Od husitského válečnictví k přejímání italské renesance. ### Připravil M. Růžička
00:00:27 Historie zemí Koruny České se vynořuje z dávnověkých pověstí,
00:00:32 jež poeticky mísí zrnka historické skutečnosti
00:00:35 s bájnými představami.
00:00:53 Na počátku 15. století vstoupil na jeviště národních dějin
00:00:58 malý zemanský rod Smiřických.
00:01:02 V následujících desetiletích se jeho členové
00:01:06 zařadili mezi naše přední velmože.
00:01:15 Znak Smiřických tvořil štít kosmo dělený,
00:01:19 stříbrný a černý.
00:01:23 Klenotem byl pár orlích křídel stejných barev.
00:01:27 Východočeské Smiřice se nejprve uvádějí v r. 1361.
00:01:33 Nejstarší zpráva o tvrzi je o 30 let později.
00:01:37 A že se v ní usadil Václav, příslušník starého zemanského rodu,
00:01:41 který začal užívat nového přídomku "ze Smiřic",
00:01:45 je doloženo až v 1. letech 15. století.
00:01:53 Neuběhlo ani 15 let a na prahu náboženské, sociální
00:01:57 a politické revoluce, kterou nazýváme husitstvím,
00:02:01 se objevuje 1. významná postava rodu: Jan Smiřický.
00:02:07 Jeho podobu neznáme, ale víme,
00:02:09 že byl předním politikem náboženské reformace.
00:02:21 Křesťanství, jež přinesli v 9. st. do našich zemí věrozvěstové,
00:02:25 vítězilo silou zákonů desatera.
00:02:29 Církev získávala přízeň bohatých. Zahrnuli ji dary a odkazy.
00:02:35 Sama pak ze sbírek, desátků a vlastních příjmů měla majetek,
00:02:40 jež se na počátku 15. století rovnal 1/3 všeho jmění v zemi.
00:02:48 Záhy se však rozmohlo svatokupčení a nezřízenost.
00:02:52 Život duchovních se mnohdy příčil Ježíšově služebnosti.
00:02:57 Tahanice o vatikánský trůn zplodila 2 papeže.
00:03:00 K nim za čas přibyl 3.
00:03:03 Překonávali se v intrikách a vzájemném proklínání.
00:03:11 V Praze se vyhrocoval spor mezi bývalými přáteli
00:03:15 králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna.
00:03:20 Krále zajala katolická Panská jednota
00:03:25 v čele s Rožmberky a pány z Hradce. 17 týdnů byl držen ve věži.
00:03:33 Prostředník mezi náboženskou a královskou mocí,
00:03:37 vikář Jan z Pomuku, byl umučen.
00:03:41 Město zachvátila epidemie moru.
00:03:48 Z Říma do světa vyjeli výběrčí s odpustky,
00:03:51 aby 1 papež měl dost peněz na válku s 2. papežem.
00:03:55 V Praze proti nim vystoupili kazatelé
00:03:59 v čele s rektorem univerzity Mistrem Janem Husem.
00:04:02 Papež reagoval kletbou, zákazem kázání, vyhoštěním z Prahy.
00:04:08 Hus byl pohnán před kostnický koncil a upálen.
00:04:19 Vyznavači jeho víry se chopili palcátů a kopí.
00:04:23 Šli do boje za myšlenku, nikoliv pro peníze.
00:04:27 Proti nim šla vojska z celé Evropy.
00:04:30 5 křižáckých výprav mělo husitům napravit hlavy.
00:04:33 Bojů proti 1. křižácké výpravě se zúčastnil i Jan Smiřický.
00:04:39 Žižka se spojil s Pražany na základě 4 artikulů pražských:
00:04:44 aby slovo boží bylo svobodně hlásáno,
00:04:48 aby bylo přijímáno pod obojí způsobou,
00:04:51 aby kacířstvo zanechalo světského panování,
00:04:56 a aby smrtelné hříchy byly trestány.
00:05:00 Pak se postavil Zikmundovi na Vítkově a porazil ho.
00:05:07 Jan Smiřický se roku 1421 stal v Mělníce husitským hejtmanem.
00:05:13 Z té doby se zachovala gotická brána hradu.
00:05:17 Zpočátku táhl s Žižkovým vojskem,
00:05:21 záhy přešel ke konzervativní šlechtě husitské, hledající kompromis.
00:05:25 Když Zikmund Lucemburský slíbil,
00:05:29 že se přičiní o potvrzení evangelíka Jana Rokycana za arcibiskupa,
00:05:33 byl Jan Smiřický v jeho táboře, ač kdysi proti němu bojoval...
00:05:43 Základnou Smiřického moci se stal hrad v Roudnici,
00:05:48 sídlo pražských arcibiskupů.
00:05:51 Předal mu jej bojácný Konrád z Vechty, když se uchýlil
00:05:55 pod Smiřického ochranu a přihlásil se ke 4 pražským artikulům.
00:06:00 V základech dnešního barokního zámku
00:06:02 jsou dodnes části románského hradu.
00:06:06 Tehdy ovládal Pojizeří mocný rod pánů z Michalovic,
00:06:11 do něhož se Jan Smiřický přiženil.
00:06:15 Získal tak Helfenburk a další statky.
00:06:19 O 10 let později rozšířil své panství o hrad Housku.
00:06:24 Gotické nástěnné malby v hradní kapli
00:06:27 jsou výmluvným svědectvím o tehdejším způsobu života.
00:07:06 Jan Smiřický byl šlechtický válečník i obratný politik.
00:07:11 Uměl využít možností doby.
00:07:14 Kromě Housky a Helfenburku záhy měl i Jestřebí, Lysou, Bezděz...
00:07:26 Když po krátkém panování zemřel na útěku z Čech král Zikmund,
00:07:32 katolická, konzervativně kališnická strana Oldřicha z Rožmberka
00:07:37 a Menharta z Hradce zvolila na trůn Albrechta Rakouského.
00:07:41 O 2 roky později zemřel v boji s Turky.
00:07:46 V následném bezvládí se Jan Smiřický
00:07:49 účastnil na správě země jako hejtman litoměřického kraje
00:07:54 a spolu s Jiřím z Poděbrad i kraje boleslavského.
00:07:58 Udržuje styky i s mocným a po trůnu toužícím
00:08:01 Oldřichem II. z Rožmberka.
00:08:05 Když se r. 1452 Jiří z Poděbrad stal zemským správcem,
00:08:11 zasedal Smiřický, asi s podporou katolického panstva,
00:08:15 v zemské správčí radě.
00:08:18 Roku 1453 tajně varoval Ladislava Pohrobka
00:08:21 před mocenskými plány Jiříka z Poděbrad.
00:08:25 Netušil, že Poděbradovi informátoři list získali.
00:08:29 Proto když v zemské správčí radě dal Jiřík z Poděbrad hlasovat,
00:08:33 zda varování Pohrobka by bylo zradou země, zvedl ruku pro.
00:08:39 Jiřík pak prokázal, že takový list byl skutečně napsán
00:08:43 a jeho autorem je Jan Smiřický.
00:08:46 Ten byl jat a veřejně na Staroměstském náměstí popraven.
00:08:52 Pozoruhodné je, že umíral jako přesvědčený kališník.
00:08:57 O jeho synu Jindřichovi víme,
00:09:00 že jako válečník sloužil věrně českému králi Vlad. Jagellonskému,
00:09:05 s jeho svolením i římsko-německému císaři Fridrichovi III.
00:09:10 Za zásluhy byl s celým rodem povýšen do panského stavu.
00:09:18 Vnuk Jana Smiřického vynikl jako dobrý hospodář.
00:09:22 V r. 1514 získal Hrubou Skálu,
00:09:26 poté i další rozsáhlý majetek ve východních Čechách.
00:09:30 Položil základy k rozkvětu panství.
00:09:33 Teprve pravnuk Jana Smiřického Jaroslav, narozený r. 1613,
00:09:39 vynikl i jako obratný diplomat v západní a východní Evropě.
00:09:45 V r. 1540 doprovázel Ferdinanda I. do Nizozemí.
00:09:51 O 3 roky později královskou dceru Alžbětu do Polska.
00:09:56 Na straně císaře Karla V. se účastnil bojů
00:10:01 proti protestanským knížatům za šmalkadské války.
00:10:10 R. 1548 jel arcikníže Maxmilián za svou španělskou nevěstou.
00:10:16 V jeho doprovodu byl i Jaroslav Smiřický.
00:10:21 Pro úmrtí otce však cestu přerušil.
00:10:27 Po 3 letech roku 1551
00:10:30 byla vyslána velká výprava českých šlechticů,
00:10:34 aby Maxmiliána s manželkou přivítali.
00:10:37 Jejími členy byli jak Jaroslav Smiřický, tak i jeho bratři
00:10:42 Albrecht, sídlící v Náchodě,
00:10:45 a Jindřich, spravující svá panství z Hrubé Skály.
00:10:50 Tato výprava se protáhla na 8 měsíců.
00:10:53 Čeští, moravští a slezští přední šlechtici
00:10:57 měli příležitost poznat řadu měst a velkomožských sídel:
00:11:03 Innsbruck, Trident, Salzburk, Mantovu, Milán,
00:11:08 Cremonu, Pavii a hlavně Janov.
00:11:12 Dlouhý pobyt v renesanční Itálii
00:11:16 jim umožnil seznámit se s její hmotnou a duchovní kulturou.
00:11:21 Okouzleni po návratu přispívali
00:11:24 k šíření renesančního životního stylu na svých panstvích.
00:11:29 Z původního interiéru skalského zámku Jindřicha Smiřického
00:11:33 se dochovala míšeňská kamna,
00:11:36 inspirovaná výzdobou známého sálu manželů v Mantově,
00:11:40 s glazovanými kachly zdobenými antickými portréty,
00:11:43 a dvojicemi v renesančních kostýmech,
00:11:47 doprovázenými kryptogramy.
00:12:04 Bratr Jindřicha, Jaroslav Smiřický,
00:12:08 koupil roku 1558 Kostelec nad Černými lesy.
00:12:12 Přebudoval jej v duchu italské renesance.
00:12:17 Získal italského mistra Ulrica Aostalliho.
00:12:21 Ten navrhl dvoupatrovou 4křídlou budovu,
00:12:25 se 4 třípatrovými věžemi podle vzoru italských kostelů.
00:12:50 O 10 let později vznikl na místě někdejší gotické kaple
00:12:54 kostel sv. Vojtěcha, propojený se zámkem.
00:13:12 Na vnější straně křídel postranního oltáře
00:13:16 dal Jaroslav Smiřický vymalovat svou rodinu.
00:13:30 Hlavní oltář zdobí cenný relief Kristova pohřbu,
00:13:33 vyřezaný z 1 kusu dřeva.
00:13:43 Bohatě intarzovaná renesanční kazatelna z konce 16. století
00:13:49 spolu s lavicemi v presbytáři s arkádovým nadhlavím
00:13:53 jsou mistrné řezbářské práce.
00:14:01 Protože kostelecký zámek budoval jako hlavní sídlo svého rodu,
00:14:05 dal zřídit pod kněžištěm důstojnou rodinnou hrobku Smiřických.
00:14:24 Pozoruhodný je také 2. postranní skládací oltář
00:14:28 s vyobrazením Poslední večeře Páně,
00:14:31 namalované po roce 1585,
00:14:35 s pašijovými scénami na obou stranách křídel.
00:15:00 Jaroslav Smiřický nezapomněl ani na rozvoj města.
00:15:04 V něm založil špitál, začal stavět školu, kostel a faru.
00:15:16 V hospodářství navázal na činnost svého otce.
00:15:20 Během let získal ve stř. Čechách další pozemkový majetek.
00:15:26 Úspěch Smiřických spočíval v řízení všech panství
00:15:31 jako jednotného hospodářského celku,
00:15:35 tedy ve sladění provozu jejich zařízení.
00:15:43 S bohatstvím obvykle přichází i přízeň panovnického dvora.
00:15:47 Jaroslav Smiřický byl záhy pověřován různými úřady.
00:15:51 Mezi dvořany v okruhu českého krále a císaře Maxmiliána II.
00:15:57 zastával vedoucí úlohu jako královský maršálek.
00:16:01 Po nástupu Rudolfa II. povýšil do funkce královského hofmistra.
00:16:08 Vytrval v ní plných 10 let.
00:16:12 Jeho život mohl skončit v pokročilém věku tragicky,
00:16:16 kdyby se podařilo zločincům chytit ho a zabít.
00:16:22 Vyplývá to z útrpného výslechu Jana Huhňavého,
00:16:26 jenž byl v Jaroměři roku 1593 vpleten do kola.
00:16:39 Jaroslav Smiřický měl s Kateřinou z Házmburka 2 dcery a 2 syny.
00:16:46 Jejich děti se však nedožily dospělosti.
00:16:51 Bez přímých dědiců zřídil Jaroslav Smiřický z panství fideikomis,
00:16:56 jinak svěřenectví, při němž majetek přechází na nejstaršího člena rodu.
00:17:03 Zemřel ve svém malostranském domě roku 1597.
00:17:08 Rodového majetku se ujal jeho synovec Zikmund.
00:17:13 Po svých zemřelých bratrech zdědil také jejich statky.
00:17:17 Další panství přikoupil a stal se nejbohatším šlechticem v Čechách.
00:17:31 Na počátku 17. století byla vydána kniha
00:17:36 "Diadochus" Bartoloměje Paprockého z Hlohol.
00:17:40 Do svých rodopisných a erbovních příběhů zahrnul i rod Smiřických,
00:17:45 neboť jeho hospodářskému významu
00:17:49 odpovídalo i postavení pana Zikmunda ve veřejném životě,
00:17:53 kde zastával řadu zemských a dvorských úřadů.
00:17:56 S Hedvikou z Házmburka měl 3 syny a 2 dcery.
00:18:01 Ač šetrný, synům umožnil vynikající vzdělání.
00:18:07 Nejprve na gymnáziu ve Zhořelci, poté na univerzitách.
00:18:12 Nejstaršímu Jaroslavovi od r. 1602 na univerzitě v Basileji,
00:18:18 kde se připravoval na politickou dráhu.
00:18:22 Svědčí o tom tiskem vydané jeho univerzitní práce
00:18:27 "Řeč o svornosti" a "O rádcích".
00:18:37 Jaroslav krátce pobyl i na univerzitě v Heidelberku.
00:18:41 Pak cestoval po evropských zemích.
00:18:47 Navštívil Paříž, zaujal ho Londýn,
00:18:51 v Amsterodamu se zajímal i pevnostní systémy přístavů.
00:19:00 Po smrti svého otce Zikmunda roku 1608 ukončil cesty
00:19:06 a vrátil se domů převzít dědictví,
00:19:09 neboť jeho otec kšaftem z r. 1605 rozdělil svůj velký majetek synům.
00:19:15 Také z dcer učinil bohaté nevěsty.
00:19:19 Jaroslav svých schopností, vědomostí a majetku nemohl využít.
00:19:26 V roce 1711 náhle zemřel.
00:19:32 Úmrtí členů rodu v mladém věku působila dědičná krevní choroba.
00:19:45 2. syn Zikmunda, Albrecht Jan,
00:19:49 též studoval na zhořeleckém gymnáziu a univerzitě v Heidelberku.
00:19:54 Životní zkušenosti získával cestováním po Evropě.
00:19:58 Nejprve se vydal na sever.
00:20:01 Na jihu se totiž monarchie bránila dalším nájezdům Turků.
00:20:06 Navštívil Švýcarsko, Belgii, Anglii, Nizozemí, Francii.
00:20:23 Do Čech přijel jen kvůli pohřbu dalšího ze Smiřických,
00:20:26 Alberta Václava-biologická tragedie rodu pokračovala-
00:20:31 a k převzetí dědictví.
00:20:38 Boje s Turky odezněly. Albrechta Jana cestování uchvátilo.
00:20:44 Vydal se tedy na jih do Itálie.
00:20:48 Strávil tam řadu měsíců.
00:20:54 Obohacen poznáním cizích zemí se vrátil domů ke správě majetku.
00:21:00 Účastnil se politického života.
00:21:03 Do něho ho směřoval vůdce opozičních evangelických stavů
00:21:07 pan Václav Budovec z Budova.
00:21:09 Tou dobou rostlo v Čechách politické napětí, sílily akce,
00:21:13 z nichž nakonec vzešlo stavovské protihabsburské povstání.
00:21:17 Albrecht Jan Smiřický se ho zúčastnil velice energicky.
00:21:21 Stal se 1 z iniciátorů defenestrace,
00:21:25 která byla domluvena právě v jeho malostranském domě.
00:21:29 Podle kalendáře hospodářského a kancelářského
00:21:33 k zapisování věcí všelijakých je ve středu 23. 5. poznamenáno:
00:21:39 Toho dne začátek pozdvižení a rebelie.
00:21:45 Došlo k ní v 1. patře starého královského paláce.
00:21:51 A tak jsú nejprvnější z Martinic
00:21:55 skrze obzvláštní fedruňk Voldřicha Vchynského,
00:21:58 po něm Slavata z okna ven do příkopu s plášti, rapíry
00:22:02 a v španělském šatstvu vyhozeni byli.
00:22:05 Já pak třetí v témž pořádku jsem oba pány následoval
00:22:09 a na větším díle jsem pana Smiřického fedruňku užil...
00:22:13 napsal písař Fabricius.
00:22:18 Defenestrace zahájila otevřené protihabsburské povstání.
00:22:22 V nové 30členné vládě zasedlo po 10 direktorech
00:22:27 ze stavu panského, rytířského a městského.
00:22:31 1. dekrety svědčí o nejpalčivějších problémech.
00:22:37 Pro své nebezpečné praktiky se navždy ze země vypovídají jezuité,
00:22:42 povoluje se jim však svobodný a nerušený odchod.
00:22:47 Kdokoli ze stavů by se za jezuity přimlouval,
00:22:50 nebo jim chtěl pomoci k návratu,
00:22:52 bude trestán jako rušitel obecného dobra.
00:22:58 S direktorem Albrechtem Janem Smiřickým
00:23:01 měla stavovská opozice dalekosáhlé plány.
00:23:05 Zosnovala jeho zásnuby s dcerou hanavského vévody Filipa Ludvíka,
00:23:10 spřízněného s mnoha panovnickými rodinami.
00:23:13 Právě toto příbuzenství mělo vynést Smiřického na český trůn.
00:23:22 On sám nepolevoval v politické aktivitě.
00:23:25 V červenci vedl důvěrné porady s vyslancem Fridricha Falckého.
00:23:31 Koncem září a počátkem října měl plno práce se získáváním spojenců
00:23:36 k vytvoření protihabsburské unie.
00:23:39 K obraně povstání
00:23:41 "verboval a mustroval městský a venkovský lid."
00:23:51 Náhlá smrt 18. 11. 1618
00:23:54 přerušila další plány a naděje protihabsburských stavů.
00:24:01 Albrecht Jan Smiřický byl pohřben v rodinné hrobce.
00:24:07 Později byla vyloupena.
00:24:10 Zachoval se jen kousek látky z jeho pohřebního roucha.
00:24:19 Znovu byla nastolena otázka správy majetku:
00:24:23 poslední syn Zikmunda Smiřického Jindřich Jiří byl dementní.
00:24:29 Ve hře o rozsáhlé dědictví zůstaly sestry
00:24:32 Markéta Salomena, provdaná za Jindřicha Slavatu,
00:24:36 a její sestra Eliška Kateřina.
00:24:38 Ta způsobila ještě za života otce Zikmunda skandál,
00:24:42 který otřásl celým rodem:
00:24:45 spustila se s mladým panským kovářem Jiříkem Wagnerem.
00:24:49 Rodina ji potrestala vězením.
00:24:52 Nejprve v Českém Dubu, poté na Kumburku.
00:24:56 Odtud ji po 12 letech osvobodil Ota z Vartenberka.
00:25:02 Narychlo uzavřeli sňatek a zabydleli se v Jičíně.
00:25:06 Tam kdysi Jaroslav Smiřický budoval nový renesanční zámek.
00:25:10 Ve snaze zvýšit hospodářský význam města
00:25:13 pokusil se o vytvoření silného tržního centra.
00:25:18 I když otec Elišku Kateřinu za její delikt nevydědil,
00:25:22 právo na dědictví bylo přiznáno Markétě Salomeně.
00:25:26 Eliška Kateřina se nemínila vzdát svých oprávněných nároků.
00:25:30 Tak sestře nezbylo, než veřejnosti připomenout její dávnou aféru.
00:25:36 Roku 1619 vyvolala nové jednání
00:25:40 a Jičín se stal cíle cesty stavovské komise,
00:25:44 která měla ukončit spor 2 sester převzetím zámku.
00:25:48 Toho dne, 1. 2. 1620,
00:25:52 došlo k výbuchu střelného prachu. Část zámku se zřítila.
00:25:58 Zahynula jak Eliška Kateřina,
00:26:00 tak i její švagr Jindřich Slavata a další osoby.
00:26:05 Soudobý historik Pavel Skála ze Zhoře napsal:
00:26:08 Paní vešla také do svého pokoje s mušketýry,
00:26:11 jimžto podle napomínání ustavičného k stálosti dodávala vína hojně.
00:26:16 A ti všichni měli lunty rozžaté
00:26:19 a ona chtěla jim dle obyčeje předešlého sama prach rozdávati.
00:26:23 Oni jako ožralí jeden přes druhého drali se k soudku,
00:26:27 z něhož sypala jim do klobouků prach,
00:26:30 až naposledy kdosi z nich utrousil jiskru z luntu do toho prachu,
00:26:35 takže v okamžení týž vzňal se s prudkostí svou
00:26:38 a celou tu stranu rozhodil a v drť obrátil,
00:26:41 takže od nejvyšších až do nejnižších tu mizerně zhynuli.
00:26:49 Po této tragedii vdova Markéta Salomena Slavatová
00:26:53 s bratrem Jindřichem Jiřím opustila Čechy,
00:26:57 naděje na dědictví se však nevzdávala.
00:27:00 Majetek Smiřických nakonec získal Albrecht z Valdštejna.
00:27:05 Zařídil, aby byl poručníkem Jindřicha Jiřího jako jeho příbuzný,
00:27:11 neboť Valdštejnova matka byla rozená Markéta Smiřická.
00:27:16 Proto Valdštejn svého svěřence pronásledoval,
00:27:20 až ho po létech dostihl v Hamburku.
00:27:22 Vrátil ho do Čech, umístil na Hrubé Skále, kde r. 1630 zemřel.
00:27:29 Po 24 letech zemřela v emigraci i Markéta Salomena Slavatová.
00:27:36 Éra slavného rodu se uzavřela.
00:27:41 Smiřičtí, členové drobné rytířské rodiny...
00:27:46 Jakým způsobem se během let dostali až do čela panského stavu?
00:27:53 V 15. století využil Jan Smiřický možnosti doby,
00:27:57 která zásadně změnila majetkovou strukturu v Čechách.
00:28:01 Příkrý vzestup rodu Smiřických
00:28:04 měl základ v příkladném hospodářském podnikání
00:28:08 a oporu v uplatňování politických ambicí jeho členů
00:28:12 v habsburských službách.
00:28:14 Vrcholem mohla být královská koruna pro Albrechta Jana Smiřického.
00:28:20 Dospěl k ní naopak negací dvorské služby
00:28:24 jako horlivý člen stavovské opozice.
00:28:27 Náhlý pád rodu Smiřických se stal příznačným
00:28:31 pro celou českou šlechtu na prahu novověku.
00:28:36 Rody Rožmberků, pánů z Hradce a mnohé další vymřely
00:28:42 téměř náhle kolem roku 1600, neboť se biologicky vyčerpaly.
00:28:48 Osud Smiřických byl však poznamenán
00:28:52 zvláště tragickým závěrečným akordem.