Rubrika: Kariéra. Téma: Příběh ředitelky Ústavu experimentální medicíny AVČR.
Pondělí 20. února 2012
Pondělí 20. 8. 2012 na ČT24
Přehrát
00:00:14 Evu Sykovou v 17 letech okouzlila medicína
00:00:17 v čele s výzkumem mozku a kmenových buněk.
00:00:20 Dnes je nedéle působící ředitelkou v historii Akademie věd
00:00:24 a hledá léky na Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu
00:00:27 nebo třeba způsob, jak opět postavit na nohy ochrnuté.
00:00:32 Nejdřív jsem si myslela, že bych mohla dělat psychiatrii
00:00:35 nebo neurochirurgii.
00:00:40 Neurochirurgie je pro ženy opravdu dost náročná,
00:00:42 já jsem si to vyzkoušela pár měsíců.
00:00:45 Nakonec vlastně ten výzkum mozku
00:00:48 je opravdu něco hrozně dobrodružného a zajímavého.
00:00:51 Dá se tam uplatnit spousta fantazie.
00:00:54 To byla taková první věc
00:00:57 a potom přišel výzkum kmenových buněk.
00:01:01 Ten nebyl, když jsem začínala dělat výzkum.
00:01:04 Kmenové buňky jsou další oblastí, která je velice zajímavá.
00:01:11 Samozřejmě těch oblastí ve vědě je víc,
00:01:14 nicméně mě zaujaly kmenové buňky ne kvůli kmenovým buňkám,
00:01:18 že to je něco, co se pořád obnovuje a tak,
00:01:21 ale kvůli tomu, že to je vlastně taková jediná naděje,
00:01:25 abychom mohli léčit pacienty,
00:01:28 kteří mají mozková míšní onemocnění.
00:01:34 S kmenovými buňkami je to velice komplikované, protože poté,
00:01:37 co začaly být novinářsky velice populárním tématem,
00:01:40 tak se svět rozdělil na dvě poloviny,
00:01:43 jedna spatřovala velkou naději v kmenových buňkách
00:01:46 a druhá polovina spatřovala hrozbu,
00:01:49 že lze například naklonovat někoho, koho nechceme.
00:01:53 Výzkum kmenových buněk naráží na celou řadu bariér.
00:01:56 A ty bariéry jsou správné,
00:01:59 protože přece jenom nepatříme do třetího světa,
00:02:02 jsme civilizovaná země a potřebujeme plnit
00:02:05 různá regulační opatření, která třeba i vyvinula Evropská unie.
00:02:09 A protože jsme v Evropské unii, musíme splnit všechny požadavky
00:02:12 na bezpečnost použití kmenových buněk.
00:02:19 Zásadní chyba rady vlády pro tuto problematiku je,
00:02:23 že nebyly stanoveny oblasti,
00:02:26 které by měly být pro Českou republiku prioritní.
00:02:31 Ty oblasti by měly být jednak takové,
00:02:34 kde jsme na špičkové úrovni, a dále kde se lze domnívat,
00:02:39 že to přinese taky pozitivní výsledky,
00:02:42 které jsou přenositelné do praxe.
00:02:45 Já si myslím, že právě výzkum v oblasti kmenových buněk
00:02:49 je takovým příkladem.
00:02:52 Proto ty finance jsou zcela zásadní,
00:02:55 protože vy můžete dělat pouze výzkum v té oblasti,
00:02:59 v jakém rozsahu na to máte prostředky.
00:03:05 Výzkumy kmenových buněk jsou velice finančně náročné.
00:03:09 Protože je potřeba splňovat celou řadu nařízení,
00:03:12 tak je i potřeba splňovat celou řadu podmínek pro tu práci.
00:03:18 Laboratoře a prostory musí býti vybaveny tak,
00:03:21 aby i práce pro výzkumníky byla bezpečná.
00:03:25 Na to, aby se takto pracoviště vybavilo,
00:03:28 je potřeba velice hodně finančních prostředků,
00:03:32 které my získáváme různými cestami,
00:03:35 jak z grantů, tak z různých programů Evropské unie.
00:03:43 Každý lék anebo takováto buněčná terapie neboli léčebný prostředek,
00:03:51 stojí skutečně neuvěřitelné peníze.
00:03:54 Musíme do toho počítat i ten výzkum, který k tomu vedl.
00:03:57 Když tohle spočítáme, tak je to mnoho milionů až miliardy korun,
00:04:01 než je vyvinut složitější lék, který potom se dostane do praxe.
00:04:07 U kmenových buněk je to trošku problematičtější,
00:04:11 protože tam ještě nejsou ty produkty,
00:04:14 které by zaplatily ty další a další.
00:04:16 Čili rozvíjí se to, je to oblast, která se i průmyslově rozvíjí,
00:04:20 určitě se rozvine a jsou už samozřejmě tací,
00:04:23 kteří do toho investují veliké peníze,
00:04:27 protože věří, že se jim ty peníze v budoucnosti vrátí.
00:04:39 Třicet let se zabývám tím, jak funguje mozek.
00:04:46 Myslím, že jsme známí ve světě tím,
00:04:49 že jsme objevili nesynaptický přenos.
00:04:52 Jako jsme měli všechno po drátech, telefony po drátech
00:04:56 a pak přišly bezdrátové, tak tohle je v mozku taky tak.
00:04:59 U vědce jeden z nejdůležitějších předpokladů pro úspěch je,
00:05:04 aby měl své vlastní nápady, třeba se i spletl,
00:05:07 ale někdy něco vyšlo a bylo to úžasné.
00:05:10 Měli jsme takové štěstí, že skutečně jsme udělali něco,
00:05:13 co jsme udělali první na světě v podstatě,
00:05:16 což mě ještě samozřejmě velice stimulovalo k tomu,
00:05:20 abych se tomu věnovala dál a dál.
00:05:27 Idea, kterou jsem měla, mi dala hodně práce a trvalo to 10 let,
00:05:31 vedla k vybudování tohoto pracoviště.
00:05:34 Mimo to, že tady jsou čisté prostory
00:05:36 a my zde můžeme buňky připravovat,
00:05:39 tak tady i sídlí malé firmy, spinofirmy, inovační,
00:05:42 které musí potom ty přípravky vyrábět,
00:05:45 protože my to nemůžeme dělat z prostředků našich grantů.
00:05:49 Tady musí být nějaký subjekt, nějaký investor, nějaká firma,
00:05:52 která vyrobí tento jakoby lék,
00:05:55 ony jsou to buňky a jsou taky léčebnými prostředky.
00:05:58 A ty něco stojí, někdo to musí zaplatit.
00:06:01 Jedině takto se to potom dostane k pacientům.
00:06:04 Náš výzkum vede i k vývoji materiálů,
00:06:08 se kterými ty buňky jsou implantovány.
00:06:10 To jsou různé hydrogely, nanočástice, nanovlákna apod.
00:06:19 Eva Syková v Ústavu experimentální medicíny pracuje se svým mužem
00:06:23 a ředitelské místo převzala po něm.
00:06:26 Manželé nemají být spolu ve stejné instituci.
00:06:29 A my jsme taky léta nebyli, to až v posledních letech,
00:06:32 když jsem nastoupila do Ústavu experimentální medicíny,
00:06:39 tak teprve jsme byli na stejném pracovišti.
00:06:42 A to už jsme byli nezávislí a do jisté míry uznávaní
00:06:45 vědečtí pracovníci doma i ve světě, takže už to nedělalo problém.
00:06:48 Od začátku bych to nikdy nikomu nedoporučovala,
00:06:52 protože, víte, ze začátku žena většinou má děti, my máme dvě děti,
00:06:55 a ona přece jenom postupuje pomaleji v té kariéře
00:06:59 a potom se stává vždycky tou druhou.
00:07:03 Takže to není dobře, to svým kolegyním neradím.
00:07:10 U nás to byla docela shoda náhod, že manžel byl ředitelem přede mnou,
00:07:15 takže on to nějak úkorně nenese, on už ředitelem být nemohl.
00:07:19 Já jsem taková zastánkyně
00:07:22 vedoucích rolí žen v různých funkcích, všude.
00:07:27 Myslím, že dnes už je taková doba, kdy ženy mají tuto možnost.
00:07:31 Nemusí to samozřejmě dělat všechny ženy,
00:07:33 ale ty, co si to přejí a mají pro to talent a schopnosti,
00:07:37 tak na některých funkcích mohou být stejně dobré
00:07:40 nebo dokonce lepší než muži.
00:07:44 Já jsem ve svém životě pociťovala určité problémy,
00:07:47 ale nejvíc v mládí.
00:07:50 Mladá žena, která ještě třeba trochu vypadá,
00:07:54 tak té nikdo moc nechce věřit.
00:07:57 Dneska už se to možná mění, ale tenkrát to tak bylo
00:08:00 a ve vědě zvlášť také.
00:08:02 Když ale potom žena stárne, tak už se to stírá.
00:08:06 Podporuji mladé lidi ve vedoucích úlohách.
00:08:09 Dokonce na to máme evropský projekt,
00:08:12 spolupracuje na něm s námi laureát Nobelovy ceny prof. Neher -
00:08:16 ještě s dvěma dalšími zeměmi jsme založili takovou instituci,
00:08:19 která se jmenuje ENINET,
00:08:23 a ta vlastně podporuje mladé vedoucí skupin.
00:08:28 Já bych se ráda dožila toho,
00:08:31 že budeme mít takovou buněčnou terapii,
00:08:34 která skutečně pomůže těm nejtěžším případům.
00:08:37 Chtěla bych vidět například to,
00:08:40 že pacienti po mrtvici nebudou ochrnutí
00:08:43 a že se jejich stav zlepší natolik,
00:08:46 že budou moci plnohodnotně žít, pracovat.
00:08:49 A potom bych chtěla vidět ty pacienty,
00:08:52 kteří mají poraněnou míchu, že budou moci chodit.
00:09:02 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2012