Nevážně vážný pohled na historii dětského pěveckého sboru Ondrášek z Nového Jičína. ### Režie R. Motyčka
00:00:25 ZPĚV
00:00:27 Až do Jičína vede pustá pěšina, až do Jičína vede pustá pěšina,
00:00:41 ide po ní moja milá má panenka roztomilá,
00:00:48 mysliveček za stromem udělá BUM
00:00:52 ide po ní moja milá má panenka roztomilá,
00:00:59 mysliveček za stromem udělá BUM
00:01:10 My jsme Valaši, jedna rodina, valašské hory sú naša otčina,
00:01:17 my jsme Valaši, děcka jako fík, a náš kapelník byl strýc Matalík
00:01:25 my jsme muzikanti, staří Valaši, hrajem a zpíváme po vlasti naší
00:01:32 hrajem a zpíváme vždycky vesele, není už na světě takej kapele
00:01:40 My jsme Valaši, jedna rodina, valašské hory sú naša otčina,
00:01:47 my jsme Valaši, děcka jako fík, a náš kapelník byl strýc Matalík
00:01:55 hrajem a zpíváme, dyť to každý ví, že my jsme sirotci Popelárovi
00:02:04 tata nás opustil, je to mnoho let, my po něm pěsničky máme jako květ
00:02:13 My jsme Valaši, jedna rodina, valašské hory sú naša otčina,
00:02:24 my jsme Valaši, jak náš tatíček, a náš kapelník sú strýc Zajíček
00:02:35 Já jsem rodák z Nového Jičína.
00:02:38 Proto všechnu činnost, kterou jsem provozoval
00:02:41 mimo své zaměstnání, jsem zaměřoval právě na zdejší město.
00:02:48 Byl jsem dlouholetým členem pěveckého sboru Ondráš,
00:02:52 zástupcem dirigenta. A nakonec uzrála doba tak,
00:02:57 že vyvstala možnost založit dětský pěvecký sbor.
00:03:04 Stalo se to v rychlíku z Jihlavy do Brna, kdy jsme
00:03:09 cestovali s několika sbormistry z festivalu vokální tvorby.
00:03:15 Nálada byla veselá a my jsme se rozhodli přítomní sbormistři
00:03:22 z legrace, že založíme dětské pěvecké sbory.
00:03:28 Ale skutečně hned příštího roku se setkaly nově vzniklé
00:03:35 dětské pěvecké sbory ― Olomoucký dětský sbor, Přerováček z Přerova
00:03:41 a náš novojičínský dětský sbor Ondrášek.
00:03:43 Proč Ondrášek? Protože tady máme dospělý smíšený pěvecký sbor Ondráš
00:03:49 a tedy jeho taková odnož.
00:03:53 Nápad vznikl v roce 1966 a uskutečnil se v roce 1967.
00:03:59 První vystoupení potom bylo na podzim, kde sál, když se
00:04:06 otevřela opona, zapomněl dýchat, když se před ním objevil
00:04:12 v nádherných oblecích malinký pěvecký sbor a spustil
00:04:18 své první písničky. Byla to nádherná premiéra, překvapení
00:04:22 a zadostiučinění i pro mě.
00:04:25 Ruben!
00:04:27 Simeon!
00:04:29 Lévi!
00:04:34 ZPĚV
00:07:37 Ondrášek jsou malí profíci ve věku 12 ― 18 let
00:07:43 a ročně prožijí 2 měsíce mimo republiku na festivalech a soutěžích,
00:07:52 na zájezdech. Točíme CD, natáčíme televizní pořady.
00:08:04 Kulihrášci jsou děcka 10 ― 14 let.
00:08:07 Tam už se předpokládá znalost cizích jazyků.
00:08:12 Žijí dost samostatným koncertním životem, mají pravidelná soustředění,
00:08:22 loni měli 20 samostatných koncertů.
00:08:29 Rarášci 7-8 let, tam se vyžaduje částečná znalost čtení not.
00:08:45 Nejmladším přípravným oddělením Ondrášku jsou Hrášci
00:08:50 jsou to kluci a holky 5-6 let. Po nich chceme, aby dokázali
00:08:57 trošku otevřít pusu, trefit na jeviště, to je dostačující.
00:09:04 Jsou to naše malé popolušky. Je s nimi největší legrace,
00:09:10 na ty zkoušky se všichni hrozně těšíme.
00:09:35 ZPĚV
00:09:37 Malá žabka, jmenuje se Katka, na kytaru brnká si,
00:09:45 u rybníčka denně večer sedí a písničku zpívá si
00:09:53 Brnky brnky brnky kvaky kvák
00:09:57 tuhle píseň zpívá každý rád
00:10:00 Brnky brnky brnky kvaky kvák
00:10:04 zazpíváme všichni tak
00:10:16 seběhly se všechny malé žáby poslouchají písničku
00:10:24 žabka Katka stále jenom hraje v rákosí při měsíčku
00:10:33 Brnky brnky brnky kvaky kvák
00:10:41 tuhle píseň zpívá každý rád
00:10:43 Brnky brnky brnky kvaky kvák
00:10:46 zazpíváme všichni tak
00:10:56 a tak žabka co má jméno Katka každý večer koncert má
00:11:05 učí všechny večer u rybníčka žabí píseň zazpívat
00:11:13 Brnky brnky brnky kvaky kvák
00:11:17 tuhle píseň zpívá každý rád
00:11:21 Brnky brnky brnky kvaky kvák
00:11:24 zazpíváme všichni tak
00:11:30 Zajímavým případem byl také nynější sbormistr Pepík Zajíček,
00:11:34 který přišel za mnou sám.
00:11:36 Bydlel totiž v Suchdole, nikoliv v Novém Jičíně.
00:11:39 Přijel vlakem, protože jeho tatínek byl zástupce výpravčího v Suchdole,
00:11:47 jestli by nemohl chodit zpívat.
00:11:51 Já jsem takový typický produkt muzikantské rodiny.
00:11:56 Moji rodiče byli velice kulturní, hráli ochotnické divadlo.
00:12:01 Už asi v 5 letech jsem byl obecním zpěváčkem na každém pohřbu či svatbě,
00:12:09 na kůru v kostele, při oslavách, na Vánoce jsem zpívával.
00:12:14 To zpívání mě provází od takových 3-4 let.
00:12:19 Bylo logické, že jsem se na ZŠ dostal hned v první třídě do sboru.
00:12:28 A poněvadž jsem měl velmi moudrou paní učitelku, tak mě dovedla
00:12:32 tady do Nového Jičína k profesoru Ptáčkovi, a asi od 4. třídy
00:12:37 jsem začal navštěvovat Ondrášek.
00:12:39 Zažil jsem v Ondrášku moc hezkých chvil a zformovalo mě to
00:12:44 do toho muzikantského života. A díky Ondrášku, protože jsem věděl,
00:12:50 že ta muzika je mi blízká, jsem pak začal navštěvovat
00:12:54 další aktivity.
00:12:57 Já jsem byl od 15 let úplně mimo Nový Jičín, mimo Moravu.
00:13:02 Studoval jsem Vojenskou konzervatoř v Roudnici.
00:13:08 V 19 letech jsem byl angažován do Tábora k posádkové hudbě.
00:13:13 Po 14 dnech kapelník vyhrabal z papírů:
00:13:16 Zajíček, vy tady máte napsáno, že zpíváte.
00:13:19 Tak jsem za 14 dní už zpíval na prvním koncertě,
00:13:22 a 8 let jako voják z povolání jsem na každé koncertě
00:13:26 vedle lesního rohu, jsem ve volnější části koncertu zpíval lidovky,
00:13:31 operetní árie a muzikály.
00:13:34 Ve 28 letech jsem řekl DOST, vojenský život už nikdy víc.
00:13:39 Rozhodl jsem se vrátit se domů ke kořenům. A co jsem mohl dělat?
00:13:47 Konzervatoř, malé město. První cesta vedla tady na ředitelství,
00:13:53 jestli náhodou nemají zájem, že bych učil lesní rohy a zpívání.
00:13:59 Takže jsme se domluvili s paní ředitelkou,
00:14:02 založil jsem tady pěvecké oddělení. A během půl roku Václav, který vedl
00:14:07 sbor při Beskydském divadle, říkal, že by se mu hodilo, kdybych se
00:14:12 začal pomaličku kolem sboru motat a přibral si nějaký přípravný sbor,
00:14:17 nějakou přípravku abych vedl. A že bych to postupně přebral.
00:14:25 Opona!
00:14:38 ZPĚV Kuku, kuku!
00:14:43 Ve vísce doznělo klekání, ptáček si peřinku nese, nese,
00:14:55 Jeníček s Mařenkou pod strání zbloudili v hlubokém lese.
00:15:10 Ptají se veverek, zajíčků, ptají se stařičkých stromů
00:15:24 Řekněte, dobří přátelé, kudy je cestička domů?
00:15:39 Řekněte, dobří přátelé, kudy je cestička domů?
00:15:52 Já jsem stromeček.
00:15:55 Pět ježibab s jedním okem letí letí nad potokem
00:16:01 letí jako hejno ptáků pět ježibab na smetáku
00:16:13 pět ježibab s jedním uchem jako hejno letí vzduchem
00:16:20 letí letí v letu svačí pět ježibab na tryskáči
00:16:32 pět ježibab s jedním nosem volá na mě: Kluku, pojď sem!
00:16:39 A když nejdu, tak se štětí, pět ježibab na koštěti
00:17:01 Kdo mi to tu loupe perníček?
00:17:05 To nic, to jen větříček.
00:17:08 Á, tak žádný větříček! Jeník s Mařenkou chtěli okrást
00:17:15 starou stařenku. Vy loupežníci jedni!
00:17:21 ZPĚV
00:17:24 Tancovala ježibaba, tancovala polku,
00:17:30 kluka zamkla do komůrky do kuchyně holku
00:17:36 Ten si nechám, ne ať mi ho sníte, hoši!
00:17:42 Zvedla špičku, zvedla patu, sedla bába na lopatu.
00:17:48 A ty děti ve chvíli...
00:17:53 Honem, děti! Zvířátka, pojďte nám pomoct!
00:17:55 ...do pece ji strčily.
00:18:10 Už je konec pohádky, děti už jsou za vrátky, za vrátky
00:18:17 děti už jsou mezi námi nesou perník s rozinkami
00:18:21 berou celé hromádky, hromádky
00:18:25 nesou perník s rozinkami perličky a drahokamy
00:18:29 a pak šťastně doletí do tátova objetí
00:18:37 Ahoj!
00:18:54 ZPĚV
00:18:55 Pod našima vršičkama louka zelená...
00:19:02 Změna, změna písně! Ta nám nepůjde.
00:19:08 Kam jsme se až dostali! Bývalí členové Ondrášku.
00:19:13 My jsme z muzikantské rodiny, takže jsme museli povinně,
00:19:17 protože kdo nezpíval a nehrál, tak neuměl.
00:19:21 Mě poslala do Ondrášku moje učitelka hudební výchovy.
00:19:26 Pamatuji si na ten konkurz, co tam probíhal.
00:19:29 Bylo to strašně vážné, nakonec jste mě vzali.
00:19:32 Ale mělo to zádrhel, vzali jste mě do druhého hlasu. A když jsem přišla
00:19:37 domů, tak maminka: Jak jsi dopadla? A já: No, budu zpívat druhý hlas.
00:19:42 A maminka: Jestli nechceš, nemusíš chodit. Když je to jenom ten druhý..
00:19:48 Za mojí éry byli 3 kluci a 60 děvčat.
00:19:51 Ženských přibývalo a chlapů pak ubývalo.
00:19:53 Co myslíš, kdo by to devět roků vydržel?
00:19:58 ZPĚV
00:20:27 Náš Tomáš, prý když se zhorší,
00:20:29 tak přestane chodit do Ondrášku. Proto nás to učí.
00:20:33 -To bylo dobrý.
-Výchovný.
00:20:36 Naše to baví a říkají, že pokud můžou, tak až do nejvyššího
00:20:40 a ještě potom aby si je pan Zajíček vybral, aby mohli přímo s ním
00:20:44 zpívat sóla. To je pro ně odměna.
00:20:46 Já si myslím, že to je velice důležité,
00:20:48 protože ty děti potom nemají čas na "paskudy", jak se říká.
00:20:52 ZPĚV
00:20:53 Neseme, neseme májíček uťal ho, uťal ho Janíček
00:20:58 pěkný zelený, pěkně zdobený, náš stromeček
00:21:06 vyletěl sokol na zelený bor a sobě zazpíval
00:21:17 až se háj rozlíhal královnu volal
00:21:36 Královno milá, král tebe volá abys k němu vyšla
00:21:47 nebyla tak pyšná sama jediná
00:22:07 Královna nešla, poslala posla
00:22:15 a ty milý posle, vyřiď to tam dobře jako já sama
00:22:42 Cib cib cibulenka mak mak makulenka
00:22:45 když jsem malá bévala panenky sem hrávala
00:22:49 a včil když su veliká potřebuju ženicha
00:22:54 Cib cib cibulenka mak mak makulenka
00:22:58 když sem byla maličká chovala mě matička
00:23:01 a včil když su veliká dávají mně Jeníka
00:23:07 Cib cib cibulenka mak mak makulenka
00:23:10 ty se děvče ty se vdej a ty na mě nečekej
00:23:13 já se vdávat nebudu s pacholátkem pojedu
00:23:22 šohajova mladá žena šla do lesa hrabat sena
00:23:26 větr jí ho rozfukuje ona za ním poskakuje
00:23:31 šohajova mladá žena šla do lesa hrabat sena
00:23:36 větr jí ho rozfukuje ona za ním poskakuje
00:23:40 větře větře něchej sena budě mně ho věru třeba
00:23:46 když něbude može hrabať abych měla na čem spávat
00:23:52 větře větře něchej sena budě mně ho věru třeba
00:23:56 když něbude može hrabať abych měla na čem spávat
00:24:04 Pěkná pěkná vrba stojí v zlatinské sukničce svojí
00:24:10 a u ní stála prstýnek stáhla nám ho dala
00:24:18 ty se mně má milá hezká zdáš budeš-li taková až se vdáš
00:24:24 ještě hezčejší, můj nejmilejší, však uhlídáš
00:24:32 jakou jsem královnu dostal jak by ji maloval princ sám
00:24:38 má Magdalénko, má holuběnko, roztomilá
00:24:48 Naša královna bosa chodí sedlákem groše pomožte jí
00:24:57 pomožte, prosíme, naší chudý královně
00:25:07 Kdyby královna střevíc měla ona by bosa nechodila
00:25:17 pomožte, prosíme, naší chudý královně
00:25:28 Naša královna šata nemá sedlákem groše pomožte nám
00:25:38 pomožte, prosíme, naší chudý královně
00:25:57 Vrby se nám zelenají na dvě strany rozkládají
00:26:06 radujme se, veselme se
00:26:23 Vrby se nám zelenají na dvě strany rozkládají
00:26:31 radujme se, veselme se
00:26:53 Když jsem měl první zkoušku s děckama,
00:26:56 tak jich přišlo asi 20. Tak jsem zjistil,
00:26:59 že s takovou partou se moc práce udělat nedá.
00:27:02 Začal jsem obcházet školy v okolí, nejen v Novém Jičíně,
00:27:07 ale i po okrese. Po půl roce se to ustálilo, děcka měly
00:27:11 první koncerty a úspěchy, první zájezdy. Tak se nějak
00:27:15 rozkřiklo po okolí, že se zakládají nové přípravné sbory.
00:27:20 Často přicházeli rodiče sami, že mají malé dítě,
00:27:24 které by chtělo zpívat. To většinou nebyl pak žádný problém.
00:27:28 K dnešnímu dni má Ondrášek téměř 300 dětí.
00:27:31 Až po roce mohu říct, že jsem se začal tomu sbormistrovství,
00:27:35 té práci s dětmi, věnovat s chutí.
00:27:43 Co jste, holky? Vy zvedáte hlavu úplně mimo,
00:27:46 ani jedna to nedělá dobře.
00:27:51 Tak co zpíváte?
00:27:54 Poslední tón.
00:27:56 Předposlední a poslední tón.
00:29:43 Kluci jsou tu jenom dva.
00:29:46 My dva. Zatím. Ale bylo nás pět.
00:29:49 Přišla na ně chlapecká mutace.
00:29:55 Přišla nabídka, že bychom mohli zpívat v chlapeckém sboru,
00:29:59 ale to nevíme.
00:30:02 Na holky už jsme si zvykli.
00:30:07 Mně to nevadí, když se holky převlíkají s náma.
00:30:10 Nevím, jestli holkám to vadí.
00:30:12 Čááu!!!
00:31:51 Zpívám už 11 let.
00:31:52 V Kulihrášku.
00:31:55 V Rarášku, a ještě před tím jsem byl v Hrášku.
00:31:59 Proč zpíváme? No, tak mě to baví.
00:32:03 Nás to těší, když vidíme, že to těší lidi.
00:32:08 Když na koncertech se rozbrečí lidi, tak to je pro nás největší pocta.
00:32:13 -Nebo když vstanou a tleskají nám.
-Je to strašně dojemné.
00:32:18 Jsme na stupínkách a zpíváme nějaké písničky.
00:32:21 Ó hřebíčku zahradnický...
00:32:25 Proto jsem si kanafasku, proto jsem si koupila...
00:32:30 ZPÍVÁ ANGLICKY
00:32:35 Padá sníh, padá sníh...
00:32:38 Tata, ta ta tata tata tata..
00:32:43 Když zbývá pár slov, pár tónů co zní...
00:32:49 Láska je láska...
00:32:53 ZPÍVÁ ANGLICKY
00:32:57 ZPÍVÁ ANGLICKY Může být?
00:33:02 Já se stydím strašně.
00:35:54 Zažili jsme spoustu věcí, byli jsme prakticky skoro úplně všude.
00:35:59 Největší zážitky máme asi z Japonska, protože to byla
00:36:02 jiná kultura a jiní lidé. Největší zážitek pro nás byl...
00:36:10 Já si pamatuji spoustu věcí, třeba jak jsem jedla hůlkami nebo jak
00:36:14 jsme se spolu dorozumívali. Ale největší zážitek pro mě byl,
00:36:19 že tam měli na záchodě vyhřívaná prkýnka.
00:36:22 To bylo fakt super.
00:36:24 Pro mě byl největší zážitek první jízda na trajektu,
00:36:28 když jsme jeli do Anglie. Poprvé jsem jela na moři.
00:36:33 Poznáváme jiné lidi a navazujeme nová přátelství.
00:36:37 To jsou senzační věci.
00:36:40 Mě baví hlavně ty soutěže, takové napětí.
00:36:43 V Itálii v Arezzu, ve Finsku, v Řecku, v Bulharsku
00:36:48 a tady v Litomyšli. Potom různě po ČR, a v Anglii.
00:36:55 Zpívali jsme písničku Hura hoj a pak jednu anglicky,
00:37:01 to byla povinná skladba.
00:37:30 ANGLICKY
00:37:31 První místo získává soubor Ondrášek z České republiky.
00:37:39 Největší zážitky jsou z těch cizích zemí.
00:37:42 Napětí, kdo vyhraje z tolika sborů z celého světa.
00:37:46 A pak, když se dozvíme, že jsme to byli my, Ondrášek z Nového Jičína,
00:37:51 tak to je nepopsatelný pocit, senzační.
00:38:00 Pan Zajíček, on je srandovní, ale když se jedná o velkou věc,
00:38:07 tak je to hrozný nervák, stres, všechno musí být přesně.
00:38:13 A potom, když dosáhneme úspěchu, tak je to úplně perfektní.
00:38:19 Je veselý, příjemný, ale někdy taky hodně přísný.
00:38:23 Někdy chudák pění, až nemůže mluvit.
00:38:27 Ne, tak úplně hroznej zase na nás nebyl.
00:38:30 On chválí, ale ještě než je třeba v divadle zkouška, tak je na nás
00:38:37 trošku přísnější, abychom to uměli. A když už je divadlo, tak potom je
00:38:42 na nás strašně hodnej a někdy zajdeme i na zmrzlinu.
00:38:45 Máme ho rádi, neměnili bychom ho.
00:38:50 ZPĚV
00:44:20 Je 16. 2. a právě dneska se chystáme s Ondráškem
00:44:28 na dost dalekou cestu do Jižní Afriky.
00:44:37 A to přesně do Praetorie.
00:44:45 I když to tak nevypadá, jsme ve Slunečním městě.
00:44:52 Takhle kvete palma.
00:44:55 Tradiční africké jídlo.
00:45:00 První chuť je důležitá.
00:45:04 Neschovávej se, Zuzano!
00:45:11 Cože, ty to kameruješ?
00:45:14 Ondrášek se právě vydává hledat tobogány.
00:45:31 Pan učitel půjde do bazénu! A už je tam!
00:45:39 Úsměv!
00:46:33 Verča už se těší domů očividně.
00:46:35 Jóóóó!
00:46:38 ZPĚV
00:47:59 Chtěla bych být zpěvačkou.
00:48:02 Já jsem vždycky chtěla být princezna,
00:48:04 ale to už se mi asi nestane.
00:48:06 Chtěl bych být zpěvák, jezdit do Ameriky, tam mám známé.
00:48:12 Zpěvačkou a herečkou.
00:48:15 Já bych chtěla jít na jazyky.
00:48:18 Šla bych i na konzervatoř, ale naši mi to nedovolí.
00:48:21 Zpěv mě strašně baví a ne že bych nechtěla, ale chci studovat práva.
00:48:28 Já bych chtěla dělat buď psycholožku nebo právničku.
00:48:32 Anebo taky ty jazyky, že bych chtěla být překladatelka a tak.
00:48:37 Asi pracovat na poště. Počítat losy.
00:50:42 Přemýšlela jsem, že bych šla do Ondráše, to je starší sbor.
00:50:47 Ale nechce se mi odejít, protože se mi bude stýskat.
00:50:50 To je něco jako druhá rodina.
00:51:01 Já nevím, jak se mám tvářit, to je hrozný.
00:51:37 Nebeští kavalérové vinšujte štěstí
00:51:44 vy jste mé svatby družbové veďte z neštěstí
00:51:51 nevěstu mou, vám se svěří, mně a vám se ona svěří
00:51:58 veďte ji, andělé ke mně, archandělé
00:52:06 když můj milý měl vyjíti od otce svého
00:52:13 a na tento svět přijíti dlé těla mého
00:52:20 tu převeselou novinu aby lidskou zetřel vinu
00:52:26 Gabriel zvěstoval člověk se zradoval
00:52:34 andělé moji vůdcové ruce podejte
00:52:41 nebeské svatby družbové mne Kristu dejte
00:52:48 s kterým bych se radovala a navěky hodovala
00:52:55 v nebeském paláce k té pomozte lásce
00:53:06 Abych byl upřímný, tak zpočátku ne že by mě práce s dětmi
00:53:11 moc bavila. Bylo to pro mě dost nezvyklé.
00:53:15 Já, který jsem byl sólista, za mnou 50 členná kapela a šou.
00:53:24 A najednou dětičky, vodit je za ruku a chodit s nimi čůrat.
00:53:29 Nebyl jsem z toho vůbec šťastný. Ale nějak se člověk drábkem uchytl
00:53:34 a od roku 1992, kdy sbor oslavil 25 let, mi sbormistr Ptáček
00:53:39 oficiálně předal taktovku se slovy: Starej se.
00:53:46 Tak se starám.
00:54:10 Rozdávejme lásku svou ať pozná svět, kdo žije v nás
00:54:21 láska vítězí nad zlo pýchou láska boří k lidem hráz
00:54:32 Mír ať z dětských očích září naše píseň dál ať zní
00:54:43 úsměv ať vám nikdy z vašich tváří žádná bolest nezhasí
00:54:53 Rozdávejme lásku svou ať pozná svět, kdo žije v nás
00:55:04 láska vítězí nad zlo pýchou láska boří k lidem hráz
00:55:15 Mír ať z dětských očích září naše píseň dál ať zní
00:55:26 úsměv ať vám nikdy z vašich tváří žádná bolest nezhasí
00:55:37 Rozdávejme lásku svou ať pozná svět, kdo žije v nás
00:55:49 láska vítězí nad zlo pýchou láska boří k lidem hráz
00:55:59 Mír ať z dětských očích září naše píseň dál ať zní
00:56:10 úsměv ať vám nikdy z vašich tváří žádná bolest nezhasí
00:56:17 Skryté titulky: Josef Batěk Česká televize 2011