Nejpodivuhodnější triky zástupců rostlinné říše, které se u jednotlivých druhů vyvinuly s cílem přežít. Dokumentární projekt BBC
00:00:05 Česká televize uvádí dokumentární cyklus BBC
00:00:11 "Život"
00:00:25 (mužský hlas) Rodokmen rostlin je starý téměř půl miliardy let.
00:00:35 V průběhu evoluce se u nich vyvinulo
00:00:38 velké množství různých strategií, které jim umožňují přežít.
00:00:43 Tento strom je borovice dlouhověká.
00:00:46 Než dorostla do takové velikosti, uplynulo několik tisíc let.
00:00:50 Za tu dobu vznikly a zanikly mnohé říše,
00:00:53 přicházeli a odcházeli knížata, králové a prezidenti,
00:00:57 a více než jeden a půl milionkrát vyšlo a zapadlo slunce.
00:01:03 Borovice dlouhověké jsou nejstaršími organizmy na Zemi.
00:01:16 Bambusy jsou zase nejrychleji rostoucími rostlinami.
00:01:22 Do plné výšky, to znamená do 30 metrů,
00:01:25 dorostou některé druhy za pouhých 90 dnů.
00:01:37 Podobně jako zvířata
00:01:39 i rostliny spolu neustále soupeří o zdroje potravy.
00:01:44 Snaží se, aby předaly své geny potomstvu...
00:01:49 ...a bojují s predátory.
00:01:59 Umějí se dobře maskovat...
00:02:03 ...a v některých případech i lovit.
00:02:25 "Rostliny"
00:02:32 Projevy jejich chování jsou pro nás většinou neviditelné,
00:02:36 protože se z našeho pohledu odehrávají příliš pomalu.
00:02:40 Když je ale zrychlíme tak,
00:02:42 abychom je mohli pozorovat z pohledu rostlin,
00:02:46 zjistíme, že jejich svět je překvapivě plný života.
00:02:50 Podívejme se například na události v tomto lese,
00:02:53 které proběhly za půl roku, stěsnané do jedné minuty.
00:03:37 Stejně jako zvířata
00:03:39 potřebují rostliny ke svému životu vodu a potravu.
00:03:54 Od živočichů je ale odlišuje jejich úporný boj o místo na slunci.
00:04:09 Rostliny nemohou růst bez slunečního světla.
00:04:13 Aby ho získaly tolik, kolik potřebují,
00:04:17 jsou schopné udělat cokoliv.
00:04:20 Les na první pohled vypadá jako ideální místo pro růst zeleně.
00:04:25 Podmínky dole na zemi, pod korunami stromů,
00:04:29 jsou ale pro nové mladé rostliny velice nepříznivé.
00:04:36 Koruny jsou tak husté,
00:04:39 že na ně dopadne jen minimum slunečních paprsků.
00:04:46 Tento mladý stromek má tak málo světla, že to ohrožuje jeho život.
00:05:01 Rostliny v podrostu ale nejsou vždy pasivní.
00:05:11 Když světlo nemůže proniknout k nim, vyrazí si pro něj samy.
00:05:22 To ale nemusí být vždy jednoduché.
00:05:25 V tomto lese je světlo 50 metrů nad nimi.
00:05:29 Musí se proto k němu vyšplhat.
00:05:40 Je to mnohem snadnější,
00:05:43 když můžete použít jinou rostlinu jako oporu.
00:05:55 A není možné dorůst dostatečně vysoko,
00:05:58 pokud se nebudete pevně držet.
00:06:04 Kořínky, kterými se tento břečťan přichytává kůry,
00:06:08 připomínají prsty pátrající po opoře.
00:06:13 Některé rostliny používají k uchycení "ostré drápky".
00:06:21 Mekfejdea drápovitá z čeledi trubačovitých
00:06:26 nejdříve pronikne úponky i do těch nejužších štěrbin,
00:06:30 zachytí se v nich, a teprve potom se šplhá dál.
00:06:37 S každým vyšplhaným metrem dopadá na rostlinu více světla,
00:06:42 proto roste stále rychleji.
00:06:48 Zdá se, že úponek mučenky červené se jen bezcílně otáčí ve vzduchu,
00:06:53 ve skutečnosti ale pátrá po něčem, o co by se mohla rostlina opřít.
00:07:05 Úponky se otáčejí kole vlastní osy a přitahují rostlinu k opoře.
00:07:17 Těmto popínavým rostlinám trvá cesta nahoru do koruny stromů
00:07:22 jen několik dnů.
00:07:26 Teď, když mají konečně dost světla, mohou začít kvést.
00:07:36 Jiné rostliny používají při nedostatku slunečního záření
00:07:41 v hustém lese jinou strategii.
00:07:45 Jsou to takzvané epifyty.
00:07:48 Rostou na horních větvích vysokých stromů
00:07:52 a tráví celý život na světle.
00:07:55 Růst ve výšce 50 metrů nad zemí ale přináší určité potíže.
00:08:01 Většina rostlin získává vodu a živiny z kořenů v zemi.
00:08:07 U epifytů, které mají kořeny vysoko v korunách stromů,
00:08:11 to ale nepřipadá v úvahu. Přesto našly řešení.
00:08:18 Obnažené kořeny mají schopnost neobyčejně účinně nasávat vodu,
00:08:22 podobně jako savý papír.
00:08:26 Stačí nejslabší déšť nebo pouhý mlžný opar
00:08:30 a nasají do sebe každou kapku.
00:08:35 Také se u nich vyvinul zajímavý způsob zajišťování živin.
00:08:41 V kořenech se zachycují opadávající listy,
00:08:44 které se časem rozloží a poskytnou rostlině potřebné živiny.
00:08:56 Tento podivuhodný způsob života je vlastní
00:09:00 více než 20 tisícům druhů rostlin,
00:09:03 od orchidejí přes bromélie po kapradiny.
00:09:26 Aby rostlina dobře rostla, potřebuje nejen dostatek živin,
00:09:31 ale také jejich správný poměr.
00:09:35 Půda v těchto mokřadech je málo úživná,
00:09:38 protože je v ní nedostatek dusíku.
00:09:42 Tyto pozoruhodné rostliny jej však dokážou získat poněkud zvláštním,
00:09:47 zato ale důmyslným způsobem.
00:09:51 Jejich listy jsou pokryty výrůstky zvanými tentakule,
00:09:54 které na konci vylučují drobounké kapičky připomínající ranní rosu.
00:10:00 Kapičky daly rostlině její jméno, rosnatka,
00:10:03 v tomto případě se jedná o druh rosnatka kopisťolistá.
00:10:08 Rosnatky sladce voní a přitahují mnoho druhů hmyzu.
00:10:13 Jsou ale také neobyčejně lepkavé.
00:10:21 V močálech se líhne obrovské množství komárů.
00:10:24 Rosnatky už jsou připraveny.
00:11:00 Tentakule jsou v podstatě živé mucholapky.
00:11:11 Pokusy o vyproštění komárovu situaci dále zhoršují.
00:11:17 S každým dotykem rostlina zesiluje svůj smrtonosný stisk.
00:11:28 Další a další tentakule se přilepují na kořist
00:11:32 a kapičky se roztékají po jejím těle.
00:11:36 Po krátké chvíli je celý komár pokrytý lepkavou tekutinou.
00:11:43 Trávící enzymy rozloží tkáň oběti a vznikne jakási polévka
00:11:48 plná dusíkatých látek, bílkovin, kterou rostlina vstřebá.
00:11:53 Bez živočišné potravy by zde jen živořila.
00:12:00 Existuje ale masožravá rostlina,
00:12:03 která používá ještě mnohem důmyslnější způsob lovu.
00:12:14 Mucholapka podivná.
00:12:25 Podobně jako rosnatka se snaží být pro hmyz co nejpřitažlivější,
00:12:30 na okraji každého listu je vrstva sladkého nektaru.
00:12:45 Každý okřídlený návštěvník by si ale měl dát dobrý pozor
00:12:49 na těchto šest tenounkých vláken.
00:13:03 Moucha by měla našlapovat velice opatrně.
00:13:13 Pokud se dotkne jen jednoho výrůstku, může dál v klidu hodovat.
00:13:19 Mechanismus pasti se ale už spustil.
00:13:29 Stačí ještě jeden dotyk v průběhu ani ne celé sekundy
00:13:34 a moucha je odsouzena k zániku.
00:13:43 Při druhém dotyku výrůstek vyšle elektrický impulz
00:13:47 a listy se během zlomku sekundy sevřou.
00:13:52 Štíhlé výběžky na okraji čepele drží pevně jako mříže vězení.
00:14:03 Pokud je moucha příliš velká nebo malá, někdy se jí podaří uniknout.
00:14:09 Většina ale uvázne v pasti...
00:14:13 ...a zemře.
00:14:36 Po deseti dnech se past znovu otevře.
00:14:43 Z mouchy zbude jen chitinový obal těla.
00:14:48 Rostlina se nasytila a je připravena ulovit další kořist.
00:14:56 Jednou za rok ale přijde doba, kdy mucholapka potřebuje,
00:15:00 aby hmyz návštěvu přežil.
00:15:05 Bez jeho pomoci by nemohla být opylena.
00:15:09 Květy proto vyrůstají na dlouhých stoncích,
00:15:13 daleko od nebezpečných pastí.
00:15:29 Tady hmyz může hodovat na nektaru zcela bezpečně.
00:15:35 Na oplátku poskytuje rostlině životně důležitou službu,
00:15:39 přenáší pyl z květu na květ.
00:15:45 Příměří je ale jen přechodné. Jakmile opylování proběhne,
00:15:50 všechno se zase vrátí do starých kolejí.
00:16:03 80 procent druhů rostlin na Zemi vytváří květy.
00:16:09 Ty plní důležitou roli, umožňují rostlinám vytvořit semena
00:16:14 a tedy potomstvo.
00:16:18 Barvy, vůně, nektar a krásné tvary slouží jen k tomu,
00:16:22 aby byl květ neodolatelný pro opylovače.
00:16:26 Slunečnice jsou natočeny směrem ke slunci nebo alespoň ke světlu.
00:16:31 Hřejivé paprsky urychlují tvorbu nektaru vábícího hmyz.
00:16:37 Stovky květů se rozvíjejí jeden po druhém
00:16:41 a vystrkují do prostoru tyčinky pokryté pylem.
00:16:54 Podobně jako u většiny kvetoucích rostlin
00:16:58 se i u slunečnic vytvořil úzký vztah s živočichy,
00:17:02 kteří zajišťují jejich opylování.
00:17:09 Zatímco se včely sytí nektarem, otírají se bezděčně o tyčinky
00:17:14 a na jejich tělech se zachytává pyl,
00:17:17 který přenášejí na další květy.
00:17:23 Slunečnice byla opylena.
00:17:32 V jižní Francii, na polích zalitých sluncem,
00:17:35 trvá období kvetení dlouho.
00:17:38 Všechny rostliny si ale takový luxus dovolit nemohou.
00:17:44 Pohoří Cradle Mountain na Tasmánii
00:17:48 je po většinu roku vystaveno chladným větrům z Antarktidy.
00:17:53 Má-li se richea metlovitá rozmnožit, musí kvést.
00:17:57 V tomto chladném počasí ale hrozí,
00:18:00 že jemnou strukturu květů poškodí mráz.
00:18:04 Rostlina má ale pro tento případ připravené geniální řešení.
00:18:10 Korunní lístky zůstávají srostlé,
00:18:12 takže tvoří kolem tyčinek ochranný obal.
00:18:16 To ale vyvolává další problém.
00:18:20 Obal květu je uzavřený tak pevně,
00:18:24 že se do něj opylující hmyz nedostane.
00:18:28 Během krátkého slunného období se květy zahřejí
00:18:32 a začnou tvořit velké množství nektaru.
00:18:37 To přiláká zvláštního ptáka, flétňáka tasmánského.
00:18:43 Ten už má dostatek síly, aby obal květů otevřel,
00:18:47 a za to si vybere odměnu ve formě nektaru.
00:18:51 Jemné tyčinky sice zbaví ochrany, může se k nim ale dostat hmyz.
00:19:00 Pokud bude mít rostlina štěstí, dojde k jejímu opylení dřív,
00:19:05 než mrazivé větry květy zničí.
00:19:15 U některých rostlin nejde ve vztahu s opylovači o spolupráci,
00:19:19 ale spíše o válku.
00:19:24 Motýli, zvláště v takovém množství,
00:19:28 vypadají jako skvělí opylovači jakékoli rostliny.
00:19:32 Na písečných loukách Floridy rozkvétá každý rok
00:19:36 klejicha rozprostřená.
00:19:39 Doba kvetení je synchronizována s příletem motýlů,
00:19:44 monarchů stěhovavých, kteří sem míří z Mexika.
00:19:49 Monarchové klejichy vyhledávají,
00:19:52 mají ale při tom na mysli jiný cíl než opylování.
00:19:56 Tato samička se o pyl vůbec nezajímá.
00:19:59 Potřebuje naklást na listy klejichy vajíčka.
00:20:05 Je to jediná rostlina, kterou se její housenky mohou živit.
00:20:17 U klejichy se ale proti housenkám vyvinula nečekaná obrana.
00:20:26 Když housenka prokousne žilky listu,
00:20:29 okamžitě se vyhrne velké množství lepkavé latexové tekutiny,
00:20:33 která ji obklopí.
00:20:37 Pokud není dostatečně rychlá, v tekutině se utopí,
00:20:41 nebo se jí zalepí kusadla.
00:20:45 Obrana rostliny je tak účinná, že první den života přežije
00:20:48 jen třetina housenek monarchů.
00:20:52 Ty, kterým se to podaří, ale dál rostou a nabírají na síle.
00:21:11 Potom zamíří rovnou k nejzranitelnějšímu místu rostliny
00:21:17 Prokoušou opatrně hlavní žilku, z níž vyteče z listu
00:21:21 veškerá latexovitá látka a zastaví se její přísun.
00:21:26 Teď už může housenka nechráněný list bezpečně sežrat
00:21:30 a připravit se na zakuklení.
00:21:39 Po zhruba 10 dnech je jasné, proč rostlina polevuje v obraně.
00:21:48 Nově vylíhnutí monarchové
00:21:51 nedokážou odolat květům plným nektaru.
00:21:55 Při pohybu z květu na květ jejich nožky občas sklouznou do štěrbiny
00:22:00 mezi korunními lístky, kde už na ně čekají prašníky plné pylu.
00:22:06 Když motýl odlétá pryč, na jeho nohách ulpívá pyl,
00:22:10 který se přenese na další květ, a tak se opyluje.
00:22:16 I když za to klejicha zaplatila vysokou cenu,
00:22:20 v podstatě monarchy využívá.
00:22:26 Na ostrově Dominika najdeme rostlinu,
00:22:30 které se podařilo svého opylovače doslova zotročit.
00:22:35 Jasně červené struktury této helikonie
00:22:38 jsou ve skutečnosti změněné listy.
00:22:43 Toto jsou její květy. I když jsou poměrně malé,
00:22:48 hrají velmi důležitou roli, neboť nektar je dobře chráněný
00:22:52 hluboko na dně dlouhého kalichu.
00:22:56 Kolibřík růžovohrdlý s nápadně dlouhým zahnutým zobákem
00:23:00 je prakticky jediným živočichem, který je schopen dosáhnout
00:23:04 na tuto energetickou pochoutku.
00:23:07 Helikonie ale tvoří nektar postupně po dávkách,
00:23:10 a tím nutí kolibříka, aby se vracel k jejím květům
00:23:13 stále znovu a znovu.
00:23:20 Pokaždé, když se přiletí napít,
00:23:22 zachytí se na jeho zobáku a peří další zrnička pylu.
00:23:31 Kolibřík je na rostlině zcela závislý.
00:23:34 Nejenže se nikdy nevydá jinam,
00:23:37 dokonce zuřivě chrání květy před cizími návštěvníky.
00:23:41 Rostlina má v tomto vztahu navrch.
00:23:46 Aby si zajistila opylování, udělala si z kolibříka poddaného.
00:23:59 Starosti rostlin ale opylováním nekončí.
00:24:05 Potřebují, aby se jejich semena rozšířila co nejdál
00:24:09 od mateřského jedince, protože jinak by dospělé rostliny musely
00:24:13 se svým potomstvem bojovat o místo.
00:24:16 Zde na jihu Afriky to jeden druh řeší velice důmyslným způsobem.
00:24:28 Rostlina čeká pod zemí,
00:24:31 kde ve stavu vegetativního klidu strávila víc než rok.
00:24:36 První vydatné deště, které sem dorazily po mnoha měsících,
00:24:39 jsou signálem, na který rostlina čekala.
00:24:55 Rozkvetlé brunsvigie Bosmanové z čeledi amarylkovitých.
00:25:06 Doba kvetení byla dokonale načasovaná,
00:25:09 protože nastávají ideální podmínky pro hmyz.
00:25:15 Květy si užívají několika dnů opakovaných návštěv opylovačů.
00:25:30 Zanedlouho se ale do krajiny vrací vražedný žár
00:25:34 a květy začínají vadnout a usychat.
00:25:44 Brunsvigie teď potřebuje,
00:25:47 aby se její semena co nejvíce rozptýlila po okolí.
00:25:51 Ta jsou stále uvězněná v uschlých květech.
00:25:55 Rostlina však ještě neřekla své poslední slovo.
00:26:01 Do krajiny se vracejí silné větry. Odumřelé stonky se ulamují
00:26:06 a zaschlé květy se začínají kutálet do dálky.
00:26:10 Při každém prudším nárazu se z nich vysypávají semena.
00:26:39 V tak velkém žáru semenům hrozí, že uschnou,
00:26:43 musí proto co nejrychleji vyklíčit.
00:27:05 Hluboko uvnitř džungle na Kalimantanu jsou rostliny,
00:27:09 které také využívají k rozptýlení svých semen vítr.
00:27:14 Používají k tomu ale úplně jiný způsob, dávají jim křídla.
00:27:20 Některá semena se během pádu k zemi tak roztočí,
00:27:23 že připomínají malé vrtulníky.
00:27:37 Jeden druh ale obdařil svá semena tvarem,
00:27:40 který jim umožňuje putovat na mnohem větší vzdálenost.
00:27:47 Je to tykvovitá rostlina alsomitra velkoplodá.
00:27:52 Také se jí říká zanonie.
00:27:55 Její plody o velikosti fotbalového míče
00:27:58 jsou naplněné stovkami neobyčejných semen.
00:28:01 Každé je v podstatě kluzák, létající křídlo,
00:28:05 téměř dokonalého aerodynamického tvaru,
00:28:08 kterému stačí k letu i ten nejslabší vánek.
00:28:11 Tenoučká křídla umožňují semenům doletět v džungli
00:28:15 několik set metrů od mateřské rostliny.
00:28:37 Po dopadu na zem křídlo uhnije a semena vyklíčí.
00:28:57 Nová zanonie začne růst a plazit se vzhůru do korun stromů,
00:29:02 daleko od mateřské rostliny.
00:29:10 Existuje ještě mnoho dalších způsobů
00:29:13 zajišťujících rozptýlení semen
00:29:15 a jednotlivé druhy používají rozmanité taktiky
00:29:19 závisející na místě jejich růstu.
00:29:22 V arizonské poušti najdeme rostlinu,
00:29:25 která je v tomto oboru mistr nad mistry, kaktus saguaro.
00:29:28 Za chladné noci se začínají rozevírat jeho nádherné květy.
00:29:42 Netrvá dlouho a přilétají první netopýři, živící se nektarem.
00:29:47 Při poletování z jednoho kaktusu na druhý je opylují.
00:30:11 Každý květ vydrží jen jednu noc,
00:30:14 během 3 týdnů jich ale na kaktusu vykvete více než 200.
00:30:27 Opylený květ začne ihned vytvářet na spodní části plod
00:30:31 napěchovaný tisíci semen.
00:30:48 Dospělý kaktus saguaro je dokonale přizpůsobený intenzivnímu žáru,
00:30:53 který v Sonorské poušti panuje.
00:30:58 Jeho semena jsou ale poměrně choulostivá,
00:31:02 takže musejí být před vyklíčením ukrytá ve stínu,
00:31:05 jinak by je slunko spálilo.
00:31:08 Kaktus je proto obalil sladkou šťavnatou dužninou,
00:31:12 které žádný tvor žijící na poušti nemůže odolat.
00:31:16 Mezi prvními návštěvníky se přišly nakrmit dozrávajícím ovocem
00:31:21 hrdličky bělokřídlé.
00:31:24 Semena dokážou v jejich trávícím traktu přežít
00:31:27 a mohou se nechat přenést mnoho kilometrů od mateřské rostliny.
00:31:31 Když vyjdou z těla ptáků ven,
00:31:34 dostanou do vínku ještě trochu přírodního hnojiva.
00:31:37 Kaktus ale nespoléhá jen na ptáky. Spadané ovoce poskytuje
00:31:41 prostřený stůl řadě živočichů žijících na zemi.
00:31:46 Jako jedni z prvních se na dužinu se semeny vrhají mravenci.
00:31:50 Pokud je nepředběhnou želvy.
00:31:56 Čím více druhů zvířat se může plody kaktusu živit,
00:31:59 s tím větší pravděpodobností se jejich semena dostanou
00:32:03 na vhodné místo, kde by mohla vyklíčit.
00:32:06 Mravenci je odnášejí do svých podzemních úkrytů,
00:32:09 které často hloubí mezi kořeny stromů.
00:32:15 Také želva zamíří do stínu pod korunami stromů,
00:32:19 aby se zde zchladila. A nestrávená semena tu zanechá ve svém trusu.
00:32:29 Semena pak budou čekat, až přijde déšť.
00:32:45 Z asi 40 milionů semen, která saguaro za svého života vytvoří,
00:32:50 jen z jednoho vyroste kaktus,
00:32:53 kterému se podaří přežít své rodiče.
00:32:57 Když má semeno to štěstí, že se dostane do stínu a vyklíčí,
00:33:01 potrvá 10 let, než z něj bude rostlina vysoká 5 centimetrů.
00:33:08 A do výšky svých rodičů, to znamená asi do 10 metrů,
00:33:12 doroste nejdříve za sto let.
00:33:18 Rostliny dokážou přežít na těch nejneočekávanějších
00:33:22 a nejdrsnějších místech naší planety.
00:33:26 Na Sokotře, odlehlém ostrově v Arabském moři,
00:33:29 je období sucha mimořádně tvrdé.
00:33:33 Tyto zvláštní stromy ale našly způsob, jak tu přežít.
00:33:43 Dračinec rumělkový.
00:33:49 Hlavním předpokladem přežití je jejich zvláštní tvar.
00:33:55 Rostou hlavně na vrcholcích hor. Je tu sice málo půdy,
00:33:59 toto místo má ale jednu důležitou výhodu.
00:34:04 Ve větší nadmořské výšce se občas objevují ranní mlhy.
00:34:16 Na voskovitých listech obrácených vzhůru kondenzuje vodní pára.
00:34:27 Kapky stékají dolů do středu ke kmeni
00:34:30 a odtud voda putuje do kořenů.
00:34:37 Vláha je tu tak vzácná, že si strom nemůže dovolit
00:34:41 promeškat žádnou příležitost, jak ji využít.
00:34:46 Proto nechce přijít ani o kapky, které spadnou z listů na zem.
00:34:57 Velká, velice hustá koruna stromu funguje jako slunečník.
00:35:05 Stíní půdu pod sebou tak účinně, že voda má dost času,
00:35:09 aby se vsákla do země.
00:35:15 Koruna rovněž zastiňuje hustou síť kořenů
00:35:19 procházejících těsně pod povrchem.
00:35:24 V této vyprahlé poušti najdeme rostliny ještě jednoho druhu.
00:35:28 Ty ale využívají úplně jiný způsob,
00:35:31 který jim pomáhá v těchto podmínkách přežít.
00:35:34 Takzvaná "pouštní růže", rostlina z rodu Adenium.
00:35:38 Když jsou podmínky zvláště svízelné, zbaví se všech listů,
00:35:42 aby minimalizovala ztráty vody. Proto je o to víc udivující,
00:35:46 že si takové období vybrala pro kvetení.
00:35:49 Baňatý kmen připomínající sud obsahuje zásobu vody na celý rok.
00:35:57 "Pouštní růže" jsou tak odolné, že dokážou růst i na holé skále.
00:36:04 Když člověk pozoruje tuto poušť, říká si,
00:36:07 že podmínky pro růst rostlin už nemohou být horší.
00:36:13 Přesto se najdou místa, která nás přesvědčí o opaku.
00:36:20 Před šesti hodinami stál tento strom na břehu Austrálie
00:36:24 na suchu na písčité pláži.
00:36:28 Pro téměř všechny rostliny je slaná voda smrtelně jedovatá.
00:36:32 Kdyby jejich kořeny dvakrát denně zatopil příliv, rychle by uhynuly.
00:36:45 Přesto se tu tomuto kořenovníku velmi dobře daří.
00:36:55 Odliv odhaluje, co mu pomáhá v mořské vodě přežít.
00:37:01 Kořeny jsou po celém povrchu pokryté bradavičnatými výrůstky.
00:37:07 Výrůstky obklopují póry, které zachycují ze vzduchu kyslík,
00:37:12 když jsou kořeny nad vodou.
00:37:18 Póry jsou ale při zatopení užitečné i z jiného důvodu.
00:37:29 Umožňují rostlině přijímat mořskou vodu,
00:37:32 protože z ní během průniku odfiltrují 99 procent soli.
00:37:39 Zbytek, který se dostane dovnitř, putuje kmenem a větvemi
00:37:44 do několika vybraných listů, které zežloutnou a samy odpadnou.
00:37:55 Rostliny dokážou kromě otravy solí nebo spálení sluncem
00:37:59 přežít i zmrznutí.
00:38:04 V nejseverněji položených lesech přináší střídání ročních období
00:38:08 potíže jiného druhu.
00:38:22 Když léto střídá podzim,
00:38:25 rostliny se připravují na nejtěžší část roku.
00:38:32 Listnaté stromy procházejí proměnou
00:38:35 vytvářející jednu z nejkrásnějších scenérií na světě.
00:38:39 Pro tyto rostliny to je ale pouze začátek drastické proměny,
00:38:43 která jim pomáhá vyrovnat se s přicházející zimou.
00:38:47 Veškerou vodu a živiny obsažené v listech
00:38:50 začínají odvádět zpátky do kmene.
00:38:55 Poslední sluneční paprsky využijí k tvorbě sladké nemrznoucí směsi,
00:39:00 která ochrání nejdůležitější části stromu.
00:39:06 Zelený pigment, chlorofyl, mizí
00:39:09 a místo něj se objevují další barvy:
00:39:13 purpurová, červená, oranžová a žlutá.
00:39:17 Nakonec listy odumřou docela a stromy se jich zbaví.
00:39:27 Když teploty klesnou pod bod mrazu,
00:39:30 listnaté stromy se uloží k zimnímu spánku,
00:39:34 ze kterého se probudí až na jaře.
00:39:50 Jehličnaté stromy dokážou snášet ještě mnohem chladnější klima.
00:39:56 Nemrznoucí tekutinu mají i v listech,
00:39:59 proto je na zimu nemusejí shazovat.
00:40:04 Jehličí je pokryté voskovitou vrstvou,
00:40:07 která zamezuje ztrátám vody vypařováním.
00:40:11 Zimy jsou tu dlouhé a kruté. Stromy musejí přežít v teplotách,
00:40:16 které celých 5 měsíců klesají k mínus 40 stupňům Celsia.
00:41:11 Jeden druh borovice je ale schopen přežít dokonce ještě horší podmínky
00:41:20 Tyto stromy rostou na hranici života,
00:41:23 což je v horách v západní Americe nadmořská výška 3000 metrů.
00:41:30 V důsledku téměř nepřetržitých mrazů a prudkých větrů
00:41:34 může jehličí na těchto borovicích růst jen 6 týdnů v roce.
00:41:43 Všechno je zde podřízeno požadavku šetření energií.
00:41:47 Borovice jehličí téměř neshazují,
00:41:50 takže se celé vymění až po více než 30 letech.
00:41:55 Po nesčetných bouřích, které během mnoha set let růstu prožily,
00:41:58 zůstává na vzrostlých stromech proužek kůry
00:42:02 široký sotva pár desítek centimetrů.
00:42:07 Tyto borovice žijí tak pomalým tempem,
00:42:11 že mohou dosáhnout úctyhodného věku.
00:42:14 Stáří některých jedinců se odhaduje na víc než 5000 let.
00:42:20 O těchto stromech někdo jednou prohlásil,
00:42:22 že "jejich život je velmi dlouhé umírání".
00:42:34 Když na severu přichází jaro, začíná se zvyšovat teplota
00:42:38 a den se prodlužuje. Zima ztrácí nad zemí vládu.
00:42:47 Rostliny se probouzejí ze zimního spánku a začínají opět růst.
00:42:58 Tyto přečkaly zimu ukryté v bahně na dně zamrzlého jezera.
00:43:13 Ustupující led umožňuje slunečním paprskům,
00:43:16 aby prohřály vodu, v níž může opět začít kvést leknín voňavý.
00:43:37 A když se všechny stromy proberou ze zimního spánku,
00:43:41 do krajiny se vrátí zářivá zeleň mladého listí.
00:44:05 Od zamrzlého severu po subtropické pouště
00:44:09 symbolizují jarní květy úspěch rostlin,
00:44:13 které dokážou přežít i v místech, kde by to nikdo nečekal.
00:44:39 Nejúspěšnější ze všech kvetoucích rostlin jsou ale zástupci skupiny,
00:44:45 která tvoří 20 procent veškeré rostlinné biomasy této planety.
00:44:51 Trávy.
00:44:55 Existuje jich kolem 10 tisíc druhů.
00:45:03 Jsou základní potravou velkého množství býložravců.
00:45:12 Mezi několika druhy trávy se semeny zvláště bohatými na živiny
00:45:16 a jedním tvorem se vytvořil zvláštní vztah,
00:45:20 který mu umožnil ovládnout a změnit celý svět.
00:45:34 Před 10 tisíci let jsme my, lidé, začali pěstovat rýži,
00:45:40 abychom mohli pro svou potřebu sklízet její výživná semena.
00:45:48 Dnes je na této plodině závislá polovina lidstva.
00:46:01 A je tu ještě jedna tráva,
00:46:05 která se rozšířila společně s člověkem... pšenice.
00:46:17 Tato plodina byla základní oporou vývoje západní civilizace.
00:46:30 Dnes pokrývá větší plochu než jakákoli jiná rostlina na světě.
00:46:43 Rostliny obývají pevninu mnohem déle než suchozemská zvířata
00:46:47 a ke svému vývoji měly téměř půl miliardy let.
00:46:53 Během této doby se vyvinuly v nespočet různých forem
00:46:57 a osídlily téměř všechna prostředí této planety.
00:47:09 Některé spolupracují se živočichy, jiné je dokonce ovládají
00:47:14 a využívají ve svůj prospěch.
00:47:28 Rostliny zachycují sluneční energii, a vše živé na zemi,
00:47:32 ať přímo nebo nepřímo, je na nich závislé.
00:47:36 Proto můžeme s klidným svědomím prohlásit, že jsou základní silou
00:47:41 vedoucí k různorodosti života na této planetě.
00:47:50 Skryté titulky: Václav Píbl Česká televize 2010
Rodokmen rostlin je starý téměř půl miliardy let. V průběhu evoluce se u nich vyvinulo velké množství různých strategií, které jim umožňují přežít. Například borovice dlouhověká. Než doroste do obrovské velikosti, uplyne několik tisíc let. Za tu dobu vznikly a zanikly mnohé říše, přicházela a odcházela knížata, králové a prezidenti a více než jeden a půl milionkrát vyšlo a zapadlo slunce. Borovice dlouhověké jsou nejstaršími živými organizmy na Zemi. Bambusy jsou zase nejrychleji rostoucími rostlinami. Do plné výšky, to znamená do třiceti metrů, dorostou některé druhy za pouhých 90 dnů. Podobně jako zvířata, i rostliny spolu neustále soupeří o zdroje potravy. Snaží se, aby předaly své geny potomstvu a bojují s predátory. Umějí se dobře maskovat a v některých případech i lovit.
