00:03:18 NESROZUMITELNÝ HOVOR
00:03:25 -Krásné to bylo, viďte. Báječné. Díky za ten večer.
00:03:30 Jedete domů? My si ještě zajdeme na večeři.
00:03:33 Ale vypadá to na déšť. Jistě, drahá.
00:03:37 Na shledanou. Dobrou noc.
00:03:40 Tak zase příště. Přijdete v neděli?
00:03:43 Zavoláš drožku?
00:03:45 -Popojeďte! Ať může další!
-Jsem volný, pane!
00:03:49 -Jeď! Jeď! Tak prosím...
00:03:52 -Taxi, pane?
00:03:54 -Pojďte, nastupujte. Pojďte ke mně.
00:03:58 -O, máme štěstí.
00:04:06 -Propána! Prší!
00:04:08 O! Pospěšte! Deštník!
00:04:10 Taxi! Rychle taxi!
00:04:13 Bože, to je vody! Nepříjemné!...
00:04:18 -No tak, přikryj to!
00:04:20 Natáhni tu plachtu! Zatracenej slejvák!
00:04:25 -Celá promoknu! Tady, deštník.
00:04:29 Všechna taxi jsou obsazená! Není divu.
00:04:34 Co si počneme? Taková průtrž!
00:04:38 Máš ho? Žádný volný tu není! Taxi!...
00:04:42 -Freddie, sežeň taxi.
-Dobře, máti.
00:04:45 -Chceš, abych dostala zápal plic?
-To jistě ne.
00:04:48 -Jsem promočený na kůži...
00:04:51 -Pospěš! Zmokne to. Tak dělej! Chytni to pořádně!
00:04:55 -Hejbni sebou!
00:04:57 -Nestůj tu tak, Freddie, běž pro to taxi!
00:05:01 -Dobrá, hned. Hned to bude.
00:05:08 HVÍZDNUTÍ
-Je mi líto...
00:05:14 -Oh!
00:05:16 -Á... Pozor na cestu, mladej. Pozor na cestu.
00:05:21 -Omlouvám se.
00:05:23 -Dvě kytky fialek vyválený v blátě! Vejdělek za celej den!
00:05:28 -Freddie! Freddie! Běž už pro to taxi!-Hned, máti.
00:05:33 -Á, to je váš syn, co?
00:05:36 Kdybyste ho vychovala jak má bejt,
00:05:39 nenechala byste ho zničit chudý holce kytky
00:05:42 a zdejchnout se bez placení.
-Hleďte si svého, milé děvče.
00:05:46 -Ani vy byste se nezdejchla bez placení.
00:05:49 Dvě kytky fialek celý od bláta...
00:05:51 -Ó! To je nadělení...
00:05:53 -Povězte, vypadá to, že déšť ustane?
00:05:56 -Je to bohužel čím dál horší.
-Ach bože...
00:05:58 -Když horší, tak to brzy lejt přestane.
00:06:00 Zvesela, kapitáne!
00:06:02 Kytku vod chudý holky?
-Je mi líto, nemám drobné.
00:06:05 -Já vám rozměním. Vemte si třeba tuhle.
00:06:07 -Jak říkám, opravdu nemám žádné...
00:06:09 Á, počkat... Vida.
00:06:11 Mám tři půlpence, jestli vám to stačí.-Díky, pane.
00:06:21 -Bacha, holka, radši mu tu kytku vraž.
00:06:25 Ňákej moula si tamhle za sloupem zapisuje každý tvý slovo.
00:06:31 -Já s pánem jen mluvila, nic sem neprovedla!
00:06:34 A pod chodníkem kytky prodávat můžu!
00:06:36 Já sem pořádná holka, pánbůví, že jo!
00:06:38 Já mu jen řekla, aby si vode mě koupil kytku, to je celý!
00:06:42 -Ženská, co vyvádíte?
00:06:44 -Co je to za kravál?
-Tajnej si ji zapsal.
00:06:46 -Já si vydělávám svý poctivě!
00:06:49 -Kdo tu tak křičí?
-Odkud to přichází? -Nemám tušení.
00:06:52 -Slyšíte? Nenechte ho, aby mě zabás!
00:06:54 Přišla bych vo reputaci,
00:06:56 všecičko jen proto, že sem mluvila tady na pána!
00:06:58 -Dost, dost, dost, dost. Kdo vám ubližuje, vy hloupá?
00:07:02 Za koho mě máte?
-Přísahám, nic sem neřekla!
00:07:04 -Tak už mlčte! Vypadám jako strážník?
00:07:07 -A co jste si to zapisoval? Jak vím, že to máte správně?
00:07:10 Vokažte, co ste si vo mě zapsal!
00:07:16 Ó...
00:07:18 Tohle se teda vůbec nedá přečíst.
-Ale dá.
00:07:22 "Pane kapitáne. Kupte si kytku vod chudý holky."
00:07:29 -Že sem mu řekla kapitán? Nemyslela sem to zle!
00:07:33 Pane, nedejte mě, prosím vás, ať mě nepráskne! Nemůže mě...
00:07:37 -Cože? Nikdo vás neudá.
00:07:39 Vskutku, pane, jste-li detektiv,
00:07:41 není třeba, abyste mě chránil před mladými dívkami,
00:07:44 neřeknu-li si o to. Každý viděl, že nic neprovedla.
00:07:46 -Žádnej tajnej, lepší pán, podle bot...
00:07:50 -Jak se daří vaší rodině v Selsey?
00:07:52 -Odkudpak víte, že je moje rodina ze Selsey?
00:07:55 -To je jedno, ale je.
00:07:58 Co vy děláte na východě? Pocházíte z Lisson Grove.
00:08:01 -Vau! Vo to de, že sem zdrhla z Lisson Grove?!
00:08:04 Dyť tam by nevydržel ani pes! Cálovala sem celý čtyři...PLÁČ
00:08:07 -Žijte si, kde chcete, jenom nekřičte!
00:08:09 -Klid, klid, neublíží vám. Máte právo bydlet kdekoli.VZLYKY
00:08:12 -Já sem pořádná holka, víme?
-Ano, jistě že.
00:08:15 -Vodkaď jsem já, pane?
-Hoxton.
00:08:17 -Taky že jo, do prkvančic, von ví všecko.
00:08:20 -Drahý pane, mohl byste mi laskavě sehnat taxi?
00:08:23 -Nejspíš jste si nevšimla, madam, už neprší,
00:08:26 a do Hampton Courtu jede autobus.
00:08:28 Tam přece bydlíte?
-Tohle, taková drzost!
00:08:31 -Řekněte tomuhle, vodkaď je, vy jasnovidče.
00:08:37 -Cheltenham, Harrow,
00:08:40 Cambridge a...
00:08:44 ... Indie.
-Přesně tak.
00:08:47 -To není fízl, ale šťoural a šmejdil.
00:08:49 -Vy se tím živíte? Vystupujete ve varieté?
00:08:52 -Taky jsem na to myslil. Možná jednou.
00:08:55 -Žádnej lepší pán! Montuje se do věcí chudý holky!
00:08:58 -Dovolte, jak to děláte?
-Nic než fonetika,
00:09:01 věda o výslovnosti. Mé povolání. A koníček.
00:09:04 Každý pozná podle řeči Ira nebo obyvatele Yorkshiru.
00:09:08 Já to odhadnu na šest mil. V Londýně v okruhu dvou mil.
00:09:11 Někdy dvou ulic.
00:09:13 -Moh by se stydět, syčák jeden zbabělej!
00:09:16 -A tím se dá uživit?
-Ale ano, docela...
00:09:18 -Ať se stará vo svý a dá chudý holce pokoj!
00:09:21 -Přestaňte konečně nechutně skuhrat, ženská!
00:09:24 Nebo si hledejte úkryt u jiného svatostánku!
00:09:27 -Mám právo tu bejt, když chci, stejně jak vy!
00:09:30 -Kdo vydává tak nechutné zvuky, nemá právo být nikde!
00:09:34 Ani žít!
00:09:36 Vždyť jste bytost, jež má duši a dar artikulované mluvy!
00:09:40 Váš rodný jazyk je jazykem Shakespeara, Miltona a Bible.
00:09:44 Tak tu neseďte a nevrkejte jak holub plný žluče!
00:09:47 -Ááááu!
00:12:18 -Děkuji.
00:12:20 Ta osoba mluví jazykem,
00:12:23 který ji vrhá do stoky až do konce života.
00:12:26 Já jsem schopen za šest měsíců
00:12:28 uvést ji jako vévodkyni na vyslanecký bál.
00:12:31 Ba opatřit jí místo komorné či prodavačky,
00:12:34 což je dokonce těžší.
-É, cák ste to řek?
00:12:37 -Ano, vy uválená hlávko zelí,
00:12:40 vy hanbo této vznešené architektury,
00:12:42 vy ztělesněná urážko anglického jazyka!
00:12:46 Vás bych dokázal uvést jako královnu ze Sáby!
00:12:49 -Á! Věříte tomu, kapitáne?
00:12:52 -Je to možné. Osobně studuji indické dialekty.
00:12:56 -Jakže?
00:12:58 Znáte plukovníka Pickeringa, autora "Mluveného sanskrtu"?
00:13:01 -Já jsem plukovník Pickering. Kdo jste vy?
00:13:04 -Jsem Henry Higgins, autor "Higginsovy Universální abecedy".
00:13:07 -Jedu sem za vámi z Indie!
-Já zas chtěl jet do Indie za vámi!
00:13:11 -Higginsi!
-Pickeringu!
00:13:13 -Higginsi.
-Kde bydlíte?-V Carltonu.
00:13:16 -Kdepak. Budete bydlet u mne, ve Wimpole Street 27.-Oh...
00:13:20 -Pojďte se mnou a popovídáme si.
-To jistě.
00:13:23 -Indické dialekty mě vždycky fascinovaly. Víte...
00:13:26 -Kupte si, ať mám na nocleh.
00:13:29 -Lhářko. Říkala jste, že můžete rozměnit!
00:13:32 -Vás by měli rozsekat na maděru, vy jeden! Áááá!
00:13:35 Tu máte, vemte si celej ten krám za šest penny!
00:13:40 -Pomni, člověče...
00:13:45 Kolik jich skutečně je?
-A čeho prosím?
00:13:48 -E, indických dialektů.
00:13:50 -Pokud je známo, v Indii zachytili 147 nářečí...
00:13:54 -É...
00:13:56 ... Á...
00:13:58 ... Ááá...
00:14:01 -Páni, neměli byste vstát? Máme mezi sebou bohatou dědičku!
00:14:06 -Nehledáš šikovnýho sluhu, Lízo?
-No, ty to nebudeš.
00:14:10 SMÍCH
00:14:37 -Kam si to pohasíš letos, Lízo, do Biarritzu?
00:18:34 -No, tak! Co je to s váma?
00:18:51 -Alfíčku, de se domů, tady chcíp pes, de z toho strach.
00:18:55 -Domů? Co chceš dělat doma?
00:18:57 Pomalu bude pět,
00:18:59 za chvíli se tu objeví moje dcerka Líza.
00:19:02 Milující táta by jí snad měl stát za půlkorunu.
00:19:05 -Milující táta? Jak dlouhos ji neviděl?
00:19:08 -No, a co. Za to, co vode mě má, je půlkoruna málo.
00:19:11 -Kdy ta vod tebe něco dostala?
00:19:14 -Něco? Já jí dal všechno.
00:19:16 Ten největší dar, jakej může lidská bytost jiný dát - život!
00:19:20 Já ji uved na tuhle planetu plnou všemožnejch divů a zázraků.
00:19:24 Kam svítí slunce a září měsíc.
00:19:27 Ukázal jí Hyde Park, kde může courat v jarní noci.
00:19:31 Starej Londýn, kde může prodávat ty svý zatracený kytky.
00:19:34 To všechno jsem jí dal
00:19:36 a pak se ztratil a nechal ji, ať si užívá.
00:19:39 Jestli jí to vobčas nestojí za půlkorunu,
00:19:42 tak sundám řemen a uvidí.
00:19:44 -Máš dobrý srdce,
00:19:46 ale jestli chceš z Lízy vymáčknout půlkorunu,
00:19:49 vymysli něco dojemnějšího.
-To už nech na mně.
00:19:52 Dobrýtro, Georgi.
-Ani jednu vindru!
00:20:00 -Brýtro, Algernone.
-Ani jednu vindru!
00:20:44 -Brýtro.
00:20:46 -Tak zase do práce. Zdravím, sousede.
00:20:49 -Johny, zaber přece. Pozor, uhněte!
00:20:51 -Kam ten spěch?!
00:20:53 -Jak je, Georgi?
-Dnes bude dobrej den, cejtím to.
00:20:56 -Nevím, nevím.
00:20:58 -Pomoz mi s tím!
-Na bok, koně!
00:21:01 -Kde vězí, už tu měl být!
00:21:03 -Prr! Couvej, couvej...
00:21:06 -Mm, to je vůně...
00:21:08 -Dělej, dělej. Ať to lítá! Sedíš si na uších.
00:21:11 -Á, Mary!
-No jo, starej Paul dnes nepřijde.
00:21:15 -Říkal jsem dva tucty, ale čerstvejch!
00:21:18 -Tak moment, pánové, to jsme si nedohodli....
00:21:20 -Támhle je.
00:21:24 -Za tohle místo, to je zadarmo.
-Kdo přihodí?
00:21:27 -Ne, ty košíky ne. Vykašlu se na to. Pojď, jedeme.
00:21:30 -No, ne! Lízo, to je překvapení!
00:21:33 -Vodprejskni, na mě jsi moc starej!
00:21:35 -Nepoznáš vlastní dceru, Alfie?
-Jak ji pak chceš najít?
00:21:39 -Ale poznám, poznám. Jdeme. Najdu ji.
00:22:09 Lízo, to je překvapení!
-Ani jedinou vindru.
00:22:13 -Heleď, no tak, nech toho, Lízo...
00:22:16 -Nemysli, že pokaždý prochlastáš mý těžce vydělaný prachy.
00:22:19 To se teda pleteš!
00:22:21 -Úúúú...
00:22:27 Lízo...
00:22:29 Neříkej, že bys měla to srdce poslat mě k tvý maceše
00:22:31 bez řádný tekutý prevence?
00:22:33 -Pěkná macecha, to teda jo...
00:22:36 -Dyť já si ji chci vzít. Já tím nejvíc trpím!
00:22:40 Dyť já jí votročím, Lízo, když nejsem její zákonitej manžel.
00:22:44 No tak, no, dej mi něco, ať mám kuráž jít domů.
00:22:48 -Náhodou sem měla kapánek štěstí.
-Vážně?
00:22:52 -Tady máš.
00:22:55 Ale nemysli, že mě lohneš vo prachy pokaždý!
00:22:58 -Cha, chá! Díky, Lízo, si vznešená dcéra.
00:23:04 "Číš, číš, dejte mi číš!
00:23:07 To pivo má říz, má říz"...
00:23:10 -Neříkejte? Opravdu? Podej mi ten hrášek.
00:23:12 Dnes to jde dobře. Posledně byl celej červivej.
00:23:14 Jo jo, je to pravda.
00:23:16 Ruce pryč, mladá! Ta je ale drzá.
00:23:18 Nech bejt, neubude.
00:23:20 Slyšela jsem, že starý Paul to má spočítaný.
00:23:23 Nepovídejte. No jo, už jo.
00:23:25 Dneska mě bolej kosti.
00:23:27 Dyť mě taky, sotva jsem slezla z postele.
00:23:29 *Ta osoba mluví jazykem,
00:23:32 který ji vrhá do stoky až do konce života.
00:23:35 Já jsem schopen za šest měsíců
00:23:37 uvést ji jako vévodkyni na vyslanecký bál.
00:23:40 Ba opatřit jí místo komorné či prodavačky,
00:23:43 což je dokonce těžší.*
00:23:45 -Jedem, jedem!
00:23:48 Odjeď už s tím povozem. Slyšíš?
00:23:51 *Vy hanbo této vznešené architektury!*
00:23:59 -Pozor tam!
00:24:03 *... Opatřit jí místo komorné či prodavačky,
00:24:07 což je dokonce těžší.*
00:24:26 Ééééúúúúúéééé.
00:24:32 Kolik samohlásek jste slyšel?
-Řekl bych, že 24.
00:24:36 -O 100 víc.-Cože?
-Přesněji, slyšel jste jich 130!
00:24:39 Poslechněte si jednu po druhé.
-Je to nutné?
00:24:42 Jsem za to dopoledne vyřízený.
00:24:45 NAHRÁVKA Ííííííííííí...
00:24:49 éééééééé...
00:24:52 óóóóóó....
00:25:02 -Úúúúúúúú....
00:25:08 -Vaše jméno, slečno. Jméno, prosím.
00:25:11 -Vám po mým jménu nic není, aby bylo jasno.
00:25:14 -Okamžik, prosím.
00:25:21 -Mhm, eh.
00:25:24 Ten Londýn je čím dál špinavější.
00:25:27 -Jsem paní Pearcová, hospodyně. Co si přejete?
00:25:31 -Oh! Brýtro, madam. Chci mluvit s profesorem, prosím.
00:25:35 -Můžete mi říct, o co jde?
-Je to obchodně osobní věc.
00:25:39 -Á... Okamžik, prosím.
00:25:45 NAHRÁVKA Íííí éééé ííííí...
00:25:51 Pane Higginsi.
-Ano, Pearcová?
00:25:54 -Přišlo za vámi nějaké děvče.
-Nějaké děvče?
00:25:57 Copak chce?
00:25:59 -Je to dost prosté děvče, opravdu velice prosté.
00:26:02 Chtěla jsem ji odmítnout.
00:26:04 Ale třeba byste chtěl, aby vám něco namluvila.
00:26:06 -Má zajímavý přízvuk?
-Naprosto příšerný!
00:26:09 -Výborně! Tak si ji poslechneme. Přiveďte ji, paní Pearcová.
00:26:12 -Dobrá, pane, když myslíte.
00:26:14 -Máme štěstí, ukážu vám, jak pořizuji záznamy.
00:26:17 Necháme ji mluvit
00:26:19 a její řeč zachytím optickou Bellovou metodou,
00:26:22 poté ji zapíšu, a pak natočím na fonograf.
00:26:25 Takže si ji mohu kdykoli přehrát a sledovat i v psaném zápisu.
00:26:30 -Tady je to děvče, pane.
-Brýtro, milej pane,
00:26:33 můžem si laskavě pokecat mezi čtyřma vočima?
00:26:35 -Ale ne, ne, ne, ne. Tu jsem si už zapsal!
00:26:38 Ta je mi k ničemu.
00:26:40 Hatmatilku z Lisson Grove mám kompletní.
00:26:42 Nemohu plýtvat materiálem. Takže zmizte, nechci vás.
00:26:45 -Nebuďte protivnej. Nemáte páru, proč sem tady!
00:26:49 Ví, že sem přijela taxíkem?
-Hloupost, děvče.
00:26:51 Copak tohle pána, jako je pan Higgins, zajímá?
00:26:54 -Á, my sme ňáký namyšlený!
00:26:56 Ale dávat hodiny mu nevadí! Já to slyšela.
00:26:59 Já si nepřišla pro žádný komplimenty,
00:27:02 a když vám mý prachy nejsou dobrý, nic, jde se jinam.
00:27:06 -Dobré? K čemu?
-Dobrý pro vás.
00:27:08 Už vám to došlo, co?
00:27:10 Chci brát hodiny a chci za ně solit, aby bylo jasno.
00:27:13 -Nuže... A co myslíte, že vám na to řeknu?
00:27:18 -Myslím, že bejt gentlas, tak mi nabídnete židli.
00:27:22 Neříkám snad, že vám dám vydělat?
00:27:25 -Pickeringu, máme té couře nabídnout židli,
00:27:28 nebo ji rovnou vyhodit z okna?
-Áááú!
00:27:30 Neříkejte mi coura, dyž vám chci zaplatit jako dáma!
00:27:34 -Co vlastně chcete, děvčátko?
00:27:37 -Em... Chci bejt slečna vod lepších kytek.
00:27:40 Nechci pořád prodávat na ulici!
00:27:43 Nevemou mě, dyž nebudu mluvit jako dáma.
00:27:47 Prej mě to naučí, no tak sem tady!
00:27:50 Nechci žádný milosti, mám prachy, ale von je na mě jako pes.
00:27:54 Já vím, co ty hodiny můžou stát, prostě jako vy,
00:27:57 a chci pořádně klopit.
00:28:01 -A kolik?
00:28:03 -A heleme se! Bylo mi hned jasný,
00:28:06 že budete chtít zpátky, co ste mi včera večír dal.
00:28:09 Byl ste kapku sťatej, co?
-Sedněte si.
00:28:12 -Ale jestli mi to chcete špendýrovat...
00:28:15 -Sednout!
-Posaď se, děvče. Poslechni.
00:28:18 -Áááúú...
00:28:20 -Jak se jmenujete?
-Líza Doolittlová.
00:28:23 -Posadíte se, slečno Doolittlová?
00:28:25 -E...
00:28:27 No, tak jo.
00:28:32 -Takže,...
00:28:35 kolik mi nabízíte za moje hodiny?
-Vím svý, víme.
00:28:39 Jedna známá platí vopravdovýmu Francouzovi
00:28:41 18 pencí za hodinu.
00:28:43 Nemůžete přece chtít to samý,
00:28:46 když mě máte učit můj vlastní rodnej jazyk!
00:28:49 Dám vám šilink, rozumíme. Berte nebo nechte bejt.
00:28:52 -Víte, Pickeringu,
00:28:54 když zhodnotíte šilink ne jako obyčejný šilink,
00:28:58 ale jako procento příjmů této dívky,
00:29:02 je to totéž, jako když by mi dával...
00:29:05 nějaký milionář 60 liber.
00:29:09 Božínku, to je hodně! Tolik mi nikdo nenabídl!
00:29:12 -60 liber?! Co to kecáte?
00:29:14 Já vám 60 liber nenabízela! Nemám 60 liber!
00:29:16 -Á... Buď už zticha!
-Kde bych ty prachy vzala?!PLÁČ
00:29:20 -Nebreč, ty hloupá. Sedni si. Nikdo ti tvoje peníze nevezme.
00:29:24 -Spíš vás tu někdo brzy vezme koštětem! Sednout!
00:29:31 -Jeden by řek, že ste můj otec.
00:29:35 -Jestli se rozhodnu vás učit, budu horší než dva otcové.
00:29:39 Á, tu máte.
-Co já s tím?
00:29:41 -Otřete si oči, a také všechny mokré části obličeje.
00:29:45 A pamatujte si: Tohle je kapesník a tohle je rukáv.
00:29:48 Přestaňte si to plést, jestli chcete prodávat v obchodě.
00:29:51 -Nemá smysl takhle s ní mluvit, pane Higginsi, nerozumí vám.
00:29:55 -Óh! Vraťte mi ten kapesník, dal ho mně a ne vám!
00:29:59 -Higginsi, to mě zajímá.
00:30:01 Říkal jste, že byste ji dokázal uvést na vyslanecký bál.
00:30:05 Potom byste byl tím nejlepším učitelem.
00:30:08 A já se vsadím o všechny výlohy, že to nedokážete.
00:30:11 Zaplatím i její výuku.
00:30:13 -Ó, jste prima, kapitáne, dík!
00:30:16 -Tohle je opravdu lákavé. Hm.
00:30:21 Ona je tak neodolatelně sprostá, tak příšerně špinavá!
00:30:26 -Nejsem špinavá! Dneska sem si myla ruce i vobličej!
00:30:29 -Domluveno!
00:30:31 Já z té coury z ulice udělám vévodkyni!-Áááu!
00:30:34 -Začneme dnes. Hned! Okamžitě!
00:30:36 Odveďte si ji, paní Pearcová a vydrbejte.
00:30:38 Třeba smirkovým papírem.
00:30:40 Je v kuchyni zatopeno?
-Jistě, ale...
00:30:42 -Její šaty spalte a objednejte nové!
00:30:44 Zatím ji zabalte do balicího papíru.
00:30:46 -Nejste žádnej nóbl pán, takhle mluvit!
00:30:49 Sem slušná ženská.
00:30:51 Vim, vo co de takovejm jako vy, to si pište!
00:30:54 -Nejsme zvědavi na vaši periferní stydlivost.
00:30:57 Máte se naučit chovat jako vévodkyně.
00:31:00 Odveďte ji, paní Pearcová. Bude-li zlobit nařežte jí!
00:31:04 -Zavolám policii, víte!
00:31:06 -Ani ji nemám kam dát.
-Co koš na odpadky...-Áu!
00:31:10 -No tak, Higginsi, mějte rozum.
00:31:12 -Opravdu, buďte rozumný, pane Higginsi.
00:31:15 Nemůžete si s každým dělat, co se vám zlíbí.
00:31:19 -Já?! To, že já dělám?
00:31:21 Drahá paní Pearcová, drahý Pickeringu,
00:31:24 nic takového mě v životě nenapadlo.
00:31:27 Chci, abychom byli k tomu děvčeti laskaví.
00:31:31 Nevyjádřil jsem to zcela jasně, abych se nedotkl jejích citů.
00:31:35 Či vašich?
00:31:37 -Ale to, to přece nejde, sebrat děvče jen tak,
00:31:41 jako, jako kamínek na pláži.
00:31:43 -A proč ne?
-Proč ne?
00:31:45 Vždyť o ní nic nevíte.
00:31:47 Co její rodiče? Může být vdaná.-Kecy!
00:31:50 -Vidíte, jak správně konstatuje: "Kecy!"
00:31:54 -Kdo by si mě vzal?
00:31:58 -Přísámbůh, Lízo, ulice budou přímo posety muži,
00:32:03 co se kvůli vám postřílejí, než s vámi já budu hotov.
00:32:08 -Ó.... Radši zahnu. Jemu snad přeskočilo.
00:32:13 Vod cvoků se teda učit nenechám!
-Já a blázen?
00:32:16 Paní Pearcová, žádné nové šaty! Vyhoďte ji!
00:32:18 -To už stačilo, pane Higginsi. Vrať se k rodičům, děvče.
00:32:22 -Nemám žádný rodiče.
-Vidíte, nemá rodiče.
00:32:24 Nač ten povyk? Nikdo o ni nestojí.
00:32:27 Má cenu jen pro mě. Doveďte ji nahoru!
00:32:29 -Ale co z ní bude? Bude dostávat plat?
00:32:32 Ó, mějte rozum, pane.
00:32:34 -K čemu plat? Dostane jídlo a šaty.
00:32:36 Peníze by propila.
-Áu! Grobiáne, to je lež!
00:32:39 Já se šnapsu nikdá ani nedotkla!
00:32:41 Vy ste takovej fajnovej, ať se mnou tak nemluví!
00:32:44 -Nemyslíte, Higginsi, že má taky cit?
00:32:47 -Sotva takový, aby nás to znepokojovalo.
00:32:51 Máte cit, Lízo?
-Mám stejný city jako každej jinej.
00:32:54 -Pane, chci vědět,
00:32:56 za jakých podmínek tady to děvče zůstane.
00:32:59 Co s ní bude, až skončíte s výukou? Musíte se dívat dopředu.
00:33:02 -Co s ní bude, když ji necháme ve stoce? To mi povězte.
00:33:05 -To je její věc, pane Higginsi, ne vaše.
00:33:07 -Až s ní skončím, hodíme ji do té stoky zpátky
00:33:11 a bude to zase její věc. Ne?
00:33:13 -Nemáte kouska srdce v těle! Myslíte akorát sám na sebe!
00:33:17 Už tady toho mám po krk, du pryč! Vy byste se měl stydět, tak je to!
00:33:22 -Dáte si bonbon, Lízo?
00:33:29 -Co já vím, co v tom je.
00:33:32 Slyšela sem vo holkách, co je vomámili.
00:33:35 -Důkaz důvěry: Já sním půlku...
00:33:40 ... a vy druhou.
00:33:44 Dostanete bedny čokolády, každý den!
00:33:48 Sudy čokolády!
00:33:51 -Já bych to nejedla, ale sem dáma a tak to nevyplivnu.
00:33:55 -Představte si: čokoláda... taxíky... a zlato a drahokamy!
00:34:00 -Ááu!
00:34:02 Nechci zlato ani drahokamy, jsem poctivá holka, víme?
00:34:06 -Higginsi, musím zasáhnout, paní Pearcová má pravdu.
00:34:10 Máte-li na tom děvčeti 6 měsíců experimentovat,
00:34:14 musí naprosto přesně chápat, o co jde.-Hm...
00:34:18 Lízo... Budete tu 6 měsíců bydlet
00:34:21 a naučíte se krásně mluvit jako slečna z květinářství.
00:34:27 Když uděláte, co budu chtít, dostanete ložnici, spoustu jídla
00:34:32 a peníze na bonbóny a na taxíky.
00:34:36 Ale budete-li neposlušná, budete spát v kuchyni mezi šváby
00:34:41 a paní Pearcová vás bude bít koštětem.
00:34:45 Za 6 měsíců pojedete do Buckinghamského paláce.
00:34:50 V kočáře a krásných šatech.
00:34:53 Když král pozná, že nejste skutečná dáma,
00:34:56 policie vás odvede do Toweru a tam vám useknou hlavu.
00:35:00 Na výstrahu všem troufalým květinářkám.
00:35:03 Když vás neodhalí, čeká vás dárek a to...
00:35:08 7 a půl šilinku, abyste měla s čím začít.
00:35:12 Když tohle odmítnete,
00:35:15 budete to nejnevděčnější, ošklivé stvoření
00:35:19 a všichni andělé nad vámi zapláčou.
00:35:27 Nuže, spokojen, Pickeringu?
-Nevím ani za mák, o čem mluvíte.
00:35:31 -Mohl jsem se vyjádřit prostěji, Pearcová?-Pojď se mnou, Lízo.
00:35:34 -Správně, paní Pearcová. A pod sprchu s ní!
00:35:37 -Vy ste ale strašnej grobián! Jestli něco, tak zdrhnu!
00:35:40 Od nikoho se bít nenechám!
-Neodmlouvej, děvče.
00:35:43 -Vědět, co mě tu čeká, nelezla bych sem.
00:35:46 Já byla dycky slušná holka víte! Nenechám se mlátit koštětem!
00:35:49 -Za 6 měsíců, či za 3, má-li sluch a mrštný jazyk,
00:35:52 uvedu ji kamkoliv a přísahám vám,
00:35:55 že z té ušmudlané divošky udělám královnu!
00:36:04 -Já se ještě nikdá nekoupala, aspoň teda ne úplně celá.
00:36:08 -Nejsi čistá uvnitř, když nejsi čistá na povrchu.
00:36:11 Tady je tvá ložnice, tady tě ubytuju.
00:36:15 -Á... Tady já spát nemůžu, paní, to je pro našince moc hezký.
00:36:23 Dyť... já,... bála bych se na něco sáhnout.
00:36:27 Copak sem ňáká hraběnka?
00:36:34 Óóó, co je tohle? V tom perete šaty?
00:36:37 -V tom se myjeme my, Lízo. A teď umyjeme tebe.
00:36:40 -Snad nemyslíte, že tam vlezu a celá se namočím? To ne!
00:36:51 Z toho... bych měla... smrt!
00:36:56 -Do toho, děvče. Pojď hezky. Svlékni si šaty.-Oóóh! Áu!
00:37:01 -No, tak děvče, dělej, co říkám. Svlékni si šaty!
00:37:05 -Áááúú! Néé! Ááú! Neslíknu!
00:37:08 -Šaty dolů! Dolů s tím! Lízo! Poslechni, děvče!
00:37:12 No tak! Přestaň, slyšíš?!...
-O! Slečno! Poslechněte! Au!
00:37:16 Drž jí ruce! Propána!...KŘIK
00:37:18 -Áááúú! Nééé!...KŘIK Nééé! Ááááuu! Né!
00:37:21 Nechte mě! Áá! Néé! Néé! Áááu! Nechte mě!
00:37:24 Nesahejte na mě! Nééé!
00:37:26 -Tak už dost! Dolů s tím! Poslechni přece! Už dost!
00:37:30 -Drž ji! Nechte toho! Au! Jako kočka!...
00:37:33 -Áááá! Já jsem slušná holka!
00:37:35 Ááááá... To není fér! To se nesmí! Nechte mě!
00:37:39 Áááúú! Áááúú!...
00:37:41 -Jistě, že jsi. Přestaň vyvádět! Šaty dolů.
00:37:44 Do vody s ní! Nech toho, Lízo!...
00:37:47 KŘIK
-Áááúú!
00:37:49 Dejte ty pracky pryč! Nééé! Nééé!
-Už dost! Musíš do vody!
00:37:53 -To snad není možný.
00:37:58 -Nemáte právo... Ááááúú!
00:38:01 KŘIK
00:38:13 -Promiňte mi mou otevřenost,
00:38:15 když se té akce zúčastním, jsem za to děvče odpovědný.
00:38:18 Doufám, že rozhodně nikdo nezneužije jejího postavení.
00:38:21 -Té šmudly? Tak určitě ne.
00:38:24 -Higginsi, víte, co myslím. Je to vážná věc.
00:38:27 Jste muž pevného charakteru, pokud jde o ženy?
00:38:31 -A vy už jste se s takovým mužským někdy setkal?
00:38:34 -Ano, velmi často.
00:38:37 -Já ne.
00:38:39 Kdykoli si nějakou ženu pustím víc k tělu,
00:38:42 začne žárlit, mít nároky, podezřívat a jde mi na nervy.
00:38:46 A když se sám s ženou sblížím, stane se ze mě sobecký tyran.
00:38:49 Takže tady mě máte: starého mládence z přesvědčení.
00:38:52 To je tak, Pickeringu:
00:42:35 ZVUKY ZE ZÁZNAMU
00:42:56 -A ven! Jamie, ty taky vypadni!HEKY
00:43:00 Pamatuj si, Doolittle: Buď zaplať, co vypiješ, nebo nepij.
00:43:04 SMÍCH
-Dík za pohostinnost, Georgi.
00:43:07 Pošli účet do královskýho paláce.
00:43:10 -No, Alfie, asi nám nezbejvá, než jít zpátky do práce.
00:43:13 -Vopovaž se to vyslovit v mý přítomnosti, kamaráde.
00:43:17 Dívej na ty chudáky tam dole.
00:43:20 Taky sem dělával, abych měl pohyb.
00:43:24 Co z toho? Jen ztratíš den.
00:43:27 Á, jen klid, hoši, však my si poradíme.
00:43:30 -Jak si chceš poradit, Alfie?
-Jak?
00:43:33 Jako vždycky. S vírou, nadějí a kapičkou štěstí.
00:45:52 -Ty bys byl dobrá sufražetka, Alfíčku!SMÍCH
00:45:56 -Á... Ztraťte se!
00:45:59 -Á, tady máme toho šťastlivce! Urozený Alfie Doolittle!
00:46:04 -Co děláte v Lízině kvartýru?
-Bejvávalo!
00:46:07 Cha! Teď si můžete dát nalejt za svý, Alfie Doolittle!
00:46:12 Polepšil ste si, ste v balíku!
00:46:15 -Vo čem to mluvíte?
-Vo vaší dceři Líze.
00:46:18 Ste šťastnej člověk, Alfe Doolittle.
00:46:21 -Co je s mou Lízou?
-Á! Von neví!
00:46:24 Její vlastní otec a nic neví! SMÍCH
00:46:29 Bydlí u velkýho zvířete.
00:46:32 Vodjela tam sama v taxíku, hezká jak vobrázek,
00:46:35 a 3 dny už se doma neukázala!
-A dál?
00:46:39 -Dnes vod ní přišel vzkaz,
00:46:41 abysme jí poslali věci do Wimpole Street 27
00:46:45 k profesoru Higginsovi. SMÍCH
00:46:49 A co chtěla poslat?!
-Co?
00:46:52 -Klec na ptáčka... a tenhle čínskej vějíř.
00:46:56 SMÍCH
00:46:59 A vzkazuje: Se šatama si ale nedělejte starosti.
00:47:06 -Já věděl, že ta holka udělá kariéru!
00:47:09 Pánové, jde se na tah!
00:47:11 Na Alfreda Doolittla zasvítilo sluníčko!
00:48:44 -Pošta, pane.
-Účty zaplatit, pozvání odřeknout!
00:48:48 -Áááááááááá.
00:48:51 Áááááááááá.
00:48:59 Ááááááááá.
00:49:02 Áááááááá...
00:49:18 Ááááááááá. Ááááááááá.
00:49:24 Ááááááááá.
00:49:27 ÁÁÁÁáááá...
00:49:31 -Pane Higginsi, nemůžete toho chtít po tom děvčeti tolik.
00:49:34 Odříkává tu svou abecedu od božího rána do samého večera,
00:49:38 i při jídle. Vyčerpává vás to.
00:49:41 Kdy to skončí?
-Až to bude umět, pak...
00:49:43 Všechno, paní Pearcová?
00:49:45 -Ten americký milionář, Ezra D. Wallingford
00:49:48 žádá o přednášku pro svou Ligu pro morální reformu.
00:49:51 -Hoďte to do koše.
-Píše už potřetí.
00:49:53 Měl byste alespoň odpovědět.
-Dobrá, nechte mi to na stole.
00:49:56 Potom se podívám.
00:50:01 -Když dovolíte, pane.
00:50:03 Dole je nějaký popelář, Alfred Doolittle.
00:50:05 Chce s vámi mluvit. Prý kvůli své dceři.
00:50:07 -Ú, to je pěkné...
-Ať jde ten padouch nahoru.
00:50:12 -Třeba to není padouch, Higginsi.
-Nesmysl. Ovšemže je, Pickeringu.
00:50:16 -Tak nebo tak, cítím, že s ním bude potíž.
00:50:19 -Bude-li potíž, pak ji bude mít on se mnou, nikoli já s ním.
00:50:27 -Doolittle, pane.
00:50:34 -Profesor Higgins?
-Tady!-Kde?
00:50:38 Ó! Dobrýtro, šéfe.
00:50:40 Du sem skrz móóc vážnou věc, šéfe.
00:50:47 -Původem v Hounslow, matka z Walesu, řekl bych.
00:50:52 Co chcete, Doolittle?
00:50:54 -Chci svou dceru. To chci, víme?
00:50:57 -No ovšem, jste její otec, ne?
00:50:59 Dobře, že máte trochu smyslu pro rodinu.
00:51:01 Je tam dole, hned si ji odveďte.
00:51:04 -Cože?
-Odveďte si ji!
00:51:06 Myslíte, že se vám o ni budu starat já?
00:51:10 -Á, je to rozumný, šéfe?
00:51:12 Je to férový, takhle se na mě vytahovat?
00:51:15 Je to moje holka. Máte ji vy. Co z toho mám já?
00:51:19 -Jak se opovažujete přijít a vydírat mě?
00:51:22 Sám jste ji sem poslal!
00:51:25 -Á, nepouštějte se do mě tak, šéfe.
00:51:29 -Do vás se pustí policie, tak je to.
00:51:32 Chtěl jste vymámit peníze. Zatelefonuji na policii!
00:51:36 -Řek sem si snad vo něco, no ne?!
00:51:38 Ať tady pán řekne, řek sem slovo vo penězích?
00:51:42 -Proč byste sem jinak chodil?
-Proč?
00:51:46 Proč de člověk za člověkem? Buďte lidskej, šéfe.
00:51:50 Cha, cha, cha, cha, cha!
00:51:53 -Oh!... Alfrede, poslal jste ji sem schválně.
00:51:57 -Bůh je mi svědkem, že ne!
-Tak jak víte, že tu je?
00:52:00 -Povím vám to, když mě pustíte ke slovu.
00:52:03 Sem ochotnej. Sem celej žhavej.
00:52:07 Čekám, abych to řekl.
00:52:09 -Poslyšte, Pickeringu,
00:52:11 ten chlap má přirozený řečnický talent.
00:52:14 Všimněte si rytmu toho jeho žvanění.
00:52:17 "Jsem ochotnej, jsem celej žhavej, já na to čekám!"-Hm.
00:52:21 -Rodné zvuky Walesu.
00:52:24 Jak tedy víte, že tu Líza je?
00:52:26 -Poslala si domů pro věci a já se to dověděl.
00:52:30 Vzkázala, že nechce šaty. Co si vo tom mám myslet?
00:52:34 Řekněte. Jako rodič: co si mám myslet?
00:52:37 -Vy jste ji tedy přišel zachránit od toho nejhoršího, viďte?
00:52:42 -Jasně, šéfe, to je vono.
-Jistě.
00:52:45 Paní Pearcová! Ó, paní Pearcová!
00:52:47 Lízin otec si přišel pro svou dceru.
00:52:50 Dejte mu ji, ano?
00:52:52 -No tak moment, šéfe, počkejte moment!
00:52:55 Sme přece voba chlapi protřelí, ne?
00:52:57 -Á. Protřelí, říkáte?
00:53:00 Snad abyste raději odešla.
-Taky si myslím, pane.
00:53:04 -Víte, šéfe, já sem ve vás, abych tak řek, našel zalíbení.
00:53:09 SMÍCH
00:53:12 Když ji chcete, netrvám na tom, že si ji odvedu
00:53:15 a sem svolnej celý to projednat a dohodnout se.
00:53:19 De vo mý otcovský práva.
00:53:21 Vy ste poslední, kdo by čekal, že dám holku zadarmičko.
00:53:26 Je zřejmý, že ste z těch poctivejch.
00:53:29 Takže, co je to pro vás 5 liber a co je pro mě Líza?
00:53:33 -Měl byste vědět, Doolittle,
00:53:35 že pan Higgins má zcela počestný záměr.
00:53:37 -Samosebou, šéfe. Jinak bych si řek vo 50.
00:53:42 -Prodáte svou dceru za 50 liber?!
00:53:45 -Nemáte špetku morálky?
00:53:48 -Ne. To si já nemůžu dovolit.
00:53:51 Taky byste nemoh, bejt chudej.
00:53:54 Nechci nikomu škodit,
00:53:56 ale když z toho něco má moje Líza, pročpak ne i já? Ne?
00:54:01 Proč ne? Víte, vžijte se do mý situace.
00:54:06 Co sem já? Ptám se, co sem?
00:54:10 Jeden z těch chudejch, co nejsou chudoby hodný, tak je to.
00:54:13 Znamená to, že sem pořád na štíru s morálkou střední vrstvy.
00:54:17 Když se hrnu něco urvat, slyším pořád dokola to samý:
00:54:21 Nejste svý chudoby hoden.
00:54:24 Jenže já mám stejný potřeby
00:54:27 jako vdova, co má za mrtvýho chlapa prachy
00:54:30 vod 6 dobročinnejch spolků každej tejden. Che!
00:54:33 Nepotřebuju míň než ten, co je toho hodnej, ale víc.
00:54:37 Nejím s menší chutí než von, a piju o moc víc.
00:54:41 Mluvím na rovinu, neříkám, že sem něčeho hodnej.
00:54:46 Ne. Sem nehodnej.
00:54:48 A nehodnej zůstanu, mně se to líbí, tak to je.
00:54:52 Ále... Využijete snad lidský slabosti?
00:54:56 Připravíte mě vo cenu dcery, kterou sem vychoval
00:54:59 a v potu tváře živil a šatil?
00:55:02 Až vyrostla do tý míry, že vo ni máte zájem vy dva.
00:55:07 Vážně je 5 liber nerozumnej požadavek, ptám se.
00:55:12 Tak stojí otázka.
00:55:14 -Poslyšte, Pickeringu, vzít si toho člověka do parády,
00:55:19 mohl by být do 3 měsíců ministrem nebo kazatelem ve Walesu.
00:55:24 Těch 5 liber mu dáme.
00:55:26 -Asi s tím nenaloží dobře.
00:55:28 -Kdepak, šéfe, žádnej strach.
00:55:30 Jenom si vyrazíme se snoubenkou.
00:55:33 Pro naši radost a pro počinek druhejch.
00:55:36 A pro vaši útěchu, že sme ty prachy nepromarnili.
00:55:39 Rozhod ste se dobře.
-Neodolatelné.
00:55:41 Dáme mu deset!
-Né!
00:55:43 Snoubenka by to nechtěla utratit, víme.
00:55:46 Deset je moc peněz.
00:55:48 Člověk je najednou šetrnej a sbohem štěstí.
00:55:51 Dejte mi jen to, vo co sem si řek. Ani víc, ani míň.
00:55:55 -Nač podporovat amorálnost, Doolittle!
00:55:57 Proč se neoženíte, manželství není takový strašák.
00:56:01 Lízinu matku jste si vzal.
00:56:03 -Kdo vám to řek?
-Předpokládal jsem to.
00:56:07 Ne, vážně.
-Mmmm.
00:56:11 -Ještě chvíli ho poslouchat, ztratíme dobré úmysly.
00:56:15 Pět liber jste říkal?
-Díky, šéfe, díky!
00:56:18 -Určitě nechcete deset?
-Ne.
00:56:21 Ne, snad až příště.
-Áu! Áu! Áu!
00:56:23 -Pardón, slečno!
00:56:25 -Nebudu už ty pitomý hlásky opakovat!
00:56:27 -Propána, to je Líza! Seš hezká holka, když se umeješ!
00:56:32 Celá po mně, co, šéfe?
00:56:34 -A co ty tady vůbec děláš?
00:56:36 -No, no, no.
00:56:38 Drž zobák a vopovaž se bejt na pány hubatá!
00:56:42 Kdyby dělala potíže, pásek dolů a pořádně nařezat, to na ni platí!
00:56:46 Na shledanou, pánové.
00:56:48 Nazdárek, Lízo!
-Ééé!
00:56:52 -Prosím: filozofický génius v nejryzejší podobě!
00:56:56 Paní Pearcová napište Wallingfordovi
00:56:59 stran přednášek o morálce, ať se spojí s Alfredem Doolittlem,
00:57:03 popelářem a nejoriginálnějším moralistou v Anglii.-Jistě pane.
00:57:07 -A co von tu chtěl?
-Hleďte si samohlásek.
00:57:10 -To už dávno umím. Vodjakživa.
-Dobrá, tak říkejte.
00:57:14 -Á, é, é, á, ó!
-Dost!
00:57:18 Á, é, í, ó, ú.
00:57:20 -Dyť to říkám: É, é, é, á, ó.
00:57:23 Říkám to už celý 3 dni a už to říkat nebudu!
00:57:26 -Já vím, že to těžké, slečno Doolittlová.
00:57:29 -Žádné vysvětlování, jako voják byste to měl vědět.
00:57:32 Nepotřebuje nic než dril. Radši běžte, chce vás jen dojmout.
00:57:36 -Když na tom trváte. Ale buďte trochu trpělivý.
00:57:39 -Jistě.
00:57:41 Znovu!
-Vy nemáte žádný srdce, víte!
00:57:45 -Á!
-É!
00:57:48 -Á!
-É!
00:57:50 -Á!
-Ééé!
00:57:52 -Lízo, věřte mi,
00:57:54 že ty hlásky budete vyslovovat ještě dnes správně.
00:57:57 Nebo nedostanete oběd, večeři ani čokoládu.
01:01:05 Áááá.
01:01:09 -Ááá.
01:01:14 Ááá.
01:01:19 ZA DVEŘMI Ááá...
01:01:23 -Dobrá, Lízo, ještě jednou.
01:01:27 -Dé-ští-Špa-něl-sku- zlá-štam-de-je-pláň.
01:01:34 -Déšť dští v Španělsku zvlášť tam, kde je pláň.
01:01:37 -Cák sem to neřekla?
-Ne, Lízo, neřekla.
01:01:40 Ani přibližně.
01:01:42 Chci, abyste si odteď každou noc před spaním místo modlitby říkala:
01:01:47 Déšť dští ve Španělsku zvlášť tam, kde je pláň. 50 krát!
01:01:52 Budete blíže Bohu, když nebudete urážet jeho uši.
01:01:55 A teď cvičení s "H".
01:01:59 Pickeringu, to bude příšerné.
01:02:01 -Dopřejte přeci tomu děvčeti čas.
01:02:03 -Vím, že to nesvede hned napoprvé.
01:02:06 Pojďte, Lízo a dávejte pozor.
01:02:09 Tak.
01:02:11 Vidíte ten plamen?
01:02:13 Zachvěje se pokaždé, když řeknete "Há" správně.
01:02:17 Pakliže "há" nevyslovíte, ten plamen se ani nepohne.
01:02:21 Tak poznáte, co je dobré, dokud to sama neuslyšíte.
01:02:25 Zrcadlo pomůže. Takže poslouchejte:
01:02:28 V Hertfordu, Herefordu a Hampshiru hrozné hurikány hned tak nehrozí.
01:02:35 Tak, hezky to opakujte:
01:02:37 V Hertfordu, Herefordu a Hampshiru hrozné hurikány hned tak nehrozí.
01:02:42 -V Árfordu, Erifordu a Empšru rozné urikány ned tak nerozí.
01:02:47 -Ne, ne, ne, ne! Nemáte kouska sluchu?
01:02:50 -Mám to říct znovu?
-Ne, prosím ne.
01:02:53 Musíme od začátku.
01:02:55 Říkejte: Há, há, há, há.
01:02:59 -Chá, chá, chá, chá.
01:03:04 -Pokračujte. Dál, dál.
01:03:07 -Chá, chá, chá, chá, chá...
01:03:10 -V Indii to mají podobně, Pickeringu?
01:03:13 Nevyslovují hlásku, jako třeba "há", tam, kde mají,
01:03:16 a vyslovují ji tam, kde nemají? Například "hoves", místo oves?
01:03:19 Nebo Slované, ti mají tendenci vyslovovat své "gé".
01:03:23 Důrazně ho vyslovují tam, kde ho angličtina potlačuje.
01:03:26 A dokonce ho přidávají ve slovech, kde vůbec nebylo.
01:03:29 Takové "há" v jiných jazycích
01:03:31 je samozřejmě problém pro Francouze.
01:03:36 Eh!
01:03:41 -To děvče, Higginsi!
-Jen pokračujte! Dál. Dál.
01:03:44 -Há, há, há, há, há...
01:04:21 -Ááá.
01:04:23 Znovu, Lízo: "Děkuji vám za milé pozvání."
01:04:27 -Děkuji vám zamilé pozvánííí?
-Ne! Děkuji. Děkuji. Dě...
01:04:33 Děkuji vám za milé pozvání.
01:04:36 -Děkuji vám zamilé pozvánííí?
01:04:39 -Ts. Ne, ne, ne. Děkuji. Děkuji.
01:04:41 Jako byste řekla "Dobrota".
01:04:44 "Děkuji." Řekněte: "Dobrota."
-Dobrotaaa...
01:04:47 -Ne, ne, ne. "Dob-ro-ta."
01:04:49 Výborné zákusky, odkud je paní Pearcová má?
01:04:52 -Mhm. Skvělé. Zvláště ty jahodové jsou lahůdka.
01:04:56 Ochutnal jste ten žůžo dort?
01:05:01 -Mm. Ještě jednou.
01:05:04 -Ochutnal jste...
-Pickeringu!!
01:05:07 Znovu, Lízo!
01:05:09 -Dóbrota...
01:05:11 -Proboha... Neslyšíte ten rozdíl?
01:05:14 Dejte jazyk k hornímu patru,
01:05:16 opřete jej o přední zuby z vnitřní strany,
01:05:19 a teď řekněte: "dob".
-Dob.
01:05:21 -Teď "ro".
-Ro.
01:05:23 -A teď "dob, dob, dob, dob, ro, ro, ro, ro.
01:05:27 Dob, dob, dob, dob, ro, ro, ro, ro." Hm.
01:05:29 -Dob dob dob dob, ro, ro ro ro... Dob, dob, dob, dob, ro, ro, ro, ro.
01:05:31 -To byla výborná svačina, Higginsi. Dojezte ten jahodový dortík.
01:05:34 Do mě už se nevejde.
-Už nemohu.
01:05:36 -Škoda ho vyhodit.
-Jaképak vyhodit!
01:05:39 Znám někoho, kdo je má strašně rád.
01:05:44 Ná pipipipi...
01:05:46 -Ááááuu!
01:06:23 -Čtyři,... pět,...
01:06:27 šest... kuliček.
01:06:31 Teď budete vyslovovat, každičké slovo,
01:06:34 ale tak, jako byste ty kuličky neměla v puse.
01:06:38 "Tři postavy mé zraky zrána zřely, jak dlaň v dlani, šíje chýlí."
01:06:43 Co slovo, to perla.
01:06:45 NESROZUMITELNĚ
-"Tři postavy mé zraky
01:06:49 zrána..."
01:06:51 Nejde to! Nejde!
01:06:55 -Jsou ty kuličky skutečně nutné?
01:06:58 -Byly nutné pro Démosthena, jsou nutné i pro Lízu Doolittlovou.
01:07:02 Pokračujte!
01:07:04 NESROZUMITELNĚ
-"Tři postavy mé zraky zrána zřely,
01:07:08 jak dlaň v dlani, šíje chýlí "
-Nerozumím ani slovo!
01:07:13 Ani slovo!
01:07:15 -"Tři postavy mé zraky zrána zřely, jak dlaň v dlani, šíje chýlí... "
01:07:20 -Higginsi, ta báseň je pro ni asi těžká,
01:07:23 něco snadnějšího.
01:07:25 Třeba "Vránu a lišku". Oho, ano! Ta je rozkošná!
01:07:28 -Pickeringu, já to děvče neslyším!
01:07:34 Copak je?
-Já jednu spolkla.
01:07:39 -Nevadí, mám jich spoustu. Ústa.
01:07:41 Jedna, dvě...
01:08:22 Déšť dští v Španělsku zvlášť tam, kde je pláň.
01:08:27 -Nejde to! Jsem moc unavená!
01:08:30 Moc unavená.
01:08:32 -Proboha, Higginsi, už jsou určitě tři ráno.
01:08:36 Mějte přece rozum.
01:08:39 -Já mám vždycky rozum! Ach!
01:08:44 Lízo, když snesu třeštící hlavu já, vy také.
01:08:48 -Mně taky třeští lava.
01:08:51 -Och!... Tady.
01:08:54 Hlava vás bolí,... jste unavená...
01:08:58 Vaše nervy jsou obnažené jako maso u řezníka.
01:09:03 Ale pomyslete, čeho chcete dosáhnout.
01:09:07 O co se... tady snažíte.
01:09:11 Vznešenost a nádhera anglického jazyka
01:09:15 je naše největší bohatství.
01:09:18 Nejušlechtilejší myšlenky lidského nitra jsou vyjádřeny
01:09:22 v té jedinečné směsici zvuků plné hudby a fantazie.
01:09:29 A tohle všechno jste se rozhodla dobýt, Lízo.
01:09:34 A vy to... svedete.
01:09:43 Oh.
01:10:02 A teď to zkuste znova.
01:10:08 -Déšť dští v Španělsku zvlášť tam, kde je... pláň.
01:10:16 -Jakže?
01:10:24 -Déšť dští v Španělsku
01:10:28 zvlášť tam, kde je... pláň.
01:10:36 -Ještě.
01:10:39 -Déšť dští v Španělsku zvlášť tam, kde je pláň!
01:10:44 -Ona to chytla! Ona to chytla!
01:12:39 Vynikající pokrok!
01:12:41 Je čas vyzkoušet ji na veřejnosti.
01:12:44 -Cítíte se dobře, pane?
-Naprosto, paní Pearcová.
01:12:48 A vy?
-Dobře, děkuji.-Výborně.
01:12:50 Co ji, co ji vyzkoušet ve společnosti, jak si povede.
01:12:52 -Pane Higginsi, totiž, probudily mě strašné rány.
01:12:55 Nevíte, co to mohlo být?
01:12:57 -Rány? Neslyšel jsem rány. A vy?-Ne.
01:13:00 -Kdyby se to opakovalo, běžte k lékaři.
01:13:03 A my ji vezmeme na dostihy!
-Dostihy?-Matka má v Ascotu lóži.
01:13:07 -Ale dovolíte se jí, že?
-Ovšem. Jistě.
01:13:13 Ne, překvapíme ji. Teď pojďme spát.
01:13:16 Zítra vyrazíme a koupíme jí šaty. Lízo, cvičte dál.
01:13:19 -Vždyť už je ráno, pane.
01:13:22 -Nejvhodnější čas k práci.
01:13:25 Kde mají dámské šaty?
-No, přece u Whiteleyho.
01:13:29 -Jak to víte?
-To ví každý.
01:13:32 -Jenom nic květovaného.
01:13:34 Nesnesu róby, co mají kus plevele tu a kus tamhle.
01:13:38 Něco prostého, skromného a elegantního.
01:13:42 Třeba, třeba s vlečkou.
01:13:44 Ano, to je ono.
01:13:49 -Příliš jste pracovali. Nedělá vám to vůbec dobře.
01:13:53 Lízo, ať si říká profesor, co chce, knížky pryč a jděte spát.
01:21:06 HOVOR NA DOSTIZÍCH, SMÍCH
01:21:16 -Matko!
01:21:18 -Henry! Jaké nemilé překvapení!
01:21:21 -Nazdar, mami! Vypadáš moc dobře.
01:21:25 -Co tady děláš? Slíbils, že se tu už neukážeš. Odejdi.
01:21:28 -Nemohu, jsem tu obchodně.
-Musíš, Henry, urážíš mé přátele.
01:21:32 Po setkání s tebou už je nikdy neuvidím.
01:21:35 To není oblečení pro Ascot!
-Košile je čistá.
01:21:37 Mám pro tebe práci. Jde o fonetiku.
01:21:40 Sehnal jsem děvče...-Henry...
-Není to milenka, ale květinářka.
01:21:44 Chci ji vzít na vyslanecký bál, ale předtím ji chci vyzkoušet.
01:21:47 -Cos to říkal?
01:21:49 -Vyslanecký bál, znáš...?
-Jistěže znám...
01:21:52 -Proto ji vedu sem, rozumíš?
-Obyčejnou květinářku?
01:21:55 -Naučil jsem ji mluvit správně a chová se podle přesných pokynů.
01:21:59 Smí mluvit jen o dvou věcech: o počasí a o zdraví.
01:22:03 "To je dnes hezky", a do ničeho dalšího se nepouštět.
01:22:07 Pomoz jí a bude to v suchu.
-V suchu?
01:22:09 Téma zdraví na dostizích?
-O něčem mluvit musí.
01:22:12 -Kde je ta dívka teď?
01:22:14 -Něco na ní ještě špendlí, šaty nesedí.
01:22:16 Říkal jsem Pickeringovi, aby šla s námi.
01:22:19 -Ó!-Můj ty bože, dobrý den!
-Ráda vás vidím.
01:22:23 -Á... Paní Eynsford-Hillová.
-Dobré odpoledne, paní Higginsová.
01:22:26 -Prosím. To je můj syn Henry.
-Velmi mě těší.
01:22:29 -Už jsem vás někde viděl.
-Nejsem si jistá.
01:22:33 -Nevadí, sedněte si.
01:22:37 -Lady Boxingtonová.
-Kde k čertu je?
01:22:40 -Lord Boxington.
-Á!
01:23:15 -Plukovníku, jdete právě na čaj.
-Díky, paní Higginsová.
01:23:18 Dovolte, slečna Doolittlová.
-Drahá slečno Doolittlová...
01:23:21 -Děkuji vám za vaše pozvání.
-Je mi potěšením.
01:23:26 Lady Boxingtonová.
-Těší mě.-Velmi mě těší.
01:23:30 -Lord Boxington.
-Těší mě.-Velmi mě těší.
01:23:32 -Paní Eynsford-Hillová.
-Těší mě.-Velmi mě těší.
01:23:36 -A Freddie Eynsford-Hill.
-Velmi mě těší.
01:23:43 -To mne těší.
01:23:45 -Slečno Doolittlová.
01:23:47 -Dobré odpoledne, profesore Higginsi.
01:23:50 -Ano, počasí se vydařilo.
01:23:59 -První závod byl tak napínavý, slečno Doolittlová.
01:24:02 Škoda, že jste ho neviděla.
-Myslíte, že bude pršet?
01:24:06 -Déšť dští v Španělsku zvlášť tam, kde je pláň.
01:24:15 Ale v Hertfordu, Herefordu a Hampshiru
01:24:18 hurikány hned tak nehrozí.
01:24:21 SMÍCH
-To je legrační.
01:24:23 -Co se hihňáte, mladíku? To je na beton.-Naprosto.
01:24:27 -Jako by se náhle ochladilo?
01:24:30 -Doufám, že nepřijde nějaké náhlé ochlazení.
01:24:33 Hned se pak rozmohou chřipky.
01:24:35 Celá naše rodina na ně velmi trpí.
01:24:38 -Má teta na chřipku umřela, aspoň se to tvrdí.
01:24:42 Ale já věřím, že ji odkráglovali.
-Odkráglovali?
01:24:49 -Jako je Bůh nade mnou.
01:24:51 Proč by najednou umírala na chřipku,
01:24:55 když rok předtím vydržela záškrt?
01:24:58 Už nám tehdy modrala.
01:25:00 Mysleli, že je po ní, ale táta jí lil a lil do krku gin.
01:25:05 -Óooo!
01:25:11 -Náhle se vzpamatovala tak prudce, že jim kus lžice ukousla.
01:25:16 -Můj ty bože!
01:25:18 -Jak by ženská, co je takhle silná, mohla umřít na chřipku?
01:25:24 A kam se poděl ten slamák, co jsem měla zdědit?
01:25:31 Někdo ho čajznul.
-Tsss.
01:25:34 -A já tvrdím: Ten, kdo ho čajznul, ji odkrágloval.
01:25:40 -Odkrágloval?
01:25:42 Odkrágloval, říkáte?
-Co to prosím znamená?
01:25:45 -Nová lidová mluva. Odkráglovat znamená zabít.
01:25:50 -Přece nevěříte tomu, že vaši tetu zabili?
01:25:54 -Proč by ne?
01:25:56 Ti lidi by ji zabili pro pouhou jehlici,
01:25:58 natož pro klobouk!
01:26:00 -Ale určitě nebylo správné,
01:26:03 že jí váš otec lil do hrdla alkohol!
01:26:05 To ji mohlo zabít!
01:26:07 -Ji ne.
01:26:09 Gin byl její mateřské mléko.
01:26:12 A táta z vlastní zkušenosti dobře věděl, kdy bude mít dost.
01:26:17 -Chcete říct, že pil?
-Pil? Božínku, ten chlastal!
01:26:22 -Aaach!
01:26:24 -SMÍCH
-Ale... Čemu se zas hihňáte?
01:26:29 -Té nové mluvě. Děláte to naprosto úžasně.
01:26:32 -Když to dělám dobře, proč se tedy smějete?
01:26:36 Řekla jsem snad něco špatně?
01:26:39 -Aaach!
-Vůbec ne, má milá.
01:26:42 -Pánubohu chvála.
01:26:45 -Eee...
-Jak?
01:26:47 -Já bych totiž velmi nerada řekla něco nevhodného.
01:26:50 -Snad bychom ještě stihli uzavřít sázku, pojďte, drahá.
01:26:52 -Vsadil jsem na sedmičku.
01:26:55 Vezměte si tu mou sázku. Bude vás to mnohem víc bavit.
01:26:59 -To je od vás milé.
-Kůň se jmenuje Dover.
01:27:02 -Pojďte, drahá. Jdeme.
01:27:22 -Tempo! Rychle Dovere! Do toho!
01:27:26 Tempo! Dovere! Rychle!
01:27:33 No, tak, Dovere! Hejbni tou svou prdelí!
01:27:37 -Óóoo!
-Óóoo!
01:27:39 ZDĚŠENÍ
01:27:43 -Óooo!
-Proboha, drahá...
01:28:00 -Ty ji vážně chceš vzít na vyslanecký bál, Henry?
01:28:03 -Není připravena?
-Leda tak pro bárku na kanále!
01:28:06 -Potřebuje trochu vybrousit řeč, ale...
01:28:09 -No tak, Henry, pokud nevidíš, že ten plán je nemožný,
01:28:12 potom tě musela oslepit.
01:28:14 Vzdej to, nepokoušej dál to děvče ani sebe.
01:28:17 -Vzdát to?!
01:28:19 Největší dobrodružství, jaké jsem zažil?
01:28:22 Dřeme se s Pickeringem od rána do noci.
01:28:25 Věnujeme se jenom jí.
01:28:27 Učíme ji, mluvíme s ní, posloucháme ji.-Cože?
01:28:30 Jako děti, co si hrají s živou panenkou.
01:28:33 Á, tady je vůz.
-Ááá.
01:29:39 -Dovolte, pane...
01:29:50 -Dobrý večer, pane.
-Á. Večeře je hotová?
01:29:54 Mám hlad.
-Ano pane.
01:29:56 -Mm.
-Dobrý večer, profesore Higginsi.
01:30:41 Ano, pane?
-Á, je doma slečna Doolittlová?
01:30:44 -Koho mám ohlásit?
-Freddie Eynsford-Hill.
01:30:47 Kdyby si nemohla vzpomenout,
01:30:49 řekněte jí prosím, že jsem ten, co se hihňal. -Dobře.
01:30:53 -Předala byste jí je?
-Jistě. Nechcete jít dál?
01:30:56 Večeří, ale můžete počkat.
-Ne, díky.
01:30:59 Chci jen být v ulici, kde ona bydlí.
01:32:43 -Pane!
01:32:46 Je mi moc líto,
01:32:48 ale slečna Doolittlová nechce nikoho vidět.
01:32:51 Nikoho nikdy.
-Proč? Byla báječná!
01:32:53 -Slyšela jsem. Ještě něco, pane? -Ano.
01:32:56 Řekněte jí, že počkám.
-To může trvat dny, i týdny, pane.
01:33:01 -Nechápete? Tady mi bude líp.
01:33:44 -Vážně, Higginsi, je nelidské v tom pokračovat.
01:33:48 Uvědomujete si, co ji musíte naučit do 6 týdnů?
01:33:52 Chodit, oslovit vévodu, biskupa, velvyslance!
01:33:55 To je absolutně nemož...
01:33:58 Higginsi, říkám vám, že zkrátka ruším sázku.
01:34:01 Jste paličák a já taky. Tento experiment skončil.
01:34:05 A nic kromě příkazu od krále, mé rozhodnutí nezmění.
01:34:09 Teď mě omluvte.
01:34:11 Rozumíte, Higginsi? Je konec!
01:34:13 Higginsi. Higginsi! Co když se dnes večer
01:34:16 dostane slečna Doolittlová do nějaké prekérní situace?
01:34:20 Bude to vaše vina.
-Á, ona to dokáže!
01:34:23 -Co když bude odhalena, co když se nežádoucně přeřekne?
01:34:27 -Na bále nebudou koně, Pickeringu!
01:34:30 -Ta muka jsou strašlivá.
01:34:33 Jestli se něco stane, nevím, co udělám.
01:34:36 -Vrátíte se k pluku.
-Teď není čas na vtipy.
01:34:40 Šest týdnů s ní zacházíte tak, že to přesahuje meze!
01:34:44 A nechoďte pořád sem a tam, nemůžete postát?
01:34:47 -Dejte si portské, to vás uklidní.
-Nejsem nervózní!
01:34:52 Kde je?
-Na klavíru.
01:34:54 -Vůz je připraven.-Dobře. Zavolejte slečnu.-Jistě.
01:34:58 -"Zavolejte slečnu... "
01:35:00 Vsadím se, že jí ty šaty nepadnou. Ti francouzští návrháři!
01:35:03 Není nad anglický podnik, na ty je spolehnutí.
01:35:06 Portské?
-Ne, díky.
01:35:14 -Jste si jistý, že si zapamatuje, co jste jí vtloukl do hlavy?
01:35:19 -To uvidíme.
01:35:21 -Co když ne?
01:35:24 -Prohraju sázku.
01:35:27 -Higginsi, víte, co na vás nesnáším?
01:35:29 Vaši samolibost!
01:35:31 Jde o tolik a je nepřijatelné, že nepotřebujete portské!
01:35:36 Chováte se, jako by vám na tom děvčeti nezáleželo.
01:35:39 -Nesmysl, Pickeringu. Záleží.
01:35:42 Co jsem asi ty měsíce dělal?
01:35:45 Může být něco důležitějšího, než vzít lidskou bytost
01:35:49 a stvořit z ní novou bytost tím, že jí učíte novou řeč?
01:35:54 A tak odstraníte propast,
01:35:56 která dělí společnost a lidské duše.
01:36:00 Jak by mi na ní nezáleželo...
01:36:20 -Slečno Doolittlová, vypadáte překrásně.
01:36:24 -Děkuji vám, plukovníku.
01:36:28 -Co říkáte, Higginsi?
01:36:31 -Slušné. Docela to ujde.
Slavný film George Cukora My Fair Lady, ověnčený v roce 1964 celkem osmi Oscary, vychází z úspěšného broadwayského muzikálu, inspirovaného hrou anglického dramatika a mistra chytrého humoru G. B. Shawa Pygmalion (tato hra se poprvé ocitla na filmovém plátně již v roce 1938). Příběh květinářky Lízy Doolittleové a profesora Henryho Higginse, který se vsadí, že z prostého chudého děvčete udělá pravou dámu, splnil očekávání producentů a brzy po svém uvedení vydělal dvojnásobek výrobních nákladů ve výši 17 milionů dolarů. Oproti originální předloze se tu dočkáme i tolik žádaného šťastného konce. Rex Harrison si svoji úlohu zahrál již na Broadwayi a později v Londýně, zatímco Audrey Hepburnová vystřídala na přání producenta broadwayskou divadelní hvězdu Julii Andrewsovou. Pro tu bylo jistě satisfakcí oscarové ocenění téhož roku za hlavní roli v muzikálu Mary Poppins, když její sokyně vyšla naprázdno. Přestože je ve zpívaných pasážích Audrey Hepburnová dabována, přispěl její křehký půvab, uvolněnost a smysl pro muzikálové herectví k úspěchu snímku, který dodnes učí další generace, v čem je podstata kvalitního scénického provedení muzikálu.
Bohatá výprava a kostýmy, krásné melodie a vynikající herecké výkony a navíc nově restaurovaná kopie – to vše činí z tohoto filmu ojedinělý sváteční zážitek.