Na půvabný barokní zámek u Kyjova s drakem za humny, I. Andrlovou, M. Kramárem, J. Wehrenbergem a H. Vítovou (2010)
Na půvabný barokní zámek u Kyjova s drakem za humny
Milotice (2/13)
Neděle 5. 6. 2022 na ČT3
Přehrát
00:00:01 AUTA TROUBÍ
00:00:34 Kyjovsko. Kraj pohody, vína a tradic. Jakoby se tady už dávno zastavil čas.
00:00:40 Balzám na duši.
00:00:42 Celý život žiju v domění, že odpočívat se dá jen u moře.
00:00:46 A přitom stačí zajet sem na jižní Moravu.
00:00:48 Připadám si jako v ráji.
00:00:50 Lidé jsou tu milí, a ty jejich kroje.
00:00:53 Nádhera. Ale kde vězí Hanka? Chtěla si jenom odskočit.
00:01:00 -Dobrý den. Jé, tati, to jsi ty?
-No Hani, ukaž, tobě to sluší.
00:01:07 -Tobě taky. Chtěla jsem tě překvapit.
-Já tebe taky.
00:01:12 Tak jsme se překvapili navzájem.
00:01:13 -Dobrý?
-Dobrý, ale nepohodlný.
00:01:17 -To nevydržíš ani chvilku?
-Šlo by to bez toho?
00:01:21 Tak počkej. Čáry máry petrklíč, ať jsou naše kroje pryč.
00:01:29 -Co?
-No teda.
00:01:33 Tak jdeme.
00:01:37 Zámek Milotice nebude v našem putování za pohádkami výjimkou.
00:01:40 Jestli si dobře pamatuju, o místní princeznu měl zájem strašidelný drak.
00:01:46 -Aspoň si to všichni mysleli.
-Tati, to jsou sfingy?
00:01:50 Správně. Jejich autorem je Jan Kryštof Schletere.
00:01:56 -Natočím tě s nimi, ano?
-Tati, já si k ní vylezu.
00:01:59 Neblázni, spadneš do příkopu.
00:02:02 A to do pořádného příkopu. Tenhle už totiž něco pamatuje.
00:02:06 Je tu už od dob, kdy tu stávala vodní tvrz.
00:02:09 Tu na konci 16. století přestavěli na renesanční zámek.
00:02:13 Došlo k tomu na popud tehdejšího majitele zámku,
00:02:16 Bernarda Ludvíka Tovara z Enczesfeldu.
00:02:18 Ale já myslím, že v tom měla prsty spíš jeho žena Alena,
00:02:21 rozená Berková z Dubé.
00:02:23 Přestavby a rekonstrukce mají vždycky na svědomí spíš paní domu.
00:02:27 Chlapům stačí, co mají.
00:02:29 Erby Bernarda a Aleny jsou na nárožích oranžérií,
00:02:32 konírny a jízdárny.
00:02:35 -To je pan Černovous!
-No jo.
00:02:37 Kdo by to byl řekl, že je takový hrdina?
00:02:39 Asi si nás s někým spletl.
00:02:42 A co tak najednou?
00:02:45 Přijeli jsme k vám na návštěvu. Ještě jsme tady nebyli.
00:02:48 -To by možná šlo.
-No ano.
00:02:50 A kdy se vydáte na cestu?
00:02:54 Vždyť jsme teprve přijeli, ale jestli vám to vadí,
00:02:57 my se můžeme podívat do zahrady.
00:02:59 Jestli tě ovšem nesežere drak, synáčku.
00:03:10 A smutek sundat.
00:03:20 -Tak on tady opravdu je.
-Vypadá spíš jako hlídací pes.
00:03:25 Ale hlídací je spíš tatínek, pan král.
00:03:28 Kde je ten šumař? Kde je ten brnkálista?
00:03:34 Kde je ten otrhanec, kterému jistě lezou palce z bot?
00:03:40 Violko, Violko, kde jsi?
00:03:42 -Komu to nadává?
-Nápadníkovi princezny Violy.
00:03:46 Co ho tak rozčílilo?
00:03:48 Že poslouchala v zahradě jeho písničky.
00:03:52 No Violo!
00:03:54 Pohádku Za humny je drak natáčel režisér Radim Cvrček.
00:03:59 Pana krále krásně zahrál Jiří Ciesler
00:04:01 a potulného muzikanta a později prince si zahrál Maroš Kramár.
00:04:06 -Vy jste princezna Viola?
-Ano. Radši už běž.
00:04:16 No, jako nápadník bych se mu nechtěl připlést do cesty.
00:04:20 Ale na druhou stranu ho jako otec úplně chápu.
00:04:22 Takže až já budu mít jednou ctitele,
00:04:25 tak ty takhle budeš lítat po paneláku?
00:04:27 To se mám na co těšit.
00:04:29 Asi jo. Ale myslím, že král bude mít větší problém,
00:04:33 než je nějaký potulný brnkálista.
00:04:35 -Ale drak Mrak byl přece ...
-Neškodný, já vím.
00:04:42 To jste měl docela odvahu,
00:04:44 když jste se vydal na draka jenom s loutnou a se zpěvem.
00:04:48 To teda byla velká odvaha, Haničko, to je pravda.
00:04:51 Ale já se draků nebojím, nikdy jsem se jich nebál
00:04:54 a ani se jich bát nebudu.
00:04:56 A učím to i mé děti, aby se nebály draků.
00:04:59 -Nebál jste se, že vás drak sežere?
-Ne, jak říkám, nebojím se draků.
00:05:04 Nebojím se draků, a ten drak, jestli si pamatuješ
00:05:07 nebo jestli jsi viděla tu pohádku "Za humny je drak",
00:05:10 byl hrozně milý a hrozně hodný.
00:05:12 Všichni se ho báli, ale já jsem se nesměl bát,
00:05:16 když jsem chtěl zachránit princeznu. Princové se nesmí bát.
00:05:19 A je lepší být potulným muzikantem, nebo princem?
00:05:23 No, on to byl princ, který chtěl být loutnistou,
00:05:31 jestli si to dobře pamatuju, protože je to hodně dávno,
00:05:35 ale byl to princ, kterého tatínek vyhnal z hradu,
00:05:40 že když nechce dělat prince, tak ať jde do světa.
00:05:45 A on se stal loutnistou.
00:05:47 Takový princ má asi nějaké povinnosti.
00:05:49 Loutnista to má lepší.
00:05:51 Pohádka je hodně veselá. Bylo veselé i to natáčení?
00:05:55 To natáčení bylo opravdu veselé, a hlavně první filmovací den.
00:06:00 Když jsem tam přijel, tak tam je takový záběr,
00:06:04 kde loutnista Marián se rozběhne a skočí do hradní zdi,
00:06:10 prolétne tou zdí a ona se boří.
00:06:14 Ptal jsem se, kdo to stavěl, a oni říkali, že jejich technici.
00:06:18 Stavěli to z takových cihel, které sice byly lehké a měkké,
00:06:21 ale dali tam normální maltu a ztvrdlo to.
00:06:25 Říkal jsem, že do toho nejdu.
00:06:28 To mi dejte bandáže a doktora, protože když si něco zlomím,
00:06:32 tak tady zítra bude dalších 25 princů nastoupených
00:06:36 a já budu doma brečet se zlomenou rukou.
00:06:41 A tady, jak vidím, se asi konají v současné době svatby.
00:06:46 -Co bys řekla takové Černé paní?
-Co by? Dobrý den bych jí řekla.
00:06:55 Já myslím legendu o černé paní.
00:06:59 Kdysi žil prý na zámku pohledný šlechtic,
00:07:02 který byl veselý a měl rád společnost.
00:07:04 Jeho mladá žena vychovaná v klášteře dávala před radovánkami
00:07:08 přednost rozjímání a klidným rozhovorům s kaplanem.
00:07:11 Často se prý scházeli tady v zahradě.
00:07:14 A co bylo dál?
00:07:16 Zámecký pán začal žárlit a často se s hraběnkou hádali.
00:07:20 Jednoho dne, když byla mladá hraběnka opět na procházce v zahradě,
00:07:24 objevil se před ní nečekaně její manžel s puškou v ruce.
00:07:27 Když se hraběnka potkala s kaplanem, ozval se výstřel
00:07:31 a kaplan padl k zemi.
00:07:33 Vrah kaplana nebyl nikdy vypátrán. Žena hraběte ho nikdy neprozradila.
00:07:37 Ale říká se, že v den pohřbu si na sebe vzala černé šaty,
00:07:40 a ty prý už nikdy nesundala.
00:07:43 A dodnes prý i s kaplanem bloumá zahradami.
00:07:52 -A uvidíme taky kytky?
-Určitě, ale za těmi musíme jinam.
00:07:56 Jak vidíš, tady jsou sochy a expozice barokního sochařství na Moravě.
00:08:01 Za kytkami musíme zase trošku jinam. Běž.
00:08:08 Tyhle oranžérie byly skleníky,
00:08:11 ve kterých se pěstovalo různé teplomilné ovoce.
00:08:15 A jistý Antonín Ferdinand Fiala tady pěstoval citronovníky, fíkusy,
00:08:22 různé palmy a taky ananasovníky.
00:08:26 Takže si na zámku mohli po ránu ochutnat čerstvý ananas.
00:08:33 To se teda měli. Ale pojďme rychle na zámek, než tam zavřou.
00:08:55 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:08:58 -Dobrý den.
-Ahoj.
00:09:00 Já vás vítám na státním zámku v Miloticích a doufám,
00:09:03 že se vám tady bude líbit. Pojďte dál.
00:09:08 Děkujeme.
00:09:14 Jé, to je nádhera.
00:09:16 Je. Milotice jsou nazývány perlou jihovýchodní Moravy.
00:09:21 Tady, jak se rozhlížíš, je jedno z nejkrásnějších barokních schodišť
00:09:26 na Moravě.
00:09:27 Jeho autorem je sochař Christian Prepstl a vytvořil ho v roce 1725.
00:09:33 To schodiště je zajímavé tím, že do 1. patra je kamenné,
00:09:37 ale do 2. patra dřevěné, ačkoli na první pohled to není vidět.
00:09:43 Ti jednotliví andílci, kterým se říká putové,
00:09:46 nesou do prvního patra znaky rodů Serényiů a Šternberků
00:09:51 a do druhého patra potom zobrazují jednotlivé lidské smysly.
00:09:56 Pokud se podíváte, tak vidíte, že nade mnou se jeden z andílků
00:10:00 dívá až úplně nahoředo zrcadla, což představuje lidský zrak.
00:10:15 Jé, tady přece seděl pan král z pohádky.
00:10:18 To máš pravdu. Tady ten pohádkový král opravdu seděl,
00:10:22 hrál ho Jiří Ciesler, a tento sál využívali jako trůnní sál.
00:10:29 Ale jinak ve skutečnosti tady nikdy žádný král nebyl.
00:10:34 Toto je sál předků nebo také reprezentační sál.
00:10:37 Ale říkal jste, že to žádný král není.
00:10:40 Ne. Toto král opravdu není, to je Karel Antonín Serényi,
00:10:45 což je šlechtic, kterému vděčíme za současnou podobu Milotic.
00:10:51 To znamená, že když říkáme Miloticím perla jihovýchodní Moravy,
00:10:55 tak o to se zasloužil právě tento Karel Antonín Serényi.
00:10:59 Obdivujeme s Hankou tu fresku. Jak se sem dostala?
00:11:05 Tu fresku namaloval brněnský malíř František Řehoř Ignác Eckstein
00:11:11 a zadavatelem byl právě zase Karel Antonín Serényi.
00:11:16 Řehoř Ignác Eckstein tu fresku považoval za svoje životní dílo,
00:11:21 a proto se tady i podepsal.
00:11:24 Jeho podpis můžete vidět pod zajatým Turkem latinsky;česky přeloženo:
00:11:32 František Eckstein vymyslel a namaloval v r. 1925 ve věku 36 let.
00:11:38 Ale ten podpis mu nestačil. Dokonce se v té fresce i vyobrazil.
00:11:43 Je to tento muž přímo nade mnou v zeleném kabátě s bílou parukou
00:11:48 a s paletou a štětcem v levé ruce, který pravou ukazuje na ten obraz.
00:11:52 To je autor té fresky.
00:11:54 Mně je taky 36 let, takže jak vidím, tak jsme stejně staří.
00:11:59 -Čípak jsi?
-Já jsem Pa-pa-patočková. Liduška.
00:12:08 Jé, Liduška.
00:12:14 -Jé, Liduška. Dobrý den.
-Ahoj, dobrý den.
00:12:18 Jak vzpomínáte na Lidušku, kterou jste tady hrála?
00:12:21 Liduška byla vlastně taková princezna-neprincezna.
00:12:24 Princeznou se stala až na konci pohádky,
00:12:27 kdy pan král pasoval mého tatínka na krále,
00:12:31 takže ty mé princezny byly vždycky princezny-neprincezny,
00:12:36 ale tuhle pohádku jsem měla moc ráda.
00:12:38 Točila se o prázdninách a bylo to moc hezké.
00:12:42 Bavilo vás hrát princezny? Mě by to bavilo moc.
00:12:46 Já ti věřím, že by tě to bavilo, ale možná bys někdy koukala,
00:12:50 jak je to těžké, protože princezny mají sice na sobě krásné šaty,
00:12:54 ale někdy jsou šaty těsné a škrábou, člověk je v nich celý den sešněrovaný
00:13:00 a venku je moc teplo nebo moc zima, takže důležité je,
00:13:05 aby to na té pohádce nebylo poznat.
00:13:07 Jak jste si to užili v Miloticích?
00:13:10 V Miloticích na zámku jsem moc nebyla,
00:13:13 protože jsem se na zámek dostala až při své svatbě s princem.
00:13:17 Bylo to legrační, protože to byl první natáčecí den Honzy Šťastného,
00:13:22 který tenkrát byl ještě student zlínského,
00:13:24 tehdy gottwaldovského gymnázia.
00:13:27 Takže jeho úplně první natáčecí den byla svatba se mnou,
00:13:31 a hned jsme se museli políbit, takže to bylo trošku nervózní,
00:13:34 hlavně od něj.
00:13:36 Ale jinak jsem byla pořád u milíře a s drakem někde u lesa,
00:13:42 takže jsem si toho zámku moc neužila.
00:13:49 -A teď půjdeme kam?
-Teď půjdeme do kabinetu hraběnky.
00:13:53 Kabinet hraběte a kabinet hraběnky, kam teď půjdeme,
00:13:56 jsou nejstarší dochované interiéry v Miloticích.
00:14:01 Pochází z poloviny 18. století.
00:14:04 Ty další interiéry, které tady vidíme, jsou autentické,
00:14:08 ale podstatně mladší. Jsou z 19. a hlavně z 1. poloviny 20. století,
00:14:14 kdy Milotice obývala šlechta rodu Seilem a Spank.
00:14:20 V tom kabinetu tím pádem asi nebydleli. To byla pracovna?
00:14:24 Kabinet nebyla ani tak pracovna. Bylo to spíš odpočinkové místo.
00:14:34 Toto je kabinet paní hraběnky, který je zdoben velice zajímavým způsobem.
00:14:40 To tedy. To jsou nějaké vystřihovánky?
00:14:43 Ano, jsou to tehdejší vystřihovánky.
00:14:47 V 18. století to byla velká móda,
00:14:50 kdy se na plátěné tapety nalepovaly měďrytiny,
00:14:54 které vycházely pro ten účel ve speciálních sešitech,
00:14:58 a především šlechtičny se bavily tím, že ty měďrytiny vystřihovaly
00:15:03 a dělaly si vlastní koláže.
00:15:06 A dá se říct, že tento kabinet je nejdochovalejší svého druhu
00:15:11 v naší republice.
00:15:14 A tady?
00:15:17 Tady vcházíme do kabinetu hraběte, nebo také kuřáckého kabinetu.
00:15:23 Ale tady nejsou cigarety a doutníky, ale všude na obrázcích jsou koně.
00:15:28 To, že nejsou na zdech vyobrazeny cigarety nebo doutníky,
00:15:33 neznamená, že se tady nekouřilo.
00:15:35 I když ten název "kuřácký" se spíš vztahoval k činnosti,
00:15:40 která se tady občas prováděla.
00:15:44 To znamená, že si tady pan hrabě snad někdy ten doutník zapálil,
00:15:49 nicméně hlavní je výzdoba.
00:15:52 Jsou to obrazy koní od skotského malíře Johanna Georga Hamiltona,
00:16:00 který nepracoval jenom tady na Miloticích,
00:16:03 ale pracoval třeba i pro Schwarzenbergy nebo Lichtenštejny.
00:16:18 Tak, prosím.
00:16:29 Tady máme nádherný výhled na zámecký park,
00:16:32 který má asi 4,5 ha a který vytvořil v roce 1719 Anton Zinner.
00:16:41 Je to nádherný barokní park, který ovšem v létě vypadá mnohem líp.
00:16:50 Mně se líbí i tak. I s tím drakem.
00:16:54 Dráček Mráček pálí pro všechny uhlí, a když má do zásoby napáleno,
00:16:59 tak je pro radost všem dětem.
00:17:03 Povídá se, že ta naše zemně je ze všech nejkrásnější.
00:17:12 -Tak já myslím, že se výlet podařil ne?-To jo, až na tu zimu.
00:17:17 -Můžu něco zkusit?
-Jo.
00:17:19 Čáry máry narcisy, zpátky naše kroje chci.
00:17:39 Skryté titulky: Věra Mikulenková Česká televize, 2010