Co si z návštěvy Severní Koreje odnášejí čeští turisté, kteří kdysi žili v podobném politickém uspořádání? Režie L. Jablonská
00:00:23 HUDBA
00:00:32 Tak pojďme si říct pár slov k tomu zítřku, jak to bude probíhat.
00:00:36 Takže k zítřku. Zítra tedy letíme do Pchjongjangu.
00:00:40 Je to trošku netradiční destinace, takže je třeba se na to připravit.
00:00:44 Do Severní Koreje nelze vnášet mobilní telefony.
00:00:57 -A videokamery?
-Já jsem mluvil s konzulem
00:01:02 a on se tvářil, že teď jsou v pořádku, že to není problém.
00:01:05 -Aby to tam nenasypali do pytle.
-Kamera by neměla být problém.
00:01:08 Ale samozřejmě nevíme.
00:01:14 -A jak je to se slivovicou?
-Slivovice se může.
00:01:18 Dokonce vloni na hranici došlo k tomu, že byla ochutnávána
00:01:21 i severokorejskými pohraničníky a kvitována s nadšením.
00:01:41 No tak to je pro mě vyloženě, no. To nemá chybu toto.
00:01:46 KLDR je trošku specifickou zemí
00:01:49 a i tento zájezd svým způsobem není běžný turistický zájezd.
00:01:52 Vnímáno Severokorejci, ten zájezd je spíš jakoby delegace.
00:01:56 Něco jako je třeba úroveň státní delegace.
00:02:04 To znamená, že my nejsme turisté běžného typu,
00:02:07 kteří si zaplatili a řeknou si, co budou dělat.
00:02:10 Jistým způsobem oni ví lépe, co my máme dělat, než my sami.
00:02:20 Než vyjedeme, bych vám představil mé kolegy.
00:02:23 Hlavně teda paní Kim, která bude s námi po celou dobu.
00:02:25 Nejlepší průvodkyně tady v Koreji samozřejmě.
00:02:30 A pak pana Pakala hlavního zástupce pana šéfa
00:02:34 zdejší Korejské mezinárodní cestovní kanceláře.
00:02:43 Pan O bude s námi taktéž jako průvodce. Takže pan O.
00:02:48 A pan řidič Čé.
00:02:54 Takže končíme s takovým tím klasickým vztahem komerčním,
00:02:58 vlastně zákazník a poskytovatel služeb
00:03:01 a stáváme se vlastně jakoby delegací.
00:03:04 A aby nám cesta lépe ubíhala,
00:03:06 tak jsme si připravili trošku hudby.
00:03:09 Nejpopulárnější severokorejská skupina
00:03:12 Pochombo Electronic Orchestra. Písně budou zajímavé.
00:03:17 Takže asi dvě hodinky jízdy.
00:03:38 Tady jít na stopa je vyloženě hovadina.
00:03:42 -Viď? -Co?
-Tady bych si troufla jezdit.
00:03:48 To budu doporučit navštěvovat. Dokud je to ještě v takovém stavu.
00:03:54 Až to se otevře, to už nebude ono.
00:03:57 Je fakt, že su z toho trošku vycvrkanej.
00:04:00 To skutečně jako se nevidí. Takhle by jim mohl závidět ty silnice,
00:04:05 to nepřeženu, pomalu celý svět. Dát na to trošku lepší povrch
00:04:09 a je to něco prostě úžasnýho.
00:04:13 U nás zase je nedostatek místa na silnicích,
00:04:16 tady je ho zase až teda moc.
00:05:25 Právě že jsem si říkala, že to bude zajímavý
00:05:28 připomenout si takovou tu třeba stísněnou dobu
00:05:31 a zároveň jako si uvědomit, že teda máme tu svobodu.
00:05:35 Protože mně přijde, že jí je naopak čím dál tím míň
00:05:39 tak nějak svým způsobem.
00:05:41 Asi jak spíš se upřednostňuje takový ten,
00:05:47 ta hmota,
00:05:49 tak jsem zvědavá,
00:05:52 jestli jakoby se právě naopak tady po týhle cestě
00:05:55 budu těšit zase do toho kapitalismu.
00:06:04 Třeba tady zůstanu. Emigrujeme.
00:06:08 To asi ne.
00:06:52 Vypadáš jak vedoucí, ty jo.
00:06:58 Jenže vedoucí je tady tenhle.
00:07:09 KOMUNIKUJÍ ANGLICKY
00:07:47 PÍSEŇ
00:07:55 Tady je prostě pěvecký sbor. Prostě jako z ničeho nic.
00:07:59 Jen tak náhodně.
00:08:32 To je příprava na 1.máj.
00:08:42 Takže vítejte tady v hotelu U horkých pramenů.
00:08:45 Večeře bude tady za hodinu, to znamená v 8.30
00:08:48 tady v té restauraci tady proti nám.
00:08:51 A po večeři je tady takový typická specialita západního pobřeží
00:08:55 korejská, a to jsou horké mušle dělané prostě v oleji.
00:08:59 To je takový docela zajímavý rys, že tady začínají pronikat
00:09:02 jakési tržní prvky, protože je to za doplatu
00:09:04 tři eura za kilo těch mušlí.
00:09:20 Takže pojďme k pavilonu.
00:09:32 To je paráda tady. Tady jsou naše bahenní koupele.
00:09:38 To je náš luxusní záchod.
00:09:43 Luxusní koupelna.
00:09:46 A luxusní pokoj. No řekni sám.
00:09:53 Je tu krásně.
00:10:06 Je tady jenom jeden program.
00:10:08 Je to tady prostě všechno jednodušší.
00:10:24 Já mám pocit, že jsem viděla film. Čím víc jsme se blížili sem
00:10:28 k tomu hotelu, tak teda jako jsem si říkala...
00:10:31 Fakt jako stísnění. Najednou jsem cítila fakt ten pocit
00:10:35 nějaký hrůzy.
-Je to prostě šedivý.
00:10:39 Takový jako chudý.
00:10:42 Ale to je jako ve spoustě jiných zemí.
00:10:45 Ale to, co jsem čekal, bylo daleko ostřejší.
00:10:48 Že ta situace je daleko uvolněnější
00:10:51 nebo víc v pohodě. Já jsem se bavil s tou holkou
00:10:55 třeba o tom, já nevím, co mají rádi k jídlu,
00:10:58 nebo jestli tohle je jejich národní jídlo.
00:11:02 A ona mi to vysvětlovala, tak bych neměl pocit,
00:11:06 že zrovna oni trpí nějakým hladomorem.
00:11:11 Tak mají výhodu, že tu mají moře. To je vždycky výhoda chudý země.
00:11:16 Ona asi netrpí hladomorem. Třeba někdo jinej.
00:11:19 A proč ona ne a někdo jiný jo?
00:11:39 Karaoke.
00:12:46 Já jsem z toho brečel. Fakt, opravdu prostě jsem brečel.
00:12:51 To bylo fakt trapný. Trapný! To bylo trapas.
00:12:54 Protože za námi tam je město přímo, tam je slyšet všechno.
00:12:59 Tam křiky dětí a tak dál.
00:13:01 A tam asi umírají hladem, hladomor a tak dál,
00:13:04 a my tady spíme jako debilové úplně v luxusním hotelu.
00:13:08 A ti cizinci jsou spokojení. Oni žerou jako hajzlové a tak dál.
00:13:13 Žerou, pijou a tak dál. A mezitím sto metrů odtud,
00:13:19 tam lidi nemají co žrát a tak dál. Oni sbírají trávu a tak dál,
00:13:24 a my tady máme jako... To je obscénní, fakt.
00:13:29 To je něco... Já právě nepochopím, proč ti lidi to žerou.
00:13:34 To je hotová propaganda. A proč se necítí jako já?
00:13:39 Já se cítím fakt špatně.
00:13:41 Oni myslí, že to včera bylo normální.
00:13:44 Dokonce skoro si stěžovali, proč nebylo víc jídla.
00:13:48 Tak slyšíš tohle? Například tohle?
00:13:52 Oni už pracujou na poli. Já jsem je viděl.
00:13:54 Tam jsou traktory už v pět, v šest, a my tady se máme jako prasata.
00:13:59 To je příšerný.
00:14:05 Budíček!
00:14:14 Budíček!
00:14:18 Budíček!
00:14:22 Já nevím, proč mě tak nějak napadlo odkrýt ten koberec.
00:14:26 A mají tam položenou vrstvu papíru. A tak jako dobře, to je jasný,
00:14:29 nějaká separace, ale ten papír je normálně použitej
00:14:32 ze školních sešitů popsaných.
-Fakt? -Fakt. Mám vyfoceno.
00:14:42 -Ty bláho! -To asi nenapadne každýho to přizvednout.
00:14:50 Tak uvidíme. Musíme zvedat tu slupku korejskou.
00:16:15 Tady kvůli nám turistům uzavřeli chodník na této straně.
00:16:18 Na té druhé ne.
00:16:22 Abychom se nedostali do kontaktu s místními.
00:16:26 Tady normálně místní chodí na druhé straně.
00:16:32 Chtěl bych se podívat, to je jasný, ale vidím, že to je jako...
00:16:39 Za těmito domy je ta stará zástavba a tam se bydlí prostě.
00:16:44 Tady toto je, byť to pro nás vypadá oprejskaný,
00:16:47 ale přece to nějakou takovou štábní kulturu má,
00:16:51 ale tam už bude jako ta pravá realita.
00:16:55 Jenomže se tam nedostaneme, protože jsou tam vojáci.
00:17:04 Tak prosím. Zkus.
00:17:07 -Já se tam neodvážím.
-To tě neláká?
00:17:11 Láká, ale nechci tady někomu dělat problém.
00:17:15 Tak jenom tak můžeš jenom jako dvacet metrů,
00:17:19 tak až tam, až na konci a uvidíš...
00:17:23 Já se neodvážím.
00:17:30 Tak pojďte. Já jako budu ukazovat na něco jinýho
00:17:34 a zároveň mě nafilmujte.
00:17:39 Takže máme pěknej autobus. To se povedlo.
00:17:43 Tak su rád. Vidíme toho hodně. Mohli bychom vidět ještě víc.
00:17:51 -No.
-To nemůžeme.
00:19:09 Je to určitě něco jiného než někde jinde ve světě, že jo?
00:19:13 Tady se nehneš sto metrů, sama nejsi,
00:19:15 protože pořád za tebou stojí jeden ten průvodce.
00:19:18 -Oni tě nepustí samotnou nikam.
-Oni jsou sice decentní, schovaní,
00:19:21 ale nicméně kdybys udělala pár kroků někde jinde,
00:19:26 tak tě zastaví a řekne ti...
00:19:30 Nebo kdybys chtěla s někým mluvit, tak ti nedovolí s ním mluvit.
00:19:42 My máme kontingent litr slivovice na dva dni.
00:19:46 -Děkuju. To bude zajímavý.
-Ještě tady tolik zvostává.
00:19:48 -Plníme plán, nebo ne?
-Plán plníme asi na 106 procent.
00:19:55 -Nám to stačí dohromady.
-Vypijte to. Nepřemýšlet,
00:19:58 hodit do sebe, jedeme dál.
00:20:00 Já jsem očekával, že na tomto zájezdě budeme s Jendou
00:20:03 pomalu nejmladší, že tam pojedou samí zkušení staří straníci.
00:20:07 A jsem překvapený, že do takové země jede tolik mladých lidí.
00:20:12 My si tam jedeme zavzpomínat na minulost,
00:20:15 ale jsem překvapenej, že to táhne i vás sem.
00:20:18 Určitě to má hodně společných rysů a myslím si, že právě proto,
00:20:21 že člověk žil v něčem podobném, tak si to dokáže líp představit,
00:20:26 než kdyby v tom nežil.
00:20:29 Myslíš, že nás někdo poslouchá?
00:20:33 Já teda myslím, že asi ano. Tady jsou nějaký šňůry divný.
00:20:39 Pokud se my bavíme mezi sebou, tak si můžeš říkat, co chceš.
00:20:43 Co ti oni můžou udělat? Jako oni podle mě...
00:20:47 Víš, co můžou? Můžou tě chytit na hranici a všechno, co máš...
00:20:51 Na hranici to budou všechno vědět. Tenhle s tím pasem,
00:20:55 ten je obzvlášť... Můžete zkontrolovat, co má a tak dále.
00:20:59 Já myslím, ale možná to je úplně zbytečná paranoia.
00:21:04 -Já to taky takhle beru.
-Taky myslíte?
00:21:07 Úplně s tebou souhlasím.
00:21:09 To je taková paranoia. Možná my jsme úplně paranoidní.
00:21:13 Ale oni dokázali všechno odhalit. Všechno.
00:21:20 Ale to nebylo takhle tam. Ta dírečka.
00:21:26 Aha. Tudy nás poslouchají.
00:21:29 Já vám řeknu jednu věc taky. Já vím, teď to můžou slyšet,
00:21:33 ale když jsem za komunistickýho Ruska jezdil do Ruska,
00:21:36 tak zas ty pokojský chtěly různý punčochy a já nevím co.
00:21:40 Vždycky k nám přišly na pokoj a my jsme jim je dali.
00:21:43 -A vždycky...
-Teď se to zase trochu pohlo.
00:21:47 -Počkej!
-Fakt se to pohlo?
00:21:51 Trošku možná jo. Několik centimetrů.
00:21:55 Kdybych byl rozumnej, tak se otočím a vypadnu odsud.
00:22:01 -To už je pozdě.
-Už je to pozdě.
00:22:34 To je Velká lidová studijní hala a zároveň i knihovna.
00:22:40 Kim Ir-Sen.
00:22:43 Zde se vydávají knihy.
00:22:49 Na každém patře jsou takové přepážky výdeje knih.
00:22:56 Zde je přepážka v cizích jazycích.
00:23:05 Například libovolná kniha v češtině.
00:23:10 Elektrotechnická měření,
00:23:14 Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin z roku 99.
00:23:19 Počkej. To je o nás. Ukaž!
00:23:22 -Akciová společnost HLUK vydala.
-To je u nás.
00:23:25 To je osm kilometrů od nás. Můžu si to vyfotit?
00:23:29 Pojď blíž, ať to je vidět.
00:23:35 MLUVÍ RUSKY
00:23:40 Dneska je tady méně posluchačů, protože zítra je volný den,
00:23:45 takže se řada lidí připravuje na volný den.
00:23:48 -A teď vám pustíme píseň.
-Skupinu Pochombo?
00:24:00 Z PŘÍSTROJE HRAJE PÍSEŇ IŠLA MARÍNA
00:25:02 -Czech Republic. Czechoslovakia.
-Oh, yes.
00:26:17 Tak tady je taková zajímavá instituce.
00:26:21 To je prostě kabinet otázek a odpovědí společenských věd.
00:26:26 MLUVÍ RUSKY
00:26:32 Takže když čtenář má něco nejasného, tak přijde sem
00:26:36 a tady si může ujasnit to, co je mu nejasné.
00:26:52 Máme se zeptat na něco.
00:27:47 Tady si povíme o americké agresi.
00:27:54 Než začneme povídat, tak taková zajímavá informace.
00:27:57 Tady paní dva roky studovala v Praze střední školu,
00:28:00 když jí bylo šestnáct.
00:28:21 MLUVÍ ANGLICKY
00:28:25 Velký vůdce Kim Ir Sen řekl, že prostě nelze nepříteli být
00:28:29 za ocasem a je potřeba se s ním setkat tváří v tvář.
00:28:34 Tento letoun americký sestřelila korejská vojačka.
00:28:42 S nějakými lehkými zbraněmi.
00:28:49 My se učíme ve škole opačnou verzi.
00:28:53 To znamená, že těmi agresory jsou oni spíš.
00:28:56 A já se nebudu ptát, protože bych vyvolal rozpaky.
00:29:02 Ale z historického pohledu je to pravda.
00:29:05 Oni zaútočili, a ne ti Američani.
00:30:57 Tady ty tři symboly jsou srp, kladivo a štětec.
00:31:00 Štětec je jako znak intelektuálů. Co měla NDR kružítko,
00:31:04 tak tady je štětec, protože se maluje kaligrafií.
00:31:06 -To je jako pracující inteligence.
-Tak, tak.
00:31:08 -A to není nějaká plechová...
-Nebo z plastu.
00:31:12 Jako to je v Rusku. To ne. Zaklepeš na to a to duní celá věž.
00:31:17 Jsou to ohromný památníky nad městama a je to slabý plíšek.
00:31:21 -Tak asi klepat na to nebudeme.
-Tady ne v Koreji.
00:31:29 To se musí vidět aspoň jednou v životě. Fakt opravdu.
00:31:33 To je ošklivý. To mě fascinuje.
00:31:35 Když to je ošklivý, to mě fascinuje.
00:32:14 Korejská lidově demokratická televize.
00:32:18 Je tam samozřejmě v ní úplný hovno.
00:32:43 Takže hezké dobré ráno. Čeká nás dnes cesta
00:32:46 do demilitarizované zóny na hranici s Jižní Koreou.
00:32:50 Takže jedeme přímo na nejvíce střeženou hranici světa,
00:32:54 dá se říci, a nejvíce vlastně ozbrojenou.
00:33:00 Severní Korea stále fakticky i právně je ve válečném stavu,
00:33:04 protože válka korejská nebyla ukončena.
00:33:07 Je to oblast velice citlivá, takže žádná šprťouchlata.
00:33:35 -Takhle to nemůžeme projet.
-To neprojedeme.
00:33:42 To není na škodu, když se zastaví takhle neplánovaně.
00:33:48 -Jdeme na práci teda.
-Jdeme makat.
00:33:55 -Jdete pomáhat?
-Ano, jistě.
00:33:59 Někdo musí pracovat, což nejsem zrovna já.
00:34:10 A už jsme zapojený do výrobního procesu.
00:34:32 To je takzvaná zážitková turistika.
00:34:36 Naprosto v pohodě toto podle mě.
00:35:29 -Ještě do druhý nohy.
-Tolik toho nemám.
00:35:40 Už přijíždíme sem, myslím.
00:35:46 Jsme skoro na hranicích s Jižní Koreou.
00:35:56 Takže trojstup.
00:36:01 Do trojstupu! Trojstup.
00:36:05 Tady je potřeba dodržovat pravidla. Jdeme k linii konfrontace.
00:36:09 Takže musíme jít ve tvaru a dodržovat decentnost.
00:36:15 VOJÁK MLUVÍ KOREJSKY, ŽENA PŘEKLÁDÁ DO ANGLIČTINY
00:36:21 Je to pro naši bezpečnost.
00:36:24 Levá!
00:36:31 Zastavit stát, raz, dva. Vlevo v bok!
00:36:39 Tady je monument, podpis prezidenta Kim Ir-Sena.
00:36:43 Takže můžete vyfotografovat monument
00:36:45 a můžete se vyfotografovat třeba s nadporučíkem.
00:36:50 -Víš jak?
-Vím, vím.
00:36:56 No tak já a nadporučík. Mohl bych ho vzít kolem krku.
00:37:02 Cheese!
00:37:28 Neměl by ten, co je nalevo, stát blíž těm dveřám?
00:37:31 Vždyť oni jsou asymetrický.
00:38:48 Takže se pije na sjednocení Koreje, ale já to budu muset vypít
00:38:51 za pana nadporučíka, protože je ve službě.
00:38:54 Škoda!
00:40:08 Budeme klást kytici s kimčongilií uprostřed.
00:40:17 To je malá kimčongilie.
00:40:21 Malá pravá kimčongilie. Tady paní zahradnice ji vypěstovala.
00:40:41 Takže nás čeká hlavní oficialita zájezdu.
00:40:44 To je oficialita, které se nevyhnou ani státní návštěvy,
00:40:46 takže se jí nevyhneme ani my. Takže se tam budeme muset sklonit.
00:40:49 Skláněl se i Jimmy Carter a další osoby, takže musíme i my.
00:41:09 Tohle je kimčongilie. Ta červená.
00:41:11 Ale ta je maličká, protože normálně je takováhle.
00:41:14 -To je mini kimčongilie.
-Mimi.
00:41:30 Pokloním se. Samozřejmě že se pokloním,
00:41:33 protože si myslím, že je blbost dělat extremismus.
00:41:37 Ti obyčejní lidi si ho váží. A to, jestli ho milují
00:41:40 tak nebo onak, to už nerozlišuju. Prostě se určitě pokloním.
00:41:47 Kim Ir-Sena nějak jako nemůžu posoudit,
00:41:50 protože v tý zemi jsem nežil, nevím o tom nic,
00:41:53 no tak jako nevadí, no.
00:41:56 Rozhodně ne. To ne.
00:41:58 To v žádným případě.
00:42:00 Já mám příliš tvrdý hřbet, abych se klaněl před sochou nějakého...
00:42:03 Ať je to kdokoliv.
00:42:20 Budeme muset. Tady je to povinný. Vy taky budete.
00:42:23 Protože to se musí. A ještě navíc jako s úctou.
00:42:29 Já budu dělat, o co mě žádají.
00:42:31 Já nechci působit žádný problémy těm průvodcům.
00:42:40 Takže dvouřadu takhle udělat.
00:43:36 To bylo utrpení. Já už to nechci zažít něco takového.
00:43:41 Opravdu to dokázal, že nás vlastně jako přesvědčil o tom,
00:43:45 o tomhle skutku, co se teď tady děje.
00:43:48 Že vlastně přijdeme k němu a opravdu se mu pokloníme.
00:43:51 Samozřejmě, člověk by sem nejel přece,
00:43:55 člověk nejede na takový zájezd, aby tady dělal nějakou
00:43:58 svoji revoluci, že to dělat nebude. To není ten účel.
00:44:03 -Nechtěl jsem původně, ale...
-Proč jsi nechtěl?
00:44:07 -Co?
-Proč jsi nechtěl?
00:44:09 No tak už toho je dost, toho klanění.
00:44:13 -Ale poklonil ses.
-Jo.
00:44:17 Nevyfotíme se ještě před tím spolu?
00:44:23 Nebudeme se ztrapnit ještě víc.
00:44:32 BEZ PŘEKLADU
00:44:50 BEZ PŘEKLADU
00:45:29 Jdu tam za české odbory.
00:45:54 Myslím si, že to bylo hezké.
00:45:57 Myslím si, že to bylo krásné vystoupení.
00:46:00 Ty děcka cvičily a zpívaly pěkně.
00:46:03 Já si troufnu říct, že to byl zážitek na dlouho,
00:46:06 ne-li na celý život. Jako zapamatovat si to,
00:46:09 nebo mít z toho takovej nějakej dobrej pocit.
00:46:12 Fakt jo. Já su z toho teď třeba trochu rozhozenej,
00:46:16 ale tak nějak to je.
00:46:18 Jsou absolutně úchylný.
00:46:21 Tohle fakt jsou úchylové, co to vymysleli.
00:46:25 -Co to vymýšlejí. -Já bych řekla, že jsou teda totálně dokonalí.
00:46:30 Dokonalí? Dokonalí v úchylnosti jsou.
00:46:36 Je to vzpomínka. Člověk zavzpomínal. Nebudu zapírat.
00:46:39 -Tak jsme v tom tak rostli.
-Taky jste byl pionýr?
00:46:45 A kdo nebyl? Kdo nebyl, tak byl vyvrženej.
00:46:50 Ze třídy.
00:47:30 Takže hezký večer. Po typické pchjongjangské kachně
00:47:35 poslední večer, takže možnost zábavy v barech.
00:47:44 A zítra nás čeká teda přesun do Pekingu.
00:48:09 ZPÍVÁ KOREJSKOU PÍSEŇ
00:48:29 ZPÍVÁ MARSEILLAISU
00:48:36 Poslední bitva vzplála,
00:48:40 dejme se na pochod.
00:48:46 Internacionála
00:48:51 je zítřka lidský rod.
00:49:00 If you're happy and you know it clap your hands
00:49:03 If you're happy and you know it clap your hands
00:49:07 If you're happy and you know it and you really want to show it
00:49:10 If you're happy and you know it clap your hands
00:49:13 If you're happy and you know it snap your fingers
00:49:17 If you're happy and you know it snap your fingers
00:49:20 If you're happy and you know it and you really want to show it
00:49:23 If you're happy and you know it snap your fingers
00:49:27 If you're happy and you know it say OK
00:49:30 If you're happy and you know it say OK
00:49:33 If you're happy and you know it and you really want to show it
00:49:36 If you're happy and you know it say OK
00:49:40 Thank you!
00:49:52 Tak ahoj. Fotíme!
00:50:01 Thank you very much.
00:50:10 Asi kdybych to měla shrnout, tak jako jsem nečekala tohle.
00:50:16 Takovouhle hrůzu.
00:50:18 Jako čekala jsem, že to bude příšerný,
00:50:21 ale až do takovýhle míry ne.
00:50:23 Že mně to připomínalo vyloženě takový ty padesátý léta
00:50:26 z fotek samozřejmě, co jsem viděla takhle.
00:50:29 Ale jako opravdu na mě sáhla hrůza až.
00:50:34 A možná nejhorší byl ten odjezd.
00:50:39 Jako to bylo zároveň příšerný. Jako dojemný.
00:50:45 Když jsem viděl Kim na nástupišti, to bylo to nejhorší.
00:50:48 -Protože na ní byla vidět ta hrůza.
-Ne ta hrůza.
00:50:52 -To zoufalství.
-Bylo vidět, že byla smutná.
00:50:55 Ale z toho pohledu, jako že chce něco říct.
00:50:57 Pak jsme ve vlaku přemýšleli, kdyby se třeba schovala pod to sedadlo,
00:51:01 tak třeba by to neprohlíželi.
00:51:04 Jako že bychom ji schovali za ty kufry nějakým způsobem.
00:51:07 Ale jako samozřejmě to je jenom taková...
00:51:29 A jedeme. Aj vás, kluci estébáčtí, zdravíme.
00:51:33 -Jedem, jedem.
-Ahoj!
00:51:37 -To vylej dolů.
-Vyhoď to do řiti. To je jasné.
00:51:40 Ahoj, Maruško! Chudina. Celý život v takovém bordelu, to bych nechtěl.
00:52:46 Tady vjíždíme přes řeku Yalu do Čínské lidové republiky.
00:52:52 Město na obzoru nevím, jak se jmenuje bohužel.
00:52:57 Konečně svoboda.
00:53:00 -Tak pijeme sodžu.
-Pojďte na sodžu.
00:53:03 -Tak kalíšky!
-Á, bude sa pít!
00:53:06 Ej, Jano, neboj sa...
00:53:09 Chcete taky kalíšek?
00:53:13 Tak co řekneme? Na svobodnou Čínu.
00:53:17 -Na svobodu!
-Na svobodnou Čínu?
00:53:25 -Na zdraví!
-Na vítězství, vole.
00:53:28 Vítězství?
00:53:30 Fakt dobrý.
00:55:19 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2010
K čemu může být užitečný zájezd do tak neatraktivní země, jakou je Severní Korea? Návštěvníkovi z České republiky může připomenout, jak se u nás kdysi žilo, jak nesamozřejmá je svoboda, a zároveň mu může naznačit, kolik totality dosud v sobě nosí.
Výpravu do Korejské lidově-demokratické republiky zdokumentovala režisérka Linda Jablonská a při výrobě filmu použila také videa dalších účastníků zájezdu. Film je jednak unikátním záznamem Severní Koreje, jak ji vláda zprostředkovává očím cizinců, jednak zprávou o tom, jak tamní režim vnímají návštěvníci, kteří dříve v podobném politickém uspořádání žili. To se divák dozvídá například při slivovicových konspiracích v pokojích luxusního hotelu, kde si výprava z České republiky sděluje své zážitky a dojmy, nebo v momentě povinného (ne)klanění turistů soše korejského vůdce Kim Čong-ila.
Zájezd do země s komunistickou diktaturou a vlastním jaderným programem má řadu zvláštních pravidel: nesmějí se tam například dovážet mobilní telefony a je přísně zakázáno setkávat se s tamními obyvateli. Film vznikl díky tomu, že malým kamerám tam nebezpečí zabavení nehrozí. Na Febiofestu 2010 získal cenu české filmové kritiky Kristián.
Foto: Aerofilms