Vlastimil Brodský v zamyšlení nad malířstvím (2000). Režie J. Eisner
00:00:00 ZNĚLKA:
00:00:01 Salvador Dali posvačil na bříšku plavovlasé dívky
00:00:05 a já se divit nestačil, když dal si růži do polívky.
00:00:10 A zatím kolem běžel čas a mně unikly souvislosti,
00:00:15 no, nedivte se, prosím vás, V TAKOVÝ KRÁSNÝ SPOLEČNOSTI.
00:00:24 Já jsem chtěl být malířem.
00:00:27 Bydlel jsem na takové dlouhé chodbě, ze které vedlo asi 5 dveří
00:00:32 po obou stranách do samostatných ateliérů.
00:00:39 Já jsem vyrůstal mezi malíři.
00:00:42 Tam byl byt slavného malíře Oty Janečka.
00:00:46 Sám by to nezvládl obhospodařit, takže tam měl ještě další kluky,
00:00:52 kteří se chtěli stát malíři. A já jsem tam maloval.
00:00:56 Bral jsem jim chlupaté štětce, které už nepotřebovali.
00:01:02 Ale oni z toho měli takovou hezkou hru.
00:01:07 Jednou za půl roku se u mě seřadili a koukali na to, co jsem zplodil.
00:01:19 Pak si dali znamení a unisono řekli: "To je dobře, že jdeš
00:01:25 k divadlu," protože to moje malířské dílo bylo asi dost špatné.
00:01:33 Velice nepodařené a nepoužitelné.
00:01:39 Já nevím, jestli já tajně nemaluju, když ještě žiju.
00:01:43 Protože už jsem v takovém věku, že kdybych byl slušný herec,
00:01:46 tak už jsem dávno mrtvej.
00:01:49 Já si to neumím vysvětlit, ale jsem rád, že se tady potloukám.
00:01:55 Strašně jsem se snažil zabránit dětem, aby dělaly herectví.
00:02:00 Terezku jsme dokonce dali do nějakého filmu s tím,
00:02:06 že jsme poprosili Oldřicha Lipského, aby tam dostala do těla
00:02:15 a neříkala pořád, že bude herečkou.
00:02:20 Takže ji tam vzal, vstávala třeba ve dvě v noci, aby ve tři chytla
00:02:27 někde v jižních Čechách východ slunce nad nějakým hradem apod.
00:02:32 Pak doháněla školu, kterou čtvrt roku zanedbala.
00:02:36 Nebylo to pro ni lehké, ale když to skončilo a my jsme si s maminkou
00:02:41 mysleli, že jsme zvítězili nad její touhou být herečkou,
00:02:47 tak o tom všem řekla, bylo to krásné.
00:02:51 A tím se asi rozhodlo, že se stala herečkou.
00:02:56 Kdežto Marek měl to štěstí, že mu to maluje
00:03:00 a že ho to malování a muzika zaujaly víc než to herectví.
00:03:06 Když Pepík Jíra začne dělat můj portrét, tak to je šermířský zápas.
00:03:13 Opravdu. On odskakuje od plátna, štětec si vezme do zubů,
00:03:18 teď patlá barvy rukama a zase odstoupí.
00:03:23 Když Pepík Jíra maloval můj portrét, tak jsem seděl
00:03:27 jako na nádherném představení.
00:03:30 A když skončil a chtěl se mýt, tak si sundal kalhoty a tričko,
00:03:37 protože ty byly úplně od barvy.
00:03:40 Ale já jsem zjistil, že i ty slipy jsou od barvy.
00:03:44 To bylo pro něho takové zanícení, tak vzrušená činnost
00:03:48 a pro mě jako pozorovatele taky.
00:03:52 A zase když sedím u toho Komárka, tak ten to pižlá, tu svoji poezii.
00:03:59 Tak to je zase taková pohoda. To je nádherné.
00:04:05 Piju čaj a on si maluje.
00:04:13 Ale všichni ti kluci jsou takoví zvláštní.
00:04:17 Akorát se dělíme v názoru na volno.
00:04:21 Protože když jsem přišel k Milošovi Norovi do ateliéru,
00:04:27 tak první co bylo řekl, pojď někam.
00:04:30 Já jsem říkal, kam bych chodil, já jsem rád, že jsem tady v klidu.
00:04:35 Já jsem celý den mezi lidma. A on na to říkal:
00:04:38 No, to jsi celý ty. Já jsem pořád bez lidí, zavřený v ateliéru
00:04:43 mnoho hodin denně, čili já chci někam mezi lidi,
00:04:46 ty zase chceš být v klidu v ateliéru.
00:04:50 A oni byli krásní, jak nás to rozdělilo v těch zálibách
00:04:55 nebo v té potřebě společenského života.
00:05:03 Ano, říkám, že mám vytapetováno obrazy.
00:05:07 Některé mám rád a zjistil jsem, že ty, co mám nejradši,
00:05:13 si musím dávat kolem postele.
00:05:22 Protože kolem obrázků, které vám visí na zdi,
00:05:26 chodíte už bez povšimnutí, víte už dávno, co na nich je.
00:05:31 Ale domýšlet si, co to všechno znamená, to musí člověk v klidu.
00:05:39 Takže já se před spaním dívám na obrázky, které mám nejradši.
00:05:45 A taky ve mně probouzejí spoustu fantazie.
00:05:50 Janeček mi kdysi dal obraz, kde jsou vrány na židovském hřbitově.
00:05:57 Já jsem mu pak napsal takový dopis, co si všechno ty vrány myslí
00:06:02 a jak jim zpívá takový malý ptáček na jednom pomníku.
00:06:07 A dlouhou historii, o čem ten obraz je.
00:06:11 A on mi napsal: "Ty seš ale blbej, v životě by mě to nenapadlo.
00:06:16 Mně se to líbí, jak jsem to namaloval, protože jsou ti ptáci
00:06:21 hezký a co sis to vymyslel za děje?"
00:06:24 Ale je to krásné si je vymýšlet.
00:06:28 Ono je to obohacující na rozvinutí představivosti.
00:06:33 Nehledě k tomu, že nemůžete jít k obrazu, jako chodí někteří lidé,
00:06:40 že se kouknou a řeknou to není pro mě. Oni nejdou umění naproti.
00:06:50 Mě přitom často pobouří špatná kresba nebo ilustrace.
00:06:57 Nedávno jsem viděl Apokryfy Čapkovy, které jsem teď dělal
00:07:03 pro nějakou firmu.
00:07:06 Tam si výtvarník představuje postavy z Apokryfů jako
00:07:15 neandrtálce, protože ví, že ta doba Kristova už byla dávno.
00:07:22 Ale bylo to jako od Zdeňka Buriana.
00:07:26 Kdyby tam namaloval mamuta, tak bych řekl, že ten Z. Burian
00:07:31 by to mohl být opravdický.
00:07:35 Zvláštní nepochopení toho rozporu mezi dobou Ježíše Krista
00:07:41 a mezi tím hypermoderním nádherným slovníkem Karla Čapka.
00:07:47 Ten anachronismus je nádherný.
00:07:51 Ale když už je v té knížce a když ta knížka celá je
00:07:56 na základě toho anachronismu vybudovaná, tak přece ty ilustrace
00:08:04 nemůžou být z lovu mamutů.
00:08:08 Já to nikdy nepochopím. Jako kdyby to lidi nečetli.
00:08:14 Nebo jako kdyby se nechtěli domyslet, o čem ta literatura je.
00:08:20 A dostal jsem takovou výtku, že to je věc názoru a vkusu.
00:08:27 Musel jsem odvětit, že já se domnívám, že to je věc nevkusu.
00:08:33 Ale nežehrám, každý máme právo projevovat se jak chceme.
00:08:40 Ale přemýšlet by se o Čapkovi aspoň mohlo.
00:08:46 To není špatný autor.
00:00:00 ZNĚLKA:
00:00:01 Salvador Dali posvačil na bříšku plavovlasé dívky
00:00:05 a já se divit nestačil, když dal si růži do polívky.
00:00:10 A zatím kolem běžel čas a mně unikly souvislosti,
00:00:15 no, nedivte se, prosím vás, V TAKOVÝ KRÁSNÝ SPOLEČNOSTI.
00:00:24 Já jsem chtěl být malířem.
00:00:27 Bydlel jsem na takové dlouhé chodbě, ze které vedlo asi 5 dveří
00:00:32 po obou stranách do samostatných ateliérů.
00:00:39 Já jsem vyrůstal mezi malíři.
00:00:42 Tam byl byt slavného malíře Oty Janečka.
00:00:46 Sám by to nezvládl obhospodařit, takže tam měl ještě další kluky,
00:00:52 kteří se chtěli stát malíři. A já jsem tam maloval.
00:00:56 Bral jsem jim chlupaté štětce, které už nepotřebovali.
00:01:02 Ale oni z toho měli takovou hezkou hru.
00:01:07 Jednou za půl roku se u mě seřadili a koukali na to, co jsem zplodil.
00:01:19 Pak si dali znamení a unisono řekli: "To je dobře, že jdeš
00:01:25 k divadlu," protože to moje malířské dílo bylo asi dost špatné.
00:01:33 Velice nepodařené a nepoužitelné.
00:01:39 Já nevím, jestli já tajně nemaluju, když ještě žiju.
00:01:43 Protože už jsem v takovém věku, že kdybych byl slušný herec,
00:01:46 tak už jsem dávno mrtvej.
00:01:49 Já si to neumím vysvětlit, ale jsem rád, že se tady potloukám.
00:01:55 Strašně jsem se snažil zabránit dětem, aby dělaly herectví.
00:02:00 Terezku jsme dokonce dali do nějakého filmu s tím,
00:02:06 že jsme poprosili Oldřicha Lipského, aby tam dostala do těla
00:02:15 a neříkala pořád, že bude herečkou.
00:02:20 Takže ji tam vzal, vstávala třeba ve dvě v noci, aby ve tři chytla
00:02:27 někde v jižních Čechách východ slunce nad nějakým hradem apod.
00:02:32 Pak doháněla školu, kterou čtvrt roku zanedbala.
00:02:36 Nebylo to pro ni lehké, ale když to skončilo a my jsme si s maminkou
00:02:41 mysleli, že jsme zvítězili nad její touhou být herečkou,
00:02:47 tak o tom všem řekla, bylo to krásné.
00:02:51 A tím se asi rozhodlo, že se stala herečkou.
00:02:56 Kdežto Marek měl to štěstí, že mu to maluje
00:03:00 a že ho to malování a muzika zaujaly víc než to herectví.
00:03:06 Když Pepík Jíra začne dělat můj portrét, tak to je šermířský zápas.
00:03:13 Opravdu. On odskakuje od plátna, štětec si vezme do zubů,
00:03:18 teď patlá barvy rukama a zase odstoupí.
00:03:23 Když Pepík Jíra maloval můj portrét, tak jsem seděl
00:03:27 jako na nádherném představení.
00:03:30 A když skončil a chtěl se mýt, tak si sundal kalhoty a tričko,
00:03:37 protože ty byly úplně od barvy.
00:03:40 Ale já jsem zjistil, že i ty slipy jsou od barvy.
00:03:44 To bylo pro něho takové zanícení, tak vzrušená činnost
00:03:48 a pro mě jako pozorovatele taky.
00:03:52 A zase když sedím u toho Komárka, tak ten to pižlá, tu svoji poezii.
00:03:59 Tak to je zase taková pohoda. To je nádherné.
00:04:05 Piju čaj a on si maluje.
00:04:13 Ale všichni ti kluci jsou takoví zvláštní.
00:04:17 Akorát se dělíme v názoru na volno.
00:04:21 Protože když jsem přišel k Milošovi Norovi do ateliéru,
00:04:27 tak první co bylo řekl, pojď někam.
00:04:30 Já jsem říkal, kam bych chodil, já jsem rád, že jsem tady v klidu.
00:04:35 Já jsem celý den mezi lidma. A on na to říkal:
00:04:38 No, to jsi celý ty. Já jsem pořád bez lidí, zavřený v ateliéru
00:04:43 mnoho hodin denně, čili já chci někam mezi lidi,
00:04:46 ty zase chceš být v klidu v ateliéru.
00:04:50 A oni byli krásní, jak nás to rozdělilo v těch zálibách
00:04:55 nebo v té potřebě společenského života.
00:05:03 Ano, říkám, že mám vytapetováno obrazy.
00:05:07 Některé mám rád a zjistil jsem, že ty, co mám nejradši,
00:05:13 si musím dávat kolem postele.
00:05:22 Protože kolem obrázků, které vám visí na zdi,
00:05:26 chodíte už bez povšimnutí, víte už dávno, co na nich je.
00:05:31 Ale domýšlet si, co to všechno znamená, to musí člověk v klidu.
00:05:39 Takže já se před spaním dívám na obrázky, které mám nejradši.
00:05:45 A taky ve mně probouzejí spoustu fantazie.
00:05:50 Janeček mi kdysi dal obraz, kde jsou vrány na židovském hřbitově.
00:05:57 Já jsem mu pak napsal takový dopis, co si všechno ty vrány myslí
00:06:02 a jak jim zpívá takový malý ptáček na jednom pomníku.
00:06:07 A dlouhou historii, o čem ten obraz je.
00:06:11 A on mi napsal: "Ty seš ale blbej, v životě by mě to nenapadlo.
00:06:16 Mně se to líbí, jak jsem to namaloval, protože jsou ti ptáci
00:06:21 hezký a co sis to vymyslel za děje?"
00:06:24 Ale je to krásné si je vymýšlet.
00:06:28 Ono je to obohacující na rozvinutí představivosti.
00:06:33 Nehledě k tomu, že nemůžete jít k obrazu, jako chodí někteří lidé,
00:06:40 že se kouknou a řeknou to není pro mě. Oni nejdou umění naproti.
00:06:50 Mě přitom často pobouří špatná kresba nebo ilustrace.
00:06:57 Nedávno jsem viděl Apokryfy Čapkovy, které jsem teď dělal
00:07:03 pro nějakou firmu.
00:07:06 Tam si výtvarník představuje postavy z Apokryfů jako
00:07:15 neandrtálce, protože ví, že ta doba Kristova už byla dávno.
00:07:22 Ale bylo to jako od Zdeňka Buriana.
00:07:26 Kdyby tam namaloval mamuta, tak bych řekl, že ten Z. Burian
00:07:31 by to mohl být opravdický.
00:07:35 Zvláštní nepochopení toho rozporu mezi dobou Ježíše Krista
00:07:41 a mezi tím hypermoderním nádherným slovníkem Karla Čapka.
00:07:47 Ten anachronismus je nádherný.
00:07:51 Ale když už je v té knížce a když ta knížka celá je
00:07:56 na základě toho anachronismu vybudovaná, tak přece ty ilustrace
00:08:04 nemůžou být z lovu mamutů.
00:08:08 Já to nikdy nepochopím. Jako kdyby to lidi nečetli.
00:08:14 Nebo jako kdyby se nechtěli domyslet, o čem ta literatura je.
00:08:20 A dostal jsem takovou výtku, že to je věc názoru a vkusu.
00:08:27 Musel jsem odvětit, že já se domnívám, že to je věc nevkusu.
00:08:33 Ale nežehrám, každý máme právo projevovat se jak chceme.
00:08:40 Ale přemýšlet by se o Čapkovi aspoň mohlo.
00:08:46 To není špatný autor.
00:00:00 ZNĚLKA:
00:00:01 Salvador Dali posvačil na bříšku plavovlasé dívky
00:00:05 a já se divit nestačil, když dal si růži do polívky.
00:00:10 A zatím kolem běžel čas a mně unikly souvislosti,
00:00:15 no, nedivte se, prosím vás, V TAKOVÝ KRÁSNÝ SPOLEČNOSTI.
00:00:24 Já jsem chtěl být malířem.
00:00:27 Bydlel jsem na takové dlouhé chodbě, ze které vedlo asi 5 dveří
00:00:32 po obou stranách do samostatných ateliérů.
00:00:39 Já jsem vyrůstal mezi malíři.
00:00:42 Tam byl byt slavného malíře Oty Janečka.
00:00:46 Sám by to nezvládl obhospodařit, takže tam měl ještě další kluky,
00:00:52 kteří se chtěli stát malíři. A já jsem tam maloval.
00:00:56 Bral jsem jim chlupaté štětce, které už nepotřebovali.
00:01:02 Ale oni z toho měli takovou hezkou hru.
00:01:07 Jednou za půl roku se u mě seřadili a koukali na to, co jsem zplodil.
00:01:19 Pak si dali znamení a unisono řekli: "To je dobře, že jdeš
00:01:25 k divadlu," protože to moje malířské dílo bylo asi dost špatné.
00:01:33 Velice nepodařené a nepoužitelné.
00:01:39 Já nevím, jestli já tajně nemaluju, když ještě žiju.
00:01:43 Protože už jsem v takovém věku, že kdybych byl slušný herec,
00:01:46 tak už jsem dávno mrtvej.
00:01:49 Já si to neumím vysvětlit, ale jsem rád, že se tady potloukám.
00:01:55 Strašně jsem se snažil zabránit dětem, aby dělaly herectví.
00:02:00 Terezku jsme dokonce dali do nějakého filmu s tím,
00:02:06 že jsme poprosili Oldřicha Lipského, aby tam dostala do těla
00:02:15 a neříkala pořád, že bude herečkou.
00:02:20 Takže ji tam vzal, vstávala třeba ve dvě v noci, aby ve tři chytla
00:02:27 někde v jižních Čechách východ slunce nad nějakým hradem apod.
00:02:32 Pak doháněla školu, kterou čtvrt roku zanedbala.
00:02:36 Nebylo to pro ni lehké, ale když to skončilo a my jsme si s maminkou
00:02:41 mysleli, že jsme zvítězili nad její touhou být herečkou,
00:02:47 tak o tom všem řekla, bylo to krásné.
00:02:51 A tím se asi rozhodlo, že se stala herečkou.
00:02:56 Kdežto Marek měl to štěstí, že mu to maluje
00:03:00 a že ho to malování a muzika zaujaly víc než to herectví.
00:03:06 Když Pepík Jíra začne dělat můj portrét, tak to je šermířský zápas.
00:03:13 Opravdu. On odskakuje od plátna, štětec si vezme do zubů,
00:03:18 teď patlá barvy rukama a zase odstoupí.
00:03:23 Když Pepík Jíra maloval můj portrét, tak jsem seděl
00:03:27 jako na nádherném představení.
00:03:30 A když skončil a chtěl se mýt, tak si sundal kalhoty a tričko,
00:03:37 protože ty byly úplně od barvy.
00:03:40 Ale já jsem zjistil, že i ty slipy jsou od barvy.
00:03:44 To bylo pro něho takové zanícení, tak vzrušená činnost
00:03:48 a pro mě jako pozorovatele taky.
00:03:52 A zase když sedím u toho Komárka, tak ten to pižlá, tu svoji poezii.
00:03:59 Tak to je zase taková pohoda. To je nádherné.
00:04:05 Piju čaj a on si maluje.
00:04:13 Ale všichni ti kluci jsou takoví zvláštní.
00:04:17 Akorát se dělíme v názoru na volno.
00:04:21 Protože když jsem přišel k Milošovi Norovi do ateliéru,
00:04:27 tak první co bylo řekl, pojď někam.
00:04:30 Já jsem říkal, kam bych chodil, já jsem rád, že jsem tady v klidu.
00:04:35 Já jsem celý den mezi lidma. A on na to říkal:
00:04:38 No, to jsi celý ty. Já jsem pořád bez lidí, zavřený v ateliéru
00:04:43 mnoho hodin denně, čili já chci někam mezi lidi,
00:04:46 ty zase chceš být v klidu v ateliéru.
00:04:50 A oni byli krásní, jak nás to rozdělilo v těch zálibách
00:04:55 nebo v té potřebě společenského života.
00:05:03 Ano, říkám, že mám vytapetováno obrazy.
00:05:07 Některé mám rád a zjistil jsem, že ty, co mám nejradši,
00:05:13 si musím dávat kolem postele.
00:05:22 Protože kolem obrázků, které vám visí na zdi,
00:05:26 chodíte už bez povšimnutí, víte už dávno, co na nich je.
00:05:31 Ale domýšlet si, co to všechno znamená, to musí člověk v klidu.
00:05:39 Takže já se před spaním dívám na obrázky, které mám nejradši.
00:05:45 A taky ve mně probouzejí spoustu fantazie.
00:05:50 Janeček mi kdysi dal obraz, kde jsou vrány na židovském hřbitově.
00:05:57 Já jsem mu pak napsal takový dopis, co si všechno ty vrány myslí
00:06:02 a jak jim zpívá takový malý ptáček na jednom pomníku.
00:06:07 A dlouhou historii, o čem ten obraz je.
00:06:11 A on mi napsal: "Ty seš ale blbej, v životě by mě to nenapadlo.
00:06:16 Mně se to líbí, jak jsem to namaloval, protože jsou ti ptáci
00:06:21 hezký a co sis to vymyslel za děje?"
00:06:24 Ale je to krásné si je vymýšlet.
00:06:28 Ono je to obohacující na rozvinutí představivosti.
00:06:33 Nehledě k tomu, že nemůžete jít k obrazu, jako chodí někteří lidé,
00:06:40 že se kouknou a řeknou to není pro mě. Oni nejdou umění naproti.
00:06:50 Mě přitom často pobouří špatná kresba nebo ilustrace.
00:06:57 Nedávno jsem viděl Apokryfy Čapkovy, které jsem teď dělal
00:07:03 pro nějakou firmu.
00:07:06 Tam si výtvarník představuje postavy z Apokryfů jako
00:07:15 neandrtálce, protože ví, že ta doba Kristova už byla dávno.
00:07:22 Ale bylo to jako od Zdeňka Buriana.
00:07:26 Kdyby tam namaloval mamuta, tak bych řekl, že ten Z. Burian
00:07:31 by to mohl být opravdický.
00:07:35 Zvláštní nepochopení toho rozporu mezi dobou Ježíše Krista
00:07:41 a mezi tím hypermoderním nádherným slovníkem Karla Čapka.
00:07:47 Ten anachronismus je nádherný.
00:07:51 Ale když už je v té knížce a když ta knížka celá je
00:07:56 na základě toho anachronismu vybudovaná, tak přece ty ilustrace
00:08:04 nemůžou být z lovu mamutů.
00:08:08 Já to nikdy nepochopím. Jako kdyby to lidi nečetli.
00:08:14 Nebo jako kdyby se nechtěli domyslet, o čem ta literatura je.
00:08:20 A dostal jsem takovou výtku, že to je věc názoru a vkusu.
00:08:27 Musel jsem odvětit, že já se domnívám, že to je věc nevkusu.
00:08:33 Ale nežehrám, každý máme právo projevovat se jak chceme.
00:08:40 Ale přemýšlet by se o Čapkovi aspoň mohlo.
00:08:46 To není špatný autor.
00:00:00 ZNĚLKA:
00:00:01 Salvador Dali posvačil na bříšku plavovlasé dívky
00:00:05 a já se divit nestačil, když dal si růži do polívky.
00:00:10 A zatím kolem běžel čas a mně unikly souvislosti,
00:00:15 no, nedivte se, prosím vás, V TAKOVÝ KRÁSNÝ SPOLEČNOSTI.
00:00:24 Já jsem chtěl být malířem.
00:00:27 Bydlel jsem na takové dlouhé chodbě, ze které vedlo asi 5 dveří
00:00:32 po obou stranách do samostatných ateliérů.
00:00:39 Já jsem vyrůstal mezi malíři.
00:00:42 Tam byl byt slavného malíře Oty Janečka.
00:00:46 Sám by to nezvládl obhospodařit, takže tam měl ještě další kluky,
00:00:52 kteří se chtěli stát malíři. A já jsem tam maloval.
00:00:56 Bral jsem jim chlupaté štětce, které už nepotřebovali.
00:01:02 Ale oni z toho měli takovou hezkou hru.
00:01:07 Jednou za půl roku se u mě seřadili a koukali na to, co jsem zplodil.
00:01:19 Pak si dali znamení a unisono řekli: "To je dobře, že jdeš
00:01:25 k divadlu," protože to moje malířské dílo bylo asi dost špatné.
00:01:33 Velice nepodařené a nepoužitelné.
00:01:39 Já nevím, jestli já tajně nemaluju, když ještě žiju.
00:01:43 Protože už jsem v takovém věku, že kdybych byl slušný herec,
00:01:46 tak už jsem dávno mrtvej.
00:01:49 Já si to neumím vysvětlit, ale jsem rád, že se tady potloukám.
00:01:55 Strašně jsem se snažil zabránit dětem, aby dělaly herectví.
00:02:00 Terezku jsme dokonce dali do nějakého filmu s tím,
00:02:06 že jsme poprosili Oldřicha Lipského, aby tam dostala do těla
00:02:15 a neříkala pořád, že bude herečkou.
00:02:20 Takže ji tam vzal, vstávala třeba ve dvě v noci, aby ve tři chytla
00:02:27 někde v jižních Čechách východ slunce nad nějakým hradem apod.
00:02:32 Pak doháněla školu, kterou čtvrt roku zanedbala.
00:02:36 Nebylo to pro ni lehké, ale když to skončilo a my jsme si s maminkou
00:02:41 mysleli, že jsme zvítězili nad její touhou být herečkou,
00:02:47 tak o tom všem řekla, bylo to krásné.
00:02:51 A tím se asi rozhodlo, že se stala herečkou.
00:02:56 Kdežto Marek měl to štěstí, že mu to maluje
00:03:00 a že ho to malování a muzika zaujaly víc než to herectví.
00:03:06 Když Pepík Jíra začne dělat můj portrét, tak to je šermířský zápas.
00:03:13 Opravdu. On odskakuje od plátna, štětec si vezme do zubů,
00:03:18 teď patlá barvy rukama a zase odstoupí.
00:03:23 Když Pepík Jíra maloval můj portrét, tak jsem seděl
00:03:27 jako na nádherném představení.
00:03:30 A když skončil a chtěl se mýt, tak si sundal kalhoty a tričko,
00:03:37 protože ty byly úplně od barvy.
00:03:40 Ale já jsem zjistil, že i ty slipy jsou od barvy.
00:03:44 To bylo pro něho takové zanícení, tak vzrušená činnost
00:03:48 a pro mě jako pozorovatele taky.
00:03:52 A zase když sedím u toho Komárka, tak ten to pižlá, tu svoji poezii.
00:03:59 Tak to je zase taková pohoda. To je nádherné.
00:04:05 Piju čaj a on si maluje.
00:04:13 Ale všichni ti kluci jsou takoví zvláštní.
00:04:17 Akorát se dělíme v názoru na volno.
00:04:21 Protože když jsem přišel k Milošovi Norovi do ateliéru,
00:04:27 tak první co bylo řekl, pojď někam.
00:04:30 Já jsem říkal, kam bych chodil, já jsem rád, že jsem tady v klidu.
00:04:35 Já jsem celý den mezi lidma. A on na to říkal:
00:04:38 No, to jsi celý ty. Já jsem pořád bez lidí, zavřený v ateliéru
00:04:43 mnoho hodin denně, čili já chci někam mezi lidi,
00:04:46 ty zase chceš být v klidu v ateliéru.
00:04:50 A oni byli krásní, jak nás to rozdělilo v těch zálibách
00:04:55 nebo v té potřebě společenského života.
00:05:03 Ano, říkám, že mám vytapetováno obrazy.
00:05:07 Některé mám rád a zjistil jsem, že ty, co mám nejradši,
00:05:13 si musím dávat kolem postele.
00:05:22 Protože kolem obrázků, které vám visí na zdi,
00:05:26 chodíte už bez povšimnutí, víte už dávno, co na nich je.
00:05:31 Ale domýšlet si, co to všechno znamená, to musí člověk v klidu.
00:05:39 Takže já se před spaním dívám na obrázky, které mám nejradši.
00:05:45 A taky ve mně probouzejí spoustu fantazie.
00:05:50 Janeček mi kdysi dal obraz, kde jsou vrány na židovském hřbitově.
00:05:57 Já jsem mu pak napsal takový dopis, co si všechno ty vrány myslí
00:06:02 a jak jim zpívá takový malý ptáček na jednom pomníku.
00:06:07 A dlouhou historii, o čem ten obraz je.
00:06:11 A on mi napsal: "Ty seš ale blbej, v životě by mě to nenapadlo.
00:06:16 Mně se to líbí, jak jsem to namaloval, protože jsou ti ptáci
00:06:21 hezký a co sis to vymyslel za děje?"
00:06:24 Ale je to krásné si je vymýšlet.
00:06:28 Ono je to obohacující na rozvinutí představivosti.
00:06:33 Nehledě k tomu, že nemůžete jít k obrazu, jako chodí někteří lidé,
00:06:40 že se kouknou a řeknou to není pro mě. Oni nejdou umění naproti.
00:06:50 Mě přitom často pobouří špatná kresba nebo ilustrace.
00:06:57 Nedávno jsem viděl Apokryfy Čapkovy, které jsem teď dělal
00:07:03 pro nějakou firmu.
00:07:06 Tam si výtvarník představuje postavy z Apokryfů jako
00:07:15 neandrtálce, protože ví, že ta doba Kristova už byla dávno.
00:07:22 Ale bylo to jako od Zdeňka Buriana.
00:07:26 Kdyby tam namaloval mamuta, tak bych řekl, že ten Z. Burian
00:07:31 by to mohl být opravdický.
00:07:35 Zvláštní nepochopení toho rozporu mezi dobou Ježíše Krista
00:07:41 a mezi tím hypermoderním nádherným slovníkem Karla Čapka.
00:07:47 Ten anachronismus je nádherný.
00:07:51 Ale když už je v té knížce a když ta knížka celá je
00:07:56 na základě toho anachronismu vybudovaná, tak přece ty ilustrace
00:08:04 nemůžou být z lovu mamutů.
00:08:08 Já to nikdy nepochopím. Jako kdyby to lidi nečetli.
00:08:14 Nebo jako kdyby se nechtěli domyslet, o čem ta literatura je.
00:08:20 A dostal jsem takovou výtku, že to je věc názoru a vkusu.
00:08:27 Musel jsem odvětit, že já se domnívám, že to je věc nevkusu.
00:08:33 Ale nežehrám, každý máme právo projevovat se jak chceme.
00:08:40 Ale přemýšlet by se o Čapkovi aspoň mohlo.
00:08:46 To není špatný autor.
Přední český herec Vlastimil Brodský se tentokrát zamyslí nad svým vztahem k výtvarnému umění, konkrétně k malířství, které mu bylo vždy blízké. Brodský udržoval také přátelství s řadou vynikajících malířů, na které s milým humorem zavzpomíná.