. Mám hrůzu.
00:16:29 A je to. Dnes jste byla skvělá.
00:16:34 Znám Porporu Marcascianovou, socioložku a viceprezidentku MIT.
00:16:41 Od ní a od Marcelly Di Folco se nechám poučit.
00:16:44 Úžasná!
00:16:47 Neohnul jsi to?
00:16:51 Poslyš, musí jí sebrat telefon.
00:16:54 Maddi, Maddi! Točíme tu film.
00:17:02 Jak se máš?
00:17:04 Dobře. A ty? Támhle vzadu je Marcella Di Folco.
00:17:09 Marcello, ahoj. Zdravím.
00:17:12 Vypněte tu kameru.
00:17:24 Není to otázka jednoho konkrétního dne,
00:17:28 ale postupně jsem se naučil snášet skutečnost, že jsem "trans".
00:17:41 V noci se také změnily moje sny, jejich téma.
00:17:49 Pronikaly do nich nové představy, zneklidňující, osvobozující.
00:17:57 Vidiny rituálů, mé minulosti, dospělosti.
00:18:04 Náhlá akcelerace v očekávání, že najdu jistý pevný bod,
00:18:09 konkrétní okamžik, ve kterém se zastavím.
00:18:14 Pevný bod mé identity. Pevný bod.
00:18:18 Že jsi nic necítil? Jak to víte?
00:18:21 Protože jsem viděla, jak to dělám. Řeknu ti, že když dávám injekce...
00:18:30 Ale teď mě to bolí.
00:18:32 Teď ano, ale jehlu jsi ani necítil.
00:18:34 Jak to víte?
00:18:36 Vím to, protože vidím, jak to dělám, a mám už v tom praxi.
00:18:45 Umím si najít vhodné místo pro vpich,
00:18:48 a krom toho máš měkkou kůži. Jde to rychle.
00:18:53 Musíme si vypočítat, kdy zase budete muset přijít.
00:18:58 Tumáš, piš, piš.
00:19:04 Nemá se to dezinfikovat? Udělám, co řeknete.
00:20:23 Terapeutické indikace:
00:20:26 primární mužský hypogonadismus, kongenitální a získaný,
00:20:32 podpůrná léčba poruch mužského klimakteria,
00:20:36 je-li hladina testosteronu výrazně pod normou.
00:20:46 Kontraindikace:
00:20:49 známá přecitlivělost na některou z obsažených látek,
00:20:54 potvrzená nebo předpokládaná gravidita a kojení.
00:20:58 Zjištěný karcinom nebo podezření na karcinom prostaty,
00:21:01 plic nebo mužského prsu.
00:21:19 Řekl jsem si, že si něco koupím. To jméno jsem už viděla.
00:21:23 Vážně? Přijďte tam, jestli se vám to bude hodit.
00:21:27 Hodit? Já tam musím jít.
00:21:30 Nebo pošlete syna! Podívejte, už jsem to rozbalil.
00:21:33 Podáš mi to? Jistě!
00:21:36 Jaterní insuficience, nefróza, hypertrofie prostaty
00:21:41 se znaky uretrální obstrukce.
00:21:44 Nedoporučuje se podávat novorozencům
00:21:47 nebo nedonošeným dětem.
00:22:00 Aplikujte obezřetně:
00:22:02 látku je třeba podávat výhradně intramuskulární injekcí,
00:22:08 náhodná intravazální aplikace by mohla vyvolat embolii.
00:22:20 Podávat s nejvyšší obezřetností pacientům trpícím kardiopatií,
00:22:25 hypertenzí, oběhovou insuficiencí, renální insuficiencí, epilepsií,
00:22:31 migrénami a oslabeným jedincům.
00:22:36 V prepubertálním věku podávejte
00:22:39 pouze ve skutečně nezbytných případech.
00:22:42 Pozorně sledujte, aby u starších osob prostředek nevyvolal
00:22:46 nežádoucí podráždění fyzické, nervové nebo duševní.
00:22:53 člověk může dostat jakousi nálepku, opravdový cejch.
00:22:57 A přesně tak to je, opravdu.
00:24:10 Bude to buď dnes anebo nikdy, protože pak odjíždím.
00:24:19 Ještě půlhodinky, půlhodinky.
00:24:33 Vy jste byla na operačním sále? Ne.
00:24:37 Nic nevíte? Ne.
00:24:44 Kdo to byl? Volal mi... Kdo je to? 339... možná je to Chaty.
00:24:54 Pravděpodobně mi volala ona.
00:24:56 Proč zavěsila? Není tady signál.
00:25:00 Kdo ví, s kým jsi mluvila.
00:25:08 Až skončíš, jsem doma.
00:25:10 Dělám něco na počítači a ještě chvíli mi to potrvá,
00:25:13 zabere mi to ještě tak dalších 30 minut.
00:25:17 Zprávu jsem rozluštila, sednu na autobus a přijedu k tobě.
00:25:22 Zavolej mi znovu nebo ti zkusím později zase zavolat já,
00:25:26 dohodneme se na čase.
00:25:28 Když budeš mít večer hlad a budeš si chtít něco sníst,
00:25:31 objednám pizzu a můžeme pracovat. Pusu. Ahoj.
00:25:45 Dobrý večer, doktorka Marcelová. Volala jsem ti včera do práce.
00:25:50 Musíme si v klidu popovídat.
00:25:52 Chtěla jsem prostě jen vědět, jak se máš.
00:25:55 Jestli máš ještě léky, jestli nepotřebuješ další.
00:25:58 Výsledky vyšetření jsou dobré.
00:26:01 Takže se zase uslyšíme.
00:26:03 Teď v sobotu a v neděli tu nebudu, tak příští týden. Ahoj.
00:26:25 Tady Vittoria. Zavolej mi! Zavolej mi kdykoliv.
00:26:30 Tak na shledanou.
00:26:50 OD HLAVY K PATĚ
00:27:18 Skryté titulky : Eva Honzíková, Česká televize 2011
Byl vězněm ve vlastním tělě. Duší byl chlapcem, při pohledu do zrcadla viděl cizí ženu. Protivilo se mu vše, co je se ženstvím spojené – počínaje menstruací a konče oblečením. V italské křesťanské společnosti to měl navíc hodně těžké. Pak ale přišel den, kdy se všechno změnilo a utrpení skončilo … O tom všem vypráví zajímavým způsobem stylizovaný italský dokument, postavený jako osobní výpověď aktéra tohoto příběhu.