00:00:00 .
00:00:22 Do kostela mírně chodím, protože jsem byl vychováván
00:00:25 v pravoslaví a v Brně je právě 1 pravoslavný chrám.
00:00:29 Tam si občas zajdu, ale běžně do katolických chrámů nechodím.
00:00:29 Právě z touto budovou mě pojí pěkná a příjemná představa,
00:00:37 protože tady jsem byl několikrát a poprvé jsem tady byl
00:00:42 před 4mi roky v ten den, kdy se konaly přijímací zkoušky
00:00:46 na Masarykovu univerzitu a potřeboval jsem se schovat
00:00:50 před vedrem.
00:00:51 Já jsem byl překvapený, že jsem tady strávil hodinu
00:00:54 nebo hodinu a půl dokonce.
00:00:56 Tady jsem měl o čem přemýšlet, protože já jsem se
00:01:00 před tím nedostal na psychologii v Praze.
00:01:03 Vlastně Brno bylo pro mě posledním východiskem
00:01:06 a hodně jsem se bál, že se nedostanu
00:01:09 a budu se muset vrátit domů a tím pádem jít na vojnu.
00:01:16 Masarykova univerzita podle toho, co vím, tak se propaguje,
00:01:21 Jako univerzita, která má hodně zahraničních studentů.
00:01:24 Asi nejvíc zahraničních studentů má Lékařská fakulta,
00:01:28 pak fakulta Sociálních studií a nás by zajímalo
00:01:32 nebo mě obzvlášť, jestli zahraniční studenti
00:01:35 jsou nějakým přínosem nebo naopak jako zátěž a přítěž.
00:01:39 To, že je tady hodně zahraničních studentů
00:01:42 a Masarykova univerzita má dneska 11% zahraničních studentů,
00:01:46 zhruba 4500, tak to není žádná náhoda.
00:01:49 Chceme mít zahraniční studenty z mnoha důvodů,
00:01:52 které souvisejí z naším cílem být dobrou
00:01:55 evropskou univerzitou.
00:01:57 Být mezinárodně úspěšnou univerzitou.
00:02:00 K tomu nezbytně patří mít i to určité množství,
00:02:04 určitý počet zahraničních studentů.
00:02:08 Já si třeba myslím, že univerzita velká,
00:02:11 středoevropská by mohla mít třeba 20%.
00:02:18 Svedla mě opravdu náhoda a to tím způsobem,
00:02:22 že jednou jsem šel na nádraží vyzvednout mámu.
00:02:25 Ona přijela z Vilniusu a tam jsme se setkali s paní,
00:02:29 se kterou jela v kupé celou tu dobu a právě moje máma řekla té paní,
00:02:34 že má syna, který letos maturuje.
00:02:37 Ta ji právě řekla, že na ambasádě České republiky
00:02:41 probíhá nějaký konkurz a že to můžu zkusit.
00:02:44 Tak jsme tam šli a podařilo se mi tam dostat.
00:02:47 Vlastně nás bylo 150 a prošlo jenom 12 lidí
00:02:51 a já jsem byl mezi těmi 12ti.
00:02:54 Na fakultě máme 3 druhy zahraničních studentů.
00:02:58 Ti jedni jsou studenti, kteří tady studují
00:03:01 celý studijní program, ale jsou z jazykových oblastí,
00:03:05 které jsou příbuzná češtině, takže dokáží zvládnout češtinu.
00:03:09 Pak studují česky, tím pádem zadarmo
00:03:12 a s pomocí vládních peněz.
00:03:14 Pak to jsou studenti takzvaného výměnného programu Erasmus.
00:03:18 Ti jsou tady jenom na semestr.
00:03:20 Pak tu jsou studenti, kteří studují za své vlastní peníze
00:03:24 v anglických studijních programech.
00:03:26 U nás na fakultě to je třeba Europian politics nebo Sociology.
00:03:29 To jsou většinou studenti, kteří přicházejí z afrických zemí
00:03:32 nebo z jižní Ameriky.
00:03:34 Pokud já mám s nimi zkušenost, tak mi říkají,
00:03:37 že trošku mají větší problémy, protože ten kulturní rozdíl
00:03:41 je velkej.
00:03:42 Problém mi dělala jazyková bariéra na začátku studia.
00:03:46 Teď se s tím už nesetkávám, protože rozumím všemu,
00:03:50 co mě vyučující učí a co přednáší.
00:03:54 Já právě, jak vás poslouchám,
00:03:57 jak mluvíte česky, tak se mě nezdá,
00:04:00 že byste byli, tak izolováni
00:04:02 od toho českého prostředí.
00:04:04 Takováto skvělá znalost češtiny, to se dá nabýt jenom
00:04:08 ve velké interakci s česky mluvícími lidmi.
00:04:11 Takže doufám, že ten kontakt s těmi českými studenty
00:04:14 je přece jenom lepší.
00:04:16 Studium v České republice pro mě bylo takovým cestováním
00:04:20 do neznáma.
00:04:21 Vlastně jsem nevěděl... Navíc jsem byl takový domácí typ.
00:04:25 Vlastně pořád jsem byl doma s rodinou.
00:04:28 Rodina se o mě starala a já jsem nemusel nic dělat.
00:04:31 Jenom jsem chodil do školy, pak jsem maturoval.
00:04:35 Tady jsem už 4 roky.
00:04:36 To je kolej Komárov, Sladkého, my jsme ve 4. patře.
00:04:39 Já už tady jako bydlím 4tým rokem a když se teda na to podíváte,
00:04:44 jako na to celé, tak já bych chtěl říct,
00:04:47 že prostě to pro mě není pokoj, kde bych chtěl žít,
00:04:50 ale spíše taková kasárna.
00:04:52 Prostě ani nemám potřebu, to nějak dělat krásnějším,
00:04:55 dělat tady větší pohodlí.
00:04:57 Prostě to beru jako místo, kde spím, kde studuju, kde jím,
00:05:01 kde případně dělám nějaké práce a to je tečka, tečka.
00:05:06 Neříkám, že se cítím izolovaný, ale s Čechy nemám moc vztahy.
00:05:15 Málo přijdete do styku s Čechy?
00:05:18 Já jsem tady jenom rok a půl a umím tak nějak česky.
00:05:22 Mluvíte dobře česky.
00:05:23 Děkuji.
00:05:24 Když začnu mluvit s Čechem, mluvíme o čem,
00:05:28 za prvé jak se máš, za druhé co, jak studium
00:05:32 a to je všechno.
00:05:35 Jiné nějaké vztahy, například půjdeme do hospody,
00:05:40 nepobavíme se, to nemáme.
00:05:43 To spíš mezi námi cizinci a v tom je izolovanost.
00:05:51 To je moje nejlepší kamarádka Naděžda.
00:05:54 Naděžda je z Kazachstánu.
00:05:56 Vždycky tady se sejdeme a jdeme do Krmítka
00:05:59 na dobrý Medovník a espresso s mlékem.
00:06:21 Na této fakultě máme rádi skoro všechno.
00:06:23 Jako nejvíc mám rád Krmítko a tady ten prostor,
00:06:27 protože tady je klid.
00:06:29 Tady je hodně studentů a můžem si tak jako sednout,
00:06:32 popovídat si.
00:06:33 Popovídat si jo, máme čas na to bavení.
00:06:36 Tady hodně pracujeme třeba v týmech na nějakých projektech,
00:06:40 protože tady je hodně místa, můžeme si rozložit věci
00:06:44 a dobře na tom pracovat.
00:06:46 Trávíte tady hodně času, třeba víc než na kolejích?
00:06:50 Jak kdy.
00:06:51 Já když jsem třeba na fakultě, tak určitě zavolám Valerymu
00:06:55 a sejdeme se tady a pobavíme se.
00:06:57 Jinak já sama hodně času trávím na kolejích.
00:07:00 Máme hodně studentů z Erasmusu, tak oni pořád chodí
00:07:04 na nějaké párty, tak proto.
00:07:06 Tam je takový hluk. Taková hlučná atmosféra.
00:07:09 Vedení koleje Masarykovy univerzity má hrůzu z výměnných studentů,
00:07:14 protože jejich večírky a jejich frekvence na kolejích,
00:07:18 je více než pověstná.
00:07:20 Já mám individuální zkušenost.
00:07:22 Nám před 2 lety totálně rekonstruovali byt
00:07:26 a my jsme se museli vystěhovat.
00:07:28 Já jsem bydlel před 2 lety půl roku
00:07:30 na koleji Vinařská.
00:07:32 Se svou ženou jsme bydleli na kolejích.
00:07:34 To jsem nevěděl.
00:07:36 Moc jsme se nevyspali, protože naproti byl blok
00:07:38 zahraničních studentů.
00:07:40 Bylo to v jarním semestru, takže měli otevřená okna na balkón
00:07:44 a bylo to velmi veselé.
00:07:46 To je teprve takových 7,8 let, že začíná být masový,
00:07:50 ten program Erasmus.
00:07:51 Když jsem začínal s tím centrem zahraničních studií,
00:07:55 měli jsme takových 40 studentů za rok.
00:07:58 Teďka máme každý semestr 350.
00:08:03 Už jsme tady 5 let.
00:08:04 To je strašná doba.
00:08:06 Začali jsme se z Valerym kamarádit proto,
00:08:09 že jsme měli ze začátku cíle, jako dostat se na univerzitu.
00:08:15 Pak se nám to trošku nedařilo a to nás spojilo
00:08:20 a pak to postupně pokračovalo tím, že jsme se navzájem znali dobře.
00:08:25 Mohli jsme se bavit.
00:08:27 Pak jsme si mohli říkat všechny svoje tajemství,
00:08:31 probírat to nějak.
00:08:32 Prostě to nějak šlo.
00:08:35 Teď si nedokážu představit, že bych přijela na fakultu
00:08:40 a nepotkala bych ho.
00:08:44 Spíš na tom jsou líp ti studenti, kteří jsou tady jenom na semestr
00:08:48 nebo 2, protože máme ten mezinárodní studentský klub.
00:08:52 To jsou Čeští studenti, kteří se o ně starají.
00:08:55 Já jsem taky byl tutor.
00:08:57 Oni skutečně mají všechno zmapovaný a každý zahraniční student,
00:09:02 který je tady na ten semestr nebo 2 má českého studenta jako tutora.
00:09:07 Oni můžou velice rychle řešit ty problémy.
00:09:11 Toto neexistuje pro ty studenty, kteří tady jsou stále,
00:09:15 jako v těch studijních programech.
00:09:17 V 1. ročníku se mi zdálo, že se k nám ti Češi chovají
00:09:21 tak nějak zvláštně, že se nechtějí s námi kamarádit,
00:09:25 ne že se nechtějí s námi bavit to ne.
00:09:28 Pak když se začínáš s těmi lidmi bavit více a někam chodit,
00:09:34 tak se dozvíš, že jsou to normální,
00:09:37 obyčejní lidi a dá se s nima taky bavit, chodit někam ven.
00:09:42 Hodně studentů zahraničních vnímá vysokou školu
00:09:45 nebo univerzitu, Masarykovu univerzitu,
00:09:48 jako bezpečný prostor pro seberozvoj,
00:09:51 pro komunikaci s dalšími lidmi.
00:09:53 Bohužel se stává to, že vlastně když vyjdou ven,
00:09:56 tak se setkávají s různými projevy i diskriminace.
00:10:00 Vím, že vysoká škola nenese žádnou zodpovědnost za studenty
00:10:04 mimo vysokou školu, ale mě by docela zajímalo,
00:10:07 jestli se dokážete vžít do toho člověka,
00:10:09 který přišel z jiné země, má jiný kulturní background?
00:10:12 Jestli by mu šlo nějak pomoct v tomto?
00:10:15 To je samozřejmě vážný problém, ale vy už jste poukázal na to,
00:10:18 že to je problém, který je mimo kompetenci
00:10:21 univerzity a fakulty.
00:10:23 Protože je to klima v české společnosti,
00:10:25 která byla po 40 let šedivá.
00:10:27 Tady nebyly ani barevné fasády, ani pestří lidé.
00:10:30 Pestří myslím z hlediska barvy kůže a z hlediska fyziognomie.
00:10:34 Takže je obecně známo, že česká populace je xenofobní,
00:10:38 že má strach z cizinců.
00:10:39 No a samozřejmě člověk na ulici, který se bojí cizinců
00:10:43 a je vůči nim agresivní, nerozlišuje jestli to je
00:10:47 vysoce kvalifikovaný student nebo to je gastarbeiter
00:10:50 nebo to je dělník že jo.
00:10:54 Tady jsem měl velké problémy s nemocnicemi, s lékařskou pomocí.
00:10:59 Totiž já jsem vládní stipendista, takže mám všechno od České vlády.
00:11:04 I pojištění, ale tohle pojištění většinou lékaři neuznávali.
00:11:09 Takže jsem měl takový problém, že když jsem měl
00:11:12 akutní žaludeční vřed, tak mě lékaři normálně
00:11:15 odmítli ošetřit a já bych musel jet domů.
00:11:18 Já jsem si nevěděl rady, volal jsem na ministerstvo.
00:11:22 Oni taky nevěděli a dokonce jsem chtěl už odjet domů,
00:11:26 protože to se mnou už vypadalo špatně, jako zdravotně.
00:11:30 Máte pocit nebezpečí, když vyjdete z naší fakulty ven?
00:11:34 No moc nebezpečí necítím.
00:11:36 Vy naštěstí nejste moc rozlišitelný od Čechů, tak nemusíte.
00:11:41 Nebo cítíte vy nějaké nebezpečí?
00:11:45 Určitě se na vás lidi dívají, protože...
00:11:50 No já jsem trošku odlišná od Češek, ale to nebezpečí vůbec necítím.
00:11:56 Já jsem si zvykla tady jako bydlet dlouho.
00:12:00 Dokonce mám i české kamarády, takže cítím se bezpečně.
00:12:04 Dokonce bezpečněji než třeba v Kazachstánu,
00:12:09 kdybych šla na ulici.
00:12:24 Co mě vyloženě vadí tady na Masárně?
00:12:27 Vyloženě mě vadí ta pasivita studentů,
00:12:30 to mě dovádí k šílenství.
00:12:32 Prostě oni tam přijdou na tu hodinu a nic nedělají.
00:12:35 Bakaláří, ti jsou ještě horší. V magistru,
00:12:38 tam už jsou víceméně dospělí lidé,
00:12:40 kteří vědí co chtějí dělat.
00:12:42 Oni už se zapojují do diskuze, ale většinou je to katastrofa.
00:12:47 Prostě sedí a nic nedělají.
00:12:49 Třeba já bych chtěl říct, že já jsem původem z Běloruska.
00:12:53 U nás, když se dostanete na vysokou školu,
00:12:55 tak to je vnímáno jako místo, kam se jde těžce a tvrdě pracovat.
00:13:00 Tam třeba studenti přicházejí půl hodiny
00:13:03 před zahájením přednášky, aby obsadili ty 1. lavice.
00:13:06 Já jsem to zažil, ne jenom u sebe,
00:13:09 ale viděl jsem i další cizince, kteří studují tady.
00:13:12 Pokud jsou aktivní, třeba lektoři jsou rádi,
00:13:16 ale ti spolužáci až tak rádi nejsou.
00:13:18 Většinou tam funguje ten labeling, označkování, to jsou ti šprti
00:13:23 a my s nima nejdeme nikam.
00:13:25 To je specifická jako česká věc nebýt moc aktivní,
00:13:28 protože si pak šprt.
00:13:31 Jedno pozitivum bych řekl, když v polovině 90. let odpadla
00:13:35 z nějakého důvodu výuka,
00:13:37 tak všichni studenti byli spokojeni.
00:13:39 Dneska studenti jsou nespokojeni a chtějí, aby se to nahradilo.
00:13:42 To mě připadá jako dobrý posun směrem tím, kterým chceme.
00:13:46 To ještě až zavedeme školné, tak to bude ještě lepší.
00:13:48 To bude ještě lepší.
00:13:50 Tady ten systém vlastně celého školství v České republice
00:13:54 je tak nastaven, že ani nepodporuje zvlášť
00:13:57 nadané studenty, ani vlastně nepodporuje
00:14:00 nějaké aktivity až tak moc.
00:14:27 Valery jak si vlastně k tomu tanci došel?
00:14:30 No tady já jsem rád, že jsem v Brně přišel
00:14:33 do jedné taneční školy, kde jsem strávil rok
00:14:36 a pak v ještě jedné taneční škole jsem strávil další rok.
00:14:40 No a tanec mě strašně bral, protože to bylo úplně něco jiného
00:14:44 než jsem dělal před tím.
00:14:45 Já jsem dělal před tím hodně let závodně bojové sporty.
00:14:48 Karate, Judo, full contact a mě to přestalo bavit,
00:14:52 protože do někoho kopat hodně, to jsem neměl rád.
00:14:55 Já jsem spíš jemnější typ.
00:14:57 Myslíš, že je to tím, že studuješ na Masaryčce,
00:15:01 jako na univerzitě?
00:15:02 Já bych to vnímal tak, že je dobré, že jsem tady jako student
00:15:07 na vysoké škole.
00:15:08 Já tady mám obrovskou nabídku těch kurzů.
00:15:11 Můžu třeba chodit do tanečních, ale tu taneční školu
00:15:15 jsem si vybral sám, protože jsem chtěl zkusit
00:15:18 takový nějaký ten styl pro mládež, takový hip hop, free style
00:15:22 a podobně.
00:15:25 A jo, asi jo, že prostě to je tím prostředím,
00:15:28 tím Brnem.
00:15:29 Tady máme hodně možností něco dělat.
00:15:32 Třeba Salsu, prostě tančit Free style, Boogie.
00:15:40 Tady to místo mám strašně rád.
00:15:42 Tady chodím skoro každý týden několikrát.
00:15:45 To z toho důvodu, že tady je vidět celé město
00:15:48 a já jsem pyšný, že vlastně Brno se rozrůstá.
00:15:51 Obzvlášť sem rád chodím večer.
00:15:53 Tady si sednu, vždycky mám nějakou knížku,
00:15:56 koupím si ještě zmrzlinu a dívám se na město.
00:16:00 Snažím se si všimnout toho momentu, kdy vlastně už je tma
00:16:05 a vlastně to město ožívá tím, že se zapíná pouliční osvětlení.
00:16:11 Já si vždycky vytvářím nějaké metafory různých měst.
00:16:14 Třeba když jsem byl v Moskvě, tak to je příliš chaotické.
00:16:19 Praha je taková chladná.
00:16:20 Brno je pro mě takové útulné a takové tiché a teplé.
00:16:24 To jsou takové metafory, spíše jako emocionální.
00:16:28 Pro mě hodně znamenají.
00:16:30 Já to vnímám jako nejlepší místo pro studium a život.
00:16:34 Mám i informace jak to vypadá v jiných městech
00:16:36 a v jiných školách.
00:16:37 Mám jistotu, že Brno je na tom velice dobře.
00:16:40 To je moje alma mater, čili to je taková půda akademická,
00:16:44 kde se cítím jako její syn.
00:16:46 Takže vlastně mě přirozeně zajímá její historie,
00:16:49 původ, současnost i budoucnost.
00:16:51 Třeba já bych tady docela rád někde pracoval.
00:16:55 Třeba jako externista po určitých zkušenostech
00:16:58 někde v zahraničí.
00:16:59 Takže uvažuju, že tato univerzita, Masarykova univerzita
00:17:04 má velkou budoucnost.
00:17:05 Mě se líbí její dravost.
00:17:07 Vlastně ten mladý kolektiv dokáže nás jako motivovat
00:17:10 k větším výkonům, k soutěživosti,
00:17:12 ale zároveň nepotlačuje sounáležitost.
00:17:15 Velice důležitý prvek je ten, že naši mladí lidé si také uvědomí,
00:17:20 že existují jiné kultury, existují jiné tváře a tak dále.
00:17:24 Co je velmi podstatné také pro mě je to,
00:17:27 že tady byl 40 let uzavřený genetický rybník.
00:17:31 Ten bazén genů byl uzavřen, protože lidé nepřicházeli.
00:17:34 Když přicházejí zahraniční studenti,
00:17:36 tak oni mají trošku jinou genetickou výbavu.
00:17:39 No a mísením genů, vždycky evolučně,
00:17:43 se pochopitelně vyvíjejí kvalitnější druhy.
00:17:45 Takže i z toho hlediska si myslím, že je důležité,
00:17:49 že sem přijíždějí kvalitní studenti a kvalitní studentky.
00:17:53 U nás jako řekněme v Kanadě každý student je víc individualista
00:17:57 To znamená, že přijdou mezi ně ti zahraniční studenti
00:18:00 a každý individuálně s nimi potom se setká
00:18:02 a tvoří ty skupiny nebo jdou na pivo například
00:18:05 i když kanadský pivo není tak dobrý,
00:18:08 kdežto tady už jsou skupiny, které existují ještě třeba z gymplu
00:18:12 Už ty skupiny mají svoji formu a je to horší potom přijmout
00:18:18 nové lidi do těch skupin, které už existují.
00:18:24 HLÁŠENÍ.
00:18:25 Pravidelný odjezd 10:16. Vozy 1. třídy jsou řazeny
00:18:29 v sektoru D.
00:18:31 Vůz pro přepravu cestujících na vozíku a vůz...
00:18:36 Já bych chtěl jednou odjet z Brna nebo z Prahy někam do zahraničí.
00:18:40 Raději do Anglie nebo do Skotska, kam bych chtěl vyrazit
00:18:44 za dalším studiem a kde bych chtěl studovat doktorát.
00:18:48 Mě Brno hodně posunulo a hodně mi pomohlo stát se
00:18:52 dospělým člověkem.
00:18:53 Tady jsem se naučil, jak se mám chovat jako dospělý,
00:18:57 starat se o sebe, protože když jsem byl doma,
00:19:00 tak všechno pro mě dělala rodina a tady jsem se musel postavit
00:19:05 na vlastní nohy a třeba pracovat, zajišťovat si různý věci
00:19:09 a řešit problémy samostatně.
00:19:11 Kdyby ses vrátil 5 let v čase, šel bys znovu do České republiky
00:19:16 a do Brna?
00:19:16 Asi bych nešel.
00:19:18 Já bych šel někam jinam, kde mají lepší podmínky
00:19:21 pro studium i zahraniční studenty.
00:19:24 Kde vlastně nemusím řešit problémy diskriminace,
00:19:27 jako když jdu po ulici a mluvím rusky,
00:19:30 tak se hodně lidí otáčí a dívá se tak jako negativně.
00:19:36 Skryté titulky: Marie Butula Cichá
00:19:39 .
Pohled běloruského studenta psychologie na studium a život v České republice (2009). Režie F. Laureys
Běloruský student Valery přišel na Masarykovu univerzitu před pěti lety studovat psychologii díky vládnímu stipendiu. Co pro něj studium v ČR znamená a jaké jsou jeho dojmy z univerzity, Brna a české společnosti? Režie: Filip Laureys.
