Max Mannheimer přežil Terezín, Osvětim, Varšavské ghetto i Dachau. I po devadesátce je aktivní a plný života. Německý dokument.
Narodil se do nevhodné doby a na nevhodném místě. Max Mannheimer, v jehož žilách koluje židovsko-polsko-maďarská krev, přišel na svět v únoru 1920 v Novém Jičíně. Však také dodnes umí nádherně česky. A na rozdíl od mnoha svých vrstevníků si na nic nestěžuje a život si užívá. Možná právě proto, co musel prožít. V důsledku německého protižidovského tažení se celá jeho rodina ocitla nejprve v Terezíně, odtud již pouze její část putovala do Osvětimi. Max zůstal sám jen s jedním bratrem. Všichni ostatní – otec, matka, novomanželka, další sourozenci – zemřeli. Z Osvětimi putoval do varšavského ghetta, absolvoval pochod smrti do dalšího koncentračního tábora v Dachau a osvobozen byl v Mühldorfu. O jeho pohnutém životě s mnoha takřka neuvěřitelnými peripetiemi vypráví dokumentární film Bílá vrána, jehož režisérka Carolin Ottová se s hlavním protagonistou seznámila opravdu nevšedním způsobem…