Zpověď deseti předních českých grafiků na téma minulost, přítomnost a budoucnost obalů hudebních nosičů. Režie V. Škultéty
00:00:03 Hvězdoň... jsem si představoval něco jako, co se dostane až nahoru,
00:00:08 kde si tak volně lítá... Tak to byla řezba barokního anděla,
00:00:14 teda holuba... vlastně polychromie je stříbrná.
00:00:21 To je z nějakého bývalého oltáře. Tak to jsem použil,
00:00:26 kde jsem dal fragmenty Kratochvílova piána,
00:00:29 celé jsem to jako na tu dobu fixoval tou páskou černou,
00:00:36 kde se ten, na zadní straně, holub utrhne a odletí
00:00:42 a zůstanou jenom ty skladby.
00:00:45 Tenhleten obal byl velice kritizovanej,
00:00:49 ale nějakým záhadným způsobem prošel,
00:00:52 ale byl vydanej příkaz Supraphonu, že nesmí být ve výlohách
00:00:55 a že to je vlastně propagace fašizmu.
00:00:59 Tak asi ty lidi nerozeznali holuba od orlice.
00:01:24 Myslíte, jestli jsem solventní díky tomu, že dělám obaly na nosiče?
00:01:29 To ani náhodou! Kdyby byly jenom elpíčka, jako bejvaly,
00:01:35 tak tam toho textu je poměrně málo,
00:01:38 ale tím že ty kapely vždycky chtějí vydat nový kompakt
00:01:44 s velkolepým bookletem, kde budou většinou fotky,
00:01:48 jak vypadali zamlada, a všechny texty písní
00:01:52 a všichni ti hudebníci, co se na tom podíleli,
00:01:55 a stopáže a všechno možný, tak to se nemůže nikdy vyplatit.
00:02:03 No, zatím nevyděláváme, zatím doplácíme na ty dluhy,
00:02:07 který máme. Zdroj peněz by měl být z koncertů, že jo? Ale tak to není.
00:02:14 To by ta návštěvnost musela být třeba, nevím, 300 lidí.
00:02:18 Aby ten koncert fungoval jako tak, aby se pokryly náklady
00:02:24 a ještě zbylo dost na kapelu, která by potom z toho mohla žít.
00:02:28 Takže minimálně 300 lidí, nevím, tři koncerty týdně.
00:02:38 Jsme se potkali někde v hospodě a říkali jsme si:
00:02:42 Tak teď bysme chtěli vydat tuhletu desku... kolik je na to potřeba?
00:02:46 Tak 35 tisíc, něco jako úplnej základ na nejjednodušší verzi.
00:02:54 A teď: No, ve fondu máme 10 tisíc, a někdo říká: Já můžu dát 5...
00:03:01 A takhle prostě těch šest sedm lidí řeklo takovýhle legrační sumy,
00:03:07 bez kterejch se dá i jako přežít normálně, no a ta deska se vydala,
00:03:14 pak zase jakoby třeba trochu se to vrátilo
00:03:17 a udělalo to nějakej základ na nějakou další desku,
00:03:21 takže to bylo... no, že jsem říkal: No, to je super,
00:03:23 tenhle systém nemůže, pokud jako neuděláme něco velikýho,
00:03:29 na čem totálně shoříme, tak to nemůže padnout.
00:03:37 Jsou i případy, kdy si sami podřezáváme finanční větev,
00:03:41 když děláme pro nějaký malý nakladatelství, a připadá nám,
00:03:44 že by ten booklet měl být noblesnější nebo obsáhlejší,
00:03:49 tak když to říkáme tomu vydavateli, tak ten s námi souhlasí a říká:
00:03:54 No ale objeví se to na vašem honoráři. To, co utratím za tohle,
00:03:58 o to míň dostanete vy.
00:04:01 Takže vlastně se stáváme, když to přeženu, sponzory toho projektu,
00:04:06 což v některejch případech je velice příjemný,
00:04:10 protože jsme si jistí, že za jiných okolností by ten nosič
00:04:15 s takovou výbavou nemohl vyjít.
00:04:19 My jsme studio, kde pracuje 12 lidí, a to by nás určitě neuživilo.
00:04:25 Protože tady je malej trh, to je ten hlavní problém.
00:04:29 Kdybysme byli v Anglii, v Německu, v Americe, tak to je něco jinýho.
00:04:35 Tam když uděláte desku úspěšnou, jako byl třeba ten Nohavica,
00:04:40 nebo jako jsou jeho desky, no tak jsme milionáři všichni.
00:04:48 Možná bych se tím uživit mohl, kdybych měl trochu ostřejší lokty
00:04:52 v obchodních otázkách. Ale v každým případě uživit se tím dá.
00:05:00 Já když jsem byl v Paříži a navštívil jsem Jazz Magazine,
00:05:05 slavný časopis, tak tam měli na zdi právě toho Hvězdoně,
00:05:09 a strašně to chválili a říkali: Ty z toho žiješ? A já jsem říkal:
00:05:12 Vůbec ne. To byly směšný honoráře.
00:05:15 To nikdy nebylo v tý době, že by byly nějaký procenta z prodeje.
00:05:20 To je okrajová záležitost, co se týká obživy, a tím se nedá uživit.
00:05:27 Opravdu ne. Takže spíš to člověk dělal ze zájmu, že má muziku rád,
00:05:32 a na uživení jsou jiný věci, že?
00:05:40 Nedělám žádnou reklamu. Já se živím prostě plakátama pro divadlo
00:05:45 nebo pro nějaké galerie, to jsou všecko věci, který mě zajímají
00:05:51 a nějakým způsobem mě obohacujou, třeba zpětně.
00:05:54 Jako reklama na kartáčky na zuby mě ničím neobohatí.
00:06:01 Teď dělám svoji desku a mám vymyšlenej výtvarnej koncept,
00:06:05 že by booklet toho cédéčka mohl obsahovat komiks,
00:06:09 a strašně by se mi líbilo k tomu udělat vinyl,
00:06:12 ale vím, že to jsou v podstatě jenom vyhozený peníze.
00:06:15 A v době, kdy je většina dýdžejů přechází z těch vinylů na serato,
00:06:19 tak to v podstatě ztrácí smysl, jako že fakt jenom vyhodíš prachy
00:06:24 a uděláš si radost jako sám pro sebe,
00:06:27 ale jdeš mimo smysl i toho trhu a tý poptávky.
00:06:30 Výrobní náklady 330 na kus, za 300 to prodáváme,
00:06:34 abysme měli radost. To je ta, co má krásnej obal...
00:06:39 Ale tam to bylo ještě složitější. Protože to jsem dělal já. (smích)
00:06:46 Ale spíš jako problém... ...má celej ten příběh.
00:06:49 Ne, problém je v tom, že na to nikdo nemá čas.
00:06:55 Je to hrozná řehole, furt se o něčem s těma kapelama dohadovat.
00:06:59 A jako nikdo nechce ty obaly dělat.
00:07:01 Tak já to pak dělám a nadávám. Můj sen je mít desku,
00:07:05 kde bude prostě ten obal potištěnej i zevnitř.
00:07:08 Že tam bude vevnitř nějakej vzorek.
00:07:12 A budeš si to muset nasadit na hlavu a takhle otáčet...
00:07:14 To ne, ale jak tam budeš prostě strkat tu desku,
00:07:17 tak tam budeš mít nějakej vzorek. Nějakej květinovej motiv.
00:07:25 Nebo kdyby tam vevnitř byl plyš!
00:07:29 Dneska už se trošičku ty firmy, tím že se prodává míň a míň nosičů,
00:07:34 tak se snaží nějakým způsobem zaujmout.
00:07:38 To znamená, že budou stát na hlavě, aby udělaly nějakej obal,
00:07:41 kterej tě zaujme, a ty sis to koupil, to cédéčko.
00:07:45 Ne že si to jako člověk někde stáhne nebo pořídí jiným způsobem.
00:07:52 Nebo že ještě pořád má touhu to vlastnit.
00:07:56 Ale to už je jako záležitost chvilky, si myslím.
00:08:00 Opravdu stačí v jakýmkoliv žánru mít jeden dobrej videoklip,
00:08:03 jeden dobrej obal a jednou dobře zpracovaný promo,
00:08:06 a je to tak vysoce nastavená laťka,
00:08:09 že všichni ostatní chtě nechtě se k tomu musí začít hrabat.
00:08:35 Já sice moc obalů nedělám,
00:08:38 ale vlastně díky obalům hudebních nosičů dělám grafickej design.
00:08:42 Protože to byl první, pro mě, slušnej grafickej design
00:08:45 nebo vůbec moje první setkání s nějakou takovou grafikou.
00:08:50 To byly samozřejmě obaly desek, kdy jsme běhali na tý Letný,
00:08:56 kde byla burza. Tam měl někdo v kočárku sto desek
00:09:01 a tam jsem si nějaký vybral, prohlíd jsem si je,
00:09:04 divil jsem se, proč je to počmáraný nebo proč jsou díry v obalu.
00:09:11 No a pak to byla hudba, která se mi samozřejmě líbila,
00:09:15 tak jsem si to cpal do hlavy.
00:09:19 To potom ovlivní vizuální vnímání člověka zpětně.
00:09:33 Myslím si, že hudba je nejdál ze všech uměleckých disciplín,
00:09:39 protože je všeobjímající, kdežto obraz je určenej formátem
00:09:45 a je to vlastně takový kukátko.
00:09:48 Ale výtvarný umění má stejný aspekty jako hudba,
00:09:55 třeba improvizace nebo kompozice.
00:10:00 Plno prvků, které vyjádří jinými prostředky, je společných.
00:10:08 Pro mě je hudba strašně důležitá. Jsem extrémní fanoušek.
00:10:11 Fanoušek, který se aktivně účastní koncertů, rád si užívá kotel,
00:10:15 rád chodí na kapely, rád se baví tady tím způsobem.
00:10:17 Takže pro mě je to naprostá přirozenost.
00:10:21 Musím říct, že nemám hudební sluch a že muziku vůbec neposlouchám.
00:10:26 Poslouchám televizi nebo jenom rádio.
00:10:29 Ale hudbu si nepouštím.
00:10:32 Takže i ten kontakt s muzikantama a zpěvákama byl spíš na začátku,
00:10:39 že jsme chodili do hospody.
00:10:42 Hudbu dostáváme předem, na tom trváme.
00:10:45 Většinou si bereme ty hrubý mixy. Abysme to měli dlouho k dispozici.
00:10:51 Z toho taky vychází to, že to máme tak naposlouchaný,
00:10:54 že potom, když je ta deska hotová, tak už jen minimálně posloucháme.
00:10:58 Až na pár výjimek člověk nemá potřebu se k tý desce vracet.
00:11:05 Práce užitý grafiky je velice zajímavá,
00:11:09 protože se seznámíte s lidma, s jejich tvorbou z jinejch oblastí,
00:11:14 než je výtvarný nebo grafický umění.
00:11:18 A to vás obohatí, takže já zásluhou tady těch lidí, těch muzikantů,
00:11:23 jsem získal i přehled o muzice nebo jsem víc proniknul do muziky.
00:11:33 Většina, v současný době, známejch lidí,
00:11:36 který se motaj třeba kolem rapu, tak dřív byli graffiti writeři.
00:11:40 Tak jsme se všichni poznali.
00:11:43 Včetně Wiche, Oriona, mě a dalších lidí.
00:11:46 My jsme se vlastně poznali díky tomu, že jsme dělali to graffiti.
00:11:50 A tím bylo dost jasně i definovaný to vizuálno tý naší kultury.
00:11:57 Já třeba si vybírám desky tak, když to vyloženě neznám,
00:12:01 nebo mi to někdo nedoporučil, že opravdu pak čumím v tom regálu.
00:12:05 A vybírám si je prostě podle obalu. Nebo specielně lidi, jako jsem já,
00:12:11 tak k tomu mají nějakej vztah, tak to tak řešej.
00:12:16 No a díky tomu jsem si koupil spoustu skvělý muziky,
00:12:19 protože se mi líbil ten obal. Neznám je, nevím, jak se jmenujou,
00:12:24 nebo jsem je viděl poprvé v životě.
00:12:27 To cédéčko by mělo být vlastně o tý kapele a ne až tak o umění,
00:12:32 který se na to dá nabalit. Že prostě člověk koukne a řekne:
00:12:37 Aha, tak to je kapela, kde je 8 lidí, a zpívá tam ta zpěvačka.
00:12:41 Pak si to pustí a zjistí, že to tak je. Nic složitýho, no.
00:12:46 Čím atraktivnější, čím lepší a čím zajímavější ty vizuály,
00:12:52 který se na nosiče můžou dát, kapele přinášejí zpátky peníze,
00:12:57 který teď nemůžou tržit z cédéček, ale můžou si naopak tím,
00:13:01 že hodně prodávaj na koncertech, hodně nacházejí možnosti,
00:13:06 kde ty svoje výrobky udávat, vylepšovat svoji finanční situaci
00:13:10 a myslet trošku na kapelu jako na firmu,
00:13:14 a ne jako na partu 4 lidí, který hrajou pro zábavu.
00:13:18 Ale být trošku serióznější.
00:13:21 Dělal jsem si to tak, jak jsem chtěl, jak jsem tu muziku cejtil.
00:13:26 A nikdy jsem na nějakou reklamu nemyslel.
00:13:29 Ona totiž dobrá muzika a všechno se prodává samo,
00:13:33 takže reklamy ať se dělaj na něco jinýho.
00:13:39 Ten obal se prostě dostává k dalším lidem
00:13:43 a ty lidi mě maj šanci potom poznávat díky tomu obalu.
00:13:47 A neznaj mě jako člověka, nevědí, že dělám volnou grafiku,
00:13:52 že mám nějaký výstavy.
00:13:54 To bylo někdy v roce 1990, nevím přesně,
00:13:58 a přišli, chtěli obal a říkali, že jsou skupina Lucie,
00:14:02 a já jsem říkal, že to vůbec dělat nebudu.
00:14:05 Nějaká skupina, která se pojmenovala takhle debilně!
00:14:09 Těmhle přece nebudu dělat obal! Lucie!
00:14:12 Takže jsem první obal nedělal, ale pak jsme se nějak skamarádili,
00:14:16 tak jsme dělali potom s Tonem Stanem Lucie in the Sky.
00:14:24 A to bylo po tý revoluci takový, že všichni začali dělat barevně,
00:14:28 do tý doby to bylo všecko takový šedivý a černý a tak,
00:14:32 a po tý revoluci všechno najednou začlo být strašně barevný,
00:14:35 a my jsme říkali s Tonem: Pojď, uděláme tu desku černobílou.
00:14:40 A ona tenkrát opravdu docela zazářila tou černobílostí
00:14:44 mezi těma barevnejma obalama.
00:14:46 Co si budem povídat, ten obal nebo plakát
00:14:50 nebo ta propagace vizuální, její dopad, je samozřejmě omezenej.
00:14:58 Ale přesto si myslím,
00:15:01 že v některých případech to ovlivnilo ten prodej těch desek,
00:15:04 nebo to, že chodili lidi do kina.
00:15:08 Já myslím, že když je okolo tý propagace právě spousta lidí,
00:15:13 tak odvádí strašně moc práce, co se týče tiskovejch zpráv
00:15:18 a rozesílání těch desek na všechny možný strany, a to i ven,
00:15:22 takže pak spousta kapel má legrační italský a americký recenze,
00:15:32 kde ty lidi píšou, že vůbec nevědí, kde se k nim ta kapela dostala,
00:15:38 a že je to boží. A to nás samozřejmě těší.
00:15:41 Obvykle to vypadá tak, že máš text o tom, že třeba vychází deska,
00:15:44 a máš tam fotku toho interpreta. Tak mi to přijde omletý a plytký,
00:15:49 tak zkouším to udělat jinak,
00:15:52 že to dohromady propojím do nějaký komiksový sekvence,
00:15:55 takže ty lidi dostanou nějakou nadstavbu,
00:15:59 a stejně tak chci pracovat i s tím koncertem,
00:16:02 že vlastně připravuju vizualizace ke každýmu tracku.
00:16:05 A tím vlastně rozvádíš ten svět toho obalu,
00:16:08 kde máš jenom fragmentární nástřely nějakých světů,
00:16:13 tak ho můžeš rozvádět dál a dál, tím že ty lidi přijdou na koncert,
00:16:18 a najednou to, co viděli na obalu,
00:16:21 můžou vidět rozpohybovaný na plátně za tebou. Takže si myslím,
00:16:25 že naopak je dobrý, že teď sice něco umírá,
00:16:29 ale přichází spousta novejch možností, takže jde jenom o to,
00:16:33 jak to využiješ a co s tím uděláš.
00:16:37 Já dělám jeden obal na jedno cédéčko, ale taky celou sérii věcí
00:16:41 ne na jeden rok, ale na dva roky. Takže vymyslíme nějakej námět
00:16:45 nebo motiv, nějak se pokusíme ho připravit tak, aby všem vyhovoval,
00:16:50 samozřejmě zohledňujeme i to, jak to bude působit na fanoušky,
00:16:54 jak se to bude vyjímat v obchodech,
00:16:57 jak to bude vypadat na stáncích a tak dále,
00:17:00 ale dopředu už přemýšlím nad tím, jak to bude vypadat na triku,
00:17:04 jak bude vypadat velký logo v pozadí, pokud se bude dělat,
00:17:07 jak budou vypadat placky, jestli ten motiv je vůbec realizovatelnej
00:17:10 na všechny další nosiče, abysme sice neudělali obal,
00:17:13 kterej je sice hrozně hezkej na desce nebo na cédéčku,
00:17:16 ale pak už se nedá dál reprodukovat třeba na triko.
00:17:21 Prostě ta věc se musí stejně vymyslet, musí se dát na papír,
00:17:25 pak se dá do toho stroje a pak se to buď rozpohybuje,
00:17:28 nebo rozehraje nebo cokoliv, ale stejně ta práce toho výtvarníka
00:17:32 jakoby zůstává, protože to zboží se samo neprodává.
00:17:38 To prostě musí člověk prodat nějakým vizuálem
00:17:41 nebo se musí objevit inzerce nebo cokoliv,
00:17:44 aby ty lidi o tom věděli.
00:17:47 U výtvarníka... tam je právě trochu ten rozdíl, že ten vztah naráží,
00:17:50 jakej je rozdíl mezi prací výtvarníka a designéra.
00:17:53 Jsou lidi, který to považujou za stejnou práci.
00:17:56 Já se domnívám, že to stejný není.
00:17:59 Že ten designér je režisérem obrazový plochy,
00:18:02 nebo může být za jistejch okolností jenom režisérem tý obrazový plochy,
00:18:09 kdežto ten výtvarník byl jejím autorem bezezbytku.
00:18:16 Dřív ten výtvarník opravdu řešil jakoby ten kreativní návrh
00:18:21 a to dokončování a všechny ty věci technický okolo byla věc tiskárny.
00:18:27 Nebo nějaký technický redakce. A teď díky počítačům
00:18:32 tyhlety činnosti splynuly jako v jednu,
00:18:36 takže kromě toho, že to musí člověk nějakým způsobem vymyslet,
00:18:40 tak to musí připravit i technicky pro tisk se všema pitomostma,
00:18:46 jako jsou čárový kódy a loga firem a jinejch vopršálků,
00:18:52 který do toho cpou peníze, a to je na tom to nejmíň zábavný.
00:18:58 Ale dá to nejvíc práce, samozřejmě. Ono vymyslet, jak to bude vypadat
00:19:03 v případě, že to je nějaká spolupráce s někým normálním,
00:19:07 s kým se člověk dohodne, tak se většinou shodnou ty lidi,
00:19:11 protože jsou stejně naladění. Pak se musí dodělat seznam písniček
00:19:17 a ty časy a ty timekódy, který tam jsou, a náležitosti.
00:19:25 A to už je vopruz.
00:19:30 Důležitý je asi ze všeho nejvíc tahleta Garáž,
00:19:36 protože to je obdélníkový obal a je inspirovaný dílem Andy Warhola.
00:19:45 Ten obal je větší než standardní obal asi o pět centimetrů
00:19:50 a lidi strašně nadávali, že se jim to nevejde do knihoven,
00:19:56 kde měli schovaný elpíčka, ale zároveň v každým to vyvolávalo
00:20:01 takovou tu touhu mít tenhleten podivnej obal doma,
00:20:05 takže kapela si nikdy nestěžovala, že by se to neprodávalo.
00:20:10 Já už nevím, jestli tohleto byl jejich nápad nebo můj,
00:20:14 ale tohle je jeden sítotisk Andyho,
00:20:18 to jsou nějaký nepokoje, snad v Chicagu, rasový,
00:20:25 kde prostě policejní psi tady sápou nějakýho černocha,
00:20:30 a oni mi dali takovouhle fotku jako kapely,
00:20:34 a teď já jsem měl nápad, že tady to publikum, co se dívá na to,
00:20:40 jak ten pes sápe toho černocha, takže to by byla ta kapela.
00:20:46 Takže tady je Mejla Hlavsa, Tony Ducháček, Ivoš Pospíšil,
00:20:51 Macháček, tady je nějaká holka, tu neznám teda,
00:20:56 a tohleto je Jirka Jelínek.
00:20:59 A když se bavíme o tom Andym, ta elektrická židle je z mýho pohledu
00:21:08 jakoby o tý smrti a o takový tý živočišnosti,
00:21:15 co jsem chtěl do toho obalu dát.
00:21:19 Tak jsem to tam dal a nikdo o tom neuvažoval dál.
00:22:06 Tady to je první deska Béza, a tu jsem udělal tím způsobem,
00:22:10 že jsem si prostě udělal šablony a nastříhal jsem je na papír,
00:22:15 pak jsem je použil na tom obalu tý desky,
00:22:18 což je rozvedený i na tom cédéčku, což samozřejmě každý to médium
00:22:25 ti poskytuje trošku jinej prostor, takže tady toho mohlo být víc.
00:22:32 Ale mně se na tom líbilo, že ty šablony v tý době
00:22:37 tady byly zapomenutý, a v dnešní době už je to v podstatě klišé,
00:22:41 takže bych to dneska třeba už vůbec nepoužil.
00:22:45 Zatímco tohle už je druhá deska, tam jsem vyzkoušel udělat
00:22:49 tady ten digipack a takovej velkorysejší ilustrovanej booklet,
00:22:55 kde jsem fakt oilustroval každej ten track specifickou věcí.
00:23:02 Je trošku nevýhodný dělat tyhle věci, jsou fakt drahý.
00:23:08 Já bych byl strašně rád, kdybych ty vinyly mohl dělat,
00:23:11 protože to je velkej formát a ta grafika nebo ilustrace na tom
00:23:15 vypadá samozřejmě zajímavějc. A nikdy se mi nepodařilo udělat
00:23:20 třeba takovej ten otvírací vinyl nebo nějaký bonusy.
00:23:24 Ještě myslím, že tý práce na tom bylo hodně
00:23:27 a těch možností nevyužitejch zůstalo taky hodně.
00:23:31 Takže mě mrzí, že to médium odešlo dřív, než jsem ho stihnul vyčerpat.
00:23:35 Nebo si s ním pohrát.
00:23:38 Tenkrát když jste dělal obal na vinyl,
00:23:41 tak to byla vlastně přední a zadní strana,
00:23:43 a třeba jsme měli radost, když se do toho začly vkládat listy
00:23:47 nebo dvoulisty, kde byly ty texty,
00:23:49 a to se dalo ještě tak zajímavě upravit.
00:23:53 To bylo v tý poslední době, teda aspoň v Čechách,
00:23:56 že se tam začly strkat tyhlety papíry.
00:24:00 To potom bylo trošku něco takovýho, co se přeneslo do těch bookletů.
00:24:05 Takže jste tam měl podobný problémy,
00:24:09 akorát něco bylo velký, něco malý. A v tom bych neviděl rozdíl.
00:24:16 Samozřejmě pro nás potom bylo zajímavý dělat ty cédéčka,
00:24:20 protože tady byla miniaturizace, v tý době hrozně atraktivní.
00:24:25 To hraní si s těma stránečkama, malý obrázky, malý písmo,
00:24:30 to najednou proti těm humpoláckejm vinylům, bylo zajímavý.
00:24:35 Samozřejmě si za pár let člověk začal po těch vinylech stejskat.
00:24:54 Dneska se prodávaj kompakty, takže ty vinyly pro mě nejsou zajímavý.
00:24:59 Já když už povím ano, já to dělat budu, tak já musím vědět,
00:25:03 že tu práci nedělám zbytečně, že ty lidi to v tom obchodě uviděj,
00:25:08 že s tím bude nějakej nečekanej zádrhel, že ty lidi se budou ptát,
00:25:16 kdo to teda dělal, kdo dělal to růžový album,
00:25:20 co tak blbě svítí v tom obchodě. Nebo že do toho zasáhne cenzura
00:25:26 a bude se o tom psát.
00:25:29 Vždycky se spoléhám na to, že tam není jenom ta moje práce,
00:25:34 ale ještě nějaký náhody, co potom jdou za mnou,
00:25:37 a ty to zviditelněj.
00:25:41 Obal Outsiders byl pro mě docela jednoduchá věc.
00:25:44 Začal jsem si skicovat nejdřív asi nápis a řekl jsem si,
00:25:48 že by asi možná nebylo špatný použít tam zase jednodušší kresbu
00:25:53 komiksovýho typu, která má hrozně silný kontury, je výrazná,
00:25:57 je dobře viditelná, a ani sám nevím proč mi z toho vyšel chlapík,
00:26:03 kterej je prostě outsiderem, kterej je v pozici, že sám neví,
00:26:08 kde se nachází. Jsou tam pokusy, aby ho někdo změřil, zkontroloval,
00:26:12 srovnal, dal do latě. Každej člověk si to bude s něčím srovnávat.
00:26:17 Každej člověk v tom obličeji bude hledat něco svýho.
00:26:21 Pokud se to udělá hrozně jednoduchou kresbou,
00:26:25 tak tou je možný rychle vystihnout výraz v obličeji.
00:26:30 Takže pokud bych tam chtěl něco dostat,
00:26:33 tak tam budu chtít dostat agresivní postoj.
00:26:36 A v tu chvíli nemyslím na to, koho ta tvář zpodobňuje,
00:26:40 ale myslím jenom na ten výraz agrese, kterej z toho má promlouvat
00:26:45 Takže mi nejde o žádnou konkrétní osobnost,
00:26:47 nejde mi o žádnou spojitost s kapelou,
00:26:50 nejde mi třeba ani o žádnou spojitost s konkrétním textem,
00:26:52 protože by to možná mohlo být zavádějící, ale jde mi jenom o to,
00:26:56 aby se co nejsnadnějším způsobem a nejčitelnějším
00:26:59 dala vystihnout ta největší porce agresivity,
00:27:03 kterou ta konkrétní hudba obnáší.
00:27:07 Ono to vypadá dobře, ty vinyly, na nich vypadá všecko dobře.
00:27:13 Nezáleží, jak je to veliký. Když se to udělá velkoryse,
00:27:17 tak tam funguje všecko dobře. Což je na tom, myslím, to nejlepší.
00:27:21 Ten velkej formát jakoby udrží ty hezký věci.
00:27:25 Když člověk chodil do krámu s deskama,
00:27:27 tak stejně viděl tohle nebo možná tohle,
00:27:29 takže já si myslím, že ten malej formát v tý výloze je výhodnější,
00:27:34 protože se tam dá ukázat jakoby víc věcí.
00:27:38 Mně to bylo líto překvapivě krátkou dobu.
00:27:40 Já jsem si myslel, že to je vlastně radikální změna,
00:27:44 se kterou se nebudu umět vyrovnat, ta změna toho formátu,
00:27:49 a byl to omyl. Šlo to prostě úplně samozřejmě samo,
00:27:56 donutilo to člověka vypadnout z rutiny
00:27:58 a bylo to svým způsobem velice příjemný.
00:28:02 Tak ty vinylový obaly byly jednodušší v tom,
00:28:05 že tam bylo míň místa než na tom bookletu.
00:28:08 Je zvláštní, že booklet je malej, ale informací je tam daleko víc.
00:28:15 Sebraný spisy Garáže - je čtyřcédéčko,
00:28:19 který mělo působit tak jako hodně suše, a to má dva booklety,
00:28:24 přičemž jeden je takovej dějepis, kde je časová osa od roku 1980
00:28:31 až do roku 1995, kde jsou všechny produkty, který vznikly.
00:28:39 Jsou tady taky obaly na kazety, který vydávala Jazzová sekce
00:28:44 a který měl Joska Skalník. No a tady jsou komplet sestavy,
00:28:50 za tu dobu 20 let hrálo asi 40 lidí v tý Garáži.
00:28:57 Plus k tomu je tady ten druhej booklet.
00:29:02 Ten je stvořenej z těch dobovejch dokumentů,
00:29:05 který jsou dneska asi už zábavný pro mladší lidi, nepochopitelný.
00:29:11 Je to legrace, ale úplně legrace to nebyla.
00:29:15 V dřívějších dobách před 20 lety byla velká pozornost věnována
00:29:19 práci na estetičnosti toho produktu jako takový.
00:29:25 A to už dneska taky začíná být trošku pasé,
00:29:27 protože strašná spousta lidí si dělá obaly sama.
00:29:30 Už jenom proto, že chtějí mít všechno pod kontrolou,
00:29:32 za druhý to jsou zbytečný výdaje oslovovat profesionální výtvarníky
00:29:35 nebo oslovovat lidi, který by tomu mohli napomoct a věnovat práci,
00:29:41 která je samozřejmě drahá, komplikovaná a zdlouhavá.
00:29:45 Je daleko jednodušší všechno si vyrobit sám.
00:29:48 Tím samozřejmě možná v hodně případech ta úroveň docela klesá.
00:29:50 A i to možná napomáhá tomu, že už prostě nosiče nejsou to,
00:29:55 co bývaly, a jsou leckdy odfláknutý a tak narychlo spíchnutý,
00:30:00 že prakticky ani není důvod si to kupovat.
00:30:33 Když vycházely ty vinyly, tak toho nebylo tolik.
00:30:36 A u těch cédéček je to asi jednodušší, ta výroba.
00:30:41 Líp se to prodává. Je to jako když se protrhne přehrada,
00:30:46 a myslím si, že si toho nikdo neváží.
00:30:50 Já sám si toho nevážím.
00:30:52 Kupuju si cédéčka, jen když vidím nějakou kapelu na koncertě
00:30:57 a chci to jakoby nějak podpořit, tak si to koupím.
00:31:02 Ale ten obal je malej, nic tam není, je hnusnej.
00:31:08 Plno kapel, který posloucháme, z kterejch vycházíme,
00:31:12 a vlastně už od dob Beatles se to takhle dělalo,
00:31:17 že obal byli prostě ty lidi, který to dělali. Žes viděl tu kapelu.
00:31:21 Zvlášť u nás, jelikož jsme koncertní kapela,
00:31:26 tak by na tom obalu mělo být vidět, na koho ty lidi jdou.
00:31:29 Čili nic abstraktního, žádný obrázky, ale naservírovat to rovnou
00:31:34 My jsme ta kapela, takhle vypadáme.
00:31:38 Klávesová konkláva: Jonáš, Růžička, Viklický, tři piána,
00:31:43 v improvizaci se prolínající tři barvy: žlutá, červená, oranžová.
00:31:51 Abstraktní pojetí tak, jak je i jejich hudba.
00:31:55 Vždycky jsem se snažil u těch gramofonovejch desek,
00:31:58 klasických tenkrát, dělat to spíš založený na výtvarným pojetí,
00:32:03 to znamená objekty, koláže,
00:32:07 než aby to byla záležitost čistě typografická.
00:32:11 Tu typografii jsem tam dodával jako doplněk, jenom.
00:32:16 V těch 70., 80. letech, aspoň na mě to tak působilo,
00:32:20 že ta pěkná typografie, že byla strašně často vidět
00:32:25 ve společnosti nějakých věcí, kde se lhalo.
00:32:29 Na knížkách režimních bambulů různejch
00:32:33 a na takovejch těch nositelích dobrý nálady do domácnosti.
00:32:38 Tak tam všude byly ty pěkný typografie a mně tehdy připadalo,
00:32:42 že když, pokud to má být věrohodný a má to naznačit,
00:32:45 že to není jenom nadbíhání spotřebnímu vkusu,
00:32:50 takže se ty věci nějakým způsobem musejí podobat samizdatu.
00:32:54 Že musej být uvěřitelný tímhle způsobem,
00:32:58 takže v mým případě to byla naprostá ztráta důvěry
00:33:03 ke krásný typografii jako médiu, který prostě tehdy žilo
00:33:08 v neuvěřitelně hnusný mezalianci s tím přitakávačským světem,
00:33:14 toho spiknutí chatařů a poddanejch. Dneska je to otevřený,
00:33:20 ta typografie se dá používat na cokoliv,
00:33:23 ale neznamená to automaticky, že by tu věc nějak zařazovala.
00:33:29 Člověk, kterej tu muziku dělal, nebo psal texty nebo cokoliv,
00:33:33 tak má nějakou svoji představu. Mluvíme o tý desce jako takový,
00:33:38 o čem to je, o čem to bude,
00:33:40 protože v mnoha případech ty věci nejsou dotažený
00:33:43 a třeba nejsou všechny texty. Podle mě to vychází z tý atmosféry.
00:33:47 To, co si ten člověk představuje, jak by se to mělo jmenovat,
00:33:50 inspiruje třeba název tý věci nebo prostě cokoliv,
00:33:53 takže těch věcí, jakým směrem se vydat, je velký kvantum.
00:33:59 Já jsem nikdy nechtěl dělat něco, co by nebylo diskutabilní.
00:34:02 Vždycky jsem chtěl udělat něco, co ty lidi vemou
00:34:05 a vemou to jako za A: Jé, to je novej obal!
00:34:09 Tedy moje dílo, a zároveň za B: To je nová deska té a té kapely.
00:34:16 Já jsem nikdy nechtěl jenom jako sloužit,
00:34:18 já jsem vždycky chtěl sloužit i sobě.
00:34:21 Já myslím, že není zas takovej problém si nějak udělat ten obal,
00:34:27 a to se netýká jenom obalu, to se týká i filmovejch plakátů.
00:34:31 Udělat to nějak jakoby po svým a na všechno se vykašlat,
00:34:39 to je relativně jednoduchý, ale udělat to tak,
00:34:42 abyste s tím byl spokojenej a zároveň abyste naplnil tu ambici
00:34:47 všech kolem toho, aby ta věc byla úspěšná,
00:34:53 tak to si myslím, že je správně.
00:34:57 Jakmile se podaří dosáhnout toho, že si člověk pořídí elpíčko
00:35:01 nebo cédéčko a na ten obal se zahledí, vytáhne si booklet
00:35:05 a je ochoten vážit ten čas na to prolistování,
00:35:10 tak je to dobrej obal. A je naprosto lhostejný, co zobrazuje.
00:35:18 Třeba tadyhleten Nůž na hrdle,
00:35:21 to mělo být inspirovaný jednak pocitem Láďovým stárnutím,
00:35:25 ale zároveň by to mělo nýst jeho představy, jak on říkal,
00:35:29 i nějakou křesťanskou symboliku. Je tam pár takovejch věcí,
00:35:33 že jsme začli uvažovat o tý rybičce, tedy zvěstování,
00:35:39 což se vlastně ohlíží za tím náboženským motivem
00:35:45 nebo náboženskou stopou v tý desce.
00:35:50 Pak jsou taky velký příběhy z cyklů jako Ikarus, Leda s labutěma, Faust
00:35:56 Jsou to mytologický vzpomínky. A pak jsme si říkali, že ta rybička
00:36:02 jako ten dětskej nožík, by nám tam mohl přinýst
00:36:06 i takovej obrácenej pohled na to stáří,
00:36:08 jako stesk za tím odcházejícím klukovstvím.
00:36:12 Vlastně některý ty symboly jsou až takhle zbytečně zatěžkaný,
00:36:17 ale to samozřejmě se zjeví jenom, když o tom povídáme.
00:36:22 My jsme nechtěli, aby ty věci z toho takhle trčely.
00:36:27 Ale pro ilustraci, jakým způsobem jdeme za tím motivem.
00:36:32 Obal vznikal tak, že představa byla fotka v popředí s Marjánou,
00:36:37 protože Marjána prodává naši kapelu, to se nedá popřít.
00:36:43 A my na to tak hrajem. A myslím si, že účel to splnilo,
00:36:48 že lidem se to líbí, a zároveň jsme se trefili v tom,
00:36:56 že jsme chtěli, aby to byl retro obal.
00:36:59 Plno lidí, když to vidí, říká: Co to je za Queeny?
00:37:03 Že jako opravdu to vypadá jak obal desky Queen. Takže mám radost.
00:37:08 Jako zaručený postupy asi nejsou, poněvadž kdyby takovej byl,
00:37:12 tak to všichni dělaj úplně stejně. Ale já jsem zjistil,
00:37:17 že funguje minimalismus, že když na to obale toho je hodně,
00:37:23 což shodou okolností jsou tyhlety obaly, že v tom knihkupectví
00:37:29 nebo v té prodejně s hudebníma nosičema, že to může i zaniknout.
00:37:35 Takže pokud to tam ty lidi nejdou vyhledávat,
00:37:38 takže si toho nemusej všimnout. Tak teď jsem dělal nedávno
00:37:43 zase pro Víťu Sázavskýho tu Havěť všelijakou
00:37:47 a tam jsem použil vyloženě obal, kde svítí taková ta svítivá růžová.
00:37:53 A to je vidět v tom obchodě na deset metrů.
00:37:58 No a to je cesta, kdybych šel dál, tak určitě zvýším prodej nosičů.
00:38:04 Lidi to nemusí koupit, ale vědí, že to vyšlo, a to je důležitý.
00:38:10 Pro první nebo druhou desku je důležitý použít výraznej motiv,
00:38:16 kterej opakováním se dostane lidem strašně rychle pod kůži.
00:38:20 Pro kapelu, která má za sebou pět a více cédéček,
00:38:24 už není ta vizuální stránka natolik důležitá v tom smyslu,
00:38:28 že by bylo potřeba dostávat se lidem tak strašně snadno pod kůži
00:38:32 a tak strašně jakoby zjednodušenou formou jim opakovat to,
00:38:38 co má být opakováno, ale můžou si dovolit lepší výstřelky.
00:38:42 Takže určitě záleží na tom, jakou historii ta kapela má za sebou,
00:38:46 jak velkej počet lidí ji může následovat,
00:38:50 jak velkej prodej můžou očekávat a od toho já osobně odvíjím všechno.
00:38:56 Ono záleží, jakou máte pozici. Když prodáte 50 tisíc desek,
00:39:00 tak samozřejmě rozhodujete o tom obalu vy.
00:39:04 Když jich prodáte dva tisíce, tak o tom spíš rozhoduje ten vydavatel.
00:39:08 Já si pamatuju, jak jsme dělali první obal na skupinu Vltava
00:39:13 a tam prostě v EMI řekli: Na obalu musí být kapela.
00:39:21 A my jsme řekli: My nechcem a tak, a teď se to dohadovalo
00:39:25 a tlak byl velikej. Pak teda ustoupili a řekli:
00:39:28 Dobře, tak aspoň v bookletu na zadní straně musí být kapela.
00:39:33 Robin Nebřenský tenkrát přišel s fotkou islandský barový kapelky,
00:39:39 takový námořníci a držky, ale všichni oblečený ve stejnokrojích,
00:39:46 a to jsme přinesli tomu Kočandrlemu a dalo se to na ten obal.
00:39:52 On říkal: Jo, dobrý. Vlastně mu nevadilo, že to není ta kapela,
00:39:56 ale měl tam ty ksichty. To, co říkali, že je důležitý,
00:40:00 aby se ti fanoušci zidentifikovali s těma lidma.
00:40:05 Je lepší, výhodnější a daleko snadnější,
00:40:09 když si všechno kapely můžou režírovat samy.
00:40:16 Pochopitelně pro mě je to výhoda, protože se ztrácí jeden mezičlánek,
00:40:21 kterej může být komplikací, může být naškodu věci,
00:40:27 a můžeme si sednout v pěti lidech ke stolu a vymyslet věc,
00:40:33 kterou za obyčejnejch okolností ve vydavatelství řeší 10 lidí
00:40:37 a 10 lidí do toho vnese možná jeden dobrej nápad,
00:40:41 ale 9 špatnejch nápadů.
00:40:44 Takže určitě vypuštěním tady toho mezičlánku se všechno zkracuje,
00:40:48 to bezesporu, a ve spoustě případů bych řekl, že zlepšuje.
00:41:07 Původně jsme to chtěli dát úplně zadarmo, ale pak přišel kámoš,
00:41:13 kterej prodává elektroniku, a říkal:
00:41:17 Teď se mi vrátily z Maďarska nějaký přehrávače
00:41:20 a my to buď vyhodíme, nebo vám to prodáme za stovku.
00:41:23 Tak jsme řekli: Tak my si to koupíme za stovku
00:41:26 a nahrajem na to tu desku a tím to posuneme do úplně jinýho levelu,
00:41:33 že to bude úplně instantní hudba, kterou si na koncertě koupíš,
00:41:39 i s baterkou a sluchátkama, a hned si to cestou domů poslechneš.
00:41:43 A když tě to nebaví, tak to smažeš a nahraješ si tam něco, co máš rád.
00:41:49 My jsme chtěli hacknout ten displej.
00:41:54 Jako že bychom udělali něco na to, ale to se nepovedlo,
00:41:59 takže jsme to potom dál neřešili.
00:42:04 Myslím si, že jako jeden z největších fórů toho všeho bylo,
00:42:08 že ta koncepce jako celá přesáhla možná význam tý samotný desky
00:42:18 nebo toho alba.
00:42:22 Cédéčko vyšlo jak na médiu, tedy na nosiči,
00:42:26 tak zároveň jsme ho dali na internet,
00:42:29 kde na našich stránkách je volně ke stažení,
00:42:34 a myslím si, že to byl dobrej tah, protože už za necelý tři tejdny
00:42:39 si to stáhlo asi sedm tisíc lidí, což kdybysme to normálně prodávali,
00:42:43 tak se to, myslím, nepodaří vůbec nikdy.
00:42:47 Mně baví sledovat, jak to jde hrozně rychle.
00:42:51 S normálním cédéčkem se prodalo 200 cédéček - to je super!,
00:42:54 ale teď už jen první den bylo staženejch
00:42:57 asi 2500 internetovejch verzí toho cédéčka.
00:43:03 Plánujem to i s tím dalším cédéčkem.
00:43:06 Podle mě dneska náklady na vydání cédéčka jsou furt nějaký
00:43:12 a ta návratnost je tak minimální, že to v podstatě nemá cenu.
00:43:19 A já chci, aby se to dostalo k těm lidem, a to se daří.
00:43:24 V tuhle chvíli furt ty cédéčka se prodávaj dobře.
00:43:27 Jak všichni skuhraj, že se všechno hůř prodává,
00:43:31 tak my kdybysme měli cédéčka, tak je prodáváme.
00:43:33 A my žádný už nemáme. To prostě souvisí s tím,
00:43:37 na jakým levelu to děláš.
00:43:40 My třeba teď když děláme ten vinyl, tak tam jsou v podstatě náklady
00:43:44 jenom na výrobu toho nosiče. Protože jsem to nahrál prostě sám.
00:43:49 Takže ušetříš za studio, a když seš šikovnej,
00:43:52 tak ušetříš za promo, nepotřebuješ žádnou reklamu,
00:43:55 protože si vymyslíš přiblblej přehrávač nebo jinou blbost,
00:44:00 na kterou se chytěj, a pak potřebuješ 150 lidí,
00:44:07 který si koupěj ten vinyl, a budeš doufat, že se jich 150 najde.
00:44:13 Jinak do toho zahučíš. Každej si to může stáhnout,
00:44:16 a kdo bude chtít, tak si může koupit tu desku.
00:44:19 Což si myslím, že je jako jediná cesta, nebo ne jediná,
00:44:23 ale pro mě osobně jako nejpřijatelnější cesta toho,
00:44:27 jak vydávat hudbu. Protože pro tu hudbu je nejlepší,
00:44:30 když to lidi poslouchaj, takže je to jakoby všem dostupný,
00:44:33 ale ty lidi, co to chtěj podpořit nebo co chtěj mít tu desku,
00:44:37 tak si to koupěj stejně, i když to je zadarmo,
00:44:40 a naopak - lidi, co si to koupit nechtěj, tak si to stejně nekoupěj
00:44:45 a někde si to stáhnou.
00:44:48 Myslím, že to není tak, že jako by ubývala práce
00:44:51 a že by do budoucna tenhle obor skončil na úbytích,
00:44:54 protože bude náročnější všechno začít zpracovávat tak,
00:44:58 aby nejen v kompaktnosti, ve který se to dál posílá ven,
00:45:02 ale i v tý úrovni zpracování to dosahovalo
00:45:07 určitejch evropskejch, světovejch měřítek,
00:45:10 protože ta konkurence je samozřejmě obrovská.
00:45:13 Jestli bude nosičem obrázku CD, tričko nebo cokoliv jinýho,
00:45:17 vždycky se to uplatnění najde, a naopak, čím je hojnější,
00:45:24 tím je to pro tu kapelu stoprocentně lepší.
00:45:30 Můj problém je v tom, že já mám sklerózu
00:45:33 a fakt si nepamatuju názvy interpretů.
00:45:37 Prostě báječná kapela, vidím ji poprvý v životě,
00:45:41 udělaj jednu jedinou desku a já nejsem schopnej
00:45:44 si v tom množství hudby, co mám, zapamatovat ten název.
00:45:48 To znamená, že já si to pamatuju podle toho obalu.
00:45:52 A to znamená, že i když jsem si to překlopil, všechny cédéčka,
00:45:55 který mám do iTunes, tak tam mám ty obaly a listuju si to podle obalů.
00:46:00 Nikdy si ten název nezapamatuju, takže já budu ztracenej.
00:46:04 Předělal jsem si ji, protože to pro mě je pohodlný,
00:46:08 poslouchat to z nějaký krabičky, kterou mám v kapse,
00:46:11 nebo to mít v compu jako skoro všechno.
00:46:14 Už jenom to, že to umožňuje ty obaly zobrazovat
00:46:17 a nějakou grafiku k tomu produkovat, tak si myslím,
00:46:21 že to nezahyne v tomhletom, ale že se k tomu hudebnímu produktu,
00:46:27 elektronickému, připojí jako produkt grafickej elektronickej,
00:46:31 kterej si koupíš někde po drátech, a ten obrázek tam prostě mít budeš.
00:46:38 A ten taky bude muset někdo udělat. Jestli se nějak budou stahovat
00:46:44 ty skladby nebo nějaká muzika jenom z počítače na počítač,
00:46:48 no tak asi už s těma zvukama vám půjde do těch sluchátek
00:46:53 nebo do nějaký malý televize i v podstatě virtuální booklet.
00:46:57 Nevím... Mě to vlastně ani nezajímá.
00:47:01 Já to chápu, že jako když někdo zavolá,
00:47:05 mám dělat obal, tak ho udělám, ale do tý budoucnosti se už nedívám.
00:47:42 Skryté titulky: Václav Píbl Česká televize 2010
Obal hudebního nosiče je prostorem pro setkání výtvarného umění s hudbou. Do jaké míry se výtvarníci nechávají hudbou ovlivnit, jaký vliv na ně má komerční aspekt obalu a jaký je vlastně jejich úkol? Budou mít vůbec v době mizení fyzických hudebních médií co dělat? V dokumentu se představí řada výtvarníků, hudebníků i vydavatelů: Karel Haloun, Luděk Kubík, Aleš Najbrt, Robert V. Novák, Michal Cihlář, Joska Skalník, Marcel Musil, Ondřej Ježek, Bourek, Jakub Siňor, Vladimir 518.