Putování Václava Cílka za lidmi, kteří to zkusili jinak
00:00:19 (muž) Klimatické změny, to není jenom oteplování,
00:00:23 to jsou zejména změny hydrologického cyklu.
00:00:25 Na jednu stranu hrozí víc povodní, na druhou stranu hrozí víc sucha,
00:00:30 a to dokonce v rámci jednoho roku. Je to zvláštní, že takový lék
00:00:35 jak na sucho, tak na povodně, je jeden,
00:00:39 a to udržet co nejvíc vody v krajině.
00:00:41 A tady záleží na celé široké škále opatření. Začíná to lesem,
00:00:46 smrková monokultura nechá vsáknout poměrně málo vody,
00:00:50 protože zbytek steče po jehličí. Jsou dobré vsakovací rýhy,
00:00:55 jsou dobré strouhy, škarpy okolo silnic.
00:01:00 Je důležité vytvářet vlastně takový typ krajiny,
00:01:04 který tu vodu postupně propouští dál a zadržuje jí maximum.
00:01:08 (muž) Přibližně od konce 19. století člověk systematicky
00:01:11 odvádí vodu z krajiny. Nejprve v rámci protipovodňových opatření,
00:01:16 později pro rozšíření plochy zemědělské půdy.
00:01:19 Nejcitelnější zásah do vodního režimu krajiny
00:01:22 nastal v 70. letech 20. století rozsáhlou meliorací.
00:01:26 Koryta řek byla napřímena, podmáčené louky vysušeny.
00:01:30 Krajina začala ztrácet schopnost autoregulace
00:01:34 a mění se v kulturní step.
00:01:37 Problém vody v krajině a její distribuce a podobně
00:01:40 samozřejmě především závisí na klimatických podmínkách.
00:01:43 To je to rozhodující. Dá se říci, že přírodě je celkem jedno,
00:01:47 kolik v ní je vody nebo není, prostě přírodě je fuk,
00:01:50 jestli tady bude poušť nebo step nebo tropický prales.
00:01:54 Ale nám, lidem, na tom hodně záleží,
00:01:57 aby to nebyly takové klimatické podmínky a takový vodní režim,
00:02:00 který se nejlépe hodí pro naše záměry.
00:02:08 Když se podíváme tedy na ty možnosti, které máme,
00:02:12 tak vyjmu klimat, který ovlivňujeme dost výrazně,
00:02:15 tak máme další věci, které vodu v krajině ovlivňují,
00:02:18 a to je způsob využívání krajiny.
00:02:26 Jsem přesvědčen, že technickými prostředky nezachráníme krajinu
00:02:32 před extrémními suchy ani před extrémními přívalovými dešti.
00:02:36 Můžeme pouze zmírnit ty vlivy, dopady, a můžeme zjemnit ty výkyvy,
00:02:42 které nás každoročně potkávají.
00:02:46 Celý klíč k tomu, jak vodní režim probíhá v krajině, je v místech,
00:02:51 kde dopadá déšť. První nejzásadnější opatření je,
00:02:54 jaké povrchy nachystáme vodě, když spadne z nebe.
00:03:02 Tady samozřejmě je známo, že nejlepší jsou povrchy lesní,
00:03:06 to znamená, kde je velká členitost toho území,
00:03:09 kde prostě dobře vsakuje díky té humózní vrstvě
00:03:12 napadaného listí nebo jehličí voda do podloží.
00:03:16 Les je vlastně taková obrovská houba,
00:03:19 tedy dokáže vodu co nejvíc zadržet a pomalinku ji vydává,
00:03:22 stejně jako když dáte houbu do dřezu a pak ji vyndáte.
00:03:25 I zdánlivě přebytečná voda má v přírodě svůj význam.
00:03:28 Pro zdravý ekosystém je důležitý malý vodní oběh,
00:03:32 voda je zadržena v přirozených zásobnících jako jsou mokřady,
00:03:36 odkud se pomalu odpařuje
00:03:39 a v podobě srážek se opět vrací na stejné místo.
00:03:42 Příkladem takového mokřadu jsou lužní lesy,
00:03:45 které s úbytkem vody vysychají a nepříznivě ovlivňují krajinu.
00:03:50 Dobrý den, já vás vítám na palubě lodi, poplujeme spolu trasu
00:03:54 dlouhou 4 kilometry po Staré Dyji. Je to původní hlavní rameno
00:03:57 řeky Dyje, které bylo zregulováno v 80. letech.
00:04:02 Před námi už vidíte koryto nové Dyje, její protipovodňovou hráz.
00:04:06 Ta tady byla vybudována při regulaci Dyje v 80. letech
00:04:09 společně s novomlýnskými nádržemi. Cílem regulace Dyje
00:04:13 bylo zabránit povodním, ke kterým na tom poli docházelo po staletí,
00:04:17 ovšem ve výsledku došlo k rapidnímu poklesu spodních vod až o 1,5 metru
00:04:21 a následnému usychání okolního lužního lesa,
00:04:24 takže vodohospodáři v 90. letech byli nuceni zahájit
00:04:28 nákladný proces revitalizace těch lužních lesů.
00:04:31 Ten spočívá v tom, že ten lužní les nadále uměle povodňují,
00:04:35 vždycky každoročně zjara zaplaví asi tisíc hektarů lužního lesa,
00:04:39 aby mu dodali vláhu, aby ho zachránili.
00:04:43 Tady už vlastně spousta těch lesů po té regulaci zmizela.
00:04:48 Jsou to určitě desítky hektarů.
00:04:52 Vodní dílo Nové Mlýny bylo postaveno v 70. letech 20. století
00:04:56 Nachází se na řece Dyji na úpatí Pálavských vrchů.
00:05:00 Vodní díla, která byla postavena, tak z toho důvodu,
00:05:02 že potřebovali energii, teď nehovořím o elektrické,
00:05:07 dejme tomu mlýny a podobně.
00:05:09 To byla malá drobná vodní díla a pak se rozvíjela dál.
00:05:12 Samozřejmě byla větší, byla potřeba elektrická energie,
00:05:15 zadržení vody v přírodě, protože voda odtékala pryč,
00:05:18 rychle odtékala těmi řečišti pryč. A byla období,
00:05:22 kdy v řekách nebyla voda. A vodní dílo jako takové nám pomáhá
00:05:25 udržet stabilitu průtoků vody v řečišti, to je další věc.
00:05:29 Má to zase pozitivní vliv na obsádku ryb v řečištích
00:05:35 a na život kolem řek. To znamená, dá se říct, že v určitém okamžiku,
00:05:39 tam, kde je to možné, kde dochází k rychlému průtoku, tak zpomalíme
00:05:44 a vlastně vystabilizujeme průtok vody pod vodním dílem
00:05:49 a přispíváme zase k zásobování vody v přírodě.
00:05:54 Výstavba Nových Mlýnů je sporná. Samozřejmě je to historie,
00:06:00 možná že to byl trošku agresivní vstup do této oblasti.
00:06:05 Nicméně v té době lužní lesy plnily určitou funkci.
00:06:10 Nové Mlýny původně měly řešit zásobování vodou pro zemědělce,
00:06:15 druhým efektem byla otázka zmírnění povodňových stavů.
00:06:19 Nedokáži si představit, jak by to bylo dnes bez této vodní plochy.
00:06:23 Je to velká plocha, velká zásoba vody, odkud se čerpá,
00:06:27 takže myslím si osobně, a jsem přesvědčený o tom,
00:06:30 že přispívá k zadržení vody v přírodě.
00:06:33 Samozřejmě je to otázka i vlivu na podzemní vody v okolí,
00:06:36 jestli lidé mají vodu ve studních.
00:06:39 Kdyby voda nebyla v Nových Mlýnech, zřejmě by tam voda nebyla také,
00:06:43 nebo by byla podstatně níž.
00:06:46 Problém vodohospodářských soustav, do nichž patří přehrady
00:06:50 a nádrže, je samozřejmě velmi složitý po mnoha stránkách.
00:06:56 Hluboké přehrady, jak si každý představí,
00:07:00 to znamená v hlubokých zaříznutých údolích, mají několik vlivů.
00:07:04 První vliv je, bych řekl, přírodní. Je to typ nádrží,
00:07:09 který u nás neexistuje, jsou tedy cizorodým prvkem v naší krajině.
00:07:13 Nejdříve vypadají hezky a my, co jsme vnitrozemní lidé,
00:07:16 tak rádi vidíme velkou vodní plochu, ale ono nejde o tu plochu,
00:07:20 jde o tu hloubku, kterou ta přehrada má, o tu studenou vodu,
00:07:23 která je nad ní, a další a další aspekty.
00:07:26 Navíc přerušuje ony biokoridory, čili ty přirozené migrační bariéry,
00:07:30 zvířat, ale i rostlin, pro které řeka nebo potok
00:07:34 je v podstatě zásadní dálnicí.
00:07:37 Drtivá většina přehrad, která je dneska postavená,
00:07:40 má funkci výroby elektrické energie. Troufám si tvrdit,
00:07:43 že výnosy, které tyto přehrady dávají, rozhodně nemohou
00:07:47 nějakým způsobem vynahradit ztráty, které vznikají třeba na přírodě,
00:07:52 ale i na vesnicích, které byly zatopeny,
00:07:54 i na rekreačních možnostech v tom hlubokém údolí,
00:07:58 které zmizely, a podobně.
00:08:01 Není nic černé ani bílé. Všechno souvisí se vším,
00:08:03 ale nedokáži si představit, že by dnes přehrady nebyly.
00:08:07 Neměli bychom zásobu pitné vody. Kde bychom čerpali vodu?
00:08:12 Když máme toky v takovém stavu, jaké jsou,
00:08:15 já bych se rád zeptal ekologů, jak dalece fungují s přírodou.
00:08:19 Kde mají třeba postavené domy, chaty? Jakým způsobem nakládají
00:08:22 s vlastními odpadními vodami? Chovají se k tomu tak, jak mají?
00:08:26 Jestliže na jedné straně my odebereme vodu z přírody,
00:08:29 ať je to jakoukoli formou, ať je to přes úpravny vod
00:08:31 nebo eventuelně z vrtu, tedy z vlastních studen,
00:08:34 použijeme ji v rámci svých domů, tak kam ta voda jde?
00:08:38 Jde do čistírny a odchází pryč. Takže se zamysleme i nad tím,
00:08:43 jestli to není možné řešit jiným způsobem?
00:08:47 Posledních několik let existuje poměrně velký konflikt
00:08:51 mezi lidmi, které nazveme technokraty, a mezi ekology.
00:08:54 Takový zarputilý ekolog chce všude vrátit meandry, poldery
00:08:59 a rozlévací nádrže, a takový zarputilý technokrat chce mít všude
00:09:03 přehrady, betonová koryta a všechno pod kontrolou.
00:09:07 Ve skutečnosti první věc, kterou musíme rozhodnout, je,
00:09:10 kdy použijeme technická řešení a kdy ekologická.
00:09:14 V kaňonech nebo místech, kde jsou postavena města,
00:09:19 tak většinou musíme použít nějakou tvrdou formu ochrany.
00:09:24 Ale v okolní krajině, zejména tedy v rovinách, tam,
00:09:28 kde se řeka může rozlévat, můžeme přistoupit na ty měkké přístupy.
00:09:31 To znamená cíl není jedno nebo druhé,
00:09:35 ale správná kombinace obojího.
00:09:41 Přeměnou půdy ve zpevněné povrchy, jako jsou silnice,
00:09:44 manipulační prostory nebo betonové plochy,
00:09:47 se neustále zmenšuje prostor na uchycení vody v krajině.
00:09:51 Nejvíce vody dokáží zadržet lesní porosty,
00:09:53 které také absorbují velké množství minerálů a živin.
00:09:58 O něco horší je to samozřejmě na těch částech krajiny,
00:10:00 kde nejsou stromy a keře, a to je louka nebo pastvina,
00:10:04 kde ještě pořád ten vsak je velký, protože ten povrch trávy brání
00:10:09 rychlejšímu odtékání a voda má čas se vsáknout.
00:10:14 Daleko horší jsou pole, ale i mezi poli je veliký rozdíl.
00:10:17 A dá se říci, že ten princip, čili zachycení vody,
00:10:21 dokud se ještě nesoustředila do drážek, nám vykládá,
00:10:25 že pole, které bylo obděláváno ručně,
00:10:28 čili nemělo pravidelné brázdy, bylo vlastně to nejlepší,
00:10:31 protože tam byly jamky, které vodu zadržovaly
00:10:34 a znemožňovaly její odtok. Horší, ale ještě stále dobré,
00:10:37 byly úzké pásky políček, které paradoxně byly po svahu dolů,
00:10:41 čili jako by napomáhaly odtoku vody, protože byly uzounké
00:10:46 a protože naše krajina je prostorově křivá,
00:10:51 tak ony ve skutečnosti částečně byly napříč spádnicemi
00:10:53 a neumožňovaly stékání vody do takového množství,
00:10:57 kdy začne vznikat potok nebo průval, jak vidíme dnes na polích.
00:11:00 Nejhorší tedy samozřejmě jsou ty plodiny,
00:11:02 které jsou na velkých plochách a jsou takzvaně širokořádké,
00:11:05 kukuřice, brambory a další, které tu vodu docela ideálně
00:11:11 odvádí do soustředěného odtoku.
00:11:14 Samozřejmě dochází i ke zplavování zeminy,
00:11:17 protože se neprovádí hluboká orba. Je důležitá z toho důvodu,
00:11:21 že se ta provzdušněná půda otevře pro přijímání vody. Není uhutněná.
00:11:26 Takže hluboká orba vlastně otevře půdu a může tam vnikat voda.
00:11:30 Ale je nákladná, je to jasné.
00:11:33 Na nejrůznější projekty v oblasti ochrany a zadržení vod v krajině
00:11:37 existují dotace Státního fondu životního prostředí.
00:11:44 V rámci Operačního programu Životní prostředí
00:11:47 lze v zásadě čerpat na tři druhy projektů
00:11:50 na optimalizaci vodního režimu v krajině.
00:11:53 Je to stavba nových vodních nádrží, v tom případě je to oddělení
00:11:57 vodních a mokřadních zón, dále jsou to revitalizace vodních toků,
00:12:01 které jsou z hlediska ochrany přírody nejvhodnější,
00:12:05 a za třetí jsou to realizace protierozních opatření.
00:12:09 Účelem všech těchto projektů je výstavba nových stanovišť
00:12:13 pro vodní a mokřadní druhy rostlin a živočichů.
00:12:17 Obec Nový Malín v Jeseníkách leží v oblasti srážkového stínu,
00:12:21 navíc zde intenzivním hospodařením došlo k rozorání mezí,
00:12:25 které tvořily přirozenou hráz proti odtoku vody z krajiny.
00:12:28 Únik vody byl tak veliký,
00:12:30 že si v polovině 90. let starosta obce nechal vypracovat
00:12:34 komplexní projekt na zadržení vody v obci a jejím nejbližším okolí.
00:12:38 V současné chvíli se nacházíme na katastru Nového Malína,
00:12:42 na vršku, který se nazývá Hraničky, a toto je místo,
00:12:47 z kterého je docela dobře vidět na všechna vodní díla,
00:12:53 která jsou postavena za účelem udržení vody v krajině.
00:13:01 Je to většinou výstavba průlehů, polderů, rybníčků, mokřadů.
00:13:10 Průleh je vlastně, dalo by se říci, takový příkop,
00:13:14 vlastně on v jednom běžném metru zadrží, dejme tomu, kubík vody.
00:13:19 Po dešti pronikne voda do průlehu, až přepadem teprve odtéká
00:13:25 do těch travních porostů, avšak většina zadržené vody
00:13:29 se musí vsáknout v tom průlehu. Takže vsakování probíhá postupně,
00:13:33 podle toho, v jakém je podloží. Když je to podloží pískovité,
00:13:38 tak se to vsakuje rychle, když je to jílovité,
00:13:42 tak to trvá delší dobu, a tím vlastně neprobíhá ani eroze,
00:13:48 i té vodě trvá delší dobu, než se vsákne,
00:13:51 a může se zároveň vsakovat i do hlubších vrstev.
00:13:54 Další opatření jsou, už jako by v nížinách nebo na spádnicích,
00:14:02 ta další opatření jsou poldery.
00:14:06 Poldery jsou buď proti přívalové vlně, to jsou suché poldery,
00:14:12 anebo doplněny dalším opatřením na zadržení vody. To jsou rybníky,
00:14:18 mokřady a nějaké rákosové plochy. Polder, u kterého jsme teď,
00:14:24 tak ten neměl sloužit jenom jako protipovodňová ochrana,
00:14:30 ale zároveň sloužil i k udržení života a vody v krajině.
00:14:36 Chtěli jsme zachovat charakter krajiny, to znamená ten rákos,
00:14:41 jak vidíte, ty bažinky, proto se všechno tady houpe.
00:14:45 Udržíme tady vodu, i když jsou sucha. Bažinka přežije celé léto.
00:14:50 Tady to nikdy nevyschne. Jako přirozená zeď působí rákos,
00:14:55 tamhle je olše a stromy. Rákos vydrží teď celou dobu.
00:15:04 Teď jsme v místě, kde byl soutok všech meliorovaných pozemků okolo.
00:15:14 Byl sveden do potoka. Tím že se vytvořily rybníčky a hráz
00:15:21 tak vznikla klidová zóna a vrátil se sem zase život.
00:15:31 Právě tady v mokřadech pro rostlinstvo a ptactvo.
00:15:38 Dneska tady vidíme labutě, čápi, kachny nám vyvádí mladé,
00:15:43 takže zase se vrátil původní život,
00:15:47 který v té přírodě někdy před 50. lety byl.
00:15:54 Když se ptáme, co bychom pro českou krajinu měli udělat,
00:15:57 aby udržela více vody, tak máme pocit, že jedna věc je špatně
00:16:00 a nějaká jiná věc to nahradí. Ve skutečnosti se jedná o péči
00:16:04 o celá povodí. Vezmeme si třeba Želivku: to je důležitý zdroj pitné
00:16:09 i užitkové vody. A teď se postupně snažíme uzpůsobit les tak,
00:16:14 aby zadržoval vodu, snažíme se na místních vodotečích vybudovat
00:16:20 drobné rybníčky, které zachytí spláchlou půdu,
00:16:23 které zachytí dusičnany z polí, pomaloučku začneme omezovat hnojení
00:16:28 v okolí. To znamená, je to vždycky soubor opatření, která v souhrnu,
00:16:33 a teprve po dlouhé době, pomohou.
00:16:39 Skryté titulky: Václav Píbl Česká televize 2011
Povodně a katastrofální sucha se u nás neustále střídají. Co je horší? A jak se bránit? Stavět víc přehrad? Zasahovat do toků řek? Jedním z nejúčinnějších prostředků k dosažení rovnováhy vody v přírodě jsou lesy. Ale než takový les vyroste, trvá to celé lidské generace? Jak z toho ven? O tom je dnešní díl Ekoprůkopníků.