Britský dobrodružný seriál natočený podle série historických románů pro děti. ### Hrají: F. Isherwoodová, E. Machover, R. Brookes-Murrellová, S. Mapes, E. McCarthy a další. Režie Paul Marcus
00:00:02 Česká televize uvádí britský seriál
00:00:05 ZÁHADY STAROVĚKÉHO ŘÍMA
00:00:07 Flavia - zelená
00:00:10 Jonatán - modrá
00:00:13 Nubia - žlutá
00:00:30 TAJEMNÝ VESUV, ČÁST PRVNÍ
00:01:17 Pojď!
00:01:22 Vrať se! Však já tě dostanu! Slyšíš?! Hej! Hej!
00:01:28 Děkuju. Zachránils mi život.
00:01:33 -Kdo to byl?
-Nebyl čas na otázky.
00:01:37 Otec říká, že zloději žijí na hřbitově.
00:01:42 Proto tam nesmím. Neřekneš mu nic, že ne?
00:01:47 -Co myslíš?
-Že jsem byla venku. A sama.
00:01:53 Ne, když jsem tě viděl.
00:02:04 Jmenuju se Jonatán ben Mordechaj. A ty jsi Flavia.
00:02:07 -Ano. Ale jak...?
-Bydlíme vedle vás.
00:02:10 Slyším tvoji mámu celý den "Flavie, nelítej!
00:02:13 Flavie, nech toho! Flavie, ty už si zase čteš?!"
00:02:16 To není máma. To je Alma, moje chůva,
00:02:19 stará se teď o dům. Matku pohřbili za hradbami.
00:02:24 -Mně máma umřela. Byly mi dva.
-Mně tři.
00:02:32 -Chytils něco?
-Velkého ušáka!
00:02:34 Velkou ušatici, ale spíš má velkou pusu.
00:02:38 -Nezlob se na bratra. Je to trouba.
-Zachránil mi život.
00:02:42 A vážně moc mluvím. Jsem Flavia Gemina.
00:02:46 A já Miriam. Vítej v našem domě.
00:02:51 Co že takové děvče z lepší rodiny jako ty
00:02:54 běhalo po hřbitově s mým synem?
00:02:58 Nesla jsem matce na hrob obětiny,
00:03:00 a v tom jsem upadla a Jonatán mi pomohl.
00:03:06 Měla bys být na hřbitově opatrná.
00:03:08 Jsou tam...
-Zloději a špatní lidé, já vím.
00:03:11 Mm, chtěl jsem říct toulaví psi. Ti lidé, to jsou ubožáci.
00:03:16 -Kradou tam z hrobů!
-Měli by mrtví odpírat jídlo živým?
00:03:22 Vy máte nápady, doktore Mordechaji.
00:03:25 Možná že mám.
00:03:29 Tak. Můžeš chodit?
00:03:35 Ano. Děkuju.
00:03:37 Poslal jsem Miriam pro tvého otce.
00:03:40 -Vy nemáte dveřníka?
-To je další z jeho bezva nápadů.
00:03:44 Nemáme otroky.
-Vážně? Na jednoho snad máte.
00:03:48 Podle nás by člověk neměl vlastnit jiného.
00:03:52 -Otče!
-Cos to zas prováděla, Sovičko?
00:03:56 Nic! Doktor Mordechaj a Jonatán.
00:03:59 Nevěří na otroky, ani na vykradače hrobů.
00:04:02 -Mordechaj ben Ezra.
-Marcus Flavius Geminus.
00:04:05 Doufám, že dcera moc nezlobila.
-Je to osobnost.
00:04:10 Bohové jsou nakloněni, zítra tě odvezu na léto do Pompejí.
00:04:19 Prosím! Je jí zle, nemůže se pohnout!
00:04:21 Buď zticha!
00:04:24 Slez tam.
00:04:27 Žrádlo pro ryby.
00:04:31 Tuhle nahoru. Otroci!
00:04:33 Když pomyslím na všecky starosti a výdaje kolem.
00:04:39 300 na jednoho.
00:04:41 Opláchněte je. Připravit na Ostii.
00:04:51 Hodně štěstí, kapitáne! Podarujte nás!
00:04:55 (Marcus) Dobře, dobře, dobře!
00:04:58 Tak dobře! Hned!
00:05:01 Horší než raci! Nate.
00:05:03 Seberte si je!
00:05:17 Nemůžeš v Pompejích chvíli zůstat? Nechceš vidět strýčka Gaia?
00:05:21 Musím co nejvíc využít námořní sezonu k obchodování.
00:05:25 Z čeho bychom pak žili v zimě? Opatrně s tím!
00:05:29 -Vezmi mě s sebou!
-To už jsme probrali.-Prosím!
00:05:33 Na dlouhé plavbě po moři nemá děvče co hledat.
00:05:36 To dejte na dno!
00:05:41 To by ti mělo stačit.
00:05:44 300 na poslední svitky Pliniovy Přírodovědy.
00:05:48 Chtěla jsi je, nebo ne?
-Ty jsi nejlepší otec v celé říši!
00:05:53 Než se vrátíš...
-Budou-li bohové příznivi.
00:05:56 Budu znát všecko!
00:05:58 Říká se, že Plinius studuje úplně pořád i v lázni!
00:06:01 Kdyby se cokoliv stalo, víš, že strýc Gaius je tvůj poručník.
00:06:04 Prostě se vrať.
00:06:06 O mě neměj strach, na statku se nikdy nic neděje.
00:06:09 Co žes udělal?! Ty odporný hovnivále!
00:06:13 Co kdyby tě někdo viděl?!
00:06:15 Vytluču ti všechno z hlavy jestli tam něco máš!
00:06:19 Příště tě prodám pirátům!
00:06:21 Á, kapitán Geminus! Je mi potěšením.
00:06:26 -Kdo je ten netvor?
-Venalicius mu říkají.
00:06:30 Největší darebák. Nikdy nekupuj otroka od něj.
00:06:34 -Proč ne?
-Snaží se je zlomit.
00:06:38 Zbavit bojovnosti. A naděje.
00:06:52 Já už ty svitky nechci.
00:06:54 (Venalicius) Hněte sebou. Už jsme měli být na tržišti.
00:07:05 Tak jdeme.
00:07:07 To nejlepší ze severní Afriky! Pro vaše potěšení. Je to tak!
00:07:12 Služka. A tento kus. Bude pro vás dřít celý den!
00:07:16 Pospěš si! Přijdeme pozdě!
00:07:18 Před chvílí jsi služku nechtěla, prý "nikdy nebudu paní"!
00:07:22 -Dívky teď dospívají hrozně rychle.
-Tohle nech na mě.
00:07:25 Pouze nejlepší kvalita. Pro ty nejvzácnější paní říše.
00:07:28 Dovedou všechno. Úplně všechno!
00:07:33 Z vás nic nekouká.
-Tamtu.
00:07:36 Vzácné zboží, tahle. Nubia. Princezna mezi svými.
00:07:41 -300 sesterciů.
-Pro vás, kapitáne, 600.
00:07:44 -To nemůžete. To se nedělá!
-400.
00:07:48 Chcete mě urazit? Na dovolence z Británie, co?
00:07:51 -400 teď. 200 až prodám náklad.
-A to bude kdy, kapitáne?
00:07:55 Až naprší a uschne? Pouze a jen hotově.
00:08:01 Je mi líto, Flavie.
00:08:05 -Ty malá mrcho!
-Počkejte!
00:08:09 Tady máte. Ten stojí víc než 600.
-Ne, ten ne!
00:08:14 Patřil tvé matce.
-Platí.
00:08:17 S vámi je radost obchodovat, kapitáne. A ty běž.
00:08:24 Drž se ho, Venalicie.
00:08:27 U Castora a Polluxe přísahám, že ho vykoupím.
00:08:37 Jednou si tě najdu samotnou, Flavie Gemino,
00:08:41 a pak uvidíme, co je tvůj otec zač.
00:08:45 Výkvět severní Afriky, pro vaše potěšení!
00:08:53 Almo? Almo!
00:08:59 Napij se. Almo!
00:09:02 Počkej tu chvilku. Najdu ji.
00:09:08 Almo, tak kde jsi?
00:09:17 Kampak se chystáš?
00:09:22 Já vím, na co myslíš. Zapomeň na to.
00:09:28 Nelíbí se ti být otrokyní, to nikomu.
00:09:32 Ale na útěku je to mnohem horší. Můžeš mi věřit.
00:09:38 Bez jídla, bez peněz,
00:09:43 nikdo se o tebe nepostará.
00:09:46 Nepřežila bys venku ani den.
00:09:54 Almo! Almo!
00:09:57 Tady jsi, konečně.
-Naštěstí.
00:10:00 Chystala se ti utéct, ta tvoje milá nová služtička.
00:10:03 Je jenom vystrašená.
00:10:07 Teď se umyješ. Tady jsi v bezpečí. Postarám se o tebe.
00:10:10 Nebuď na ni tak vlídná. Je to otrokyně.
00:10:13 Čím dřív si na to zvykne, tím líp pro všechny.
00:10:17 Jak ti říkají?
-Jmenuje se Nubia. Tohle je Alma.
00:10:21 Později tě vezmu do lázně.
00:10:24 Máš hlad?
-Nerozumí ti ani slovo.
00:10:27 Ale rozumí! Mluvíš latinsky, viď?
00:10:34 Aha, tak vidíš.
00:10:36 Neboj, budu ti číst spoustu básní.
-Básně! K čemu jí budou básně?!
00:10:42 Aby mluvila jen krásnou latinou.
00:10:45 Pojď, Nubie, najdeme ti nějakou tuniku.
00:10:54 Není snadné vychovávat děti sám. A zvlášť dcery.
00:10:58 -Stůj tady. Abys ji obsloužila.
-Ne, ne, Nubie, sedni si vedle mě.
00:11:04 Tvoje dcera je velmi přátelská.
00:11:07 Mořští šneci s česnekem a olejem.
00:11:12 -Otče, je to čisté?
-Ano, Miriam.
00:11:15 Bůh stvořil vše čisté.
-Nejsou moc tvrdí?
00:11:18 Skořápka se nejí. Koukej.
00:11:21 Miriam je hodné děvče, ale vím, že toho po ní chci hodně,
00:11:25 dům a mí pacienti...
-Pomáhám ráda.
00:11:29 -Není to špatné! Smím ještě?
-Mám o Flavii starost.
00:11:33 Když ji nezamknu v jejím pokoji, sbírá někde venku šrámy.
00:11:36 Aspoň že pořád leží ve svitcích.
-Čtenářka! To je dobře.
00:11:40 Jonatán musí být doma kvůli astmatu, víc než se mu líbí.
00:11:45 Koupil jste to dítě jako společnici pro dceru?
00:11:48 Myslel jsem, že už je čas, aby měla Flavia komornou.
00:11:52 Doufal jsem, že se s tou odpovědností trochu ukázní.
00:11:56 Vlastnit jiného člověka, to je těžké břemeno.
00:12:00 Jako druhý chod bude mé oblíbené jídlo:
00:12:03 plchové v sekaném bachyním vemenu.
-Flavie!
00:12:07 Promiňte, vy se tváříte! Tak pečené kuře?
00:12:11 Tak teď nevím. Co říkáte mému návrhu?
00:12:21 Jaké je to na statku tvého strýce? Já na žádném nikdy nebyl.
00:12:25 Vždycky jsme žili ve městech.
00:12:28 Po Jeruzalému v Babyloně, v Římě a teď v Ostii.
00:12:31 U strýce Gaia se ti bude líbit, užijeme si to tam.
00:12:35 Neapolský záliv. A hora Vesuv, to je ale divný mrak!
00:12:39 Kde je strýcův statek?
00:12:41 Vidíš ty červené střechy na úpatí hory? To jsou Pompeje.
00:12:44 Statek je na pobřeží víc na jih, blíž k Stabii.
00:12:47 Plinius tvrdí, že je to nejúrodnější kout světa.
00:12:51 Nádhera, viď?
00:13:04 -Hleďte! Nešťastný člověk!
-Otče!
00:13:07 Vidíš ho ještě, Nubie?
-Ne.
00:13:10 Ano!
-Někdo se topí!
00:13:12 -Sexte! Spusť člun.
-Spustit člun!
00:13:14 Rozkaz. Pozor, jděte na bok
00:13:17 Hej! Počkej!
00:13:19 Neboj. Vrátíme se pro něj.
00:13:27 Hleďte! Hoch a muž!
00:13:52 -Pozdě.
-Dělal, co mohl.
00:14:11 -Můj...
-Teď nemluvte. Až popadnete dech.
00:14:16 Jak se jmenuješ?
00:14:19 -Vy máte astma?
-Můj vak!
00:14:24 Neptun buď pochválen. Výborně.
00:14:27 -Co je to?
-Mé poznámky.
00:14:30 -Nic jiného?
-Musím to zapsat.
00:14:33 Některé prameny uvádějí, že člověku, který se topí,
00:14:38 proběhne před očima celý jeho život.
00:14:43 Já viděl jen houstnoucí tmu.
-Já vím, kdo jste!
00:14:47 Vy jste Plinius!
-Cože? Jak jsi mě poznala?
00:14:52 Máte opálenou tvář jako můj otec, ale měkké bílé ruce.
00:14:56 Jako velitel římského loďstva jste často na palubě,
00:15:00 ale nemusíte vůbec pracovat.
00:15:02 To... tak to bych zrovna neřekl, ale...
00:15:04 A taky, kde jsme vád našli: v Neapolském zálivu loďstvo kotví.
00:15:09 A pak, ten váš váček. Každý ví, že si Plinius pořád něco píše.
00:15:13 Takže jsou-li vaším nejcennějším majetkem poznámky...
00:15:17 Skvělá dedukce. Zdá se, že toho víš o mně mnohem víc než já o tobě.
00:15:23 Ach, promiňte.
00:15:25 Jsem Flavia Gemina, a tohle je loď mého otce.
00:15:27 To je on, u kormidla.
00:15:30 Jonatán a jeho otec, doktor Mordechaj, lékař.
00:15:32 Nubia a Miriam.
00:15:34 A co tenhle mladý muž? Jen se nestyď.
00:15:39 Nebýt tebe, už si na mně pochutnávají ryby.
00:15:42 Jak se jmenuješ?
00:15:51 Dovolíš?
00:15:55 Otevři, prosím, ústa.
00:15:58 Takže mě slyšíš? Ale nemůžeš mluvit?
00:16:05 Byl na palubě. Asi se tam schovával.
00:16:08 Mám ale pocit, že tě znám.
-Třeba je to uprchlý otrok.
00:16:12 Koupím mu svobodu.
00:16:14 Co ty na to, chlapče, za kolik tě prodali?
00:16:17 Nemá značku jako otrok.
00:16:19 Asi se dost protlouká, ale je zdravý.
00:16:21 Možná na něj Bůh seslal němotu, nebo se nikdy mluvit nenaučil.
00:16:27 Nubia.
00:16:36 -(Nubia) Má jméno Pes.
-(Miriam) Nemůže se jmenovat Pes!
00:16:39 -Zuřivec?
-Tesák?
00:16:41 -Skučivec?
-Liška?
00:16:43 -Divoch!
-Skokan?
00:16:45 -Vlk!
-Výborně, Nubie!
00:16:49 Jmenuješ se Lupus? To je latinsky vlk.
00:17:22 Flavie, tvůj otec už se vrací od velitele přístavu.
00:17:28 -Má jiné vlasy!
-A převlékl se.
00:17:31 To není otec. To je můj strýc Gaius!
00:17:35 Mělas nás varovat!
00:17:37 Omlouvám se, nedošlo mi, že to nevíte.
00:17:40 Ale mohlo vás to napadnout podle jména.
00:17:42 -Gaius?
-Geminus, dvojče.
00:17:44 V naší rodině je plno dvojčat.
00:17:47 Mí bratříčci, co umřeli. Dědeček a jeho otec.
00:17:54 Co je to? Váza?
00:17:56 Dva obličeje! Dvojčata! To je dobré.
00:18:01 Máš rodinu, Lupusi?
00:18:04 Veliteli, dovolte, jak jste se ocitl v moři?
00:18:07 Já jsem totiž sbíral zprávy
00:18:10 o mrtvých rybách vyplavených na pláž u Herkulanea,
00:18:13 o horké vodě v moři a další nesmyslné pověry
00:18:16 o hněvu bohů a konci světa.
00:18:19 Vyplul jsem tedy a snažil se nabrat trochu vody,
00:18:23 abych ji prozkoumal,
00:18:26 když se můj hlupák sluha polekal a loďku převrhl.
00:18:29 Takový hubeňour, šel ke dnu jako kámen.
00:18:33 Zato mě voda nadnáší.
00:18:38 Chudák Hubeňour.
00:18:40 Plinius se nermoutí. Byl to jen otrok.
00:18:44 Soudný den! Soudný den! Soudný den!
00:18:47 Kajte se, než bude pozdě. Boží soud nás zasáhne.
00:18:53 Konec světa. Ty to víš, chlapče, že?
00:18:57 Pověz jim. Oheň a síra nás všechny zahubí!
00:19:01 Pověz jim, co vidíš! Konec světa, jen řekni.
00:19:05 Řekni jim o svých snech.
00:19:11 HEKÁNÍ PROROKA
00:19:16 -Blázen, co jiného!
-Pověz jim to!
00:19:19 Musíš jim říct o svých snech!
00:19:23 -Proč se pustil do tebe?
-Našel si mě.
00:19:28 Co myslel těmi sny?
00:19:31 Obklopují nás pověrčivost a lehkověrnost.
00:19:35 Opatrnost matka moudrosti.
00:19:38 My statkáři hledáme věčně u Bohů ochranu.
00:19:40 Brzy budeme slavit Vulkanálie, na ochranu úrody.
00:19:44 -Nepřijdete se podívat, veliteli?
-Obávám se, že mám jiné povinnosti.
00:19:49 Ale možná bys mi mohla pořídit zápisky.
00:19:53 Mě zaměstnává boj s piráty.
00:19:59 Máme zprávy, že začali unášet děti svobodných občanů.
00:20:12 Poslední svitek Pliniovy Přírodovědy!
00:20:15 Co jsi dostal ty?
-Váček s bylinami na moje astma.
00:20:19 Skoro všechny znám, až na jednu. Zeptám se otce.
00:20:26 Úplný Plinius: "Nesmyslné pověry"!
00:20:30 Co si koupíš, Nubie?
00:20:36 Ne, to je pro tebe. Kup si, co bys ráda.
00:20:40 A ty tři otroky chci vidět nejpozději do zítřka.
00:20:45 Nubie? Nubie, co je?
00:20:49 Flavie, není to ten chlap, co tě honil?
00:20:52 Ano. A s Venaliciem.
00:20:55 Poslyš, otče! Co to říkal Plinius o pirátech?
00:20:58 Venalicius je krutý, ale není pirát.
00:21:01 Ale nezdá se ti podezřelé, že se tu objevil?
00:21:06 Flavie, v každém případě se od něho drž dál.
00:21:10 Jasné?
-Ano, otče.
00:21:13 Jsi můj jediný poklad, který mám, a musím vědět, že jsi v bezpečí.
00:21:19 Buď klidný, bratře. Dohlédnu na ni. Na statku bude v bezpečí.
00:21:27 Poslouchej strýčka Gaie a bez něj se ze statku ani nehni.
00:21:31 Slibuješ?
-Slibuju.
00:21:33 Sbohem, otče. Šťastnou plavbu a brzy se vrať.
00:21:43 Tak pojď, Lupusi. Jdeš přece s námi, ne?
00:22:12 Ten chlap v přístavu, není to ten, co tě honil?
00:22:15 -Pracuje pro Venalicia.
-Venalicius tě chce dostat?
00:22:20 Jestli chce Venalicius chytat svobodné děti,
00:22:22 vůbec bych se nedivila, kdyby to táhl s piráty.
00:22:25 Musíme něco udělat!
-Ale tvůj otec říkal,
00:22:28 aby ses držela...
-Nechci jít až k němu.
00:22:31 Od strýčkova statku je vidět pobřeží pirátů.
00:22:33 Když popluje Venalicius na jih,
00:22:35 řekneme to Pliniovi a ten ho chytí při činu.
00:22:37 A jak to chceš Pliniovi říct? Je na druhé straně zálivu.
00:22:40 To ještě vymyslím.
00:22:42 Ale zatím budeme mít oči na stopkách, souhlasíte?
00:22:58 Xante! Frustillo! Je lázeň připravena?
00:23:03 Není moc velká, ale můžete smýt prach z cesty.
00:23:06 Pane, vy už jste zpátky? Neštěstí! Studna na poli vyschla!
00:23:11 Studna? Doopravdy? Promiňte, to se ještě nestalo.
00:23:15 To nic. Nevadí.
00:23:17 To je ale rok! Někdo musel urazit bohy, dejte na mě.
00:23:21 -Nazdar, Frustillo.
-Flavie Gemino!
00:23:25 Ty jsi vyrostla! A podobáš se pořád víc matce, že?
00:23:30 Pátráme po starodávných zvycích, určitě jich hodně znáš.
00:23:34 Moc starodávné ne, pěkně děkuju. A teď už běžte. Tak šup.
00:23:38 Jídlo bude za chviličku.
-Pojďte, něco vám ukážu.
00:23:41 Tohle je strážní věž.
00:23:43 Aby se hlídalo, kdyby někde hořelo.
00:23:46 Je z ní vidět na míle daleko.
00:23:52 Pobřeží pirátů.
00:23:55 Jestli Venalicius popluje na jih, uvidíme ho.
00:23:58 -Kde je Plinius?
-Tamhle.
00:24:00 Misenum je na konci toho výběžku a Pompeje jsou tamhle.
00:24:10 Provedu vás tu.
00:24:15 Tam bydlí otroci.
00:24:17 Tady jsou vozy, dílna.
00:24:19 Tam ať vás nenachytá správce Xantus!
00:24:22 Vinný sklep.
00:24:26 Nubie! Tak pojď!
00:24:31 Jemná stopa kouře ze dřeva
00:24:34 a tóny sena,
00:24:37 taky kůže.
00:24:40 Ano, ano, kůže na sandály, řekl bych.
00:24:44 Z dobrých sandálů, žádné staré boty.
00:24:47 -Bude se hodit na Vulkanálie?
-Má to háček. Je moc dobré!
00:24:53 Tascie, to je má neteř Flavia a její kamarádi.
00:24:56 Lupus, Nubia s Jonatán.
00:24:59 Ty jsi ta Flavia, co spadla do kádě pro vulkanálie?
00:25:03 Na to nezapomenu! Spadla tam rovnou po hlavě, žbluňk!
00:25:08 Buclaté nožičky se třepaly ve vzduchu, a ryby všude kolem!
00:25:20 -Co je?
-Je šumivé.
00:25:23 -Chutná jak rezavé hřebíky.
-Cítím kůži.
00:25:29 Rez, možná.
-Před chvílí bylo v pořádku.
00:25:32 Nejde o víno, Gaie. To ta voda.
00:25:35 Neříkejte mi, že vysychá i studna pro kuchyň.
00:25:37 Lupusi, vyplázni jazyk.
00:25:43 Je oranžový!
-Tvůj taky!
00:25:46 -Vázně? Zekni.
-Taky. Co je to?
00:25:50 Usazeniny. Ve vodě. Možná, že hladina moc klesla.
00:25:55 Proč vysychají studně?
00:26:02 -Tohle skončí špatně. SMÍCH DĚTÍ
00:26:05 Jen se smějte, ale říkám vám, že bůh Vulkán je nešťastný.
00:26:09 Proto se pořádají vulkanálie? K uklidnění boha?
00:26:13 Přesně tak. Vulkán chce svoje ryby. Kručí mu v břiše.
00:26:17 A mně taky.
-Kdo je Vulkán?
00:26:19 Syn Jupitera a Junony, vládkyně bohů.
00:26:22 Jako mimino byl tak ošklivý, že ho shodila z nebes do moře.
00:26:26 -Topil se, jako Plinius?
-Skoro.
00:26:28 Ale slitovala se nad ním mořská víla a starala se o něj.
00:26:31 Á, mrňavý ošklivec!
00:26:33 Vyrostl a stal se z něho první a jediný podmořský kovář!
00:26:36 Koval zlaté řetězy a prsteny s perlami pro vílu
00:26:40 a její přítelkyně.
00:26:42 Brzy chtěla toho mistra klenotníka vidět i Juno.
00:26:45 Odkud máš ty perly? Jsou božské!
00:26:48 A on jí přinesl nádherný trůn.
00:26:51 Zlato! To miluju!
00:26:54 Klap. Vulkán nechtěl Junonu osvobodit,
00:26:57 dokud mu nedá Venuši, bohyni lásky, za manželku.
00:27:00 A tak pokaždé, když mu je Venuše nevěrná,
00:27:03 vlítne Vulkán do kovárny, fouká do měchů a buší kladivy
00:27:06 a to probudí zemětřesení a sopky.
00:27:17 To nic. Jen klid, to byl jen otřes.
00:27:23 Tím to dnes končí.
00:27:33 Stalo se tolik divného.
00:27:36 -"Nesmyslné pověry".
-Neřekla bych.
00:27:38 Všechno ukazuje k jednomu: k výbuchu sopky.
00:27:41 -Je to jen záchvěv! Tím to končí.
-Všichni jsme v nebezpečí!
00:27:44 V hoře Vesuvu není žádná sopka.
00:27:50 Utíkejte! Zachraňte se!
00:27:52 Připravili: Překlad: Alena Fišerová
00:27:55 Dramaturg: Lenka Lukešová Asistentka režie: Eva Maxová
00:27:59 Vedoucí produkce: Miloslava Herynková
00:28:02 Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
00:28:05 Šéfproducent: Vladimír Tišnovský Dialogy a režie: Jiří F. Svoboda
00:28:09 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize, 2010
Seriál byl natočen na motivy bestsellerů Caroline Lawrenceové.
Dcera římského námořního kapitána Flavia Gemina společně se svými kamarády, synem židovského lékaře Jonathanem, který s otcem a sestrou uprchl z Jeruzaléma, africkou dívkou Nubiou, jež je zpočátku Flaviinou otrokyní, a němým řeckým chlapcem Lupem, v něm prožívají četná dobrodružství. V poutavém rodinném seriálu z Římské říše z roku 79 našeho letopočtu objasňují záhady a odhalují mnohá tajemství z dávné minulosti.
Prostřednictvím četných srovnání se životem dnešní mládeže seriál ukazuje, jak se potýkají s problémy pramenícími z předsudků, násilí a prostředí protknutého strhujícími příběhy plnými záhad a napětí.
Každý z hrdinů je z různých důvodů považován římskou společností za ztracenou existenci a outsidera. V každé epizodě hraje klíčovou roli síla jejich přátelství. Zkoumají nevysvětlitelné záhady, při kterých se setkávají s různými překážkami –nebezpečím při výbuchu Vesuvu počínaje a intrikami římského senátu konče.