Pátrání po rodinném tajemství, které je ukryto v nejspodnějších zásuvkách. Český film (2009). Hrají: J. Adamová, P. Landovský, H. Dvořáková, A. Polívková, F. Němec, A. Švehlík, M. Hádek, M. Roden a další. Režie Lenka Kny
00:00:38 -Ty darmožrouti.
00:00:42 Ty arimije.
00:00:49 (z tv)
-Volyňští Češi žijící na Ukrajině
00:00:53 v době 2. světové války lhostejní nezůstali.
00:00:57 Přidali se do vzniklé československé jednotky
00:01:00 generála Svobody na území bývalého Sovětského svazu
00:01:03 a šli bojovat za osvobození své pravlasti proti nacistům.
00:01:08 Dne 30. června 2008 u příležitosti Dne ozbrojených sil České republiky,
00:01:14 uděluje náčelník generálního štábu Armády České republiky vyznamenání
00:01:20 příslušníkům rezortu ministerstva obrany a válečným veteránům.
00:01:27 Plukovníku Liboru Trakalovi.
-Zde.
00:01:31 -Kapitánu Řehoři Vykovi
00:01:34 přebírá v jehonepřítomnosti paní Evženie Vyková.
00:01:39 -Co se tam bere?-Jeden z veteránů sděluje své pocity.
00:01:43 -Mrzí mě, že není jediné vzpomínky,
00:01:47 že volyňští Češi bojovali za Československo.
00:01:51 (sborový zpěv)
-Kde domov můj...
00:01:55 -Kde domov můj. To je nějaká hymna?!
00:01:58 To je nějaká hymna, když se lidi ptaj, kde bydlím?
00:02:50 -Aj!
00:02:55 -Fuj!
00:03:10 Jé.
00:03:33 -Tak máme další.
00:03:37 Podívej se.
-Kto tě prósil?
00:03:40 He!
00:03:57 -Co jsi to udělal?
00:04:01 -Já od Čechů nechci už vůbec nic.
00:04:05 -Zase jsi chlastal.
-Ano! Chlastal! No a co?
00:04:09 -Co mi z tebe zbylo?
00:04:12 Medaile za zabíjení.
00:04:22 -Ty jsi nezabíjela?
00:04:27 Ha!
00:04:31 Ty nikam jezdit nebudeš! Mě se budeš ptát!
00:04:57 -Hrdina.
00:04:59 Hrdino!
00:06:12 -Ano. Budu tam hned. Počkejte na mě. Díky.
00:06:16 -Katio? Katio?
-Babi?
00:06:19 Co tu děláš? Co se stalo?
00:06:23 -Musím s tebou mluvit.
00:06:29 -No jo, tak...
00:06:31 Hele, čekej dole. Jedu tam.
00:06:35 -Co říkáš?
-Abys počkala dole. Že jedu dolů.
00:06:39 -Tak já jdu dolů.
00:06:49 Katio.-Babi, stalo se něco?
-Katio, musím s tebou mluvit.
00:06:54 -Babičko, já spěchám. Poprvé budu přísedící u soudu.
00:06:58 -Ale to mi vůbec nevadí. Já počkám.
00:07:01 Dobrý den.
-Dobré ráno.
00:07:04 Jste zlatej.
00:07:07 Proč jsi na mě nezazvonila?
-Nechtěla jsem tě budit. Proč?
00:07:12 -Víš co? Počkej tady na mě. Já přijdu co nejdřív.
00:07:18 -Katio. Katio!
00:07:21 Počkej!
00:07:37 Počkám tu na tebe.-Ne. Běž ke mně.
-Ale já jsem...-Budu tu dlouho.
00:08:56 -Musíš mě s ním rozvést.
00:09:07 -Ty chceš opravdu 60 let manželství jen tak hodit za hlavu?
00:09:12 -Musím.
00:09:14 Začnu znova.
00:09:19 -Ty si děláš legraci?
00:09:21 Babi, prosím tě, vzpamatuj se. Jak chceš v osmdesáti začínat znova?
00:09:26 -Začnu znova.
00:09:29 -A myslela jsi taky na mě? Co mně zbyde?
00:09:33 -Ale dítě moje, pro tebe se přece vůbec nic nezmění.
00:09:38 Já ti zůstanu.
00:09:40 Tvoje milovaná zahrada taky.
00:09:58 Dobře se vyspi.
00:10:04 -Co tady sedíš jako zmoklá slepice?
00:10:08 -Ty bys neseděla?
00:10:11 -Kdyby se mi rozváděla bábinka s dědou?
00:10:15 Já bych byla první, kdo by jim to doporučil.
00:10:20 Já bych to udělala ještě líp.
00:10:23 Já bych se od něj odstěhovala do pečovateláku.
00:10:28 Scházeli bysme se jenom tak v parku, na kafíčko
00:10:33 a chrchlat bysme si chodili každej do svýho.
00:10:49 Tak to tak neprožívej. Kdy zas přiletí ten tvůj drahoušek?
00:10:56 -Měla bych se stěhovat za ním.
00:10:59 -No to snad ne?
-To snad jo.
00:11:02 -Tady máš práci, byt. Tak jestli tě tak miluje, tak ať se stěhuje on.
00:11:26 -Ale do dědových narozenin ani slovo. Oslava bude.
00:11:30 Ať je děda jakej chce, nedovolím ti, abys mu to zkazila.
00:11:34 Zbytek probereme odpoledne.
00:11:37 -Katio?
00:11:39 Přijď brzy.
00:12:14 ZVONÍ TELEFON
-Ježíšmarjá.
00:12:27 Žeňa?
00:12:29 Žeňa!
00:12:33 Že ty, bába? ZVONÍ TELEFON
00:12:37 Žeňa? Žeňa?
00:12:40 Zvónit telefón.
00:12:51 Što ty tam dělaješ?
00:12:55 Što? V Práge.
00:12:58 Kak éto vazmóžno?
00:13:01 Bylá domá, už je v Práge?
00:13:03 Slepicím jsem dal a prášky som zobral.
00:13:10 No nič. No dojeď.
00:13:22 -Tati? Ahoj!
00:13:55 -Jo.
00:14:07 -Tak na shledání. Už jsem tě neviděla 100 let.
00:14:12 -Nezačínej zase.
-Ale je to pravda.
00:14:15 -Na. Tohle ti vozím už od jara.
00:14:28 -Tati.
00:14:30 -Něbajíš sa. Už sa něbajíš.
00:14:34 Hu, hu, hu, hu, hu.
00:14:37 No. Chlapčik moj.
00:14:45 To jde hezky. Viď?
00:14:48 Pojď si odpočinout. Běž.
00:14:53 Choď k mamočke.
00:14:56 -Dobrý den.
00:14:59 -To je milá návštěva.
00:15:03 -Viděl jsem ze záznamu, jak paní Evženie přebírala vyznamenání.
00:15:08 Díval jste se?
-Ja něsmatrél ničevo takóve.
00:15:13 -Bylo to dojemný.
00:15:15 Někdy byste si měl dojet pro vyznamenání vy sám.
00:15:21 -Vy byste si zasloužil taky vyznamenání.
00:15:24 Za ty omrzlý nohy od Stalingradu.
00:15:29 -Paní Evženie nikdy žádný řád nedostala.
00:15:33 Přitom by si ho zasloužila víc, než kdokoliv jinej.
00:15:37 -Já jsem jí potom pogratulíroval.
00:15:40 -Sousede, kdy se pustíme do toho plotu?
00:15:50 -Jeď, svolóta. Jeď.
00:15:54 -Třeba mu nakonec bude v domově důchodců líp.
00:16:04 -Opravdu chceš, aby se rozvedli?
00:16:08 -Jasně, že nechci.
-Tak proč to děláš?
00:16:13 -Co já vím?
00:16:15 -No jasně. Zmanipulovala tě. Jako každýho. Jasně.
00:16:19 -Tati, co to říkáš?
-Celej život nám všem velí.
00:16:22 -Teď seš nespravedlivej. Bez ní bysme nebyli už vůbec žádná rodina.
00:16:27 -Proč jsi teda chtěla můj souhlas, když víš, že jednáš správně?
00:16:32 Jenom abys měla alibi, že jo?
-Tak to teda ne!
00:16:37 Ona si to zaslouží. Podívej na dědu, je úplně nemožnej.
00:16:41 Kdyby mohla žít sama, tak bude žít důstojně.
00:16:45 A ne jako ošetřovatelka nějakýho negramota.
00:16:49 -Tak to jsi přehnala. O mým tátovi vůbec nic nevíš.
00:16:53 Seš stejně sobecká, jako je ona.
-Aha.
00:16:59 A když je tak špatná, tak proč jsi mě u ní tak často nechával?
00:17:03 Když maminka umřela.
-A jak jsem to měl asi jinak udělat?
00:17:12 -A přijedeš mu aspoň na ty narozeniny?
00:17:16 Z Hamburku to budeš mít kousek.
-Ne. Za týhle situace už vůbec ne.
00:17:28 -Tak co s tím rozvodem?
00:17:31 -Seš právnička. Tak suď. Rozsuď ty dva.
00:17:34 Zjisti, kde je vina.
-Jaká vina?
00:17:38 -Chce se rozvést Evženie, ne já. Tak se ptej jí.
00:17:45 -Měla jsi přijít dřív.
-Řekla jsem, že budu u soudu dlouho.
00:17:49 Ještě se musím vrátit do kanceláře.
-Víš, Katko, ale...
00:17:54 -Já se teď potřebuju soustředit jenom na svoje věci.
00:17:57 Mám teď konečně šanci. Chápeš to?
-Jenomže já už na to čekám 60 let.
00:18:04 Až to zařídíš, tak mi zavolej, kdy a kam mám přijít na ten rozvod.
00:18:10 -To není tak jednoduchý, babi. Spoustu věcí mi budeš muset říct.
00:18:15 -A co bych ti měla ještě vykládat?
00:18:19 Ale no tak dobře. Pojedu až večer.
00:18:28 -Nevzali to? A proč ne? Vždyť to bylo tak dobrý téma.
00:18:38 -Jestli chystáš oslavu dědových narozenin,
00:18:43 tak s tím přestaň.
00:18:46 -Ahoj bejby. Vzala jsem i tobě.
00:18:49 Kohopak to tu máme? Dobrý den.
00:18:52 Včera jsem vás už nestihla. Sylvie. Katčina půlka nájmu.
00:18:57 Týdeník Doba. Rubrika moderní život.
00:19:01 -Dobrý den. Já jsem Katčina babička.
00:19:04 -To mě moc těší, že vás konečně poznávám. Udělám čaj?
00:19:08 -Ne děkuju. Katka už něco čaji podobného připravila.
00:19:16 -Tak...
00:19:18 Zatím.
-Zatím.
00:19:26 -Ahoj.
-Ahoj.
00:19:31 -No! Haló?
00:19:33 -Já jsem sice právník, ale taky rodina.
00:19:37 Takže rozvést tě nemůžu já, ale můj kolega.-Já nechci cizího člověka.
00:19:44 Pojď.
-Dobře. Tak já všechno připravím.
00:19:48 A ty mi jen přivezeš tuhle ověřenou plnou moc.-Jo.
00:20:01 Zkus mě pochopit.
00:20:05 -Nemůžeš ho teď opustit.
00:20:08 -Musím.
00:20:11 -Nebude chtít.
00:21:31 -Co tam šťouráš?
00:21:34 -Chceš něco k večeři?
00:21:38 -Čekal jsem marně.
00:21:40 Musel jsem si ohřát zbytky jako vždycky.
00:21:48 Kouká ti podolek. Moderně.
00:21:52 -Proč jsi mi nezahnal slepice?
-Ještě slepice budu zahánět.
00:21:56 -Dobrý večer, paní Evženie.
-Á, Heinrichu.
00:22:01 Dobrej večír.
-Jaká byla ta sláva v Praze?
00:22:07 -Co ti udělaly?
00:22:24 -Tak jsem se pustil do toho plotu.
00:22:35 Revize.
00:22:43 Já tě slyším! Nech to tam, jak to je!
00:23:22 Co to děláš?
00:23:25 -Co ty tu děláš?
00:23:27 Už zase začínáš? Jdi si lehnout.
-Nemůžu spát.
00:23:31 -Tak slyšíš? Jdi si lehnout!
-Pačemů jezdíš porád do tý Prahy?
00:23:37 -Aha, tak tohle ti nedá spát?
00:23:40 Kam bych jezdila. Popovídat si s Katkou.
00:23:44 Za kým bych asi jezdila?
-Já o tom musím vědět!
00:23:54 Špatně se mi dejchá.
-Tak si otevři okno.
00:23:59 -Jo. Tak si otevři. Děkuji. Spasíba.
00:24:09 -Evženie Vyková. A za svobodna?-Vyková.
00:24:12 -Já vím, babi, ale za svobodna.
-Vy-ko-vá.
00:24:17 -Copak vy jste se s dědou jmenovali stejně?
00:24:21 -Ne. On si vzal moje jméno.
00:24:24 -Proč jsi mi to nikdy neřekla?
-A k čemu by ti to bylo?
00:24:29 -To tě teda hodně miloval.
-Ne. Udělal to proto, že byl srab.
00:24:33 -Co to povídáš? Vždyť je válečnej hrdina.
00:24:39 -Nevěř jí všechno. Věčně mi říkala, co mám dělat.
00:24:45 Zničila život mýmu otci. Nechtěl jsem, aby ho zničila i mně.
00:24:50 -Jak zničila?
00:25:01 -Haló! Ahoj! Už jedu!
00:25:16 -Táta.
-Aha.
00:25:20 Tak co? Jak je tam u vás v tý vaší provinční metropoli?
00:25:29 -Dobře.
-Jo?
00:25:33 Vypadáš vyloženě spokojeně.
00:26:47 -Ale, ale, ale, ale. Copak to tady mám za zloděje?
00:26:50 -Dobrej den, strejdo.
-Vítám tě, Katko.
00:26:54 -Můžu?
-No ovšem.
00:26:57 -Jak se daří?
-Mně? Mně výborně.
00:27:00 Ale řekni mi, co je s babičkou?
00:27:03 V poslední době se mi zdá, že není ve svý kůži.
00:27:07 -Ale. Ta je určitě smutná, že nechala dědu zabít slepici.
00:27:11 -Katko? Katuško?
00:27:14 Tobě v našem nechutnaj? To musíš žebrat u "werewolfa"?
00:27:21 Já tě neviděl, už nepamatuju.
-Mám výjimečně volno, dědo.
00:27:26 -Výjimečně.
-Hm.
00:27:29 -Já mám volno furt.
00:27:33 -Katko?
00:27:40 -Heinrich! Chlastas! Máme vlastní, Katuško.
00:27:45 -Heinrichu, ty tu bydlíš stejně tak dlouho jako naši, viď?
00:27:51 -Ne. Já tu bydlím od svýho narození.
00:27:55 Já jsem naštěstí do odsunu nemusel. Lékaře tu potřebovali.
00:28:00 Já bych se stejně odsunout nenechal.
00:28:04 To by mě odtud museli odnýst jak mrtvolu.
00:29:56 Katko?
00:29:58 Podívej se na to. Možná, že by se ti to mohlo hodit.
00:30:03 -Jé. Děkuju.
00:30:06 -A ty jsi, Katko, pořád sama?
-Vypadá to tak, co?
00:30:10 Ne, ne. Ale není odsud. Žije v Irsku.
00:30:14 Advokát. Jako já.
-Podívejme.
00:30:17 A kdy ho přivedeš ukázat? To víš, jsem zvědavej dědek.
00:30:24 -Ach, Katio. Heinrichu, zdravím.
00:30:28 -Strejdo, děda bude mít narozeniny. Přijdeš?
00:30:34 -Katko, já myslím, že o to Řehoř nestojí.
00:30:38 -Já myslím, že tentokrát bys měl přijít. Opravdu.
00:30:43 -Uf.
-Ahoj.
00:30:45 -Nazdar. Už jsi to vyřídila?
00:30:49 -Budeš mi muset ještě něco vysvětlit.
00:30:52 -Co bych ti ještě měla vysvětlovat? V Praze jsem ti už všecko řekla.
00:31:00 Cukr?
-Dvacet pět, babi.
00:31:05 -Tak.
00:31:07 A teď mouka.
00:31:14 Kolik?
-Moment.
00:31:19 Jeden, dva, tři, čtyři. Babi, to už fakt nemusíš.
00:31:23 -Do toho mi, Katio, nemluv.
00:31:26 Nikdy nevíš.
00:31:29 -Ty jahody jsou plesnivý, babi.
-No a co?
00:31:33 Dej to sem. Františka si ještě moc pochutná.
00:31:38 ZVONÍ MOBIL
00:31:45 -Ahoj, Sylvie. Jsem ráda, že voláš.
00:31:50 Tady není v pohodě vůbec nic.
00:31:58 Ne.
00:32:01 Ne, to není dobrej nápad.
00:32:06 Žádnej článek o babičce nepiš.
00:32:30 Babička mi dlouho neřekla, že nejsou odsud.-Měli to těžký.
00:32:35 Rusové je měli za fašisty. Němci je měli za bolševiky.
00:32:39 A Češi svý krajany Volyňáky maj za Rusy.
00:32:44 Když přijeli, nic neměli. A lidi se k nim chovali strašně.
00:32:49 -Děkuju.
00:32:51 -Nadávali jim.
00:32:54 Potravinový lístky jim nedali. No prostě hnus.
00:32:59 Nechci si to ani připomínat. To by Němec Němci nikdy neudělal.
00:33:05 -Ty dolžna navaríť boršč.
-Jo.
00:33:08 -Pelmeni.
-Á.
00:33:12 -Ryby.
-Što?
00:33:17 -Ty to umíš nejlíp.
-Uvidíme.-Nejlíp!
00:34:18 PRASKNUTÍ VĚTVIČKY
00:35:39 VZDYCHÁNÍ
00:35:49 -Keit, nechci tě do něčeho nutit, ale už to musíme začít řešit.
00:35:56 Já jsem možná sobecký, ale nechci být tak dlouho bez tebe.
00:36:04 -Jela bych za tebou hned.
00:36:07 Ale zachovala bych se jako srab, který utíká.
00:36:10 -Pro nás existují jenom dvě řešení.
00:36:14 Jeden jde za druhým, nebo se spolu rozejdou.
00:36:20 -To mi pomáháš.
00:36:26 -Pošlu ti svůj návrh. Líbám tě, Katko. I love you.
00:36:50 -Žeňa!
00:36:53 Žeňa, už budeme objedovať?
-Kvůli tomu mě voláš?
00:36:59 Co tam poleháváš? Jdi naštípat dřevo!
00:37:02 -Dřeva dosť.
00:37:06 -Nemusels ji zabíjet. Stejně pořád nesla.
00:37:10 -Tys ji chtěla zabít, ne já.
00:37:14 Říkala jsi, povídala, že tu musí být polívka, když dojede Katka.
00:37:35 -No tak pojď.
00:37:37 Holka, jdeme na to.
00:37:49 Ježíš, ty jsi vykrmená holka celá.
00:37:55 To je legrace, viď?
00:38:29 -Oddací list.
00:38:33 A co tohle?
00:38:40 Nic?
-Kdes to vyštrachala?
00:38:58 -Taky budu potřebovat tvůj oddací list.
00:39:01 -Jo. Tak ten už dávno nemám.
-Tak necháme vystavit kopii.
00:39:08 -K čemu? Proč?
00:39:10 Co bylo, bylo.
00:39:19 -A datum svatby si snad pamatuješ?
-Samozřejmě.
00:39:23 Ještě před tím, než se narodil tvůj táta.
00:39:26 -Babi, já jsem mu to řekla.
00:39:29 -No vidíš. Aspoň mu to nebudu muset říkat já.
00:39:33 Pojď.
00:39:35 Pomůžeš mi chytit Františku. Už tři dny mi kvoká.
00:39:42 -Kvoká.
00:39:45 -Vejce, Fančo, vejce. Ne kuřata.
00:39:49 -Babi? Kolikrát jsem ti říkala, že jim nemáš dávat jména.-Proč?
00:39:56 Do války šel jenom proto, že byl srab.
00:39:59 -Srabi se přece dobrovolně do armády nehlásej.
00:40:03 -Grigorij musel.
00:40:05 -Jaký Grigorij? O kom to mluvíš?
00:40:09 -Grigorij je tvůj děda.
00:40:15 -Babi, takže můj děda není můj děda?-Je.
00:40:21 -Státní příslušnost dosud neurčena.
00:40:26 Řehoř Vyk a Grigorij Gryzhanovskij je jedna a táž osoba a je můj děda?
00:40:33 -Jo.
00:40:35 -Víš co, babi?
00:40:38 Pojď.
00:40:40 Chybí mi ještě spousta údajů.
00:40:48 -Jo, jo.
00:40:55 Katio, jdi udělat čaj.
00:41:09 -Dobrou noc, dědo.
00:41:11 -Dobrou noc.
00:41:14 Já už spím.
00:41:29 -Stačí.
00:41:50 -Takže ty chceš po mně rozvod jenom proto, že je děda Ukrajinec?
00:42:00 -Víš, Katko...
00:42:04 Já už na to myslím 60 let.
00:42:08 Večer co večer.
00:42:12 Před usnutím si představuju, že nebyla žádná Ukrajina.
00:42:19 Žádný hladomor.
00:42:23 Žádný Stalin.
00:42:26 Žádná válka.
-Za vzpomínky se teď mstíš dědovi?
00:42:38 Tak jaký máš důvod?
00:42:42 -Důvod? Jaký důvod?
00:42:45 -Já musím napsat, proč se chceš s dědou rozvést.
00:42:49 -No tak tam třeba napiš, že mě chce zabít sekerou.
00:42:57 -Babi!
00:43:00 Děda je voják. Hrdina. Určitě není primitiv se sekyrou.
00:43:05 -Nic nevíš o svým dědovi.
-Znám ho celej svůj život.
00:43:08 Co mi tady vykládáš?
-Ale nevíš všecko.
00:43:12 -Jak můžu, když jsi mi odmítla cokoliv vyprávět?-Nebyl důvod.
00:43:18 Já jsem Češka. Narodila jsem se sice na Ukrajině, ale českým rodičům.
00:43:23 V český vesnici.
00:43:26 To přece víš.
00:43:40 Víš, jak jsme se seznámili?
00:43:45 Když mě chtěl podříznout.
00:43:49 Protože jsem ho načapala, jak mi s kumpánama krade slepice.
00:43:58 -Ale ty jsi mi vždycky vyprávěla,
00:44:01 že jste se do sebe zamilovali na tancovačce.
00:44:04 -Tak si pamatuj, že to bylo takhle.
00:44:13 -Dobře.
00:44:15 Takže děda byl zloděj. To ale taky není důvod!
00:44:19 Ty nemáš jediný argument,
00:44:22 který by kohokoliv přesvědčil o tom, že vás má rozvést!
00:44:26 Babi, já toho mám dost.
00:44:28 Děda sedí dole u televize, my tady plánujeme jak se ho zbavit.
00:44:32 Žádný rozvod nebude. Ty nemáš důvod!
00:44:35 -Mám.
00:44:44 -UPA.
00:44:46 Ukrajinská zločinecká teroristická organizace UPA.
00:44:52 Ukrajinská povstalecká armáda byla rasisticko teroristická organizace,
00:44:58 která od 30. let vraždila pro etnickou čistotu Ukrajiny
00:45:02 zbytky Židů, Poláků, vojáky Rudé armády.
00:45:06 Přepadávala některé české obce a vraždilanevinné lidi.
00:45:17 -Ukrajinskaja armija.
00:45:25 Banderovci.
00:45:34 -Ne, babi. Tomu nevěřím.
00:45:39 -Kdyby se tehdy někdo z Banderovců dozvěděl,
00:45:43 že já Češka chodím s jedním z nich...
00:45:50 -A to ses nebála?
00:45:52 -Každou noc jsem usínala se strachem.
00:45:58 Nešetřili ani děti.
00:46:02 -To ti bylo jedno, že v tom jede s nima?
00:46:07 -Byl to, Katio, chlap.
00:46:12 Přesvědčila jsem ho, aby od těch vrahů utekl.
00:46:26 Pak jsem z něj udělala Čecha a zachránila mu tím život.
00:46:32 Po válce se mohli dostat z tý bolševický bídy jenom Češi.
00:46:37 -To se divím, že KGB nezjistilo, že jim jeden chlápek chybí.
00:46:42 Vždyť vás za to mohli poslat na Sibiř.
00:46:45 -Nikdo na to nepřišel. Byla válka.
00:47:10 CHRÁPÁNÍ
00:48:05 DÁLKOVÉ ODEMYKÁNÍ AUTA
00:48:38 -Málo vody. Budeš tady muset zůstat. Až do smrti.
00:48:46 Tak jo, ale za pusu.
00:49:01 Pojeď!
00:49:07 Dobrý. Jeď!
00:49:25 HEINRICH: To je otázka. Jakej byl?
00:49:32 No, prodělal válku.
00:49:37 Prošel celou frontu na Dukle.
00:49:46 -Potřebuju zpátky.
00:49:51 -Nejdřív tam a potom zpátky. Dobře to víš.
00:49:56 -Václave?
00:49:59 Babička ti o té oslavě taky říkala.
00:50:14 (zpěv)
-Vyjechal kazak na vynóňku.
00:50:18 Proščal svajú dívčinóňku.
00:50:22 Proščal miljenka černo berenka.
00:50:26 Ja idu v čúžu staranějku.
00:50:29 A daj že dívčina ku stínu.
00:51:22 -Jé, babi.
00:51:24 Nic se neděje. Dozvěděla jsem se, že můžu jet až ráno.
00:51:28 -No. Dobrý.
00:51:30 Aspoň si tě ještě chvíli užiju.
00:52:16 Šeří se. Už na to nevidím.
-Máš tátovu fotku, když byl mimino?
00:52:22 -Kdo by tam měl foťák?
00:52:25 Všechno, co mělo nějakou hodnotu, se vyměnilo za chleba.
00:52:29 -Kde tam, babi?
-Řekla jsem "tehdy".
00:52:33 Dáš si se mnou čaj?
-Kde tam?
00:52:40 -Dáš si?
-Ne, teď ne.
00:52:43 A proč je mámina fotka zase vzadu?
00:52:52 -Ty nějéla?
00:52:59 Moje místo.
00:53:08 Éto moje mjesto.
00:53:21 Á, jojoj.
00:53:23 Já už stary.
00:53:38 To já jen tak večer, ze zvyku.
00:53:43 -Aha.
00:53:51 -Á!
00:53:53 -Proč si někdy nepřijedeš pro medaili sám?
00:53:58 -Što takoje medaile?-Ty se bojíš?
-Co mluvíš o medaili? Kděs to vzála?
00:54:02 -Ale už se nemusíš bát. Není dávno čeho.-Co?
00:54:06 Co bát se?! Jaký bát se? Koho bát se? No tak...
00:54:10 -Já už to, dědo, vím, že nejsi Čech, ale Ukrajinec.-Katuško.
00:54:14 -Mně je to jedno, kdo jsi.
-To tak ještě scházelo.
00:54:19 Jedno kdo jsem? Já jsem.
00:54:26 Nu što. Ukrajinec dumaješ što ja? Jo.
00:54:32 Ano. Já jsem Ukrajinec. Když už to víš.
00:54:37 Noj spražnoj Ukrajiněc.
00:54:44 -Dědo, zabils někoho?
00:54:52 -S tím se nikdo nechlubí.
00:54:57 Taká vajná bylá.
00:55:00 Taková doba byla.
00:55:02 Taká doba byla. Takyj čas bol.
00:55:12 -Proč jsi mi nikdy nic nevyprávěl?
00:55:17 -Niktó něsprášival.
00:55:20 Niktó se neptal.
00:55:43 Nu vot.
00:55:47 (zpěv) Vót kak, vót kak, malinkij kózlik.
00:55:52 Bábuška kózlika óčeň ljubíla.
00:55:56 Vót kak, vót kak, óčeň ljubíla.
00:56:00 Príšli na kózlika, série volky.
00:56:05 Vót kak, vót kak, série volky.
00:56:15 Kuri.
00:56:18 Pakurim.
00:56:22 -Na stole je večeře!
00:56:36 -Jeď!
00:56:38 Uchadí!
00:56:43 -Vyplnila jsem tu plnou moc a zítra ji dám ověřit.
00:56:47 Počkáš? A vezmeš ji hned s sebou?
00:56:51 -Ty chceš opravdu zůstat sama?
00:56:55 -Já přece nezůstanu sama.
00:57:02 Já zůstanu s tebou.
00:57:09 A ty se jdi umejt!
00:57:12 A ty taky.
-Já jsem jak alabastr.
00:57:41 Ježíšmarjá.
00:57:43 Děvče.
00:57:51 -Hm?
00:58:05 -Já to umím!
00:58:08 -Nikdo o tom nepochybuje.
00:58:17 -No, kontroluj ji furt. Bych nevzal moc.
00:59:18 SRKÁNÍ ŘEHOŘE
01:00:12 Á!
01:00:22 -Gavrilov Grigorijovič Gryzhanovský.
01:00:28 1944.
01:00:30 V kolikati jsi měla tátu? 1944.
01:00:33 -Umíš počítat.
01:00:36 -Umím.
01:00:38 Rodila jsi tady doma? Rodil ho Heinrich?
01:00:42 -Ne. Heinrich ne.
01:00:45 -Dědo?
01:00:49 -V televizóra dávaj to, što Žeňa ráda.
01:00:54 Angelíka.
01:00:58 -Tak si sedni.
-Děkuju.
01:01:01 Děkuju.
01:01:13 Adnu.
01:01:26 Na zdaróvje!
-Zdaróvje!
01:01:42 -Pakaží maladěc. No?
01:01:45 Těpěr, éj hop!
01:01:52 Uhorci. Okurčičky.
01:02:04 CINKÁNÍ SKLENIC
01:02:14 Já tak udělám a baba nespočítá. Nebude vidět.
01:02:47 Tuhletu měla babička ráda.
01:02:50 Už si to nepamatuje. Už si nepamatuje nic.
01:02:57 -A dědo?
-Hm?
01:02:59 -Řekni mi, jaký to bylo na Ukrajině?
01:03:07 -Čudova.
01:03:18 Joj. Ty záda.
01:03:24 -Dědo?
01:03:30 Vy jste měli před mým tátou ještě nějaký jiný dítě?
01:03:36 Ono vám umřelo?
01:03:45 -Umřelo.
01:03:47 KROKY
01:03:58 -Co tu vyvádíš? Je půlnoc.
01:04:01 No jo. Ožralej jako vždycky.
01:04:04 Jen si to sežer všecko.
01:04:09 -Ty mi tady nerozkazuj.
01:04:12 Heď!
01:04:14 -Okurky jsou moje práce! Ty jsou moje!
01:04:18 -Okurci mají!
01:04:20 -A neřvi na mě!
-Ja někriču!
01:04:23 Okurci mají!
01:04:26 -Chaluj!
-Zamortjí, stěroja takája.
01:04:30 Uchadí. Uchadí. Uchadí.
01:04:33 -Na slepice a na králíky si troufáš, viď?
01:04:37 Ty... Ty... Hrdino!
01:04:42 -Što ty skazála? Uchadí. Uchadí. Uchadí.
01:04:47 Uchadí ja skazál! Ja ubiju těbjá, svoloč takája!
01:06:00 Žeňa?!
01:06:04 Žeňa?
01:06:06 Tak Žeňa?!
01:06:08 Ježíš.
01:06:16 Pomoc, děvče!
01:06:19 Žeňa, prichadí sjudá!
01:06:27 -Kde jsi to vzala? Jak jsi na to přišla?
01:06:30 -Ve starejch dokumentech. Pojď, strejdo.
01:06:34 -Říkal jsem jí, že to má spálit!
-Kdo to je?!
01:06:37 HOUKÁNÍ SANITKY
01:06:57 Zavolám ti taxi a Václav tě převeze.
01:07:02 Já tady počkám.
01:07:07 Babi, kdo je to Gavrilov Grigorijovič?
01:07:12 -Tak ty nedáš pokoj?
01:07:15 Ty se budeš pořád ve všem šťourat.
01:07:20 K čemu ti to všecko je?
01:07:26 -Dobré ráno.
-Jéjej.
01:07:29 -Řekneš mi to?
01:07:33 -Kdo ti řekl to jméno?
01:07:38 Á...
01:07:42 Dědek si určitě nedal pozor na hubu.
01:07:46 -Tak vysvětlíš mi to?
01:07:51 Babi, proč mi pořád něco tajíš? Je 60 let po válce.
01:07:55 -Já ti nic netajím.
01:07:58 Jenom je to poslední, co řeknu.
01:08:02 -Aha. Takže ono toho je ještě víc?
01:08:08 -Dobrý. 120 na 80.-Dobrý?
-Máte tlak jak mladík.
01:08:14 -Proč je to jméno tak důležité?
01:08:18 -Není.
01:08:20 Jedeš?
01:08:22 -Ne.
01:08:28 Počkám, až se děda vzbudí.
01:08:55 Tak když už tě nezajímá, že se tví rodiče rozvádějí,
01:08:59 mohl by ses dojmout aspoň teď.
01:09:02 Řekni mi, měl jsi nějakýho sourozence?
01:09:07 -Jsem jedináček jako ty, miláčku.
01:09:11 -A jméno Gavrilov Grigorijovič ti nic neříká?-Ne.
01:09:46 -Zlatíčko, mám to. Příští týden vyjde titulek a dvoustrana
01:09:49 na téma Svobodné v osmdesáti.
01:09:52 Nebo počkej. Není lepší, Život začíná v osmdesáti?
01:09:56 To je super, ne?
01:10:01 Ježíš, to mě mrzí.
01:10:06 Já bych ten článek fakt potřebovala. Mně tam ten nápad nevyšel.
01:10:12 Okay.
01:10:17 Jo, a mám pro tebe dopis. Hm. Už je to tady.
01:10:20 Elegantní rozchod. Martin má styl.
01:10:24 Ne, ještě jsem to neotevřela. Počkej.
01:10:32 Tragédie se nekoná. Je to letenka.
01:10:39 No. Otevřená na rok, na tvoje jméno.
01:10:43 A není zpáteční.
01:10:50 To jsem zvědavá, co uděláš, miláčku.
01:10:54 A nezapomeň mi potvrdit to datum toho interview se super ženou.
01:11:05 -Fuj! To jsem se lekl.
01:11:07 Katuška.
01:11:12 Tak dumaješ,
01:11:15 što ještě uvidim toho tvojho, kym zhyňem?
01:11:22 -Dědo. Zaprvý, neumíráš...
01:11:25 -Já umírám.
01:11:27 -Akorát jsi včera víc přebral.
-Co?
01:11:31 Koho?
01:11:33 -Zadruhý, jestli mám být upřímná, Martin sem nepůjde.
01:11:39 -Cože? ZVONÍ MOBIL
01:11:42 Co znamená, nepůjde?
01:11:50 -Hele, s tím dědou je to hodně blbý?
01:11:53 Jakože žádnej rozvod nebude?
01:11:58 -Snad on za tebou!
01:12:04 Já ti povím, jak se má zachovat nastojašči chlap.
01:12:09 Tak jako já!
01:12:11 Já jsem všechno opustil.
01:12:16 Svoji famíliju, svojich druzéj.
01:12:20 A šel jsem za svojí ženou.
01:12:24 Ženou Žeňou.
01:12:29 A za dítětem.
01:12:32 Sama slyšiš, Katko,
01:12:36 že já jsem se česky nikdy něnaučil.
01:12:44 Chtěl jsem, ale nešlo to.
01:12:49 Hlavá.
01:12:56 To já.
01:12:58 Z lásky.
01:13:01 Z balšój ljubli.
01:13:10 Tu taky.
01:13:13 -Já už vím, dědo.
01:13:19 -A kdyby mi...
01:13:22 Kdyby mi ji chtěl něktó vziť, zobrať,
01:13:31 já by jeho ubíl sekerój!
01:13:38 I Žéňu. To ona ví.
01:13:43 Sekerój bych ubil ženu. Žeňu.
01:14:26 -Udělala jsi z něj Čecha. Vzala jsi mu identitu.
01:14:44 -Tak jak?
01:14:46 Možná by neměl tolik pít. Co?
01:14:50 -Ale ta oslava bude. Určitě.
01:15:00 -Tak co? Dobrý?
-Kromě prostaty zdaróvij kak řípa.
01:15:13 -Katio, stihla jsem dneska toho notáře.
01:15:19 -Ty jsi svoje rozhodnutí nezměnila?
-A proč bych měla?
01:15:24 -Ale já ano. Já jsem svoje rozhodnutí změnila.
01:15:28 A za tohle se ti omlouvám.
-Katio?
01:15:31 Katio?
01:15:33 Počkej.
01:15:35 Katio! Katio!
01:15:39 Katio, počkej. Počkej.
01:16:00 Václave! Vylez! Rychle! Ať mi to neujede.-Dobrej den.
01:16:05 Teď jsem převážel vaši Katku. Cože jste nejely spolu?
01:16:10 -Čo moje oslava?
01:16:31 -No jasně! To jsem přesně věděla. Seš na cestě do Hamburku, co?
01:16:39 Už lžeš, jako babička.
-Ahoj.
01:16:48 Ta nelže. Myslí si, že všechny zachraňuje.
01:16:53 "Možná je to dobře, že už tady není."
01:16:57 "Nehodila se pro tebe."
01:17:00 To mi řekla hned po maminčině pohřbu.
01:17:10 -Tohle přece babička nemohla říct.
01:17:15 -"Možná je to dobře, že už tady není."
01:17:18 "Nehodila se pro tebe."
01:17:26 -Mám na tebe velkou prosbu.
-Lepší chvilku by sis nenašla?
01:17:31 -Promiň, ale vysypalo se mi auto. Potřebovala bych půjčit tvoje.
01:17:36 -Prázdná nádrž. Před chvílí jsem se vrátila od našich.-Natankujeme.
01:17:39 -Uvidíš, že jste s bábinkou pomohly báječný věci.
01:17:43 Až ten článek vyjde, všechny ženský od šedesáti vejš začnou novej život.
01:17:47 -Ale na tohle ti auto nepůjčím.
-Slíbila jsi mi to interview?
01:17:50 -Slíbila. Tak já jedu.
-Nejezdi tam!
01:18:06 Sylvie? Nejedeš tam, doufám?
01:18:10 Co? Ale to víš, že mě slyšíš!
01:18:32 -Vodečka? Jako vždycky?
01:19:09 -Děkuji, nějak mi to nešlo otevřít. Jdu k vnučce. Asi mám špatný klíč.
01:19:20 -Dobrý den.
-Hm.
01:19:27 -Prosím vás, kde tady bydlej Vykovi?
01:19:31 Vykovi. Rozumíte mi?
01:19:36 Tam?
-Hm.
01:19:45 -Je tu někdo?
01:19:47 Haló? Je tu někdo?
01:19:51 Dobrý den. Pan Vyk?
01:19:54 Dobrý den, Katka mi o vás vyprávěla.
01:19:58 Vy jste válečný veterán, viďte?
-Kašmáry.
01:20:08 -Víte, že vy jste první skutečný hrdina, kterýho vidím?
01:20:12 A vy jste se do Svobodovy armády dostal jak?
01:20:16 Vy jste jako Čech žil na Ukrajině?
-No...
01:20:20 Tak...
01:20:22 A co se pořád ptáte? To je snad jasno, nie?
01:20:26 -Dostal jste spoustu vyznamenání. Jste na ně hrdý?
01:20:30 Tady v tom domě bydlíte od války? Kdo ho vybral? Vy nebo vaše žena?
01:20:35 -Moje žena Žeňa vsjo vybrála.
-Aha.
01:20:39 -A ty Němci, kterých byl ten dům, jste viděli?
01:20:43 -Neměli si válku začínat! Mohli tady bydlet doteď.
01:20:50 To Češi je pak vyháněli.
-A vy snad nejste Čech?
01:20:54 -Navjerno Čech.
-Můžu dál?
01:20:57 -Samozrejmě.
01:21:02 -Vy že budete mít 85. narozeniny? To by člověk neřekl.-Navjerno.
01:21:10 -Budete slavit?
-Já budu mít velikou oslavu.
01:21:15 To se bude pít.
01:21:21 -Tak na hrdinu.
01:21:24 -Ale na zdravie.
01:21:32 -Můžu si vás vyfotit?
01:21:35 -Vyfotítě.
01:21:40 -A neměl byste nějaký fotky z války? V uniformě třeba?
01:21:44 -V uniformě? Z války?
01:21:47 Copak byl čas ve válce na fotočky?
01:21:53 U mě jesť uniform.
01:21:55 Ja sabrál s sabój.
01:22:01 U mě jesť uniform! Ja sabrál s sabój!
01:22:24 -Pane Bartáku...
01:22:27 ... ať vám ty moje kytičky sluší.
01:22:56 Co tady děláš?
-Ty jsi pila.
01:23:02 -No jasně.
01:23:06 Takže teď budeme dělat pořádek?
01:23:23 A dědu taky někam uklidíme?
01:23:26 -Što? Kdo to udělal? Kto to sdělal? To něbolo tohleto.
01:23:31 -To nevadí. Krása. Krása.
01:23:39 -Ty ho teď opustíš a přitom jemu se sem vůbec nechtělo.
01:23:45 -Ano, nechtělo. Ale já jsem neustoupila.
01:23:50 -Protože ty nikdy nikomu v ničem neustupuješ.
01:23:54 Táta ti kvůli tomu utekl!
01:23:57 -Kdybych tehdy ustoupila, pobili by mě a celou naši rodinu.
01:24:02 Taková to byla doba.
-Nic nesváděj na dobu.
01:24:07 Za všechno můžou jenom lidi. Ty za všechno můžeš!
01:24:12 -A ty si dovoluješ soudit můj život?
01:24:19 -A tohle si nech.
01:24:21 Odteď už beze mě.
01:24:27 -A až se rozvedete, tak si to tetování necháte?
01:24:32 -Čo rozvedete? Što takój rozvedete?
-Rozvádíte se přece.
01:24:37 -Kto to skazál? Kto to řekl, ty svoloč!
01:24:41 Žená Žeňá opustit něvazmóžno! Kto dumaješ se roz...
01:24:46 Uchadí!
01:24:48 Stěra takája!
01:24:51 Rakló, svoloč takája!
01:24:53 Bládě! Flundra!
01:24:58 Nevěrníca!
01:25:02 Pajďóm pad rastró!
01:25:26 -Gavrilov Grigorijovič Viktor Vyk je tvůj otec.
01:25:32 -Ano. Viktor Vyk je můj otec.
-Narodil se mi na Ukrajině.
01:25:37 Převezla jsem ho přes hranice s ruskejma papírama.
01:25:43 Ty jsem v Čechách spálila
01:25:46 a nechala mu udělat nový rodný list na jméno Viktor Vyk.
01:25:53 -Výborně.
01:25:56 Další podvod.
01:26:01 A ještě k tomu lžeš. Papíry jsi nespálila.
01:26:05 -Chtěla jsem, aby moje dítě bylo Čech.
01:26:09 Nechtěla jsem už nikdy nic mít s tou bolševickou zemí!
01:26:14 -Hm. To sis pomohla.
01:26:17 Jen co jste se vrátili, tak to tady převzali komunisti.
01:26:21 -Ale nebyl tu Stalin!
01:26:24 -Víš, co by mě zajímalo?
01:26:27 Jak ty jsi vlastně sehnala pro tátu ten nový rodný list?
01:26:32 -Pomohl mi Heinrich.
01:26:49 -Takže můj děda je Ukrajinec Grigorij,
01:26:53 ale přitom je to Čech Řehoř.
01:26:56 A můj táta je Rus Gavrilov Grigorijovič,
01:27:01 ale přitom je to Čech Viktor Vyk.
01:27:09 A s dědou to seklo proč, když jsem se ho zeptala na to zemřelý dítě?
01:27:14 Na to máš taky odpověď?
01:27:26 Máš! Jenomže mi to neřekneš.
01:27:32 Protože celej tvůj život je podvod.
01:27:36 Jeden velkej podvod!
01:27:47 A proč teď má trpět děda, co?
01:27:53 Obětoval ti celej život.
01:28:33 DĚTSKÝ PLÁČ
01:28:47 STŘELBA
01:28:56 -Umřelo.
01:29:12 Ty jsi nezabíjela?
01:31:15 -Nezlobím se na tebe. Stejně se to musel dozvědět.
01:31:21 -Hm.
01:31:23 Ale asi jinak.
01:31:26 Je mi to líto.
01:31:29 Hlavně jeho.
01:31:40 Letenku jsem ti potvrdila.
01:32:30 -Joj.
01:33:28 ZVONÍ TELEFON
01:33:33 Žeňa? Žeňa!
01:33:35 Žeňa, telefón!
01:33:45 -Táto?
01:33:47 Táto, nevypij mi všechnu vodku. Jedu ti popřát.
01:33:53 A máma je tam taky?
-No kdě by bylá? Tu.
01:34:12 No ne? Dvě sort.
01:34:16 -Dobrej.
-Sousede, gratuluju.
01:34:22 -Što takóje? Co to je? Was is das?
01:34:27 Jé!-Pánové.
-Malý!
01:34:31 -To je lihovar.
-Malý lihovárek!
01:34:36 Žeňa!
01:34:42 -Tak. Teď ještě, aby to šlo nějak...
01:34:47 To je teda věc.
-Dík.
01:34:57 -No maladci.
01:35:04 Žeňa.
01:35:06 Žeňiška.
01:35:08 Vodočka.
01:35:14 Na zdaróvje.
-Zdaróvje.
01:35:50 -Sousede, sousede.
01:36:00 Na ten plot.
01:36:05 -Dost. Dost, dost, dost.
01:36:08 Sousede, sousede.
01:36:37 -Katko, ale nezapomeň. Nic se pro mě nezměnilo.
01:36:42 Jedu tátovi popřát a mizím.
01:36:47 Nechtěj se mnou něco dál řešit. Ano?
01:36:52 A už jsi zjistila, kdo je to ten Gavrilov Grigorijovič?
01:37:01 -Ne.
01:37:06 (zpěv)
-Vyjechal kazak na vynóňku.
01:37:12 Roščal svajú dívčinóňku.
01:37:19 Proščal miljenka černo berenka.
01:37:25 Ja idu v čúžu staranějku.
01:37:30 A daj že dívčina ku stínu.
01:37:36 Móže v bóju zahýnút.
01:37:43 ŘEHOŘŮV ZPĚV
01:38:14 -Grigoriji.
01:41:59 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2011
Po šedesáti letech manželství přichází osmdesátiletá Evženie (J. Adamová) ze severočeského venkova do Prahy za vnučkou, právničkou Katkou (H. Dvořáková), aby jí pomohla rozvést se s pětaosmdesátiletým manželem Řehořem (P. Landovský). Šokovaná mladá žena odjede k prarodičům, které celý život milovala, ale o kterých dosud věděla jen to, že jsou původem volynští Češi. Proti vůli zarputilé babičky začne Katka rozkrývat netušená tajemství: děda je ve skutečnosti původem ryzí Ukrajinec a byl za války členem nacistické ukrajinské organizace, která vraždila Židy. Kvůli babičce však přijal českou identitu a odstěhoval se s ní do Sudet, což mu později zachránilo život. Avšak on i babička skrývají ještě další tajemství…
Psychologické drama s neotřelým tématem natočila podle vlastního námětu a scénáře režisérka Lenka Kny. Příběh o složitých soukromých vztazích a zamlčovaných vinách je zasazen do historického kontextu a dominují mu vynikající herecké výkony, zejména Jaroslavy Adamové jako nesmlouvavé a panovačné babičky a Pavla Landovského coby věčně ožralého starce, který střídá nálady od něhy přes cynismus až k výbuchům vzteku.
