V premiérových dílech oblíbeného cyklu nachází žasnoucí architekt David Vávra otisky práce českých rukou v malebném Slovinsku. Putování od staveb Petra Parléře, přes útrapy dřevorytce Josefa Váchala ve světové válce, až po pionýra letectví, sportovce a stavitele skokanských můstků Stanko Bloudka. Režie R. Lipus

Obsah dílu

Kaple v Soči

Kaple v Soči

Josef Váchal (výmalba interiéru)

Lublaňská kreditní banka, Lublaň

Lublaňská kreditní banka, Lublaň

František Krásný, 1920

Obchodní dům Baťa, Lublaň

Obchodní dům Baťa, Lublaň

projektanti firmy Baťa, 30. léta

Nájemní dům, Lublaň

Nájemní dům, Lublaň

Karel Řepa, 1921

Dům pro doktora Picka, Lublaň

Dům pro doktora Picka, Lublaň

Pavel Janák, 1914

Koupaliště Ilirija v Lublani

Koupaliště Ilirija v Lublani

Stanko Bloudek, 1929

Můstek v Planici

Můstek v Planici

Stanko Bloudek, 1933–1948

Národní dům, Maribor

Národní dům, Maribor

Jan Vejrych, 1898

Přehrát vše

Koupaliště Ilirija v Lublani od Stanka Bloudka

Další šumnou osobou bude muž, kterému vzduch byl společníkem – Stanko Bloudek (1890–1959) – sportovec, architekt, konstruktér letadel, motorek, aut, kterého stále hnala touha jet rychleji, letět dál, naslouchat modernosti.

Toto funkcionalistické koupaliště inicioval Stanko Bloudek v roce 1929. S nautickými okny, horizontálními elegantními bílými objekty a převlékárnami. Ale dávno před tím v roce 1910 během pobytu v Praze jako dvacetiletý fantasta sestrojil nejprve bezmotorové letadlo a hned v tom samém roce i legendární letadlo Racek, které pilotoval střídavě s kolegou Čermákem.

A již za rok tento slovinsko český Ikarus v továrně Etrich v Trutnově sestrojil Vlaštovku připomínající svými křídly ptačí perutě, stejně tak jako pozdější létající Salon – Luftlimousine, sestrojený v německé továrně Lindenthalu u Mnichova. Ale pro neposedného Bloudka to stále bylo málo, navrhuje i motorku a jako sportovec, když voda zamrzla, bruslí a dokáže piruety vytáčet tak dobře, že je mistrem Slovinska. Je také úspěšným atletem v hodu diskem.