Malí skřítci chrání velký poklad. Norský film. ### Hrají: A. V. Sembová, F. Schau, J. T. Lindgren, S. Boe, S. Bakken a další. Režie Katarina Launingová a Roar Uthaug
00:00:04 MAGICKÉ STŘÍBRO
00:00:49 Bylo nebylo, před dávnými časy vládla na Zemi věčná noc.
00:00:57 Nikde nic nerostlo. A nikde nikdo nežil.
00:01:03 Jen na jednom jediném místě v Modré hoře.
00:01:08 Tam, kde žijí modří skřítci.
00:01:25 V měsíčním světle sbírají na samém vrcholku Modré hory
00:01:29 ty nejšťavnatější borůvky.
00:01:39 A právě tyhle borůvky jednoho dne změnily celý svět.
00:01:45 Protože v Modré hoře se nachází ještě jedna věc,
00:01:50 magické stříbro.
00:01:56 Stačila maličká nehoda a skřítci objevili tajemství
00:02:03 magického stříbra.
00:02:25 Nastala úplně první modrá hodina.
00:02:40 Ale s příjemnými věcmi přicházejí i povinnosti.
00:02:46 Rychle zpátky! Honem dovnitř!
00:02:49 Musíme se vrátit!
00:02:51 Hora rozhodla, že její tajemství nesmí být prozrazeno.
00:02:55 Modrý skřítek, který se nevrátí, než se hora zavře, ten se rozplyne.
00:03:02 Zmizí navěky.
00:03:06 To se rozumí, že si nemůžete dělat, co chcete,
00:03:10 když se máte starat o to, aby správně fungoval celý svět.
00:03:29 Každé ráno a večer zařídí skřítci modrou hodinu
00:03:35 a díky ní je na Zemi noc a den.
00:03:40 To je jejich povinnost.
00:03:49 A od toho tu my, modří skřítkové, jsme.
00:03:54 Jsme tam, kde je nás třeba.
00:03:57 Hora se o nás stará.
00:03:59 A my se staráme o ni!
00:04:02 A jaký je nejdůležitější zákon modrých skřítků?
00:04:06 -Co si půjčíme, zase vrátíme.
-Hm.
00:04:10 Ano, správně, princezno Modrá Růže.
00:04:13 Ale ještě máme jeden. No?
00:04:16 Modří skřítci si vždycky pomáhají.
00:04:18 Ano. To je taky důležitý zákon. Ale ten úplně nejdůležitější zákon.
00:04:25 Modrá hodina! Za chvilku začíná modrá hodina!
00:04:28 -Můžeme se jít podívat?
-Tati?
00:04:31 -Ne, to nejde.
-Jen běžte!
00:04:34 Jo! Sláva! To je prima! Modrá hodina! Už se těším!
00:04:37 Ještě ne! Počkejte!
00:04:39 Říkám, počkat!
00:04:41 Haló!
00:04:46 Nesmíme nikdy, za žádnou cenu pustit do Modré hory
00:04:49 nikoho cizího.
00:04:50 Nikdo cizí nesmí spatřit magické stříbro.
00:04:54 Znají ten zákon?
00:04:56 Učiteli, učiteli, ty tvé zákony, to víš, že ho znají.
00:05:02 Nevím, nevím.
00:05:05 Juhů! Začíná modrá hodina! Rychle! Chci to vidět!
00:05:10 Začíná Modrá hodina! Začíná Modrá hodina!
00:05:14 Začíná Modrá hodina! Juchů!
00:05:19 Honem, ať si to užijeme!
00:05:43 Třpytivé světlo a nejmodřejší borůvky
00:05:47 otevřou horu pro nás, kteří žijeme uvnitř.
00:05:51 Ať nové světlo dá život všemu, co roste po celé naší velké zemi.
00:06:31 Stříbro horu otvírá, venku je den a my, malí skřítci,
00:06:36 zase smíme na chvíli ven!
00:06:39 Jéé!
00:06:45 Jůů! Sláva! Juchů! To je nádhera! To je sněhu!
00:06:48 Svezeme se na sáňkách!
00:06:55 Pojď se koulovat! Hurá, už to jede!
00:07:03 To je bezva! Ten sníh krásně chladí!
00:07:06 To je nádhera!
00:07:10 -Užívají si to venku, viď?
-Ano.
00:07:15 Když mi bylo tolik zim co tobě, rád jsem jezdil na sáňkách.
00:07:20 Je moc krásné cítit, jak tě zebou tváře.
00:07:27 Nechceš zkusit, jaké to je venku?
00:07:35 Chci.
00:07:36 Opravdu?
00:07:44 Ale sáňky jedou moc rychle, nedají se zabrzdit.
00:07:47 A co když spadnu a ztratím čepičku?
00:07:50 A co když se opozdím a hora se zavře?
00:07:54 A já se rozplynu.
00:08:00 Dobrá. Tak někdy jindy.
00:08:06 Oh, ah...
00:08:08 Co se děje?
00:08:11 Eh, nic. To nic není.
00:08:15 -Modrá Růže, zavoláš ostatní domů?
-Ano! Pak za tebou přijdu, tati.
00:08:29 Všichni skřítci domů! Modrá hodina končí!
00:08:33 Honem, musíme zpátky! To to uteklo.
00:08:35 Já bych tu chtěl ještě zůstat. Jen pojď, nebo se rozplyneš.
00:08:44 Chytej!
00:08:46 Erke, Tufso! Pospěšte si! Hora se zavře!
00:08:54 -To bylo o fous.
-Hmm.
00:08:57 Chytej!
00:09:07 Teď chytej ty!
00:09:10 Hop!
00:09:12 -Eh!
-Oh!
00:09:14 Kam se zakutálela?
00:09:22 Tam ne.
00:09:25 Co je to?
00:09:28 Tahle chodba vede k "předkům", kteří vědí všechno.
00:09:33 Tam smí jen královská rodina.
00:09:38 No?
00:09:53 Myslím, že ani princezny tam nesmějí.
00:09:55 Půjdeme si radši hrát jinam. Pojďte!
00:09:59 Modrá Růže, to byla nejlepší šiška, co jsme kdy našli. Moc prosím.
00:10:15 Erke, nech ji být. Nemá na to dost odvahy.
00:10:44 Copak, holčičko?
00:10:50 Tváříš se, jako bys někde zapomněla košíček borůvek.
00:10:57 Když se nějaký skřítek všeho bojí, jak může najít odvahu?
00:11:04 Kdo nepoznal, co je strach, ten nikdy odvahu najít nemůže.
00:11:11 Jak to?
00:11:13 Odvaha, to je, když uděláš něco, na co si netroufáš.
00:11:18 Ale jednoho dne přijde něco tak důležitého,
00:11:21 že prostě musíš.
00:11:23 A pak se dostaví spousta odvahy.
00:11:29 Co bych si bez tebe počala?
00:11:34 Modrá Růže, necháš nás teď chvilku o samotě?
00:11:38 -A proč?
-Víš, protože, protože...
00:11:42 Mohou u toho být jen ti, kterých se to týká.
00:11:45 Chci, aby se mě to taky týkalo!
00:11:47 Ten den ještě nepřišel, a rozhodně nepřijde dnes.
00:11:50 Jen pojď, pojď, žádné řeči. Tak.
00:11:53 Ale Kone, já...
00:12:00 Ne, Modrá Růže, tohle by opravdu nešlo, jen běž.
00:12:04 Tak, už jdi.
00:12:36 Co zkusit mléko divokých sobů?
00:12:39 Nebo se zeptám "předků". Ti budou něco vědět.
00:12:47 Prožil jsi dlouhý, předlouhý život.
00:12:50 Teď tě opustil "modrý zrak", a tvůj život se chýlí ke konci.
00:12:56 Tak to zkrátka je.
00:13:13 Spolu jdem, horou vysokou se proběhnem.
00:13:16 Spolu jdem, horou vysokou se proběhnem.
00:15:01 Haló? Prastaří moudří skřítci?
00:15:13 -Kdo nás to zase vyrušuje?
-Sem smí jen král a jeho rodina.
00:15:20 Nevidíte, že to je dcera Horského krále?
00:15:24 Princezna Modrá Růže?
00:15:27 Už dlouho přemýšlím, proč se neodváží sem přijít
00:15:32 vyleštit si svou korunu.
00:15:35 Nesmíš být tak netrpělivý.
00:15:37 Jednou přijde den, kdy se stane královnou
00:15:40 a bude konat dobro.
00:15:44 Pche, nemá dost odvahy, aby se mohla stát královnou.
00:15:48 Nejsem tu kvůli sobě. Můj otec přestal vidět modře.
00:15:53 Hm...
00:15:54 Když ho opustí "modrý zrak", brzo si ho hora vezme zpátky.
00:15:59 Určitě existuje něco, co by ho mohlo zase uzdravit.
00:16:03 -Jeho čas se brzy naplní.
-To je přirozený běh věcí.
00:16:14 Něco by se možná našlo. Něco, co mají jenom lidé.
00:16:19 A co?
00:16:21 Když jsem byl ještě při síle, jednou jsem zaslechl lidi plakat
00:16:27 u smrtelné postele nemocného.
00:16:30 Říkali, že kdyby tu věc měli, tak by toho nemocného
00:16:34 určitě zachránili.
00:16:36 Říkali tomu peníze.
00:16:42 Peníze? Co to je?
00:16:44 To nevím, ale musí to být něco kouzelného,
00:16:48 když to uzdraví i nemocného.
00:16:52 -A kde bych našla lidi?
-Oh, to je moc nebezpečné.
00:16:57 Když ti pohlédnou do očí, rozplyneš se.
00:16:59 Puf!
00:17:02 Žijí venku, daleko v údolí. Dole, pod Modrou horou.
00:17:12 Vysokou horou se proběhneme a modrou hodinu přivítáme! Juhů!
00:17:38 Stříbro horu otvírá, venku bude noc, a my malí
00:17:43 se na to těšíme moc!
00:17:50 Bude to zas dobré, tati. Uzdravím tě, uvidíš.
00:18:02 Hurá! Můžeme ven! Svezeme se spolu!
00:18:06 To je legrace!
00:18:13 Chystáš se ven?
00:18:17 Ale ty přece nikdy ven nechodíš.
00:18:37 Teď tě pořádně zkouluju!
00:19:01 U všech borůvek...
00:19:04 Co ty tu děláš?
00:19:06 -Víš, potřebuju s něčím pomoct.
-Tak pomoct?
00:19:10 Ano. S něčím, co je pro mě nebezpečné.
00:19:15 -To je pro tebe všechno.
-Erke, modří skřítkové si pomáhají.
00:19:20 No tak.
00:19:22 Tys mi nechtěla přinést šišku! Proč bych ti měl pomáhat?!
00:19:31 Je to vážně tak nebezpečné?
00:19:34 -Však mě znáš.
-Hehe, jo.
00:19:38 Můžu si půjčit sáňky?
00:19:43 Jé! To se povedlo!
00:19:48 Hezkou jízdu!
00:19:51 A teď já!
00:19:53 Počkej, chci to taky zkusit!
00:20:40 Mm! Eh!
00:20:50 Áááá!
00:20:55 Áááá!
00:21:04 Áááá!
00:21:24 -No... A už jsi dole.
-Nedívej se mi do očí!
00:21:29 Nemusím se ti dívat do očí. Ale ty bys je možná měla otevřít.
00:21:34 Málem jsi přejela krále skřítků.
00:21:38 Krále skřítků? Kde?
00:21:43 -Tady!
-Kde je?
00:21:47 Stojí před tebou!
00:21:49 Jsem Dreng, král všech červených skřítků.
00:21:52 Červených skřítků? Ti existují?
00:21:55 Jestli existují? Bez nás by se svět zastavil!
00:21:59 Kdo by se staral o chlévy a stodoly, hm?
00:22:04 No vidíš.
00:22:10 A kam jdeš?
00:22:13 Skřítci budou na statku slavit Vánoce.
00:22:16 -Na statku u lidí?
-Ano.
00:22:20 Taky tam musím!
00:22:34 Tak, na mě čekají ve stodole, takže...
00:22:37 Jak vypadají peníze?
00:22:39 Jsou kulaté. A lesklé. A jsou v takovém váčku.
00:22:44 -Díky za pomoc, Drengu.
-Není zač.
00:22:47 Modrá Růže.
00:22:50 Buď opatrná, Modrá Růže.
00:22:52 Aby tě neviděl hospodář. Jinak... Puf!
00:23:17 Oh!
00:23:41 Haló?
00:24:00 Dva, tři...
00:24:16 Čtrnáct, patnáct, šestnáct...
00:24:19 Eh!
00:24:40 Eh!
00:25:06 Baf!
00:25:08 Ahoj. Chvilku jsem si tu odpočinul.
00:25:11 Hm. Ale oni už se tě nemůžou dočkat. Pojď!
00:25:14 -Hehe, já tam budu první!
-Já tě předběhnu!
00:25:17 -Ne, ne, já budu první!
-Oh, eh, tady...
00:25:29 Ó, tak už zase, tatíčku?
00:25:32 Já za to nemůžu. To tak nádherně voní!
00:25:39 -Pojďte, opatrně.
-Pšt, potichu.
00:25:41 Ne! To ne!
00:25:43 No tak, no tak, Adel, Edel, Odel, pro dnešek už těch skopičin
00:25:47 bylo dost.
00:25:48 -Skočte do spížky pro uzené maso.
-Eh...
00:25:51 Vezměte ho co nejvíc! A ještě trochu!
00:25:56 Copak nemáš už dost velké břicho, Vome?
00:26:00 Už jsou tu! Už jsou tu! Už jsou tu!
00:26:02 Sláva, už jsou tady! Připravte se.
00:26:04 Hezky pěkně do řady. Ať královna všechny dobře vidí.
00:26:07 Poletucho, vzbuď se, vstávej! Přijela královna!
00:26:11 Oh, eh, ah, to je život. Mm...
00:26:41 Ty nejsi naše královna.
00:26:45 Královna červených skřítků už je stará na dlouhé cesty.
00:26:49 Předala trůn svému synovi. Já jsem Dreng, váš nový král.
00:26:55 Mm.
00:27:00 Potřebuješ víc než jen korunu, abys byl králem, synku.
00:27:04 Král má být mužský a ne kluk!
00:27:07 Já jsem dobrý král! Vidíte, jak má koruna září?
00:27:12 Jenom jestli ta koruna tak nezáří jen díky královně?
00:27:19 A kdo je tohle?
00:27:22 To je Modrá Růže, modrý skřítek.
00:27:25 -Oh.
-Tak modrý skřítek?
00:27:31 Nejenže jsi moc mladý, ale ještě jsi sem přivedl
00:27:35 cizího skřítka?
00:27:36 -Má špatnou barvu čepice.
-Já tu dlouho nezůstanu.
00:27:41 Modrá hodina už brzy skončí.
00:27:46 Jde sem hospodář! Jde sem náš hospodář!
00:27:50 Nesmí nás vidět! Honem všechno pryč!
00:27:53 Honem rychle! Musíme všechno schovat.
00:27:55 Dělej, ještě tu truhlu! Ukliďte to!
00:27:59 Co se tu motáš? Nepřekážej!
00:28:07 Kde jste?
00:28:29 Vím, že tu jste.
00:28:33 Vy skřetí zloději!
00:28:35 -Říká nám zloději. Hledá nás!
-To nikdy neudělal.
00:29:21 He... Uh...
00:29:26 Já vím, Kytičko, skřítci.
00:29:33 Odchází!
00:29:46 Rychle ven!
00:30:09 Honem, už jde!
00:30:31 To byl děs.
00:30:33 Mami!
00:30:34 Oh...
00:30:36 Tady jsi.
00:30:37 Nechápu, proč nás najednou přestal mít rád.
00:30:40 Možná jsme mu vzali moc jídla.
00:30:42 Kvůli troše jídla se lidé takhle nerozzlobí.
00:30:46 Musí v tom být ještě něco jiného.
00:30:50 To kvůli tobě! Ty ses mě ptala na peníze!
00:30:54 Ukradla jsi hospodáři peníze!
00:30:57 -Modrá Růže, vrať ty peníze!
-Ale já nemůžu! Můj otec umírá!
00:31:06 Je nemocný a "předkové" mi řekli, že jediné, co ho může zachránit,
00:31:11 jsou peníze.
00:31:15 Chápu, že chceš především zachránit otce.
00:31:18 Ale kdo zachrání nás? Kam půjdeme?
00:31:41 Erke! Přiveď učitele, rychle!
00:31:47 Tak! Tady. Vstupte. Jen pojďte všichni dál.
00:32:01 -Oh.
-Co je?
00:32:10 Jaký je nejdůležitější zákon modrých skřítků?
00:32:16 Co si půjčíme, zase vrátíme.
00:32:18 Ten ne.
00:32:21 Pomáháme si a jsme tam, kde je nás třeba.
00:32:24 Ne.
00:32:35 Nesmíme přivést do Modré hory cizince.
00:32:38 Tak bych moc rád věděl, proč je celá Modrá hora
00:32:42 plná skřítků, kteří mají špatnou barvu čepiček?
00:32:46 To mi vysvětli!
00:32:50 Učiteli, copak jsem ti neříkal, že se nesmíš tak rozčilovat?
00:32:53 Tati!
00:32:55 Ó, moje princezničko...
00:33:00 Ale co to... Tys byla venku?
00:33:04 Ano. Když to jinak nešlo.
00:33:06 A přinesla jsem něco, co tě uzdraví.
00:33:11 Hm. To patří lidem.
00:33:16 Oh...
00:33:18 To je peníz. Půjčila jsem si ho na statku.
00:33:20 Ne, ne, ne, ne. Od lidí si nic půjčovat nesmíme.
00:33:25 Nevíme, co to může způsobit.
00:33:28 Způsobilo to, že hospodář se rozzlobil
00:33:32 a my jsme ztratili domov.
00:33:36 Kdo je tohle? Modrých skřítků přece tolik není.
00:33:41 To nejsou modří skřítci.
00:33:46 Mají červené čepičky.
00:33:51 -Cizinci! V Modré hoře?!
-Tati, neměli kam jít.
00:34:01 Budou zase mít, až vrátíš ten lidský peníz.
00:34:04 Ale tati!
00:34:06 Při příští modré hodině musíš vrátit, co sis půjčila.
00:34:11 A můžeme se na ni spolehnout? Co když štípne zase něco jiného.
00:34:15 Někdo musí jít s ní.
00:34:19 Co ten kluk, který chce být králem?
00:34:21 Neukázal jí snad cestu na statek?
00:34:27 Hm. Ano. Tak uvidíme, jaký je vlastně ten náš král.
00:34:34 Dobře. Tak to uděláme.
00:34:38 Tati! Nemůžeš ten peníz zatím použít?
00:34:41 Ne!
00:34:48 -Víš, co praví zákon?
-A ty víš, co to znamená.
00:34:53 Měla na to ale myslet, než pozvala červené skřítky
00:34:56 do Modré hory.
00:34:58 Chtěla jim pomoct a napadlo ji jen tohle.
00:35:01 Právě, to je přesně ono.
00:35:03 Mělo ji napadnout něco správného, a ty to víš.
00:35:10 Co když najdou magické stříbro?
00:35:20 Ták, mmm...
00:35:29 Teď bych opravdu dokázal sníst celé údolí tvé výtečné kaše.
00:35:39 Jestli ty máš hlad, jak je asi teď Vomovi, tatíčku?
00:35:48 Aha. Kde vlastně je?
00:36:20 Ne, ne! Tam smějí vstoupit jen modří skřítci.
00:36:26 Co to tam tak krásně svítí?
00:36:29 Nemusíš si lámat hlavu věcmi, které se tě netýkají.
00:36:32 A teď se vrať zpátky ke svým přátelům
00:36:35 v červených čepičkách.
00:36:53 Proč jsi neřekla, že jsi princezna?
00:36:57 Moc se jako princezna necítím.
00:37:04 Já se občas taky necítím jako král.
00:37:15 -Proč si nechce vzít ten peníz?
-To nevím.
00:37:19 Ale možná se budeme cítit líp, když ho vrátíme.
00:37:23 -To otci nepomůže.
-Červeným skřítkům ano.
00:38:06 Nevidím hospodáře. Jdeme!
00:38:09 Eh, počkej!
00:38:11 Nevím, jestli to dokážu.
00:38:15 Ale to já taky nevím.
00:38:18 Když se nebojíš, nikdy nedokážeš být statečný.
00:38:53 Oh, pospěš si!
00:38:59 Pod stůl!
00:39:30 -Dobrý den, Bjørne.
-Zdravím, Halvore.
00:39:33 -Vítám tě! Pojď dál.
-Co budem dělat?
00:39:36 -Pšt! To nevím.
-Všechno máš připravené?
00:39:38 -Snad ano.
-Říkáš snad?
00:39:40 Pojď. Podívej se.
00:39:51 -Ty ses, Halvore, ale vytáhl.
-To jo...
00:39:56 Hahaha! Ubrus a stříbrné nádobí...
00:40:00 Stříbrné nádobí skoro ani nestačilo.
00:40:03 Nevadí mi, když zmizí tu a tam trochu jídla.
00:40:07 Ale teď mi začali krást peníze.
00:40:15 A taky mé kapesní hodinky jsou pryč.
00:40:19 A mé medaile, které mě stály takovou námahu.
00:40:23 -Ale ty já nevzala.
-Musí tu být ještě jiný zloděj.
00:40:29 Však počkejte. Skřítci zloději.
00:40:33 -Tak skřítci.
-Jo. Ale já je dostanu.
00:40:38 Aha. Ale..., ehm, myslím, že před hosty bychom o skřítcích
00:40:45 mluvit neměli.
00:40:49 Solveig jistě není zvědavá na řeči o skřítcích.
00:40:52 Kdo by dneska věřil na skřítky?
00:40:57 Ehe... Ne. Koukni.
00:41:07 Koupil jsem ho včera.
00:41:10 Aha. Ten je krásný.
00:41:12 Podívej, jak se krásně třpytí.
00:41:16 Pěkný?
00:41:19 Oh. Snad se jí bude líbit.
00:41:24 No jistě! Ale o skřítcích mluvit nebudeme.
00:41:29 -Dobře.
-No, tak půjdeme.
00:41:40 A jsme tady.
00:41:41 Prrr!
00:41:43 -Dobrý den! Vítám vás!
-Hospodáři!
00:41:46 -Dobrý den!
-Vítejte!
00:41:48 -Ahoj, Bjørne!
-Zdravím, Solveig. Pomůžu ti.
00:41:52 Musíme se vrátit! Modrá hodina brzy skončí!
00:41:57 Vždyť nás uvidí!
00:41:58 -Pojď dál.
-Díky.
00:42:03 Ukážu ti vánoční stůl, jaký jsi ještě neviděla.
00:42:07 Jé. Oh. Ten je nádherný.
00:42:14 Ano? Děkuju, ale všimni si, že jsem dnes prostřel stříbro.
00:42:19 Žádné obyčejné příbory.
00:42:28 Ehm, Solveig...
00:42:32 Ano?
00:42:36 Já...
00:42:39 -Tak pojďte. Pojďte dál.
-Oh. Konečně v teple.
00:42:42 Ale nic.
00:42:44 Odložte si. Jen dál, pojďte dovnitř.
00:42:46 Musím se vrátit do Modré hory! Jinak se rozplynu!
00:42:51 Pojďte dál a posaďte se, prosím.
00:42:53 Óóó...
00:42:55 Máš to tu hezké, Halvore. Krásně vyzdobené.
00:42:58 -Ano, díky.
-Tak se všichni posaďte.
00:43:00 Tohle jsem ještě nezažila. Je to krásné.
00:43:02 Musíme rychle pryč.
00:43:08 Přátelé, nejsem žádný řečník, tak mi to možná chvilku potrvá.
00:43:23 Už vážně musíme pryč!
00:43:26 Jsme dobří sousedé a žijeme si tu v pohodě.
00:43:30 Setkáváme se u stolu a budeme společně hodovat.
00:43:33 Honem, utíkáme!
00:43:35 Pozvedněme sklenky.
00:43:39 Na zdraví!
00:43:41 No, teď!
00:43:43 Na zdraví!
00:43:50 Viděli jste je? Vyběhli ven ze dveří! Měli čepičky!
00:43:55 Nic jsem neviděl.
00:43:57 -Ne.
-Ani já ne.
00:43:59 Skřítky! Ne?
00:44:08 Eh. A teď můžeme...
00:44:18 Zloději! Skřítci zloději!
00:44:25 Mám toho dost! Slyšíte? Už toho mám dost!
00:45:09 -Pospěšte si!
-Rychle! Přidejte!
00:45:18 Uf!
00:45:23 Podařilo se vám vrátit peníz?
00:45:26 Můžeme zase domů?
00:45:28 -Peníz jsme vrátili.
-Oh...
00:45:31 Ale okrádá ho ještě někdo jiný. A on si myslí, že vy.
00:45:59 Kdo by to mohl být? Kdo by mohl hospodáři brát věci?
00:46:03 Takže, ehm, kdyby, ehm, kdybychom se teď vrátili na statek,
00:46:07 mohli bychom toho zloděje odhalit.
00:46:11 Jo.
00:46:12 Ale když se tam vrátíme, může hospodář odhalit nás.
00:46:15 Můžete se vrátit nebo ne, ale tady zůstat nemůžete.
00:46:18 Takže nás chcete vyhnat?
00:46:20 Vy, kteří jste zavinili, že jsme museli utéct ze statku?
00:46:23 My za to přece nemůžeme! Říkali, že je tam ještě jiný zloděj!
00:46:28 Všechno bylo v pořádku, dokud modrý skřítek
00:46:31 nesebral hospodáři penízek.
00:46:34 Ano, to je pravda. Zavinil to modrý skřítek.
00:46:37 Nikdy jsme takové potíže neměli. A jídla jsme měli habaděj!
00:46:41 Počkejte. Chci něco říct. Poslouchejte mě. Slyšíte?!
00:46:47 Poslouchejte přece!
00:46:51 Dreng vám chce něco říct!
00:46:58 Myslím si, že když dáme hospodáři něco,
00:47:01 co má rád, tak se červení skřítci budou moct vrátit.
00:47:07 -Ano. To je pravda.
-Ale vždyť nic nemáme.
00:47:18 Co mu dát trochu magického stříbra?
00:47:20 To snad ne, to ne...
00:47:22 -Cože? Magické stříbro?
-Magické stříbro?
00:47:26 Tak to byla ta krásná záře, kterou máte ukrytou
00:47:29 tam hluboko v hoře?
00:47:31 -To nejde.
-Ne.
00:47:33 Magické stříbro nesmí nikdy opustit horu!
00:47:35 A proč ne?
00:47:36 Bez magického stříbra by nebyla modrá hodina.
00:47:39 A na světě by nastala věčná noc.
00:47:44 Jak jsi mohla něco takového navrhnout?
00:47:47 Není to zvláštní, že trocha stříbra v jeskyni skřítků
00:47:52 je tak důležitá?
00:47:53 Magické stříbro zůstane v Modré hoře!
00:48:04 Teď přece není modrá hodina.
00:48:09 Já se dovnitř dostanu!
00:48:11 Vy malí zloději!
00:48:13 Musel nás sledovat.
00:48:15 Vy jste dovedli jednoho z lidí až sem k nám, na Modrou horu?
00:48:28 Zbývá nám jediná možnost. Dejte mu stříbro!
00:48:32 Slyšel jsi, co říkali! Magické stříbro tu musí zůstat!
00:48:36 Třeba to říkají jen tak, aby si ho mohli všechno nechat.
00:48:40 Znají svou horu, Vome! My ji neznáme!
00:48:44 He...
00:48:49 Budeme poslouchat rady kluka, který má tak malou hlavu,
00:48:53 že mu z ní padá královská koruna?
00:48:56 Ne. To ne. Určitě ne.
00:48:58 Budeme tu jen tak stát a čekat, až se do nás hospodář pustí?
00:49:01 Ne, ne... Nebudeme.
00:49:03 Tak mu dáme magické stříbro, abychom se mohli zas vrátit
00:49:07 do naší stodoly!
00:49:08 -Ano! Ano!
-Vpřed! Pro magické stříbro!
00:50:16 -Schovejte se!
-Honem schovat!
00:50:18 -Nech to být. Pojď rychle!
-O... Oh.
00:50:45 Kde jste?
00:50:49 Kde je můj prsten?
00:51:06 Slyšíte, chci zpátky ten...
00:51:36 To není prsten, ale je to moc krásné...
00:52:24 Tak vidíte, šlo to hladce.
00:53:08 -Stmívá se.
-Takhle to začíná. Oh!
00:53:15 Tati!
00:53:22 Všechno je to tvoje vina, Modrá Růže.
00:53:27 Porušila jsi naše zákony.
00:53:31 To, co se teď stalo, je konec všeho,
00:53:35 co měli modří skřítci ochraňovat.
00:53:42 A teď by měl král udělat to, co měl udělat už dávno.
00:53:54 Tati?
00:54:05 Musíš odejít z Modré hory a už se nikdy nesmíš vrátit.
00:54:26 Moc mě to mrzí, tati.
00:54:30 Chtěl bych jít s tebou a dávat na tebe pozor.
00:54:34 Já taky.
00:54:47 Jů...
00:54:55 Ale... Tati!
00:54:57 Možná si to hospodář vezme místo stříbra!
00:55:00 A ve Vomově truhle je toho mnohem víc!
00:55:02 Hospodářův prsten!
00:55:06 Ee, ale...
00:55:11 Ty?!
00:55:14 Ooh, ty odporný zloději!
00:55:19 Zloděj? Zloděj? Tohle je má odměna.
00:55:24 Pěkně jsem se na ni nadřel a nikdo mi ji nebude brát!
00:55:28 Dej to sem!
00:55:49 Počkej, není modrá hodina! Je to pro tebe bezpečné?
00:56:14 Vidíš, Erke? Toho bych se nikdy neodvážila.
00:56:45 Eh.
00:56:47 Co má horský král v úmyslu?
00:56:50 Znáš toho velmi mnoho, a tak jistě víš, co mám v úmyslu.
00:56:59 Hora je z nás zklamaná.
00:57:02 Bude třeba mnoha věcí, než se napraví, co se napáchalo.
00:57:07 -Brzy budu u konce sil.
-Vkládáme naději ve tvého nástupce.
00:57:12 -Ale kdo to bude?
-Ten, kdo jím byl celou dobu.
00:57:17 Modrá Růže.
00:57:19 Modrá Růže?! To je její vina, co se nyní přihodilo!
00:57:24 Nemoudrá byla všechna její rozhodnutí!
00:57:28 Ano, ale podívejte se na její korunu.
00:57:39 Ale jak...
00:57:41 Ještě jsme neviděli, jak vše dopadne.
00:57:50 Nechte mě! Všechno je moje!
00:57:54 Najeď těsně vedle něj!
00:58:06 Eh!
00:58:11 Mazej pryč!
00:58:15 Oh! Oh! Ááá!
00:58:17 Modrá Růže! Pomoz mi!
00:58:35 -Oh!
-Uh!
00:58:43 Vy hlupáci! Já vám ukážu!
00:58:53 Uf! Brrr...
00:58:58 To nebylo špatné, králi červených skřítků!
00:59:11 Teď ale můžeme ven, kdy chceme. Třeba sbírat šišky.
00:59:16 Mm... Když zahynou rostliny a stromy,
00:59:19 žádné šišky už nebudou.
00:59:21 -Ne.
-A co obilí? Obilí na kaši.
00:59:27 Pak nebude ani kaše.
00:59:31 Nebude kaše? Eh, ale to přece nejde!
00:59:36 Bez magického stříbra nejde nic.
00:59:41 A vy jste radši poslechli Voma.
00:59:45 Ano. Moc mě to mrzí.
00:59:50 Je rozdíl mezi opravdovým zlodějem a skřítkem, který něco štípne.
00:59:57 Já myslel, že to nechápete.
00:59:59 Vždyť je to jednoduché! Právě tohle musíme udělat!
01:00:03 Jestli červení skřítci něco doopravdy umí,
01:00:05 tak je to něco štípnout.
01:00:07 A co jsme pokazili, musíme zase napravit.
01:00:15 Červení skřítci! Musíme štípnout magické stříbro!
01:00:20 Ano! To je ono!
01:00:22 -Modří skřítci vás v tom nenechají!
-Hurá! Sláva! Ano! Výborně!
01:00:29 Koukni na ten kotlík. Je na nás moc těžký.
01:00:37 Sami dva to nedokážeme.
01:00:41 Dokážeme to. Nech to na mě.
01:00:49 Tak. Teď musíme vylákat hospodáře ven.
01:00:56 To je hračka. Tohle nech zas na mě.
01:01:06 Hnědko, Kytičko, Fousáči, začněte!
01:01:11 BUČENÍ
01:01:19 Co to je?
01:02:12 Copak je vám?
01:02:31 A tahej!
01:02:35 Eh!
01:02:37 Co..., no tak, no tak.
01:02:40 Copak je? Klid, malá.
01:03:12 Hotovo!
01:03:17 Jste neklidní? Už to bude dobré. Jsem tady.
01:03:34 Hm!
01:03:41 Hospodáři chybět nebude.
01:03:46 Vem si ho. Zachraň otce.
01:03:51 Ne, takhle ne. To by byl v nebezpečí celý svět.
01:04:00 Jsi nejstatečnější holka, jakou znám.
01:04:22 Nejde to. Je na nás moc těžký.
01:04:29 A co na nás?
01:04:31 Je moc těžký pro nás pro všechny?
01:04:42 Hehe. Jdeme na to. Spolu to dokážeme. To bude hračka.
01:04:57 -To je moje!
-Nech to být, Vome!
01:05:41 Ne! Vždyť to nepotřebuješ!
01:05:47 Přišla jsem se podívat, jak to s tebou vypadá.
01:05:50 Se mnou? Já se mám skvěle.
01:05:53 Tak... Vlastně se hodí, žes přišla, protože tu mám něco vzácného.
01:05:58 Pojď se mnou. Tos určitě ještě neviděla.
01:06:09 U všech šišek, nech ho tam!
01:06:18 -Pojď dál!
-Vome!
01:06:21 Díky.
01:06:26 Jen jdi klidně napřed do pokoje. Je to na stole.
01:06:43 Nedívej se mi do očí, ááá!
01:06:52 Ale ne...
01:07:48 Pojď.
01:07:55 Co? Přísahám, že byl na stole.
01:07:59 Mm, ne, tady je.
01:08:04 Ale to není ono.
01:08:06 Jsou to cenné věci. Ale mně na nich nezáleží.
01:08:11 Mám ráda tebe. Se stříbrem i bez něj.
01:08:26 Tak, teď musíme jen čekat. A doufat.
01:08:50 Nezachránil jsem Voma.
01:08:57 Král pro svůj lid musí dělat velice moc věcí.
01:09:04 Něco musí jeho lidé dokázat sami.
01:09:13 Modrá Růže.
01:09:17 Oh...
01:09:32 -Neházej ji moc daleko.
-Dobře.
01:09:49 Co máš, Modrá Růže, v úmyslu?
01:09:54 Nedělej si starosti. Už odcházím.
01:10:01 My, modří skřítci, děláme různé věci.
01:10:05 Máme své zákony.
01:10:06 Vracíme, co jsme si půjčili, pomáháme si.
01:10:09 Jsme tam, kde máme být, když je nás tam třeba.
01:10:16 Myslím, že teď mluvím za všechny, když řeknu...
01:10:22 Že tebe je třeba tady, Modrá Růže.
01:10:29 Mohla bys tu, prosím, zůstat?
01:10:44 Nic neudělám radši!
01:11:07 Ano! Povedlo se to! Hurá! Všechno je jako dřív!
01:11:11 Výborně! Sláva!
01:11:12 Joooo!
01:11:27 Tati?
01:11:35 Holčičko moje!
01:11:42 Oh, kdybys věděla, jakou mám radost,
01:11:46 že ses v pořádku vrátila!
01:12:05 Prožil jsem dlouhý život.
01:12:09 A hora mě volá.
01:12:12 -Jak si tu bez tebe poradím?
-Stejně jako sis poradila nyní.
01:12:19 Skutečně výborně.
01:12:28 A teď jsem moc zvědavý, jaké to bylo venku,
01:12:30 pod Modrou horou. Povídej.
01:12:37 Jela jsem na sáňkách jako blesk! A kdybys to viděl u lidí!
01:12:41 Mají ve zdech okna vyplněná sklem.
01:12:44 Aha, hmm. Opravdu?
01:12:46 A na stůl prostírají bílé ubrusy a po jídle je vyklepou.
01:12:49 Taky mají plno nádobí.
01:13:01 Ano! Kdykoli vás tu rádi znovu uvidíme.
01:13:05 No, pokud tady nahoře nezačnete vařit kaši,
01:13:08 tak to asi bude za dlouhou dobu.
01:13:24 Modrá hodina nastala.
01:13:27 Tví přátelé teď odcházejí. Tak jestli se chceš rozloučit...
01:13:33 Hned se vrátím.
01:13:48 Jdeme domů. Už se moc těším. Je to nádhera, že se můžeme vrátit.
01:13:51 Sbíhají se mi sliny na tu naši báječnou kaši.
01:13:55 Drengu!
01:14:02 Na shledanou, Drengu, králi červených skřítků.
01:14:07 Brzy na shledanou, princezno Modré hory.
01:15:12 Tady příběh končí.
01:15:14 Z malé ustrašené princezny se stala nejstatečnější královna,
01:15:19 jaká kdy v Modré hoře vládla.
01:15:26 Teď je všechno, jak má být.
01:15:30 Uvnitř Modré hory i venku.
01:15:34 Óóó... Jé...
01:15:41 Kaše!
01:15:43 Sláva! Máme kaši! Jé! To bude dobrota! Už se na ni těším!
01:15:53 Tak se i ti nejmenší chlapci mohou stát největšími králi.
01:16:03 A lidé mohou stále věřit ve skřítky i v lásku.
01:16:12 Ahoj, tati.
01:16:17 Na shledanou, Modrá Růže.
01:16:23 Modrá Růže bude určitě výbornou královnou.
01:16:27 Já jsem to vždycky říkala.
01:16:32 No ovšem. Máš pravdu jako vždycky.
01:16:47 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2011
Typicky vánoční příběh o malých skřítcích, žijících uprostřed velké hory a chránících kouzelné stříbro. Princezna Modrá růže je skřítkem žijícím hluboko v norských horách. Malé společenství skřítků má na starosti přechod mezi denním světlem a nocí. Ten se odehrává v tzv. magické hodině a je vyvolán magickým stříbrem, které vlastní jen tito skřítci.