00:00:17 Adolf Loos měl tanec rád natolik,
že jednou dokonce navrhl dům
00:00:22 pro Josephinu Bakerovou.
Nebyl sice nikdy postaven,
00:00:27 proč, to se neví, ale já to
při prohlídkách ráda zmiňuji.
00:01:00 Manžel je nemocný,
což by mi ani tak moc nevadilo,
00:01:04 kdyby to znamenalo,
že bude dál žít.
00:01:10 Včera jsem navíc zjistila,
že měl jinou ženu,
00:01:14 které koupil byt.
00:01:48 Pokaždé když myslím na budoucnost,
vidím všude bílou.
00:01:52 Jenom samou bílou.
A ta se začne scvrkávat
00:01:55 a scvrkává se a scvrkává.
Pak ji zase pohltí černá.
00:02:01 Všude je samá černá a já padám.
Padám někam do prostoru
00:02:05 a mám strach, že už pořád
budu jenom padat a padat.
00:02:29 Proč sem pořád zveš
ty zdravotní sestry?
00:02:37 Proč, přestože jsem
ti to výslovně zakázal,
00:02:41 sem pořád taháš
ty zdravotní sestry?
00:02:48 Asi proto, že jsi nemocný.
00:02:57 Dotaz. Jsem nemocný?
00:03:09 Jestliže se snažíte získat
ze situace naprosto vše,
00:03:14 a vyčerpáte tím veškeré zdroje,
pak si...
00:03:18 Tady je dotaz.
00:03:22 Ty sis vzal půjčku,
abys koupil byt.
00:03:25 Není ale zapsán ani na tvé,
ani na mé jméno,
00:03:28 takže ho vlastně nemáme.
Ale ty máš dluh.
00:03:33 A protože jsme manželé,
tak ten dluh mám i já.
00:03:42 Á propos,
proč je zapsán na mužské jméno?
00:03:49 Není to mužské jméno,
je to chlapecké jméno.
00:03:53 Nepořídil jsem ten byt pro ni,
ale pro něj.
00:04:07 Ty máš syna?
00:04:47 ZA DVEŘMI HOVOR ŽENY S DÍTĚTEM
00:05:16 Jedem!
00:06:15 A jen ty myši vysypu do terária?
00:06:17 Ne. Záleží na hadovi.
Někdy je potřeba je omráčit.
00:06:22 Omráčit?
A nemohl byste to udělat za mě?
00:06:26 To nejde. Ono když je to moc brzo,
tak ten had je nebude žrát.
00:06:32 -Sto osmdesát pět.
-Jo.
00:06:42 -Chcete paragon?
-Ne, děkuju.
00:06:46 -Na shledanou.
-Nashle! Díky!
00:06:58 Co děláš? Vrať se k plotně!
00:07:37 -Dobrý den.
-Dobrý den. Presso.
00:07:56 Prosím. Lžička.
00:08:14 Dejte mi radši pivo.
00:08:18 Nepromáčkl jsem vám kufr?
00:08:24 Jo, děkuju za optání.
Nic mě nebolí.
00:08:28 -Promiňte.
-Prosím?
00:08:32 -Moc se omlouvám.
-Odpuštěno.
00:08:42 -Co dnes máte ještě v plánu?
-V plánu? Celkem nic.
00:08:49 Půjdu domů, půjdu spát,
ráno vstanu a půjdu do práce.
00:08:54 Spát sama?
00:09:00 -Co je vám do toho?
-Ó!
00:09:06 Zahraj.
00:09:18 HARMONIKÁŘ HRAJE
00:09:29 Smím prosit?
00:09:56 -A co já?
-Senioři vpřed!
00:10:45 Hm! Tak na co?
00:10:51 Na zdraví.
00:11:06 Ladies and gentlemen,
this is the best...
00:13:08 Tak pojď!
00:13:16 Vím, že to možná
bude znít trošku divně,
00:13:19 ale dokázal byste
nějak omráčit toho potkana?
00:13:30 Co? To ho jako
nemůže sežrat zaživa?
00:13:35 Ztratil instinkty a potkan
by na něj mohl zaútočit.
00:13:42 No jo. To je smutný,
když se had bojí potkana.
00:13:54 Upravte si ten límeček, prosím.
00:14:01 Na popravu?
00:14:13 To stačí.
00:14:16 Zkuste si to.
00:14:20 -To ne.
-Jen mu ho dejte.
00:15:10 Taky se jdu někam najíst. Díky.
00:16:57 Na této stavbě stojí za obdiv řád,
pečlivost, detailní zpracování
00:17:02 dokonce i u tak malých
a zdánlivě bezvýznamných prvků,
00:17:05 jako je botník.
00:17:07 Za každým rozhodnutím
je myšlenka, účel.
00:17:11 A přesto... Nedovedu
si představit, že bych tu měla žít.
00:18:19 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
Česká televize 2009