Pět století vystačila Praha s jediným přechodem přes Vltavu, Karlovým mostem. Od poloviny 19. století do poloviny 20. století jich bylo postaveno dalších dvacet pět (1997). Scénář a režie V. Hájek
00:00:43 Hmota. Drsná, neplodná a necitlivá.
00:00:48 Dokáže ustoupit pouze násilí člověka, který by bez ní stagnoval,
00:00:53 neschopen dostat se o krůček dál.
00:00:55 Skrývá v sobě jakousi schizofrenii, má schopnost sloužit
00:00:59 na časové kráse stejně jako pragmatismu účelu.
00:01:04 Je mostem mezi oběma.
00:01:09 Vytvořit z hmoty dílo krásné a zároveň účelné, to byla
00:01:13 po staletí záležitost zpravidla jediného člověka.
00:01:16 Ani on ani hmota totiž zdaleka nebyli vystaveni tak jednostranným
00:01:21 požadavkům třídění, které s sebou přineslo až 19. století.
00:01:25 A tehdy se také v pražské kotlině zrodil dialog mezi racionalitou
00:01:30 c. a k. inženýrů, a těch, kteří se ji snažili povznést,
00:01:34 přece jenom i k jiné dimenzi.
00:01:37 Na jeho počátku stál železný most Františka I. od B. Snircha.
00:02:01 Problematické situace nastaly především, když se dělala nová
00:02:04 regulace Vltavy, zvyšovaly se břehy.
00:02:07 Byla to taky otázka proporcí těch monumentálních mostních
00:02:12 pilířů i problémy vibrace konstrukcí.
00:02:16 Takže později byly mosty nahrazovány z jiných materiálů.
00:02:21 V tomto případě most Františka I., ten nový most, byl potom
00:02:24 mostem kamenným.
00:03:25 Technika a um.
00:03:27 Zdálo by se, že se nikdy nemohou shodnout, a přece to byla
00:03:30 železnice, která v 50. letech 19. století zrodila nejvýznamnější
00:03:34 empirovou stavbu na sever od Říma. V pořadí 3. pražský most.
00:03:41 Tam byl velký problém se zakládáním, protože celá ta oblast
00:03:43 byla rozbahněná.
00:03:45 Zajímavé také bylo to střídání materiálů: žuly a pískovce,
00:03:51 i jakýsi charakter mostu, který byl přes 1 km dlouhý,
00:03:57 nebyl vlastně v přímce.
00:04:00 Nakonec Alois Negrelli, architekt toho mostu a současně inženýr,
00:04:06 byl také jeden z autorů Suezského průplavu.
00:04:35 Na piedestalu slávy však tehdy stálo přece jen honosnější
00:04:39 a vznešenější železo.
00:04:41 Symbol nadšení z nových možností a zároveň jakýsi boom té doby.
00:04:46 Výsledkem byl v 60. letech čtvrtý z pražských mostů
00:04:49 Františka Josefa I., a zároveň s ním i Rudolfova lávka pro pěší.
00:04:55 Ve své době dvě nejvyhledávanější místa císařské Prahy.
00:05:04 Takhle vlastně vypadá detail lana z mostu Františka Josefa I.
00:05:10 Jakkoli honosné a vznešené železné konstrukce však byly přece jenom
00:05:14 stavebním benjamínkem.
00:05:17 Nutno podotknout, že k velkému zklamání Pražanů.
00:05:24 Ony vlastně měly výhodu tam, kde překonávaly velkou vzdálenost,
00:05:27 kde taky mohla vyniknout vznosnost těch bran, které byly na pilířích.
00:05:32 A taky tam, kde bylo potřeba úzkou mostovku.
00:05:36 Ale to právě nebyl případ Prahy, ta naopak potřebovala
00:05:38 mostovky co nejširší.
00:05:42 Takže nakonec došlo i k destrukci tohoto mostu Františka Josefa I.
00:05:47 A ten byl nahrazen dnešním mostem Švermovým.
00:05:51 Stalo se tak až ve 40. letech 20. století, kdy byla již
00:05:56 jakákoli dekorace považována za samoúčelnou.
00:05:59 K vyjádření krásy stačila architektovi Vlastimilu Hofmanovi
00:06:03 strohá utilitárnost.
00:06:09 A Rudolfova lávka?
00:06:12 Podlehla ze stejných důvodů.
00:06:14 Nicméně její následník, most Mánesův, stačil vzniknout
00:06:18 ještě v době, která přece jenom vyžadovala víc než krásu
00:06:21 holého inženýrství.
00:06:59 Ovšem ještě v 70. letech 19. století, kdy se
00:07:03 na Františku Josefovi začaly projevovat první závažné
00:07:07 nedostatky, vyrukovalo troufalé železo se svou další akvizicí.
00:07:12 Mělo spojit Prahu s JZ Evropou.
00:07:15 A pro vedle vyrůstající Kamenný most to prý byla doslova
00:07:18 hozená rukavice.
00:07:21 Každopádně 70. léta byla dobou národnostního cítění,
00:07:25 pro 7. pražský most se proto opět zvolil masivní kámen -
00:07:29 jako symbol mohutnosti národa.
00:07:32 Proto byly do oblouku mostu vsazeny znaky českých měst,
00:07:35 i proto mělo vše barvu trikolory.
00:07:48 Zvolily se modrá žula, červený pískovec a dokonce
00:07:53 karelský mramor na těch kuželkách na balustrádě.
00:07:57 Velice významným momentem taky byla krásná sochařská výzdoba.
00:08:01 Byly tam 4 pylony se sousošími od Myslbeka.
00:08:05 Ty byly ale poškozeny za války a už se zpátky nevrátily,
00:08:10 protože most prodělal opět rekonstrukci a rozšíření
00:08:13 v pozdější době.
00:08:16 Sochy jsou dnes umístěny v parku na Vyšehradě.
00:09:00 Josefov.
00:09:04 Koncem 19. století hygienicky naprosto nevyhovující místo,
00:09:08 které muselo být srovnáno se zemí a nahrazeno
00:09:11 reprezentativnější čtvrtí.
00:09:14 I tento ryze pragmatický důvod však byl podnětem k výstavbě
00:09:17 jednoho z nejkrásnějších pražských děl, které mělo spojit
00:09:21 centrum města s jeho periferií.
00:09:24 V r. 1912 tak v těchto prostorách vznikl v průběhu sedmdesáti let
00:09:28 již 8. přechod přes Vltavu.
00:09:31 Měl podobu secesního Čechova mostu a jeho autorem byl prof. Koula.
00:09:57 Na těch zajímavých skicách, které dělal profesor Koula,
00:10:00 je vidět, že on vymýšlel nejen, jak bude Čechův most vypadat,
00:10:05 ale také kam bude ústit.
00:10:07 Dneska vlastně neústí nikam, vede odněkud nikam, ale původně,
00:10:12 už na projektech z 90. let, uvažoval Koula buď o tunelu, nebo o průkopu,
00:10:18 který by protínal Letenskou pláň.
00:10:21 Původně byl most osvětlen lampami a také na těch pilířích byli draci,
00:10:28 z jejichž hub šlehal plamen. Tam byl totiž zaveden plyn.
00:11:10 Pět století vládl nad pražskou Vltavou kámen, než se dostal
00:11:14 do sporu se železem.
00:11:16 Tomu se ani ne po stu letech, ještě před dokončením Čechova
00:11:19 mostu, postavil beton.
00:11:21 A byl to konflikt, aspoň zpočátku, v podobě Hlávkova mostu,
00:11:25 kuriózní: část byla železná, část přenechána novicovi.
00:11:33 Železobeton v té době nebyl považován za dostatečně důstojný
00:11:36 materiál pro třeba pražské mosty.
00:11:39 Ale architekt Pavel Janák, tehdy mladý absolvent vídeňského
00:11:43 Wagnerova ateliéru, přišel s velice elegantní konstrukcí,
00:11:47 která působila nesmírně noblesně.
00:11:50 Také dekorace, která byla potom dílem vynikajících českých sochařů
00:11:55 Jana Štursy a Otto Gutfreunda, přispěla k tomu, že dnes je
00:12:00 považován Hlávkův most za jedno z nejkrásnějších děl.
00:12:06 Materiál, který byl donedávna považován za pouhého levobočka
00:12:10 přírody, který v královském městě nemá co dělat,
00:12:14 nakonec v Praze zvítězil.
00:12:16 Nikdy asi nedosáhne vznešenosti gotiky, imprese baroka
00:12:20 či honosnosti klasicismu, jeho výjimečností je však to,
00:12:24 co žádný z jeho kolegů nedokázal: poskytnout dílům uklidňující
00:12:29 eleganci tvarů, aniž by porušil zásady jejich účelu.
00:12:43 Současně byl dodržován jakýsi kánon pražských mostů, tzn. že ty mosty
00:12:48 měly určitý počet oblouků, většinou lichý, a oblouky měly
00:12:53 určité rozpětí, a samozřejmě vedly vždycky kolmo k toku řeky.
00:12:58 Na rozdíl od doby nedávné, kdy se vlastně z mostů staly
00:13:02 dálnice přes řeku a všechny tyto kánony byly zapomenuty.
00:13:07 Což podle mého názoru je velká škoda.
00:13:12 Naštěstí dialog, jehož epilogem byla ve 30. letech 20. století
00:13:16 prostota se svou snahou reagovat na stále rostoucí hektičnost
00:13:21 města, zůstal v pražské kotlině nedotčen.
00:13:25 Dialog, který snad stálo za to vést.
00:13:28 Přinejmenším pro poučení současným velekněžím vědy, kteří bezdůvodně
00:13:33 považují hmotu za hromadu surových sil a nízkých sklonů,
00:13:37 neschopnou vyjádřit jedinečnost ducha.
00:13:41 Ať již má podobu techniky či umění.
00:13:45 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2010
