Portrét Norberta Lichého, držitele Ceny Thálie, který vytvořil desítky divadelních, televizních i filmových rolí a stal se ikonickou osobností ostravského Divadla Petra Bezruče. Dokument uvádíme k uctění památky tohoto charismatického herce, který zemřel minulý týden. ### Připravili: R. Hýsek, J. Fabian a P. Všelichová
00:00:01 Tady přátelé, u služebního vchodu ND, bývala osvěžovna Radegast.
00:00:11 Není, na tu jsem se těšil.
00:00:16 Čeká nás to, co loni.
00:00:18 Už jsem to 1x absolvoval a měl bych být méně nervózní,
00:00:23 ale nejsem méně nervózní.
00:00:25 Jsem spíše smířený.
00:00:27 Teď už se netěším, spíše mám nervy
00:00:33 a zároveň podivný pocit z naprosto nesmyslné zodpovědnosti
00:00:40 za Ostravu.
00:01:07 Dobré prudké ráno.
00:01:12 Jak se člověk dostane k divadlu? Narodí se v divadelní rodině.
00:01:17 A to jsem byl třeba já.
00:01:19 Táta dělal hry pro mládež a dobrodružné hry.
00:01:25 Měl jsem to rád, chodil jsem na zkoušky, ale ne často,
00:01:31 protože maminka s námi zůstala doma.
00:01:36 Zajímalo mě to.
00:01:38 Viděl jsem zajímavé příběhy, hezké baby.
00:01:46 Byl jsem zamilovaný do 2 hereček, ale to je tak,
00:01:50 když je člověku 10 let.
00:01:56 Ty staré fotky vzadu jsou z doby, kdy jsme ještě hráli v kulturáku
00:02:02 a všichni, co jsou na fotkách, byli mými tetami a strejdy,
00:02:07 protože jsem v divadle byl dost často.
00:02:12 S tatínkem na čumendu.
00:02:17 Páni, viděl jsi to?
00:02:20 Kateřina uchvátila pamětníka.
00:02:24 Všimli si, že jdu po ulici, tak se ohlídla a málem bouračka.
00:02:29 Ježíš, ale to jsem doma, Bože můj.
00:02:33 Jak se to mohlo stát? Zastavárna odložených herců.
00:02:41 Jsem veselý člověk, protože mám pevné zázemí.
00:02:46 To je asi základ toho všeho.
00:02:53 To byl zajímavý záběr.
00:02:56 Mám z čeho startovat, mám hangár, kde si odpočinu,
00:03:04 kde je mi dobře a kde ještě získám spoustu lásky
00:03:09 ke všemu porozumění.
00:03:12 ŠTĚKOT PSA
00:03:15 Ahoj Jenny.
00:03:18 A potom můžu jít do džungle.
00:03:22 Ještě mě to chvíli chrání jako pláštěnka.
00:03:28 Můžete si sednout kam chcete, tady sedím já.
00:03:31 Je dobré mít domov a já si myslím, že ho mám zhusta dobrý.
00:03:38 To zas bude řečí, že není třtinový.
00:03:48 Praha, velevážená skříň.
00:03:51 Zdravím, tvé stoleté trvání, které vždy směřovaly
00:03:56 k ideálu dobra a porozumění.
00:04:01 -Ty jsi pořád stejný.
00:04:05 Teď jsme v místě, kde trávím většinu celého dne,
00:04:10 protože je to místnost, kde se kouří.
00:04:15 A protože je za mnou odposlech, tak vím, kdy mám jít na zkoušku,
00:04:21 na scénu při představení. Sedím kdekoliv je mi zrovna příjemně.
00:04:30 Podle toho, jestli chci být sám, nebo se s někým bavit, nebo nebavit,
00:04:35 jak to v životě bývá.
00:04:42 Když si náhodou opakuji text, který znám precizně,
00:04:48 tak jsem raději sám.
00:04:55 Tady jsou fotky, jak jsme bylí malí.
00:04:59 To je taková nepsaná povinnost, že když někdo nastoupí do divadla,
00:05:03 tak musí přinést fotku z dětství.
00:05:05 Je to docela milé.
00:05:07 Jinak jsou tady láhve a nealkoholické nápoje,
00:05:14 příjemný barman.
00:05:19 Já nemusím už nic hrát.
00:05:31 Myslím, že máme jeden z nejlepších klubů a myslím,
00:05:35 že nám ho ostatní divadla závidí,
00:05:37 že máme docela fajn místnost, kde se můžeme pohádat,
00:05:43 bavit o práci nebo veselit.
00:05:48 A protože noc má své práva, tak se tady můžeme někdy i poveselit.
00:05:57 ZPÍVÁ
00:05:58 Atomový fyzik, veselý a bez vizí, doktorát už mající,
00:06:07 na kytaru hrající.
00:06:10 Všechno mám na háku, straním se tabáku,
00:06:13 koupím si koně s károu a mysliveckou starou.
00:06:20 Pojedu až na Ural, abych s vámi vyčůral,
00:06:22 než abych tady smrděl, polibte mi prdel.
00:06:30 Jab jabados, polibte mi šos.
00:06:32 Jab jabados, polibte mi šos.
00:06:54 Zdravím bezručáky, nebuďte nervózní.
00:06:58 -Přichází František Černý.
00:07:04 Vyhráli všichni 3, protože v umění není 1., 2. a 3. místo.
00:07:08 Předáváme přes masku.
00:07:12 -To jsou nervní chvíle a člověk chce být strašně chytrý,
00:07:15 všechno říct a nakonec neřekne vůbec nic a blekotá.
00:07:21 Jestli není nejlepší říct děkuji.
00:07:23 Jsem připravený na to, že se tam vyřkne úplně jiné jméno.
00:07:32 Pozor, překvapení, už za 1,5 hodiny.
00:07:51 Divadlo hraji s tím, že chci, aby svět byl lepší.
00:08:02 Ne, ne, ne, to je ztráta času, už jsem vybral, co budeme hrát.
00:08:05 Cosi fan tutte. Sedni!
00:08:09 -Co to je?
00:08:11 To je opera, ty blbe.
00:08:13 -Ty vole, to mě podržte, tuty fruty opera.
00:08:16 SMÍCH
00:08:17 Cosi fan tute je nejlepší opera od Mozarta, trvá 3 hodiny.
00:08:22 Je to ta nejlepší opera na světě, ty ji musíš intimně znát,
00:08:25 protože máš univerzitní vzdělání.
00:08:27 -To jo, ale Mozart není zrovna moje parketa.
00:08:29 Ale bude.
00:08:30 SMÍCH
00:08:31 Člověk jde do divadla možná proto, aby byl mile pohlazen,
00:08:38 nebo aby se dotknul krásna.
00:08:42 Aby zažil něco, co nezažije.
00:08:47 A kouzlo okamžiku, vztahu herce s divákem.
00:08:53 -Nevšímejte si mě!
00:08:54 SMÍCH
00:09:02 BOUCHÁNÍ NA DVEŘE
00:09:10 V této budově už asi 7 let točíme pořad o vaření
00:09:20 a snažíme se přijít na to, jak to, že je to tak dlouho populární.
00:09:33 Myslíme si, že to díky našim kresleným postavičkám.
00:09:37 Ale nesmíme to říkat moc nahlas, protože je to pravda.
00:09:44 Tváří se jak jojo. Ty nejdeš do striptýzu?
00:09:50 Já počkám, až přečteš Maruš.
00:09:53 -Můžeme opakovat první část? Oba.
00:09:58 NAMLOUVÁJÍ MARUŠ A KARLA
00:10:01 -Tak já si to ale zmenším.
00:10:03 -Já si to taky zmenším.
00:10:04 -Ty nemusíš, ty už to máš malé dost.
00:10:08 Raclette a fondue 1.
00:10:11 -Tak co jsi říkala Maruš na moje fondue?
00:10:14 -Snaha se sice cení, ale...
00:10:16 -Jaké ale?
00:10:17 -Raději mám klasické fondue.
00:10:19 Baví mě to, protože s kolegou píšeme každý něco a překvapujeme se,
00:10:28 protože si to ukážeme až přímo na místě.
00:10:32 Je to vždycky něco nového. A skoro většinou je to i vtipné.
00:10:42 Z 10 kousků není Boha, aby aspoň 2 nebyly vtipné.
00:10:46 Všechny být nemůžou, to bychom byli automaty,
00:10:50 ale občas tam objeví jiskřička, která život zhezkne.
00:10:59 Nakonec se tomu smějeme jen my dva.
00:11:02 -My se taky smějeme.
00:11:03 -Tak jsme 4 to, jde.
00:11:05 Co mám dělat kvůli kameře?
00:11:07 -Chceš to celé?
00:11:09 -Když tam pointa není, tak ji vyčaruji.
00:11:12 -Ale to je na tobě, abys to tam jako herec dal.
00:11:15 NAMLOUVÁ BÉDU
00:11:16 A odkud to všechno víš?
00:11:18 -Promiň, teď jsem byl moc Maruš.
00:11:20 A odkud to všechno víš?
00:11:22 -Je to na tebe moc velké?
00:11:24 -Není.
00:11:25 -Můžeme.
00:11:27 -No jasně, my už dávno, už půl roku.
00:11:29 NAMLOUVÁJÍ MARUŠ A KARLA
00:11:30 Co jsi Maruš říkala na moje fondue?
00:11:32 Beru to jako příjemný způsob mít trošku přivyděláno,
00:11:40 ale hrozně příjemným způsobem.
00:11:44 Je to prima, protože mě to hrozně baví.
00:11:47 Když práce zároveň baví, tak je to super.
00:11:53 NAMLOUVÁJÍ MARUŠ A KARLA
00:11:54 Tady je nějaká noha.
00:11:55 -To je noha od štednru, štendr od nohy.
00:12:00 Divadlo nedělám proto, abych dosáhnul met, abych byl slavný,
00:12:07 chodil na rauty a měl spoustu peněz.
00:12:11 Nějaké peníze bych rád, to každý.
00:12:15 Jsem hrozně rád, když sedím v klubu, přijdou lidi a řeknou,
00:12:19 že to bylo hrozně hezké.
00:12:20 Stačí ti to, zvukaříku?
00:12:22 -Jo.
00:12:23 -To je výborné, stačí mu to.
00:12:28 No jasně, co víc? Co chceš víc?
00:12:35 Nechci umění a kumšt, chci, aby lidi měli hrozně dobrý pocit,
00:12:41 že v divadle byli a něco jim to dalo.
00:12:43 Něco si odnesli a budou na to celý týden myslet.
00:12:47 Nemůžu, už nemůžu.
00:12:48 -Můžeš.
00:12:49 -Všichni na mě budou zírat.
00:12:51 -Ale vždyť právě o to jde, ne?
00:12:55 Proto jsi na jevišti.
00:12:57 Kdyby nezírali, tak by to byl průšvih.
00:13:02 -To je pravda.
00:13:04 To je pravda, oni vždycky zírali, když jsem byl na jevišti.
00:13:08 Dobře, vracím se zpátky, ale musíme zopakovat text.
00:13:13 Pojďte za mnou.
00:13:16 Ale bez práce moc nejsem.
00:13:18 Když sedím po práci, tak přemýšlím, co mě čeká zítra.
00:13:26 ŠTEKOT PSA
00:13:30 Ty jsi blbín.
00:13:36 Tak je to se vším.
00:13:39 -Čím se bavíš, když nepracuješ?
00:13:45 ŠTĚKOT PSA
00:13:50 Většinu spím, nebo házím balónky, nebo se dívám na bednu.
00:14:09 Takový ideální odpočinek je zajet do Beskyd.
00:14:14 Tam se vyvětrá hlava a to nejen proto,
00:14:17 že tam ze všech stran fouká.
00:14:23 Třinec, Český Těšín. Bože, tady je hezky.
00:14:35 No nic, pojedeme, abych nebyl sentimentální.
00:14:48 Nádherná a lhostejná příroda. Nabouzíš k životu a obracíš v nicotu.
00:14:59 -Strýčku, víte, co jste slíbil.
00:15:02 -Byl byste spíš od koule na mantinel pravou falší.
00:15:06 -Už mlčím.
00:15:14 Seděli jsme se sousedem na chalupě, je to můj výborný kamarád
00:15:19 a jmenuje se Jano a je to takový
00:15:21 typický vervidup z pohádky.
00:15:30 Jednou ke mně přišel, máme prosklenou verandu
00:15:33 a strašně lilo.
00:15:35 Seděli na verandě a koukali se ven, jak lije a nic.
00:15:42 Těžce dýchal a pak řekl: "na poli padá, na nás ne".
00:15:54 Řekli jsme si mezitím úplně všechno, co si chlapi můžou říct
00:15:58 a pak zase šel domů.
00:16:00 Mám rád rozhovory, kde se více mlčí.
00:16:03 Taky strašně rád s někým mlčím, zvláště v posteli.
00:16:06 SMÍCH
00:16:12 Líbím se ti?
00:16:15 -No jejda, jste okouzlující.
00:16:23 Hezkých holek je málo, avšak jsou.
00:16:31 -Ahoj.
00:16:32 -Ahoj.
00:16:36 Rád jsem tě viděl.
00:16:39 -Berťo, co ty a ženy? Řekneš nám?
00:16:42 -Ne, nebudu nic říkat.
00:16:45 To je krásně uzavřená kapitola, zakonzervovaná
00:16:51 a jenom čekáš až někdo vezme otvírák.
00:16:56 Kam bychom spěchali? Ale v neděli nemůžu.
00:17:01 V neděli jsem na stráži.
00:17:06 Tam mám ty svoje cvrčky a ti už mě od rána tady serou.
00:17:13 Rajtují na bříšku a říkají:
00:17:15 "tatínku, my tě budeme mučit dokud nebudeš křičet".
00:17:21 Oni mají takové jehličky a píchají a píchají.
00:17:29 A já nic. Tak oni zaberou hlouběji.
00:17:37 A já zase nic.
00:17:40 Oni povídají: "tatínku, proč nekřičíš?".
00:17:55 Já povídám: "protože partyzán nikdy nekřičí".
00:18:19 Já si konečně sednu.
00:18:21 -Ty jsi říkal, že tam je tvoje místo.
00:18:23 -Tady je moje místo. Proti televizi.
00:18:30 Staromládenecký pokoj, všimněte si bez letiště.
00:18:35 To je konzerva, kterou právě někdo otevře
00:18:39 a bude tady letiště.
00:18:41 Zatím je to staromládenecký pokoj s pracovnou.
00:18:49 -Tak co to tady je? Co se tady dělo?
00:18:51 -Nic, naprosto nic, pane strážmistře, vidíte sám,
00:18:55 zrovna jsme si tady s děvčaty povídali.
00:18:59 -No tak jdeme.
00:19:00 -Byly 4.
00:19:11 Můžu tady ještě zůstat?
00:19:15 Vypni to!
00:19:19 Mohl by mě někdo přepudrovat?
00:19:22 Jo, to jo.
00:19:25 Rovně, doleva a jedny z těch dveří je maskérna.
00:19:30 Máš ještě 20 minut, v klidu.
00:19:35 -Angažmá, které se nikdy neodmítá a ND je angažmá,
00:19:40 které by se nemělo odmítat.
00:19:43 POTLESK
00:19:49 Dobrý a teď už konečně pojď, budeš koukat, co jsem vypátral.
00:19:55 Když už došlo na to, že člověk měl rád i dětské role,
00:19:59 tak to jsem moc nebaštil.
00:20:03 Hodně jsem se styděl, hlavně před tátou.
00:20:06 Když se mě snažil připravit na zkoušky na JAMU,
00:20:10 tak jsem nebyl schopen doma předvést nějaký monolog,
00:20:15 protože jsem se styděl, proto to taky tak dopadlo.
00:20:20 Přes nesmírnou míru mého talentu
00:20:23 mě nevzali až mě vzali v Šumperku jako eléva.
00:20:28 Mám pocit, že to byla dobrá škola být hozen přímo do vody.
00:20:32 Byl tam pan režisér, který se o tyto lidi staral,
00:20:39 který nás neustále sledoval, zlatý pán František Čech.
00:20:45 Dej mu pan Bůh věčnou slávu.
00:20:52 Když by nebylo tohle, tak bych asi volil nějakou muziku.
00:21:01 Když chce muziku dělat člověk poctivě,
00:21:05 tak musí hodně cvičit a dřít.
00:21:11 Ono se to nezdá. Muzika by mě bavila.
00:21:18 Jsem hrdý na svou sbírku vinylů, i když je to
00:21:23 většinou dramatické umění.
00:21:28 Je tam hodně mluveného slova, asi 2/3.
00:21:37 Ze všech nástrojů je mi nejbližší basa a nevím proč.
00:21:45 Když je dobře napsaná, tak je to nástroj,
00:21:48 který poslouchám nejvíc.
00:21:55 I u takových věci jako Britney Spears,
00:22:02 tak když je to dobře naaranžované...
00:22:04 ŠTĚKOT PSA
00:22:06 Že bys mě pořád nepřerušovala? Hovořím moudře do televize.
00:22:12 Asi ji zabiju! Jenny! Zavřu to!
00:22:20 Proč skládám?
00:22:23 Když jsem měl kapelu, byl jsem mladý, krásný a nadějný,
00:22:28 tak jsem byl v muzice intenzivně ponořený.
00:22:34 Pak mi to scházelo.
00:22:37 Když jsem hrál večer plesy, tak mi řekli,
00:22:40 že jsem pro ně marná investice.
00:22:45 Tak abych neztratil kontakt s muzikou,
00:22:51 protože muzika je něco jiného.
00:22:55 ŠTĚKOT PSA
00:22:57 Jenny, já jsem ti říkal, že nemáš mluvit, když mluvím já.
00:23:03 Člověk musí dělat něco jiného, aby se nezbláznil z toho,
00:23:06 že dělá pořád to samé.
00:23:15 ZPÍVÁ A HRAJE
00:23:16 Smrtící byl to oheň, smrtící byl to oheň.
00:23:26 Jsem možná ještě příliš mladý kluk, ale vím, že jsou pryč,
00:23:32 vím že jsou pryč.
00:23:34 A sirotkovi náhle do úst vstoupila slza slaná, slza slaná.
00:23:43 Ještě plačíc běžím k náměstí, kde má stánek tuze slavný modelář.
00:23:52 A koupím si od něj model letadla, co uhořeli mi v něm moji rodiče,
00:24:01 moji rodiče, moji rodiče.
00:24:08 Tati, jsi tam?
00:24:12 Mami, jsi tam?
00:24:17 Model mlčí, model mlčí. Vím, že jsou mrtví,
00:24:28 vím, že jsou mrtví.
00:24:34 Slza slaná, slza slaná. Jsem sirotek!
00:24:46 V tomhle divadle jsem už nekřesťansky dlouho.
00:24:49 Začínal jsem, když jsme ještě byli v kulturáku,
00:24:52 to je od roku 1987, to je strašně moc let.
00:24:56 A jsem pořád v jednom angažmá.
00:24:58 Jestli je to dobře,
00:25:00 nebo špatně, jestli je to pohodlnost, těžko říct.
00:25:04 Ale herci se mění a přicházejí stále další,
00:25:07 tak je to totéž, jak kdyby člověk pendloval.
00:25:28 Jak to, že nepracuješ?
00:25:31 Důvod, že jsem v tomhle divadle je, že jsem tady vyrůstal a přišlo mi,
00:25:39 že by nebylo špatné převzít po tátovi žezlo,
00:25:43 protože mám divadlo rád.
00:25:46 Mám na něj spoustu vzpomínek, protože jsem sentimentální
00:25:50 a v Ostravě jsem rád.
00:25:52 Nazdar.
00:25:55 Tak co, jak to jde?
00:25:58 -Ale jo, pomalu si osaháváme téma.
00:26:01 -Osaháváte si to, jo? To je moc fajn.
00:26:06 Jenom jsem vám přišel říct, že za bukem 2, to je prostě bomba.
00:26:20 To je na porno.
00:26:24 -Ceny Thálie 2008, činohra, nominace muži.
00:26:31 Norbert Lichý, role Mendel Singer v inscenaci Job.
00:26:37 -Modli se za mě, abych už nebyl v knize živých.
00:26:44 Víš, chodí za mnou přátelé, aby mi dali útěchu a celých 7 dní
00:26:51 už za mnou chodí, přesto, že jich je tolik,
00:26:54 přesto, že chodí často, tak žádnou útěchu mi nepřinášejí.
00:26:59 Ještě pořád bije mé srdce, mé oči vidí a ruce se hýbají.
00:27:05 Ještě chodí moje nohy, dýchám a modlím se, jím a piju,
00:27:10 ale krev se ve mně zastavila.
00:27:18 Je to hrozně těžké na psychiku.
00:27:22 Moc pohybů tam neudělám, ale když se to má prožít tak,
00:27:28 aby to dobře vypadalo, někdy se představení povede lépe,
00:27:33 někdy hůře a to taky záleží na lidech, jak to berou.
00:27:37 Na tom, jakou máme všichni náladu.
00:27:42 Přestavení se mi osobně líbí a role je určitě výrazná.
00:27:48 Když tak by byl v zásobě na příští rok Lakomec.
00:27:53 -Říkal, že ho trošku štve, jak se k němu chováte.
00:27:57 Říkal, že vám udělá pomyšlení, jen když se k němu
00:28:00 budete chovat trochu lépe a s úctou a tak,
00:28:02 jak se má chovat syn k otci.
00:28:07 -Můžeš mu slíbit, že když mi dá Marianu,
00:28:09 bude ten nejpokornější člověk pod sluncem a vždycky budu dělat to,
00:28:13 co bude chtít.
00:28:26 Je to hodný kluk.
00:28:30 Ještě se vrátím k tátovi.
00:28:32 Myslím si, že stejně jako jeho generace
00:28:36 měla ráda klauny a šašky.
00:28:43 -To je tušení, jak ráda vás uvidí. Ta z vás bude celá pryč.
00:28:50 Ty papučky ji přímo ohromí.
00:28:57 A ty kalhotky, ta se do vás určitě zblázní.
00:29:03 -Je to nádherný obor, který by měl být více.
00:29:09 Takové dobré klaunství, které měl v sobě
00:29:13 v mluveném slově Holzman.
00:29:14 To byl klaun.
00:29:17 SMÍCH
00:29:30 ZPÍVÁ ANGLICKY
00:29:38 Stejně jako tygři a žirafy vymíráme.
00:29:43 Schází mi žlutá čepovaná limonáda, už naštěstí mají
00:29:48 ty hnusné mastné brambůrky.
00:29:53 Vyspaný, vyhlazený, připravený.
00:29:56 Jako třeba produkce, co se produkuje, na co lidé vyhazují šílené peníze
00:30:01 za lístky na úplné kraviny.
00:30:03 Myslím si, že estrády postrádají jakékoliv estetiky a humoru.
00:30:11 Nesnáším český vyměšovací humor.
00:30:14 Člověk se podívá na nějaký film a tam jsou hezcí lidé.
00:30:21 Estetika ošklivosti, proč se na to mám dívat?
00:30:26 Proč se mám dívat na nevkusné, špatně oblečené, špatně nalíčené,
00:30:32 nedobře mluvící lidi?
00:30:36 Proč se mám dívat na příběhy, které jsou nepravděpodobné?
00:30:43 Jako že se válíme ve špíně a neříkáme tomu umění.
00:30:50 To si někdo může říct, proč se točí tento dokument,
00:30:53 když chodím do práce?
00:30:56 Nakonec všechny záběry budou o tom, že chodím do práce.
00:31:00 Vždyť je to normální. Horník je mnohem statečnější než já.
00:31:06 -Cena Thálie v oboru činohra, mužský herecký výkon
00:31:14 je udělena Norbertu Lichému.
00:31:17 POTLESK
00:31:26 Ještě jsem říkal: běž pěkně jako mladý člověk
00:31:30 a ne jako stárnoucí člověk.
00:31:32 Snažil jsem se sportovně vyběhnout.
00:31:34 Možná jste si nevšimli, ale běžel jsem rychle.
00:31:40 Nevím, co říct.
00:31:43 Když se řeklo jméno, tak od té doby si nic nepamatuji.
00:31:48 Taková podivná tma.
00:31:51 Najednou se ti vybaví věci jako nezdržuj a kolik lidí přede mnou
00:31:55 stálo na jevišti a kolik duší Pešků a Štěpánků
00:32:01 se na mě dívají, nebo nedívají.
00:32:05 To je strašně magický prostor.
00:32:09 Děkujeme ti Petře Bezruči...
00:32:10 -Sláva.
00:32:15 Dobrý večer, děkuji Herecké asociaci, děkuji jejím členům,
00:32:21 kteří se přijeli podívat do jiné země,
00:32:24 jak se v Ostravě hraje divadlo.
00:32:26 SMÍCH
00:32:27 Děkuji své mamince, bez které bych tady nebyl
00:32:32 a bez které bych už možná vůbec nebyl.
00:32:36 SMÍCH
00:32:38 Děkuji našemu šéfovi, který ze mě sundal pavučinu
00:32:44 a dal mi roli v krásné hře.
00:32:47 Děkuji Divadlu Petra Bezruče, děkuji bezručákům za to, že jsou.
00:32:54 Děkuji Ostravě, která hodně dává a hodně bere.
00:33:00 SMÍCH
00:33:04 Tati, ty to vidíš. Děkuji.
00:33:06 POTLESK
00:33:09 Vzpomněl jsem si na tátu, že by byl asi rád.
00:33:19 Táta velmi onemocněl, když jsem byl ještě na ZŠ.
00:33:31 Pak už moc nepracoval, bylo s ním hodně vážné.
00:33:38 Možná mi chtěl něco říct o životě, divadle a já jsem byl
00:33:44 v nejhorší pubertě, prvním chození na pivo,
00:33:50 první holky a měl jsem úplně jiné starosti.
00:33:57 To už se nedá vrátit.
00:34:04 Je to jedna z věcí, kterou jsem v životě prošvihl.
00:34:21 Pamatuji, že lidé více bývali spolu.
00:34:26 Dneska bývá zvykem, že lidi se po představení rozprchnou,
00:34:33 dají si maximálně kafe a jdou pryč.
00:34:37 Kdysi se více žilo divadlem, prací, ale možná, že to je jen můj pocit.
00:34:43 Možná, že v divadle byla větší chuť jít do hloubky
00:34:47 a ne klouzat po povrchu.
00:34:50 Možná, že nebyla doba říct si, že jsme dobří.
00:35:00 Člověk o sobě více pochyboval.
00:35:03 -Berťo, ty nejdeš kouřit?
00:35:05 Jdu.
00:35:07 Co bylo fajn a co už není je, že byla větší konkurence.
00:35:19 Teď jsem tady nejstarší člen pánského souboru, což značí to,
00:35:31 že hraji nejstarší, hodně zajímavé, hodné strýce.
00:35:40 Maryčko Magdonova.
00:35:45 Frýdečtí grosbyrgři dámy ze Frýdku jízlivou budou se smáti ti řečí.
00:35:51 Se synky uzří tě Hochfelder žit. Jak je ti Maryčko Magdonova?
00:35:59 V mrazivé chýši tam ptáčata zbyla, kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba?
00:36:09 Nedbá grof bídných.
00:36:13 Co znělo ti v srdci po cestě Maryčko Magdonova?
00:36:22 Z rolí, na které rád vzpomínám, je hodně.
00:36:27 Idiotové, Cluadius v Hamletovi, Rozmarné léto.
00:36:35 Co bylo důležité je hostovačka
00:36:38 na Letních shakespearovských slavnostech.
00:36:46 Člověk se dostane jinam, s jinými lidmi, prostor, jiná hra.
00:36:51 Role, která je podle mých představ a naprosto mi vyhovuje.
00:36:59 Tady je tak krásně. Nebíčko nevypadá dobře.
00:37:03 Včera pršelo celou zkoušku. To asi bude veselé. Jdu se převléct.
00:37:18 Převrácený den není mým přítelem. Přes den se špatně spí.
00:37:26 Ve 23.30 h člověk musí nastavit všechny síly
00:37:33 a do 3 h do rána se jede.
00:37:37 Radujme se, veselme.
00:37:39 -Jo!
00:37:40 HRAJE HUDBA A TANCUJÍ
00:37:55 Tady je slyšet, ale není rozumět.
00:37:59 Musí se hodně artikulovat, což je moje silná stránka.
00:38:09 Paní, co mě učí mluvit říkala, že polykám koncovky.
00:38:16 Máme tady výbornou poradkyni.
00:38:20 Dýchám jak mimino. Ještě musím cvičit.
00:38:26 Dobré věci pro život.
00:38:28 Co je to čest? Slovo. A co může slovo čest? Nic nemůže.
00:38:40 Je to pouhý vzduch. Je čest cítit? Není.
00:38:48 Je jí slyšet? Není. Je čest vůbec?
00:38:58 Není.
00:39:00 Pro mrtvého není.
00:39:03 A pro živého? Není?
00:39:06 Proč?
00:39:09 Protože lidská pomlouvačnost to nestrpí,
00:39:13 proto já ji vůbec nechci. Čest se hodí leda na funus.
00:39:20 A tím končí můj katechismus.
00:39:27 Přestávka.
00:39:30 POTLESK
00:39:36 Jsem šťasten.
00:39:38 -Ale víte, že se šampaňské vylije?
00:39:42 -Něco se tam vejde.
00:39:47 -Loni jste byl ve finále.
00:39:52 Berete letošní cenu jako satisfakci? Čím je pro vás toto ocenění?
00:39:59 -Je to jenom důkaz, že to, co dělám má smysl
00:40:03 a je důležité si připomenout, aby člověk neměl pocit marnosti.
00:40:08 Jsem šťastný a vůbec nevadí, že to loni nevyšlo.
00:40:15 -Děkuji moc.
00:40:16 -Co vás čeká?
00:40:18 -Raut.
00:40:19 -Dobře, ale já myslel v divadle.
00:40:21 -Raut.
00:40:23 Dostal jsem krásné srdce z perníku.
00:40:26 Když člověk něco dostane, tak jak říkal klasik,
00:40:30 má si to nechávat jako ohříváček na zimu, když je člověku zle.
00:40:45 Napadají mě zvláštní, nesmyslné věci.
00:40:53 Měl bych se asi chovat trošku profesionálněji,
00:40:58 umět text už na první čtené.
00:41:07 To by ale nebyl Bertík. Je to fajn.
00:41:24 Člověk se musí k tomu postavit tak, že buď udělá nějaké rozhodnutí
00:41:29 a je schopen se změnit, k horšímu, nebo lepšímu, to je jedno,
00:41:35 ale něco udělá.
00:41:37 Strašně moc lidí je se sebou moc spokojeno. Včetně mě.
00:41:43 -Ty jsi spokojený?
00:41:47 -Nemám za sebou vždycky ta nejlepší léta.
00:41:55 Jistá rozhodnutí bych v životě udělal určitě jinak.
00:41:58 -Která?
00:42:02 -Nechci se bavit zrovna o chlastu. To byla strašná chyba v mém životě.
00:42:08 10 let je v prdeli a to přesto, že jsem mezitím
00:42:13 udělal strašně moc věcí.
00:42:15 Ale nechci o tom mluvit, protože o tom dneska mluví každý.
00:42:20 To je předmět chlubení. Prohry jsou věc chlubení.
00:42:25 To je špatně.
00:42:29 Jdu do Českého rozhlasu.
00:42:34 Každý se nerad slyší, ale když se něco povede,
00:42:36 tak se něco povede.
00:42:38 Myslím tím v rozhlase, protože mám rozhlas rád.
00:42:41 To je médium, které snad nikdo nedělá za peníze.
00:42:44 To se vždycky dělá z lásky.
00:42:46 VYPRÁVÍ
00:42:47 Stál jsem před domem, který vypadal jako splněný sen
00:42:50 na holčičky se zápalkami.
00:42:53 Je to hrozně hezký střet mezi knihou a divadlem nebo filmem.
00:42:58 V knížce použiješ fantazii celou, rozhlas - tam dostaneš už intonace,
00:43:06 ale pořád je tam moc prostoru pro představivost.
00:43:11 VYPRÁVÍ
00:43:12 Konečně oběma rukama nahmatal velký, oblý kámen.
00:43:15 Zvedl ho z vody.
00:43:16 Opláchnul bahno ze všech záhybů, chytnul ho v místech,
00:43:20 kde kdysi zřejmě bývaly uší dírky a zjistil, že se dívá na lebku.
00:43:27 Jeho fantazie ji obalila kůží.
00:43:30 Do hlubokých, prázdných důlků se vrátily velké, jasné oči.
00:43:36 Mezi nimi se vynořila chrupavka
00:43:38 a zformovala se do elegantního nosu.
00:43:41 Dlouhé vlasy měla mokré, po krku a zpoza uší ji stékala voda.
00:43:46 Sadako Jamamurová párkrát zamrkala melancholickýma očima,
00:43:50 aby se zbavila kapek na řasách.
00:43:53 Rozhlas je moc hezký, rozhlas mám moc rád.
00:43:55 Je tma, déšť bubnuje za okny a rozhlas.
00:44:00 VYPRÁVÍ
00:44:01 Když virus přijde o hostitele, zahyne.
00:44:05 Asakava vytrvale držel nohu na plynu a auto mířilo k Ašikaze.
00:44:10 Ve zpětném zrcátku viděl nebe nad Tokiem
00:44:12 zvolna ustupující do dálky.
00:44:15 Plula po něm černá mračna, plazila se jako hadi,
00:44:18 kteří dávají světu najevo, že bylo vypuštěno apokalyptické zlo.
00:44:26 Jsem herec, jsem tvůrce svého vlastního výkonu,
00:44:32 ovšem někdo to řídí.
00:44:36 Já nejsem ten, kdo vymyslí koncepci, kdo to napíše.
00:44:41 Někdo má karavan, někdo stojí venku.
00:44:49 Kdybych měl brát z divadla, co je nejhezčí práce, tak si myslím,
00:44:53 že to je režie.
00:44:55 Člověk, který to vymyslí, najde na to klíč,
00:45:00 nějakým způsobem text vyloží nebo objasní
00:45:05 a měl by pracovat s herci.
00:45:13 Nadchnout je pro práci, inspirovat je a sám se nechat
00:45:18 jimi inspirovat a nešoupat s nimi jak na šachovnici.
00:45:27 Dobrý režisér umí zázraky.
00:45:31 Jistě, prosím.
00:45:37 Zažraný do práce jako každý režisér.
00:45:39 Dobře.
00:45:43 Můžeme.
00:45:44 SMÍCH
00:45:47 Můžeme.
00:45:48 -Ano, kdo jste v první scéně, pojďte si na jeviště.
00:45:54 Ostatní se prosím utišíte, přijde na vás řada.
00:45:58 -Já si sednu tady, abych viděla.
00:46:03 -Můžeme?
00:46:04 -Já myslím, že ano.
00:46:06 Posaďte se.
00:46:11 Můžete to číst, je to první čtená zkouška.
00:46:20 Dobrý posun divadla určitě byl směrem k civilnímu herectví.
00:46:26 A určitě ne k nic herectví, to je originální výraz.
00:46:31 Míra divadla, která jde přes rampu, pro kterou se chodí do divadla,
00:46:37 tak by tam měla být.
00:46:39 I v televizi, že na první dobrou je špatně.
00:46:44 Nejpodstatnější pro život jsou lidi, kteří s tebou nesouhlasí,
00:46:46 kteří tě kritizují, někam tě vedou, táhnou tě někam.
00:46:53 Maminko děkuji.
00:47:02 Musím říct, že už jsme v davu.
00:47:04 Postavím to doma na naleštěné křídlo, máma zjistí,
00:47:08 že se to tam barevně nehodí a začnou se přehazovat závěsy,
00:47:14 aby to ladilo.
00:47:17 To bude pěkné.
00:47:18 Jsem hrozně rád, že jsem to dostal kvůli tomu,
00:47:24 že člověk jde po ulici a cítí, že chlapi z Ostravy pochopili,
00:47:32 že i herec může být povolání.
00:47:39 Thálie.
00:47:44 A za ní maminka.
00:47:51 A první loutka, kterou jsem měl v ruce.
00:47:54 V mém druhém angažmá.
00:47:58 Maminka je hezčí.
00:48:01 Tady mají fantastickou věc. Kdo zná film Postřižiny, tak to zná.
00:48:10 Už tady nejsou. A pozdě.
00:48:14 -Co tam měli?
00:48:15 -Měli tady neonové baňky.
00:48:20 -Kamera, jedem!
00:48:24 Ticho prosím, akce!
00:48:26 -Přijdou nemoci, nepostaví se ti. Až když se počůráme, tak posráno.
00:48:38 Budeš hnít v nějaké zaplivané garsoniéře.
00:48:42 Ne všichni diváci jsou nároční, ale měli by.
00:48:45 Když je divák zkažený, tak jsme ho zkazili my
00:48:50 nebo za to můžou lidi, kteří by se o to měli starat.
00:48:55 Ono se to přerušilo tím, v čem jsme žili.
00:49:02 Tou šílenou stádovostí a tím, že hlavně nepřemýšlet.
00:49:07 Obdivuji statečné lidi, kteří dávají lidem hezké přestavení.
00:49:14 Tradice českého divadla, která je podle mě
00:49:17 někde v encyklopedii.
00:49:24 Jestli budeme mít chuť, čas a odvahu umění znovu vybudovat.
00:49:34 Jsem tvoje budoucnost. Dobře si mě prohlídni.
00:49:40 Televize zkazila lidi, protože co se tam pouští.
00:49:46 Mluvím o tom, protože ne, že bych ji neměl rád
00:49:49 nebo byl na ni zlý, ale protože vím, že to je jediné masové médium,
00:49:55 které si dneska lidi zapnou.
00:49:58 Kdo dneska čte, poslouchá rozhlas, Vltavu?
00:50:03 Proto má televize morální odpovědnost za to, jací budeme lidi.
00:50:16 Postřílet by je měli, ale všechny.
00:50:19 Celé město je plné feťáků, Cigošů a buzerantů.
00:50:26 Kurňa, minule mi tu chtěli dva mrdat na zadním sedadle.
00:50:31 Normálně jsem je musel rozsadit. Jednoho dopředu, druhého dozadu.
00:50:36 Říkám chlapi, já se tam stydím, že jste Ostraváci.
00:50:41 Je to moje práce, takže všechno dělám pro peníze.
00:50:45 To je logické a přirozené.
00:50:48 Bylo by fajn, kdyby tam bylo ještě kousek kumštu.
00:50:52 Ale to je vždycky sázka do loterie, protože takové je divadlo.
00:50:59 Nejhorší věta, která může vůbec být je,
00:51:02 když člověk slyší: "oni to lidi chtějí".
00:51:06 To se vždycky říká, že se dělá špatné, pokleslé,
00:51:09 rádoby veselé divadlo.
00:51:12 Ale je to strašná lež. Lidi to nechtějí.
00:51:21 Ale jistě jste si mě nezvolil proto, abych vám i já lhal.
00:51:25 Naše kultura nevzkvétá.
00:51:27 Skryté titulky: Lucie Valachovičová, Česká televize, 2010
Herec chůze majestátné, osobitá postava ostravské kulturní scény, držitel divadelní ceny Thálie za rok 2008. To vše má, znamená a je Norbert Lichý, člen ostravského Divadla Petra Bezruče. Tomuto divadlu zasvětil takřka celý život, poprvé se zde objevil již ve svých devíti letech, kdy "Bezruče" řídil Norbertův otec Saša Lichý. Kromě herectví se věnuje i hudbě a skládání scénické hudby. Během své kariéry nastudoval obrovské množství pozoruhodných charakterů a je v současné době snad nejvýraznější postavou ostravské divadelní scény. Dokument mapuje divadelní, ale i mimoprofesní život Norberta Lichého, zachycuje střípky a střepy ze života jednoho moudrého a velice zajímavého herce, o kterém by se mělo a jistě ještě bude hovořit.
