Ženy a muži na věčné pouti za dokonalostí těla. Kanadský dokument
00:00:24 Jmenuji se Diane Israelová.
00:00:27 Pracuji 15 let jako psychoterapeutka
00:00:31 v coloradském Boulderu, což je jedno z měst,
00:00:34 kde jsou nejštíhlejší lidé z celých Spojených států.
00:00:38 V posledních deseti letech jsem pracovala
00:00:42 s šokujícím množstvím lidí,
00:00:45 kteří měli závažné problémy se svým tělem.
00:00:48 Měla jsem klientky, které potratily, protože hladověly,
00:00:52 klienty, kteří kvůli bulimii přišli o vlasy a zuby,
00:00:55 klienty závislé na kokainu a ženy, které jedly tak málo,
00:00:59 že jim pro zahřátí porostl obličej chloupky,
00:01:03 to vše ve jménu štíhlosti.
00:01:06 A tak jsem se rozhodla natočit film o tom,
00:01:09 jak je v naší společnosti zobrazována krása.
00:01:13 Ovšem nečekala jsem, že budu muset během natáčení
00:01:16 čelit svým vlastním démonům.
00:01:28 Česká televize uvádí americký dokumentární film
00:01:32 ZNAČKA: KRÁSA
00:02:02 Krása - podstatné jméno:
00:02:05 kombinace kvalit, která je příjemná smyslům
00:02:08 podstatné jméno: nádhera krásný člověk
00:02:11 Značka - podstatné jméno:
00:02:14 výrazná vlastnost nebo charakteristika
00:02:18 sloveso: zanechat stopu zanechat trvalý dojem
00:02:27 Běh byl pro mě přirozený a byla to zábava.
00:02:30 Byl to způsob, jak získat pozornost ostatních.
00:02:34 Než mi bylo 8 let, stal se běh mým světem.
00:02:38 Ve čtrnácti jsem začala dělat silniční běh.
00:02:41 Trénovala jsem s běžeckým oddílem Scarsdale Antiques
00:02:45 a naběhala stovky kilometrů.
00:02:49 Ona by si sport potřebovala nějak užívat.
00:02:52 Jenže takhle se zaměřovala jen na rychlost a vzdálenost
00:02:56 a to pro ni nebyla vůbec zábava.
00:02:59 Věděl jsem, že se Diane těmi závody ničí.
00:03:02 Tak moc se snažila běhat stále rychleji.
00:03:05 Nikdy nevíte, jestli to dokážete,
00:03:08 nevíte, jestli budete mít sílu proběhnout cílovou páskou,
00:03:12 ale prostě to dokázat musíte,
00:03:15 protože chcete získat další sekundy,
00:03:18 zaběhnout lepší čas.
00:03:21 Nikdy nevíte, jestli to ještě někdy dokážete zopakovat,
00:03:25 protože to tak strašně bolí. Ať uspějete, nebo ne,
00:03:28 toužíte jen, aby už byl tenhle den za vámi.
00:03:32 Abyste si mohli lehnout.
00:03:35 Ale vůbec nevíte, jak se dostanete domů,
00:03:38 dokonce ani jak vstanete z chodníku,
00:03:41 protože vás všechno strašně bolí. A Diane se právě takhle ničila.
00:03:45 Byla jsem vyčerpaná a vyhořelá jako maratónská běžkyně,
00:03:49 a tak jsem se zaměřila na triatlony, což bylo šílené.
00:03:54 Trojitá posedlost: plavání, jízda na kole a běh.
00:03:58 Právě jsem dokončovala školu. Vyhrála jsem svůj první triatlon.
00:04:02 Za výhru jsem získala tisíc dolarů.
00:04:53 Israelová si udržela korunku za triatlon
00:04:56 Atlet roku: Diane Israelová Vítězství v bězích
00:05:01 Israelová vede Israelová vyhrává
00:05:04 Chtěla vyhrávat. To byl její cíl.
00:05:07 Půl kilogramu by mohl znamenat rozdíl mezi pěti a deseti sekundami
00:05:12 při výhře či prohře. A to pro ni znamenalo hodně.
00:05:17 A říkal jsem si: panebože, ona prostě nejí!
00:05:21 Musí strašně moc trénovat, spálí spoustu kalorií,
00:05:25 ale ta ženská nejí. Je tak hubená a křehká.
00:05:28 Byla jsi moc dobrá atletka. Ale příliš hubená.
00:05:35 Myslel jsem si: kdybys přibrala tak 3 kila, bylo by to akorát.
00:05:39 Ale tys nepřibrala.
00:05:43 (reportér) A na třetím místě Diane Israelová.
00:05:46 Beth Mitchellová je vítězkou, Jan Gerard skončil jako druhý
00:05:51 a Diane Israelová má třetí místo.
00:05:54 Význačný den pro všechny tři triatlonisty
00:05:58 a my vítězům pogratulujeme za chvíli při našem dalším vstupu.
00:06:05 Měla jsem 17 únavových zlomenin.
00:06:08 Roky jsem běhala se zlomenými nárty.
00:06:11 Nejedla jsem dostatečně,
00:06:14 takže jsem měla kosti stejně křehké jako sedmdesátiletí.
00:06:18 Prostě jsem se ničila.
00:06:21 Připadalo mi, že jsem k ničemu, a nejedla jsem.
00:06:24 Koncem 80. let se u mě začala projevovat chronická únava.
00:06:28 Zdálo se mi, že jsem paralyzovaná.
00:06:32 Všechno bylo jakoby zpomalené a moje tělo bylo jako z olova.
00:06:35 Začalo mi docházet, že mě tělo zrazuje.
00:06:39 Nechápala jsem, co se děje.
00:06:42 Z posledního závodu jsem doslova odkráčela.
00:06:45 Byla jsem tak unavená a tak vyšťavená, že ani nevím,
00:06:49 který byl můj poslední závod.
00:06:52 Už jsem nebyla schopná běžet. Nebyla jsem schopná ani jít.
00:06:56 Jen stěží jsem dokázala zvednout hlavu z polštáře.
00:07:00 A to byl konec mého závodění.
00:07:06 Bylo mi 28 a zkolabovala jsem. Neměla jsem žádnou imunitu.
00:07:10 Připadala jsem si jako prázdná palivová nádrž.
00:07:14 Jenže moji přátelé byli tak zabraní do tréninků,
00:07:18 že si ani nevšimli, že už neběhám. Začala jsem s léčbou těla i ducha.
00:07:23 A zajímalo mě, proč mám vlastně takový strach z tloušťky.
00:07:27 Co mě hnalo k tomu být tak hubená?
00:08:09 Lidé, co sem chodí, mají problémy se svým tělem.
00:08:13 Někteří mají za sebou anorexii, další trápí jejich postava.
00:08:17 Myslím, že všichni v téhle tělocvičně
00:08:20 mají nějaký problém, proto tu jsou.
00:08:24 Tyhle tréninky jsou pro ně jako droga. Je to příval adrenalinu.
00:08:29 Endorfiny, které se při cvičení uvolní, vytvoří pocit štěstí.
00:08:33 A ta droga pak funguje ještě několik hodin.
00:08:39 Co si o svém těle myslíte vy?
00:08:42 Na tohle odpovídat nechci.
00:08:48 Nejsem se svým tělem moc spokojená. Nejsem.
00:08:55 Tady jsem trošku tlustá.
00:08:58 Nevnímala jsem svoje tělo vždycky pozitivně.
00:09:02 Účinkovala jsem na kulturistické přehlídce
00:09:06 a získala jsem tam titul Miss Colorado Natural.
00:09:09 Stála jsem na pódiu, byla jsem první z celého Colorada,
00:09:13 pozvali mě do národního kola,
00:09:16 ale já si řekla, že mě vybrali jen proto, že "jim mě bylo líto".
00:09:21 Někdy mi je prostě smutno,
00:09:24 že se nemůžu mít ráda, taková jaká jsem.
00:09:29 Nikdy nejsem se sebou spokojená.
00:09:44 Anorexie je porucha vnímání sebe sama,
00:09:47 kdy nezáleží na tom, jak jste štíhlá,
00:09:50 nikdy nejste štíhlá dostatečně.
00:09:53 Bulimie jsou orgie jídla a následné pročišťování.
00:09:56 K pročišťování dochází
00:09:59 buď zvracením, nebo zneužíváním diuretik a projímadel.
00:10:02 Existuje však také cvičební bulimie,
00:10:05 kdy cvičíte v takovém rozsahu, že spálíte veškeré kalorie,
00:10:09 které vaše tělo přijalo.
00:10:11 Já jsem od posledního roku na střední škole až do doby,
00:10:15 kdy jsem čekala první dítě, tedy víc než 10 let,
00:10:18 trpěla, bojovala a občas jsem se cítila tak,
00:10:21 jako bych byla ve smrtelném zápase v boji s poruchami příjmu potravy.
00:10:25 Jak vidíte, mám nějaké to kilo nadváhu.
00:10:29 Ale není to tak hrozné. Tuhle váhu jsem si dokázal udržet cvičením.
00:10:35 Necvičí jenom fanatici, ale cvičí spousta lidí.
00:10:42 Je to báječný způsob, jak bezbolestně zhubnout.
00:10:45 A není to nebezpečné.
00:10:50 I když se to nebezpečným stát může.
00:10:56 Dokonce si myslím, že jsem propásla příležitost
00:11:00 stát se členkou olympijského týmu přestože jsem byla talentovaná
00:11:04 a měla i dost příležitostí.
00:11:07 Chtěla jsem po svém těle,
00:11:10 aby uběhlo 13 kilometrů rychlostí světových běžeckých špiček,
00:11:14 ale nedodávala jsem mu živiny.
00:11:17 Vážil jsem se několikrát denně.
00:11:20 Vážil jsem se na ranním tréninku. Vážil jsem se večer.
00:11:23 A vždycky jsem si dával pozor, abych nevynechal žádné cvičení.
00:11:28 Vzpomínám si, jak mi bylo strašně špatně.
00:11:31 Přišel jsem na trénink a řekl jsem, že si dám jenom 1 500 metrů,
00:11:35 což je velmi krátký trénink.
00:11:38 Zaběhl jsem to, a pak si jen vzpomínám,
00:11:41 jak jsem ve sprše řekl trenérovi, že mi je zle a zkolaboval jsem.
00:11:45 Rychle mě odvezli sanitkou.
00:11:48 Ležel jsem v nemocnici,
00:11:50 ale dokonce i tam mě doktor načapal, jak posiluju.
00:11:54 To bylo fakt ujetý, takže se to o mně nějakou dobu tradovalo.
00:11:58 Když jsem se podíval do zrcadla,
00:12:01 viděl jsem toho malého Rikyho- 60 kilo,
00:12:04 sotva jsem zvedl malou činku.
00:12:07 Když jsem vyrůstal, všichni kluci z okolí byli větší
00:12:10 a s potěšením si mě dobírali. Byl jsem nejmenší a nejslabší.
00:12:14 A tak jsem se dal na vzpírání. Dal jsem se s někým do řeči
00:12:18 a mluvili jsme o anabolických steroidech.
00:12:21 Bál jsem se jehel, ale představa, že budu mít větší svaly,
00:12:25 můj strach přemohla.
00:12:28 U anabolik navíc platí, že jakmile vám někdo řekne:
00:12:31 "Páni, tobě rostou svaly!", propadnete jim.
00:12:34 Byl to způsob, jak se vypořádat se sklíčeností nebo duševní bolestí
00:12:38 A byl to jediný způsob, který mě napadl, vzhledem k tomu,
00:12:42 že jsem žila ve společnosti,
00:12:44 která ze mě chtěla mít dokonalou holčičku.
00:12:47 Vůbec jsem neodpočíval. V době svých největších závodů
00:12:50 jsem někdy na týden vynechal trénink,
00:12:53 což bylo něco jako kdybych sám sebe trestal.
00:12:57 Dalo by se to srovnat s bulimií. Je to totéž.
00:12:59 Přestal jsem trénovat a začal jíst.
00:13:02 Ztratil jsem formu a připadal jsem si tlustý.
00:13:05 A tak jsem si řekl, že se do toho musím zase vrhnout.
00:13:09 Na kole jsem ujel 150 kilometrů,
00:13:11 uběhl 30 kilometrů a uplaval 5 000 metrů.
00:13:14 To jsem opakoval pořád dokola, což je doslova sebedestruktivní.
00:13:18 A moje rodina to věděla a velmi blízcí přátelé mi říkali:
00:13:22 "Dave, tohle tě jednou zabije.
00:13:24 Proč nesportuješ jen pro dobrý pocit?"
00:13:27 A já jim odpověděl: "Ne, buď všechno, nebo nic."
00:13:30 Kdybych nemohl trénovat, kdybych nemohl brát
00:13:34 anabolické steroidy, radši bych byl mrtvý.
00:13:36 Diane byla naprosto spokojená,
00:13:40 když si dala k obědu energetickou tyčinku a k večeři salát.
00:13:44 Měla pocit, že kdyby si dala k jídlu víc,
00:13:48 nebo kdyby trénovala méně než třikrát denně,
00:13:52 okamžitě by ztratila kondici a nebyla by zdravá,
00:13:56 a navíc by byla taky ošklivá.
00:14:06 V den, kdy Diane nemohla trénovat,
00:14:09 kdy jí bylo špatně, nebo měla zlomenou nohu,
00:14:13 kdy nemohla trénovat, byla vzteky bez sebe.
00:14:17 Skoro jste ji slyšeli: neudělala jsem tohle,
00:14:21 nebyla jsem venku, nemůžu tohle a nenávidím to a já a já a já...
00:14:28 A já jí povídám: "Diane, a co má být? Co má být?
00:14:32 Dej si pohov, jeden den tě nezabije."
00:14:35 Po jediném dni, kdy vynechala trénink, si už připadala tlustá.
00:14:43 Hned byla ošklivá, měla beďary na obličeji,
00:14:46 vlasy nevypadaly tak, jak měly. Měla příšerný zadek.
00:14:51 Kvůli tomu jedinému dni, kdy netrénovala!
00:14:56 Vyrůstala s otcem, který byl velmi autoritativní
00:15:01 a velmi ambiciózní a který chtěl,
00:15:04 aby z Diane byla jedna z nejlepších atletek na světě.
00:15:13 Vyrůstala s matkou, která byla naprosto nádherná
00:15:17 a která obdivovala krásu u druhých, avšak u sebe patrně ne.
00:15:25 A tohle Diane zdědila po obou, ona je jejich kombinace.
00:15:31 Přestala jsem jíst, když mi bylo 12.
00:15:34 Jídlem jsem pod stolem krmila psa.
00:15:38 Potřebovala jsem zvládat ten zmatek v rodině.
00:15:41 Potřebovala jsem zvládat svého otce.
00:15:44 Měla jsem strach, připadala jsem si ztracená, měla jsem zlost.
00:15:48 Bála jsem se, že se mi budou ostatní smát,
00:15:51 že mě nebudou mít rádi, že jim nebudu dost dobrá.
00:15:55 Bála jsem se, že budu tlustá, a že budu hloupá.
00:15:58 Opravdu se mi líbilo, když jsem se cítila uvnitř prázdná,
00:16:02 protože pak jsem se mohla soustředit na svůj hlad
00:16:05 a nemusela jsem řešit své emoce.
00:16:08 Pro anorexii a cvičební bulimii je příznačné to,
00:16:12 že vám zabraňuje dospět. Dospět pro mě znamenalo,
00:16:15 že mi narostou prsa, jako mojí mamince.
00:16:18 Že ze mě bude ta dospělá ženská, a to jsem nechtěla,
00:16:22 protože moje maminka pro mě ztělesňovala depresi.
00:16:31 Moje maminka byla úžasná. A uvnitř se cítila bídně.
00:16:37 A nakonec se musela zhroutit a kapitulovat a říct:
00:16:41 "Už nemůžu dál, protože cítím tolik bolesti.
00:16:45 Celý svět si myslí, že jsem hrozně krásná, a já jsem hrozně krásná.
00:16:49 Vypadám tak dobře, ale víte, co vám řeknu?
00:16:53 Uvnitř cítím bolest. Ani nevím, kdo vlastně jsem.
00:16:57 Nezvládnu to."
00:17:00 A od doby, kdy mi bylo 7, jsme s bráchou vídali maminku
00:17:04 v různých psychiatrických léčebnách.
00:17:07 Protože to, co měla uvnitř, nedokázalo pojmout,
00:17:11 nedokázalo zpracovat to, co bylo venku.
00:17:15 Už to prostě nezvládala. Tak se jednoduše zhroutila.
00:17:19 Vzpomínám si, že jednou maminka odjela do léčebny
00:17:23 a babička mi řekla: "Tvoje máma je aspoň krásná."
00:17:30 Jednou v létě, kdy byla maminka v léčebně,
00:17:33 jsem hodně přibrala, protože jsem byla smutná
00:17:37 a maminka mi opravdu chyběla.
00:17:40 Děti ve 4. třídě mi říkaly "rajče na párátkách",
00:17:43 protože jsem měla vyzáblé nohy a tlusté břicho.
00:17:47 Ještě jsem nezmínila, že mého staršího bratra Johnnyho
00:17:50 dali v pěti letech do ústavu.
00:17:53 Když se bratr narodil, táta věděl, že má poškozený mozek.
00:17:57 Ale neměl to srdce říct to mámě.
00:18:00 A tak si maminka rok a půl myslela, že se snad zbláznila.
00:18:04 Prostě si myslela, že je špatný rodič.
00:18:07 Nevzpomínám si, že by maminka někdy Johnnyho navštívila.
00:18:11 Bylo to pro ni příliš bolestné.
00:18:14 V naší rodině nebylo vlastně nikdy jasně řečeno,
00:18:18 co se stalo s Johnnym. Což pro nás znamenalo obavu:
00:18:22 kdy taky tebe vyhostí z domu Israelů?
00:18:25 Když jsi opravdu hloupý, nebo když jsi postižený,
00:18:29 nebo třeba jen když jsi ošklivý? To byl velký otazník.
00:18:33 Máma s tátou měli postiženého a retardovaného syna.
00:18:37 Pak tebe a já jsem přišel na svět jako poslední,
00:18:40 zdrávas, a tady mě máte, normálního a zdravého kluka.
00:18:44 Takže ani nezáleželo na tom, co jsem dělal.
00:18:47 Takže já jsem měla být chlapec.
00:18:50 Veškeré signály, které se ke mně vysílaly
00:18:53 v náznacích v prvních letech života,
00:18:55 byly o tom, jaké je to zklamání, že nejsem chlapec.
00:18:59 A tak jsem se 30 let snažila být klukem.
00:19:02 A až do třiceti jsem vůbec nemenstruovala
00:19:06 a svazovala jsem si prsa. Můj otec se začal zajímat
00:19:10 o aerobní cvičení na klinice Kennetha Coopera.
00:19:14 Měl stopky a měřil nám čas, za jaký uběhneme míli.
00:19:18 A Rob byl rychlejší než já.
00:19:21 Bylo mi 8, jemu 6 a půl a porazil mě v běhu na jednu míli.
00:19:27 Já byla tak naštvaná, fakt pěkně. Dokonalý Rob, krásný Rob,
00:19:32 úžasný Rob, který mě porazil v běhu.
00:19:35 A tak jsme spolu soupeřili o každičký kousek pozornosti.
00:19:39 Takže když jsi viděla, že tím vzbudíš pozornost,
00:19:43 dala jsi se na atletiku.
00:19:46 Když jsem byla starší, zjistila jsem,
00:19:49 že máme s maminkou společné tajemství.
00:19:52 Když byla máma mladá holka,
00:19:55 znásilnili ji nějací kluci, které znala.
00:19:59 Mě znásilnil nějaký neznámý muž, když mi bylo 13.
00:20:03 Byli jsme s rodinou na dovolené u moře.
00:20:07 Nikomu jsem to neřekla.
00:20:14 Ano, ano, všechno jsem to držela v sobě.
00:20:20 Ano, cítila jsem se ohrožená.
00:20:23 Především jsem se necítila natolik bezpečná,
00:20:26 abych to komukoliv řekla.
00:20:29 A bylo to příliš závažné, než abych to řekla doma.
00:20:32 A tak jsem udělala to,
00:20:35 co jsem dělala vždycky se vším, držela jsem to v sobě.
00:20:58 Nevím, kdy se máma s tátou přestali mít rádi
00:21:02 nebo jestli se vůbec kdy milovali.
00:21:05 Byli tak rozdílní a máma byla pro tátu hádankou.
00:21:09 Maminka objevila sochařinu a malování.
00:21:12 Výtvarné umění se stalo její spásou.
00:21:41 Maminka nám třeba přišla udělat sendvič
00:21:45 a byla celá zaprášená od mastku nebo alabastru nebo mramoru.
00:21:49 A úlomky a prach a kamenná drť nám padaly do jídla,
00:21:53 takže jsme často doslova chroupali kameny.
00:21:59 Když mluvím o svém dětství,
00:22:02 je to tak matoucí a plné protikladů.
00:22:05 Láska a nenávist a destrukce a vlídnost a deprese a smutek
00:22:09 a zloba, prostě všechno.
00:22:13 A takové bylo opravdu celé moje dětství.
00:22:18 A abych si uchovala duševní zdraví, musela jsem mít záchytný bod.
00:22:22 A tak jsem se držela atletiky a jídla,
00:22:25 a atletiky a jídla, a atletiky a jídla.
00:22:29 Protože všechno okolo mě byl jeden velký průšvih.
00:24:11 Neměla jsem tušení, kdo vlastně jsem, protože všechno,
00:24:15 co mě posledních 20 let charakterizovalo, bylo pryč.
00:24:19 Skončilo to. Byla jsem na dně, emočně, fyzicky a duševně.
00:24:23 A když jste nemocní, kdokoliv když je nemocný,
00:24:26 tak se necítí šťastný.
00:24:29 Když nemáte v pořádku zdraví, nemáte nic.
00:24:33 Když nemáte zdraví, nemáte nic.
00:24:36 Nechtěla jsem v té době zemřít, protože už jsem byla mrtvá.
00:24:40 Chápete? Neměla jsem dost energie na to, abych se zabila.
00:24:43 Bylo už po mně.
00:24:49 Proležela jsem mnoho měsíců v posteli
00:24:52 a přemýšlela o svém životě a o tom, jak jsem se k takovému vyčerpání
00:24:57 a k polehávání v posteli dopracovala.
00:25:02 Když jsem se uzdravila, rozhodla jsem se,
00:25:06 že se patrně k atletice už nebudu schopná vrátit.
00:25:09 A přemýšlela jsem, čím bych mohla být.
00:25:13 Bylo mi 28. Co bych tak mohla dělat?
00:25:17 Nastoupila jsem na postgraduální studium psychologie
00:25:21 a tam jsem se poprvé ve svém životě zamilovala.
00:25:25 Do ženy.
00:25:28 A začala jsem mít ty silné pocity, cítila jsem lásku, posedlost,
00:25:33 chtěla jsem se hezky oblíkat a chtěla jsem vypadat dobře
00:25:37 a chtěla jsem s tou osobou být pořád.
00:25:42 A poprvé v životě jsem opravdu chápala, co je to láska,
00:25:47 co je to zamilovat se. Prostě jsem byla trochu opožděná.
00:25:54 Poprvé jsem byla zblázněná do módy a chtěla jsem vypadat sexy.
00:25:59 Ale měla jsem problém s vytvořením svého image.
00:26:03 Protože jsem vždycky byla "klukajda",
00:26:05 byla jsem zmatená tím omezeným pohledem na krásu.
00:26:36 Než jsme někam šly do kina, na večírek, kamkoliv,
00:26:40 vždycky jsme se podívaly do šatníku, co si oblečeme.
00:26:45 Já jsem si procházela tím šíleným trýzněním
00:26:48 a tím zmatkem a ona to viděla.
00:26:51 Byla zaskočená tím, jak sama sebe nenávidím.
00:26:55 Protože já jsem se podívala na dvě tři věci, pak jsem řekla:
00:26:59 "Já jdu asi v tomhle. Myslím, že v tom vypadám dobře." Jde se.
00:27:04 Nikdy jsem se na sebe nedokázala podívat jako na celek.
00:27:07 Vždycky to bylo: "Vlasy jsou v pohodě,
00:27:10 ale nenávidím svoje břicho." Nebo: "Kéž bych měla slabší paže."
00:27:13 Ivette mi říkala:
00:27:16 "Proboha, proč tohle sama sobě děláš?!"
00:27:19 "V tomhle mám velká prsa, v tomhle zas tenké ruce,
00:27:23 tohle mi nesluší, protože mi to dělá ošklivé nohy.
00:27:26 Ivette, já prostě nevím, co si mám oblíknout. Pomoz mi."
00:27:31 "Dobře, Diane, koukneme na to. Tohle ti sluší.
00:27:34 V tomhle vypadáš skvěle" Ale ne, nic nepomohlo.
00:27:38 A tohle se dělo třikrát, čtyřikrát do týdne.
00:27:46 V Boulderu bylo velmi málo těch opravdu ženských vzorů.
00:27:50 Bylo těžké být elegantní, smyslná a ženská ve městě,
00:27:54 které díky té atletické mánii vypadá tak strašně mužsky.
00:27:58 V té době jsem začala být posedlá natočením tohoto filmu.
00:28:02 Věděla jsem, že budu muset odjet, abych získala nějaký nadhled.
00:28:06 Odjela jsem do New Yorku.
00:28:09 Mou první zastávkou bylo Strategy One, skupina,
00:28:13 která dělá průzkum pro Dove a její kampaň "Skutečná krása".
00:28:17 Ptali se 3 000 žen v 10 zemích, co si myslí o svém těle.
00:28:21 Těch žen jsme se dotázaly, jaké slovo by použily,
00:28:24 kdyby se chtěly popsat.
00:28:27 A jen dvě procenta si vybrala slovo "krásná".
00:28:30 Ovšem ten seznam obsahoval jen samá pozitivní slova.
00:28:33 Žádná negativní slova jsme jim na výběr nedali
00:28:36 a jen dvě procenta si vybrala "krásná".
00:28:39 Myslím, že skoro žádná respondentka si nevybrala slovo "nádherná".
00:28:43 Tahle slova nechtějí používat, když o sobě mluví,
00:28:47 zvlášť pak nechtějí používat slovo "krása".
00:28:50 Když přijde řeč na témata jako je krása, mládí, stárnutí,
00:28:54 zdraví, jsou média ohromně důležitá.
00:28:58 Hrají trvalou, vše prostupující a neuvěřitelně významnou roli,
00:29:02 zvlášť pokud jde o otázky krásy a zdraví
00:29:06 a způsob, jakým je vnímáme.
00:29:09 Myslím si, že v naší zemi jsou média posedlá definicí krásy,
00:29:13 kterou s sebou přináší obraz žen v Pobřežní hlídce.
00:29:23 Díky celosvětové popularitě podobných seriálů
00:29:27 se anorexie začala objevovat dokonce v takových zemích,
00:29:32 jako je Bhútán, kde nemají pro tuto chorobu ve svém jazyce ani název.
00:29:37 Takže je nesporné, že stále vyvážíme vyobrazení žen,
00:29:42 které ženy nejen poškozují, ale jsou pro ně opravdu nebezpečné.
00:29:49 Jedním z problémů,
00:29:51 které máme s vnímáním vlastního těla v téhle zemi,
00:29:54 je to, že nám někdo diktuje, jak má naše tělo vypadat.
00:29:57 Ale to prostě nejde. Každý máme jinou stavbu těla.
00:30:00 Máme rozdílné genetické dispozice.
00:30:03 Máme odlišné velikosti, tvary a podoby.
00:30:06 A ztratili jsme pojem o rozsahu toho, co je normální,
00:30:09 na obou koncích škály. Lidé, kteří jsou příliš hubení
00:30:12 a lidé, kteří jsou příliš obézní.
00:30:17 Je to tak, že od chvíle, kdy se dítě narodí,
00:30:21 až po střední školu, je to skutečně věc rodičů
00:30:24 a je to jejich zodpovědnost
00:30:27 pomoci dětem vytvořit si obraz o sobě samých.
00:30:30 Na střední škole začnou být velmi důležití vrstevníci.
00:30:36 Já sama cítím, že kultura začíná být opravdovou bariérou
00:30:41 mezi lidmi a jejich hledáním, jejich snahou zjistit,
00:30:45 co je pro ně opravdová krása,
00:30:49 jak se cítí pohodlně doma ve své vlastní kůži.
00:30:55 Je zajímavé se zamyslet nad tím, jak se všechna fitness centra
00:30:59 a svépomocné organizace a New age a podniky, zabývající se zdravím,
00:31:04 svorně snaží propagovat určitý druh módy.
00:31:08 My vlastně nevíme, jak udělat lidi šťastnými.
00:31:11 Základní propagací všech těchto institucí je to,
00:31:16 že když se budeš chovat podle pravidel
00:31:19 a budeš se řádně držet instrukcí v příručce,
00:31:22 nikdy nezemřeš a nikdy nezestárneš. A tak se nám tady setkávají
00:31:26 všechny ty očividně neslučitelné teorie,
00:31:30 které nás nakonec všechny směrují k tomu,
00:31:33 že bychom měli vypadat jako lidé, které vídáme v televizi.
00:31:45 80 procent všech figurín, které děláme, jsou ženské figuríny.
00:31:49 To myslím o něčem vypovídá.
00:31:52 A kdykoliv nás někdo požádá o mužskou figurínu,
00:31:55 platí snad víc než o té ženské,
00:31:58 že jsme tlačeni do velmi specifické podoby.
00:32:01 Musí vypadat určitým způsobem,
00:32:04 musí vyzařovat snad až agresivní sebedůvěru.
00:32:07 Musí být dokonale vymodelovaná, vystínovaná,
00:32:10 musí mít vyrýsované břišní svaly a paže a svaly nohou.
00:32:14 Tyto figuríny tedy mají tvary,
00:32:16 kterým se nepodobá ani 1 procento z celé populace.
00:32:20 Po nás klienti právě takové chtějí téměř stoprocentně.
00:32:50 Při pátrání po tom, jak moc jsme ovlivněni naší kulturou,
00:32:54 jsem vyhledávala rozdílné modelové situace.
00:32:57 Cindi Andrews a její syn Zach byli těžce popáleni během požáru,
00:33:01 při kterém málem přišli o život.
00:33:03 Zachovi byly v té době 3 roky.
00:33:06 Byla jsem zosobněním amerického ideálu.
00:33:09 Měla jsem všechno, co jsem měla mít.
00:33:12 Měla jsem to správné auto,
00:33:15 ten správný domov, to správné oblečení.
00:33:18 Měla jsem krásné dítě, manžela, rodinu.
00:33:21 Všichni jsme vypadali dobře, ale uvnitř jsem umírala.
00:33:25 Bylo mi tak mizerně a byla jsem tak ztracená
00:33:28 a tak osamělá a tak prázdná. Měla jsem pocit, že mě podvedli.
00:33:32 Myslím si, že je to prostě součást života.
00:33:35 Známe ten dokonalý obrázek toho, jak bychom měli vypadat.
00:33:39 To vám všichni a všude prodávají.
00:33:42 To je to, co prodává zboží, filmy, televize.
00:33:45 Je hrozně smutné, že se neklade důraz na to, jaký člověk opravdu je
00:33:49 Udělala jsem si to sama.
00:33:52 Necítila jsem se dobře, protože jsem jim spolkla tu lež,
00:33:55 že mám takhle vypadat, a pak budu šťastná.
00:33:58 Já jsem to ani moc nevnímal,
00:34:01 já jsem takový byl v podstatě odmala,
00:34:04 takže to pro mě bylo mnohem jednodušší.
00:34:07 Zatímco maminka si musela projít tou proměnou
00:34:10 z krásné ženy v ženu znetvořenou.
00:34:13 Společnost klade na ženy
00:34:15 a jejich vzhled a všechno kolem toho velký důraz.
00:34:18 Pro ni to bylo rozhodně mnohem těžší.
00:34:21 Je to hrozný tlak, aby člověk vypadal dokonale.
00:34:24 Nachytají na to mladé holky
00:34:26 a z toho pak je tolik anorexie a bulimie,
00:34:29 protože všechny chtějí vypadat tak křehce.
00:34:32 Protože vás přinutí,
00:34:34 abyste se cítila jako něco míň než lidská bytost.
00:34:38 Mladší muže a mladší ženy to postihuje opravdu tvrdě.
00:34:41 Mladé ženy si často myslí, že nemůžou být přitažlivé,
00:34:45 dokud nejsou téměř nahé.
00:34:47 Pornografie a pornografická estetika
00:34:51 pronikly do módní ikonografie.
00:34:54 Dívky na molu jsou ovlivněny pornografickými fantaziemi.
00:34:57 Zobrazování krásy však bylo vždycky sexualizováno. To je jiné.
00:35:01 Není to tolik založeno na lidech.
00:35:04 Je to spíš chápáno jako zboží. Sex.
00:35:07 Strach prodává výrobek.
00:35:10 Pokud ženy dokážeme vyděsit, prodáme jim, co potřebujeme.
00:35:14 A funguje to ve farmaceutickém průmyslu, i v kosmetickém průmyslu.
00:35:18 Je to založené na strachu.
00:35:21 Nakupujeme výrobky, abychom jednou byli hodni života.
00:35:27 Já jsem předpovídala,
00:35:29 že za pět let budou muži trpět stejným tlakem Mýtu krásy,
00:35:33 jaký postihoval ženy.
00:35:36 Že se mezi muži začne ve větší míře objevovat anorexie,
00:35:40 že se budou zneužívat steroidy a skutečně k tomu došlo.
00:35:44 Je to strach ze stárnutí.
00:35:47 Je to strach z toho, co je přirozené.
00:35:50 Je to strach z rozmanitosti,
00:35:53 kterou tu máme díky lidem všech tvarů a velikostí,
00:35:56 různého stáří, všech etnik. Místo toho musí být všichni štíhlí,
00:36:00 blonďatí a celý život jim musí být 21 let.
00:36:03 A očividně páchají nějaký zločin, pokud nenapnou všechny síly
00:36:07 a nezasvětí život honbě za tímto směšným
00:36:10 a upřímně řečeno nesmyslným cílem.
00:36:14 Chtěla jsem se poučit od lidí, kteří dokáží zdravě vnímat své tělo
00:36:19 a snaží se vytvořit novou definici toho,
00:36:23 co je to opravdová krása.
00:36:25 Dokážu využít svých zkušeností k tomu, abych pomohla druhým?
00:36:29 Lidé se strašně moc snaží, aby vypadali podle nějakých vzorů,
00:36:33 a nějakým způsobem k tomu musí dospět,
00:36:36 snaží se narvat do určitých kalhot, nechávají si zvětšovat prsa,
00:36:40 vycpávat zadečky, měnit nos, co k tomuto tématu můžete říct vy?
00:36:45 Nevím, jak bych to popsala. Já se cítím krásná teď.
00:36:49 To je všechno.
00:36:51 Co způsobuje, že se cítíš krásná, protože ty krásná jsi.
00:36:54 Jde o to, jak se cítím uvnitř.
00:36:57 Někdy si nepřipadám krásná, a když si nepřipadám krásná uvnitř,
00:37:01 pozná se to i zvnějšku.
00:37:03 Já si myslím, že krása je v očích toho,
00:37:06 kdo se na vás dívá. Když si třeba vezmete mě:
00:37:10 kvůli tomu, jak se oblíkám a jak jsem ostříhaná,
00:37:13 si spousta lidí myslí, že jsem kluk.
00:37:16 Lidi mě diskriminují kvůli mé sexuální orientaci.
00:37:19 Ale nikdo mi nezabrání v tom, abych si dělala, co sama chci.
00:37:23 To, že jsem sama sebou.
00:37:26 To, že jste sami sebou a že se nesnažíte být jiní
00:37:29 podle něčího diktátu, vás dělá krásnými.
00:37:32 Já jsem krásnej. Zbožňuju tu svoji mezírku,
00:37:35 protože se hodně směju. To jsem prostě já.
00:37:38 Zbožňuju svoji mezírku. A ať si každej říká, co chce.
00:37:40 -Co že zbožňuješ?
-Svoji mezírku.
00:37:43 Tu díru, co má mezi jedničkama.
00:37:45 Musíš být schopná se sama sobě zasmát.
00:37:49 Musíš se dokázat smát té své celulitidě.
00:37:53 Ten tvaroh, co máš na zadnici, tě musí nějak rozesmát.
00:37:58 Nikde jinde jsem k tak neuvěřitelnému sebevědomí
00:38:01 přijít nemohla.
00:38:03 Mám ho díky své výchově a musím za něj poděkovat hlavně mamince.
00:38:13 Moje maminka je hrozně kulaťoučká a má ty největší prsa,
00:38:18 jaké jste kdy viděli. Ale své tělo má ráda.
00:38:22 Vždycky svým dcerám říkala: "Jsi krásná.
00:38:26 A jsi úžasná taková, jaká jsi.
00:38:30 A opovaž se někdy říkat, že nejsi krásná holka,
00:38:34 nebo že se tak necítíš, protože tak to není."
00:38:37 Myslím, že když najdete ten klid, ten zlatý střed, to štěstí,
00:38:41 nakonec si řeknete: Jsem v pohodě, jsem, sakra!
00:38:44 Jsem v pohodě.
00:38:46 V té chvíli se začnete cítit lépe, zdravěji.
00:38:49 Jste pak taky šťastnější.
00:38:52 Máme tady kulturu, která ženy vykořisťuje,
00:38:55 a tak si připadáme ošklivé.
00:38:57 A pak se začíná prosazovat něco jiného,
00:39:00 ženy a muži si začínají uvědomovat, že ten obrázek,
00:39:03 jak můžeme vypadat, jak se můžeme cítit
00:39:05 a jací můžeme být, může být úplně jiný.
00:39:18 Místo toho, aby se módní průmysl snažil definovat, co je to krása,
00:39:22 přibližuje se tak nějak ke svému trhu
00:39:26 a dělají ho trochu přístupnějším.
00:39:29 Snažíme se prosazovat vzhled "holky od vedle" oproti,
00:39:33 jak tady žertujeme, vzhledu "děvky u silnice".
00:39:37 Myslím si, že by si měl spotřebitel skutečně uvědomit
00:39:41 a to si uvědomit může,
00:39:44 že má takovouto změnu ve vlastních rukou.
00:39:49 Nejen že to ženy pochopily, ale jsou připraveny k nějaké akci.
00:39:52 Teď se cítí úplně jinak než v době,
00:39:55 kdy musely samy sebe jen prezentovat.
00:39:58 Teď chtějí, aby se svět vzpamatoval a připustil,
00:40:02 že existuje i jiný druh krásy.
00:40:05 A že je mnohem širší nežli relativně omezená fyzická krása,
00:40:08 což je ale velice zakořeněný pohled.
00:40:14 Spotřebitelé a abonenti mají mnohem větší vliv na to,
00:40:18 co dostanou, co budou používat, co budou konzumovat.
00:40:22 A proto mají to, co jim ovlivňuje život, názory,
00:40:27 rozhodnutí a výběr daleko víc ve vlastních rukou,
00:40:31 než kdykoliv předtím.
00:40:34 Kdybychom skončili s tím pohlcováním sebe sama,
00:40:38 mohli bychom všechnu tu energii a peníze a čas
00:40:41 zaměřit na přeměnu světa.
00:40:44 A také na to, abychom žili lepší život, mysleli na ostatní,
00:40:47 vyřešili problém chudoby a vzdělání a udělali přítrž nemocem a násilí.
00:40:51 Ale bohužel. Všichni jsme v háji,
00:40:54 jsme naprosté trosky, většina z nás je absolutně k ničemu.
00:40:58 No a co? To neznamená, že nemůžeme zlepšit svět!
00:41:01 Protože to, že pomáháte, vás vlastně léčí.
00:41:05 Krása má v sobě něco hluboce tajemného.
00:41:08 Myslím, že opravdová krása má v sobě vždycky něco jedinečného.
00:41:13 Je v ní vždycky něco, co má svůj zvláštní rys,
00:41:17 něco, co se vymyká průměru.
00:41:20 Proto lidé vždy tolik obdivovali krásu, dokonalost.
00:41:24 Na začátku jsem chtěla vinu za to, jak moji klienti vnímali svoje tělo
00:41:28 i za svou vlastní nenávist svalit na média.
00:41:32 Ale vím, že je to mnohem komplikovanější.
00:41:35 Existují biologické, psychologické a sociální důvody,
00:41:39 které modelují to, kým jsem.
00:41:42 Nyní už vím, že nelze vinit žádný jednotlivý faktor
00:41:46 ani konkrétní osobu.
00:41:49 -Budeš ještě mámě volat?
-Jo, jen kdybys změnila názor.
00:41:56 Zítra se všichni sejdeme u maminky v New Yorku,
00:41:59 což se moc často nestává.
00:42:02 Johnny tam bude poprvé po mnoha letech.
00:42:05 Táta tam bude taky. Naši jsou už 20 let rozvedení,
00:42:09 ale táta je pořád s rodinou ve spojení
00:42:12 zvlášť po maminčině mrtvici.
00:43:08 Bylo těžké být profesorem a ve všem být tak výborný.
00:43:13 A myslím, že něco z toho se přeneslo i do té mojí atletiky.
00:43:17 Hovoříš o soutěžení. Já jsem musel pořád něco dokazovat.
00:43:22 Vzpomínám si, jak jsem jednou dostal z matematiky 99 bodů
00:43:26 a můj otec se mě zeptal, kterou otázku jsem to zkazil.
00:43:30 Ty jsi měl opravdu obtížné dětství.
00:43:33 Jak jsi dokázal zůstat tak optimistický?
00:43:36 To by bylo na několik rozhovorů, abychom tohle téma probrali.
00:43:39 Mám velkou schopnost dávat věci do přihrádek,
00:43:43 dávat je do jejich vlastních přihrádek
00:43:45 a už se k nim nevracet.
00:43:48 Je to vlastně způsob, jak se jim vyhnout,
00:43:51 ale mně to funguje.
00:43:56 Mami, můžu ti položit pár otázek o malování a sochaření?
00:44:00 Co pro tebe malování a sochaření znamená?
00:44:05 Byl to opravdu můj život.
00:44:18 -Tvoje práce je krásná, mami.
-Děkuju.
00:44:26 Chtěla bych mamince říct, že pláču kvůli té naší bolesti,
00:44:31 chápete, kvůli tomu, jaký jsme měly život.
00:44:34 Ale místo toho se musím zaměřit na umění.
00:44:42 Moc jsem jí chtěla říct: "Mami, pláču, protože život byl fakt těžký
00:44:50 a já jsem dojatá tou tvojí odvahou tu zůstat."
00:45:00 Mami, co je podle tebe krása? Víš, dělám film o kráse.
00:45:07 Myslím, že to je jaký je člověk uvnitř.
00:45:12 Jeho zevnějšek ale také. Obojí. Nikoliv jedno bez druhého.
00:45:17 Obě části, obě části.
00:45:32 Během posledních deseti let
00:45:36 jsem se začala cítit ve své kůži pohodlněji.
00:45:39 Už mi tolik nevadí moje břicho.
00:45:42 Opravdu si své tréninky užívám a používám je jako disciplínu,
00:45:46 místo toho, aby mě řídily jako závislost.
00:45:50 Ale když se někdy zastavím, připadám si zranitelná.
00:46:01 V mnoha směrech je stále stejná. Pořád běhá.
00:46:05 Pořád si dává pozor na to, co jí.
00:46:08 Pořád dost zvláštně vnímá to, jak vypadá.
00:46:11 Ale v posledních deseti letech ušla ohromný kus cesty v tom,
00:46:15 že se osvobodila z toho enormního tréninkového nasazení,
00:46:20 a ušla i velký kus cesty také ve své praxi.
00:46:23 Chtěla být užitečná.
00:46:26 -Diane byla krutý soudce a může k tomu zase sklouznout.
00:46:30 Myslím, že to je překážka,
00:46:33 která před ní stojí pokud jde o hodnocení sebe sama.
00:46:37 Když jsme se seznámily, byla ke mně mnohem kritičtější.
00:46:41 V tom se dokázala změnit proto, že umí líp přijímat sama sebe.
00:46:50 Bylo to skoro jako by od něčeho utíkala.
00:46:53 Ona může běhat, ale pak jde kus pěšky a sedne si.
00:46:59 Už není tak posedlá cvičením.
00:47:08 Jako by si začala uvědomovat něco jako:
00:47:11 "Oh, tohle je pro mě zdravější cesta."
00:47:15 A pak se po té cestě snaží jít.
00:47:38 Cítíš se teď krásná, mami? Jako člověk?
00:47:43 Ano, připadám si mnohem krásnější, když jsem upustila od dokonalosti.
00:47:55 Myslela jsem si, že v té cestě za vyléčením dojdu někam,
00:47:59 kde bude najednou všechno v pohodě.
00:48:02 Jako kdybyste došli nějakého osvícení,
00:48:06 jako byste došli na místo,
00:48:09 kde bude spousta světla a vám bude najednou skvěle.
00:48:12 Na této ozdravné cestě jsem si uvědomila, že je dlouhá.
00:48:16 Že nemá žádnou cílovou čáru. Všechno je proces.
00:48:20 Všechno je okamžik. Všechno je usínání a bdělý stav.
00:48:23 Všechno je světlo a temno. Všechno je prostě evoluce.
00:48:27 Neexistuje cílová čára. Cílovou čárou je dar života.
00:48:54 Bývalý uživatel proklíná
00:48:57 nekontrolovatelné zneužívání steroidů
00:49:02 Oběti požáru pomáhají druhým díky Zachově nadaci
00:50:01 Poruchy příjmu potravy mohou být odstartovány
00:50:05 fyzickými, emocionálními, sociálními a rodinnými problémy.
00:50:08 Nejčastěji se poruchy příjmu potravy objevují během puberty,
00:50:13 v dospívání nebo na prahu dospělosti.
00:50:16 4 z 10 Američanů zažili poruchu příjmu potravy na vlastní kůži
00:50:20 nebo někoho takového znají.
00:50:22 Existuje pomoc a uzdravení je možné.
00:50:43 Připravili: Renata Jarošová
00:50:46 Michaela Ebrová Zuzana Trymlová
00:50:50 Dušan Jurčík Václav Kvasnička
00:50:53 Vladimír Tišnovský a Jitka Vacková
00:50:57 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Česká televize, 2010
Jak známo, ideál krásy je značně relativní termín, proměňující se časy, místy, kulturami. Rubensovské kypré krásky by dnes uspěly nejspíš u afrických mužů. Dnes panuje kult štíhlosti až vyzáblosti. Dnes je třeba se k úspěchu prohladovět – alespoň většinou. Dnešní dokument natočila žena, která si sama prošla peklem závislosti na hubnutí. Bývalá běžkyně neměla zrovna nejšťastnější dětství a snažila se zavděčit despotickému otci alespoň na poli sportovním. Na sebe samu úplně zapomněla. K tvrdým tréninkům patřila i „sebekázeň“ v jídle. Šílené životní tempo ji nakonec málem stálo život.