Závěrečný díl putování po Spojených státech amerických nás zavede do indiánských rezervací Arizony a Wyomingu (1999). Režie P. Štingl
00:00:09 Podívejte se na tuto krásnou krajinu
00:00:13 těchto červených skal, která je vskutku jedinečná.
00:00:17 Já jsem měl to štěstí tady učit několik let.
00:00:22 Na té škole býval ředitelem Zdenek Salzmann,
00:00:30 který je profesorem lingvistické antropologie.
00:00:36 K tomu člověku mě váže přátelství a také obdiv.
00:00:44 On je jeden z emigrantů, kteří dali této nové zemi,
00:00:51 kam se nastěhoval, zpátky to, co mu ta země dala.
00:00:57 On vrátil indiánům jazyk. On ten jazyk kodifikoval,
00:01:06 Udělal slovník, strukturu gramatiky
00:01:11 a tomu ztracenému jazyku vrátil zase život.
00:01:23 -Měl jsi latinu?
-6 let.
00:01:30 Já 8 let.
00:01:32 Já jednou mluvil jenom latinsky s ženami, aby nevěděli, co říkám.
00:01:42 Tady, co vidíte kolem, to je snad nejkrásnější kout Ameriky.
00:01:46 Proto tady bydlím.
00:01:48 To je tady taková krása, že tady udělali asi 60 nebo 80 filmů.
00:01:52 Některé filmy byly velmi slavné, také exteriéry.
00:01:56 Dnes už tolik ne, protože je tady už tolik domů.
00:01:59 Já tomu říkám Prachovské skály, ale super Prachovské skály.
00:02:12 Tady za mnou ten vodopád, to není voda, to je Prazdroj.
00:02:17 Já tam často sedím několik hodin a vzpomínám si na Plzeň.
00:02:23 Tento dům byl navržen naší dcerou v takovém pueblanském stylu,
00:02:28 s plochou střechou.
00:02:32 To se sem hodí, na jihozápad.
00:02:34 Protože je tady hodně Pueblanů a já mám indiány hodně rád
00:02:38 a pracuji s nimi.
00:02:41 Tak jsme si mysleli, že by bylo příjemné mít to v takovém stylu.
00:02:45 A i ta barva stěn je taková, aby splývala s okolními skálami.
00:02:52 Tady nejde o to, aby ten dům nějak vynikal,
00:02:56 spíš, aby s tou přírodou splýval.
00:03:28 Jsme v muzeu severní Arizony,
00:03:32 které se specializuje na geologii a etnografii,
00:03:38 etnologii tohoto území.
00:03:41 A to co vidíte před sebou je hopijská kiwa.
00:03:45 I když je to muzeum, tak to, co tady vidíte se stále užívá
00:03:49 v hopijských vesnicích.
00:03:52 To jsou takové podzemní komory, kde se obyčejně scházejí muži
00:03:57 a poučují své syny o různých obřadech jejich kultury.
00:04:02 Většina těch obřadů se týká vláhy.
00:04:07 Oni jsou zemědělci už staletí, pěstují kukuřici.
00:04:13 To území je tady ale suché.
00:04:17 A proto potřebují občas nějakou tu vláhu dostat.
00:04:20 A tu dostávají pomocí nadpřirozených bytostí,
00:04:23 těch, kterým se říká kachina
00:04:27 Je jich asi 300 bohů.
00:04:48 Tyto figurky, co tady vidíte, jsou tak zvané kachiny.
00:04:54 Původně je vyřezávali muži, a dávali je svým dětem,
00:04:59 aby se seznámily s nadpřirozenými bytostmi,
00:05:03 které tyto figurky představují.
00:05:07 Dnes už takových 30 až 40 let vyrábějí tyto figurky na prodej
00:05:12 a to co vidíte tady, to jsou skutečně pěkně vyřezávané věci
00:05:17 a hodně drahé.
00:05:20 Například takový orel tady stojí 2 000 až 3 000 dolarů.
00:05:30 Víme, že ty nejstarší vesnice jsou tady až 1 000 let.
00:05:35 Dokonce se říká, že jedna z nich je nejstarší obydlená vesnice
00:05:40 v severní Americe.
00:05:43 Na sever od Mexika.
00:05:48 Této předhistorické památce se říká Montezumův hrad.
00:05:55 Ten název této památce byl dán omylem 1. bílými kolonisty,
00:06:02 kteří sem přišli někdy na začátku 19. století.
00:06:06 Oni si totiž mysleli, že na začátku 16. století,
00:06:10 když Cortéz a Španělé dobyli aztéckou říši v dnešním Mexiku,
00:06:16 tak někteří ti aztéčtí uprchlíci se sem přestěhovali
00:06:21 a toto si zde vystavěli.
00:06:24 Ve skutečnosti jde o indiány, těm se říká Sinaguavové, bez vody.
00:06:31 Ti sem přišli ze severní Arizony, asi 90 mil na sever odsud.
00:06:38 Tady si postavili tuto vesnici. Je to pětiposchoďová záležitost
00:06:45 asi s 20 místností.
00:06:50 Jak vidíte, je tak postavená, že tam do ní musejí žebříky.
00:06:57 Děti i dospělí musí po žebřících.
00:07:02 Jen několik minut od věhlasné předhistorické památky
00:07:06 stojí pozoruhodná stavba v pueblanském stylu,
00:07:09 pojmenovaná "Palác pod převisem."
00:07:14 Tady jsme před kasinem. To patří indiánům.
00:07:18 I když některé státy v Americe nepovolují hazardní hry,
00:07:24 tak v indiánských rezervacích to nemohou zakázat.
00:07:27 Tam si indiáni mohou dělat co chtějí.
00:07:31 Běloši sem jezdí z okolí, utrácejí tady peníze
00:07:33 a patří to indiánům.
00:07:36 Nakonec to byla země indiánů a tak to je taková spravedlnost.
00:07:42 Oni ty peníze zase dostávají zpět, co jim ti běloši odebrali.
00:08:46 Území pueblanských indiánů ohraničují na severu Skalisté hory,
00:08:50 které se tyčí z pouště do výšky 4 000 metrů.
00:08:54 Za nimi se pak rozkládají Velké pláně.
00:08:57 Teritorium kmenů, které v minulosti kočovali se svými stany typu "týpí"
00:09:01 po rozlehlých prériích.
00:09:05 Tady jsme ve Velkých pláních.
00:09:10 Tady v minulosti žilo asi 20 kmenů a ty se pohybovaly z místa na místo.
00:09:16 To byli kočovníci.
00:09:19 Dnes a v posledních letech jsou už usazeny.
00:09:22 Ale to kočovnictví v nich trochu zůstalo.
00:09:26 Připomíná mi to jednoho informátora.
00:09:29 Již mu bylo 65 let a s manželkou jeli do Casper,
00:09:35 tedy od místa, kde bydleli.
00:09:39 To byla jedna cesta přes 200 km.
00:09:42 Já jsem se ho zeptal: "Co jste tam dělali?"
00:09:45 "Dali jsme si zmrzlinu a jeli jsme zpátky."
00:09:48 Oni prostě rádi stále občas někam jezdí.
00:09:57 Misie sv. Michaela naplňuje v rezervaci Wind River
00:10:01 především praktické poslání.
00:10:04 Provozuje školu, poštovní úřad, obchod a pochopitelně kostel.
00:10:14 Tady jsme na Wind River Reservation.
00:10:18 Rezervace Větrné řeky ve středním Wyomingu,
00:10:21 kde jsou Šošoni a Arapahové.
00:10:23 A přímo tady je hřbitov, který je nazván podle Sacajawey.
00:10:28 To byla mladá 15 letá Šošonka, která v r. 1805 až 1806
00:10:33 pomáhala cestovatelům Lewisovi a Clarkovi
00:10:37 objevit severozápadní pobřeží severní Ameriky.
00:10:44 Byli to 1. běloši, kteří překročili celou Ameriku.
00:10:50 Její pomoc byla velmi ceněná.
00:10:53 Bohužel, po objevitelích se sem dostavili dobyvatelé
00:10:59 a potom se už Šošonům tak dobře nedařilo,
00:11:03 když sem ti běloši přišli několik desetiletí po nich.
00:11:18 Mše jezuitského kostela jsou i v nejlepších dobách
00:11:24 navštěvované jen asi 15 věřícími.
00:11:27 Z nich sotva polovina jsou indiáni.
00:11:31 Teprve před několika lety se podařilo přizpůsobit
00:11:34 tradičně dogmatickou podobu kostela indiánské výzdobě.
00:11:37 A chápání duchovna ve světle tradic původních obyvatel Velkých plání.
00:11:43 Misionářská kultura se přizpůsobuje indiánskému duchu.
00:11:48 Zatímco prastaré indiánské jazyky se z rodinného života vytratily.
00:11:53 Nyní se je děti učí ve speciálních školách dotovaných federální vládou.
00:12:36 Jmenuji se V.J.Ridger mladší jsem z kmene severních Arapahů
00:12:42 a dělám ředitele tradičních nauk na této škole.
00:12:46 Naše rodina se původně jmenovala Ridgebird,
00:12:49 proto také podepisuji svoje obrazy tímto tradičním jménem.
00:12:52 Počátkem století federální vláda registrovala jména
00:12:55 a většinou je překroutila.
00:12:57 Stále ale používám svoje indiánské jméno "Mocný orel".
00:13:16 V r. 1949 když jsem se rozhodoval na doktorskou dizertaci,
00:13:23 tak můj profesor se zeptal, co bych chtěl dělat.
00:13:28 Já jsem říkal, že trochu vím o české kultuře a českém jazyku.
00:13:33 On mi řekl, že nemám žádné peníze a že mi opatří stipendium na léto
00:13:40 a že pojedu do Wyomingu a udělám jim gramatiku arapahštiny.
00:13:44 protože o ní nic nevědí.
00:13:48 Tak jsem řekl, že fajn a jel jsem do Wyomingu
00:13:52 a tam jsem pak jezdil každé léto několik let.
00:13:54 Když jsem tam jel poprvé, tak jsem ještě neměl auto,
00:13:58 tak jsem si tam najal koně za 25 centů na den.
00:14:01 Jezdil jsem tam na koni a našel jsem tam informátora,
00:14:06 tomu bylo tak 50 let.
00:14:09 Ten se jmenoval William Shakespeare a psalo se to přesně tak,
00:14:13 jako ten známý anglický dramatik.
00:14:17 Jak se k tomu jménu dostal.
00:14:20 Jeho dědeček chodil do školy, to bylo někdy konce 19. století,
00:14:26 a americký učitel se ho zeptal, jak se jmenuje.
00:14:33 On měl indiánské jméno, řekněme "Pták, který vzlétá".
00:14:40 Ten učitel nevěděl, jak by to napsal,
00:14:43 tak řekl: "Takže ty jsi Shakespeare."
00:14:46 Největší vinu na postupné ztrátě našeho jazyka měla federální vláda.
00:14:53 Na počátku 20. století se hodně podporovalo zřizování
00:14:56 misijních škol v našich rezervacích.
00:14:59 Tam byly děti v internátech a kdo promluvil svým jazykem,
00:15:03 toho pak nepustili na neděli domů.
00:15:16 Ptal jsem se svých rodičů, proč mě doma neučí našemu jazyku.
00:15:21 Otec mi pak vyprávěl, jak to bylo na internátě,
00:15:24 jak s nimi zacházeli a jak je trestali.
00:15:27 Řekl, že nechce, abych musel prožít to, co oni.
00:15:29 Byli dokonce fyzicky trestáni za svou řeč.
00:15:32 Tloukli je přes ruce i do obličeje.
00:15:35 Moji rodiče nechtěli, abych musel prožít to, co oni.
00:15:46 Toto jsou mé kresby,
00:15:49 které přibližují tradiční duchovní hodnoty našich lidí.
00:15:52 Toto je obraz lovce.
00:15:54 Toto je "Buvolí muž".
00:15:57 Toto je vládce hromu.
00:16:01 Jsme moderní indián a snažím se přidat starým časům
00:16:04 příchuť dnešní doby.
00:16:14 Dnes indiáni jedí to, co jedí Američané.
00:16:19 Ale pro zvláštní okolnosti dělají omáčku z divokých třešní.
00:16:25 Oni mají rádi maso.
00:16:29 Kdysi tady bylo 6 milionů bizonů a oni se naučili jíst hovězí
00:16:34 a stále jim hovězí chutná.
00:16:36 To je takový smažený chleba, potom mám na tom hovězí a sýr
00:16:44 a takovou horkou omáčku.
00:16:49 Ta paní je znamenitá kuchařka.
00:16:53 Já jsem kdysi pracoval s její maminkou a jejím bratrem.
00:16:59 Asi před 20 lety jsme dělali na tom jazyku.
00:17:14 Indiáni dnes už vůbec nevypadají tradičně.
00:17:19 Jejich přírodní duch je stále živý v některých činnostech.
00:17:22 Například v chovu koní.
00:17:26 Staré týpí nahradily montované domy
00:17:30 obklopené vrakovišti odložených aut.
00:17:35 Asi k těm autům mají takový vztah, jako měli k těm koním a místo,
00:17:40 aby je prodávali do šrotu, tak si ta stará auta zaparkují
00:17:45 někde za domy a tam ta auta rezaví.
00:17:48 Někdo tam má až 5 nebo 7 aut.
00:17:51 Jinak mají novější auta, protože hodně jezdí,
00:17:54 protože jsou tady velké vzdálenosti.
00:17:56 Rádi "kočují" těmi auty, hlavně na rodea.
00:18:33 Tady je taková společenská událost.
00:18:37 Indiáni se tady sejdou, zpívají, tancují a jí
00:18:43 a mají se dobře.
00:18:47 Mladí indiáni a indiánky tancují v neobyčejně pestrých oděvech.
00:18:54 Bohužel jsou to oděvy plastikové, ale neobyčejně barevné
00:18:59 a budou tady za malou chvíli tancovat o ceny.
00:19:03 Ten, který bude tancovat nejlépe, ten dostane 100 až 200 dolarů.
00:19:16 Kdysi se tady různé mýty a pohádky povídaly.
00:19:22 To bylo hlavně v době, když se ještě žilo v týpí
00:19:28 a bylo nutné malé děti večer v tom týpí mít,
00:19:33 aby je nenapadlo nějaké zvíře.
00:19:37 Tehdy byli výborní vypravěči.
00:19:41 Bohužel, to vypravěčské umění už hodně pominulo.
00:19:45 Málo lidí a jenom ti nejstarší ještě dovedou mýty povídat.
00:19:58 Povím vám příběh o hvězdném manželovi,
00:20:03 který jsem slyšel od svého otce a ten od svého děda tak,
00:20:06 jak se v našem kmeni povídávalo ještě před příchodem bílých lidí.
00:20:15 Byla krásná letní noc.
00:20:18 Synové a dcery tančili mezi stany ve svitu měsíce.
00:20:22 Jen 2 mladé indiánky ležely opodál a pozorovaly nebe nad prérií.
00:20:27 "Ta nejjasnější hvězda se mi líbí," pravila mladší z nich.
00:20:32 "Kéž bych si ji mohla vzít za manžela.
00:20:36 Její sestra se zalekla a varovala ji,
00:20:39 aby nespojovala živost s někým, kdo není ze země.
00:20:42 Příští den šly dívky do lesa nasbírat nějaké plody.
00:20:45 Na jedné větvi objevily dikobraza,
00:20:48 jehož ostny se hodily na ozdoby jejich šatů.
00:20:51 Mladší děvče začalo hbitě lézt po kmeni
00:20:54 a dikobraz prchal do koruny stromu.
00:20:57 Starší sestra náhle zpozorovala, že strom roste.
00:21:00 Pokusila se zavolat nahoru, ale celá koruna již mizela v nebi.
00:21:04 I mladší si všimla, že se strom hýbe.
00:21:07 Nezbylo jí, než se pevně chytit větve a čekat, co bude.
00:21:11 Koruna stromů se zastavila až v nebeské zemi.
00:21:14 Zde k udivené dívce promluvil dikobraz její řečí.
00:21:18 "Jsem hvězda, nejjasnější ze všech,
00:21:21 přála sis, abych se s tebou oženil,
00:21:24 tak jsem sestoupil dolů na zem a přivedl tě sem."
00:21:35 Od té doby žila dívka s manželem v nebeské vesnici.
00:21:38 Nemusela těžce pracovat, manžel každý den přinášel z lovu
00:21:41 mnoho dobrého jídla.
00:21:44 Zanedlouho se jim narodil syn.
00:21:47 Rostl velice rychle a matka mu chodila sbírat
00:21:49 různé plodiny a kořínky.
00:21:52 Jednou si žena všimla, že když se manžel vrátil domů z lovu
00:21:55 a šel si odpočinout, objevil se malý had,
00:21:58 který se stočil na jeho hrudi do klubíčka a také spal.
00:22:02 Brzy zjistila, že had přichází každý den.
00:22:05 Dívka byla zmatená a vyptávala se lidí ve hvězdné vesnici,
00:22:09 co to znamená.
00:22:11 Jedna stařena jí vyjevila velké tajemství.
00:22:13 Než jsi přišla do nebe, byl tvůj muž ženatý již jednou
00:22:17 a svou 1. manželku proměnil v tohoto hádka,
00:22:20 který dnes spává na jeho hrudi.
00:22:23 V té chvíli, jakoby záře nebeského světla pohasla.
00:22:27 Matka hvězdného syna začala být nešťastna.
00:22:30 Zastesklo se jí po domově.
00:22:32 Jednou šla jako obvykle nasbírat plody pro svého synka.
00:22:36 Chlapec objevil vzácnou rostlinu a prosil matku,
00:22:39 aby mu ji vykopala k jídlu.
00:22:41 Žena si vzpomněla, když jí manžel ukazoval svou říši,
00:22:45 vše jí povolil jíst, jen tento kořen zakázal vytáhnout ze země.
00:22:49 Chlapec moc prosil a tak začala kopat.
00:22:53 Kořen zakázané rostliny byl velmi dlouhý.
00:22:55 Kopala a kopala až prokopala nebeskou podlahu
00:22:59 a oslnilo ji prudké světlo.
00:23:02 Když se rozkoukala, uviděla pod sebou druhy svého kmene,
00:23:06 jak spokojeně žijí mezi svými vigvamy.
00:23:09 Dala se do pláče a hořce želela okamžiku,
00:23:12 kdy zatoužila žít v nebi s hvězdou.
00:23:16 Cestou domů potkala žena stařenu, která si všimla jejích slz.
00:23:21 V zoufalství vypověděla celý svůj příběh.
00:23:25 Naříkala steskem po domově dole na zemi.
00:23:28 Mohu ti pomoci, ale musela bys dodržet to,
00:23:31 co ti povím.
00:23:33 Musíš nasbírat 100 zvířecích šlach, já z nich pak upletu provaz.
00:23:37 Udrží tebe i tvého syna.
00:23:40 Hlavně je dobře přepočítej, nesmí jich být ani více ani méně.
00:23:46 Jednoho dne, když hvězdný manžel odešel na lov,
00:23:49 vzala žena hůl a hotový provaz.
00:23:52 Utíkala k otvoru po kořenu zakázané rostliny.
00:23:54 Přivázala se k jednomu konci lana a druhý přivázala na tyč,
00:23:57 kterou zapříčila na okraji díry.
00:24:00 Hbitě šplhala dolů, až se zastavila na konci provazu.
00:24:04 Pohlédla pod sebe a shledala, že visí nad zemí ve výšce,
00:24:08 kde bydlí ptáci.
00:24:10 Z nebeské klenby, kde viselo její lano,
00:24:13 se ozval hlas stařeny.
00:24:15 "Špatně jsi počítala, jedna šlacha ti chyběla.
00:24:18 Víc už pro tebe udělat nemohu."
00:24:21 Hvězdný manžel se vrátil z lovu a zjistil, že jeho žena není doma.
00:24:26 Vydal se ji hledat a objevil díru s holí a lanem.
00:24:30 Velice se rozhněval, popadl balvan a svrhl jej dolů.
00:24:34 Když přitiskl ucho k provazu, slyšel burácivý zvuk,
00:24:38 jak kámen nabíral rychlost.
00:24:41 Pak se náhle provaz přetrhl.
00:24:43 Manželka hvězdy pád z nebe nepřežila,
00:24:47 ale chlapec přivázaný k jejímu tělu se zachránil.
00:24:49 Tak přišel na zem hvězdný syn.
00:24:52 K jeho životu mezi indiány se váže mnoho slavných legend.
00:24:59 Pohádka o hvězdném manželovi se vyskytuje téměř ve všech
00:25:02 indiánských nářečích a jazycích, kterých je přes 50.
00:25:05 To je důkazem jejího velmi starého podání,
00:25:10 jež po generace přecházelo od kmene ke kmeni.
00:25:13 S tím jak ubývá posledních vypravěčů,
00:25:16 se tyto legendy stávají jen popsanými listy papíru.
00:25:20 Texty, které většinou zaznamenali bílí odborníci,
00:25:24 tak jak je vyslechli od starých indiánů.
00:25:27 Jedním z posledních strážců legend byl právě William Shakespeare.
00:25:34 William Shakespeare nás tady jednou navštívil, asi v r. 59
00:25:41 a tenkrát si přinesl s sebou ohromně krásný indiánský oděv.
00:25:46 Byl u nás přes noc, asi 2 dny.
00:25:51 Jednou ráno šel na záchod s kufrem a vyšel vystrojený jako indián
00:25:56 z poloviny 19. století.
00:25:58 Naše prostřední dcera se zděsila. Té bylo tenkrát 4 roky.
00:26:03 Ona si myslela, že nás tady napadli indiáni.
00:26:07 Plakala strašně, až ji manželka uklidnila.
00:26:10 Řekla, že je to náš přítel a přišel se ukázat
00:26:13 ve svém nejlepším indiánském oděvu.
00:26:18 Bude již velmi těžké, nebo nemožné, ty jejich jazyky a kultury
00:26:23 znovu přivést k životu.
00:26:26 Federální vláda se snaží ty jazyka zachovat.
00:26:30 Dávají stipendia lingvistům,
00:26:33 aby udělali gramatiky a slovníky pro indiány,
00:26:37 ale už je trochu pozdě.
00:26:39 A s kulturou je to podobné.
00:26:42 Na Velkých pláních, kdy tady byly miliony bizonů,
00:26:46 celá ta jejich kultura byla založena na bizonech.
00:26:49 Skutečně, ten bizon byl využit od trusu až po lebku.
00:26:54 Dnes bizoni nejsou a indiáni nejsou kočovní.
00:26:58 Dnes bydlí v domech, mají auta a aby se to vrátilo 100 let zpět,
00:27:03 to je nemožné.
00:27:06 I když některé tradice přežívají, tak v zásadě,
00:27:08 ten materiální život je úplně skoro americký.
Postavení Indiánů je zajímavý sociologický problém. Ze zcela opovrhovaných divochů, násilím držených v rezervacích, se v posledních desetiletích proměňovali v živoucí relikvie americké historie. Po mnoha letech tvrdých represí už téměř ztratili svůj jazyk a jejich materiální svět vzal za své. Žijí v montovaných domech a jezdí postaršími vozidly. Jejich svět zůstává už jen v mentalitě a mýtech. Z vyprávění amerického antropologa českého původu prof. Zdeňka Salzmanna, jehož indiánské jméno zní Náčelník Arapahů, jsme se dozvěděli řadu pozoruhodností. Vydali jsme do Wyomingu a navštívili rezervaci Wind River, obývanou severními Arapahy a Šošony. Zúčastnili se Pow-Wow, což je oblíbené společenské setkání s tancem.
