Miroslav Horníček prožil své dny i ve společnosti úžasných žen (2000). Kamera a režie J. Eisner
00:00:01 Salvador Dalí posvačil na bříšku plavovlasé dívky
00:00:05 a já se divit nestačil, když dal si růži do polívky.
00:00:10 A zatím kolem běžel čas a mně unikly souvislosti,
00:00:15 no nedivte se, prosím vás - V TAKOVÝ KRÁSNÝ SPOLEČNOSTI.
00:00:26 Sedíme v Kytlici a já musím vzpomenout, že mě sem vyprávěním
00:00:32 přivedl Vlastimil Brodský.
00:00:36 Ten tu měl chalupu dávno přede mnou, ale už nemá.
00:00:41 Teď je kousek dál - na Slunečné.
00:00:44 Ale ten mě sem přivedl, protože jsem doma ustavičně slyšel:
00:00:48 byli jsme v Kytlici, jedeme do Kytlice, máme rádi Kytlici.
00:00:53 Tak se sem jednou vypravila moje žena hledat tady pobyt na léto.
00:00:58 A tak jsme tu uvízli.
00:01:01 To bylo moje první setkání s tímto krajem.
00:01:04 Moje žena vytvořila dva domovy. Ne dva byty, ale dva domovy.
00:01:09 Já jsem jí vděčný za ten klid tady, za stromy, za zahradu,
00:01:15 za svůj ateliér nahoře - prostě jsem tu rád.
00:01:19 Žena je ten dar, který vstupuje do našeho života
00:01:25 a činí z něj teprve život. Život životem, byt domovem.
00:01:30 Za to jsem vděčen ženám, které tohle dovedou.
00:01:35 Ne všechny samozřejmě, ale velká většina.
00:01:39 I když to nevědí.
00:01:41 I když si to neuvědomují, tak to dokáží.
00:01:45 Krásné vyznání ženě je na konci Goethova Fausta, kde praví Faust:
00:01:52 "Za věčným ženstvím jsme neseni výš."
00:01:57 Ale v originále je to trochu jinak,
00:02:01 při vší úctě k dokonalému překladu Otokara Fischera.
00:02:05 Je tam: Věčné ženství nás zvedá vzhůru.
00:02:11 Protože ženství, podle českého překladu, to není idol někde
00:02:18 nad námi, ke kterému stoupáme těžko, pomalu, někdy neradi.
00:02:25 Ale ženství je v nás a nese nás výš.
00:02:29 Táhne nás nahoru.
00:02:32 A to je to, co si člověk... pardon, co muž...
00:02:37 Vidíte, to je zase mužská chyba.
00:02:41 Muž si to neuvědomuje, ale je to tak.
00:02:44 Je to mužství v ní a ženství v něm.
00:02:47 Já byl vždycky ostýchavý, já jsem neuměl se ženami jednat.
00:02:53 Já nebyl nikdy muž dobyvatel, muž získávatel nebo muž "ukecátor".
00:02:59 Já jsem vždy byl ve studu, ostychu a úctě.
00:03:06 To všechno jsou principy, které k muži asi nepatří.
00:03:14 Já byl od dětství strašně plachý.
00:03:18 Já jsem poznal velkou lásku k jedné malinké herečce, bylo to dítě.
00:03:27 Bylo jí asi 8 let a mně 10. Ona hrála v Plzni Malého lorda.
00:03:35 Tu jsem tak strašně miloval, že když mi rodiče řekli na zahradní
00:03:45 slavnosti, to je ta Věruška, řekl jsem "jo" a už jsem nevstal.
00:03:53 Už jsem nemohl vstát, už jsem se bál jít i na toaletu,
00:03:59 abych ji nepotkal. Až po letech jsem jí to řekl.
00:04:04 To už byla dospělá herečka a já jsem s ní dokonce hrál
00:04:09 ve hře "Hoši, dívky a psi".
00:04:12 Tam jsem ji poznal a tohle jsem jí vyprávěl a ona mi věnovala fotku
00:04:17 z Malého lorda s milým věnováním.
00:04:20 Ta role byla zajímavá v tom, že ona hrála Malého lorda v Plzni
00:04:26 a její bratr ho hrál v Praze.
00:04:30 Byli to sourozenci a hráli tutéž roli.
00:04:33 Jednou to byla dívka a jednou to byl muž, který hrál mladého lorda.
00:04:39 Zajímavé je na tom to, že to byli sourozenci Věra a Julius Fučíkovi.
00:04:46 Takže Jula Fučík hrál Malého lorda.
00:04:50 Doufám, že mu to pak kádrově nevadilo.
00:04:53 Měl jsem nádherné partnerky.
00:04:56 Jedna z prvních byla Jaroslava Adamová.
00:04:59 Jedna moudrá žena řekla o Adamové, že to je sex na pochodu.
00:05:05 A já jsem jí dal za pravdu.
00:05:09 Je to pravda, to je takový malý čertík, ale nese v sobě
00:05:16 obrovský náboj skutečného ženství, velice obohacující.
00:05:22 Já jsem s ní hrál téměř milovnickou dvojici.
00:05:27 Byla to italská pohádka.
00:05:31 Já jsem tam hrál prince, který se o ni uchází nebo ji dokonce získá.
00:05:37 Vedle Jarušky Adamové nemohu vynechat Stellu Zázvorkovou.
00:05:43 S tou jsem hrál několikrát ještě v Divadle satiry na Malé Straně.
00:05:49 Pak jsme spolu hráli v ABC a dokonce jsem ji režíroval
00:05:53 ve hře Josefa Kainara "Nasredin".
00:05:57 Hrála Nasredinovu ženu a byla výborná, tak jako
00:06:02 Rudla Deyl v Nasredinovi.
00:06:05 To bylo zajímavé, herec se někdy vyloupne jako motýl z kukly
00:06:11 až při premiéře, a někdy už na generálce.
00:06:14 Ale do té doby je to trochu zakuklené.
00:06:19 A ten Rudla taky - pořád se nám nelíbil.
00:06:23 Miloš Kopecký říkal, ten Rudla není dobrý.
00:06:27 Přišla premiéra a Rudla byl absolutně pozměněný vedle
00:06:33 své ženy Stelly Zázvorkové, protože s ní se báječně hraje.
00:06:38 A Miloš to nepostřehl a říkal, že zůstal stejný.
00:06:43 Já jsem říkal, Mildo, ne, nezůstal.
00:06:45 Byl najednou otevřený, krásný a bohatý.
00:06:49 Byl to Rudla se vším všudy, co měl - a Stella totéž.
00:06:53 Ne, že by do té doby byla zakuklená, ta to rozbalí
00:06:56 hned na čtené zkoušce.
00:06:59 Ale přece jen při premiéře tak zasvítila, že sám autor byl dojatý,
00:07:05 Werich byl dojatý, já byl dojatý.
00:07:10 Já se dojmu snadno, mně stačí maličkost a už brečím.
00:07:14 Stella s Jarkou Adamovou jsou jediné dvě ženy, které mohou
00:07:20 k Werichovi na Štědrý den.
00:07:23 Asi proto, že v nich je ten mužský element plně rozvinutý.
00:07:30 Tím nechci klást muže nad ženu, to nikdy...
00:07:34 Leda někdy, ale to sem nepatří.
00:07:38 A Stella je skutečně takový krásný chlap v krásné babě.
00:07:44 A protože i ta Jarka je taková, tak to jsou jediné dvě ženy
00:07:50 u Wericha na Štědrý den.
00:07:53 Já mám Stellu hrozně rád, ovšem to je smršť.
00:07:57 Ta když se dostane ke slovu, tak ostatní si můžou jít lehnout.
00:08:03 To je ďábel. A neuvěřitelně roste léty v ženství i v tom chlapáctví.
00:08:10 Já jsem dokonce napsal hru pro ženu.
00:08:16 Byla psána v Montrealu pro Sylvu Langovou,
00:08:20 ale pak to hrála v Plzni Monika Švábová.
00:08:25 Ach, to byla ženská! To byla nádhera.
00:08:29 To je nepředstavitelný typ ženy a ženství, které je vzácné.
00:08:37 Já ji mám hrozně rád.
00:08:40 Jsou velké ženy i mimo divadlo, i mimo film.
00:08:45 Jsou veliké tím, co já nazývám věčným ženstvím,
00:08:50 kterým jsme my muži neseni výš.
00:08:54 Pořád mám tenhle citát na mysli a klaním se před každou ženou,
00:08:59 která tento dar má nebo dokonce uznává, ví o něm a pěstuje ho.
00:09:09 Vosa. Ta je lidská, cítí víno, to je vosa alkoholička.
00:09:13 Tak na tvé zdraví, voso.
00:00:01 Salvador Dalí posvačil na bříšku plavovlasé dívky
00:00:05 a já se divit nestačil, když dal si růži do polívky.
00:00:10 A zatím kolem běžel čas a mně unikly souvislosti,
00:00:15 no nedivte se, prosím vás - V TAKOVÝ KRÁSNÝ SPOLEČNOSTI.
00:00:26 Sedíme v Kytlici a já musím vzpomenout, že mě sem vyprávěním
00:00:32 přivedl Vlastimil Brodský.
00:00:36 Ten tu měl chalupu dávno přede mnou, ale už nemá.
00:00:41 Teď je kousek dál - na Slunečné.
00:00:44 Ale ten mě sem přivedl, protože jsem doma ustavičně slyšel:
00:00:48 byli jsme v Kytlici, jedeme do Kytlice, máme rádi Kytlici.
00:00:53 Tak se sem jednou vypravila moje žena hledat tady pobyt na léto.
00:00:58 A tak jsme tu uvízli.
00:01:01 To bylo moje první setkání s tímto krajem.
00:01:04 Moje žena vytvořila dva domovy. Ne dva byty, ale dva domovy.
00:01:09 Já jsem jí vděčný za ten klid tady, za stromy, za zahradu,
00:01:15 za svůj ateliér nahoře - prostě jsem tu rád.
00:01:19 Žena je ten dar, který vstupuje do našeho života
00:01:25 a činí z něj teprve život. Život životem, byt domovem.
00:01:30 Za to jsem vděčen ženám, které tohle dovedou.
00:01:35 Ne všechny samozřejmě, ale velká většina.
00:01:39 I když to nevědí.
00:01:41 I když si to neuvědomují, tak to dokáží.
00:01:45 Krásné vyznání ženě je na konci Goethova Fausta, kde praví Faust:
00:01:52 "Za věčným ženstvím jsme neseni výš."
00:01:57 Ale v originále je to trochu jinak,
00:02:01 při vší úctě k dokonalému překladu Otokara Fischera.
00:02:05 Je tam: Věčné ženství nás zvedá vzhůru.
00:02:11 Protože ženství, podle českého překladu, to není idol někde
00:02:18 nad námi, ke kterému stoupáme těžko, pomalu, někdy neradi.
00:02:25 Ale ženství je v nás a nese nás výš.
00:02:29 Táhne nás nahoru.
00:02:32 A to je to, co si člověk... pardon, co muž...
00:02:37 Vidíte, to je zase mužská chyba.
00:02:41 Muž si to neuvědomuje, ale je to tak.
00:02:44 Je to mužství v ní a ženství v něm.
00:02:47 Já byl vždycky ostýchavý, já jsem neuměl se ženami jednat.
00:02:53 Já nebyl nikdy muž dobyvatel, muž získávatel nebo muž "ukecátor".
00:02:59 Já jsem vždy byl ve studu, ostychu a úctě.
00:03:06 To všechno jsou principy, které k muži asi nepatří.
00:03:14 Já byl od dětství strašně plachý.
00:03:18 Já jsem poznal velkou lásku k jedné malinké herečce, bylo to dítě.
00:03:27 Bylo jí asi 8 let a mně 10. Ona hrála v Plzni Malého lorda.
00:03:35 Tu jsem tak strašně miloval, že když mi rodiče řekli na zahradní
00:03:45 slavnosti, to je ta Věruška, řekl jsem "jo" a už jsem nevstal.
00:03:53 Už jsem nemohl vstát, už jsem se bál jít i na toaletu,
00:03:59 abych ji nepotkal. Až po letech jsem jí to řekl.
00:04:04 To už byla dospělá herečka a já jsem s ní dokonce hrál
00:04:09 ve hře "Hoši, dívky a psi".
00:04:12 Tam jsem ji poznal a tohle jsem jí vyprávěl a ona mi věnovala fotku
00:04:17 z Malého lorda s milým věnováním.
00:04:20 Ta role byla zajímavá v tom, že ona hrála Malého lorda v Plzni
00:04:26 a její bratr ho hrál v Praze.
00:04:30 Byli to sourozenci a hráli tutéž roli.
00:04:33 Jednou to byla dívka a jednou to byl muž, který hrál mladého lorda.
00:04:39 Zajímavé je na tom to, že to byli sourozenci Věra a Julius Fučíkovi.
00:04:46 Takže Jula Fučík hrál Malého lorda.
00:04:50 Doufám, že mu to pak kádrově nevadilo.
00:04:53 Měl jsem nádherné partnerky.
00:04:56 Jedna z prvních byla Jaroslava Adamová.
00:04:59 Jedna moudrá žena řekla o Adamové, že to je sex na pochodu.
00:05:05 A já jsem jí dal za pravdu.
00:05:09 Je to pravda, to je takový malý čertík, ale nese v sobě
00:05:16 obrovský náboj skutečného ženství, velice obohacující.
00:05:22 Já jsem s ní hrál téměř milovnickou dvojici.
00:05:27 Byla to italská pohádka.
00:05:31 Já jsem tam hrál prince, který se o ni uchází nebo ji dokonce získá.
00:05:37 Vedle Jarušky Adamové nemohu vynechat Stellu Zázvorkovou.
00:05:43 S tou jsem hrál několikrát ještě v Divadle satiry na Malé Straně.
00:05:49 Pak jsme spolu hráli v ABC a dokonce jsem ji režíroval
00:05:53 ve hře Josefa Kainara "Nasredin".
00:05:57 Hrála Nasredinovu ženu a byla výborná, tak jako
00:06:02 Rudla Deyl v Nasredinovi.
00:06:05 To bylo zajímavé, herec se někdy vyloupne jako motýl z kukly
00:06:11 až při premiéře, a někdy už na generálce.
00:06:14 Ale do té doby je to trochu zakuklené.
00:06:19 A ten Rudla taky - pořád se nám nelíbil.
00:06:23 Miloš Kopecký říkal, ten Rudla není dobrý.
00:06:27 Přišla premiéra a Rudla byl absolutně pozměněný vedle
00:06:33 své ženy Stelly Zázvorkové, protože s ní se báječně hraje.
00:06:38 A Miloš to nepostřehl a říkal, že zůstal stejný.
00:06:43 Já jsem říkal, Mildo, ne, nezůstal.
00:06:45 Byl najednou otevřený, krásný a bohatý.
00:06:49 Byl to Rudla se vším všudy, co měl - a Stella totéž.
00:06:53 Ne, že by do té doby byla zakuklená, ta to rozbalí
00:06:56 hned na čtené zkoušce.
00:06:59 Ale přece jen při premiéře tak zasvítila, že sám autor byl dojatý,
00:07:05 Werich byl dojatý, já byl dojatý.
00:07:10 Já se dojmu snadno, mně stačí maličkost a už brečím.
00:07:14 Stella s Jarkou Adamovou jsou jediné dvě ženy, které mohou
00:07:20 k Werichovi na Štědrý den.
00:07:23 Asi proto, že v nich je ten mužský element plně rozvinutý.
00:07:30 Tím nechci klást muže nad ženu, to nikdy...
00:07:34 Leda někdy, ale to sem nepatří.
00:07:38 A Stella je skutečně takový krásný chlap v krásné babě.
00:07:44 A protože i ta Jarka je taková, tak to jsou jediné dvě ženy
00:07:50 u Wericha na Štědrý den.
00:07:53 Já mám Stellu hrozně rád, ovšem to je smršť.
00:07:57 Ta když se dostane ke slovu, tak ostatní si můžou jít lehnout.
00:08:03 To je ďábel. A neuvěřitelně roste léty v ženství i v tom chlapáctví.
00:08:10 Já jsem dokonce napsal hru pro ženu.
00:08:16 Byla psána v Montrealu pro Sylvu Langovou,
00:08:20 ale pak to hrála v Plzni Monika Švábová.
00:08:25 Ach, to byla ženská! To byla nádhera.
00:08:29 To je nepředstavitelný typ ženy a ženství, které je vzácné.
00:08:37 Já ji mám hrozně rád.
00:08:40 Jsou velké ženy i mimo divadlo, i mimo film.
00:08:45 Jsou veliké tím, co já nazývám věčným ženstvím,
00:08:50 kterým jsme my muži neseni výš.
00:08:54 Pořád mám tenhle citát na mysli a klaním se před každou ženou,
00:08:59 která tento dar má nebo dokonce uznává, ví o něm a pěstuje ho.
00:09:09 Vosa. Ta je lidská, cítí víno, to je vosa alkoholička.
00:09:13 Tak na tvé zdraví, voso.
00:00:01 Salvador Dalí posvačil na bříšku plavovlasé dívky
00:00:05 a já se divit nestačil, když dal si růži do polívky.
00:00:10 A zatím kolem běžel čas a mně unikly souvislosti,
00:00:15 no nedivte se, prosím vás - V TAKOVÝ KRÁSNÝ SPOLEČNOSTI.
00:00:26 Sedíme v Kytlici a já musím vzpomenout, že mě sem vyprávěním
00:00:32 přivedl Vlastimil Brodský.
00:00:36 Ten tu měl chalupu dávno přede mnou, ale už nemá.
00:00:41 Teď je kousek dál - na Slunečné.
00:00:44 Ale ten mě sem přivedl, protože jsem doma ustavičně slyšel:
00:00:48 byli jsme v Kytlici, jedeme do Kytlice, máme rádi Kytlici.
00:00:53 Tak se sem jednou vypravila moje žena hledat tady pobyt na léto.
00:00:58 A tak jsme tu uvízli.
00:01:01 To bylo moje první setkání s tímto krajem.
00:01:04 Moje žena vytvořila dva domovy. Ne dva byty, ale dva domovy.
00:01:09 Já jsem jí vděčný za ten klid tady, za stromy, za zahradu,
00:01:15 za svůj ateliér nahoře - prostě jsem tu rád.
00:01:19 Žena je ten dar, který vstupuje do našeho života
00:01:25 a činí z něj teprve život. Život životem, byt domovem.
00:01:30 Za to jsem vděčen ženám, které tohle dovedou.
00:01:35 Ne všechny samozřejmě, ale velká většina.
00:01:39 I když to nevědí.
00:01:41 I když si to neuvědomují, tak to dokáží.
00:01:45 Krásné vyznání ženě je na konci Goethova Fausta, kde praví Faust:
00:01:52 "Za věčným ženstvím jsme neseni výš."
00:01:57 Ale v originále je to trochu jinak,
00:02:01 při vší úctě k dokonalému překladu Otokara Fischera.
00:02:05 Je tam: Věčné ženství nás zvedá vzhůru.
00:02:11 Protože ženství, podle českého překladu, to není idol někde
00:02:18 nad námi, ke kterému stoupáme těžko, pomalu, někdy neradi.
00:02:25 Ale ženství je v nás a nese nás výš.
00:02:29 Táhne nás nahoru.
00:02:32 A to je to, co si člověk... pardon, co muž...
00:02:37 Vidíte, to je zase mužská chyba.
00:02:41 Muž si to neuvědomuje, ale je to tak.
00:02:44 Je to mužství v ní a ženství v něm.
00:02:47 Já byl vždycky ostýchavý, já jsem neuměl se ženami jednat.
00:02:53 Já nebyl nikdy muž dobyvatel, muž získávatel nebo muž "ukecátor".
00:02:59 Já jsem vždy byl ve studu, ostychu a úctě.
00:03:06 To všechno jsou principy, které k muži asi nepatří.
00:03:14 Já byl od dětství strašně plachý.
00:03:18 Já jsem poznal velkou lásku k jedné malinké herečce, bylo to dítě.
00:03:27 Bylo jí asi 8 let a mně 10. Ona hrála v Plzni Malého lorda.
00:03:35 Tu jsem tak strašně miloval, že když mi rodiče řekli na zahradní
00:03:45 slavnosti, to je ta Věruška, řekl jsem "jo" a už jsem nevstal.
00:03:53 Už jsem nemohl vstát, už jsem se bál jít i na toaletu,
00:03:59 abych ji nepotkal. Až po letech jsem jí to řekl.
00:04:04 To už byla dospělá herečka a já jsem s ní dokonce hrál
00:04:09 ve hře "Hoši, dívky a psi".
00:04:12 Tam jsem ji poznal a tohle jsem jí vyprávěl a ona mi věnovala fotku
00:04:17 z Malého lorda s milým věnováním.
00:04:20 Ta role byla zajímavá v tom, že ona hrála Malého lorda v Plzni
00:04:26 a její bratr ho hrál v Praze.
00:04:30 Byli to sourozenci a hráli tutéž roli.
00:04:33 Jednou to byla dívka a jednou to byl muž, který hrál mladého lorda.
00:04:39 Zajímavé je na tom to, že to byli sourozenci Věra a Julius Fučíkovi.
00:04:46 Takže Jula Fučík hrál Malého lorda.
00:04:50 Doufám, že mu to pak kádrově nevadilo.
00:04:53 Měl jsem nádherné partnerky.
00:04:56 Jedna z prvních byla Jaroslava Adamová.
00:04:59 Jedna moudrá žena řekla o Adamové, že to je sex na pochodu.
00:05:05 A já jsem jí dal za pravdu.
00:05:09 Je to pravda, to je takový malý čertík, ale nese v sobě
00:05:16 obrovský náboj skutečného ženství, velice obohacující.
00:05:22 Já jsem s ní hrál téměř milovnickou dvojici.
00:05:27 Byla to italská pohádka.
00:05:31 Já jsem tam hrál prince, který se o ni uchází nebo ji dokonce získá.
00:05:37 Vedle Jarušky Adamové nemohu vynechat Stellu Zázvorkovou.
00:05:43 S tou jsem hrál několikrát ještě v Divadle satiry na Malé Straně.
00:05:49 Pak jsme spolu hráli v ABC a dokonce jsem ji režíroval
00:05:53 ve hře Josefa Kainara "Nasredin".
00:05:57 Hrála Nasredinovu ženu a byla výborná, tak jako
00:06:02 Rudla Deyl v Nasredinovi.
00:06:05 To bylo zajímavé, herec se někdy vyloupne jako motýl z kukly
00:06:11 až při premiéře, a někdy už na generálce.
00:06:14 Ale do té doby je to trochu zakuklené.
00:06:19 A ten Rudla taky - pořád se nám nelíbil.
00:06:23 Miloš Kopecký říkal, ten Rudla není dobrý.
00:06:27 Přišla premiéra a Rudla byl absolutně pozměněný vedle
00:06:33 své ženy Stelly Zázvorkové, protože s ní se báječně hraje.
00:06:38 A Miloš to nepostřehl a říkal, že zůstal stejný.
00:06:43 Já jsem říkal, Mildo, ne, nezůstal.
00:06:45 Byl najednou otevřený, krásný a bohatý.
00:06:49 Byl to Rudla se vším všudy, co měl - a Stella totéž.
00:06:53 Ne, že by do té doby byla zakuklená, ta to rozbalí
00:06:56 hned na čtené zkoušce.
00:06:59 Ale přece jen při premiéře tak zasvítila, že sám autor byl dojatý,
00:07:05 Werich byl dojatý, já byl dojatý.
00:07:10 Já se dojmu snadno, mně stačí maličkost a už brečím.
00:07:14 Stella s Jarkou Adamovou jsou jediné dvě ženy, které mohou
00:07:20 k Werichovi na Štědrý den.
00:07:23 Asi proto, že v nich je ten mužský element plně rozvinutý.
00:07:30 Tím nechci klást muže nad ženu, to nikdy...
00:07:34 Leda někdy, ale to sem nepatří.
00:07:38 A Stella je skutečně takový krásný chlap v krásné babě.
00:07:44 A protože i ta Jarka je taková, tak to jsou jediné dvě ženy
00:07:50 u Wericha na Štědrý den.
00:07:53 Já mám Stellu hrozně rád, ovšem to je smršť.
00:07:57 Ta když se dostane ke slovu, tak ostatní si můžou jít lehnout.
00:08:03 To je ďábel. A neuvěřitelně roste léty v ženství i v tom chlapáctví.
00:08:10 Já jsem dokonce napsal hru pro ženu.
00:08:16 Byla psána v Montrealu pro Sylvu Langovou,
00:08:20 ale pak to hrála v Plzni Monika Švábová.
00:08:25 Ach, to byla ženská! To byla nádhera.
00:08:29 To je nepředstavitelný typ ženy a ženství, které je vzácné.
00:08:37 Já ji mám hrozně rád.
00:08:40 Jsou velké ženy i mimo divadlo, i mimo film.
00:08:45 Jsou veliké tím, co já nazývám věčným ženstvím,
00:08:50 kterým jsme my muži neseni výš.
00:08:54 Pořád mám tenhle citát na mysli a klaním se před každou ženou,
00:08:59 která tento dar má nebo dokonce uznává, ví o něm a pěstuje ho.
00:09:09 Vosa. Ta je lidská, cítí víno, to je vosa alkoholička.
00:09:13 Tak na tvé zdraví, voso.
00:00:01 Salvador Dalí posvačil na bříšku plavovlasé dívky
00:00:05 a já se divit nestačil, když dal si růži do polívky.
00:00:10 A zatím kolem běžel čas a mně unikly souvislosti,
00:00:15 no nedivte se, prosím vás - V TAKOVÝ KRÁSNÝ SPOLEČNOSTI.
00:00:26 Sedíme v Kytlici a já musím vzpomenout, že mě sem vyprávěním
00:00:32 přivedl Vlastimil Brodský.
00:00:36 Ten tu měl chalupu dávno přede mnou, ale už nemá.
00:00:41 Teď je kousek dál - na Slunečné.
00:00:44 Ale ten mě sem přivedl, protože jsem doma ustavičně slyšel:
00:00:48 byli jsme v Kytlici, jedeme do Kytlice, máme rádi Kytlici.
00:00:53 Tak se sem jednou vypravila moje žena hledat tady pobyt na léto.
00:00:58 A tak jsme tu uvízli.
00:01:01 To bylo moje první setkání s tímto krajem.
00:01:04 Moje žena vytvořila dva domovy. Ne dva byty, ale dva domovy.
00:01:09 Já jsem jí vděčný za ten klid tady, za stromy, za zahradu,
00:01:15 za svůj ateliér nahoře - prostě jsem tu rád.
00:01:19 Žena je ten dar, který vstupuje do našeho života
00:01:25 a činí z něj teprve život. Život životem, byt domovem.
00:01:30 Za to jsem vděčen ženám, které tohle dovedou.
00:01:35 Ne všechny samozřejmě, ale velká většina.
00:01:39 I když to nevědí.
00:01:41 I když si to neuvědomují, tak to dokáží.
00:01:45 Krásné vyznání ženě je na konci Goethova Fausta, kde praví Faust:
00:01:52 "Za věčným ženstvím jsme neseni výš."
00:01:57 Ale v originále je to trochu jinak,
00:02:01 při vší úctě k dokonalému překladu Otokara Fischera.
00:02:05 Je tam: Věčné ženství nás zvedá vzhůru.
00:02:11 Protože ženství, podle českého překladu, to není idol někde
00:02:18 nad námi, ke kterému stoupáme těžko, pomalu, někdy neradi.
00:02:25 Ale ženství je v nás a nese nás výš.
00:02:29 Táhne nás nahoru.
00:02:32 A to je to, co si člověk... pardon, co muž...
00:02:37 Vidíte, to je zase mužská chyba.
00:02:41 Muž si to neuvědomuje, ale je to tak.
00:02:44 Je to mužství v ní a ženství v něm.
00:02:47 Já byl vždycky ostýchavý, já jsem neuměl se ženami jednat.
00:02:53 Já nebyl nikdy muž dobyvatel, muž získávatel nebo muž "ukecátor".
00:02:59 Já jsem vždy byl ve studu, ostychu a úctě.
00:03:06 To všechno jsou principy, které k muži asi nepatří.
00:03:14 Já byl od dětství strašně plachý.
00:03:18 Já jsem poznal velkou lásku k jedné malinké herečce, bylo to dítě.
00:03:27 Bylo jí asi 8 let a mně 10. Ona hrála v Plzni Malého lorda.
00:03:35 Tu jsem tak strašně miloval, že když mi rodiče řekli na zahradní
00:03:45 slavnosti, to je ta Věruška, řekl jsem "jo" a už jsem nevstal.
00:03:53 Už jsem nemohl vstát, už jsem se bál jít i na toaletu,
00:03:59 abych ji nepotkal. Až po letech jsem jí to řekl.
00:04:04 To už byla dospělá herečka a já jsem s ní dokonce hrál
00:04:09 ve hře "Hoši, dívky a psi".
00:04:12 Tam jsem ji poznal a tohle jsem jí vyprávěl a ona mi věnovala fotku
00:04:17 z Malého lorda s milým věnováním.
00:04:20 Ta role byla zajímavá v tom, že ona hrála Malého lorda v Plzni
00:04:26 a její bratr ho hrál v Praze.
00:04:30 Byli to sourozenci a hráli tutéž roli.
00:04:33 Jednou to byla dívka a jednou to byl muž, který hrál mladého lorda.
00:04:39 Zajímavé je na tom to, že to byli sourozenci Věra a Julius Fučíkovi.
00:04:46 Takže Jula Fučík hrál Malého lorda.
00:04:50 Doufám, že mu to pak kádrově nevadilo.
00:04:53 Měl jsem nádherné partnerky.
00:04:56 Jedna z prvních byla Jaroslava Adamová.
00:04:59 Jedna moudrá žena řekla o Adamové, že to je sex na pochodu.
00:05:05 A já jsem jí dal za pravdu.
00:05:09 Je to pravda, to je takový malý čertík, ale nese v sobě
00:05:16 obrovský náboj skutečného ženství, velice obohacující.
00:05:22 Já jsem s ní hrál téměř milovnickou dvojici.
00:05:27 Byla to italská pohádka.
00:05:31 Já jsem tam hrál prince, který se o ni uchází nebo ji dokonce získá.
00:05:37 Vedle Jarušky Adamové nemohu vynechat Stellu Zázvorkovou.
00:05:43 S tou jsem hrál několikrát ještě v Divadle satiry na Malé Straně.
00:05:49 Pak jsme spolu hráli v ABC a dokonce jsem ji režíroval
00:05:53 ve hře Josefa Kainara "Nasredin".
00:05:57 Hrála Nasredinovu ženu a byla výborná, tak jako
00:06:02 Rudla Deyl v Nasredinovi.
00:06:05 To bylo zajímavé, herec se někdy vyloupne jako motýl z kukly
00:06:11 až při premiéře, a někdy už na generálce.
00:06:14 Ale do té doby je to trochu zakuklené.
00:06:19 A ten Rudla taky - pořád se nám nelíbil.
00:06:23 Miloš Kopecký říkal, ten Rudla není dobrý.
00:06:27 Přišla premiéra a Rudla byl absolutně pozměněný vedle
00:06:33 své ženy Stelly Zázvorkové, protože s ní se báječně hraje.
00:06:38 A Miloš to nepostřehl a říkal, že zůstal stejný.
00:06:43 Já jsem říkal, Mildo, ne, nezůstal.
00:06:45 Byl najednou otevřený, krásný a bohatý.
00:06:49 Byl to Rudla se vším všudy, co měl - a Stella totéž.
00:06:53 Ne, že by do té doby byla zakuklená, ta to rozbalí
00:06:56 hned na čtené zkoušce.
00:06:59 Ale přece jen při premiéře tak zasvítila, že sám autor byl dojatý,
00:07:05 Werich byl dojatý, já byl dojatý.
00:07:10 Já se dojmu snadno, mně stačí maličkost a už brečím.
00:07:14 Stella s Jarkou Adamovou jsou jediné dvě ženy, které mohou
00:07:20 k Werichovi na Štědrý den.
00:07:23 Asi proto, že v nich je ten mužský element plně rozvinutý.
00:07:30 Tím nechci klást muže nad ženu, to nikdy...
00:07:34 Leda někdy, ale to sem nepatří.
00:07:38 A Stella je skutečně takový krásný chlap v krásné babě.
00:07:44 A protože i ta Jarka je taková, tak to jsou jediné dvě ženy
00:07:50 u Wericha na Štědrý den.
00:07:53 Já mám Stellu hrozně rád, ovšem to je smršť.
00:07:57 Ta když se dostane ke slovu, tak ostatní si můžou jít lehnout.
00:08:03 To je ďábel. A neuvěřitelně roste léty v ženství i v tom chlapáctví.
00:08:10 Já jsem dokonce napsal hru pro ženu.
00:08:16 Byla psána v Montrealu pro Sylvu Langovou,
00:08:20 ale pak to hrála v Plzni Monika Švábová.
00:08:25 Ach, to byla ženská! To byla nádhera.
00:08:29 To je nepředstavitelný typ ženy a ženství, které je vzácné.
00:08:37 Já ji mám hrozně rád.
00:08:40 Jsou velké ženy i mimo divadlo, i mimo film.
00:08:45 Jsou veliké tím, co já nazývám věčným ženstvím,
00:08:50 kterým jsme my muži neseni výš.
00:08:54 Pořád mám tenhle citát na mysli a klaním se před každou ženou,
00:08:59 která tento dar má nebo dokonce uznává, ví o něm a pěstuje ho.
00:09:09 Vosa. Ta je lidská, cítí víno, to je vosa alkoholička.
00:09:13 Tak na tvé zdraví, voso.
Herec Miroslav Horníček dnes zavzpomíná na své přítelkyně, kolegyně, partnerky a vůbec všechny jedinečné ženy, které jej v životě ovlivnily a inspirovaly. Zvláštní význam pro něj měly dvě herecké partnerky s nepřekonatelným osobitým šarmem – Jaroslava Adamová a Stella Zázvorková.